law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí úprav článků 5 a 2H Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 6. 1998, částka 9/2009
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 6. 1998
20
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 15. – 17. září 1997 byly v Montrealu na 9. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijaty úpravy článků 5 a 2H Montrealského protokolu.
Úpravy Montrealského protokolu vstoupily v platnost na základě článku 2 odst. 9d Montrealského protokolu dne 5. června 1998 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění úprav Montrealského protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
C.N.468.1997.TREATIES-4/7 (příloha)
Příloha I
ÚPRAVY DOHODNUTÉ NA DEVÁTÉM ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN
VZTAHUJÍCÍ SE K REGULOVANÝM LÁTKÁM V PŘÍLOZE A
Článek 5, odstavec 3
Následující slova budou připojena na konec odstavce 3 (a) článku 5 Protokolu:
vztahující se ke spotřebě
Následující pododstavec bude připojen k odstavci 3 článku 5 Protokolu:
(c)
U regulovaných látek podle přílohy A, buď průměr roční vypočtené úrovně výroby dané země v období 1995 až 1997 včetně, nebo vypočtená úroveň výroby ve výši 0,3 kilogramu na osobu, podle toho, která hodnota je nižší, jako základ pro stanovení jejího dodržování regulačních opatření vztahujících se k výrobě.
Příloha II
ÚPRAVY DOHODNUTÉ NA DEVÁTÉM ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN
VZTAHUJÍCÍ SE K REGULOVANÝM LÁTKÁM V PŘÍLOZE B
Článek 5, odstavec 3
Následující slova budou připojena na konec odstavce 3 (b) článku 5 Protokolu:
vztahující se ke spotřebě
Následující pododstavec bude připojen k odstavci 3 článku 5 Protokolu:
(d)
U regulovaných látek podle přílohy B, buď její průměr roční vypočtené úrovně výroby v období 1998 až 2000 včetně, nebo vypočtená úroveň výroby ve výši 0,2 kilogramu na osobu, podle toho, která hodnota je nižší, jako základ pro stanovení jejího dodržování regulačních opatření vztahujících se k výrobě.
Příloha III
ÚPRAVY DOHODNUTÉ NA DEVÁTÉM ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN
VZTAHUJÍCÍ SE K REGULOVANÝM LÁTKÁM V PŘÍLOZE E
A.
Článek 2H: Methylbromid
1.
Odstavce 2 až 4 článku 2H Protokolu budou nahrazeny následujícími odstavci:
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1999 a v dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila ročně sedmdesát pět procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1991. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně sedmdesát pět procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991.
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2001 a v dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1991. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991.
4.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2003 a v dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila ročně třicet procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1991. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně třicet procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991.
5.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2005 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
2.
Z odstavce 5 článku 2H Protokolu se stane odstavec 6.
B.
Článek 5, odstavec 8 ter (d)
1.
Následující text bude vložen za odstavec 8 ter (d) (i) článku 5 Protokolu:
(ii)
Každá smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku zajistí, aby ve dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2005 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtené úrovně spotřeby a výroby regulované látky v Příloze E nepřekročily ročně osmdesát procent průměru jejích ročních vypočtených úrovní spotřeby a výroby v období let 1995 až 1998 včetně;
(iii)
Každá smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku zajistí, aby ve dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2015 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtené úrovně spotřeby a výroby regulované látky v Příloze E nepřekročily nulu. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
2.
Z odstavce 8 ter (d) (ii) článku 5 Protokolu se stane odstavec 8 ter (d) (iv).
1)
Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, přijatá ve Vídni dne 22. března 1985, byla vyhlášena pod č. 108/2003 Sb. m. s. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu přijaté v Londýně dne 29. června 1990 byly vyhlášeny pod č. 17/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu přijaté v Kodani ve dnech 23. – 25. listopadu 1992 byly vyhlášeny pod č. 18/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu přijaté ve Vídni dne 7. prosince 1995 byly vyhlášeny pod č. 19/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí úprav článků 5, 2F, 2H a Přílohy E Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 1997, částka 9/2009
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 1997
19
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. prosince 1995 byly ve Vídni na 7. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijaty úpravy článků 5, 2F, 2H a Přílohy E Montrealského protokolu.
Úpravy článků 5, 2F a 2H Montrealského protokolu vstoupily v platnost na základě článku 2 odst. 9d Montrealského protokolu dne 5. srpna 1996 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Úprava Přílohy E Montrealského protokolu vstoupila v platnost na základě článku 2 odst. 9d Montrealského protokolu dne 1. ledna 1997 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění úprav Montrealského protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
C.N.484.1995
Příloha I
ÚPRAVY ČLÁNKŮ MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ POŠKOZUJÍ
OZONOVOU VRSTVU, VZTAHUJÍCÍ SE K REGULOVANÝM
LÁTKÁM V PŘÍLOZE A
Sedmé zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, rozhoduje, na základě hodnocení provedených podle článku 6 Protokolu, přijmout úpravy a snížení výroby a spotřeby regulovaných látek v Příloze A Protokolu takto:
Článek 5: Zvláštní situace rozvojových zemí
Následující odstavec 8 bis bude vložen za odstavec 8 článku 5 Protokolu:
8 bis. Na základě závěrů přezkumu uvedeného v odstavci 8 výše:
(a)
Pokud se týká regulovaných látek v Příloze A, smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku bude za účelem uspokojení jejích základních vnitrostátních potřeb oprávněna odložit o deset let splnění regulačních opatření přijatých na druhém zasedání smluvních stran v Londýně 29. června 1990, a odkaz Protokolem na články 2A a 2B bude vykládán podle toho;
Příloha II
ÚPRAVY ČLÁNKŮ MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ POŠKOZUJÍ
OZONOVOU VRSTVU, VZTAHUJÍCÍ SE K REGULOVANÝM
LÁTKÁM V PŘÍLOZE B
Sedmé zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, rozhoduje, na základě hodnocení provedených podle článku 6 Protokolu, přijmout úpravy a snížení výroby a spotřeby regulovaných látek v Příloze B Protokolu takto:
Článek 5: Zvláštní situace rozvojových zemí
Následující pododstavec bude vložen za pododstavec (a) odstavce 8 bis článku 5 Protokolu:
(b)
Pokud se týká regulovaných látek v Příloze B, smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku bude za účelem uspokojení jejích základních vnitrostátních potřeb oprávněna odložit o deset let splnění regulačních opatření přijatých na druhém zasedání smluvních stran v Londýně 29. června 1990, a odkaz tímto Protokolem na články 2C až 2E bude vykládán podle toho.
Příloha III
ÚPRAVY ČLÁNKŮ MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ POŠKOZUJÍ
OZONOVOU VRSTVU, VZTAHUJÍCÍ SE K REGULOVANÝM LÁTKÁM
V PŘÍLOHÁCH C A E
Sedmé zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, rozhoduje, na základě hodnocení provedených podle článku 6 Protokolu, přijmout úpravy a snížení výroby a spotřeby regulovaných látek v přílohách C a E Protokolu takto:
Článek 2F, odstavec 1 (a): Hydrochlorfluoruhlovodíky
V odstavci 1 (a) článku 2F slova:
Tři celé jedna
budou nahrazena slovy:
Dvě celé osm
Článek 2F, odstavec 5: Hydrochlorfluoruhlovodíky
Následující věta bude připojena na konec odstavce 5 článku 2F Protokolu:
Taková spotřeba bude nicméně omezena na servis a údržbu chladicích a klimatizačních zařízení existujících k tomuto datu.
Článek 2H: Methylbromid
Článek 2H Protokolu bude znít takto:
Článek 2H: Methylbromid
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1995 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň spotřeby v roce 1991. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň výroby v roce 1991. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991.
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2001 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila ročně sedmdesát pět procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1991. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně sedmdesát pět procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991.
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2005 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1991. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991.
4.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2010 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky v Příloze E nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1991. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná pro zemědělské účely.
5.
Vypočtené úrovně spotřeby a výroby podle tohoto článku nebudou zahrnovat množství využitá smluvními stranami pro použití v karanténě a při opatřeních před přepravou.
Článek 5, odstavec 8 ter: Zvláštní situace rozvojových zemí
Následující odstavec 8 ter bude vložen za odstavec 8 bis článku 5 Protokolu:
8 ter. Podle odstavce 1 bis výše:
(a)
Každá smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2016 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy C nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň spotřeby v roce 2015;
(b)
Každá smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2040 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy C nepřekročila nulu;
(c)
Každá smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku bude dodržovat článek 2G;
(d)
Pokud se týká regulované látky obsažené v Příloze E:
(i)
K 1. lednu 2002 každá smluvní strana jednající podle odstavce 1 tohoto článku bude dodržovat regulační opatření uvedená v odstavci 1 článku 2H a jako základ pro dodržování těchto regulačních opatření použije průměr její roční vypočtené úrovně spotřeby a výroby v období let 1995 až 1998 včetně;
(ii)
Vypočtené úrovně spotřeby a výroby podle tohoto pododstavce nebudou zahrnovat množství využitá smluvními stranami pro použití v karanténě a při opatřeních před přepravou.
Příloha E: Methylbromid
Číslo „0,7“ ve třetím sloupci přílohy E se nahrazuje číslem „0,6“.
1)
Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, přijatá ve Vídni dne 22. března 1985, byla vyhlášena pod č. 108/2003 Sb. m. s. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu přijaté v Londýně dne 29. června 1990 byly vyhlášeny pod č. 17/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu přijaté v Kodani ve dnech 23. – 25. listopadu 1992 byly vyhlášeny pod č. 18/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí úprav článků 2A, 2B, 2D a 2E Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 9. 1993, částka 9/2009
* A. Článek 2A: CFC - Odstavce 3 až 6 článku 2A Protokolu budou nahrazeny následujícími odstavci, které budou očíslovány jakožto odstavce 3 a 4 článku 2A:
* B. Článek 2B: Halony - Odstavce 2 až 4 článku 2B Protokolu budou nahrazeny následujícím odstavcem, který bude očíslován jakožto odstavec 2 článku 2B:
* A. Článek 2C: Jiné plně halogenované CFC - Článek 2C Protokolu bude nahrazen následujícím článkem:
* B. Článek 2D: Tetrachlormethan - Článek 2D Protokolu bude nahrazen následujícím článkem:
* C. Článek 2E: 1,1,1-trichlorethan (methylchloroform) - Článek 2E Protokolu bude nahrazen následujícím článkem:
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 9. 1993
18
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 23. – 25. listopadu 1992 byly v Kodani na 4. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijaty úpravy článků 2A, 2B, 2C, 2D a 2E Montrealského protokolu.
Úpravy Montrealského protokolu vstoupily v platnost na základě článku 2 odst. 9d Montrealského protokolu dne 22. září 1993 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění úprav Montrealského protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
C.N.428.1992.TREATIES-12 (příloha)
Příloha I
ÚPRAVY ČLÁNKŮ 2A A 2B MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ
POŠKOZUJÍ OZONOVOU VRSTVU
Čtvrté zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, rozhoduje, na základě hodnocení provedených podle článku 6 Protokolu, přijmout úpravy a snížení výroby a spotřeby regulovaných látek v Příloze A Protokolu takto:
A.
Článek 2A: CFC
Odstavce 3 až 6 článku 2A Protokolu budou nahrazeny následujícími odstavci, které budou očíslovány jakožto odstavce 3 a 4 článku 2A:
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1994 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy A nepřekročila ročně dvacet pět procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1986. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně dvacet pět procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986.
4.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1996 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy A nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
B.
Článek 2B: Halony
Odstavce 2 až 4 článku 2B Protokolu budou nahrazeny následujícím odstavcem, který bude očíslován jakožto odstavec 2 článku 2B:
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1994 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině II přílohy A nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
Příloha II
ÚPRAVY ČLÁNKŮ 2C, 2D a 2E MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ
POŠKOZUJÍ OZONOVOU VRSTVU
Čtvrté zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, rozhoduje, na základě hodnocení provedených podle článku 6 Protokolu, přijmout úpravy a snížení výroby a spotřeby regulovaných látek v Příloze B Protokolu takto:
A.
Článek 2C: Jiné plně halogenované CFC
Článek 2C Protokolu bude nahrazen následujícím článkem:
Článek 2C: Jiné plně halogenované CFC
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1993 její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy B nepřekročila ročně osmdesát procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1989. Ve stejném období každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně osmdesát procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989.
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1994 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy B nepřekročila ročně dvacet pět procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1989. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně dvacet pět procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989.
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1996 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy B nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
B.
Článek 2D: Tetrachlormethan
Článek 2D Protokolu bude nahrazen následujícím článkem:
Článek 2D: Tetrachlormethan
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1995 její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině II přílohy B nepřekročila ročně patnáct procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1989. Ve stejném období každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989.
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1996 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky ve Skupině II přílohy B nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
C.
Článek 2E: 1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)
Článek 2E Protokolu bude nahrazen následujícím článkem:
Článek 2E: 1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1993 její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky ve Skupině III přílohy B nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň spotřeby v roce 1989. Ve stejném období každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň výroby v roce 1989. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989.
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1994 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky ve Skupině III přílohy B nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1989. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989.
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1996 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulované látky ve Skupině III přílohy B nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící tuto látku zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby této látky nepřekročila nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1989. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná.
1)
Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, přijatá ve Vídni dne 22. března 1985, byla vyhlášena pod č. 108/2003 Sb. m. s. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu přijaté v Londýně dne 29. června 1990 byly vyhlášeny pod č. 17/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí úprav článků 2A a 2B Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 3. 1991, částka 9/2009
* PŘEKLAD
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 3. 1991
17
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 1990 byly v Londýně na 2. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijaty úpravy článků 2A a 2B Montrealského protokolu.
Úpravy Montrealského protokolu vstoupily v platnost na základě článku 2 odst. 9d Montrealského protokolu dne 7. března 1991 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění úprav Montrealského protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
C.N.225.1990.TREATIES-7 (příloha)
ÚPRAVY ČLÁNKŮ MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH,
KTERÉ POŠKOZUJÍ OZONOVOU VRSTVU
Druhé zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, rozhoduje, na základě hodnocení provedených podle článku 6 Protokolu, přijmout úpravy a snížení výroby a spotřeby regulovaných látek v Příloze A Protokolu takto, s tím, že:
(a)
Odkazy v článku 2 na „tento článek“ a v celém Protokolu na „článek 2“ budou interpretovány jakožto odkazy na články 2, 2A a 2B;
(b)
Odkazy v celém Protokolu na „odstavce 1 až 4 článku 2“ budou interpretovány jakožto odkazy na články 2A a 2B; a
(c)
Odkaz v odstavci 5 článku 2 na „odstavce 1, 3 a 4“ budou interpretovány jakožto odkaz na článek 2A.
A.
Článek 2A: CFC
Z odstavce 1 článku 2 Protokolu se stane odstavec 1 článku 2A, který bude nazván „Článek 2A: CFC“. Odstavce 3 a 4 článku 2 budou nahrazeny následujícími odstavci, které budou očíslovány jakožto odstavce 2 až 6 článku 2A:
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v období od 1. července 1991 do 31. prosince 1992 její vypočtené úrovně spotřeby a výroby regulovaných látek ve Skupině I přílohy A nepřekročily 150 procent jejích vypočtených úrovní výroby a spotřeby těchto látek v roce 1986; s účinností od 1. ledna 1993 dvanáctiměsíční regulační období pro tyto regulované látky poběží od 1. ledna do 31. prosince každého roku.
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1995 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy A nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1986. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986.
4.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1997 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy A nepřekročila ročně patnáct procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1986. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986.
5.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2000 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině I přílohy A nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986.
6.
V roce 1992 smluvní strany přezkoumají situaci s cílem urychlit časový rozvrh snižování.
B.
Článek 2B: Halony
Odstavec 2 článku 2 Protokolu bude nahrazen následujícími odstavci, které budou očíslovány jakožto odstavce 1 až 4 článku 2B:
Článek 2B: Halony
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1992 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině II přílohy A nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň spotřeby v roce 1986. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně její vypočtenou úroveň výroby v roce 1986. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986.
2.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 1995 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině II přílohy A nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně spotřeby v roce 1986. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně padesát procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o deset procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, která je nutná k uspokojení nezbytných užití, pro která nejsou k dispozici odpovídající alternativy.
3.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2000 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek ve Skupině II přílohy A nepřekročila nulu. Ve stejných obdobích každá smluvní strana vyrábějící jednu nebo více těchto látek zajistí, aby její vypočtená úroveň výroby těchto látek nepřekročila ročně nulu. Nicméně, za účelem uspokojení základních vnitrostátních potřeb smluvních stran jednajících podle odstavce 1 článku 5, může vypočtená úroveň výroby dané smluvní strany překročit tento limit až o patnáct procent její vypočtené úrovně výroby v roce 1986. Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, která je nutná k uspokojení nezbytných užití, pro která nejsou k dispozici adekvátní alternativy.
4.
Do 1. ledna 1993 smluvní strany přijmou rozhodnutí označující případná nezbytná užití pro účely odstavců 2 a 3 tohoto článku. Takové rozhodnutí bude přezkoumáno smluvními stranami na jejich následných zasedáních.
1)
Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, přijatá ve Vídni dne 22. března 1985, byla vyhlášena pod č. 108/2003 Sb. m. s. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Kanady o spolupráci v oblasti kulturních, akademických a sportovních vztahů
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 1. 1991, částka 8/2009
* 1\\. Za účelem získání větších znalostí o úspěších druhé strany v oblasti kultury a umění budou obě strany usnadňovat a podporovat organizování uměleckých výstav a návštěv umělců a souborů, jakož i účast na akcích výtvarných, divadelních, filmových a akcích
* 2\\. Obě strany budou podporovat a prostřednictvím svých příslušných institucí usnadňovat výměny osob v oblasti literatury, výtvarného umění, divadelního umění, filmu a videa, rozhlasu a televize, hudby a zvukových záznamů.
* 3\\. Obě strany budou usnadňovat a podporovat mezi svazy spisovatelů a vydavatelů přímou spolupráci za účelem překládání a vydávání děl autorů obou zemí, při dodržování morálních a hospodářských práv autorů.
* 4\\. Obě strany budou prostřednictvím svých příslušných orgánů věnovat knihy univerzitám, knihovnám a dalším vybraným institucím druhé země.
* 5\\. Obě strany budou podporovat přímé styky a přímou spolupráci mezi univerzitami a ostatními školskými a vědeckými institucemi v České a Slovenské Federativní Republice a Kanadě.
* 6\\. Obě strany budou podporovat výměny mezi sportovními organizacemi obou zemí.
* 7\\. Jakékoliv programy a projekty vyplývající z výměn, styků a činností, dojednaných vládními nebo nevládními organizacemi, jednotlivci nebo institucemi obou zemí na základě tohoto ujednání a probíhajících v souladu s vnitrostátními předpisy platnými v zemí
* 8\\. Toto ujednání se uzavírá na dobu pěti let a bude automaticky prodlužováno na dalších pět let, pokud jej jedna ze smluvních stran nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby jeho platnosti.
* 9\\. Toto ujednání podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy každé země a vstoupí v platnost dnem, kdy si obě strany písemnou formou oznámí ukončení příslušného řízení nezbytného pro tento účel. Jeho ustanovení nebudou mít vliv na již ex
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 1. 1991
15
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. listopadu 1990 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Kanady o spolupráci v oblasti kulturních, akademických a sportovních vztahů.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 9 dne 16. ledna 1991.
Česká republika a Kanada si výměnou nót ze dne 14. dubna 1997 potvrdily sukcesi České republiky do Ujednání.
České znění Ujednání se vyhlašuje současně.
UJEDNÁNÍ
mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky
a vládou Kanady o spolupráci v oblasti kulturních, akademických a sportovních vztahů
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Kanady,
přejíce si posílit přátelské vztahy mezi oběma státy rozvojem vzájemných styků v oblastech kultury, akademických vztahů a sportu,
vycházejíce z principů vytyčených Závěrečným aktem a ostatními dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
dosáhly následujícího ujednání:
1.
Za účelem získání větších znalostí o úspěších druhé strany v oblasti kultury a umění budou obě strany usnadňovat a podporovat organizování uměleckých výstav a návštěv umělců a souborů, jakož i účast na akcích výtvarných, divadelních, filmových a akcích videa, rozhlasu, televize a hudebních, konaných v obou zemích.
2.
Obě strany budou podporovat a prostřednictvím svých příslušných institucí usnadňovat výměny osob v oblasti literatury, výtvarného umění, divadelního umění, filmu a videa, rozhlasu a televize, hudby a zvukových záznamů.
3.
Obě strany budou usnadňovat a podporovat mezi svazy spisovatelů a vydavatelů přímou spolupráci za účelem překládání a vydávání děl autorů obou zemí, při dodržování morálních a hospodářských práv autorů.
4.
Obě strany budou prostřednictvím svých příslušných orgánů věnovat knihy univerzitám, knihovnám a dalším vybraným institucím druhé země.
5.
Obě strany budou podporovat přímé styky a přímou spolupráci mezi univerzitami a ostatními školskými a vědeckými institucemi v České a Slovenské Federativní Republice a Kanadě.
6.
Obě strany budou podporovat výměny mezi sportovními organizacemi obou zemí.
7.
Jakékoliv programy a projekty vyplývající z výměn, styků a činností, dojednaných vládními nebo nevládními organizacemi, jednotlivci nebo institucemi obou zemí na základě tohoto ujednání a probíhajících v souladu s vnitrostátními předpisy platnými v zemích každé smluvní strany, by měly mimo jiné upřesňovat cíle, finanční podmínky a ostatní podrobnosti vztahující se ke zvláštním ujednáním.
8.
Toto ujednání se uzavírá na dobu pěti let a bude automaticky prodlužováno na dalších pět let, pokud jej jedna ze smluvních stran nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby jeho platnosti.
9.
Toto ujednání podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy každé země a vstoupí v platnost dnem, kdy si obě strany písemnou formou oznámí ukončení příslušného řízení nezbytného pro tento účel. Jeho ustanovení nebudou mít vliv na již existující projekty nebo programy.
Dáno v Praze dne 15. listopadu 1990 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém, anglickém a francouzském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České a Slovenské Federativní Republiky
Jiří Dienstbier v. r.
místopředseda vlády
a ministr zahraničních věcí
Za vládu
Kanady
Joseph Clark v. r.
ministr zahraničních věcí |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2009, částka 7/2009
* ČLÁNEK I - VŠEOBECNÉ ZÁVAZKY
* ČLÁNEK II - DEFINICE A KRITÉRIA
* ČLÁNEK III - DEKLARACE
* ČLÁNEK IV - CHEMICKÉ ZBRANĚ
* ČLÁNEK V - OBJEKTY NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ
* ČLÁNEK VI - ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU
* ČLÁNEK VII - NÁRODNÍ PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ
* ČLÁNEK VIII - ORGANIZACE
* ČLÁNEK IX - KONZULTACE, SPOLUPRÁCE A ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTEČNOSTÍ
* ČLÁNEK X - POMOC A OCHRANA PROTI CHEMICKÝM ZBRANÍM
* ČLÁNEK XI - HOSPODÁŘSKÝ A TECHNICKÝ ROZVOJ
* ČLÁNEK XII - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ SITUACE A ZAJIŠTĚNÍ DODRŽOVÁNÍ TÉTO ÚMLUVY, VČETNĚ SANKCÍ
* ČLÁNEK XIII - VZTAH K JINÝM MEZINÁRODNÍM DOHODÁM
* ČLÁNEK XIV - ŘEŠENÍ SPORŮ
* ČLÁNEK XV - ZMĚNY
* ČLÁNEK XVI - DOBA PLATNOSTI A VYPOVĚZENÍ
* ČLÁNEK XVII - STATUS PŘÍLOH
* ČLÁNEK XVIII - PODPIS
* ČLÁNEK XIX - RATIFIKACE
* ČLÁNEK XX - PŘISTOUPENÍ
* ČLÁNEK XXI - VSTUP V PLATNOST
* ČLÁNEK XXII - VÝHRADY
* ČLÁNEK XXIII - DEPOZITÁŘ
* ČLÁNEK XXIV - PLATNÁ ZNĚNÍ
* 1\\. Při posuzování, zda toxická chemická látka nebo prekurzor mají být zařazeny do seznamu 1, se berou v úvahu tato kriteria: - a) látka byla vyvíjena, vyráběna, hromaděna nebo použita jako chemická zbraň podle definice v článku II;
* 2\\. Při posuzování, zda toxická chemická látka neuvedená v seznamu 1 nebo prekurzor chemické látky seznamu 1 nebo chemické látky uvedené v seznamu 2 části A mají být zařazeny do seznamu 2, se berou v úvahu tato kriteria: - a) látka významně ohrožuje účel a cíl této Úmluvy, protože má takovou smrtící nebo zneschopňující toxicitu a jiné vlastnosti, které by mohly umožnit její použití jako chemické zbraně;
* 3\\. Při posuzování, zda toxická chemická látka nebo prekurzor neuvedené v jiných seznamech mají být zařazeny do seznamu 3, se berou v úvahu tato kriteria: - a) látka byla vyráběna, hromaděna nebo použita jako chemická zbraň;
* ČÁST I - DEFINICE
* ČÁST II - OBECNÁ PRAVIDLA KONTROLY
* ČÁST III - OBECNÁ USTANOVENÍ PRO KONTROLNÍ OPATŘENÍ PŘIJATÁ PODLE ČLÁNKŮ IV, V a VI ODSTAVEC 3
* ČÁST IV (A) - NIČENÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ A JEHO KONTROLA PODLE ČLÁNKU IV
* ČÁST IV (B) - STARÉ A ZANECHANÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
* ČÁST V - NIČENÍ OBJEKTŮ NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ A JEHO KONTROLA PODLE ČLÁNKU V
* ČÁST VI - ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
* ČÁST VII - ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
* ČÁST VIII - ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
* ČÁST IX - ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
* ČÁST X - INSPEKCE NA VÝZVU PODLE ČLÁNKU IX
* ČÁST XI - VYŠETŘOVÁNÍ ÚDAJNÉHO POUŽITÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ
* 1\\. Povinnost chránit důvěrné informace se vztahuje na kontrolu civilních i vojenských činností a objektů. Na základě všeobecných povinností uvedených v článku VIII Organizace: - a) vyžaduje pouze minimální množství informací a údajů nezbytných k včasnému a účinnému plnění svých povinností vyplývajících z této Úmluvy;
* 2\\. Prvořadou odpovědnost za zabezpečení ochrany důvěrných informací má generální ředitel. Generální ředitel stanoví přísný režim nakládání s důvěrnými informacemi v Technickém sekretariátu a přitom se řídí těmito obecnými zásadami: - a) informace je považována za důvěrnou pokud:
* 3\\. Generální ředitel podává Konferenci roční zprávu o provádění režimu nakládání s důvěrnými informacemi v Technickém sekretariátu.
* 4\\. Každý smluvní stát nakládá s informací, kterou obdrží od Organizace, v souladu s úrovní důvěrnosti stanovenou pro tuto informaci. Na požádání sdělí smluvní stát podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla.
* 5\\. Podmínky zaměstnávání pracovníků musí zajistit, že přístup k důvěrným informacím a nakládání s nimi je v souladu s postupy stanovenými generálním ředitelem na základě oddílu A.
* 6\\. Každé funkční místo v Technickém sekretariátu je definováno formálním popisem funkčního místa, který případně uvádí rozsah přístupu k důvěrným informacím potřebným pro výkon funkce.
* 7\\. Generální ředitel, inspektoři a další pracovníci neprozrazují, a to ani po ukončení svých funkcí, žádným neoprávněným osobám žádné důvěrné informace, které se dověděli při výkonu svých služebních povinností. Nesdělují žádnému státu, organizaci ani osobě
* 8\\. Inspektoři vyžadují při výkonu svých funkcí pouze informace a údaje, které jsou nezbytné k plnění jejich mandátu. Nezaznamenávají žádnou náhodně získanou informaci, která nemá vztah ke kontrole dodržování této Úmluvy.
* 9\\. Pracovníci uzavírají s Technickým sekretariátem individuální dohody o mlčenlivosti na celé období svého pracovního poměru a období pěti let po jeho skončení.
* 10\\. Za účelem zamezení nepatřičného prozrazení jsou inspektoři a pracovníci náležitě poučeni a upozorněni na bezpečnostní zřetele a možné sankce, jimž se vystavují v případě nepatřičného prozrazení.
* 11\\. Nejméně 30 dní před tím, než je zaměstnanci povolen přístup k důvěrným informacím, které se týkají činností na území smluvního státu nebo na jakémkoli jiném místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou, je dotyčnému smluvnímu státu notifikováno navrhované
* 12\\. Při vyhodnocování práce inspektorů a ostatních zaměstnanců Technického sekretariátu je zvláštní pozornost věnována jejich chování z hlediska ochrany důvěrných informací.
* 13\\. Smluvní státy mohou přijímat taková opatření, která považují za nezbytná k ochraně důvěrnosti, za předpokladu, že plní své závazky prokazovat dodržování této Úmluvy v souladu s příslušnými články a Kontrolní přílohou. Když je smluvní stát podroben insp
* 14\\. Inspekční týmy se řídí zásadou provádět inspekce na místě způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím účinné a včasné splnění jejich úkolu. Berou v úvahu návrhy, které v kterékoli fázi inspekce smluvní stát podrobený inspekci případně učiní k zaji
* 15\\. Inspekční týmy přísně dodržují ustanovení příslušných článků a příloh, jimiž se řídí provádění inspekcí. Plně dodržují postupy určené k ochraně citlivých zařízení a k zamezení prozrazení důvěrných údajů.
* 16\\. Při vypracování opatření a dohod o objektech je náležitá pozornost věnována požadavku na ochranu důvěrných informací. Dohody o inspekčních postupech pro jednotlivé objekty rovněž zahrnují konkrétní a podrobná opatření týkající se stanovení těch prostor
* 17\\. Zpráva vypracovaná po každé inspekci obsahuje pouze skutečnosti vztahující se k dodržování této Úmluvy. Se zprávou se nakládá v souladu s předpisy stanovenými Organizací pro nakládám s důvěrnými informacemi. Pokud je to nezbytné, jsou informace obsažen
* 18\\. Generální ředitel stanoví nezbytné postupy, které se použijí v případě porušení nebo údajného porušení důvěrnosti, s přihlédnutím k doporučením, která posoudí a schválí Konference na základě čl. VIII odst. 21 písm. i).
* 19\\. Generální ředitel dohlíží na dodržování osobních závazků mlčenlivosti. Generální ředitel neprodleně zahájí vyšetřování, pokud je podle jeho názoru dostačující množství poznatků o tom, že došlo k porušení povinností týkajících se ochrany důvěrných infor
* 20\\. Generální ředitel uloží pracovníkům, kteří porušili své povinnosti týkající se ochrany důvěrných informací příslušné postihy a disciplinární opatření. V případech vážných porušení může generální ředitel pracovníky zbavit imunity vůči jurisdikci.
* 21\\. Smluvní státy pokud možno spolupracují s generálním ředitelem a podporují jej při vyšetřování jakéhokoli porušení nebo údajného porušení důvěrnosti a při přijímání příslušných opatření, pokud bylo porušení zjištěno.
* 22\\. Organizace nenese odpovědnost za jakékoli porušení důvěrnosti spáchané členy Technického sekretariátu.
* 23\\. U porušení, která se týkají smluvního státu i Organizace, je případ posuzován "Komisí pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti", zřízené jako pomocný orgán Konference. Tuto Komisi jmenuje Konference. Pravidla, jimiž se řídí její složení a fungování, p
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2009
14
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. ledna 1993 byla v Paříži přijata Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Paříži dne 14. ledna 1993.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 6. března 1996.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku XXI odst. 1 dnem 29. dubna 1997 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ÚMLUVA O ZÁKAZU VÝVOJE, VÝROBY, HROMADĚNÍ ZÁSOB
A POUŽITÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ
A O JEJICH ZNIČENÍ
PREAMBULE
Smluvní státy této Úmluvy,
rozhodnuty jednat s cílem dosáhnout účinného pokroku na cestě ke všeobecnému a úplnému odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou, včetně zákazu a odstranění všech druhů zbraní hromadného ničení,
přejíce si přispět k uskutečnění cílů a zásad Charty Organizace spojených národů,
připomínajíce, že Valné shromáždění Organizace spojených národů opakovaně odsoudilo všechny akce, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Protokolu o zákazu užívat ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků, podepsaného v Ženevě dne 17. června 1925 (Ženevský protokol z roku 1925),
uznávajíce, že tato Úmluva opětovně potvrzuje zásady a cíle vyplývající ze Ženevského protokolu z roku 1925 a Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení podepsané v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 10. dubna 1972, jakož i závazky přijaté na základě těchto listin,
majíce na paměti cíle obsažené v článku IX Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení,
rozhodnuty v zájmu všeho lidstva pomocí provádění ustanovení této Úmluvy zcela vyloučit možnost použití chemických zbraní a tak doplnit závazky přijaté na základě Ženevského protokolu z roku 1925,
uznávajíce zákaz použití herbicidů jako bojových prostředků vyjádřený v příslušných dohodách a zásadách mezinárodního práva,
domnívajíce se, že úspěchy dosažené v oblasti chemie by měly být využity výlučně ku prospěchu lidstva,
přejíce si podporovat volný obchod s chemickými látkami, jakož i mezinárodní spolupráci a výměnu vědeckých a technických informací z oblasti chemie pro účely nezakázané touto Úmluvou v zájmu posílení hospodářského a technického rozvoje všech smluvních států,
přesvědčeny, že úplný a účinný zákaz vývoje, výroby, nabývání, hromadění zásob, přechovávání, převodu a použití chemických zbraní a jejich zničení představují nezbytný krok k dosažení těchto společných cílů,
se dohodly takto:
ČLÁNEK I
VŠEOBECNÉ ZÁVAZKY
1.
Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje nikdy za žádných okolností:
a)
nevyvíjet, nevyrábět, jinak nenabývat, nehromadit ani nepřechovávat chemické zbraně ani přímo nebo nepřímo nikomu chemické zbraně nepřevádět;
b)
nepoužít chemické zbraně;
c)
neprovádět žádné vojenské přípravy k použití chemických zbraní;
d)
žádným způsobem nikomu nepomáhat, ani jej nevyzývat či nepodněcovat k provádění jakékoli činnosti zakázané smluvnímu státu na základě této Úmluvy.
2.
Každý smluvní stát se v souladu s ustanoveními této Úmluvy zavazuje zničit chemické zbraně, které vlastní nebo má v držení nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou.
3.
Každý smluvní stát se v souladu s ustanoveními této Úmluvy zavazuje zničit veškeré chemické zbraně, které zanechal na území jiného smluvního státu.
4.
Každý smluvní stát se v souladu s ustanoveními této Úmluvy zavazuje zničit veškeré objekty na výrobu chemických zbraní, které vlastní nebo má v držení nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou.
5.
Každý smluvní stát se zavazuje nepoužít látky určené k potlačování nepokojů jako bojové prostředky.
ČLÁNEK II
DEFINICE A KRITÉRIA
Pro účely této Úmluvy se:
1.
chemickými zbraněmi” rozumějí tyto položky, dohromady nebo odděleně:
a)
toxické chemické látky a jejich prekurzory s výjimkou těch, které jsou určeny pro účely nezakázané touto Úmluvou, pokud druhy a množství odpovídají těmto účelům;
b)
munice a prostředky zvláště navržené k usmrcení nebo způsobení jiné újmy na zdraví toxickým působením toxických chemických látek uvedených v písmenu a), které by se uvolnily v důsledku použití této munice a prostředků;
c)
libovolné vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice a prostředků uvedených v písmenu b).
2.
”toxickou chemickou látkou” rozumí:
jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy zapříčinit smrt, dočasné ochromení nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům. Toto zahrnuje veškeré chemické látky nezávisle na jejich původu či metodě výroby a nezávisle na tom, zda vznikají v objektech, v munici či jinde.
(Pro účely provádění této Úmluvy jsou toxické chemické látky, které podléhají kontrolním opatřením, uvedeny v seznamech v Příloze o chemických látkách.)
3.
”prekurzorem” rozumí:
jakákoli reagující chemická látka, která vstupuje do kterékoliv fáze libovolného postupu výroby toxické chemické látky. To zahrnuje veškeré klíčové složky binárního nebo vícesložkového chemického systému.
(Pro účely provádění této Úmluvy jsou prekurzory, které podléhají kontrolním opatřením, uvedeny v seznamech v Příloze o chemických látkách.)
4.
”klíčovou složkou binárních nebo vícesložkových chemických systémů” (dále jen ”klíčová složka”) rozumí:
prekurzor, který má nejvýznamnější úlohu při určování toxických vlastností konečného produktu a rychle reaguje s jinými chemickými látkami v binárním nebo vícesložkovém systému.
5.
”starými chemickými zbraněmi” rozumějí:
a)
chemické zbraně vyrobené do roku 1925; nebo
b)
chemické zbraně vyrobené mezi roky 1925 a 1946, které natolik zchátraly, že již nemohou být použity jako chemické zbraně.
6.
”zanechanými chemickými zbraněmi” rozumějí:
chemické zbraně, včetně starých chemických zbraní, které nějaký stát zanechal po 1. lednu 1925 na území jiného státu bez jeho souhlasu.
7.
”látkou určenou k potlačování nepokojů” rozumí:
jakákoli chemická látka neuvedená v seznamu, která je schopna u lidí rychle vyvolat podráždění smyslových orgánů nebo ochromující fyzické účinky, které mizí během krátké doby po skončení expozice.
8.
výrazem ”objekt na výrobu chemických zbraní”:
a)
označuje jakékoli zařízení i jakákoli budova obsahující takovéto zařízení, které bylo navrženo, zkonstruováno nebo využíváno kdykoli po 1. lednu 1946:
(i)
jako součást té fáze výroby chemických látek (“konečná technologická fáze“), kde při provozu tohoto zařízení materiálové toky obsahují:
(1)
jakoukoli chemickou látku uvedenou v seznamu 1 v Příloze o chemických látkách; nebo
(2)
jakoukoli jinou chemickou látku, kterou nelze na území smluvního státu nebo na jakémkoli jiném místě pod jurisdikcí nebo kontrolou smluvního státu použít pro účely nezakázané“ touto Úmluvou v množství větším než jedna tuna ročně, kterou však lze použít pro účely chemických zbraní; nebo
(ii)
pro plnění chemických zbraní, zejména pro plnění munice, prostředků nebo zásobníků volně ložených látek chemickými látkami uvedenými v seznamu 1; pro plnění chemických látek do zásobníků, které tvoří součást smontované binární munice a prostředků, nebo do chemické submunice, která tvoří součást smontované unitární munice a prostředků, a pro nabíjení těchto zásobníků a chemické submunice do příslušné munice a prostředků;
b)
neoznačuje:
(i)
žádný objekt na syntézu chemických látek uvedených v písm. a), pododstavci i) s výrobní kapacitou menší než 1 tuna;
(ii)
žádný objekt, ve kterém je nebo byla vyráběna chemická látka uvedená v písm. a) pododstavci i) jako nevyhnutelný vedlejší produkt výroby pro účely nezakázané touto Úmluvou, pokud tato chemická látka nepřesahuje 3 % celkové výroby a pokud objekt podléhá deklaraci a inspekci v souladu s Přílohou o provádění a kontrole (dále jen “Kontrolní příloha“); ani
(iii)
samostatný malovýrobní objekt na výrobu chemických látek uvedených v seznamu 1 pro účely nezakázané touto Úmluvou, jak je uvedeno v Kontrolní příloze části VI.
9.
”účely nezakázanými touto Úmluvou” rozumějí:
a)
průmyslové, zemědělské, výzkumné, lékařské, farmaceutické nebo další mírové účely;
b)
ochranné účely, a to účely, které se přímo týkají ochrany proti toxickým chemickým látkám a ochrany proti chemickým zbraním;
c)
vojenské účely, které nejsou spojeny s použitím chemických zbraní a které nejsou závislé na použití toxických vlastností chemických látek jako bojových prostředků;
d)
účely udržování veřejného pořádku včetně vnitrostátního potlačování nepokojů.
10.
”výrobní kapacitou” rozumí:
množství určité chemické látky, které lze ročně vyrobit technologickým procesem fakticky používaným v příslušném objektu nebo plánovaným k použití, pokud proces ještě není v provozu. Považuje se za ni kapacita nominální nebo kapacita projektovaná, pokud nominální kapacita není k dispozici. Nominální kapacitou se rozumí objem výroby v podmínkách optimalizovaných pro maximální množství výroby ve výrobním objektu zjištěný jednou nebo několika provozními zkouškami. Projektovanou kapacitou se rozumí teoreticky vypočtený objem výroby.
11.
“Organizací“ rozumí Organizace pro zákaz chemických zbraní zřízená v souladu s článkem VIII této Úmluvy.
12.
Pro účely článku VI se rozumí:
a)
”výrobou” chemické látky její tvorba chemickou reakcí;
b)
”zpracováním” chemické látky fyzikální proces, například formulace, extrakce a čištění, při kterém se chemická látka nemění v jinou chemickou látku;
c)
”spotřebou” chemické látky její přeměna chemickou reakcí v jinou chemickou látku.
ČLÁNEK III
DEKLARACE
1.
Každý smluvní stát nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, předloží Organizaci tyto deklarace, ve kterých:
a)
pokud jde o chemické zbraně:
(i)
deklaruje, zda vlastní nebo má v držení jakékoli chemické zbraně nebo zda jsou jakékoli chemické zbraně umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou;
(ii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A) odst. 1 až 3 uvede přesné umístění, celkové množství a podrobný soupis chemických zbraní, které má nebo vlastní nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou s výjimkou chemických zbraní uvedených v pododstavci (iii);
(iii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A) odst. 4 oznámí veškeré chemické zbraně na svém území, které jsou ve vlastnictví a držení jiného státu a které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jurisdikcí nebo kontrolou jiného státu;
(iv)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A) odst. 5 deklaruje, zda přímo či nepřímo po 1. lednu 1946 převedl nebo převzal jakékoli chemické zbraně a upřesní převod nebo převzetí takovýchto zbraní;
(v)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A) odst. 6 předloží obecný plán ničení chemických zbraní, které má nebo vlastní nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou;
b)
pokud jde o staré chemické zbraně a zanechané chemické zbraně:
(i)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (B) odst. 3 deklaruje, zda jsou na jeho území staré chemické zbraně, a poskytne veškeré dostupné informace;
(ii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (B) odst. 8 deklaruje, zda jsou na jeho území umístěny zanechané chemické zbraně, a poskytne veškeré dostupné informace;
(iii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (B) odst. 10 deklaruje, zda zanechal chemické zbraně na území jiných států, a poskytne veškeré dostupné informace;
c)
pokud jde o objekty na výrobu chemických zbraní:
(i)
deklaruje, zda má nebo měl ve vlastnictví nebo v držení jakýkoli objekt na výrobu chemických zbraní nebo zda takový objekt je či byl umístěn na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou kdykoli po 1. lednu 1946;
(ii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 1 podrobně uvede každý objekt na výrobu chemických zbraní, který má nebo měl ve vlastnictví nebo v držení nebo který je či byl umístěn na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou kdykoli po 1. lednu 1946 s výjimkou objektů uvedených v pododstavci iii);
(iii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 2 oznámí každý objekt na výrobu chemických zbraní na svém území, který jiný stát měl nebo má ve svém vlastnictví a v držení a který je nebo byl umístěn na jakémkoli místě pod jurisdikcí nebo kontrolou jiného státu kdykoliv po 1. lednu 1946;
(iv)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 3 až 5 deklaruje, zda přímo či nepřímo převedl nebo převzal jakékoli zařízení na výrobu chemických zbraní po 1. lednu 1946 a upřesní převod nebo převzetí takovéhoto zařízení;
(v)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 6 předloží obecný plán ničení jakéhokoli objektu na výrobu chemických zbraní, který vlastní nebo má v držení nebo který je umístěn na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou;
(vi)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 1 pododstavec i) podrobně uvede, jaká opatření mají být přijata pro uzavření jakéhokoli objektu na výrobu chemických zbraní, který vlastní nebo má v držení nebo který je umístěn na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou;
(vii)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 7 předloží obecný plán jakékoli dočasné přeměny jakéhokoli objektu na výrobu chemických zbraní, který má v držení nebo vlastní nebo který je umístěn na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou, v objekt na ničení chemických zbraní;
d)
pokud jde o jiné objekty:
uvede přesné umístění, povahu a celkový rozsah činností jakéhokoli objektu nebo podniku, který vlastní nebo má v držení nebo který je umístěn na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou a který byl navržen, postaven nebo využíván po 1. lednu 1946 především pro vývoj chemických zbraní. Tato deklarace obsahuje mimo jiné laboratoře, zkušební a vyhodnocovací areály;
e)
pokud jde o látky určené k potlačování nepokojů: uvede chemický název každé chemické látky, kterou má za účelem potlačování nepokojů, její strukturní vzorec, a pokud je přiřazeno, i registrační číslo Chemical Abstracts Service (CAS). Tato deklarace se aktualizuje nejpozději 30 dní poté, kdy případná změna nabude účinnosti.
2.
Ustanovení tohoto článku a příslušná ustanovení Kontrolní přílohy části IV se podle uvážení smluvního státu nevztahují na chemické zbraně, které byly uloženy do země na jeho území před 1. lednem 1977 a nadále zůstávají uloženy v zemi nebo které byly shozeny do moře před 1. lednem 1985.
ČLÁNEK IV
CHEMICKÉ ZBRANĚ
1.
Ustanovení tohoto článku a podrobné postupy jeho provádění se vztahují na veškeré chemické zbraně, které smluvní stát má v držení nebo vlastní nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou s výjimkou starých chemických zbraní a zanechaných chemických zbraní, na které se vztahuje Kontrolní příloha část IV (B).
2.
Podrobné postupy provádění tohoto článku jsou obsaženy v Kontrolní příloze.
3.
Veškerá místa, kde jsou skladovány nebo ničeny chemické zbraně uvedené v odstavci 1, podléhají systematické kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A).
4.
Každý smluvní stát ihned po předložení deklarace podle čl. III odst. 1 umožní přístup k chemickým zbraním uvedeným v odstavci 1 za účelem systematické kontroly uvedené deklarace prostřednictvím inspekce na místě. Poté žádný smluvní stát nepřemisťuje žádné z těchto chemických zbraní s výjimkou přemisťování do objektů na ničení chemických zbraní. K těmto chemickým zbraním umožní přístup za účelem systematické kontroly na místě.
5.
Každý smluvní stát umožní přístup ke všem objektům na ničení chemických zbraní a jejich skladovacím prostorám, které má v držení nebo vlastní nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou, za účelem systematické kontroly prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji.
6.
Každý smluvní stát zničí veškeré chemické zbraně uvedené v odstavci 1 v souladu s Kontrolní přílohou a s dohodnutou rychlostí a posloupností ničení (dále jen “postup ničení“). Toto ničení začne nejpozději dva roky poté, kdy pro tento stát tato Úmluva vstoupí v platnost, a skončí nejpozději deset let po jejím vstupu v platnost. Smluvnímu státu se nebrání ničit tyto chemické zbraně rychleji.
7.
Každý smluvní stát:
a)
předloží v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A) odst. 29 nejpozději 60 dní před zahájením každého ročního období ničení podrobné plány ničení chemických zbraní uvedených v odstavci 1. Podrobné plány obsahují veškeré zásoby, které mají být zničeny během nadcházejícího ročního období ničení;
b)
každoročně předloží nejpozději 60 dní po skončení každého ročního období ničení deklaraci o provedení svých plánů ničení chemických zbraní uvedených v odstavci 1; a
c)
potvrdí nejpozději 30 dní po dokončení procesu ničení, že všechny chemické zbraně uvedené v odstavci 1 byly zničeny.
8.
Pokud některý stát tuto Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po desetiletém období ničení uvedeném v odstavci 6, zničí chemické zbraně uvedené v odstavci 1 co možná nejdříve. Postup ničení a přísné kontrolní postupy pro takový smluvní stát stanoví Výkonná rada.
9.
Jakékoli chemické zbraně objevené smluvním státem po počáteční deklaraci jsou oznámeny, zabezpečeny a zničeny v souladu s Kontrolní přílohou částí IV (A).
10.
Každý smluvní stát během přepravy, odebírání vzorků, skladování a ničení chemických zbraní maximálně upřednostní zajištění bezpečnosti osob a ochranu životního prostředí. Každý smluvní stát chemické zbraně přepravuje, odebírá z nich vzorky, skladuje je a ničí v souladu se svými státními bezpečnostními a emisními normami.
11.
Každý smluvní stát, na jehož území jsou umístěny chemické zbraně, které má v držení nebo vlastní jiný stát nebo které jsou umístěny na jakémkoli místě pod jurisdikcí nebo kontrolou jiného státu, vynaloží maximální úsilí, aby zajistil, že tyto chemické zbraně jsou odstraněny z jeho území nejpozději do jednoho roku poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost. Pokud tyto chemické zbraně nejsou do jednoho roku odstraněny, může smluvní stát požádat Organizaci a další smluvní státy o poskytnutí pomoci při jejich ničení.
12.
Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovat na dvoustranném základě nebo prostřednictvím Technického sekretariátu s dalšími smluvními státy, které požádají o informace nebo o pomoc ohledně metod a technologií bezpečného a účinného ničení chemických zbraní.
13.
Pokud jde o provádění kontrolních činností podle tohoto článku a Kontrolní přílohy části IV (A) Organizace posoudí opatření k zamezení zbytečného zdvojování činností stanovených dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami mezi smluvními státy o kontrole skladování chemických zbraní a jejich ničení.
Za tímto účelem Výkonná rada rozhodne o omezení kontroly na ta opatření, jež jsou doplňkem opatření přijatých podle takové dvoustranné nebo mnohostranné dohody, pokud shledá, že:
a)
kontrolní ustanovení takové dohody jsou v souladu s kontrolními ustanoveními tohoto článku a Kontrolní přílohy části IV (A);
b)
provádění takové dohody poskytuje dostatečné záruky dodržování příslušných ustanovení této Úmluvy; a
c)
strany dvoustranné nebo mnohostranné dohody průběžně plně informují Organizaci o své kontrolní činnosti.
14.
Pokud Výkonná rada rozhodne podle odstavce 13, má Organizace právo sledovat provádění dvoustranné nebo mnohostranné dohody.
15.
Žádným ustanovením odstavců 13 a 14 není dotčena povinnost smluvního státu předložit deklarace podle článku III, tohoto článku a Kontrolní přílohy části IV (A).
16.
Každý smluvní stát hradí náklady na ničení těch chemických zbraní, které je povinen zničit. Pokud Výkonná rada nerozhodne jinak, hradí rovněž náklady na kontrolu skladování a ničení těchto chemických zbraní. Pokud Výkonná rada podle odstavce 13 rozhodne o omezení kontrolních opatření Organizace, náklady na doplňkovou kontrolu a sledování prováděné Organizací se hradí v souladu s příspěvkovou stupnicí Organizace spojených národů, jak je uvedeno v čl. VIII odst. 7.
17.
Ustanovení tohoto článku a příslušná ustanovení Kontrolní přílohy části IV se podle uvážení smluvního státu nevztahují na chemické zbraně, které byly uloženy do země na jeho území před 1. lednem 1977 a nadále zůstávají uloženy v zemi nebo které byly shozeny do moře před 1. lednem 1985.
ČLÁNEK V
OBJEKTY NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ
1.
Ustanovení tohoto článku a podrobné postupy jeho provádění se vztahují na všechny objekty na výrobu chemických zbraní, které smluvní stát má v držení nebo vlastní nebo které jsou rozmístěny na jakémkoli místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou.
2.
Podrobné postupy provádění tohoto článku jsou obsaženy v Kontrolní příloze.
3.
Veškeré objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 podléhají systematické kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji v souladu s Kontrolní přílohou částí V.
4.
Každý smluvní stát okamžitě ukončí v objektech na výrobu chemických zbraní uvedených v odstavci 1 veškerou činnost s výjimkou činnosti nezbytné pro jejich uzavření.
5.
Žádný smluvní stát nevybuduje žádné nové objekty na výrobu chemických zbraní ani nezmění žádné stávající objekty pro účely výroby chemických zbraní ani pro žádné jiné činnosti zakázané touto Úmluvou.
6.
Každý smluvní stát ihned po předložení deklarace podle čl. III odst. 1 písm. c) umožní přístup do objektů na výrobu chemických zbraní uvedených v odstavci 1 za účelem systematické kontroly uvedené deklarace prostřednictvím inspekce na místě.
7.
Každý smluvní stát:
a)
v souladu s Kontrolní přílohou částí V nejpozději 90 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, uzavře veškeré objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 a učiní o tom oznámení; a
b)
po uzavření objektů na výrobu chemických zbraní uvedených v odstavci 1 umožní do nich přístup za účelem systematické kontroly prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji, aby se zajistilo, že objekt zůstává uzavřen a je následně ničen.
8.
Každý smluvní stát zničí veškeré objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 a navazující objekty a zařízení v souladu s Kontrolní přílohou a s dohodnutou rychlostí a posloupností ničení (dále jen ”postup ničení”). Toto ničení začne nejpozději jeden rok poté, kdy pro tento stát tato Úmluva vstoupí v platnost, a skončí nejpozději deset let po jejím vstupu v platnost. Smluvnímu státu se nebrání ničit tyto objekty rychleji.
9.
Každý smluvní stát:
a)
předloží nejpozději 180 dní před zahájením ničení každého objektu podrobné plány ničení objektů na výrobu chemických zbraní uvedených v odstavci 1;
b)
každoročně předloží nejpozději 90 dní po skončení každého ročního období ničení deklaraci o provedení svých plánů ničení všech objektů na výrobu chemických zbraní uvedených v odstavci 1; a
c)
potvrdí nejpozději 30 dní po dokončení procesu ničení, že všechny objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 byly zničeny.
10.
Pokud některý stát tuto Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po desetiletém období ničení uvedeném v odstavci 8, zničí objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 co možná nejdříve. Postup ničení a přísné kontrolní postupy pro takový smluvní stát stanoví Výkonná rada.
11.
Každý smluvní stát během ničení objektů na výrobu chemických zbraní maximálně upřednostní zajištění bezpečnosti osob a ochranu životního prostředí. Každý smluvní stát zničí tyto objekty na výrobu chemických zbraní v souladu se svými státními bezpečnostními a emisními normami.
12.
Objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 mohou být dočasně přeměněny v objekty na ničení chemických zbraní v souladu s Kontrolní přílohou částí V odst. 18 až 25. Takovýto přeměněný objekt musí být zničen, jakmile přestane být využíván pro ničení chemických zbraní, avšak v každém případě nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost.
13.
Smluvní stát může ve výjimečných případech nutné potřeby požádat o povolení využívat objekty na výrobu chemických zbraní uvedené v odstavci 1 k účelům nezakázaným touto Úmluvou. O schválení nebo odmítnutí žádosti rozhodne Konference smluvních států na základě doporučení Výkonné rady a v souladu s Kontrolní přílohou částí V oddílem D a stanoví podmínky, jimž povolení podléhá.
14.
Objekt na výrobu chemických zbraní je přeměněn takovým způsobem, aby přeměněný objekt nebyl způsobilejší ke zpětné přeměně v objekt na výrobu chemických zbraní než jakýkoliv jiný objekt určený pro průmyslové, zemědělské, výzkumné, lékařské, farmaceutické nebo jiné mírové účely nezahrnující chemické látky uvedené v seznamu 1
15.
Veškeré přeměněné objekty podléhají systematické kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji v souladu s Kontrolní přílohou částí V oddílem D.
16.
Pokud jde o kontrolní činnosti podle tohoto článku a Kontrolní přílohy částí V, Organizace posoudí opatření k zamezení zbytečného zdvojování dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi smluvními státy o kontrole objektů na výrobu chemických zbraní a jejich ničení.
Za tímto účelem Výkonná rada rozhodne o omezení kontroly na ta opatření, jež jsou doplňkem opatření přijatých podle takové dvoustranné nebo mnohostranné dohody, pokud shledá, že:
a)
kontrolní ustanovení takové dohody jsou v souladu s kontrolními ustanoveními tohoto článku a Kontrolní přílohy částí V;
b)
provádění dohody poskytuje dostatečné záruky dodržování příslušných ustanovení této Úmluvy; a
c)
strany dvoustranné nebo mnohostranné dohody průběžně plně informují Organizaci o své kontrolní činnosti.
17.
Pokud Výkonná rada rozhodne podle odstavce 16, má Organizace právo sledovat provádění dvoustranné nebo mnohostranné dohody.
18.
Žádným ustanovením odstavců 16 a 17 není dotčena povinnost smluvního státu předložit deklarace podle článku III, tohoto článku a Kontrolní přílohy částí V.
19.
Každý smluvní stát hradí náklady na ničení těch objektů na výrobu chemických zbraní, které je povinen zničit. Pokud Výkonná rada nerozhodne jinak, hradí rovněž náklady na kontrolu podle tohoto článku. Pokud Výkonná rada podle odstavce 16 rozhodne o omezení kontrolních opatření Organizace, náklady na doplňkovou kontrolu a sledování prováděné Organizací se hradí v souladu s příspěvkovou stupnicí Organizace spojených národů, jak je uvedeno v čl. VIII odst. 7.
ČLÁNEK VI
ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU
1.
Každý smluvní stát má s výhradou ustanovení této Úmluvy právo vyvíjet, vyrábět, jinak nabývat, přechovávat, převádět a používat toxické chemické látky a jejich prekurzory pro účely nezakázané touto Úmluvou.
2.
Každý smluvní stát přijme nezbytná opatření, která zajistí, že toxické chemické látky a jejich prekurzory jsou vyvíjeny, vyráběny či jinak nabývány, přechovávány, převáděny nebo používány na jeho území nebo na jakémkoli jiném místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou pouze pro účely nezakázané touto Úmluvou. Za tímto účelem a pro kontrolu, že činnost je v souladu se závazky vyplývajícími z této Úmluvy, podrobí každý smluvní stát toxické chemické látky a jejich prekurzory uvedené v seznamech 1, 2 a 3 Přílohy o chemických látkách, objekty mající vztah k těmto chemickým látkám a další objekty uvedené v Kontrolní příloze, které jsou rozmístěny na jeho území nebo na jakémkoli jiném místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou, kontrolním opatřením uvedeným v Kontrolní příloze.
3.
Každý smluvní stát podrobí chemické látky uvedené v seznamu 1 (dále jen ”chemické látky seznamu 1”) zákazu výroby, získávání, přechovávání, převodu a použití, jak je uvedeno v Kontrolní příloze části VI. Chemické látky seznamu 1 a objekty uvedené v Kontrolní příloze části VI podrobí systematické kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji v souladu s touto částí Kontrolní přílohy.
4.
Každý smluvní stát podrobí chemické látky uvedené v seznamu 2 (dále jen ”chemické látky seznamu 2”) a objekty uvedené v Kontrolní příloze části VII monitorování údajů a kontrole na místě v souladu s touto částí Kontrolní přílohy.
5.
Každý smluvní stát podrobí chemické látky uvedené v seznamu 3 (dále jen ”chemické látky seznamu 3”) a objekty uvedené v Kontrolní příloze části VIII monitorování údajů a kontrole na místě v souladu s touto částí Kontrolní přílohy.
6.
Každý smluvní stát podrobí objekty uvedené v Kontrolní příloze části IX kontrole monitorování údajů a případné kontrole na místě v souladu s touto částí Kontrolní přílohy, pokud není Konferencí smluvních států v souladu s Kontrolní přílohou částí IX odst. 22 rozhodnuto jinak.
7.
Každý smluvní stát nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, předloží počáteční deklarace příslušných chemických látek a objektů v souladu s Kontrolní přílohou.
8.
Každý smluvní stát předloží roční deklarace o příslušných chemických látkách a objektech v souladu s Kontrolní přílohou.
9.
Za účelem kontroly na místě umožní každý smluvní stát inspektorům přístup do objektů tak, jak je vyžadováno Kontrolní přílohou.
10.
Technický sekretariát při provádění kontroly zamezí nepřiměřenému vměšování do chemických činností, které smluvní stát provádí k účelům nezakázaným touto Úmluvou, a zejména dodržuje ustanovení uvedená v Příloze o ochraně důvěrných informací (dále jen ”Důvěrnostní příloha”).
11.
Ustanovení tohoto článku se provádějí tak, aby nenarušovala hospodářský a technický rozvoj smluvních států a mezinárodní spolupráci v oblasti chemie pro účely nezakázané touto Úmluvou, včetně mezinárodní výměny vědeckých a technických informací, chemických látek a zařízení na výrobu, zpracování nebo použití chemických látek pro účely nezakázané touto Úmluvou.
ČLÁNEK VII
NÁRODNÍ PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ
Všeobecné závazky
1.
Každý smluvní stát v souladu se svými ústavními postupy přijme nezbytná opatření k provádění závazků vyplývajících z této Úmluvy. Zejména:
a)
zakáže fyzickým a právnickým osobám kdekoli na svém území nebo na jakémkoli jiném místě pod svou jurisdikcí v souladu s mezinárodním právem jakoukoli činnost zakázanou smluvnímu státu touto Úmluvou, včetně přijetí sankčních zákonů ve vztahu k této činnosti;
b)
nedovolí na žádném místě pod svou kontrolou žádnou činnost zakázanou smluvnímu státu touto Úmluvou; a
c)
rozšíří v souladu s mezinárodním právem sankční zákony přijaté na základě písmene a) na veškerou činnost zakázanou smluvnímu státu touto Úmluvou, kterou fyzické osoby s jeho občanstvím podnikají kdekoliv.
2.
Každý smluvní stát spolupracuje s dalšími smluvními státy a poskytuje vhodným způsobem právní pomoc s cílem usnadnit provádění závazků vyplývajících z odstavce 1.
3.
Každý smluvní stát při provádění závazků vyplývajících z této Úmluvy maximálně upřednostní zajištění bezpečnosti osob a ochranu životního prostředí a podle potřeby v tomto směru spolupracuje s ostatními smluvními státy.
Vztahy mezi smluvním státem a Organizací
4.
Pro splnění svých závazků vyplývajících z Úmluvy každý smluvní stát jmenuje nebo zřídí národní orgán působící jako národní koordinační středisko pro efektivní styk s Organizací a s ostatními smluvními státy. Každý smluvní stát notifikuje Organizaci svůj národní orgán v okamžiku, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost.
5.
Každý smluvní stát informuje Organizaci o právních a správních opatřeních přijatých k provádění této Úmluvy.
6.
S informacemi a údaji, které obdrží od Organizace jako důvěrné v souvislosti s prováděním této Úmluvy, nakládá každý smluvní stát jako s důvěrnými a ve zvláštním režimu.
S těmito informacemi a údaji nakládá výlučně v souvislosti se svými právy a povinnostmi vyplývajícími z této Úmluvy a v souladu s ustanoveními obsaženými v Důvěrnostní příloze.
7.
Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovat s Organizací při výkonu všech jejích funkcí, zejména poskytovat pomoc Technickému sekretariátu.
ČLÁNEK VIII
ORGANIZACE
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
1.
Smluvní státy této Úmluvy zřizují Organizaci pro zákaz chemických zbraní, aby tak dosáhly účelu a cíle této Úmluvy, zajistily provádění jejích ustanovení včetně mezinárodní kontroly jejího dodržování a poskytly fórum pro konzultace a spolupráci mezi smluvními státy.
2.
Všechny smluvní státy této Úmluvy jsou členy Organizace. Žádný smluvní stát nesmí být zbaven svého členství v Organizaci.
3.
Sídlem ústředí Organizace je Haag (Nizozemské království).
4.
Jako orgány Organizace se zřizují: Konference smluvních států, Výkonná rada a Technický sekretariát.
5.
Organizace provádí své kontrolní činnosti stanovené touto Úmluvou způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím včasné a účinné dosažení jejích cílů. Požaduje pouze informace a údaje, které jsou nutné ke splnění závazků, které pro ni vyplývají z této Úmluvy. Přijímá veškerá bezpečnostní opatření k ochraně důvěrných informací o civilní a vojenské činnosti a objektech, které se dovídá při provádění této Úmluvy, a zejména dodržuje ustanovení Důvěrnostní přílohy.
6.
Při provádění kontrolních činností Organizace usiluje o využití pokroku vědy a techniky.
7.
Náklady na činnost Organizace hradí smluvní státy v souladu s příspěvkovou stupnicí Organizace spojených národů upravenou s ohledem na rozdíly v členství mezi Organizací spojených národů a touto Organizací a s výhradou ustanovení článků IV a V. Finanční příspěvky smluvních států Přípravné komisi se příslušným způsobem odečítají od jejich příspěvků do řádného rozpočtu. Rozpočet Organizace se skládá ze dvou samostatných kapitol - jedné pro administrativní a další výdaje a druhé pro kontrolní činnost.
8.
Člen Organizace, který se opožďuje v placení finančních příspěvků Organizaci, nemá hlasovací právo, pokud je jeho dlužná částka vyšší nebo rovna částce příspěvků, které dluží za předchozí dva roky. Konference smluvních států nicméně může dovolit tomuto členu hlasovat, pokud je přesvědčena, že prodlení nezaplacení je způsobeno okolnostmi na členu nezávislými.
B. KONFERENCE SMLUVNÍCH STÁTŮ
Složení, postupy a přijímání rozhodnutí
9.
Konference smluvních států (dále jen ”Konference”) se skládá ze všech členů této Organizace. Každého člena zastupuje na Konferenci jeden představitel, kterého mohou doprovázet náhradníci a poradci.
10.
První zasedání Konference svolá depozitář nejpozději 30 dní po vstupu této Úmluvy v platnost.
11.
Konference se schází každoročně na řádných zasedáních, pokud nerozhodne jinak.
12.
Zvláštní zasedání Konference se svolává:
a)
z rozhodnutí Konference;
b)
na žádost Výkonné rady;
c)
na žádost kteréhokoliv člena, kterého podpoří jedna třetina členů; nebo
d)
v souladu s odstavcem 22 ke zhodnocení fungování této Úmluvy.
S výjimkou případu uvedeného v písmenu d) se zvláštní zasedání svolává nejpozději 30 dní po obdržení příslušné žádosti generálním ředitelem Technického sekretariátu, pokud není v žádosti uvedeno jinak.
13.
Konference se rovněž schází jako změnová konference v souladu s čl. XV, odst. 2.
14.
Zasedání Konference se konají v sídle Organizace, pokud Konference nerozhodne jinak.
15.
Konference přijme svůj jednací řád. Na úvod každého řádného zasedání volí předsedu a podle potřeby další funkcionáře, kteří zůstávají ve funkcích až do volby nového předsedy a dalších funkcionářů na následujícím řádném zasedání.
16.
Většina členů Organizace tvoří kvórum Konference.
17.
Každý člen Organizace má na Konferenci jeden hlas.
18.
Konference přijímá rozhodnutí o procedurálních otázkách prostou většinou přítomných a hlasujících členů. Rozhodnutí o podstatných otázkách by měla být podle možnosti přijímána konsensem. Pokud je třeba rozhodnout o nějaké otázce a nelze dosáhnout konsensu, odloží předseda hlasování o 24 hodiny. Během tohoto odkladu se snaží usnadnit dosažení konsensu a před koncem této lhůty podá Konferenci zprávu. Pokud nelze dosáhnout konsensu ani po uplynutí 24 hodin, přijme Konference rozhodnutí dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, pokud není v Úmluvě uvedeno jinak. V případě pochybnosti o tom, zda je otázka podstatná či nikoliv, je považována za podstatnou, pokud nerozhodne Konference jinak, a to většinou nezbytnou pro rozhodnutí o podstatných otázkách.
Pravomoci a funkce
19.
Konference je hlavním orgánem Organizace. Posuzuje veškeré otázky, záležitosti nebo problémy v oblasti působnosti této Úmluvy včetně otázek týkajících se pravomocí a funkcí Výkonné rady a Technického sekretariátu. Může vydávat doporučení a přijímat rozhodnutí k veškerým otázkám, záležitostem nebo problémům týkajícím se této Úmluvy, které vznese smluvní stát nebo o kterých ji uvědomí Výkonná rada.
20.
Konference dohlíží na provádění této Úmluvy a prosazuje její účel a cíl. Konference posuzuje dodržování této Úmluvy. Vykonává rovněž dozor nad činností Výkonné rady a Technického sekretariátu a v souladu s touto Úmluvou může vydávat obecné zásady pro výkon jejich funkcí.
21.
Konference:
a)
na svých řádných zasedáních posuzuje a přijímá zprávu, program a rozpočet Organizace, které předkládá Výkonná rada, a posuzuje další zprávy;
b)
přijímá rozhodnutí o příspěvkové stupnici smluvních států v souladu s odstavcem 7;
c)
volí členy Výkonné rady;
d)
jmenuje generálního ředitele Technického sekretariátu (dále jen ”generální ředitel”);
e)
schvaluje jednací řád Výkonné rady, který jí tento orgán předloží;
f)
podle potřeby zřizuje pomocné orgány pro plnění svých funkcí v souladu s touto Úmluvou;
g)
napomáhá rozvoji mezinárodní mírové spolupráce v oblasti chemie;
h)
posuzuje vědecký a technický rozvoj, který by mohl mít vliv na fungování této Úmluvy a ukládá v této souvislosti generálnímu řediteli zřídit Vědecký poradní sbor, aby mohl při plnění svých funkcí poskytovat Konferenci, Výkonné radě nebo smluvním státům odborné rady v oblastech vědy a techniky vztahujících se k této Úmluvě. Vědecký poradní sbor se skládá z nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s mandátem přijatým Konferencí;
i)
na svém prvním zasedání posoudí a schválí případné návrhy dohod, ustanovení a obecných zásad vypracovaných Přípravnou komisí;
j)
na svém prvním zasedání zřídí dobrovolný fond pomoci v souladu s článkem X;
k)
přijímá nezbytná opatření zajišťující dodržování této Úmluvy a nápravu a odčinění jakékoli situace, která je v rozporu s ustanoveními této Úmluvy, a to v souladu s článkem XII.
22.
Nejpozději jeden rok po uplynutí pátého a desátého roku po vstupu této Úmluvy v platnost a v jakémkoli jiném okamžiku během tohoto období, pokud se tak rozhodne, se Konference sejde na zvláštním zasedání ke zhodnocení fungování této Úmluvy. Tato hodnocení berou v úvahu veškerý vědecký a technický rozvoj vztahující se k Úmluvě. Pokud se nerozhodne jinak, jsou poté s týmž cílem v pětiletých intervalech svolávána další zasedání Konference.
C. VÝKONNÁ RADA
Složení, jednací řád a přijímání rozhodnutí
23.
Výkonná rada se skládá ze 41 členů. V souladu se zásadou rotace má každý smluvní stát právo být členem Výkonné rady. Členové Výkonné rady jsou voleni Konferencí na období dvou let. Pro zajištění účinného fungování této Úmluvy a s náležitým přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení, významu chemického průmyslu jakož i politickým a bezpečnostním zájmům je Výkonná rada složena takto:
a)
devět smluvních států z Afriky jmenovaných smluvními státy tohoto regionu. Při jejich jmenování se vychází z pravidla, že z těchto devíti smluvních států jsou tři členové v zásadě smluvní státy, které podle mezinárodně vykazovaných a zveřejněných údajů mají nejvýznamnější národní chemický průmysl v regionu. Mimoto se regionální skupina rovněž dohodne o dalších regionálních faktorech, které vezme v úvahu při jmenování těchto tří členů;
b)
devět smluvních států z Asie jmenovaných smluvními státy tohoto regionu. Při jejich jmenování se vychází z pravidla, že z těchto devíti smluvních států jsou Čtyři členové v zásadě smluvní státy, které podle mezinárodně vykazovaných a zveřejněných údajů mají nejvýznamnější národní chemický průmysl v regionu. Mimoto se regionální skupina rovněž dohodne o dalších regionálních faktorech, které vezme v úvahu při jmenování těchto čtyř členů;
c)
pět smluvních států z Východní Evropy jmenovaných smluvními státy tohoto regionu. Při jejich jmenování se vychází z pravidla, že z těchto pěti států je jeden člen v zásadě smluvní stát, který podle mezinárodně vykazovaných a zveřejněných údajů má nejvýznamnější národní chemický průmysl v regionu. Mimoto se regionální skupina rovněž dohodne o dalších regionálních faktorech, které vezme v úvahu při jmenování tohoto jednoho člena;
d)
sedm smluvních států z Latinské Ameriky a Karibské oblasti jmenovaných smluvními státy tohoto regionu. Při jejich jmenování se vychází z pravidla, že z těchto sedmi smluvních států jsou tři členové v zásadě smluvní státy, které podle mezinárodně vykazovaných a zveřejněných údajů mají nejvýznamnější národní chemický průmysl v regionu. Mimoto se regionální skupina rovněž dohodne o dalších regionálních faktorech, které vezme v úvahu při jmenování těchto tří členů;
e)
deset smluvních států ze skupiny západoevropských a dalších států jmenovaných smluvními státy této skupiny. Při jejich jmenování se vychází z pravidla, že z těchto deseti smluvních států je pět členů v zásadě smluvními státy, které podle mezinárodně vykazovaných a zveřejněných údajů mají nejvýznamnější národní chemický průmysl v regionu. Mimoto se regionální skupina rovněž dohodne o dalších regionálních faktorech, které vezme v úvahu při jmenování těchto pěti členů;
f)
ještě jeden smluvní stát jmenovaný postupně smluvními státy z regionu Asie a z regionu Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Při jeho jmenování se vychází z pravidla, že tento smluvní stát je rotujícím členem z těchto regionů.
24.
Během první volby Výkonné rady se volí 20 členů na období jednoho roku s náležitým přihlédnutím k číselným poměrům uvedeným v odstavci 23.
25.
Po úplném provedení článků IV a V může Konference na žádost většiny členů Výkonné rady a s ohledem na vývoj týkající se zásad, kterými se řídí její složení, uvedených v odstavci 23 přehodnotit složení Výkonné rady.
26.
Výkonná rada vypracuje jednací řád a předloží jej Konferenci ke schválení.
27.
Výkonná rada zvolí ze svých členů předsedu.
28.
Výkonná rada se schází na pravidelných zasedáních. Mezi pravidelnými zasedáními se schází tak často, jak to vyžaduje plnění jejích pravomocí a funkcí.
29.
Každý člen Výkonné rady má jeden hlas. Pokud není v této Úmluvě uvedeno jinak, přijímá Výkonná rada rozhodnutí o podstatných otázkách dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Rozhodnutí o procedurálních otázkách přijímá Výkonná rada prostou většinou všech svých členů. V případě pochybnosti o tom, zda je otázka podstatná či nikoliv, je považována za podstatnou, pokud nerozhodne Výkonná rada jinak, a to většinou nezbytnou pro rozhodnutí o podstatných otázkách.
Pravomoci a funkce
30.
Výkonná rada je výkonným orgánem Organizace. Je odpovědná Konferenci. Výkonná rada plní pravomoci a funkce, které jí byly svěřeny na základě této Úmluvy, jakož i funkce, které na ni přenese Konference. Při této činnosti jedná v souladu s doporučeními, rozhodnutími a obecnými zásadami Konference a zabezpečuje jejich řádné a nepřetržité provádění.
31.
Výkonná rada napomáhá účinnému provádění a dodržování této Úmluvy. Dohlíží na činnost Technického sekretariátu, spolupracuje s národním orgánem každého smluvního státu a na požádání usnadňuje konzultace a spolupráci mezi smluvními státy.
32.
Výkonná rada:
a)
posuzuje a předkládá Konferenci návrh programu a rozpočtu Organizace;
b)
posuzuje a předkládá Konferenci návrh zprávy Organizace o provádění této Úmluvy, zprávu o výkonu své vlastní činnosti a rovněž zvláštní zprávy, které považuje za nezbytné nebo o které případně požádá Konference;
c)
přijímá organizační opatření k zasedáním Konference, včetně přípravy návrhu pořadu jednání.
33.
Výkonná rada může požádat o svolání zvláštního zasedání Konference.
34.
Výkonná rada:
a)
s výhradou předběžného schválení Konferencí uzavírá jménem Organizace dohody nebo ujednání se státy a mezinárodními organizacemi;
b)
jménem Organizace ve vztahu k článku X uzavírá dohody se smluvními státy a provádí dozor nad dobrovolným fondem uvedeným v článku X;
c)
schvaluje dohody nebo ujednání o provádění kontrolní činnosti, které byly sjednány mezi Technickým sekretariátem a smluvními státy.
35.
Výkonná rada posuzuje veškeré záležitosti a otázky v rámci své působnosti, které ovlivňují Úmluvu a její provádění, včetně obav ohledně jejího dodržování a případů nedodržování a v případě potřeby informuje smluvní státy a uvědomí o této záležitosti nebo otázce Konferenci.
36.
Při posuzování pochyb nebo obav ohledně dodržování a případů nedodržování, zejména zneužití práv stanovených touto Úmluvou, Výkonná rada konzultuje se zúčastněnými smluvními státy a podle potřeby vyzve smluvní stát, aby přijal v určené lhůtě opatření k nápravě situace. Pokud Výkonná rada považuje za nezbytné podniknout další kroky, přijme mimo jiné jedno nebo několik z těchto opatření:
a)
informuje všechny smluvní státy o této záležitosti nebo otázce;
b)
uvědomí o záležitosti nebo otázce Konferenci;
c)
doporučí Konferenci opatření k nápravě situace a zajištění dodržování této Úmluvy.
V případech zvláště závažných a naléhavých uvědomí Výkonná rada o záležitosti nebo otázce, včetně příslušných informací a závěrů, přímo Valné shromáždění Organizace spojených národů a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů. Současně o tomto kroku informuje všechny smluvní státy.
D. TECHNICKÝ SEKRETARIÁT
37.
Technický sekretariát pomáhá Konferenci a Výkonné radě při plnění jejich funkcí. Technický sekretariát uskutečňuje kontrolní opatření stanovená touto Úmluvou. Plní ostatní funkce svěřené mu touto Úmluvou a funkce, které na něho přenese Konference a Výkonná rada.
38.
Technický sekretariát:
a)
připravuje a předkládá Výkonné radě návrh programu a rozpočtu Organizace;
b)
připravuje a předkládá Výkonné radě návrh zprávy Organizace o provádění této Úmluvy a další zprávy, o které Konference nebo Výkonná rada případně požádá;
c)
poskytuje Konferenci, Výkonné radě a pomocným orgánům administrativní a technickou podporu;
d)
jménem Organizace zasílá smluvním státům sdělení v záležitostech týkajících se provádění této Úmluvy a přijímaje od nich;
e)
poskytuje smluvním státům technickou pomoc a technická vyhodnocování při provádění ustanovení této Úmluvy, včetně vyhodnocování chemických látek zapsaných i nezapsaných v seznamech.
39.
Technický sekretariát:
a)
s výhradou schválení Výkonnou radou sjednává se smluvními státy dohody a ujednání vztahující se k provádění kontrolních Činností;
b)
nejpozději 180 dní po vstupu této Úmluvy v platnost koordinuje vytvoření a udržování stálých zásob určených k bezodkladné a humanitární pomoci poskytované smluvními státy v souladu s čl. X odst. 7 písm. b) a c). Technický sekretariát může položky zásob kontrolovat z hlediska jejich použitelnosti. Seznamy shromažďovaných položek posoudí a schválí Konference podle odst. 21 písm. i) výše;
c)
spravuje dobrovolný fond uvedený v článku X, shromažďuje deklarace smluvních států a na požádání registruje dvoustranné dohody uzavřené mezi smluvními státy nebo smluvním státem a Organizací pro účely článku X.
40.
Technický sekretariát informuje Výkonnou radu o jakémkoliv problému, který vznikl ohledně plnění jeho funkcí, včetně pochybností, nejednoznačností nebo nejistot ohledně dodržování této Úmluvy, které zjistil při provádění kontrolní činnosti a které nebyl schopen vyřešit nebo vyjasnit při konzultaci s dotyčným smluvním státem.
41.
Technický sekretariát tvoří generální ředitel, který je jeho vedoucím a řídí jeho správu, inspektoři a podle potřeby vědečtí, techničtí a další pracovníci.
42.
Inspektorát je útvarem Technického sekretariátu a pracuje pod dozorem generálního ředitele.
43.
Generální ředitel je jmenován Konferencí na základě doporučení Výkonné rady na období čtyř let, které může být prodlouženo pouze o jedno další období.
44.
Generální ředitel je odpovědný Konferenci a Výkonné radě za jmenování pracovníků a za organizaci a fungování Technického sekretariátu. Rozhodujícím kritériem při přijímání pracovníků a stanovení podmínek služebního poměru je především zajištění nejvyšší úrovně výkonnosti, způsobilosti a bezúhonnosti. Generálním ředitelem, inspektory a dalšími odbornými a administrativními pracovníky mohou být pouze občané smluvních států. Odpovídající pozornost je věnována významu náboru pracovníků na co nejširším zeměpisném základě. Nábor se řídí zásadou, podle níž je počet pracovníků udržován na nejnižší úrovni nezbytné k řádnému plnění povinností Technického sekretariátu.
45.
Generální ředitel je zodpovědný za organizaci a fungování Vědeckého poradního sboru uvedeného v odst. 21 písm. h). Generální ředitel po konzultacích se smluvními státy jmenuje členy Vědeckého poradního sboru, kteří působí ad personam. Členové Sboru jsou jmenováni na základě své odbornosti v konkrétních vědeckých oborech, které mají vztah k provádění této Úmluvy. Generální ředitel může rovněž podle potřeby po konzultacích se členy Sboru zřizovat dočasné pracovní skupiny vědeckých odborníků, kteří podají doporučení ke specifickým problémům. S ohledem na výše uvedené mohou smluvní státy předkládat generálnímu řediteli seznamy odborníků.
46.
Generální ředitel, inspektoři a další pracovníci nemohou při plnění svých povinností žádat či přijímat instrukce od žádné vlády ani žádného jiného zdroje vně Organizace. Zdrží se jakéhokoli jednání, které by mohlo poškodit jejich postavení mezinárodního úředníka odpovědného pouze Konferenci a Výkonné radě.
47.
Každý Smluvní stát respektuje výlučně mezinárodní povahu odpovědnosti generálního ředitele, inspektorů a dalších pracovníků a neusiluje o jejich ovlivňování při plnění jejich povinností.
E. VÝSADY A IMUNITY
48.
Na území a na jakémkoli jiném místě pod jurisdikcí nebo kontrolou smluvního státu požívá Organizace takovou právní způsobilost a takové výsady a imunity, jaké jsou nezbytné pro výkon jejích funkcí.
49.
Představitelé smluvních států spolu se svými náhradníky a poradci, představitelé jmenovaní do Výkonné rady spolu se svými náhradníky a poradci, generální ředitel a pracovníci Organizace požívají výsady a imunity, jež jsou nezbytné k nezávislému výkonu jejich funkcí v souvislosti s Organizací.
50.
Právní způsobilost, výsady a imunity uvedené v tomto článku jsou definovány v dohodách mezi Organizací a smluvními státy a v dohodě mezi Organizací a státem, na jehož území sídlí ústředí Organizace. Tyto dohody posoudí a schválí Konference podle odst. 21 písm. i).
51.
Nehledě na odstavce 48 a 49 požívá generální ředitel a pracovníci Technického sekretariátu během provádění inspekčních činností výsady a imunity uvedené v Kontrolní příloze části II oddílu B.
ČLÁNEK IX
KONZULTACE, SPOLUPRÁCE A ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTEČNOSTÍ
1.
V jakékoli záležitosti, která může být nastolena ve vztahu k účelu a cíli této Úmluvy nebo k provádění jejích ustanovení, smluvní státy vzájemně konzultují a spolupracují mezi sebou přímo nebo prostřednictvím Organizace nebo s využitím dalších odpovídajících mezinárodních postupů, včetně postupů Organizace spojených národů a v souladu s její Chartou.
2.
Aniž je dotčeno právo kteréhokoli smluvního státu požádat o inspekci na výzvu, smluvní státy by nejprve měly, kdykoliv je to možné, vynaložit veškeré úsilí k vyjasnění a vyřešení jakékoli záležitosti, která může způsobit pochybnosti o dodržování této Úmluvy nebo která vyvolává obavy, pokud jde o záležitost, jež může být pokládána za nejednoznačnou, cestou vzájemných konzultací a výměny informací. Smluvní stát, který obdrží od jiného smluvního státu žádost o vyjasnění jakékoli záležitosti, o které se žádající stát domnívá, že vyvolává pochybnost nebo obavu, poskytne žádajícímu smluvnímu státu dostatečné informace k odstranění vznesených pochybností nebo obav, spolu s vysvětlením, jakým způsobem poskytnutá informace řeší danou záležitost, a to co nejdříve, nejpozději však deset dní po obdržení žádosti. Žádným ustanovením této Úmluvy není dotčeno právo dvou nebo více smluvních států organizovat po vzájemném souhlasu inspekce nebo jakákoli jiná opatření k vyjasnění a vyřešení jakýchkoli záležitostí, které mohou vyvolávat pochybnosti o dodržování nebo zavdávat příčinu k obavám pokud jde o záležitost, jež může být pokládána za nejednoznačnou. Těmito opatřeními nejsou dotčena práva a povinnosti žádného smluvního státu vyplývající z dalších ustanovení této Úmluvy.
Postup podávání žádostí o vysvětlení
3.
Smluvní stát má právo požádat Výkonnou radu o pomoc při vyjasnění jakékoli situace, kterou lze pokládat za nejednoznačnou nebo která vyvolává obavu ohledně možného nedodržování této Úmluvy jiným smluvním státem. Výkonná rada poskytne odpovídající informace, které má k dispozici ve vztahu k těmto obavám.
4.
Smluvní stát má právo požádat Výkonnou radu o získání vysvětlení jiného smluvního státu k jakékoli situaci, která může být pokládána za nejednoznačnou nebo která může vyvolávat obavu ohledně možného nedodržování této Úmluvy oním smluvním státem. V tomto případě se použijí tato ustanovení:
a)
Výkonná rada předá prostřednictvím generálního ředitele žádost o vyjasnění příslušnému smluvnímu státu, a to nejpozději 24 hodiny po jejím obdržení;
b)
dotazovaný smluvní stát poskytne Výkonné radě vysvětlení co nejdříve, avšak v každém případě nejpozději deset dní po obdržení žádosti;
c)
Výkonná rada vezme vysvětlení na vědomí a předá je žádajícímu smluvnímu státu nejpozději 24 hodiny po obdržení;
d)
pokud žádající smluvní stát nepovažuje vysvětlení za dostatečné, má právo požádat Výkonnou radu, aby získala od dotazovaného smluvního státu další vysvětlení;
e)
za účelem získání dalšího vysvětlení požadovaného na základě písmene d) může Výkonná rada vyzvat generálního ředitele, aby k prozkoumání všech dostupných informací a údajů vztahujících se k situaci, jež vyvolává obavy, zřídil skupinu odborníků z Technického sekretariátu nebo z externích specialistů, pokud příslušní odborníci nejsou v Technickém sekretariátu k dispozici. Skupina odborníků předloží Výkonné radě fakty podloženou zprávu o svých zjištěních;
f)
pokud žádající smluvní stát považuje vysvětlení získaná podle písmen d) a e) za neuspokojivá, má právo požádat o svolání zvláštního zasedání Výkonné rady, jehož jsou oprávněny se zúčastnit dotčené smluvní státy, které nejsou členy Výkonné rady. Na tomto zvláštním zasedání Výkonná rada posoudí záležitost a může doporučit jakékoliv opatření, které považuje za vhodné k vyřešení situace.
5.
Smluvní stát má rovněž právo požádat Výkonnou radu o vysvětlení jakékoli situace, která byla pokládána za nejasnou nebo která vyvolala obavu ohledně možného nedodržování této Úmluvy z jeho strany. Výkonná rada odpoví poskytnutím pomoci podle potřeby.
6.
Výkonná rada informuje smluvní státy o každé žádosti o vysvětlení podané podle tohoto článku.
7.
Pokud pochybnost nebo obava smluvního státu z možného nedodržování není vyřešena během 60 dní po předložení žádosti o vysvětlení Výkonné radě nebo pokud se smluvní stát domnívá, že jeho pochyby opravňují naléhavé posouzení, může - nezávisle na svém právu žádat inspekci na výzvu - požádat o svolání zvláštního zasedání Konference v souladu s čl. VIII odst. 12 písm. c). Na tomto zvláštním zasedání Konference posoudí záležitost a může doporučit jakékoli opatření, které pokládá za vhodné k vyřešení situace.
Postupy inspekce na výzvu
8.
Každý smluvní stát má právo požadovat inspekci na místě na výzvu v jakémkoli objektu nebo lokalitě na území nebo na jakémkoli jiném místě pod jurisdikcí nebo kontrolou jiného smluvního státu výhradně s cílem vyjasnit a vyřešit otázky týkající se možného nedodržování ustanovení této Úmluvy a má právo, aby tato inspekce byla provedena kdekoliv neprodleně inspekčním týmem jmenovaným generálním ředitelem v souladu s Kontrolní přílohou.
9.
Každý smluvní stát je povinen dbát na to, aby žádost o inspekci nepřekračovala rámec této Úmluvy, a poskytnout v této žádosti veškeré potřebné informace, na jejichž základě vznikla obava ohledně možného nedodržování této Úmluvy, jak je uvedeno v Kontrolní příloze. Každý smluvní stát se zdrží neopodstatněných žádostí o inspekci a usiluje o zamezení jejich zneužití. Inspekce na výzvu se provádí výhradně s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k možnému nedodržování.
10.
Za účelem kontroly dodržování ustanovení této Úmluvy umožní každý smluvní stát Technickému sekretariátu provést inspekci na místě na výzvu podle odstavce 8.
11.
Na základě žádosti o provedení inspekce na výzvu v objektu nebo lokalitě a v souladu s postupy stanovenými Kontrolní přílohou má kontrolovaný smluvní stát:
a)
právo a povinnost vynaložit veškeré úsilí, aby prokázal, že dodržuje tuto Úmluvu, a s tímto cílem umožnit inspekčnímu týmu splnit jeho mandát;
b)
povinnost poskytnout přístup do požadovaného místa výlučně s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k obavám ohledně možného nedodržování; a
c)
právo přijímat opatření k ochraně citlivých zařízení a k předcházení prozrazení důvěrných informací a údajů, které se nevztahují k této Úmluvě.
12.
Pro pozorovatele platí tento postup:
a)
Žádající smluvní stát může s výhradou souhlasu kontrolovaného smluvního státu vyslat ke sledování průběhu inspekce na výzvu zástupce, který může být občanem žádajícího smluvního státu nebo třetího smluvního státu.
b)
Kontrolovaný smluvní stát v tomto případě umožní pozorovateli přístup v souladu s Kontrolní přílohou.
c)
Kontrolovaný smluvní stát zpravidla přijme navrženého pozorovatele. Pokud ho kontrolovaný stát odmítne, tato skutečnost se uvede v závěrečné zprávě.
13.
Žádající smluvní stát předloží žádost o inspekci na místě na výzvu Výkonné radě a současně generálnímu řediteli k okamžitému vyřízení.
14.
Generální ředitel se okamžitě přesvědčí, zda žádost o inspekci odpovídá požadavkům uvedeným v Kontrolní příloze části X odst. 4 a v případě potřeby přiměřeně pomůže žádajícímu smluvnímu státu žádost o inspekci podat. Když žádost o inspekci odpovídá požadavkům, zahajují se přípravy inspekce na výzvu.
15.
Generální ředitel předá žádost o inspekci kontrolovanému smluvnímu státu nejpozději 12 hodin před plánovaným příletem inspekčního týmu do místa vstupu.
16.
Po obdržení žádosti o inspekci na výzvu vezme Výkonná rada na vědomí úkony generálního ředitele týkající se žádosti a případu se věnuje i v průběhu celého postupu inspekce. Její jednání však nesmí zdržovat inspekční proces.
17.
Výkonná rada může nejpozději 12 hodin po obdržení žádosti o inspekci zamítnout tříčtvrtinovou většinou všech svých členů provedení inspekce na výzvu, pokud dojde k závěru, že žádost o inspekci je neodůvodněná, protiprávní nebo zjevně nad rámec Úmluvy, jak je popsán v odstavci 8. Na tomto rozhodnutí se nepodílí ani žádající ani kontrolovaný smluvní stát. Pokud Výkonná rada zamítne inspekci na výzvu, jsou přípravy zastaveny, žádná další činnost ve vztahu k žádosti o inspekci se neprovádí a dotyčné smluvní státy jsou o tom informovány.
18.
Generální ředitel vydává inspekční mandát k provedení inspekce na výzvu. Inspekční mandát převádí žádost o inspekci, jak je uvedena v odstavcích 8 a 9, do výkonných formulací a je v souladu s touto žádostí o inspekci.
19.
Inspekce na výzvu se provádí v souladu s částí X Kontrolní přílohy nebo, v případě údajného použití chemických zbraní, v souladu s částí XI. Inspekční tým se řídí zásadou provádět inspekci na výzvu způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím účinné a včasné splnění jeho úkolu.
20.
Kontrolovaný smluvní stát poskytuje po celou dobu inspekce na výzvu inspekčnímu týmu pomoc a usnadňuje jeho úkol. Pokud v souladu s Kontrolní přílohou částí X oddílem C kontrolovaný smluvní stát navrhne jako alternativu k úplnému a všeobecnému přístupu opatření, jež by prokázala dodržování této Úmluvy, vynaloží prostřednictvím konzultací s inspekčním týmem veškeré úsilí k dosažení dohody o způsobech zjišťování skutečností s cílem své dodržování prokázat.
21.
Inspekční tým v závěrečné zprávě uvede svá věcná zjištění, jakož i hodnocení stupně a povahy přístupu a spolupráce poskytnutých k uspokojivému provedení inspekce na výzvu. Generální ředitel neprodleně předá závěrečnou zprávu inspekčního týmu žádajícímu smluvnímu státu, kontrolovanému smluvnímu státu, Výkonné radě a všem dalším smluvním státům. Generální ředitel poté neprodleně předá Výkonné radě hodnocení žádajícího a kontrolovaného smluvního státu, jakož i názory dalších smluvních států, které mohou být případně sděleny generálnímu řediteli s tímto cílem, a poté je poskytne všem smluvním státům.
22.
Výkonná rada v souladu se svými pravomocemi a funkcemi posoudí závěrečnou zprávu inspekčního týmu ihned po jejím obdržení a zabývá se obavami o to:
a)
zda došlo k jakémukoliv nedodržování;
b)
zda žádost byla v rámci této Úmluvy;
c)
zda právo žádat o provedení inspekce na výzvu nebylo zneužito.
23.
Pokud Výkonná rada v souladu se svými pravomocemi a funkcemi dojde k závěru, že ohledně odstavce 22 jsou nutná další opatření, učiní příslušná opatření k nápravě situace a k zajištění dodržování této Úmluvy, včetně konkrétních doporučení Konferenci. V případě zneužití Výkonná rada posoudí, zda má žádající smluvní stát zcela nebo zčásti nést finanční důsledky inspekce na výzvu.
24.
Žádající smluvní stát a kontrolovaný smluvní stát mají právo účastnit se procesu posuzování. Výkonná rada informuje smluvní strany a příští zasedání Konference o výsledku tohoto procesu.
25.
Pokud Výkonná rada dala Konferenci konkrétní doporučení, Konference posoudí opatření v souladu s článkem XII.
ČLÁNEK X
POMOC A OCHRANA PROTI CHEMICKÝM ZBRANÍM
1.
Pro účely tohoto článku se ”pomocí” rozumí koordinace a poskytnutí ochrany smluvním státům proti chemickým zbraním, zejména: zařízení pro detekci a výstražné systémy, ochranné vybavení, zařízení pro dekontaminaci a prostředky dekontaminace, antidota a léčba a poradenství o každém z těchto ochranných opatření.
2.
Žádné ustanovení této Úmluvy nelze vykládat tak, aby bylo dotčeno právo jakéhokoli smluvního státu na výzkum, vývoj, výrobu, nabývání, převod nebo použití prostředků ochrany proti chemickým zbraním pro účely nezakázané touto Úmluvou.
3.
Každý smluvní stát se zavazuje usnadňovat co nejširší výměnu zařízení, materiálů a vědeckých a technických informací týkajících se prostředků ochrany proti chemickým zbraním a má právo se této výměny účastnit.
4.
S cílem zvýšit průhlednost národních programů týkajících se ochranných účelů poskytne každý smluvní stát Technickému sekretariátu každoročně informace o svých programech v souladu s postupy, které posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
5.
Technický sekretariát nejpozději 180 dní po vstupu této Úmluvy v platnost zřídí a udržuje databanku obsahující volně přístupné informace pro využití jakýmkoliv žádajícím smluvním státem o různých prostředcích ochrany proti chemickým zbraním a další informace, které mohou být poskytnuty smluvními státy.
Technický sekretariát v rámci dostupných zdrojů a na žádost smluvního státu rovněž poskytne odborné poradenství a pomoc tomuto státu při nalezení způsobů provádění jeho programů vytvoření a zlepšování schopnosti ochrany proti chemickým zbraním.
6.
Žádné ustanovení této Úmluvy nelze vykládat tak, aby bylo dotčeno právo smluvních států žádat a poskytovat pomoc na dvoustranném základě a uzavírat s dalšími smluvními státy samostatné dohody týkající se bezodkladného poskytnutí pomoci.
7.
Každý smluvní stát se zavazuje poskytovat pomoc prostřednictvím Organizace a za tímto účelem přijme jedno nebo více z těchto opatření:
a)
přispěje do dobrovolného fondu pomoci, který zřídí Konference na svém prvním zasedání;
b)
uzavře s Organizací dohodu o poskytnutí pomoci na požádám, a to pokud možno nejpozději 180 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost;
c)
deklaruje, jaký druh pomoci by mohl poskytnout v odpověď na výzvu Organizace, a to nejpozději 180 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost. Pokud však smluvní stát není následně schopen poskytnout pomoc předpokládanou v jeho deklaraci, je i nadále povinen poskytnout pomoc v souladu s tímto odstavcem.
8.
Každý smluvní stát má právo požádat a s výhradou postupů uvedených v odstavcích 9, 10 a 11 obdržet pomoc a ochranu proti použití nebo hrozbě použití chemických zbraní, pokud má za to, že:
a)
proti němu bylo použito chemických zbraní;
b)
proti němu bylo použito látek určených k potlačování nepokojů jako bojových prostředků; nebo
c)
je ohrožován jednáním nebo činnostmi kteréhokoliv státu, které jsou smluvním státům zakázány podle článku I.
9.
Žádost podložená příslušnými informacemi se předloží generálnímu řediteli, který ji ihned předá Výkonné radě a všem smluvním státům. Generální ředitel ihned postoupí žádost smluvním státům, které se v souladu s odst. 7, písm. b) a c) dobrovolně nabídly, že vyšlou příslušnému smluvnímu státu nejpozději 12 hodin po obdržení žádosti bezodkladnou pomoc v případě použití chemických zbraní nebo použití látek určených k potlačování nepokojů jako bojových prostředků nebo humanitární pomoc v případě vážné hrozby použití chemických zbraní nebo vážné hrozby použití látek určených k potlačování nepokojů jako bojových prostředků. Generální ředitel zahájí nejpozději 24 hodiny po obdržení žádosti vyšetřování s cílem získání podkladů pro následná opatření. Dokončí vyšetřování během 72 hodin a předá zprávu Výkonné radě. Pokud je pro dokončení vyšetřování třeba více času, předá se v téže lhůtě předběžná zpráva. Dodatečná lhůta nutná k vyšetřování nepřesáhne 72 hodiny. Může však být dále prodlužována o stejná období. Zprávy na konci každé dodatečné lhůty se předkládají Výkonné radě. Vyšetřování podle potřeby a v souladu se žádostí a s informacemi, které doprovázejí žádost, stanoví příslušné skutečnosti, které se vztahují k žádosti, jakož i druh a rozsah potřebné doplňkové pomoci a ochrany.
10.
Výkonná rada se schází k posouzení situace nejpozději 24 hodiny po obdržení zprávy o vyšetřování a v průběhu následujících 24 hodin přijme prostou většinou rozhodnutí o tom, zda dá Technickému sekretariátu pokyn k poskytnutí doplňkové pomoci. Technický sekretariát ihned předá všem smluvním státům a příslušným mezinárodním organizacím zprávu o vyšetřování a rozhodnutí Výkonné rady. Generální ředitel na základě rozhodnutí Výkonné rady bezodkladně poskytne pomoc. Za tímto účelem může generální ředitel spolupracovat se žádajícím smluvním státem, dalšími smluvními státy a příslušnými mezinárodními organizacemi. Smluvní státy vynaloží veškeré možné úsilí k poskytnutí pomoci.
11.
Pokud informace z probíhajícího vyšetřování nebo z jiných hodnověrných zdrojů dostatečně prokazují existenci obětí použití chemických zbraní a nezbytnost okamžitých opatření, oznámí to generální ředitel všem smluvním státům a přijímá bezodkladná opatření k pomoci s využitím zdrojů, které mu Konference dala k dispozici pro tyto případy. Generální ředitel průběžně informuje Výkonnou radu o opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.
ČLÁNEK XI
HOSPODÁŘSKÝ A TECHNICKÝ ROZVOJ
1.
Ustanovení této Úmluvy se provádějí tak, aby nenarušovala hospodářský a technický rozvoj smluvních států a mezinárodní spolupráci v oblasti chemie pro účely nezakázané touto Úmluvou, včetně mezinárodní výměny vědeckých a technických informací, chemických látek a zařízení na výrobu, zpracování nebo použití chemických látek pro účely nezakázané touto Úmluvou.
2.
S výhradou ustanovení této Úmluvy, a aniž jsou dotčeny zásady a příslušná pravidla mezinárodního práva, smluvní státy:
a)
mají právo individuálně nebo kolektivně provádět výzkum chemických látek a vyvíjet, vyrábět, nabývat, přechovávat, převádět a používat je;
b)
se zavazují usnadnit co nejširší možnou výměnu chemických látek, zařízení, vědeckých a technických informací, které mají vztah k rozvoji a využití chemie pro účely nezakázané touto Úmluvou a mají právo se takovéto výměny účastnit;
c)
neudržují mezi sebou žádná omezení, ani omezení v případných mezinárodních dohodách, neslučitelná se závazky přijatými na základě této Úmluvy, která by omezovala nebo ztěžovala obchod, vývoj a šíření vědeckých a technických poznatků v oblasti chemie pro průmyslové, zemědělské, výzkumné, lékařské, farmaceutické nebo další mírové účely;
d)
nevyužívají tuto Úmluvu jako důvod k uplatňování žádných opatření kromě stanovených nebo povolených touto Úmluvou a rovněž nepoužijí žádnou mezinárodní dohodu pro sledování cíle neslučitelného s touto Úmluvou;
e)
zavazují se přehodnotit stávající národní úpravu v oblasti obchodu s chemickými látkami s cílem uvést ji do souladu s účelem a cílem této Úmluvy.
ČLÁNEK XII
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ SITUACE A ZAJIŠTĚNÍ DODRŽOVÁNÍ TÉTO ÚMLUVY, VČETNĚ SANKCÍ
1.
K zajištění dodržování této Úmluvy a k nápravě a odčinění jakékoliv situace, která je v rozporu s ustanoveními této Úmluvy přijímá Konference nezbytná opatření uvedená v odstavcích 2, 3 a 4. Při zvažování opatření podle tohoto odstavce bere Konference v úvahu veškeré informace a doporučení předložená v této věci Výkonnou radou.
2.
Pokud Výkonná rada požádá smluvní stát, aby přijal opatření k nápravě situace vyvolávající problémy ohledně dodržování Úmluvy tímto státem, a pokud smluvní stát nesplní tuto žádost ve stanovené lhůtě, může Konference mimo jiné na základě doporučení Výkonné rady omezit nebo pozastavit práva a výsady smluvního státu podle této Úmluvy do doby, než přijme nezbytná opatření k plnění svých závazků vyplývajících z této Úmluvy.
3.
V případech, kdy může dojít v důsledku činností zakázaných touto Úmluvou, zejména článkem I, k vážné újmě účelu a cíle této Úmluvy, může Konference doporučit smluvním státům kolektivní opatření v souladu s mezinárodním právem.
4.
Ve zvláště závažných případech uvědomí Konference o záležitosti včetně příslušných informací a závěrů Valné shromáždění Organizace spojených národů a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů.
ČLÁNEK XIII
VZTAH K JINÝM MEZINÁRODNÍM DOHODÁM
Žádné ustanovení této Úmluvy nelze vykládat tak, aby jakýmkoli způsobem omezovalo nebo umenšovalo závazky přijaté kterýmkoli státem na základě Protokolu o zákazu užívat ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků, podepsaného v Ženevě dne 17. června 1925, a na základě Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, podepsané v Londýně, Moskvě a Washingtonu 10. dubna 1972.
ČLÁNEK XIV
ŘEŠENÍ SPORŮ
1.
Spory, které mohou vznikat ve vztahu k používání nebo k výkladu této Úmluvy, jsou řešeny podle příslušných ustanovení této Úmluvy a v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů.
2.
Vznikne-li spor mezi dvěma nebo více smluvními státy nebo mezi jedním nebo více smluvními státy a Organizací ve vztahu k výkladu nebo k používání této Úmluvy, dotčené strany společně konzultují s cílem urychleně vyřešit spor jednáním nebo jinými mírovými prostředky podle svého výběru, včetně odvolání se k příslušným orgánům této Úmluvy, a po vzájemné dohodě podáním k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu s jeho statutem. Dotčené smluvní strany průběžně informují Výkonnou radu o prováděných úkonech.
3.
Výkonná rada může přispět k řešení sporu libovolnými prostředky, které uzná za vhodné, včetně nabídky zprostředkování, a vyzvat státy, které jsou stranami sporu, k zahájení procesu řešení podle vlastního výběru a doporučit lhůtu pro provedení jakéhokoli dohodnutého postupu.
4.
Konference posuzuje otázky vztahující se ke sporům, které byly vzneseny smluvními státy nebo o kterých ji uvědomila Výkonná rada. Konference, pokud to uzná za vhodné, v souladu s čl. VIII odst. 21 písm. f) zřídí nebo pověří orgány k plnění úkolů spojených s řešením těchto sporů.
5.
Konference a Výkonná rada jsou s výhradou povolení Valného shromáždění Organizace spojených národů zmocněny samostatně žádat Mezinárodní soudní dvůr o poradní stanovisko k jakékoli právní otázce vznikající v rámci činnosti Organizace. K tomuto účelu se mezi Organizací a Organizací spojených národů uzavírá dohoda v souladu s čl. VIII odst. 34 písm. a).
6.
Tímto článkem není dotčen článek IX ani ustanovení o opatřeních k nápravě situace a zajištění dodržování této Úmluvy, včetně sankcí.
ČLÁNEK XV
ZMĚNY
1.
Kterýkoli smluvní stát může navrhnout změny této Úmluvy. Kterýkoli smluvní stát může rovněž navrhnout změny příloh této Úmluvy, uvedené v odstavci 4. Návrhy změn se řídí postupy uvedenými v odstavci 2 a 3. Návrhy změn uvedených v odstavci 4 se řídí postupy uvedenými v odstavci 5.
2.
Text navržené změny se předloží generálnímu řediteli k rozeslání všem smluvním státům a depozitáři. Navrhovaná změna se posuzuje výhradně na změnové konferenci. Tato změnová konference se svolává, pokud nejméně jedna třetina smluvních států notifikuje svou podporu dalšímu posuzování návrhu generálnímu řediteli, a to nejpozději 30 dní po rozeslání. Změnová konference se koná ihned po řádném zasedání konference, pokud žádající smluvní státy nepožádají o její dřívější svolání. Změnová konference se však nekoná dříve než 60 dní po rozeslání navrhované změny.
3.
Změny vstupují v platnost pro všechny smluvní státy 30 dní po uložení ratifikačních listin nebo listin o přijetí všemi smluvními státy, které jsou dále uvedeny v písmenu b):
a)
pokud jsou přijaty změnovou konferencí kladným hlasováním většiny všech smluvních států, přičemž žádný smluvní stát nehlasuje záporně; a
b)
pokud jsou ratifikovány nebo přijaty všemi smluvními státy, které hlasovaly kladně na změnové konferenci.
4.
K zajištění životaschopnosti a účinnosti této Úmluvy mohou být ustanovení příloh změněna v souladu s odstavcem 5 v případě, že se navrhované změny týkají pouze záležitostí administrativní nebo technické povahy. Veškeré změny v Příloze o chemických látkách se provádějí v souladu s odstavcem 5. Oddíly A a C Důvěrnostní přílohy, část X Kontrolní přílohy a ty definice části I Kontrolní přílohy, které se týkají výhradně inspekcí na výzvu, nemohou být změněny v souladu s odstavcem 5.
5.
Navrhované změny uvedené v odstavci 4 se provádějí těmito postupy:
a)
text navrhovaných změn se spolu s nezbytnými informacemi předává generálnímu řediteli. Doplňující informace k posouzení návrhu mohou být poskytnuty jakýmkoli smluvním státem nebo generálním ředitelem. Generální ředitel neprodleně rozesílá veškeré takovéto návrhy a informace všem smluvním státům, Výkonné radě a depozitáři;
b)
nejpozději 60 dní po obdržení návrhu jej generální ředitel vyhodnotí s cílem určit veškeré jeho možné důsledky pro ustanovení této Úmluvy a její provádění a odešle veškeré takovéto informace všem smluvním státům a Výkonné radě;
c)
Výkonná rada posoudí návrh s ohledem na veškeré dostupné informace, včetně posouzení, zda návrh odpovídá požadavkům odstavce 4. Nejpozději 90 dní po jeho obdržení notifikuje Výkonná rada svá doporučení, spolu s příslušným vysvětlením všem smluvním státům k posouzení. Smluvní státy potvrdí obdržení ve lhůtě deseti dní;
d)
v případě, že Výkonná rada doporučí všem smluvním státům přijetí návrhu, je považován za schválený, pokud žádný smluvní stát během 90 dní po obdržení doporučení nevznese námitky. V případě, že Výkonná rada doporučí odmítnout návrh, je považován za odmítnutý, pokud žádný smluvní stát nevznese námitky během 90 dní po obdržení doporučení;
e)
pokud doporučení Výkonné rady není přijato tak, jak se požaduje v písmenu d), rozhodne o návrhu, zejména o otázce, zda odpovídá podmínkám odstavce 4, Konference na svém následujícím zasedání jako o podstatné otázce;
f)
generální ředitel notifikuje všem smluvním státům a depozitáři veškerá rozhodnutí přijatá podle tohoto odstavce;
g)
změny schválené tímto postupem vstupují v platnost pro všechny smluvní státy 180 dní po notifikaci jejich schválení generálním ředitelem, pokud Výkonná rada nedoporučí nebo Konference neurčí jinou lhůtu.
ČLÁNEK XVI
DOBA PLATNOSTI A VYPOVĚZENÍ
1.
Tato Úmluva platí po neomezenou dobu.
2.
Každý smluvní stát má při výkonu své státní suverenity právo tuto Úmluvu vypovědět, jestliže usoudí, že mimořádné události týkající se obsahu této Úmluvy ohrozily jeho nejvyšší zájmy. Toto vypovězení oznámí 90 dní předem všem ostatním smluvním státům, Výkonné radě, depozitáři a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů. Toto oznámení obsahuje vylíčení mimořádných událostí, o kterých soudí, že ohrozily jeho nejvyšší zájmy.
3.
Vypovězení této Úmluvy smluvním státem nemá v žádném případě vliv na povinnost států pokračovat v plnění závazků přijatých na základě veškerých příslušných norem mezinárodního práva, zejména Ženevského protokolu z roku 1925.
ČLÁNEK XVII
STATUS PŘÍLOH
Přílohy jsou nedílnou součástí této Úmluvy. Každý odkaz na tuto Úmluvu zahrnuje i přílohy.
ČLÁNEK XVIII
PODPIS
Tato Úmluva je před vstupem v platnost otevřena k podpisu všem státům.
ČLÁNEK XIX
RATIFIKACE
Tato Úmluva podléhá ratifikaci státy, které ji podepsaly, v souladu s jejich vlastními ústavními postupy.
ČLÁNEK XX
PŘISTOUPENÍ
Kterýkoli stát, který Úmluvu nepodepíše před jejím vstupem v platnost, může k ní kdykoli potom přistoupit.
ČLÁNEK XXI
VSTUP V PLATNOST
1.
Tato Úmluva vstoupí v platnost 180 dní po dni uložení šedesáté páté ratifikační listiny, avšak v každém případě ne dříve než dva roky po svém otevření k podpisu.
2.
Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení jsou uloženy po vstupu této Úmluvy v platnost, vstoupí Úmluva v platnost třicátým dnem po uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přistoupení.
ČLÁNEK XXII
VÝHRADY
Články této Úmluvy nepodléhají výhradám. Přílohy této Úmluvy nepodléhají výhradám neslučitelným s jejím účelem a cílem.
ČLÁNEK XXIII
DEPOZITÁŘ
Generální tajemník Organizace spojených národů je ustanoven depozitářem této Úmluvy a mimo jiné:
a)
neprodleně informuje všechny státy, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení, o datu vstupu této Úmluvy v platnost a o obdržení jiných sdělení;
b)
předá řádně ověřené kopie této Úmluvy vládám všech států, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily; a
c)
registruje tuto Úmluvu podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.
ČLÁNEK XXIV
PLATNÁ ZNĚNÍ
Tato Úmluva, sepsaná v jazycích anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, je uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní, řádně pověření zplnomocnění zástupci k této Úmluvě své podpisy.
Dáno v Paříži dne třináctého ledna tisíc devět set devadesát tři.
PŘÍLOHA O CHEMICKÝCH LÁTKÁCH
OBSAH
---
A.| ZÁSADY PRO SEZNAMY CHEMICKÝCH LÁTEK
B.| SEZNAMY CHEMICKÝCH LÁTEK
A. ZÁSADY PRO SEZNAMY CHEMICKÝCH LÁTEK
Zásady pro seznam 1
1.
Při posuzování, zda toxická chemická látka nebo prekurzor mají být zařazeny do seznamu 1, se berou v úvahu tato kriteria:
a)
látka byla vyvíjena, vyráběna, hromaděna nebo použita jako chemická zbraň podle definice v článku II;
b)
látka jiným způsobem ohrožuje účel a cíl této Úmluvy vzhledem k vysokému potenciálu svého použití pro činnosti zakázané touto Úmluvou, protože splňuje jednu nebo více těchto podmínek:
(i)
má chemickou strukturu velmi podobnou některé z jiných toxických chemických látek ze seznamu 1 a má, nebo je možné očekávat, že má, srovnatelné vlastnosti;
(ii)
má takovou letální nebo zneschopňující toxicitu a jiné vlastnosti, které by umožnily její použití jako chemické zbraně;
(iii)
může být použita jako prekurzor v konečné jednostupňové technologické fázi výroby toxické chemické látky uvedené na seznamu 1, bez ohledu na to, zda tato fáze probíhá v objektech, v munici či jinde;
c)
látka má malé nebo žádné použití pro účely nezakázané touto Úmluvou.
Zásady pro seznam 2
2.
Při posuzování, zda toxická chemická látka neuvedená v seznamu 1 nebo prekurzor chemické látky seznamu 1 nebo chemické látky uvedené v seznamu 2 části A mají být zařazeny do seznamu 2, se berou v úvahu tato kriteria:
a)
látka významně ohrožuje účel a cíl této Úmluvy, protože má takovou smrtící nebo zneschopňující toxicitu a jiné vlastnosti, které by mohly umožnit její použití jako chemické zbraně;
b)
látka může být použita jako prekurzor v jedné z chemických reakcí v konečné fázi tvorby chemické látky uvedené v seznamu 1 nebo v seznamu 2 části A;
c)
látka významně ohrožuje účel a cíl této Úmluvy vzhledem ke své důležitosti při výrobě některé chemické látky uvedené v seznamu 1 nebo v seznamu 2 části A;
d)
látka se nevyrábí průmyslově ve velkých množstvích pro účely nezakázané touto Úmluvou.
Zásady pro seznam 3
3.
Při posuzování, zda toxická chemická látka nebo prekurzor neuvedené v jiných seznamech mají být zařazeny do seznamu 3, se berou v úvahu tato kriteria:
a)
látka byla vyráběna, hromaděna nebo použita jako chemická zbraň;
b)
látka jiným způsobem ohrožuje účel a cíl této Úmluvy, protože má takovou smrtící nebo zneschopňující toxicitu a jiné vlastnosti, které by případně mohly umožnit její použití jako chemické zbraně;
c)
látka ohrožuje účel a cíl této Úmluvy vzhledem ke své důležitosti při výrobě jedné nebo více chemických látek uvedených v seznamu 1 nebo v seznamu 2 části B;
d)
látka se může vyrábět průmyslově ve velkých množstvích pro účely nezakázané touto Úmluvou.
B. SEZNAMY CHEMICKÝCH LÁTEK
Následující seznamy obsahují toxické chemické látky a jejich prekurzory. Pro účely provádění této Úmluvy tyto seznamy identifikují chemické látky podléhající kontrolním opatřením podle ustanovení Kontrolní přílohy. Tyto seznamy nepředstavují definici chemických zbraní ve smyslu čl. II odst. 1 písm. a).
(Kdekoliv se odkazuje na skupinu dialkylovaných sloučenin, za níž následuje soupis alkylových skupin v závorkách, pak všechny sloučeniny, které lze odvodit libovolnou kombinací alkylových skupin v závorkách, se pokládají za uvedené v příslušném seznamu, pokud z něho nejsou výslovně vyjmuty. Pro chemickou látku označenou (*) v seznamu 2 části A platí pro deklaraci a kontrolu zvláštní prahové hodnoty, jak je uvedeno v Kontrolní příloze části VII.)
Seznam 1
A.| Toxické látky:| (registrační číslo CAS)
---|---|---
1)| O-aIkyl(≤C10 včetně O-cykloalkyl)-alkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonofluoridáty|
např. | sarin:| O-isopropyl-methylfosfonofluoridát| (107-44-8)
| soman:| O-(3,3-dimethylbutan-2-yl)-methylfosfonofluoridát| (96-64-0)
2)| O-alkyl(≤C10 včetně O-cykloalkyl)-N,N-dialkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosforamidokyanidáty|
např. | tabun:| 0-ethyl-N,N-dimethy]fosforamidokyanidát| (77-81-6)
3)| O-alkyl(H nebo ≤C10 včetně O-cykloalkyl)-S-[2-N,N-dialkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)aminoethyl]-alkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonothioáty a
odpovídající alkylované nebo protonované soli|
např.| VX:| O-ethyl-S-[2-N,N(diisopropylamino)ethyl]-methylfosfonothioát (50782-69-9)
4)| Sirné yperity:|
2-chlorethyl(chlormethyl)sulfíd| (2625-76-5)
yperit: bis(2-chlorethyl)sulfíd| (505-60-2)
bis[(2-chlorethyl)thio]methan| (63869-13-6)
seskviyperit: 1,2-bis[(2-chlorethyl)thio]ethan| (3563-36-8)
1.3-bis[(2-chlorethyl)thio]propan| (63905-10-2)
1,4-bis[(2-chlorethyl)thio]butan| (142868-93-7)
1,5-bis[(2-chlorethyl)thio]pentan| (142868-94-8)
bis {2-[(chlorethyl)thio]methyl} ether| (63918-90-1)
kyslíkový yperit: bis{2-[(2-chlorethyl)thio]ethyl}ether| (63918-89-8)
5)| Lewisity:|
lewisit 1: 2-chlorvinyldichlorarsan| (541-25-3)
lewisit 2: bis(2-chlorvinyl)chlorarsan| (40334-69-8)
lewisit 3: tris(2-chlorvinyl)arsan| (40334-70-1)
6)| Dusíkaté yperity:|
HN1: bis(2-chlorethyl)ethylamin| (538-07-8)
HN2: bis(2-chlorethyl)methylamin| (51-75-2)
HN3: tris(2-chlorethyl)amin| (555-77-1)
7)| Saxitoxin| (35523-89-8)
8)| Ricin| (9009-86-3)
B.| Prekurzory:|
9)| Alkyl (methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonyldifluoridy|
např. DF:| methylfosfonyldifluorid| (676-99-3)
10)| O-alkyl (H nebo ≤C10 včetně cykloalkyl)-O-2-N,N-dialkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)-aminoethyl-alkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl) fosfonity a
odpovídající alkylované nebo protonované soli|
např. QL:| O-ethyl-O-2-N,N-diisopropylaminoethyl-methylfosfonit| (57856-1 1-8)
11)| Chlorsarin: O-isopropyl -methylfosfonochloridát| (1445-76-7)
12)| Chlorsoman: O-( 3,3 -dimethylbutan -2 -yl)methylfosfonochloridát| (7040-57-5)
Seznam 2
A.| Toxické látky:
---|---
1)| Amiton: O,O-diethyl-S-[2-(N,N-diethylamino)-ethyl]
fosforothioát a odpovídající alkylované nebo protonované soli| (78-53-5)
2)| PFIB: 1,1,3,3,3-pentafluor-2(trifluormethyl)-1-propen| (382-21-8)
3)| BZ: chinuklidin-3-yl-difenyl(hydroxy)-acetát (*)| (6581-06-2)
B.| Prekurzory
4)| Chemické látky s výjimkou látek uvedených v seznamu 1 obsahující atom fosforu, na který je vázána jedna methylová, ethylová, n-propylová nebo i-propylová skupina, ale žádné další atomy uhlíku
např.| methylfosfonyldichlorid| (676-97-1)
| dimethyl-methylfosfonát| (756-79-6)
vyjma:| fonofos: O-ethyl-S-fenyl-ethylfosfonodithioát| (944-22-9)
5)| N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosforamidoyl-dihalogenidy|
6)| Dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)-N,N-dialkyl
(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosforamidáty|
7)| Chlorid arsenitý| (7784-34-1)
8)| 2,2-difenyl-2-hydroxyoctová kyselina| (76-93-7)
9)| Chinuklidin-3-ol| (1619-34-7)
10)| 2-(N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)-2-chlorethylaminy a
odpovídající protonované soli|
11)| 2-(N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)amino) ethanoly a odpovídající protonované soli|
| vyjma:| 2-(N,N-dimethylamino)ethan-1-ol a odpovídající protonované soli| (108-01-0)
| | 2-(N,N-diethylamino)ethan-1-ol a odpovídající protonované soli| (100-37-8)
12)| 2-(N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl(amino) ethan-1-thioly
a odpovídající protonované soli|
13)| Thiodiglykol: bis(2-hydroxyethyl)sulfid| (111-48-8)
14)| Pinakolylalkohol: 3,3-dimethylbutan-2-ol| (464-07-3)
Seznam 3
A.| Toxické látky:|
---|---|---
1)| Fosgen: karbonyl dichlorid| (75-44-5)
2)| Chlorkyan| (506-77-4)
3)| Kyanovodík| (74-90-8)
4)| Chlorpikrin: trichlornitromethan| (76-06-2)
B.| Prekurzory:|
5)| Oxychlorid fosforečný| (10025-87-3)
6)| Chlorid fosforitý| (7719-12-2)
7)| Chlorid fosforečný| (10026-13-8)
8)| Trimethylfosfit| (122-52-1)
9)| Triethylfosfit| (122-52-1)
10)| Dimethylfosfit| (868-85-9)
11)| Diethylfosfit| (762-04-9)
12)| Chlorid sirný| (10025-67-9)
13)| Chlorid sirnatý| (10545-99-0)
14)| Thionylchlorid| (7719-09-7)
15)| Ethyldiethananolamin| (139-87-7)
16)| Methyldiethanolamin| (105-59-9)
17)| Triethanolamin| (102-71-6)
PŘÍLOHA O PROVÁDĚNÍ A KONTROLE
(”KONTROLNÍ PŘÍLOHA”)
OBSAH
---
ČÁST I| DEFINICE
ČÁST II| OBECNÁ PRAVIDLA KONTORLY
| A.| JMENOVÁNÍ INSPEKTORŮ A INSPEKČNÍCH ASISTENTŮ
B.| VÝSADY A IMUNITY
C.| STÁLÁ OPATŘENÍ
| Místa vstupu
| Opatření týkající se použití leteckých speciálů
| Administrativní opatření
| Schválené vybavení
D.| NOTIFIKACE
| Vstup na území kontrolovaného smluvního státu
| Nebo hostitelského státu a doprava na inspekční místo
| Předinspekční informační porada
E.| PROVEDENÍ INSPEKCÍ
| Obecná pravidla
| Bezpečnost
| Práva inspekčního týmu a kontrolovaného smluvního státu
| Odběr vzorků, zacházení s nimi a jejich analýza
| Prodloužení doby inspekce
| Porada po inspekci
F.| ODJEZD
G.| ZPRÁVY
H.| POUŽÍVÁNÍ OBECNÝCH USTANOVENÍ
ČÁST III| OBECNÁ USTANOVENÍ PRO KONTROLNÍ OPATŘENÍ PŘIJATÁ PODLE ČLÁNKŮ IV, V A VI ODSTAVEC 3
| A.| POČÁTEČNÍ INSPEKCE A DOHODY O OBJEKTECH
B.| STÁLÁ OPATŘENÍ
C.| PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOST
ČÁST IV (A) NIČENÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ A JEHO KONTROLA PODLE ČLÁNKU IV
| A.| DEKLARACE
Chemické zbraně
Deklarace chemických zbraní podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce iii)
Deklarace dřívějších převodů a převzetí
Předložení obecného plánu ničení chemických zbraní
B.| OPATŘENÍ ZA ÚČELEM UZÁVĚRY SKLADOVACÍCH OBJEKTŮ A JEJICH PŘÍPRAVA
C.| NIČENÍ
| Zásady a metody ničení chemických zbraní
| Postup ničení
| Změna průběžných lhůt ničení
| Prodloužení lhůty pro dokončení ničení
| Podrobné roční plány ničení
| Roční zprávy o ničení
D.| KONTROLA
| | Kontrola deklarací chemických zbraní prostřednictvím inspekce na místě
| Systematická kontrola skladovacích objektů
| Inspekce a návštěvy
| Systematická kontrola ničení chemických zbraní
| Objekty na skladování chemických zbraní v objektech
| na ničení chemických zbraní
| Opatření systematické kontroly na místě v objektech
| na ničení chemických zbraní
ČÁST IV (B) STARÉ A ZANECHANÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
| A.| OBECNÁ USTANOVENÍ
B.| REŽIM PRO STARÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
C.| REŽIM PRO ZANECHANÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
ČÁST V| NIČENÍ OBJEKTŮ NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ A JEHO KONTROLA PODLE ČLÁNKU V
| A.| DEKLARACE
| Deklarace objektů na výrobu chemických zbraní
| Deklarace objektů na výrobu chemických zbraní
| podle čl. III odst 1 písm. c) pododstavce iii)
| Deklarace minulých převodů a převzetí
| Předložení obecních plánů ničení
| Předložení ročních plánů ničení a ročních zpráv o ničení
B.| NIČENÍ
| Obecná zásady ničení objektů na výrobu chemických zbraní
| Zásady a metody uzavření objektu na výrobu chemických zbraní
| Technická údržba objektů na výrobu chemických zbraní před jejich ničením
| Zásady a metody dočasné přeměny objektu na výrobu chemických zbraní v objekt na ničení chemických zbraní
| Zásady a metody ničení objektu na výrobu chemických zbraní
| Postup ničení
| Podrobné plány ničení
| Posouzení podrobných plánů
C.| Kontrola
| Kontrola deklarací objektů na výrobu chemických zbraní
| prostřednictvím inspekce na místě
| Systematická kontrola objektů na výrobu chemických zbraní
| a zastavení jejich činností
| Kontrola ničení objektů na výrobu chemických zbraní
| Kontrola dočasné přeměny objektu na výrobu chemických zbraní
| v objektech na ničení chemických zbraní
D.| PŘEMĚNA OBJEKTU NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ K ÚČELŮM NEZAKÁZANÝM TOUTO ÚMLUVOU
| Postup žádosti o přeměnu
| Činnosti povolené do rozhodnutí
| Podmínky přeměny
| Rozhodnutí Výkonné rady a Konference
| Podrobné plány přeměny
| Posouzení podrobných plánů
ČÁST VI| ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ ROUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO CHEMICKÉ LÁTKY SEZNAMU I A OBJEKTY VZTAHUJÍCÍ SE K TĚMTO LÁTKÁM
| A.| OBECNÁ USTANOVENÍ
B.| PŘEVODY
C.| VÝROBA
| Obecné zásady výroby
| Samostatný malovýrobní objekt
| Jiné objekty
D.| DEKLARACE
| Samostatný malovýrobní objekt
| Jiné objekty uvedené v odstavcích 10 a 11
E.| KONTROLA
| Samostatný malovýrobní objekt
| Jiné objekty uvedené v odstavcích 10 a 11
ČÁST VII| ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO CHEMICKÉ LÁTKY SEZNAMU 2 A OBJEKTY VZTAHUJÍCÍ SE K TĚMTO LÁTKÁM
| A.| DEKLARACE
| Deklarace souhrnných národních údajů
| Deklarace výrobních areálů vyrábějících, zpracovávajících
| nebo spotřebovávajících chemické látky seznamu 2
| Deklarace minulé výroby chemických látek seznamu 2
| pro účel chemických zbraní
| Informace smluvním státům
B.| KONTROLA
| Obecná ustanovení
| Cíle inspekce
| Počáteční inspekce
| Inspekce
| Inspekční postupy
| Notifikace inspekce
C.| PŘEVODY STÁTŮM, KTERÉ NEJSOU ÚČASTNÍKY TÉTO ÚMLUVY
ČÁST VIII| ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO CHEMICKÉ LÁTKY SEZNAMU 3 A OBJEKTY VZTAHUJÍCÍ SE K TĚMTO LÁTKÁM
| A.| DEKLARACE
| Deklarace souhrnných národních údajů
| Deklarace výrobních areálů vyrábějících chemické látky seznamu 3
| Deklarace minulé výroby chemických látek seznamu 3
| pro účel chemických zbraní
| Informace smluvním státům
B.| KONTROLA
| Obecná ustanovení
| Cíle inspekce
| Inspekční postupy
| Notifikace inspekce
C.| PŘEVODY STÁTŮM, KTERÉ NEJSOU ÚČASTNÍKY TÉTO ÚMLUVY
ČÁST IX| ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO OSTATNÍ OBJEKTY NA VÝROBU CHEMICKÝCH LÁTEK
| A.| DEKLARACE
| Seznam ostatních objektů na výrobu chemických látek
| Pomoc Technického sekretariátu
| Informace smluvním státům
B.| KONTROLA
| Obecná ustanovení
| Cíle inspekce
| Inspekční postupy
| Notifikace inspekce
C.| PROVÁDĚNÍ A ZHODNOCENÍ ODDÍLU B
| Provádění
| Zhodnocení
ČÁST X| INSPEKCE NA VÝZVU PODLE ČLÁNKU IX
| A.| JMENOVÁNI A VÝBĚR INSPEKTORŮ A INSPEKČNÍCH ASISTENTŮ
B.| PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOSTI
| Notifikace
| Vstup na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu
| Alternativní určení konečné hranice
| Ověření polohy
| Uzávěra areálu a monitorování výjezdů
| Předinspekční informační porada a plán ispekce
| Činnosti na hranici
C.| PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ
| Obecná pravidla
| Řízený přístup
| Provozovatel
| Doba trvání insekce
D.| POINSPEKČNÍ ČINNOST
| Odjezd
| Zprávy
ČÁST XI| VYŠETŘOVÁNÍ ÚDAJNÉHO POUŽITÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ
| A.| OBECNÁ USTANOVENÍ
B.| PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOSTI
| Žádost o vyšetření
| Notifikace
| Jmenování inspekčního týmu
| Vyslání inspekčního týmu
| Informační porady
C.| PROVEDENÍ INSPEKCÍ
| Přístup
| Odběr vzorků
| Rozšíření inspekčního místa
| Prodloužení inspekce
| Rozhovory
D.| Zprávy
| Postupy
| Obsahy
E.| STÁTY, KTERÉ NEJSOU ÚČASTNÍKY TÉTO ÚMLUVY
ČÁST I
DEFINICE
1.
“schváleným vybavením“ se rozumí přístroje a nástroje nezbytné k plnění povinností inspekčního týmu, certifikované Technickým sekretariátem v souladu s předpisy připravenými Technickým sekretariátem podle této Přílohy části II odst. 27. Takové vybavení může zahrnovat i kancelářské potřeby či záznamové přístroje, které by mohly být použity inspekčním týmem.
2.
“budovy“ uvedené v definici objektů na výrobu chemických zbraní v článku II zahrnují specializované a standardní budovy.
a)
“specializovanou budovou“ se rozumí:
(i)
jakákoli budova, včetně podzemních staveb, se specializovaným zařízením v uspořádání pro výrobu nebo plnění;
(ii)
jakákoli budova, včetně podzemních staveb, která má charakteristické znaky, jimiž se odlišuje od budov obvykle využívaných pro výrobu nebo plnění chemických látek nezakázané touto Úmluvou.
b)
“standardní budovou“ se rozumí jakákoli budova, včetně podzemních staveb, vybudovaná podle běžných průmyslových norem pro objekty nevyrábějící žádnou z látek uvedených v čl. II odst. 8 písm. a) pododstavci i) ani žíravé látky.
3.
“inspekcí na výzvu“ se rozumí inspekce jakéhokoli objektu nebo lokality na území smluvního státu nebo na jakémkoli jiném místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou vyžádaná jiným smluvním státem podle čl. IX odst. 8 až 25.
4.
“určitou organickou chemickou látkou“ se rozumí jakákoli chemická látka příslušející ke třídě chemických látek tvořená všemi sloučeninami uhlíku mimo jeho oxidy, sulfidy a uhličitany kovů identifikovatelná chemickým názvem, strukturním vzorcem, pokud je znám, a registračním číslem Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno.
5.
“zařízení“ uvedené v definici objektů na výrobu chemických zbraní v článku II zahrnuje specializované a standardní zařízení.
a)
“specializovaným zařízením“ se rozumí:
(i)
hlavní výrobní linka, včetně jakéhokoli reaktoru nebo zařízení pro syntézu produktu, jeho separaci či čištění, jakéhokoli zařízení přímo použitelného pro přenos tepla v konečné technologické fázi, jako např. v reaktoru nebo při separaci produktů, jakož i každého jiného zařízení, které bylo v kontaktu s jakoukoli chemickou látkou uvedenou v čl. II odst. 8 písm. a) pododstavci i), nebo by bylo v kontaktu s takovou látkou v případě provozu objektu;
(ii)
jakékoli stroje pro plnění chemických zbraní;
(iii)
jakékoli jiné zařízení zvláště navržené, zkonstruované nebo instalované za účelem provozu objektu jakožto objektu na výrobu chemických zbraní, na rozdíl od objektů vybudovaných podle běžných komerčních průmyslových norem pro objekty nevyrábějící žádnou z látek uvedených v čl. II odst. 8 písm. a) pododstavci i), ani žíravé látky, jako např.: zařízení ze slitin s vysokým obsahem niklu nebo jiného korozivzdomého materiálu, zvláštní zařízení pro zpracování a kontrolu odpadu, filtraci vzduchu nebo regeneraci rozpouštědel, zvláštní izolační opláštění a bezpečnostní štíty, nestandardní laboratorní zařízení používané k analýze toxických látek pro účely chemických zbraní, ovládací panely řízení procesů navržené na zakázku nebo jednoúčelové náhradní díly pro specializované zařízení.
b)
“standardním zařízením“ se rozumí:
(i)
výrobní zařízení, které se všeobecně používá v chemickém průmyslu a které není uvedeno mezi druhy specializovaného zařízení;
(ii)
ostatní zařízení obvykle používané v chemickém průmyslu, jako je protipožární zařízení, zařízení pro sledování ostrahy, ochrany a bezpečnosti, zdravotnická zařízení, laboratoře nebo prostředky spojení.
6.
“objektem“ se v kontextu článku VI rozumí jakýkoli z níže definovaných průmyslových areálů (“výrobní areál“, “provoz“ a “jednotka“).
a)
“výrobním areálem“ (továrnou) se rozumí místní uskupení jednoho či více provozů, s administrativními mezistupni, které je pod jedním provozním řízením a se společnou infrastrukturou, jako například:
(i)
administrativa a ostatní kanceláře;
(ii)
opravny a údržbářské dílny;
(iii)
zdravotní středisko;
(iv)
všeobecná infrastruktura;
(v)
ústřední analytická laboratoř;
(vi)
výzkumné a vývojové laboratoře;
(vii)
ústřední zpracovávání odpadů a odpadních vod;
(viii)
skladištní budovy.
b)
“provozem“ (výrobnou, provozovnou) se rozumí poměrně samostatný areál, stavba nebo budova, obsahující jednu nebo více jednotek s pomocnou či sdruženou infrastrukturou, jako například:
(i)
malá administrativní sekce;
(ii)
manipulační a skladovací prostory pro suroviny a výrobky;
(iii)
prostor pro manipulaci s odpady a odpadními vodami a pro jejich zpracování;
(iv)
kontrolní a analytická laboratoř;
(v)
služba první pomoci nebo příslušné zdravotní zařízení;
(vi)
záznamy týkající se podle potřeby pohybu deklarovaných chemických látek, surovin pro ně či produktů z nich do areálu, z něho a kolem něho.
c)
“jednotkou“ (výrobní jednotkou, jednotkou zpracování) se rozumí kombinace zařízení, včetně nádob a aparatur, nezbytného pro výrobu, zpracování či spotřebu chemických látek.
7.
“dohodou o objektu“ se rozumí dohoda nebo ujednání mezi smluvním státem a Organizací, která se vztahuje ke konkrétnímu objektu podléhajícímu kontrole na místě podle článků IV, V a VI.
8.
“hostitelským státem“ se rozumí stát, na jehož teritoriu leží objekty nebo prostory jiného státu, smluvní strany této Úmluvy, které podléhají inspekci podle této Úmluvy.
9.
“doprovodem uvnitř státu“ se rozumějí osoby určené kontrolovaným smluvním státem, popřípadě hostitelským státem, pokud si tak přejí, k doprovodu a pomoci inspekčnímu týmu během doby pobytu ve státě.
10.
“dobou pobytu ve státě“ se rozumí doba od příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu do jeho odjezdu ze státu z místa vstupu.
11.
“počáteční inspekcí“ se rozumí první inspekce objektu na místě pro kontrolu deklarací předložených podle článků III, IV, V a VI této Přílohy.
12.
“kontrolovaným smluvním státem“ se rozumí smluvní stát, na jehož území probíhá inspekce podle této Úmluvy nebo pod jehož jurisdikcí nebo kontrolou je místo, kde probíhá inspekce podle této Úmluvy, nebo smluvní stát, jehož objekt nebo prostor na území hostitelského státu je předmětem inspekce. Nezahrnuje však smluvní stát uvedený v části II odst. 21 této Přílohy.
13.
“inspekčním asistentem“ se rozumí osoba určená Technickým sekretariátem podle části II oddílu A této Přílohy na pomoc inspektorům při inspekci nebo návštěvě; např. zdravotničtí, bezpečnostní nebo administrativní pracovníci a tlumočníci.
14.
“inspekčním mandátem“ se rozumějí instrukce vydané inspekčnímu týmu generálním ředitelem pro provedení konkrétní inspekce.
15.
“inspekčním manuálem“ se rozumí souhrn dodatečných postupů pro provedení inspekce, vypracovaný Technickým sekretariátem.
16.
“inspekčním místem“ se rozumí jakýkoli objekt nebo prostor, kde probíhá inspekce a který je konkrétně definován příslušnou dohodou o objektu nebo inspekčním požadavkem nebo inspekčním mandátem nebo inspekčním požadavkem rozšířeným o alternativní či konečné hranice.
17.
“inspekčním týmem“ se rozumí skupina inspektorů a inspekčních asistentů určených generálním ředitelem k provedení konkrétní inspekce.
18.
“inspektorem“ se rozumí osoba jmenovaná Technickým sekretariátem podle postupů uvedených v části II oddílu A této Přílohy k provedení inspekce nebo návštěvy v souladu s touto Úmluvou.
19.
“vzorovou dohodou“ se rozumí dokument, uvádějící obecnou formu a obsah dohody uzavírané mezi smluvním státem a Organizací pro plnění kontrolních ustanovení uvedených v této Příloze.
20.
“pozorovatelem“ se rozumí zástupce žádajícího smluvního státu nebo třetího smluvního státu ke sledování inspekce na výzvu.
21.
“hranicí“ se rozumí v případě inspekce na výzvu vnější hranice inspekčního místa, definovaná zeměpisnými souřadnicemi nebo zakreslená v mapě.
a)
“požadovanou hranicí“ se rozumí hranice inspekčního místa přesně určená v souladu s částí X odst. 8 této Přílohy.
b)
“alternativní hranicí“ se rozumí hranice inspekčního místa přesně určená kontrolovaným smluvním státem alternativně k požadované hranici. Splňuje požadavky uvedené v části X odst. 17 této Přílohy.
c)
“konečnou hranicí“ se rozumí konečná hranice inspekčního místa dohodnutá v jednáních mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem v souladu s částí X odst. 16 až 21 této Přílohy.
d)
“deklarovanou hranicí“ se rozumí vnější hranice objektu deklarovaného podle článků III, IV, V a VI.
22.
“dobou inspekce” se pro potřeby článku IX rozumí doba od poskytnutí přístupu inspekčnímu týmu na inspekční místo do jeho odjezdu z něho, mimo dobu informačních porad před kontrolou a po ní.
23.
“dobou inspekce“ se pro potřeby článku IV, V a VI rozumí doba od příjezdu inspekčního týmu na inspekční místo do jeho odjezdu z něho, mimo dobu informačních porad před kontrolou a po ní.
24.
“místem vstupu“/“místem výstupu“ se rozumí místo určené pro vstup inspekčních týmů do země za účelem inspekce podle této Úmluvy nebo pro jejich odjezd po dokončení jejich úkolu.
25.
“žádajícím smluvním státem“ se rozumí smluvní stát, který požádal o inspekci na výzvu podle článku IX.
26.
“tunou“ se rozumí metrická tuna, tj. 1 000 kg.
ČÁST II
OBECNÁ PRAVIDLA KONTROLY
A. JMENOVÁNÍ INSPEKTORŮ A INSPEKČNÍCH ASISTENTŮ
1.
Nejpozději 30 dní po vstupu této Úmluvy v platnost Technický sekretariát písemně sdělí všem smluvním státům jméno, národnost a zařazení inspektorů a inspekčních asistentů navrhovaných ke jmenování, jakož i jejich kvalifikaci a odbornou praxi.
2.
Každý smluvní stát neodkladně potvrdí přijetí seznamu navrhovaných inspektorů a inspekčních asistentů, který mu byl zaslán. Smluvní stát informuje Technický sekretariát písemně o svém souhlasu s každým inspektorem a inspekčním asistentem nejpozději 30 dní po potvrzení přijetí seznamu. Každý inspektor a inspekční asistent uvedený v tomto seznamu se považuje za jmenovaného, jestliže nejpozději 30 dní po potvrzení přijetí seznamu žádný smluvní stát nevyjádří písemně svůj nesouhlas. Smluvní stát může uvést důvod námitek.
V případě nesouhlasu navrhovaný inspektor či inspekční asistent neprovádí kontrolní činnosti na území nebo jiném místě pod jurisdikcí či kontrolou smluvního státu, který vyjádřil svůj nesouhlas, ani se na nich nepodílí. Technický sekretariát podle potřeby předloží nové návrhy na doplnění původního seznamu.
3.
Kontrolní činnosti podle této Úmluvy provádějí pouze jmenovaní inspektoři a inspekční asistenti.
4.
S výhradou ustanovení odstavce 5 má smluvní stát právo kdykoli podat námitky proti již jmenovanému inspektorovi nebo inspekčnímu asistentu. Oznámí svou námitku písemně Technickému sekretariátu a může uvést její důvody. Taková námitka nabývá účinku 30 dní po přijetí oznámení Technickým sekretariátem. Technický sekretariát okamžitě informuje dotyčný smluvní stát o odejmutí jmenování inspektora nebo inspekčního asistenta.
5.
Smluvní stát, kterému byla notifikována inspekce, nesmí usilovat o to, aby byl z inspekčního týmu pro tuto inspekci vyřazen kterýkoliv ze jmenovaných inspektorů či inspekčních asistentů uvedený na seznamu inspekčního týmu.
6.
Počet inspektorů nebo inspekčních asistentů schválených smluvním státem a jmenovaných pro něj musí být dostatečný k tomu, aby umožnil dostupnost a rotaci odpovídajících počtů inspektorů a inspekčních asistentů.
7.
Jestliže podle mínění generálního ředitele nesouhlas s navrhovanými inspektory nebo inspekčními asistenty brání jmenování dostatečného počtu inspektorů a inspekčních asistentů, nebo jinak narušuje účinné plnění úkolů Technického sekretariátu, generální ředitel předloží tuto otázku Výkonné radě.
8.
Vznikne-li potřeba nebo požadavek změnit seznam inspektorů a inspekčních asistentů, jsou náhradní inspektoři a inspekční asistenti jmenováni stejným způsobem jako u původního seznamu.
9.
Členové inspekčního týmu, který provádí inspekci objektu smluvního státu umístěného na území jiného smluvního státu, jsou jmenováni v souladu s postupy uvedenými v této Příloze použitými pro kontrolovaný smluvní stát i pro hostitelský smluvní stát.
B. VÝSADY A IMUNITY
10.
Každý smluvní stát nejpozději 30 dní po potvrzení přijetí seznamu inspektorů a inspekčních asistentů nebo jeho změn vydá víza pro opakovaný vstup a výstup, popřípadě tranzitní víza a další dokumenty, dovolující každému inspektoru nebo inspekčnímu asistentovi vstupovat a pobývat na území smluvního státu za účelem provádění kontrolních činností. Tyto dokumenty jsou platné nejméně dva roky po svém předání Technickému sekretariátu.
11.
Inspektoři a inspekční asistenti požívají k účinnému plnění svých funkcí výsady a imunity uvedené v písmenech a) až i). Výsady a imunity se poskytují členům inspekčních týmů v zájmu této Úmluvy, a nikoliv pro osobní prospěch jich samotných. Tyto výsady a imunity se jim poskytují na celou dobu mezi příjezdem na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu a odjezdem z něho a následně ve vztahu k předešlým činnostem, které prováděli při výkonu svých služebních povinností.
a)
Členové inspekčního týmu požívají nedotknutelnost propůjčenou diplomatickým zástupcům podle článku 29 Vídeňské Úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961.
b)
Obytné a kancelářské prostory využívané inspekčním týmem uskutečňujícím kontrolní činnost podle této Úmluvy požívají téže nedotknutelnosti a ochrany jako prostory diplomatických činitelů podle čl. 30 odst. 1 Vídeňské Úmluvy o diplomatických stycích.
c)
Písemnosti a korespondence inspekčního týmu včetně spisů požívají téže nedotknutelnosti jako všechny písemnosti a korespondence diplomatických zástupců podle čl. 30 odst. 2 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Inspekční tým má právo používat kódy pro své spojení s Technickým sekretariátem.
d)
Vzorky a schválené vybavení přepravované členy inspekčního týmu jsou nedotknutelné s výhradou ustanovení této Úmluvy a jsou osvobozeny od celních poplatků. Nebezpečné vzorky se přepravují v souladu s příslušnými předpisy.
e)
Členové inspekčního týmu požívají téže imunity, jako diplomatičtí zástupci podle čl. 31 odst. 1, 2 a 3, Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.
f)
Členům inspekčního týmu provádějícím předepsanou činnost podle této Úmluvy se přiznává stejné osvobození od poplatků a daní jako diplomatickým zástupcům podle článku 34 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.
g)
Členům inspekčního týmu je dovoleno přivážet na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského smluvního státu předměty osobní potřeby bez úhrady cla a podobných poplatků, s výjimkou takových předmětů, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákonem, nebo které podléhají karanténním opatřením.
h)
Členům inspekčního týmu se přiznávají stejné výhody, pokud jde o měnu a směnné kurzy, jako představitelům zahraničních vlád při dočasných oficiálních misích.
i)
Členové inspekčního týmu se nesmějí na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu zabývat žádnou pracovní ani obchodní činností za účelem osobního prospěchu.
12.
Při průjezdu přes území nekontrolovaných smluvních států požívají členové inspekčního týmu tytéž výsady a imunity jako diplomatičtí zástupci podle čl. 40 odst. 1 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Písemnosti a korespondence včetně spisů, vzorky a schválené vybavení, které převážejí, požívají nedotknutelnost a výjimky uvedené v odst. 11 písm. c) a d).
13.
Aniž jsou dotčeny jejich výsady a imunity, členové inspekčního týmu jsou povinni dodržovat zákony a předpisy kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu a do té míry, která je slučitelná s inspekčním mandátem, jsou povinni nevměšovat se do vnitřních záležitostí příslušného státu. Jestliže kontrolovaný smluvní stát nebo hostitelský smluvní stát usoudí, že došlo ke zneužití výsad a imunit uvedených v této Příloze, jsou zahájeny konzultace mezi dotyčným smluvním státem a generálním ředitelem s cílem zjistit, zda k takovému zneužití došlo, a pokud ano předejít opakování takového zneužití.
14.
Generální ředitel může zbavit členy inspekčního týmu imunity vůči jurisdikci v těch případech, kdy se domnívá, že imunita by bránila průchodu spravedlnosti a lze se ji zříci, aniž je dotčeno provádění ustanovení této Úmluvy. Zbavení imunity musí být vždy výslovné.
15.
Pozorovatelé požívají tytéž výsady a imunity jako podle tohoto oddílu inspektoři, vyjma výsad a imunit přiznávaných podle odst. 11 písm. d).
C. STÁLÁ OPATŘENÍ
Místa vstupu
16.
Každý smluvní stát určí místa vstupu a podá požadované informace Technickému sekretariátu nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost. Tato místa vstupu jsou zvolena tak, aby inspekční tým mohl dosáhnout kterékoli inspekční místo během 12 hodin nejméně z jednoho místa vstupu. Technický sekretariát oznámí umístění míst vstupu všem smluvním státům.
17.
Každý smluvní stát může místa vstupu měnit, a to tak, že takovou změnu oznámí Technickému sekretariátu. Změna nabývá účinku 30 dní poté, co Technický sekretariát takové oznámení obdrží, aby mohl řádně informovat všechny smluvní státy.
18.
Jestliže Technický sekretariát usoudí, že místa vstupu nepostačují pro včasné provedení inspekcí nebo že smluvním státem navrhovaná změna míst vstupu by bránila včasnému provedení inspekcí, zahájí s dotyčným smluvním státem konzultace k vyřešení tohoto problému.
19.
V případech, kdy jsou objekty nebo prostory kontrolovaného smluvního státu na území hostitelského smluvního státu nebo přístup z místa vstupu do objektů nebo do prostor inspekce vyžaduje tranzit přes území jiného smluvního státu, kontrolovaný smluvní stát uplatňuje práva a plní závazky týkající se takové inspekce v souladu s touto Přílohou. Hostitelský smluvní stát usnadní inspekci těchto objektů či prostor a poskytne nezbytnou pomoc, aby umožnil inspekčnímu týmu splnit jeho úlohu včas a účinně. Smluvní státy, přes jejichž území je vyžadován tranzit ke kontrolovaným objektům či prostorám kontrolovaného smluvního státu, takovýto tranzit usnadní.
20.
V případech, kdy objekty nebo prostory kontrolovaného smluvního státu jsou umístěny na území státu, který není účastníkem této Úmluvy, kontrolovaný smluvní stát učiní všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby inspekce uvedených objektů nebo prostor mohla být provedena v souladu s ustanoveními této Přílohy. Smluvní stát, který má jeden nebo více objektů nebo prostor na území státu, který není účastníkem této Úmluvy, učiní všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby hostitelský stát přijal inspektory a inspekční asistenty jmenované pro tento smluvní stát. Jestliže kontrolovaný smluvní stát není schopen zabezpečit přístup, musí prokázat, že učinil všechna nezbytná opatření k zabezpečení přístupu.
21.
V případech, kdy objekty nebo prostory, jež mají být kontrolovány, sice jsou na území smluvního státu, ale pod jurisdikcí či kontrolou státu, který není účastníkem této Úmluvy, smluvní stát provede všechna nezbytná opatření, jaká by se vyžadovala od kontrolovaného smluvního státu i hostitelského smluvního státu k zajištění toho, aby inspekce takových objektů či prostor mohla být provedena v souladu s ustanoveními této Přílohy. Jestliže smluvní stát není schopen zabezpečit přístup k těmto objektům a prostorám, musí prokázat, že učinil všechna nezbytná opatření k zabezpečení přístupu. Tento odstavec se nepoužije, jestliže objekty a prostory, jež mají být zkontrolovány, patří smluvnímu státu.
Opatření týkající se použití leteckých speciálů
22.
Když v případě inspekcí podle článku IX a jiných inspekcí není možné zabezpečit včasný příjezd pravidelnou civilní dopravou, může být nutné, aby inspekční tým použil letadlo vlastněné Technickým sekretariátem nebo jím najaté. Nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, informuje každý smluvní stát Technický sekretariát o stálém diplomatickém čísle k povolení zvláštního letu, který by dopravil inspekční tým a vybavení nezbytné pro inspekci na území, kde se nachází inspekční místo a zpět. Trasy letadel do určeného místa vstupu a z něho jsou vedeny po stálých mezinárodních vzdušných cestách, dohodnutých mezi smluvním státem a Technickým sekretariátem jakožto základ pro takové diplomatické povolení.
23.
Při použití leteckého speciálu Technický sekretariát prostřednictvím národního orgánu poskytne kontrolovanému smluvnímu státu letový plán od posledního letiště před vstupem do vzdušného prostoru státu, ve kterém se nachází inspekční místo, do místa vstupu, a to nejméně šest hodin před plánovaným odletem z tohoto letiště. Tento plán musí být evidován v souladu s postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví platnými pro civilní letadla. Pro svá vlastní nebo najatá letadla Technický sekretariát v rubrice poznámek každého letového plánu označí stálé číslo diplomatického povolení a příslušné označení pro identifikaci letadla jako inspekčního.
24.
Nejméně tři hodiny před plánovaným odletem inspekčního týmu z posledního letiště před vstupem do vzdušného prostoru státu, kde má probíhat inspekce, kontrolovaný smluvní stát nebo hostitelský smluvní stát zajistí, aby letový plán evidovaný v souladu s odstavcem 23 byl schválen tak, aby inspekční tým mohl přiletět do místa vstupu v předpokládaném čase.
25.
Kontrolovaný smluvní stát zabezpečí podle požadavků Technického sekretariátu stání, ochranu, servis a palivo pro letadlo inspekčního týmu v místě vstupu, jestliže je toto letadlo ve vlastnictví Technického sekretariátu nebo jím najaté. Takové letadlo je osvobozeno od přistávacích, vzletových a podobných poplatků. Technický sekretariát uhradí palivo, ochranu a servis.
Administrativní opatření
26.
Kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu poskytne nebo obstará nezbytné služby, jako například prostředky spojení, tlumočnické služby v rozsahu nezbytném pro provedení rozhovorů a dalších úkolů, dopravu, prostor pro práci, ubytování, stravování a lékařskou péči. V tomto ohledu Organizace smluvnímu státu nahradí náklady vzniklé při pobytu inspekčního týmu.
Schválené vybavení
27.
S výhradou odstavce 29 kontrolovaný smluvní stát nijak neomezí inspekční tým v tom, aby si na inspekční místo vzal takové vybavení, schválené podle odstavce 28, které Technický sekretariát určil jako nezbytné k plnění inspekčních požadavků. Technický sekretariát připraví a podle potřeby aktualizuje seznam schváleného vybavení, které může být potřebné pro účely popsané výše, a předpisy pro takové vybavení v souladu s touto Přílohou. Při stanovení seznamu schváleného vybavení a předpisů Technický sekretariát zajistí, aby se plně vzala v úvahu bezpečnostní hlediska u všech druhů objektů, kde může být vybavení použito. Seznam schváleného vybavení posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
28.
Vybavení je v péči Technického sekretariátu, který je rovněž určuje k nasazení, kalibruje a schvaluje. Technický sekretariát pokud možno vybírá vybavení, které je zvláště navrženo pro konkrétní druh požadované inspekce. Určené a schválené vybavení je zvláště chráněno před neoprávněnou změnou.
29.
Kontrolovaný smluvní stát má právo, aniž jsou dotčeny předepsané lhůty, v přítomnosti členů inspekčního týmu v místě vstupu prohlédnout vybavení, tj. zkontrolovat totožnost vybavení dopravovaného na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu nebo z tohoto území. K usnadnění takovéto identifikace Technický sekretariát připevní nebo přiloží k tomuto vybavení dokumenty a označení osvědčující, že toto vybavení jím bylo schváleno a určeno. Prohlídkou vybavení se kontrolovaný smluvní stát rovněž ujistí, že vybavení odpovídá popisu vybavení schváleného pro konkrétní druh inspekce. Kontrolovaný smluvní stát může vyloučit vybavení neodpovídající popisu nebo bez výše uvedené osvědčující dokumentace a označení. Postupy inspekce vybavení posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. a).
30.
V případech, kdy inspekční tým považuje za nezbytné použít vybavení, které je dostupné na místě a nepatří Technickému sekretariátu, a požádá kontrolovaný smluvní stát, aby týmu umožnil takové vybavení použít, kontrolovaný smluvní stát takovému požadavku vyhoví podle svých možností.
D. PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOSTI
Notifikace
31.
Generální ředitel notifikuje smluvnímu státu svůj záměr provést inspekci před plánovaným příjezdem inspekčního týmu do místa vstupu a v předepsaných lhůtách, jsou-li určeny.
32.
Notifikace generálního ředitele obsahuje tyto informace:
a)
druh inspekce;
b)
místo vstupu;
c)
datum a předpokládaný čas příjezdu do místa vstupu;
d)
způsob dopravy do místa vstupu;
e)
areál, který má být kontrolován;
f)
jména inspektorů a inspekčních asistentů;
g)
případné povolení po zvláštní lety.
33.
Kontrolovaný smluvní stát potvrdí přijetí notifikace Technického sekretariátu o záměru provést inspekci nejpozději jednu hodinu po přijetí této notifikace.
34.
V případě inspekce objektu smluvního státu, který je umístěn na území jiného smluvního státu, jsou oba smluvní státy informovány současně podle odstavců 31 a 32.
Vstup na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu a doprava na inspekční místo
35.
Kontrolovaný smluvní stát nebo hostitelský smluvní stát, kterému byl notifikován příjezd inspekčního týmu, zabezpečí jeho okamžitý vstup na své území a prostřednictvím doprovodu uvnitř státu nebo jiným způsobem učiní vše, co je v jeho moci, aby zajistil bezpečný průchod inspekčnímu týmu, jeho vybavení a materiálu z místa vstupu na inspekční místo nebo místa a do místa výstupu.
36.
Kontrolovaný smluvní stát nebo hostitelský smluvní stát podle potřeby pomáhají inspekčnímu týmu v dosažení místa inspekce nejpozději do 12 hodin po příjezdu do místa vstupu.
Předinspekční informační porada
37.
Po příjezdu na inspekční místo a před začátkem inspekce informují zástupci objektu inspekční tým s pomocí map a podle potřeby jiné dokumentace o objektu, o činnosti zde probíhající, bezpečnostních opatřeních a o administrativních a logistických opatřeních potřebných pro inspekci. Doba podání těchto informací je omezena na nezbytné minimum a v žádném případě nepřevýší tři hodiny.
E. PROVEDENÍ INSPEKCÍ
Obecná pravidla
38.
Členové inspekčního týmu plní své funkce v souladu s ustanoveními této Úmluvy, jakož i s pravidly stanovenými generálním ředitelem a dohodami o objektech uzavřenými mezi smluvními státy a Organizací.
39.
Inspekční tým přísně dodržuje inspekční mandát vydaný generálním ředitelem. Zdrží se jakékoli činnosti, která by překračovala tento mandát.
40.
Činnosti inspekčního týmu se organizují tak, aby bylo zabezpečeno včasné a účinné plnění jeho funkcí s minimálními obtížemi pro kontrolovaný smluvní stát či hostitelský stát a narušením objektu nebo místa inspekce. Inspekční tým se vyvaruje zbytečného narušování nebo zdržování činnosti objektu a zasahování do jeho bezpečnosti. Inspekční tým zejména neobsluhuje žádné zařízení. Jestliže inspektoři považují pro splnění svého mandátu za nezbytné, aby se v objektu provedly určité úkony, požádají určeného zástupce objektu, aby je provedl. Ten pokud možno této žádosti vyhoví.
41.
Při plnění svých povinností na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu jsou členové inspekčního týmu, jestliže to kontrolovaný smluvní stát vyžaduje, doprovázeni zástupci kontrolovaného smluvního státu, ale inspekční tým tím nesmí být nijak zdržován ani mu jinak bráněno v plnění jeho funkcí.
42.
Pro provádění inspekcí vypracuje Technický sekretariát podrobné postupy a zařadí je do inspekčního manuálu, přičemž vezme v úvahu obecné zásady, které posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
Bezpečnost
43.
Při své činnosti inspektoři a inspekční asistenti dodržují bezpečnostní předpisy zavedené na inspekčním místě včetně těch, které jsou určeny pro ochranu kontrolovaných zón uvnitř objektu a pro bezpečnost osob. K plnění těchto požadavků Konference posoudí a schválí podrobné postupy podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
Spojení
44.
Inspektoři mají právo být po celou dobu pobytu ve státě ve spojení s vedením Technického sekretariátu. K tomuto účelu mohou použít svá vlastní řádně ověřená schválená vybavení a mohou požadovat od kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského smluvního státu přístup k ostatním telekomunikacím. Inspekční tým má právo použít svůj vlastní obousměrný systém radiokomunikace mezi pracovníky hlídajícími hranici zařízení a ostatními členy inspekčního týmu.
Práva inspekčního týmu a kontrolovaného smluvního státu
45.
Inspekční tým má právo, v souladu s příslušnými články a přílohami této Úmluvy, jakož i s dohodami o objektech a postupy uvedenými v inspekčním manuálu, na volný přístup na inspekční místo. Položky ke kontrole vybírají inspektoři.
46.
Inspektoři mají právo dotazovat se kohokoli z pracovníků objektu v přítomnosti zástupce kontrolovaného smluvního státu za účelem zjištění příslušných skutečností. Inspektoři požadují pouze informace a údaje, které jsou nezbytné pro průběh inspekce, a kontrolovaný smluvní stát podává takové informace podle požadavků. Kontrolovaný smluvní stát má právo namítat proti otázkám položeným pracovníkům objektu, pokud jsou tyto otázky pokládány za nevztahující se k inspekci. Jestliže vedoucí inspekčního týmu protestuje a prohlašuje otázky za důležité, otázky se předají kontrolovanému smluvnímu státu písemně k odpovědi. Inspekční tým může zaznamenat jakékoli odmítnutí povolit rozhovory, odpovědět na otázky nebo podat vysvětlení v části inspekční zprávy, která se týká spolupráce s kontrolovaným smluvním státem.
47.
Inspektoři mají právo zkontrolovat dokumentaci a záznamy, které považují za vztahující se k provedení jejich úkolu.
48.
Inspektoři mají právo nechat si podle svých požadavků od zástupců kontrolovaného smluvního státu nebo kontrolovaného objektu pořídit fotografie. Musí být zajištěna možnost pořizování fotografií s okamžitým vyvoláním. Inspekční tým určuje, zda snímky odpovídají požadavkům a pokud ne, fotografování se opakuje. Inspekční tým a kontrolovaný smluvní stát si ponechávají po jedné kopii od každé fotografie.
49.
Zástupci kontrolovaného smluvního státu mají právo pozorovat všechny kontrolní činnosti prováděné inspekčním týmem.
50.
Kontrolovaný smluvní stát obdrží na požádání kopie informací a údajů, které o jeho objektu (objektech), shromáždil Technický sekretariát.
51.
Inspektoři mají právo požadovat objasnění v souvislosti s nejasnostmi, které vznikly v průběhu inspekce. Takové požadavky se vznáší neprodleně prostřednictvím zástupce kontrolovaného smluvního státu. Zástupce kontrolovaného smluvního státu v průběhu inspekce podává inspekčnímu týmu vysvětlení nezbytná pro odstranění nejasností. Pokud nejsou vyřešeny otázky vztahující se ke stavbě či budově uvnitř inspekčního místa, a je-li takový požadavek vznesen, stavba či budova se fotografuje za účelem vysvětlení její povahy a funkce. Jestliže nelze nejasnost odstranit během inspekce, inspektoři o tom okamžitě informují Technický sekretariát. Inspektoři do inspekční zprávy zahrnou všechny takové nevyřešené otázky, všechna příslušná objasnění a kopie všech pořízených fotografií.
Odběr vzorků, zacházení s nimi a jejich analýza
52.
Zástupci kontrolovaného smluvního státu nebo kontrolovaného objektu odebírají vzorky podle požadavku inspekčního týmu v přítomnosti inspektorů. Inspekční tým může odebírat vzorky samostatně, pokud to bylo předem dohodnuto se zástupci kontrolovaného smluvního státu nebo kontrolovaného objektu.
53.
Pokud je to možné, provádí se analýza vzorků na místě. Inspekční tým má právo provádět analýzy vzorků na místě s použitím přivezeného schváleného vybavení. Na žádost inspekčního týmu kontrolovaný smluvní stát v souladu se schválenými postupy poskytuje pomoc při analýze vzorků na místě. Alternativně inspekční tým může požadovat, aby byla v jeho přítomnosti provedena odpovídající analýza na místě.
54.
Kontrolovaný smluvní stát má právo ponechat si části všech odebraných vzorků nebo odebrat duplicitní vzorky a být přítomen analýze prováděné na místě.
55.
Inspekční tým odesílá, považuje-li to za nezbytné, vzorky pro analýzu mimo objekt do laboratoří určených Organizací.
56.
Generální ředitel nese primární odpovědnost za zabezpečení, neporušenost a uchování vzorků a za zajištění ochrany utajení vzorků dopravovaných k analýze mimo objekt. Generální ředitel přitom jedná v souladu s postupy, jež posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i) k zahrnutí do inspekčního manuálu. Dále:
a)
stanoví co nejpřísnější režim odběru vzorků, zacházení s nimi, jejich přepravy a analýzy;
b)
certifikuje laboratoře určené k provádění různých druhů analýz;
c)
dohlíží na normalizaci vybavení a postupů v těchto určených laboratořích, mobilního analytického vybavení a postupů, monitoruje řízení jakosti a obecné uplatňování norem ve vztahu k certifikaci těchto laboratoří, mobilního zařízení a postupů; a
d)
vybírá mezi určenými laboratořemi takové, které mají provádět analýzy nebo jiné činnosti ve vztahu ke konkrétním šetřením.
57.
Jestliže se má provádět analýza mimo objekt, jsou vzorky analyzovány nejméně ve dvou určených laboratořích. Technický sekretariát zabezpečí urychlené zpracování analýz. Vzorky jsou evidovány Technickým sekretariátem a všechny nepoužité vzorky nebo jejich části vráceny Technickému sekretariátu.
58.
Technický sekretariát shromažďuje výsledky laboratorních analýz vzorků vztahujících se k dodržování Úmluvy a zahrnuje je do konečné inspekční zprávy. Technický sekretariát zahrne do zprávy podrobné informace týkající se zařízení a metod použitých určenými laboratořemi.
Prodloužení doby inspekce
59.
Doby inspekce mohou být prodlouženy dohodou se zástupcem kontrolovaného smluvního státu.
Porada po inspekci
60.
Po ukončení inspekce se inspekční tým setká se zástupci kontrolovaného smluvního státu a s pracovníky odpovědnými za inspekční místo k posouzení předběžných zjištění inspekčního týmu a k objasnění případných nejasností. Inspekční tým předloží zástupcům kontrolovaného smluvního státu svá předběžná zjištění písemně a v normalizovaném formátu spolu se seznamem případných vzorků a s kopiemi písemných informací a shromážděných údajů a dalších materiálů, které mají být z objektu vyvezeny. Dokument podepisuje vedoucí inspekčního týmu. Představitel kontrolovaného smluvního státu dokument spolupodepisuje na důkaz, že se seznámil s jeho obsahem. Toto setkání musí být ukončeno nejpozději 24 hodiny po dokončení inspekce.
F. ODJEZD
61.
Po dokončení poinspekčních postupů opustí inspekční tým území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu pokud možno co nejdříve.
G. ZPRÁVY
62.
Nejpozději deset dní po inspekci inspektoři připraví faktickou závěrečnou zprávu o svých činnostech a svých zjištěních. Zpráva obsahuje pouze skutečnosti vztahující se k plnění Úmluvy, jak je stanoveno v inspekčním mandátu. Zpráva také podává informace o tom, jak kontrolovaný smluvní stát spolupracoval s inspekčním týmem. Odlišná vyjádření jednotlivých inspektorů mohou být ke zprávě přiložena. Zpráva je považována za důvěrnou.
63.
Závěrečná zpráva je neprodleně předložena kontrolovanému smluvnímu státu. Jakékoli písemné připomínky, které kontrolovaný smluvní stát případně učiní ke zjištěním ve zprávě, jsou k ní přiloženy. Závěrečná zpráva spolu s přiloženými připomínkami kontrolovaného smluvního státu je předložena generálnímu řediteli nejpozději 30 dní po inspekci.
64.
Jestliže zpráva obsahuje nejasnosti nebo jestliže spolupráce mezi národním orgánem a inspektory nebyla vyhovující, požádá generální ředitel smluvní stát o vysvětlení.
65.
Jestliže se nepodaří nejasnosti odstranit nebo jestliže zjištěné skutečnosti mohou nasvědčovat tomu, že nebyly dodrženy závazky přijaté na základě této Úmluvy, generální ředitel neprodleně informuje Výkonnou radu.
H. POUŽÍVÁNÍ OBECNÝCH USTANOVENÍ
66.
Ustanovení této části se vztahují na všechny inspekce prováděné v souladu s touto Úmluvou, vyjma případů, kdy se liší od ustanovení týkajících se zvláštních druhů inspekcí uvedených v částech III až XI této Přílohy, přičemž v takovém případě mají přednost naposled jmenovaná ustanovení.
ČÁST III
OBECNÁ USTANOVENÍ PRO KONTROLNÍ OPATŘENÍ PŘIJATÁ PODLE ČLÁNKŮ IV, V a VI ODSTAVEC 3
A. POČÁTEČNÍ INSPEKCE A DOHODY O OBJEKTECH
1.
Každý deklarovaný objekt podléhající inspekci na místě podle článků IV, V a VI odst. 3 je podroben počáteční inspekci neprodleně po deklaraci objektu. Účelem této inspekce objektu je prověřit podané informace a získat jakékoli další údaje, nezbytné pro plánování budoucích kontrolních činností v objektu, včetně inspekce na místě a nepřetržitého monitorování na místě instalovanými přístroji, a pracovat na dohodě o objektu.
2.
Smluvní státy zajistí, aby Technický sekretariát mohl poté, kdy tato Úmluva pro ně vstoupí v platnost, provést ve všech objektech kontrolu deklarací a zahájit systematická kontrolní opatření podle stanoveného rozvrhu.
3.
Každý smluvní stát uzavře s Organizací dohodu o objektu pro každý deklarovaný objekt podléhající inspekci na místě podle článků IV, V a VI odst. 3.
4.
Dohody o objektu se uzavřou nejpozději 180 dní poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost, nebo po počáteční deklaraci objektu, s výjimkou objektů na ničení chemických zbraní, na které se vztahují odstavce 5 až 7.
5.
V případě objektu na ničení chemických zbraní, který zahájí provoz více než jeden rok poté, kdy tato Úmluva pro daný smluvní stát vstoupí v platnost, je dohoda o objektu uzavřena nejméně 180 dní před zahájením provozu objektu.
6.
V případě objektu na ničení chemických zbraní, který je v provozu v době, kdy tato Úmluva pro daný smluvní stát vstupuje v platnost, nebo zahájí provoz nejpozději jeden rok nato, je dohoda o objektu uzavřena nejpozději 210 dní poté, kdy tato Úmluva pro tento smluvní stát vstoupí v platnost, s výjimkou případu, kdy Výkonná rada rozhodne, že přechodná kontrolní opatření schválená v souladu s částí IV oddílem A odst. 51 této Přílohy a obsahující přechodnou dohodu o objektu, ustanovení o kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji, jakož i rozvrh uplatnění těchto opatření, jsou dostatečná.
7.
V případě objektu uváděného v odstavci 6, který zastaví provoz nejpozději dva roky poté, kdy tato Úmluva pro daný smluvní stát vstoupí v platnost, může Výkonná rada rozhodnout, že přechodná kontrolní opatření schválená v souladu s částí IV oddílem A odst. 51 této Přílohy a obsahující přechodnou dohodu o objektu, ustanovení o kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji, jakož i rozvrh uplatnění těchto opatření, jsou dostatečná.
8.
Dohody o objektech vycházejí ze vzorových dohod a obsahují podrobná opatření, jimiž se řídí inspekce v každém objektu. Vzorové dohody obsahují ustanovení, která umožní brát v úvahu budoucí technologický vývoj, a posoudí je a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
9.
Technický sekretariát může na každém místě přechovávat zapečetěnou schránku s fotografiemi, plány a dalšími informacemi pro své případné použití při následných inspekcích.
B. STÁLÁ OPATŘENÍ
10.
Technický sekretariát má v případě potřeby právo dát instalovat přístroje a systémy pro nepřetržité monitorování, jakož i plomby, a používat je v souladu s příslušnými ustanoveními této Úmluvy a s dohodami o objektech mezi smluvními státy a Organizací.
11.
Kontrolovaný smluvní stát má v souladu se schválenými postupy právo zkontrolovat kterýkoli přístroj, používaný nebo instalovaný inspekčním týmem a dát jej vyzkoušet v přítomnosti zástupců kontrolovaného smluvního státu. Inspekční tým má právo použít přístroje, které instaloval kontrolovaný smluvní stát pro své vlastní monitorování technologického procesu ničení chemických zbraní. Za tímto účelem má inspekční tým právo zkontrolovat ty přístroje smluvního státu, které hodlá používat pro účely kontroly ničení chemických zbraní a dát je vyzkoušet ve své přítomnosti.
12.
Kontrolovaný smluvní stát zajistí nezbytnou přípravu a podporu pro instalaci přístrojů a systémů pro nepřetržité monitorování.
13.
Pro provádění odstavců 11 a 12 Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i) posoudí a schválí příslušné podrobné postupy.
14.
Kontrolovaný smluvní stát okamžitě informuje Technický sekretariát, jestliže v objektu, kde jsou instalovány monitorovací přístroje, došlo nebo může dojít k události, která může ovlivnit monitorovací systém. Kontrolovaný smluvní stát koordinuje s Technickým sekretariátem následná opatření s cílem co možná nejdříve obnovit činnost monitorovacího systému a v případě nezbytnosti určit prozatímní opatření.
15.
Inspekční tým během každé inspekce ověří, že monitorovací systém řádně funguje a že nedošlo k porušení přiložených plomb. Kromě toho mohou být zapotřebí návštěvy pro údržbu monitorovacího systému, k výměně vybavení nebo k úpravě rozsahu monitorované oblasti podle potřeby.
16.
Jestliže monitorovací systém vykazuje jakoukoli anomálii, Technický sekretariát ihned podnikne kroky ke zjištění, jde-li o důsledek chybné funkce zařízení, nebo činností prováděných v objektu. Zůstává-li po tomto zkoumání problém nevyřešen, Technický sekretariát ihned zjistí skutečnou situaci, v případě potřeby i okamžitou inspekcí na místě nebo návštěvou objektu. Technický sekretariát oznamuje každý takový problém ihned po jeho zjištění kontrolovanému smluvnímu státu, který je nápomocen při jeho vyřešení.
C.
PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOSTI
17.
S výjimkou případu uvedeného v odstavci 18 je kontrolovanému smluvnímu státu notifikována inspekce nejméně 24 hodiny před plánovaným příjezdem inspekčního týmu do místa vstupu.
18.
Kontrolovanému smluvnímu státu je notifikována počáteční inspekce nejméně 72 hodiny před předpokládaným časem příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu.
ČÁST IV (A)
NIČENÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ A JEHO KONTROLA PODLE ČLÁNKU IV
A. DEKLARACE
Chemické zbraně
1.
Deklarace chemických zbraní smluvním státem podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce ii) obsahuje:
a)
úhrnné množství každé deklarované chemické látky;
b)
přesné umístění každého skladu chemických zbraní, vyjádřené pomocí:
(i)
jména;
(ii)
zeměpisných souřadnic; a
(iii)
podrobného schématu areálu s vyznačením hranice objektu a umístění zásobníků nebo skladovacích prostor uvnitř objektu.
c)
podrobný soupis pro každé zařízení na skladování chemických zbraní uvádějící:
(i)
látky definované jako chemické zbraně v souladu s článkem II;
(ii)
nenaplněnou munici, submunici, prostředky a vybavení definované jako chemické zbraně;
(iii)
vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice, submunice, prostředků nebo vybavení uvedených v pododstavci ii);
(iv)
chemické látky zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice, submunice, prostředků nebo vybavení uvedených v pododstavci ii).
2.
Pro deklarace látek uvedených v odst. 1 písm. c) pododstavci i) platí tato ustanovení:
a)
chemické látky se deklarují v souladu se seznamy uvedenými v Příloze o chemických látkách;
b)
u látky neuvedené v seznamech v Příloze o chemických látkách se uvádějí informace potřebné pro její případné zařazení do příslušného seznamu, včetně toxicity čisté sloučeniny. U prekurzoru se uvádí toxicita a totožnost hlavního konečného produktu (produktů) reakce;
c)
chemické látky se identifikují chemickým názvem podle platného názvosloví IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii), strukturním vzorcem a registračním číslem Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno. U prekurzoru se uvádí toxicita a totožnost hlavního konečného produktu (produktů) reakce;
d)
u směsí dvou nebo více chemických látek se identifikuje každá chemická látka, pro každou se uvede její procentní podíl a směs se deklaruje v kategorii nejtoxičtější chemické látky. Jestliže se složka binární chemické zbraně skládá ze směsi dvou nebo více chemických látek, identifikuje se každá z nich a uvede se procentní podíl;
e)
binární chemické zbraně se deklarují pod příslušnými konečnými produkty v rámci kategorií chemických zbraní uvedených v odstavci 16. Pro každý druh binární chemické munice nebo prostředku se uvádějí tyto doplňující informace:
(i)
chemický název konečného toxického produktu;
(ii)
chemické složení a množství každé složky;
(iii)
skutečný hmotnostní poměr mezi složkami;
(iv)
která složka je považována za klíčovou;
(v)
předpokládané množství konečného toxického produktu, stechiometricky vypočtené z klíčové složky za předpokladu výtěžnosti 100 %. Deklarované množství (v tunách) klíčové složky určené pro konkrétní konečný toxický produkt se považuje za rovnocenné množství tohoto konečného toxického produktu vypočtenému stechiometricky za předpokladu výtěžnosti 100 %.
f)
u vícesložkových chemických zbraní je deklarace obdobná jako u binárních chemických zbraní;
g)
pro každou látku se deklaruje druh skladování, tj. munice, submunice, prostředky, vybavení nebo chemické látky volně ložené v zásobních a jiné zásobníky. Pro každou formu skladování se uvede:
(i)
druh;
(ii)
velikost nebo ráže;
(iii)
počet kusů;
(iv)
nominální hmotnost chemické náplně na kus.
h)
pro každou chemickou látku se deklaruje celková hmotnost ve skladovacím objektu;
i)
pro chemické látky volně ložené v zásobnících se navíc deklaruje procentní podíl čisté látky, je-li znám.
3.
Pro každý druh nenaplněné munice, submunice, prostředků či vybavení uvedených v odst. 1 písm. c) pododstavci ii) se uvedou tyto informace:
a)
počet kusů;
b)
nominální plnicí objem na kus;
c)
předpokládaná chemická náplň.
Deklarace chemických zbraní podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce iii)
4.
Deklarace chemických zbraní podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce iii) obsahuje všechny informace uvedené v odstavcích 1 až 3 výše. Smluvní stát, na jehož území jsou umístěny chemické zbraně, odpovídá za dosažení příslušných ujednání s druhým státem zajišťujících, aby deklarace byly předloženy. Jestliže smluvní stát, na jehož území jsou chemické zbraně umístěny, není schopen své závazky vyplývající z tohoto odstavce splnit, uvede důvody tohoto neplnění.
Deklarace dřívějších převodů a převzetí
5.
Smluvní stát, který převedl nebo převzal chemické zbraně v období po 1. lednu 1946, deklaruje tyto převody či převzetí podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce iv), jestliže převedené či převzaté množství chemické látky volně ložené v zásobnících nebo v munici převýšilo 1 tunu příslušné chemické látky ročně. Tato deklarace se provádí podle formátu soupisu uvedeného v odstavcích 1 a 2. Tato deklarace také uvádí dodávající a přijímající stát, data převodů nebo převzetí a co možná nejpřesnější současné umístění převedených položek. Nejsou-li k dispozici všechny uvedené informace k převodům či převzetím chemických zbraní v období mezi 1. lednem 1946 a 1. lednem 1970, smluvní stát deklaruje veškeré informace, které mu jsou dosud dostupné, a vysvětlí, proč nemůže předložit úplnou deklaraci.
Předložení obecného plánu ničení chemických zbraní
6.
Obecný plán ničení chemických zbraní předložený podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce v) podává přehled celého národního programu ničení chemických zbraní smluvního státu a informace o úsilí smluvního státu splnit požadavky na ničení obsažené v této Úmluvě. Plán obsahuje:
a)
obecný rozvrh ničení, s uvedením druhů a přibližných množství chemických zbraní, jejichž ničení se plánuje v každém ročním období ničení pro každý stávající objekt na ničení chemických zbraní a pokud možno i pro každý plánovaný objekt na ničení chemických zbraní;
b)
počet objektů na ničení chemických zbraní stávajících nebo plánovaných, které mají být v provozu během období ničení;
c)
pro každý stávající nebo plánovaný objekt na ničení chemických zbraní:
(i)
název a umístění; a
(ii)
druhy a přibližná množství chemických zbraní a druh (např. nervově paralytické látky nebo látky zpuchýřující) a přibližné množství chemické náplně určené k ničení;
d)
plány a programy odborné přípravy pracovníků pro provoz objektů na ničení;
e)
státní normy v oblasti bezpečnosti a emisí, kterým musí objekt na ničení vyhovovat;
f)
informace o vývoji nových metod ničení chemických zbraní a o zlepšení stávajících metod;
g)
odhady nákladů ničení chemických zbraní; a
h)
jakékoli problémy, které by mohly mít nepříznivý dopad na národní program ničení.
B. OPATŘENÍ ZA ÚČELEM UZÁVĚRY SKLADOVACÍCH OBJEKTŮ A JEJICH PŘÍPRAVA
7.
Nejpozději při předložení své deklarace chemických zbraní přijme smluvní stát taková opatření, jaká považuje za přiměřená pro uzávěru svých skladovacích objektů, a zabrání jakémukoli přemisťování chemických zbraní mimo objekt s výjimkou jejich přepravy k ničení.
8.
Smluvní stát ve skladovacích objektech zabezpečí takové uspořádání chemických zbraní, aby byl umožněn pohotový přístup pro kontrolu v souladu s odstavci 37 až 49.
9.
Zatímco skladovací objekt zůstává uzavřen pro jakékoli přemisťování chemických zbraní mimo objekt s výjimkou jejich přepravy k ničení, může smluvní stát v objektu pokračovat ve standardní údržbě včetně standardní údržby chemických zbraní, v monitorování bezpečnosti a v činnostech spojených s fyzickou ochranou a v přípravě chemických zbraní k ničení.
10.
Činnosti údržby chemických zbraní nezahrnují:
a)
výměnu účinné látky nebo těla munice;
b)
změnu původních charakteristik munice nebo jejích částí či součástek.
11.
Všechny činnosti údržby podléhají dohledu Technického sekretariátu.
C. NIČENÍ
Zásady a metody ničení chemických zbraní
12.
“ničením chemických zbraní“ se rozumí proces, kterým jsou chemické látky přeměňovány v podstatě nevratným způsobem do podoby nevhodné pro výrobu chemických zbraní a který nevratným způsobem činí munici a prostředky jako takové nepoužitelnými.
13.
Každý smluvní stát určí, jak bude chemické zbraně ničit, s výjimkou těchto postupů, jež nesmějí být použity: uložení do jakýchkoli vod, uložení do země nebo spalování na otevřeném ohni. Chemické zbraně ničí pouze ve zvláště určených a k tomu náležitě navržených a vybavených objektech.
14.
Každý smluvní stát zabezpečí, že jeho objekty na ničení chemických zbraní jsou konstruovány a provozovány způsobem, který zajišťuje ničení chemických zbraní a že proces ničení může být kontrolován podle ustanovení této Úmluvy.
Postup ničení
15.
Postup ničení chemických zbraní je založen na závazcích uvedených v článku I a v ostatních článcích, včetně závazků týkajících se systematické kontroly na místě. Bere v úvahu zájmy smluvních států na neumenšené bezpečnosti během období ničení, budování důvěry na začátku fáze ničení, postupné získávání zkušeností v průběhu ničení chemických zbraní a použitelnost bez ohledu na skutečné složení zásob a na metody zvolené k ničení chemických zbraní. Postup ničení je založen na zásadě vyrovnávání.
16.
Pro účely ničení se chemické zbraně deklarované jednotlivými smluvními státy dělí do tří kategorií:
Kategorie 1: | chemické zbraně na základě chemických látek seznamu 1 a jejich části či součástky;
---|---
Kategorie 2:| chemické zbraně na základě všech ostatních chemických látek a jejich části či součástky;
Kategorie 3:| nenaplněná munice a nenaplněné prostředky a vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím chemických zbraní.
17.
Smluvní stát zahájí:
a)
ničení chemických zbraní kategorie 1 nejpozději dva roky poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, a toto ničení dokončí nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost. Smluvní stát zničí chemické zbraně v souladu s těmito lhůtami ničení:
(i)
Fáze 1: Nejpozději dva roky po vstupu této Úmluvy v platnost budou dokončeny zkoušky jeho prvního objektu na ničení. Nejméně 1 % chemických zbraní kategorie 1 bude zničeno nejpozději tři roky po vstupu této Úmluvy v platnost;
(ii)
Fáze 2: Nejméně 20 % chemických zbraní kategorie 1 bude zničeno nejpozději pět let po vstupu této Úmluvy v platnost;
(iii)
Fáze 3: Nejméně 45 % chemických zbraní kategorie 1 bude zničeno nejpozději sedm let po vstupu této Úmluvy v platnost;
(iv)
Fáze 4: Všechny chemické zbraně kategorie 1 budou zničeny nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost;
b)
ničení chemických zbraní kategorie 2 nejpozději jeden rok poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, a toto ničení dokončí nejpozději pět let po vstupu této Úmluvy v platnost. Chemické zbraně kategorie 2 budou ničeny rovnoměrně po stejných ročních dávkách po celé období ničení. Srovnávacím faktorem pro tyto zbraně je hmotnost chemických látek kategorie 2; a
c)
ničení chemických zbraní kategorie 3 nejpozději jeden rok poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, a toto ničení dokončí nejpozději pět let po vstupu této Úmluvy v platnost. Chemické zbraně kategorie 3 budou ničeny rovnoměrně po stejných ročních dávkách po celé období ničení. Srovnávacím faktorem pro nenaplněnou munici a prostředky je nominální plnicí objem (m3) a pro vybavení je to počet kusů.
18.
Pro ničení binárních chemických zbraní platí tato ustanovení:
a)
Pro účely postupu ničení se deklarované množství (v tunách) klíčové složky určené pro konkrétní konečný toxický produkt považuje za rovnocenné množství (v tunách) tohoto konečného toxického produktu vypočtenému stechiometricky za předpokladu výtěžnosti 100 %.
b)
Požadavek zničit dané množství klíčové složky má za následek požadavek zničit odpovídající množství druhé složky, vypočtené ze skutečného hmotnostního poměru složek v příslušném druhu binární chemické munice nebo prostředku.
c)
Je-li deklarováno větší množství druhé složky, než je podle skutečného hmotnostního poměru mezi složkami potřebné, je přebytek zničen během prvních dvou let po začátku ničení.
d)
Na konci každého dalšího roku provozu si může smluvní stát ponechat takové množství druhé deklarované složky, které se určí na základě skutečného hmotnostního poměru složek v příslušném druhu binární chemické munice nebo prostředků.
19.
Pro vícesložkové chemické zbraně je postup ničení obdobný jako pro binární chemické zbraně.
Změna průběžných lhůt ničení
20.
Výkonná rada posoudí obecné plány ničení chemických zbraní, předložené podle čl. III odst. 1 písm. a) pododstavce v) a v souladu s odstavcem 6, aby zejména posoudila, jak odpovídají postupu ničení stanovenému v odstavcích 15 až 19. Výkonná rada konzultuje s každým smluvním státem, jehož plán nevyhovuje, s cílem uvést plán do souladu.
21.
Jestliže se smluvní stát v důsledku výjimečných okolností na něm nezávislých domnívá, že nemůže dosáhnout úrovně ničení uvedené pro fázi 1, fázi 2 nebo fázi 3 postupu ničení chemických zbraní kategorie 1, může navrhnout změny těchto úrovní. Takový návrh musí být podán nejpozději 120 dní po vstupu této Úmluvy v platnost a obsahuje podrobné vysvětlení důvodů návrhu.
22.
Každý smluvní stát přijme veškerá nezbytná opatření k zabezpečení ničení chemických zbraní kategorie 1 v souladu s lhůtami ničení stanovenými v odst. 17 písm. a) změněnými podle odstavce 21. Domnívá-li se však smluvní stát, že nebude schopen zabezpečit zničení procentního podílu chemických zbraní kategorie 1 v průběžné lhůtě ničení, může požádat Výkonnou radu, aby doporučila Konferenci povolit mu prodloužení lhůty pro splnění závazku. Taková žádost musí být podána nejméně 180 dní před uplynutím průběžné lhůty ničení a obsahuje podrobné vysvětlení důvodů žádosti a plány smluvního státu k zabezpečení toho, že bude schopen splnit svůj závazek v příští průběžné lhůtě.
23.
Je-li prodloužení povoleno, smluvní stát je i nadále povinen splnit kumulativní požadavky ničení stanovené pro příští lhůtu ničení. Prodloužení udělená podle tohoto oddílu nijak nemění závazek smluvního státu zničit všechny chemické zbraně kategorie 1 nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost.
Prodloužení lhůty pro dokončení ničení
24.
Domnívá-li se smluvní stát, že nebude schopen zabezpečit zničení všech chemických zbraní kategorie 1 nejpozději do deseti let po vstupu této Úmluvy v platnost, může podat žádost Výkonné radě o prodloužení lhůty pro dokončení ničení takovýchto chemických zbraní. Taková žádost musí být podána nejpozději devět let po vstupu této Úmluvy v platnost.
25.
Žádost obsahuje:
a)
délku navrhovaného prodloužení;
b)
podrobné vysvětlení důvodů navrhovaného prodloužení; a
c)
podrobný plán ničení během navrhovaného prodloužení a během zbývající části původního desetiletého období ničení.
26.
O žádosti rozhodne Konference na svém nejbližším zasedání na základě doporučení Výkonné rady. Případné prodloužení je omezeno na nezbytné minimum, avšak v žádném případě není smluvnímu státu lhůta pro dokončení ničení prodloužena nad 15 let po vstupu této Úmluvy v platnost. Výkonná rada určí podmínky pro povolení prodloužení, včetně zvláštních kontrolních opatření považovaných za nezbytná, jakož i zvláštní opatření smluvního státu pro překonání obtíží v jeho programu ničení. Náklady na kontrolu během prodloužené lhůty ničení se rozdělí v souladu s čl. IV odst. 16.
27.
Je-li prodloužení povoleno, smluvní stát provede náležitá opatření k tomu, aby splnil všechny následující lhůty.
28.
Smluvní stát nadále předkládá podrobné roční plány ničení v souladu s odstavcem 29 a roční zprávy o ničení chemických zbraní kategorie 1 v souladu s odstavcem 36. dokud všechny chemické zbraně kategorie 1 nejsou zničeny. Navíc nejpozději po každých 90 dnech prodlouženého období podává smluvní stát Výkonné radě zprávu o své činnosti při ničení. Výkonná rada posoudí dosažený pokrok, pokud jde o dokončení ničení, a přijme veškerá nezbytná opatření k písemnému doložení tohoto pokroku. Všechny informace týkající se činností při ničení během prodlouženého období poskytne Výkonná rada na požádání smluvním státům.
Podrobné roční plány ničení
29.
Podrobné roční plány ničení, které se předloží Technickému sekretariátu nejméně 60 dní před zahájením každého ročního období ničení podle čl. IV odst. 7, písm. a), uvádějí:
a)
množství každého konkrétního druhu chemických zbraní k ničení v každém objektu na ničení a lhůty, v nichž bude ničení každého konkrétního druhu chemických zbraní dokončeno;
b)
pro každý objekt na ničení chemických zbraní podrobné schéma areálu a jakékoli změny dříve předložených schémat; a
c)
podrobný plán činností pro každý objekt na ničení chemických zbraní pro nadcházející rok s uvedením doby potřebné pro projektování, výstavbu nebo přeměnu objektu, instalaci zařízení, jeho kontrolu a odbornou přípravu obsluhy, úkony ničení pro každý konkrétní druh chemických zbraní a plánovaná období odstávky.
30.
Smluvní stát poskytne pro každý svůj objekt na ničení chemických zbraní podrobné informace s cílem pomoci Technickému sekretariátu při přípravě předběžných inspekčních postupů k použití v objektu.
31.
Podrobné informace o objektu obsahují pro každý objekt na ničení chemických zbraní tyto údaje:
a)
název, adresa a umístění:
b)
podrobný a popsaný nákres objektu;
c)
konstrukční výkresy objektu, nákresy technologických postupů a konstrukční výkresy potrubí a přístrojů;
d)
podrobné technické popisy zařízení, včetně konstrukčních výkresů a specifikací přístrojů, určeného: k vyjímání chemické náplně z munice, prostředků a zásobníků, k dočasnému uskladnění vyčerpané chemické náplně, k ničení chemické látky a k ničení munice, prostředků a zásobníků;
e)
podrobné technické popisy postupu ničení, včetně rychlostí toků látek, teplot a tlaků, jakož i navrženou účinnost ničení;
f)
navrženou kapacitu pro jednotlivé konkrétní druhy chemických zbraní;
g)
podrobný popis produktů ničení a způsob jejich konečného odstranění;
h)
podrobný technický popis opatření k usnadnění kontrol v souladu s touto Úmluvou;
i)
podrobný popis jakéhokoli místa pro dočasné uskladnění v objektu na ničení chemických zbraní, které bude použito pro přísun chemických zbraní přímo do objektu na ničení, včetně výkresů areálu a objektu a informací o skladové kapacitě pro jednotlivé konkrétní druhy chemických zbraní, které se mají v objektu ničit;
j)
podrobný popis bezpečnostních a zdravotních opatření platných v objektu;
k)
podrobný popis ubytovacích a pracovních prostor pro inspektory; a
l)
navrhovaná opatření pro mezinárodní kontrolu.
32.
Smluvní stát předloží pro každý svůj objekt na ničení chemických zbraní provozní manuál, bezpečnostní a zdravotní plány, manuály pro laboratorní provoz a pro zajištění a řízení jakosti, jakož i získaná povolení z hlediska ochrany prostředí, s výjimkou informací, které již podal dříve.
33.
Smluvní stát neprodleně informuje Technický sekretariát o jakékoli nové skutečnosti, která by mohla mít vliv na kontrolní činnosti v objektu na ničení.
34.
Lhůty pro předložení informací uvedených v odstavcích 30 až 32 posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
35.
Po posouzení podrobných informací o objektu zahájí Technický sekretariát v případě potřeby konzultace s dotyčným smluvním státem, aby se ujistil, že tyto objekty na ničení chemických zbraní jsou navrženy tak, aby zajistily zničení chemických zbraní, aby umožnily s předstihem plánovat použití kontrolních opatření a aby zajistily, že použití kontrolních opatření je slučitelné s řádným fungováním objektu a že provoz objektu umožňuje náležitou kontrolu.
Roční zprávy o ničení
36.
Zpráva týkající se provádění plánu ničení chemických zbraní se podle čl. IV odst. 7 písm. b) předkládá Technickému sekretariátu nejpozději 60 dní po skončení každého ročního období ničení a uvádí skutečné množství chemických zbraní, které byly zničeny během předchozího roku v každém objektu na ničení. V případě potřeby se uvedou důvody nesplnění cílů ničení.
D. KONTROLA
Kontrola deklarací chemických zbraní prostřednictvím inspekce na místě
37.
Cílem kontroly deklarací chemických zbraní je ověřit prostřednictvím inspekce na místě přesnost příslušných deklarací předložených podle článku III.
38.
Inspektoři provedou tuto kontrolu neprodleně po předložení deklarace. Kontrolují zejména množství a druh chemických látek, jakož i druhy a množství munice, prostředků a ostatního vybavení.
39.
Inspektoři podle potřeby používají dohodnuté plomby, značky nebo jiné postupy kontroly zásob k usnadnění pořizování přesného soupisu chemických zbraní v každém skladovacím objektu.
40.
S postupujícím pořizováním soupisu inspektoři připevňují dohodnuté plomby, které mohou být potřebné k tomu, aby se jasně ukázalo, zda byly nějaké zásoby přemístěny, a aby se zajistila uzávěra skladovacího objektu během pořizování soupisu. Po dokončení kontroly zásob jsou tyto plomby odstraněny, pokud není dohodnuto jinak.
Systematická kontrola skladovacích objektů
41.
Cílem systematické kontroly skladovacích objektů je zabezpečit, aby nedošlo k žádnému nezjištěnému přemístění chemických zbraní z objektu.
42.
Systematická kontrola je zahájena co možná nejdříve po předložení deklarace chemických zbraní a pokračuje do té doby, dokud nejsou všechny chemické zbraně ze skladovacího objektu přemístěny. V souladu s dohodou o objektu se skládá z inspekce na místě a z monitorování na místě instalovanými přístroji.
43.
Jestliže byly ze skladovacího objektu přemístěny všechny chemické zbraně, Technický sekretariát potvrdí smluvnímu státu deklaraci této skutečnosti. Po tomto potvrzení Technický sekretariát ukončí systematickou kontrolu skladovacího objektu a neprodleně odstraní všechny monitorovací přístroje, které inspektoři instalovali.
Inspekce a návštěvy
44.
Konkrétní skladovací objekt, který má být kontrolován, vybírá Technický sekretariát tak, aby nebylo možno přesně předvídat, kdy má být kontrolován. Obecné zásady pro určení četnosti systematických inspekcí na místě vypracuje Technický sekretariát s přihlédnutím k doporučením, která má posoudit a schválit Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
45.
Technický sekretariát notifikuje kontrolovanému smluvnímu státu své rozhodnutí zkontrolovat nebo navštívit skladovací objekt 48 hodin před plánovaným příjezdem inspekčního týmu do objektu za účelem systematické inspekce nebo návštěvy. Pokud mají inspekce nebo návštěvy vyřešit naléhavé problémy, může být tato lhůta zkrácena. Technický sekretariát uvede účel inspekce nebo návštěvy.
46.
Kontrolovaný smluvní stát provede veškeré nezbytné přípravy pro příjezd inspektorů a zabezpečí jejich urychlenou dopravu z jejich místa vstupu do skladovacího objektu. Dohoda o objektu podrobně uvádí správní předpisy týkající se inspektorů.
47.
Kontrolovaný smluvní stát poskytuje inspekčnímu týmu po jeho příjezdu do skladovacího objektu chemických zbraní s cílem provedení inspekce tyto údaje o objektu:
a)
počet skladovacích budov a skladovacích prostorů;
b)
pro každou skladovací budovu či skladovací prostor druh a identifikační číslo nebo označení uvedené na schématu areálu; a
c)
pro každou skladovací budovu nebo skladovací prostor v objektu počet kusů každého konkrétního druhu chemické zbraně a pro zásobníky, které nejsou součástí binární munice, skutečné množství chemické náplně v každém zásobníku.
48.
Při pořizování soupisu mají inspektoři v rámci času, který je k dispozici, právo:
a)
použít kterýkoli z těchto inspekčních postupů:
(i)
kontrola zásob všech chemických zbraní skladovaných v objektu;
(ii)
kontrola zásob všech chemických zbraní skladovaných v konkrétních budovách nebo prostorách objektu podle výběru inspektorů; nebo
(iii)
kontrola zásob všech chemických zbraní jednoho či více konkrétních druhů skladovaných v objektu podle výběru inspektorů; a
b)
kontrolovat všechny položky soupisu porovnáním s odsouhlasenou dokumentaci.
49.
V souladu s dohodou o objektu inspektoři:
a)
mají volný přístup do všech částí skladovacího objektu, včetně veškeré munice, prostředků, zásobníků volně ložených látek a jiných zásobníků v něm. Při své činnosti inspektoři dodržují bezpečnostní předpisy daného objektu. Položky ke kontrole vybírají inspektoři; a
b)
mají právo v průběhu první a každé následující inspekce každého objektu na skladování chemických zbraní označit munici, prostředky a zásobníky, ze kterých se mají odebrat vzorky, a připevnit k této munici, prostředkům a zásobníkům jedinečný štítek, který odhalí jakýkoli pokus o své odstranění nebo změnu. Odběr vzorků z takto označených položek v objektu na skladování chemických zbraní nebo v objektu na ničení chemických zbraní je proveden co možná nejdříve v souladu s příslušným programem ničení, avšak v každém případě nejpozději do ukončení ničení.
Systematická kontrola ničení chemických zbraní
50.
Cílem kontroly ničení chemických zbraní je:
a)
ověřit druh a množství zásob chemických zbraní, které mají být zničeny; a
b)
ověřit, že tyto zásoby zničeny byly.
51.
Ničení chemických zbraní se v průběhu prvních 390 dní po vstupu této Úmluvy v platnost řídí přechodnými kontrolními opatřeními. Tato opatření, včetně přechodné dohody o objektu, ustanovení o kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji a rozvrhu uplatnění těchto opatření, se dohodnou mezi Organizací a kontrolovaným smluvním státem. Tato ujednání schválí Výkonná rada nejpozději 60 dní po vstupu této Úmluvy v platnost pro daný smluvní stát, s přihlédnutím k doporučením Technického sekretariátu, která vycházejí z vyhodnocení podrobných informací o objektu poskytnutých v souladu s odstavcem 31 a z návštěvy objektu. Výkonná rada na svém prvním zasedání určí obecné zásady pro tato přechodná kontrolní opatření na základě doporučení, které má posoudit a schválit Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i). Cílem přechodných kontrolních opatření je zajistit během celého přechodného období kontrolu ničení chemických zbraní v souladu s cíli uvedenými v odstavci 50 a zabránit narušování probíhajícího ničení.
52.
Ustanovení odstavců 53 až 61 se vztahují na ničení chemických zbraní, které má začít nejdříve 390 dní po vstupu této Úmluvy v platnost.
53.
Na základě této Úmluvy a podrobných informací o objektu na ničení, popřípadě také na základě zkušeností z předcházejících inspekcí, připraví Technický sekretariát návrh plánu kontroly ničení chemických zbraní v každém objektu na ničení. Tento plán se sestavuje a podává kontrolovanému smluvnímu státu k připomínkám nejméně 270 dní před tím, než objekt zahájí ničení podle této Úmluvy. Jakékoli nesrovnalosti mezi Technickým sekretariátem a kontrolovaným smluvním státem by se měly řešit pomocí konzultací. Jakékoli nevyřešené otázky se předloží Výkonné radě, aby přijala příslušná opatření s cílem usnadnit plné uplatňování této Úmluvy.
54.
Technický sekretariát provede počáteční návštěvu každého objektu na ničení chemických zbraní kontrolovaného smluvního státu nejméně 240 dní předtím, než v něm začne ničení podle této Úmluvy, aby se mohl seznámit s objektem a zhodnotit přiměřenost plánu inspekce.
55.
V případě stávajícího objektu, v němž již bylo zahájeno ničení chemických zbraní, nevyžaduje se od kontrolovaného smluvního státu dekontaminace objektu před tím, než Technický sekretariát provede počáteční návštěvu. Návštěva netrvá déle než pět dní a počet pracovníků pověřených návštěvou nepřevýší 15.
56.
Schválené podrobné plány kontroly s příslušným doporučením Technického sekretariátu se zasílají Výkonné radě k posouzení. Výkonná rada plány posoudí za účelem jejich schválení s ohledem na cíle kontroly a závazky vyplývající z této Úmluvy. Toto posouzení by mělo rovněž ověřit, že plány kontroly ničení odpovídají cílům kontroly a že jsou účinné a proveditelné. Toto posouzení by mělo být dokončeno nejméně 180 dní před začátkem období ničení.
57.
Každý člen Výkonné rady může konzultovat s Technickým sekretariátem o jakýchkoli otázkách týkajících se přiměřenosti plánu kontroly. Jestliže žádný z členů Výkonné rady nemá námitky, plán se začne uskutečňovat.
58.
V případě jakýchkoli obtíží Výkonná rada zahájí konzultace se smluvním státem za účelem jejich urovnání. Zůstanou-li jakékoli obtíže nevyřešeny, jsou předloženy Konferenci.
59.
S přihlédnutím ke konkrétním charakteristikám objektu na ničení a režimu jeho provozu uvádějí podrobné dohody o objektu na ničení chemických zbraní:
a)
podrobné postupy inspekce na místě;
b)
ustanovení pro nepřetržitou kontrolu prostřednictvím monitorování na místě instalovanými přístroji a fyzické přítomnosti inspektorů.
60.
Inspektoři mají přístup do každého objektu na ničení chemických zbraní nejméně 60 dní před tím, než je v něm zahájeno ničení podle této Úmluvy za účelem dohledu na instalaci inspekčního vybavení, kontroly tohoto zařízení a vyzkoušení jeho funkce a za účelem provedení konečného technického posouzení objektu. V případě stávajícího objektu, v němž již bylo zahájeno ničení chemických zbraní, je toto ničení přerušeno na minimální dobu nezbytnou pro instalaci a zkoušky inspekčního vybavení ne delší než na 60 dní. V závislosti na výsledcích zkoušek a posouzení mohou smluvní stát a Technický sekretariát pro daný objekt dohodnout doplnění nebo změny podrobné dohody o objektu.
61.
Kontrolovaný smluvní stát písemně notifikuje vedoucímu inspekčního týmu v objektu na ničení chemických zbraní každou zásilku chemických zbraní z objektu na skladování chemických zbraní do tohoto objektu na ničení nejméně čtyři hodiny před odesláním. Tato notifikace uvádí název skladovacího objektu, předpokládanou dobu odjezdu a příjezdu, konkrétní druhy a množství přepravovaných chemických zbraní, zda jsou přemisťovány označené položky, jakož i způsob přepravy. Tato notifikace se může týkat více než jedné zásilky chemických zbraní. Vedoucímu inspekčního týmu je neprodleně písemně notifikována jakákoli změna těchto údajů.
Objekty na skladování chemických zbraní v objektech na ničení chemických zbraní
62.
Inspektoři kontrolují příjezd chemických zbraní do objektu na ničení, jakož i jejich uskladnění. Před ničením chemických zbraní inspektoři kontrolují soupis každé zásilky s použitím dohodnutých postupů vyhovujících bezpečnostním předpisům platným v objektu. Podle potřeby používají dohodnuté plomby, značky nebo jiné postupy kontroly zásob k usnadnění pořizování přesného soupisu chemických zbraní před zničením.
63.
Jakmile jsou chemické zbraně uskladněny v objektech na skladování chemických zbraní umístěných v objektu na ničení a dokud tam zůstávají, podléhají tyto skladovací objekty systematické kontrole v souladu s příslušnou dohodou o objektu.
64.
Na konci každé aktivní fáze ničení pořídí inspektoři soupis chemických zbraní přemístěných ze skladovacího objektu ke zničení. Kontrolují přesnost soupisu zbývajících chemických zbraní s použitím postupů kontroly zásob zmíněných v odstavci 62.
Opatření systematické kontroly na místě v objektech na ničení chemických zbraní
65.
Inspektoři mají pro provádění svých činností přístup do objektů na ničení chemických zbraní a do objektů na skladování chemických zbraní v nich umístěných během celé aktivní fáze ničení.
66.
S cílem zajistit, že žádné chemické zbraně nejsou zneužity a že proces ničení byl dokončen, mají inspektoři v každém objektu na ničení chemických zbraní právo svou fyzickou přítomností a monitorováním na místě instalovanými přístroji kontrolovat:
a)
převzetí chemických zbraní v objektu;
b)
prostor pro dočasné uskladnění chemických zbraní a konkrétní druh a množství chemických zbraní v tomto prostoru uskladněných;
c)
konkrétní druh a množství ničených chemických zbraní;
d)
proces ničení;
e)
konečný produkt ničení;
f)
znehodnocení kovových částí; a
g)
integritu procesu ničení a objektu jako celku.
67.
Inspektoři mají právo za účelem odběru vzorků označit munici, prostředky nebo zásobníky, umístěné v prostorách pro dočasné uskladnění v objektu na ničení chemických zbraní.
68.
Pro potřeby inspekce se po náležitém ověření používají údaje z běžného provozu objektu, pokud požadavkům inspekce odpovídají.
69.
Po ukončení každého období ničení Technický sekretariát potvrdí smluvnímu státu deklaraci oznamující dokončení ničení určeného množství chemických zbraní.
70.
Inspektoři v souladu s dohodou o objektu:
a)
mají volný přístup do všech částí objektů na ničení chemických zbraní a v nich umístěných objektů na skladování chemických zbraní a rovněž k munici, prostředkům, zásobníkům volně ložených látek nebo jiným zásobníkům v nich. Položky ke kontrole vybírají inspektoři v souladu s plánem kontroly přijatým kontrolovaným smluvním státem a schváleným Výkonnou radou;
b)
sledují systematickou analýzu vzorků na místě během procesu ničení; a
c)
podle potřeby obdrží vzorky odebrané podle jejich požadavků z jakýchkoli prostředků, zásobníků volně ložených látek nebo jiných zásobníků v objektu na ničení nebo v objektu na skladování v něm.
ČÁST IV (B)
STARÉ A ZANECHANÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
1.
Staré chemické zbraně jsou ničeny tak, jak je uvedeno v oddílu B.
2.
Zanechané chemické zbraně včetně těch, které vyhovují definici v čl. II odst. 5 písm. b) jsou ničeny tak, jak je uvedeno v oddílu C.
B. REŽIM PRO STARÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
3.
Smluvní stát, který má na svém území staré chemické zbraně ve smyslu definice v čl. II odst. 5 písm. a), předloží nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, Technickému sekretariátu všechny dostupné příslušné informace pokud možno včetně umístění, druhu, množství a současného stavu těchto starých chemických zbraní.
V případě starých chemických zbraní ve smyslu definice v čl. II odst. 5 písm. b) smluvní stát předloží Technickému sekretariátu deklaraci podle čl. III odst. 1 písm. b) pododstavce i) pokud možno včetně informací uvedených v části IV(A) odst. 1 až 3 této Přílohy.
4.
Smluvní stát, který objeví staré chemické zbraně poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, předloží Technickému sekretariátu informace uvedené v odstavci 3 nejpozději 180 dní po objevení starých chemických zbraní.
5.
Technický sekretariát provede počáteční inspekci a případné další nutné inspekce s cílem ověřit informace předložené podle odstavců 3 a 4, a zejména určit, zda tyto chemické zbraně vyhovují definici starých chemických zbraní podle čl. II odst. 5. Obecné zásady pro posouzení použitelnosti chemických zbraní vyrobených mezi roky 1925 a 1946 posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
6.
Se starými chemickými zbraněmi, u kterých Technický sekretariát potvrdil, že vyhovují definici podle čl. II odst. 5 písm. a), smluvní stát nakládá jako s toxickým odpadem. Informuje Technický sekretariát o opatřeních přijímaných ke zničení nebo jiné likvidaci takovýchto starých chemických zbraní jakožto toxického odpadu v souladu s národními právními předpisy.
7.
S výhradou odstavců 3 až 5 smluvní stát zničí staré chemické zbraně, u kterých Technický sekretariát potvrdil, že vyhovují definici podle čl. II odst. 5 písm. b), v souladu s článkem IV a s částí IV(A) této Přílohy. Na žádost smluvního státu může však Výkonná rada změnit ustanovení o lhůtách a postupu ničení těchto starých chemických zbraní, jestliže rozhodne, že by to neohrozilo účel a cíl této Úmluvy. Žádost obsahuje konkrétní návrhy změny těchto ustanovení a podrobné vysvětlení důvodů navrhované změny.
C. REŽIM PRO ZANECHANÉ CHEMICKÉ ZBRANĚ
8.
Smluvní stát, na jehož území jsou zanechané chemické zbraně (dále jen “smluvní stát území“) podá Technickému sekretariátu nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, všechny dostupné příslušné informace týkající se zanechaných chemických zbraní. Tyto informace zahrnují pokud možno umístění, druh, množství a současný stav zanechaných chemických zbraní, jakož i informace o zanechání.
9.
Smluvní stát, který objeví zanechané chemické zbraně poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, předloží Technickému sekretariátu nejpozději 180 dní po takovém objevení všechny dostupné příslušné informace týkající se objevených zanechaných chemických zbraní. Tyto informace zahrnují pokud možno umístění, druh, množství a současný stav zanechaných chemických zbraní, jakož i informace o zanechání.
10.
Smluvní stát, který zanechal chemické zbraně na území jiného smluvního státu (dále jen “zanechávající smluvní stát“), předloží Technickému sekretariátu nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, všechny dostupné příslušné informace týkající se zanechaných chemických zbraní. Tyto informace zahrnují pokud možno umístění, druh, množství, jakož i informaci o zanechání a stavu zanechaných chemických zbraní.
11.
Technický sekretariát provede počáteční inspekci a případné další nutné inspekce s cílem ověřit všechny dostupné příslušné informace předložené podle odstavců 8 až 10 a určí, zda je potřebná systematická kontrola v souladu s částí IV(A) odst. 41 až 43 této Přílohy. V případě nutnosti ověří původ zanechaných chemických zbraní a zjistí skutečnosti týkající se zanechání a totožnosti zanechávajícího smluvního státu.
12.
Technický sekretariát předloží zprávu Výkonné radě, smluvnímu státu území a zanechávajícímu smluvnímu státu nebo smluvnímu státu označenému smluvním státem území za stát, který chemické zbraně zanechal, nebo takto určenému Technickým sekretariátem. Jestliže jeden z přímo dotčených smluvních států není spokojen se zprávou, má právo řešit tuto otázku v souladu s ustanoveními této Úmluvy nebo ji předat Výkonné radě s cílem spěšného řešení.
13.
Podle čl. I odst. 3 smluvní stát území má právo požádat smluvní stát, který byl určen jako zanechávající smluvní stát podle odstavců 8 až 12, o zahájení konzultací za účelem zničení zanechaných chemických zbraní ve spolupráci se smluvním státem území. Ihned informuje o tomto požadavku Technický sekretariát.
14.
Konzultace mezi smluvním státem území a zanechávajícím smluvním státem s cílem dohodnout společný plán ničení začnou nejpozději 30 dní poté, co byl Technický sekretariát informován o požadavku uvedeném v odstavci 13. Dohodnutý společný plán ničení se předá Technickému sekretariátu nejpozději 180 dní poté, co byl Technický sekretariát informován o požadavku uvedeném v odstavci 13. Na žádost zanechávajícího smluvního státu a smluvního státu území může Výkonná rada prodloužit lhůtu pro předání dohodnutého společného plánu ničení.
15.
Pro účely ničení zanechaných chemických zbraní poskytne zanechávající smluvní stát všechny nezbytné finanční a technické prostředky, odborné znalosti, objekty i jiné zdroje. Smluvní stát území poskytne odpovídající spolupráci.
16.
Nelze-li zanechávající stát určit nebo není-li smluvním státem této Úmluvy, může smluvní stát území s cílem zabezpečit ničení zanechaných chemických zbraní požádat Organizaci a ostatní smluvní státy o pomoc při ničení těchto zanechaných chemických zbraní.
17.
S výhradou odstavců 8 až 16 platí ustanovení článku IV a části IV(A) této Přílohy i pro ničení zanechaných chemických zbraní. V případě zanechaných chemických zbraní, které zároveň vyhovují definici starých chemických zbraní podle čl. II odst. 5 písm. b), může Výkonná rada na žádost smluvního státu území, podanou individuálně nebo společně se zanechávajícím smluvním státem, změnit nebo ve výjimečných případech pozastavit uplatnění ustanovení o ničení, pokud dojde k názoru, že by to neohrozilo účel a cíl této Úmluvy. V případě zanechaných chemických zbraní, které nevyhovují definici starých chemických zbraní podle čl. II odst. 5 písm. b), může Výkonná rada na žádost smluvního státu území, podanou individuálně nebo společně se zanechávajícím smluvním státem, ve výjimečných případech změnit ustanovení o lhůtě a postupu ničení, jestliže dojde k názoru, že by to neohrozilo účel a cíl této Úmluvy. Jakákoli žádost dle tohoto odstavce obsahuje konkrétní návrhy změny ustanovení a podrobné vysvětlení důvodů pro navrhované změny.
18.
Smluvní státy mohou uzavírat mezi sebou dohody nebo ujednání týkající se ničení zanechaných chemických zbraní. Výkonná rada může na žádost smluvního státu území, podanou individuálně nebo společně se zanechávajícím smluvním státem, rozhodnout, že vybraná ustanovení takových dohod nebo ujednání mají přednost před ustanoveními tohoto oddílu, jestliže dojde k názoru, že dohoda či ujednání zabezpečí ničení zanechaných chemických zbraní v souladu s odstavcem 17.
ČÁST V
NIČENÍ OBJEKTŮ NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ A JEHO KONTROLA PODLE ČLÁNKU V
A. DEKLARACE
Deklarace obiektů na výrobu chemických zbraní
1.
Deklarace objektů na výrobu chemických zbraní smluvním státem podle čl. III odst. 1 písm. c) pododstavce ii) pro každý objekt obsahuje:
a)
název objektu, jména vlastníků a názvy společností nebo podniků provozujících objekt od 1. ledna 1946;
b)
přesné umístění objektu včetně adresy, umístění komplexu, umístění objektu uvnitř komplexu včetně případně čísla konkrétní budovy;
c)
prohlášení, zda jde o objekt na výrobu chemických látek, které jsou definovány jako chemické zbraně, nebo zda jde o objekt pro plnění chemických zbraní, nebo obojí;
d)
údaje, kdy byla výstavba objektu dokončena, a období, během nichž byly na objektu prováděny případné změny, včetně instalace nového nebo změněného zařízení, které významně změnily charakteristiky výrobního procesu v objektu;
e)
informace o chemických látkách definovaných jako chemické zbraně, které byly v objektu vyráběny, o munici, prostředcích a zásobnících, které byly v objektu plněny, a data začátku a ukončení takové výroby nebo plnění:
(i)
pro chemické látky definované jako chemické zbraně, které byly v objektu vyráběny, se takové informace vyjadřují pomocí konkrétních druhů vyráběných chemických látek, s uvedením chemického názvu podle platného názvosloví IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii), strukturního vzorce a registračního čísla Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno, a pomocí množství každé chemické látky vyjádřeného její hmotností v tunách;
(ii)
pro munici, prostředky a zásobníky, které byly v objektu plněny, se takové informace vyjadřují pomocí konkrétních druhů plněných chemických zbraní a hmotnosti chemické náplně na kus;
f)
výrobní kapacitu objektu na výrobu chemických zbraní:
(i)
pro objekt, kde byly chemické zbraně vyráběny, se výrobní kapacita vyjadřuje jako množství určité chemické látky, které lze ročně vyrobit pomocí technologického procesu fakticky používaného v objektu nebo plánovaného k použití, pokud proces ještě není v provozu;
(ii)
pro objekt, kde byly chemické zbraně plněny, se výrobní kapacita vyjadřuje jako množství chemické látky, které objekt může ročně naplnit do každého konkrétního druhu chemických zbraní;
g)
pro každý objekt na výrobu chemických zbraní, který nebyl zničen, popis objektu obsahující:
(i)
schéma areálu;
(ii)
provozní schéma objektu; a
(iii)
soupis budov v objektu a specializovaného zařízení v objektu a všech náhradních dílů k takovémuto zařízení;
h)
současný stav objektu:
(i)
datum, kdy byly v objektu naposledy vyrobeny chemické zbraně;
(ii)
zda byl objekt zničen, včetně data a způsobu jeho zničení; a
(iii)
zda byl objekt využit nebo změněn před vstupem této Úmluvy v platnost pro činnost nesouvisející s výrobou chemických zbraní, a pokud ano, informace o tom, jaké změny byly provedeny, datum, kdy činnost nesouvisející s chemickými zbraněmi začala, a povahu této činnosti s uvedením druhu případného výrobku;
i)
upřesnění opatření, která smluvní stát přijal pro uzavření objektu, a popis opatření, která smluvní stát přijal nebo přijme pro jeho vyřazení z provozu;
j)
popis souboru běžných činností pro zajištění bezpečnosti a ochrany objektu vyřazeného z provozu; a
k)
prohlášení o tom, zda bude objekt přeměněn na ničení chemických zbraní, a pokud ano, datum této přeměny.
Deklarace objektů na výrobu chemických zbraní podle čl. III odst. 1 písm. c) pododstavce iii)
2.
Deklarace objektů na výrobu chemických zbraní podle čl. III odst. 1 písm. c) pododstavce iii) obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 1 výše. Smluvní stát, na jehož území objekt je nebo byl umístěn, odpovídá za to, že s druhým státem přijme opatření potřebná k zabezpečení předložení deklarace. Jestliže smluvní stát, na jehož území objekt je nebo byl umístěn, není schopen tento závazek splnit, uvede pro to důvody.
Deklarace minulých převodů a převzetí
3.
Smluvní stát, který po 1. lednu 1946 převedl nebo převzal zařízení na výrobu chemických zbraní, deklaruje takový převod nebo převzetí v souladu s čl. III odst. 1 písm. c) pododstavce iv) a s odstavcem 5 níže. Jestliže nejsou k dispozici všechny požadované informace pro převody a převzetí takového zařízení v období mezi 1. lednem 1946 a 1. lednem 1970, smluvní stát deklaruje veškeré informace jemu dosud dostupné a vysvětlí důvody, proč nemůže předložit úplnou deklaraci.
4.
Zařízením na výrobu chemických zbraní uvedeným v odstavci 3 se rozumí:
a)
specializované zařízení;
b)
zařízení na výrobu vybavení zvláště navrženého k použití v přímé souvislosti s použitím chemických zbraní;
c)
zařízení navržené nebo používané výlučně pro výrobu nechemických částí chemické munice.
5.
Deklarace týkající se převodu a převzetí zařízení na výrobu chemických zbraní uvede:
a)
kdo převzal nebo převedl zařízení na výrobu chemických zbraní;
b)
druh takového zařízení;
c)
datum převodu nebo převzetí;
d)
zda bylo zařízení zničeno, pokud je to známo; a
e)
současný stav, pokud je znám.
Předložení obecných plánů ničení
6.
Pro každý objekt na výrobu chemických zbraní smluvní stát dodá tyto informace:
a)
předpokládaný rozvrh přijímaných opatření; a
b)
metody ničení.
7.
Pro každý objekt na výrobu chemických zbraní, který smluvní stát hodlá dočasně přeměnit v objekt na ničení chemických zbraní, dodá smluvní stát následující informace:
a)
předpokládaný rozvrh pro přeměnu v objekt na ničení;
b)
předpokládanou dobu využití objektu jako objektu na ničení chemických zbraní;
c)
popis nového objektu;
d)
metody ničení specializovaného zařízení;
e)
rozvrh ničení přeměněného objektu poté, co byl využit pro ničení chemických zbraní; a
f)
metoda ničení přeměněného objektu.
Předložení ročních plánů ničení a ročních zpráv o ničení
8.
Smluvní stát předloží roční plán ničení nejméně 90 dní před začátkem následujícího roku ničení. Roční plán uvádí:
a)
kapacitu ke zničení;
b)
název a umístění objektů, kde dojde k ničení;
c)
seznam budov a zařízení, které budou v jednotlivých objektech zničeny; a
d)
plánovanou metodu (metody) ničení.
9.
Smluvní stát předloží roční zprávu o ničení nejpozději 90 dní po konci předcházejícího roku ničení. Roční zpráva uvádí:
a)
zničenou kapacitu;
b)
název a umístění každého objektu, kde k ničení došlo;
c)
seznam budov a zařízení, které byly v jednotlivých objektech zničeny;
d)
metody ničení.
10.
U každého objektu na výrobu chemických zbraní deklarovaného podle čl. III odst. 1 písm. c) pododstavce iii) odpovídá smluvní stát, na jehož území objekt je nebo byl umístěn, za přijetí opatření potřebných k zabezpečení předložení deklarací uvedených v odstavcích 6 až 9 výše. Jestliže smluvní stát, na jehož území objekt je nebo byl umístěn, není schopen tento závazek splnit, uvede pro to důvody.
B. NIČENÍ
Obecné zásady ničení objektů na výrobu chemických zbraní
11.
Každý smluvní stát rozhodne o metodách, které hodlá použít pro ničení objektů na výrobu chemických zbraní podle zásad uvedených v článku V a v této části.
Zásady a metody uzavření objektu na výrobu chemických zbraní
12.
Účelem uzavření objektu na výrobu chemických zbraní je vyřadit jej z provozu.
13.
Dohodnutá opatření k uzavření jsou provedena smluvním státem s patřičným ohledem na konkrétní charakteristiky každého objektu. Taková opatření zahrnují mimo jiné:
a)
zákaz obsazení specializovaných budov a standardních budov objektu s výjimkou obsazení pro dohodnuté činnosti;
b)
odpojení zařízení přímo spojeného s výrobou chemických zbraní, zejména ovládacího zařízení a inženýrských sítí;
c)
vyřazení ochranného zařízení a vybavení sloužícího výlučně k zajištění bezpečnosti provozu objektu na výrobu chemických zbraní;
d)
instalaci slepých přírub a jiných prostředků na veškerá specializovaná technologická zařízení pro syntézu, separaci nebo čištění chemických látek definovaných jako chemické zbraně, na veškeré zásobníky a na veškeré stroje pro plnění chemických zbraní, s cílem zabránit přidávání chemických látek do nich a odebírání chemických látek z nich, jejich ohřevu, chlazení, přívodu elektrické nebo jiné energie k těmto zařízením, zásobníkům nebo strojům; a
e)
přerušení železničních, silničních a jiných přístupových cest pro těžkou přepravu k objektu na výrobu chemických zbraní s výjimkou těch, které jsou potřebné pro dohodnuté činnosti.
14.
Zatímco objekt na výrobu chemických zbraní zůstává uzavřen, může smluvní stát v objektu pokračovat v činnostech spojených s bezpečností a s fyzickou ochranou.
Technická údržba objektů na výrobu chemických zbraní před jejich ničením
15.
Smluvní stát může provádět běžnou údržbu v objektu na výrobu chemických zbraní pouze z důvodu bezpečnosti, včetně vizuální inspekce, preventivní údržby a běžných oprav.
16.
Všechny plánované činnosti údržby jsou uvedeny v obecných i podrobných plánech ničení. Činnosti údržby nezahrnují:
a)
výměnu jakéhokoli technologického zařízení;
b)
změnu charakteristik zařízení pro chemickou výrobu;
c)
výrobu chemických látek jakéhokoli druhu.
17.
Všechny činnosti údržby podléhají dohledu Technického sekretariátu.
Zásady a metody dočasné přeměny objektu na výrobu chemických zbraní v objekt na ničení chemických zbraní
18.
Opatření týkající se dočasné přeměny objektů na výrobu chemických zbraní v objekty na ničení chemických zbraní zaručí, že režim pro dočasně přeměněné objekty je přinejmenším tak přísný, jako je režim pro objekty na výrobu chemických zbraní, které nebyly přeměněny.
19.
Objekty na výrobu chemických zbraní, které byly přeměněny v objekty na ničení chemických zbraní před vstupem této Úmluvy v platnost, se deklarují v kategorii objektů na výrobu chemických zbraní.
Jsou podrobeny počáteční návštěvě inspektorů, jejímž účelem je ověřit správnost informací o těchto objektech. Rovněž se vyžaduje kontrola, že přeměna těchto objektů byla provedena takovým způsobem, aby se staly nezpůsobilými provozu jako objekty na výrobu chemických zbraní, a tato kontrola spadá do rámce opatření stanovených pro objekty, jež se mají stát nezpůsobilými provozu nejpozději 90 dní po vstupu této Úmluvy v platnost.
20.
Smluvní stát, který hodlá provést přeměnu objektů na výrobu chemických zbraní, předloží Technickému sekretariátu obecný plán přeměny objektů nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, nebo nejpozději 30 dní po přijetí rozhodnutí o dočasné přeměně a následně předkládá roční plány.
21.
Pokud by smluvní stát potřeboval přeměnit v objekt na ničení chemických zbraní některý další objekt na výrobu chemických zbraní, který byl uzavřen poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupila v platnost, informuje o tom Technický sekretariát nejméně 150 dní před přeměnou. Technický sekretariát se v součinnosti se smluvním státem ujistí, že byla přijata nezbytná opatření k tomu, aby se přeměněný objekt stal nezpůsobilým provozu jako objekt na výrobu chemických zbraní.
22.
Objekt přeměněný pro ničení chemických zbraní není o nic způsobilejší k obnovení výroby chemických zbraní než objekt na výrobu chemických zbraní, který byl uzavřen a je v údržbě,
Doba nutná k jeho reaktivaci není o nic kratší než u objektu na výrobu chemických zbraní, který byl uzavřen a je v údržbě.
23.
Přeměněné objekty na výrobu chemických zbraní jsou zničeny nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost.
24.
Jakákoli opatření k přeměně jakéhokoli daného objektu na výrobu chemických zbraní jsou specifická pro tento objekt a závislá na jeho individuálních charakteristikách.
25.
Soubor opatření prováděných za účelem přeměny objektu na výrobu chemických zbraní v objekt na ničení chemických zbraní není menší než soubor stanovený k tomu, aby se jiné objekty na výrobu chemických zbraní staly nezpůsobilými provozu nejpozději 90 dní poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost.
Zásady a metody ničení objektu na výrobu chemických zbraní
26.
Smluvní stát zničí zařízení a budovy spadající pod definici objektu na výrobu chemických zbraní takto:
a)
veškerá specializovaná i standardní zařízení jsou fyzicky zničena;
b)
veškeré specializované budovy a standardní budovy jsou fyzicky zničeny.
27.
Smluvní stát zničí objekty na výrobu nenaplněné chemické munice a zařízení pro použití chemických zbraní takto:
a)
objekty užívané výlučně pro výrobu nechemických částí chemické munice nebo vybavení zvláště navrženého k použití v přímé souvislosti s použitím chemických zbraní jsou deklarována a zničena. Proces ničení a jeho kontrola jsou prováděny v souladu s ustanoveními článku V a této části Kontrolní přílohy, jimiž se řídí ničení objektů na výrobu chemických zbraní;
b)
veškeré zařízení navržené nebo využívané výlučně pro výrobu nechemických částí chemické munice je fyzicky zničeno. Takové zařízení, které zahrnuje zvláště navržené formy a matrice pro tváření kovů, může být přepraveno na zvláštní místo ke zničení;
c)
všechny budovy a standardní zařízení používané pro takové výrobní činnosti jsou zničeny nebo přeměněny k účelům nezakázaným touto Úmluvou, podle potřeby s potvrzením pomocí konzultací a inspekcí, jak je stanoveno v článku IX;
d)
činnosti prováděné pro účely nezakázané touto Úmluvou mohou v průběhu ničení nebo přeměny pokračovat.
Postup ničení
28.
Postup ničení objektů na výrobu chemických zbraní je založen na závazcích uvedených v článku I a v ostatních článcích této Úmluvy, včetně závazků týkajících se systematické kontroly na místě. Bere v úvahu zájmy smluvních států na nezmenšení bezpečnosti během období ničení, budování důvěry na začátku fáze ničení, postupné získávání zkušeností v průběhu ničení objektů na výrobu chemických zbraní a použitelnost bez ohledu na skutečné charakteristiky objektů a na metody zvolené k jejich ničení. Postup ničení je založen na zásadě vyrovnávání.
29.
Smluvní stát pro každé období ničení určuje, které objekty na výrobu chemických zbraní mají být zničeny a provádí toto ničení tak, aby na konci každého období ničení nezbývalo více, než co je uvedeno v odstavcích 30 a 31. Smluvnímu státu se nebrání ničit objekty rychleji.
30.
Pro objekty na výrobu chemických zbraní, které vyrábějí chemické látky seznamu 1, platí tato ustanovení:
a)
smluvní stát zahájí ničení takových objektů nejpozději jeden rok poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, a dokončí je nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost. Pro stát, který je smluvním státem při vstupu této Úmluvy v platnost, je toto celkové období rozděleno na tři samostatná období, a to druhý až pátý rok, šestý až osmý rok a devátý až desátý rok. Pro stát, který se stane smluvním po vstupu této Úmluvy v platnost, se období ničení upraví s ohledem na odstavce 28 a 29;
b)
jako srovnávací faktor pro tyto objekty se použije výrobní kapacita. Vyjadřuje se v tunách látky, s ohledem na pravidla uvedená pro binární chemické zbraně;
c)
pro konec osmého roku po vstupu této Úmluvy v platnost se stanoví odpovídající dohodnuté úrovně výrobní kapacity. Výrobní kapacita, která překračuje příslušnou úroveň, bude zničena ve stejných dávkách během prvních dvou období ničení;
d)
požadavek zničit danou část kapacity má za následek požadavek zničit jakýkoli jiný objekt na výrobu chemických zbraní, který zásoboval objekt na výrobu látek seznamu 1 nebo plnil munici a prostředky látkami seznamu 1 vyráběnými v takovém objektu;
e)
objekty na výrobu chemických zbraní, které byly dočasně přeměněny pro ničení chemických zbraní, podléhají i nadále závazku ničit kapacitu podle ustanovení tohoto odstavce.
31.
Smluvní stát zahájí ničení objektů na výrobu chemických zbraní, které nespadají pod odstavec 30, nejpozději jeden rok poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, a dokončí je nejpozději 5 let po vstupu této Úmluvy v platnost.
Podrobné plány ničení
32.
Nejméně 180 dní před začátkem ničení objektu na výrobu chemických zbraní předloží smluvní stát Technickému sekretariátu podrobné plány ničení objektu, včetně navrhovaných opatření pro kontrolu ničení uvedených v odst. 33 písm. f), mimo jiné pokud jde o:
a)
rozvrh přítomnosti inspektorů v objektu určeném k ničení; a
b)
postupy pro kontrolu opatření, která mají být přijata pro jednotlivé položky deklarovaného soupisu.
33.
Podrobné plány ničení každého objektu na výrobu chemických zbraní obsahují:
a)
podrobný rozvrh procesu ničení;
b)
prostorové rozložení objektu;
c)
provozní schéma;
d)
podrobný soupis zařízení, budov a jiných položek ke zničení;
e)
opatření, která mají být přijata pro jednotlivé položky soupisu;
f)
navrhovaná kontrolní opatření;
g)
bezpečnostní a ochranná opatření, jež mají být dodržována během ničení objektu; a
h)
pracovní a životní podmínky, jež mají být zajištěny inspektorům.
34.
Jestliže smluvní stát hodlá dočasně přeměnit objekt na výrobu chemických zbraní v objekt na ničení chemických zbraní, informuje o tom Technický sekretariát nejméně 150 dní před tím, než podnikne jakékoli činnosti pro přeměnu. Notifikace obsahuje tyto informace:
a)
název, adresu a umístění objektu;
b)
schéma areálu s vyznačením všech konstrukcí a prostor, které budou zapojeny do ničení chemických zbraní, a určení všech konstrukcí objektu na výrobu chemických zbraní, které mají být dočasně přeměněny;
c)
druhy chemických zbraní jakož i druh a množství chemické náplně ke zničení;
d)
metodu ničení;
e)
provozní schéma s vyznačením těch částí výrobního procesu a specializovaného zařízení, které budou přeměněny pro účely ničení chemických zbraní;
f)
případné plomby a inspekční prostředky, které mohou být narušeny přeměnou; a
g)
rozvrh uvádějící stanovené lhůty pro: projekt, dočasnou přeměnu objektu, instalaci zařízení, kontrolu zařízení, provoz ničení a uzavření.
35.
Pokud jde o ničení objektu, který byl dočasně přeměněn pro ničení chemických zbraní, musí být předloženy informace v souladu s odstavci 32 a 33.
Posouzení podrobných plánů
36.
Na základě podrobných plánů ničení a navrhovaných kontrolních opatření předložených smluvním státem, jakož i na základě zkušeností z předchozích inspekcí připraví Technický sekretariát v úzkých konzultacích se smluvním státem plán kontroly ničení objektu. Jakékoli rozpory mezi Technickým sekretariátem a smluvním státem týkající se příslušných opatření by měly být vyřešeny pomocí konzultací. Jakékoli nevyřešené otázky jsou postoupeny Výkonné radě k přijetí příslušných opatření s cílem usnadnit úplné provedení této Úmluvy.
37.
S cílem zajistit, aby ustanovení článku V a této části byla plněna, jsou Výkonnou radou a smluvním státem dohodnuty kombinované plány ničení a kontroly. Tato dohoda by měla být uzavřena nejméně 60 dní před plánovaným zahájením ničení.
38.
Každý člen Výkonné rady může konzultovat s Technickým sekretariátem jakékoli otázky týkající se postačitelnosti kombinovaného plánu ničení a kontroly. Jestliže žádný člen Výkonné rady nevznese námitky, plán se provede.
39.
V případě jakýchkoli obtíží Výkonná rada zahájí konzultace se smluvním státem k jejich urovnání. Jakékoli nevyřešené obtíže jsou postoupeny Konferenci. Řešení jakýchkoliv rozporů ohledně metod ničení nezdrží provedení jiných částí plánu ničení, které jsou přijatelné.
40.
Jestliže se nedosáhne dohody mezi smluvním státem a Výkonnou radou o některých aspektech kontroly nebo jestliže schválený plán kontroly nemůže být uskutečněn, kontrola ničení je zajištěna nepřetržitým monitorováním na místě instalovanými přístroji a fyzickou přítomností inspektorů.
41.
Ničení a kontrola probíhají podle dohodnutého plánu. Kontrola nenarušuje nadměrně proces ničení a provádějí ji inspektoři přítomní na místě a sledující ničení.
42.
Jestliže požadovaná kontrola nebo ničení nejsou prováděny podle plánu, jsou o tom informovány všechny smluvní státy.
C. KONTROLA
Kontrola deklarací objektů na výrobu chemických zbraní prostřednictvím inspekce na místě
43.
Technický sekretariát provede počáteční inspekci každého objektu na výrobu chemických zbraní v období mezi devadesátým a jednostodvacátým dnem poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost.
44.
Účelem počáteční inspekce je:
a)
ověřit, že výroba chemických zbraní byla zastavena a že objekt byl vyřazen z provozu v souladu s touto Úmluvou;
b)
umožnit Technickému sekretariátu seznámit se s opatřeními, která byla přijata k zastavení výroby chemických zbraní v objektu;
c)
umožnit inspektorům instalovat dočasné plomby;
d)
umožnit inspektorům ověřit soupis budov a specializovaného zařízení;
e)
získat informace nezbytné pro plánování inspekčních činností v objektu, včetně použití plomb proti manipulaci a ostatních schválených prostředků, které budou instalovány podle podrobné dohody o objektu pro dotyčný objekt; a
f)
provést předběžné diskuse ohledně podrobné dohody o kontrolních postupech v objektu.
45.
Inspektoři podle potřeby používají dohodnuté plomby, značky nebo jiné postupy kontroly zásob k usnadnění pořizování přesného soupisu deklarovaných položek v každém objektu na výrobu chemických zbraní.
46.
Inspektoři instalují dohodnuté prostředky, které mohou být nutné, aby ukázaly, zda došlo k obnovení výroby chemických zbraní nebo zda byla jakákoli deklarovaná položka přemístěna. Přijmou nezbytná opatření k tomu, aby nepřekáželi činnostem kontrolovaného smluvního státu při uzavírání objektu. Inspektoři se mohou vracet na místo za účelem údržby prostředků a kontroly jejich neporušenosti.
47.
Jestliže na základě počáteční inspekce generální ředitel usoudí, že k vyřazení objektu z provozu v souladu s touto Úmluvou jsou nezbytná další opatření, pak generální ředitel může požádat nejpozději 135 dní poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost, aby kontrolovaný smluvní stát taková opatření provedl, a to nejpozději 180 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost. Kontrolovaný smluvní stát může tomuto požadavku vyhovět dle svého uvážení. Jestliže požadavku nevyhoví, kontrolovaný smluvní stát a generální ředitel povedou konzultace k vyřešení této záležitosti.
Systematická kontrola objektů na výrobu chemických zbraní a zastavení jejich činností
48.
Účelem systematické kontroly objektu na výrobu chemických zbraní je zabezpečit, že jakékoli obnovení výroby chemických zbraní nebo přemístění deklarovaných položek v tomto objektu bude zjištěno.
49.
Podrobná dohoda o objektu pro každý objekt na výrobu chemických zbraní uvádí:
a)
podrobné postupy inspekce na místě, které mohou obsahovat:
(i)
vizuální přezkoumání;
(ii)
kontrolu a údržbu plomb a jiných dohodnutých prostředků; a
(iii)
odběr a analýzu vzorků;
b)
postupy používání plomb proti manipulaci a jiných dohodnutých prostředků, které zabrání nezjištěnému obnovení provozu objektu, v nichž se uvádí:
(i)
druh, umístění a opatření pro instalaci; a
(ii)
údržbu takového vybavení; a
c)
jiná dohodnutá opatření.
50.
Plomby nebo jiné schválené prostředky uvedené v podrobné dohodě o inspekčních opatřeních pro dotyčný objekt jsou instalovány nejpozději 240 dní poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost. Inspektorům je dovoleno navštívit každý objekt na výrobu chemických zbraní za účelem instalace takovýchto plomb nebo prostředků.
51.
Během každého kalendářního roku je Technickému sekretariátu dovoleno provést až čtyři inspekce v každém objektu na výrobu chemických zbraní.
52.
Generální ředitel notifikuje kontrolovanému smluvnímu státu své rozhodnutí zkontrolovat nebo navštívit objekt na výrobu chemických zbraní 48 hodin před plánovaným příjezdem inspekčního týmu do objektu za účelem systematické kontroly nebo návštěvy. V případě kontroly nebo návštěvy k vyřešení naléhavého problému může být tato lhůta zkrácena. Generální ředitel uvede účel kontroly nebo návštěvy.
53.
Inspektoři mají v souladu s dohodou o objektu volný přístup do všech částí objektu na výrobu chemických zbraní. Položky deklarovaného soupisu ke kontrole vybírají inspektoři.
54.
Obecné zásady pro určení četnosti systematických inspekcí na místě posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i). Konkrétní výrobní objekt, který má být kontrolován vybírá Technický sekretariát tak, aby nebylo možno přesně předvídat, kdy má být objekt kontrolován.
Kontrola ničení objektů na výrobu chemických zbraní
55.
Účelem systematické kontroly ničení objektů na výrobu chemických zbraní je ověřit, že objekt je ničen v souladu se závazky vyplývajícími z této Úmluvy a že každá položka deklarovaného soupisu je ničena v souladu s dohodnutým podrobným plánem ničení.
56.
Jestliže bylo vše z deklarovaného soupisu zničeno, Technický sekretariát potvrdí smluvnímu státu deklaraci této skutečnosti. Po tomto potvrzení Technický sekretariát ukončí systematickou kontrolu objektu na výrobu chemických zbraní a neprodleně odstraní všechny prostředky a monitorovací přístroje instalované inspektory.
57.
Po tomto potvrzení smluvní stát deklaruje, že objekt byl zničen.
Kontrola dočasné přeměny objektu na výrobu chemických zbraní v objekt na ničení chemických zbraní
58.
Nejpozději 90 dní po přijetí počáteční notifíkace úmyslu dočasně přeměnit výrobní objekt mají inspektoři právo objekt navštívit, aby se seznámili s navrhovanou dočasnou přeměnou a prostudovali možná inspekční opatření, jež budou během přeměny potřebná.
59.
Nejpozději 60 dní po této návštěvě Technický sekretariát a kontrolovaný smluvní stát uzavřou přechodnou dohodu obsahující dodatečná inspekční opatření pro období dočasné přeměny. Přechodná dohoda uvádí inspekční postupy včetně použití plomb, monitorovacího vybavení a inspekcí, které dají záruky, že v průběhu přeměny nebude docházet k žádné výrobě chemických zbraní. Tato dohoda zůstane v platnosti od začátku dočasné přeměny do doby, kdy objekt začne pracovat jako objekt na ničení chemických zbraní.
60.
Dokud nebude uzavřena přechodná dohoda, kontrolovaný smluvní stát nepřemístí ani nepřemění žádnou část objektu a neodstraní ani nezmění žádnou plombu ani jiné dohodnuté inspekční prostředky, které byly podle této Úmluvy případně instalovány.
61.
Jakmile objekt zahájí provoz jakožto objekt na ničení chemických zbraní, podléhá ustanovením části IV(A) této Přílohy platným pro objekty na ničení chemických zbraní. Opatření pro období před zahájením tohoto provozu se řídí přechodnou dohodou.
62.
Během ničení mají inspektoři přístup do všech částí dočasně přeměněného objektu na výrobu chemických zbraní, včetně těch, které nejsou přímo zapojeny do ničení chemických zbraní.
63.
Před zahájením prací pro dočasnou přeměnu objektu v objekt na ničení chemických zbraní a poté, kdy objekt zastaví činnost jako objekt na ničení chemických zbraní, podléhá objekt ustanovením této části platným pro objekty na výrobu chemických zbraní.
D. PŘEMĚNA OBJEKTU NA VÝROBU CHEMICKÝCH ZBRANÍ K ÚČELŮM NEZAKÁZANÝM TOUTO ÚMLUVOU
Postup žádosti o přeměnu
64.
Žádost o využívání objektu na výrobu chemických zbraní pro účely nezakázané touto Úmluvou může být podána pro každý objekt, který smluvní stát k takovýmto účelům již využívá předtím, než tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, nebo jehož využití k takovýmto účelům plánuje.
65.
Pro objekt na výrobu chemických zbraní, který se využívá pro účely nezakázané touto Úmluvou v době, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstupuje v platnost, se žádost předloží generálnímu řediteli nejpozději 30 dní po vstupu této Úmluvy v platnost pro smluvní stát. Vedle údajů předložených v souladu s odst. 1 písm. h) pododstavcem iii) žádost obsahuje tyto informace:
a)
podrobné zdůvodnění žádosti;
b)
obecný plán přeměny objektu, který uvádí:
(i)
povahu činnosti, která má být v objektu prováděna;
(ii)
jestliže plánovaná činnost zahrnuje výrobu, zpracování nebo spotřebu chemických látek: název každé chemické látky, provozní schéma objektu a množství, jež se mají ročně vyrobit, zpracovat nebo spotřebovat;
(iii)
které budovy nebo konstrukce se plánují k využití a jaké jsou případné navrhované změny;
(iv)
které budovy nebo konstrukce byly zničeny nebo se jejich ničení plánuje, a plány ničení;
(v)
které zařízení se má v objektu používat;
(vi)
které zařízení bylo odstraněno a zničeno nebo se jeho odstranění a zničení plánuje, a plány jeho ničení;
(vii)
případný plánovaný rozvrh přeměny; a
(viii)
povahu činnosti jakéhokoli jiného objektu provozovaného v areálu; a
c)
podrobné vysvětlení, jak opatření uvedená v písmenu b), jakož i jakákoli jiná opatření navrhovaná smluvním státem, zabrání existenci kapacity připravené k výrobě chemických zbraní v objektu.
66.
Pro objekt na výrobu chemických zbraní, který se nevyužívá pro účely nezakázané touto Úmluvou v době, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstupuje v platnost, se žádost předloží generálnímu řediteli nejpozději 30 dní po rozhodnutí provést přeměnu, avšak v každém případě nejpozději čtyři roky poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost. Žádost obsahuje tyto informace:
a)
podrobné zdůvodnění žádosti včetně hospodářské náročnosti;
b)
obecný plán přeměny objektu, který uvádí:
(i)
povahu činnosti, která má být v objektu prováděna;
(ii)
jestliže plánovaná činnost zahrnuje výrobu, zpracování nebo spotřebu chemických látek: název každé chemické látky, provozní schéma objektu a množství, jež se mají ročně vyrobit, zpracovat nebo spotřebovat;
(iii)
které budovy nebo konstrukce se plánují k využití a jaké jsou případné navrhované změny;
(iv)
které budovy nebo konstrukce byly zničeny nebo se jejich ničení plánuje a plány ničení;
(v)
které zařízení se plánuje k využití v objektu;
(vi)
které zařízení se plánuje k odstranění a zničení a plány jeho ničení;
(vii)
plánovaný rozvrh přeměny; a
(viii)
povahu činnosti jakéhokoli jiného objektu provozovaného v areálu; a
c)
podrobné vysvětlení, jak opatření uvedená v písmenu b), jakož i jakákoli jiná opatření navrhovaná smluvním státem, zabrání existenci kapacity připravené k výrobě chemických zbraní v objektu.
67.
Smluvní stát může navrhnout ve své žádosti jakákoli další opatření, která považuje za vhodná k budování důvěry.
Činnosti povolené do rozhodnutí
68.
Do rozhodnutí Konference může smluvní stát pokračovat ve využívání pro účely nezakázané touto Úmluvou takového objektu, který se před vstupem této Úmluvy pro něj v platnost k takovým účelům využíval, ale pouze tehdy, jestliže smluvní stát ve své žádosti zaručí, že nevyužívá žádná specializovaná zařízení a žádné specializované budovy a že tato specializovaná zařízení a specializované budovy byly vyřazeny z provozu pomocí metod uvedených v odstavci 13.
69.
Jestliže objekt, pro který byla předložena tato žádost, se nevyužíval pro účely nezakázané touto Úmluvou před vstupem této Úmluvy pro smluvní stát v platnost nebo jestliže nebyla dána záruka požadovaná v odstavci 68, smluvní stát okamžitě zastaví veškerou činnost podle čl. V odst. 4. Smluvní stát uzavře objekt v souladu s odstavcem 13 nejpozději 90 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost.
Podmínky přeměny
70.
Podmínkou přeměny objektu na výrobu chemických zbraní pro účely nezakázané touto Úmluvou je to, že musí být zničena všechna specializovaná zařízení v objektu a odstraněny všechny charakteristické znaky budov a konstrukcí, jimiž se odlišují od budov a konstrukcí obvykle využívaných pro účely nezakázané touto Úmluvou a nesouvisejících s chemickými látkami seznamu 1.
71.
Přeměněný objekt se nesmí využívat:
a)
pro žádnou činnost zahrnující výrobu, zpracování nebo spotřebu chemických látek seznamu 1 nebo seznamu 2; ani
b)
pro výrobu jakékoli vysoce toxické látky včetně jakýchkoli vysoce toxických organofosforových sloučenin ani pro jakoukoli jinou činnost, jež by vyžadovala speciální zařízení pro zacházení s vysoce toxickými nebo vysoce žíravými chemickými látkami, pokud Výkonná rada nerozhodne, že taková výroba nebo činnost by neohrozila účel a cíl této Úmluvy, s přihlédnutím ke kriteriím toxicity, žíravosti a případně k dalším technickým faktorům, které má posoudit a schválit Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
72.
Přeměna objektu na výrobu chemických zbraní je dokončena nejpozději šest let po vstupu této Úmluvy v platnost.
72bis.
Pokud některý stát tuto Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po šestiletém období přeměny uvedeném v odstavci 72, stanoví Výkonná rada na svém druhém následujícím pravidelném zasedání lhůtu pro předložení jakékoli žádosti o přeměnu objektu na výrobu chemických zbraní pro účely nezakázané touto Úmluvou. Rozhodnutí Konference o schválení takové žádosti podle odstavce 75 stanoví co možná nejkratší lhůtu pro dokončení přeměny. Přeměna je dokončena co možná nejdříve, avšak v každém případě nejpozději šest let poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost. S výjimkou změn uvedených v tomto odstavci platí všechna ustanovení oddílu D této části této Přílohy.
Rozhodnutí Vykonné rady a Konference
73.
Nejpozději 90 dní po přijetí žádosti generálním ředitelem provede Technický sekretariát počáteční inspekci objektu. Cílem této inspekce je zjistit přesnost informací uvedených v žádosti, získat informace o technických charakteristikách navrhovaného přeměněného objektu a zhodnotit podmínky, za kterých lze povolit využití pro účely nezakázané touto Úmluvou. Výkonné radě. Konferencí a všem smluvním státům generální ředitel neprodleně předloží zprávu obsahující jeho doporučení ohledně opatření nezbytných k přeměně objektu pro účely nezakázané touto Úmluvou a k poskytnutí záruk, že přeměněný objekt bude využíván pouze pro účely nezakázané touto Úmluvou.
74.
Jestliže byl objekt používán pro účely nezakázané touto Úmluvou před jejím vstupem v platnost pro smluvní stát a je i nadále v provozu, ale opatření, pro něž je podle odstavce 68 požadována záruka, nebyla přijata, generální ředitel neodkladně informuje Výkonnou radu, která může vyžadovat, aby byla provedena opatření, jaká uzná za vhodná, zejména uzavření objektu a odstranění specializovaného zařízení a přeměna budov nebo konstrukcí. Výkonná rada stanoví lhůty pro provedení těchto opatření a do jejich uspokojivého dokončení pozastaví posuzování žádosti. Po uplynutí lhůty je objekt neprodleně podroben inspekci, aby se zjistilo, zda byla tato opatření provedena. Pokud ne, je smluvní stát povinen zastavit veškerý provoz v objektu.
75.
Co možná nejdříve po přijetí zprávy generálního ředitele rozhodne Konference na doporučení Výkonné rady s ohledem na zprávu a na názory vyjádřené smluvními státy, zda žádost schválí, a stanoví podmínky, na nichž schválení závisí. Jestliže jakýkoli smluvní stát namítá proti schválení žádosti a jeho podmínkám, zahájí zúčastněné smluvní státy konzultace trvající až 90 dní s cílem najít vzájemně přijatelné řešení. O žádosti a o podmínkách jejího schválení, spolu s jejich případně navrhovanými změnami, se rozhodne jako o otázce podstatné co možná nejdříve po skončení období konzultací.
76.
Jestliže se žádost schválí, uzavře se nejpozději 90 dní po přijetí tohoto rozhodnutí dohoda o objektu. Dohoda o objektu obsahuje podmínky, za kterých je povolena přeměna a využívání objektu, včetně kontrolních opatření. Přeměna nezačne před uzavřením dohody o objektu.
Podrobné plány přeměny
77.
Nejméně 180 dní před plánovaným začátkem přeměny objektu na výrobu chemických zbraní předloží smluvní stát Technickému sekretariátu podrobné plány přeměny objektu, včetně navrhovaných opatření pro kontrolu přeměny, mimo jiné pokud jde o:
a)
rozvrh přítomnosti inspektorů v objektu určeném k přeměně; a
b)
postupy pro kontrolu opatření, která mají být přijata pro jednotlivé položky deklarovaného soupisu.
78.
Podrobný plán přeměny každého objektu na výrobu chemických zbraní obsahuje:
a)
podrobný rozvrh procesu přeměny;
b)
prostorové rozložení objektu před přeměnou a po ní;
c)
provozní schéma objektu před přeměnou a podle potřeby i po ní;
d)
podrobný soupis zařízení, budov, konstrukcí a jiných položek určených k ničení, jakož i budov a konstrukcí určených k přeměně;
e)
případná opatření, která mají být přijata pro jednotlivé položky soupisu;
f)
navrhovaná kontrolní opatření;
g)
bezpečnostní a ochranná opatření, jež mají být dodržována během přeměny objektu; a
h)
pracovní a životní podmínky, jež mají být zajištěny inspektorům.
Posouzení podrobných plánů
79.
Na základě podrobných plánů přeměny a navrhovaných kontrolních opatření předložených smluvním státem, jakož i na základě zkušeností z předchozích inspekcí připraví Technický sekretariát v úzkých konzultacích se smluvním státem plán kontroly přeměny objektu. Jakékoli rozpory mezi Technickým sekretariátem a smluvním státem týkající se příslušných opatření se řeší pomocí konzultací. Jakékoli nevyřešené otázky jsou postoupeny Výkonné radě k přijetí příslušných opatření s cílem usnadnit úplné provedení této Úmluvy.
80.
S cílem zajistit, aby ustanovení článku V a této části byla plněna, jsou Výkonnou radou a smluvním státem dohodnuty kombinované plány přeměny a kontroly. Tato dohoda by měla být uzavřena nejméně 60 dní před plánovaným zahájením přeměny.
81.
Každý člen Výkonné rady může konzultovat s Technickým sekretariátem jakékoli otázky týkající se postačitelnosti kombinovaného plánu přeměny a kontroly. Jestliže žádný člen Výkonné rady nevznese námitky, plán se provede.
82.
V případě jakýchkoli obtíží Výkonná rada zahájí konzultace se smluvním státem k jejich urovnání. Jakékoli nevyřešené obtíže jsou postoupeny Konferenci. Řešení jakýchkoliv rozporů ohledně metod přeměny nezdrží provedení jiných částí plánu přeměny, které jsou přijatelné.
83.
Jestliže se nedosáhne dohody mezi smluvním státem a Výkonnou radou o některých aspektech kontroly nebo jestliže schválený plán kontroly nemůže být uskutečněn, kontrola přeměny je zajištěna nepřetržitým monitorováním na místě instalovanými přístroji a fyzickou přítomností inspektorů.
84.
Přeměna a kontrola probíhají podle dohodnutého plánu. Kontrola nenarušuje nadměrně proces přeměny a provádějí ji inspektoři přítomní na místě, aby potvrdili přeměnu.
85.
Po dobu 10 let poté, kdy generální ředitel potvrdí dokončení přeměny, smluvní stát umožní inspektorům kdykoli volný přístup do objektu. Inspektoři mají právo pozorovat všechny prostory, všechny činnosti a veškeré zařízení v objektu. Inspektoři mají právo kontrolovat, že činnosti v objektu jsou v souladu s jakýmikoli podmínkami stanovenými podle tohoto oddílu Výkonnou radou a Konferencí. Inspektoři mají také právo v souladu s ustanoveními části II oddílu E této Přílohy obdržet vzorky z jakéhokoli místa objektu a analyzovat je k ověření nepřítomnosti chemických látek ze seznamu 1, jejich stabilních vedlejších produktů a produktů rozkladu, jakož i chemických látek ze seznamu 2; dále k ověření toho, že činnosti v objektu jsou v souladu s jakýmikoli dalšími podmínkami pro chemické činnosti stanovenými podle této části Výkonnou radou a Konferencí. Inspektoři mají v souladu s částí X oddílem C této Přílohy také právo řízeného přístupu do výrobního areálu, kde je objekt umístěn. Během desetiletého období smluvní stát každoročně podává zprávy o činnostech v přeměněném objektu. Po uplynutí desetiletého období Výkonná rada rozhodne s ohledem na doporučení Technického sekretariátu o povaze pokračujících kontrolních opatření.
86.
Náklady na kontrolu přeměněného objektu se rozdělí v souladu s čl. V odst. 19.
ČÁST VI
ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO CHEMICKÉ LÁTKY SEZNAMU 1 A OBJEKTY VZTAHUJÍCÍ
SE K TĚMTO LÁTKÁM
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
1.
Smluvní stát nevyrábí, nenabývá, nepřechovává ani nepoužívá chemické látky seznamu 1 mimo území smluvních států a nepřevádí takové látky mimo své území s výjimkou převodů jinému smluvnímu státu.
2.
Smluvní stát nevyrábí, nenabývá, nepřechovává, nepřevádí ani nepoužívá chemické látky seznamu 1 s výjimkou případů, kdy:
a)
tyto chemické látky se používají pro výzkumné, lékařské, farmaceutické nebo ochranné účely; a
b)
druhy a množství chemických látek se striktně omezují na ty druhy a množství, které jsou pro takové cíle odůvodněné; a
c)
úhrnné množství takových chemických látek určených pro tyto cíle je v kteroukoli dobu rovno nebo menší než 1 tuna; a
d)
úhrnné množství pro takové cíle nabyté smluvním státem v kterémkoli roce výrobou, vyjmutím ze zásob chemických zbraní a převodem je rovno nebo menší než 1 tuna.
B. PŘEVODY
3.
Smluvní stát může převádět chemické látky seznamu 1 mimo své území pouze jinému smluvnímu státu a pouze pro výzkumné, lékařské, farmaceutické nebo ochranné účely v souladu s odstavcem 2.
4.
Převedené látky nesmějí být dále převáděny třetímu státu.
5.
Nejméně 30 dní před jakýmkoli převodem jinému smluvnímu státu oba smluvní státy tento převod notifikují Technickému sekretariátu.
5bis.
V množstvích 5 miligramů nebo menších nepodléhá látka seznamu 1 saxitoxin lhůtě pro notifíkaci uvedené v odstavci 5, jestliže se převod uskutečňuje pro lékařské nebo diagnostické účely. V takových případech se notifikace provede před převodem.
6.
Každý smluvní stát předloží podrobnou roční deklaraci o všech převodech během předchozího roku. Deklarace se předkládá nejpozději 90 dní po skončení onoho roku a pro každou chemickou látku seznamu 1, která byla převedena, obsahuje tyto informace:
a)
chemický název, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
b)
množství získané od jiných států nebo převedené jiným smluvním státům. Pro každý převod se uvede množství, příjemce a účel.
C. VÝROBA
Obecné zásady výroby
7.
Každý smluvní stát během výroby podle odstavců 8 až 12 věnuje nejvyšší pozornost zajištění bezpečnosti osob a ochrany životního prostředí. Každý smluvní stát tuto výrobu provádí v souladu se svými státními normami pro bezpečnost a emise.
Samostatný malovýrobní objekt
8.
Každý smluvní stát, který vyrábí chemické látky seznamu 1 pro výzkumné, lékařské, farmaceutické nebo ochranné účely, tuto výrobu provádí v samostatném malovýrobním objektu schváleném smluvním státem, až na výjimky uvedené v odstavcích 10, 11 a 12.
9.
Výroba v samostatném malovýrobním objektu se provádí v reaktorech ve výrobních linkách nepřizpůsobených pro nepřetržitý provoz. Objem jednoho reaktoru nepřevýší 100 litrů a celkový objem všech reaktorů s objemem nad 5 litrů není větší než 500 litrů.
Jiné objekty
10.
Výrobu chemických látek seznamu 1 v úhrnných množstvích nepřevyšujících 10 kg za rok lze pro ochranné účely provádět v jednom objektu mimo samostatný malovýrobní objekt. Tento objekt schvaluje smluvní stát.
11.
Výrobu chemických látek seznamu 1 v množstvích větších než 100 g za rok lze pro výzkumné, lékařské nebo farmaceutické účely provádět mimo samostatný malovýrobní objekt v úhrnných množstvích nepřevyšujících 10 kg za rok na jeden objekt. Tyto objekty schvaluje smluvní stát.
12.
Syntézu chemických látek seznamu 1 pro výzkumné, lékařské nebo farmaceutické účely, ne však pro ochranné účely, lze provádět v laboratořích v úhrnných množstvích menších než 100 g za rok na jedno zařízení. Takováto zařízení nepodléhají žádným ustanovením ohledně deklarace a kontroly uvedeným v oddílech D a E.
D. DEKLARACE
Samostatný malovýrobní objekt
13.
Každý smluvní stát, který plánuje provozovat samostatný malovýrobní objekt, sdělí Technickému sekretariátu přesné umístění a poskytne mu podrobný technický popis objektu včetně soupisu zařízení a podrobných schémat. Pro stávající objekty se tato počáteční deklarace předkládá nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost. Počáteční deklarace nových objektů se předkládají nejméně 180 dní před zamýšleným zahájením provozu.
14.
Každý smluvní stát notifikuje v předstihu Technickému sekretariátu plánované změny vztahující se k počáteční deklaraci. Notifikace změn je předložena nejméně 180 dní předtím, než k nim má dojít.
15.
Smluvní stát, který vyrábí chemické látky seznamu 1 v samostatném malovýrobním objektu, vypracuje podrobnou roční deklaraci o činnostech prováděných v objektu během předchozího roku. Deklarace se předkládá nejpozději 90 dní po skončení onoho roku a obsahuje:
a)
identifikaci objektu;
b)
pro každou chemickou látku seznamu 1 vyrobenou, nabytou, spotřebovanou nebo skladovanou v objektu tyto informace:
(i)
chemický název, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
(ii)
použité metody a vyrobené množství;
(iii)
název a množství prekurzorů uvedených v seznamech 1, 2 nebo 3 použitých pro výrobu chemických látek seznamu 1;
(iv)
množství spotřebované v objektu a účel (účely) spotřeby;
(v)
množství převzaté z jiných objektů nebo odeslané do jiných objektů v daném smluvním státu. Pro každou takovou zásilku by se mělo uvést množství, příjemce a účel;
(vi)
maximální skladované množství kdykoli během roku; a
(vii)
množství skladované na konci roku; a
c)
informace o jakýchkoli změnách v objektu během roku oproti dříve předloženému podrobnému technickému popisu objektu, včetně soupisu zařízení a podrobných schémat.
16.
Každý smluvní stát, který vyrábí chemické látky seznamu 1 v samostatném malovýrobním objektu, vypracuje podrobnou roční deklaraci o plánovaných činnostech a předpokládané výrobě v objektu pro nadcházející rok. Deklarace se předkládá nejméně 90 dní před začátkem onoho roku a obsahuje:
a)
identifikaci objektu;
b)
pro každou chemickou látku seznamu 1, jejíž výroba, spotřeba nebo skladování v objektu se předpokládá, tyto informace:
(i)
chemický název, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
(ii)
předpokládané vyrobené množství a účel výroby; a
c)
informace o jakýchkoli předpokládaných změnách v objektu během roku oproti dříve předloženému podrobnému technickému popisu objektu, včetně soupisu zařízení a podrobných schémat.
Jiné objekty uvedené v odstavcích 10 a 11
17.
Pro každý objekt smluvní stát sdělí Technickému sekretariátu název, umístění a podrobný technický popis objektu nebo jeho příslušné části (příslušných částí) podle požadavků Technického sekretariátu. Objekt vyrábějící chemické látky seznamu 1 pro ochranné účely je zvláště označen. Pro stávající objekty se tato počáteční deklarace předkládá nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro smluvní stát vstoupí v platnost. Počáteční deklarace nových objektů se předkládají nejméně 180 dní před zamýšleným zahájením provozu.
18.
Každý smluvní stát notifikuje v předstihu Technickému sekretariátu plánované změny vztahující se k počáteční deklaraci. Notifikace změn je předložena nejméně 180 dní předtím, než k nim má dojít.
19.
Každý smluvní stát pro každý objekt vypracuje podrobnou roční deklaraci o činnostech prováděných v objektu během předchozího roku. Deklarace se předkládá nejpozději 90 dní po skončení onoho roku a obsahuje:
a)
identifikaci objektu;
b)
pro každou látku ze seznamu 1 tyto informace:
(i)
chemický název, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
(ii)
vyrobené množství a v případě výroby pro ochranné účely i použité metody;
(iii)
název a množství prekurzorů uvedených v seznamech 1, 2 nebo 3 použitých pro výrobu chemických látek seznamu 1;
(iv)
množství spotřebované v objektu a účel spotřeby;
(v)
množství převedené do jiných objektů v rámci daného smluvního státu. Pro každý převod by se mělo uvést množství, příjemce a účel;
(vi)
maximální skladované množství kdykoli během roku; a
(vii)
množství skladované na konci roku; a
c)
informace o jakýchkoli změnách v objektu nebo jeho příslušných částech během roku oproti dříve předloženému podrobnému technickému popisu objektu.
20.
Každý smluvní stát pro každý objekt vypracuje podrobnou roční deklaraci o plánovaných činnostech a předpokládané výrobě v objektu pro nadcházející rok. Deklarace se předkládá nejméně 90 dní před začátkem onoho roku a obsahuje:
a)
identifikaci objektu;
b)
pro každou látku seznamu 1 tyto informace:
(i)
chemický název, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
(ii)
předpokládané vyrobené množství, předpokládaná období, kdy má výroba probíhat, a účely výroby; a
c)
informace o jakýchkoli předpokládaných změnách v objektu nebo jeho příslušných částech během roku oproti dříve předloženému podrobnému technickému popisu objektu.
E. KONTROLA
Samostatný malovýrobní objekt
21.
Cílem kontrolních činností v samostatném malovýrobním objektu je ověřit, že množství vyrobených chemických látek seznamu 1 jsou správně deklarována, a zejména že jejich úhrnné množství nepřevyšuje 1 tunu.
22.
Objekt podléhá systematické kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji.
23.
Počet, intenzita, trvání, rozvrh a způsob inspekcí pro konkrétní objekt vycházejí z ohrožení účelu a cíle této Úmluvy příslušnými chemickými látkami, z charakteristik objektu a z povahy činností v něm prováděných. Příslušné obecné zásady posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
24.
Účelem počáteční inspekce je ověřit poskytnuté informace o objektu včetně ověření toho, zda jsou dodržována omezení pro reaktory stanovená v odstavci 9.
25.
Nejpozději 180 dní po vstupu této Úmluvy v platnost pro smluvní stát uzavře smluvní stát s Organizací dohodu o objektu vycházející ze vzorové dohody a zahrnující podrobné inspekční postupy pro objekt.
26.
Každý smluvní stát, který plánuje zřízení samostatného malovýrobního objektu poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, uzavře s Organizací dohodu o objektu vycházející ze vzorové dohody a zahrnující podrobné inspekční postupy pro objekt předtím, než je uveden do provozu nebo využit.
27.
Vzorovou dohodu posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
Jiné objekty uvedené v odstavcích 10 a 11
28.
Cílem kontrolních činností v jakémkoli objektu uvedeném v odstavcích 10 a 11 je ověřit, že:
a)
objekt se nevyužívá k výrobě žádných chemických látek seznamu 1 s výjimkou chemických látek deklarovaných;
b)
množství vyrobených, zpracovaných nebo spotřebovaných chemických látek seznamu 1 jsou správně deklarována a odpovídají potřebám deklarovaných účelů; a
c)
chemická látka ze seznamu 1 není zneužita ani použita pro jiné účely.
29.
Objekt podléhá systematické kontrole prostřednictvím inspekce na místě a monitorování na místě instalovanými přístroji.
30.
Počet, intenzita, trvání, rozvrh a způsob inspekcí pro konkrétní objekt vycházejí z ohrožení účelu a cíle této Úmluvy vyrobenými množstvími chemických látek, z charakteristik objektu a z povahy činností v něm prováděných. Příslušné obecné zásady posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
31.
Nejpozději 180 dní po vstupu této Úmluvy v platnost pro smluvní stát uzavře smluvní stát s Organizací dohody o objektech vycházející ze vzorové dohody a zahrnující podrobné inspekční postupy pro každý objekt.
32.
Každý smluvní stát, který plánuje zřízení takového objektu po vstupu této Úmluvy v platnost, uzavře s Organizací dohodu o objektu předtím, než je uveden do provozu nebo využit.
ČÁST VII
ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO CHEMICKÉ LÁTKY SEZNAMU 2 A OBJEKTY VZTAHUJÍCÍ
SE K TĚMTO LÁTKÁM
A. DEKLARACE
Deklarace souhrnných národních údajů
1.
Počáteční a roční deklarace předkládané smluvním státem podle čl. VI odst. 7 a 8 zahrnují souhrnné národní údaje za předchozí kalendářní rok o vyrobených, zpracovaných, spotřebovaných, dovezených a vyvezených množstvích každé chemické látky seznamu 2, jakož i kvantitativní uvedení vývozu a dovozu pro každou zúčastněnou zemi.
2.
Každý smluvní stát předloží:
a)
počáteční deklarace podle odstavce 1 nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost; a počínaje následujícím kalendářním rokem
b)
roční deklarace nejpozději 90 dní po skončení předchozího kalendářního roku.
Deklarace výrobních areálů vyrábějících. zpracovávajících nebo spotřebovávajících chemické látky seznamu 2
3.
Počáteční a roční deklarace se vyžadují pro všechny výrobní areály, které obsahují jeden či více provozů, ve kterých se během kteréhokoli z předchozích tří kalendářních roků vyrobilo, zpracovalo nebo spotřebovalo, nebo se předpokládá, že se v příštím kalendářním roce vyrobí, zpracuje nebo spotřebuje, více než:
a)
1 kg chemické látky označené “*“ v seznamu 2 části A;
b)
100 kg kterékoli jiné chemické látky uvedené v seznamu 2 části A; nebo
c)
1 tuna chemické látky uvedené v seznamu 2 části B.
4.
Každý smluvní stát předloží:
a)
počáteční deklarace podle odstavce 3 nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost; a počínaje následujícím kalendářním rokem;
b)
roční deklarace minulých činností nejpozději 90 dní po skončení předchozího kalendářního roku; a
c)
roční deklarace předpokládaných činností nejpozději 60 dní před začátkem následujícího kalendářního roku. Jakákoli činnost tohoto druhu dodatečně naplánovaná po předložení ročních deklarací se deklaruje nejpozději pět dní předtím, než začne.
5.
Deklarace podle odstavce 3 se obecně nepožadují pro směsi obsahující nízké koncentrace chemických látek seznamu 2. V souladu s obecnými zásadami se tyto deklarace vyžadují pouze v případech, kdy snadné získání chemické látky seznamu 2 ze směsi a její celková hmotnost jsou pokládány za ohrožení účelu a cíle této Úmluvy. Tyto obecné zásady posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
6.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 3 obsahují:
a)
název výrobního areálu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
jeho přesné umístění včetně adresy; a
c)
počet provozů ve výrobním areálu, které se deklarují podle části VIII této Přílohy.
7.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 3 obsahují rovněž pro každý provoz, který je umístěn ve výrobním areálu a odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 3, tyto informace:
a)
název provozu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
jeho přesné umístění ve výrobním areálu včetně případně čísla konkrétní budovy nebo stavby;
c)
jeho hlavní činnosti;
d)
druh provozu:
(i)
provoz, který vyrábí, zpracovává nebo spotřebovává deklarované chemické látky seznamu 2;
(ii)
provoz výhradně určený k těmto činnostem, nebo víceúčelový; a
(iii)
provoz, který provádí další činnosti, pokud jde o deklarované chemické látky seznamu 2, včetně uvedení povahy těchto dalších činností (např. skladování); a
e)
výrobní kapacitu provozu pro každou deklarovanou látku seznamu 2.
8.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 3 obsahují rovněž pro každou chemickou látku seznamu 2, která je nad prahovou hodnotou pro deklarace, tyto informace:
a)
chemický název, obecný nebo obchodní název používaný v objektu, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
b)
v případě počáteční deklarace: celkové množství vyrobené, zpracované, spotřebované, dovezené a vyvezené výrobním areálem v každém z předchozích tří kalendářních roků;
c)
v případě roční deklarace minulých činností: celkové množství vyrobené, zpracované, spotřebované, dovezené a vyvezené výrobním areálem v předchozím kalendářním roce;
d)
v případě roční deklarace předpokládaných činností: celkové předpokládané množství, které má výrobní areál vyrobit, zpracovat nebo spotřebovat v následujícím kalendářním roce, včetně přepokládaných období výroby, zpracování nebo spotřeby; a
e)
účely, pro které chemická látka byla nebo bude vyráběna, zpracovávána nebo spotřebována:
(i)
zpracování a spotřeba na místě s uvedením druhů výrobků;
(ii)
prodej nebo převod v rámci území nebo na jiné místo pod jurisdikcí nebo kontrolou smluvního státu s uvedením, zda jde o jiné průmyslové odvětví, obchodníka nebo jiné určení, a pokud možno i konečných druhů výrobku;
(iii)
přímý vývoz s uvedením cílových států; nebo
(iv)
jiné, včetně uvedení těchto jiných účelů.
Deklarace minulé výroby chemických látek seznamu 2 pro účely chemických zbraní
9.
Každý smluvní stát deklaruje nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, všechny výrobní areály zahrnující provozy, které vyráběly kdykoli od 1. ledna 1946 některou chemickou látku seznamu 2 pro účely chemických zbraní.
10.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 9 obsahuje:
a)
název výrobního areálu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
jeho přesné umístění včetně adresy;
c)
pro každý provoz, který je umístěn ve výrobním areálu a odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 9, tytéž informace, které jsou požadovány podle odst. 7 písm. a) až e); a
d)
pro každou chemickou látku seznamu 2 vyrobenou pro účely chemických zbraní:
(i)
chemický název, obecný nebo obchodní název používaný ve výrobním areálu pro účely výroby chemických zbraní, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
(ii)
údaje, kdy byla látka vyrobena, a vyrobené množství; a
(iii)
místo, kam byla chemická látka dodána, a konečný produkt tam vyrobený, pokud je znám.
Informace smluvním státům
11.
Seznam výrobních areálů deklarovaných podle této části spolu s informacemi poskytnutými podle odstavce 6, odst. 7 písm. a), c) a písm. d) pododstavců i) a iii), odst. 8 písm. a) a odstavce 10 předá Technický sekretariát smluvním státům na vyžádání.
B. KONTROLA
Obecná ustanovení
12.
Kontrola podle čl. VI odst. 4 se provádí prostřednictvím inspekce na místě v těch deklarovaných výrobních areálech, které obsahují jeden či více provozů, ve kterých se během kteréhokoli z předchozích tří kalendářních roků vyrobilo, zpracovalo nebo spotřebovalo, nebo se předpokládá, že se v příštím kalendářním roce vyrobí, zpracuje nebo spotřebuje, více než:
a)
10 kg chemické látky označené “*“ v seznamu 2 části A;
b)
1 tuna kterékoli jiné chemické látky uvedené v seznamu 2 části A; nebo
c)
10 tun chemické látky uvedené v seznamu 2 části B.
13.
Program a rozpočet Organizace přijímaný Konferencí podle čl. VIII odst. 21 písm. a) obsahuje jako samostatnou položku program a rozpočet pro kontrolu podle tohoto oddílu. Při rozdělování zdrojů uvolněných pro kontrolu podle článku VI dá Technický sekretariát během prvních tří let po vstupu této Úmluvy v platnost přednost počátečním inspekcím výrobních areálů deklarovaných na základě oddílu A. Poté bude rozdělování zdrojů přehodnoceno na základě získaných zkušeností.
14.
Technický sekretariát provede počáteční inspekce a následné inspekce v souladu s odstavci 15 až 22.
Cíle inspekce
15.
Obecným cílem inspekcí je ověřit, že činnosti jsou v souladu se závazky vyplývajícími z této Úmluvy a že odpovídají informacím uváděným v deklaracích. Konkrétní cíle inspekcí ve výrobních areálech deklarovaných podle oddílu A zahrnují kontrolu:
a)
nepřítomnosti jakékoli chemické látky seznamu 1, zvláště její výroby, s výjimkou případů, které jsou v souladu s částí VI této Přílohy;
b)
shody s deklaracemi týkajícími se úrovně výroby, zpracování nebo spotřeby chemických látek seznamu 2; a
c)
nezneužití chemických látek seznamu 2 pro činnosti touto Úmluvou zakázané.
Počáteční inspekce
16.
Každý výrobní areál, který má být kontrolován podle odstavce 12, je podroben počáteční inspekci co možná nejdříve, avšak pokud možno nejpozději do tří let po vstupu této Úmluvy v platnost. Výrobní areály deklarované po tomto období jsou podrobeny počáteční inspekci nejpozději do jednoho roku po první deklaraci výroby, zpracování nebo spotřeby. Výrobní areály pro počáteční inspekce vybírá Technický sekretariát tak, aby nebylo možno přesně předvídat, kdy má být výrobní areál kontrolován.
17.
Během počáteční inspekce se pro výrobní areál připraví návrh dohody o objektu, pokud se kontrolovaný smluvní stát a Technický sekretariát nedohodnou, že toho není zapotřebí.
18.
Pokud jde o četnost a intenzitu následných inspekcí, inspektoři během počáteční inspekce zhodnotí ohrožení účelu a cíle této Úmluvy příslušnými chemickými látkami, charakteristiky výrobního areálu a povahu činností v něm prováděných s ohledem zejména na tato kriteria:
a)
toxicitu chemických látek zapsaných v seznamech a konečných produktů z nich případně vyráběných;
b)
množství chemických látek zapsaných v seznamech obvykle skladované na kontrolovaném místě;
c)
množství vstupních chemických surovin pro výrobu chemických látek zapsaných v seznamech obvykle skladované na kontrolovaném místě;
d)
výrobní kapacitu provozů na výrobu chemických látek seznamu 2; a
e)
způsobilost kontrolovaného areálu vyrábět, skladovat a plnit toxické chemické látky a možnost jeho přechodu k těmto činnostem.
Inspekce
19.
Po počáteční inspekci podléhá každý výrobní areál, který má být kontrolován podle odstavce 12, následným inspekcím.
20.
Při výběru konkrétních výrobních areálů pro inspekci a při rozhodování o četnosti a intenzitě inspekcí Technický sekretariát náležitě posoudí ohrožení účelu a cíle této Úmluvy příslušnými chemickými látkami, charakteristiky výrobního areálu a povahu činností v něm prováděných s ohledem na příslušnou dohodu o objektu, jakož i na výsledky počátečních inspekcí a následných inspekcí.
21.
Konkrétní výrobní areál, který má být kontrolován, vybírá Technický sekretariát tak, aby nebylo možno přesně předvídat, kdy bude kontrolován.
22.
Žádný výrobní areál není podroben více než dvěma inspekcím za kalendářní rok podle ustanovení tohoto oddílu. To však neomezuje inspekce podle článku IX.
Inspekční postupy
23.
Vedle dohodnutých obecných zásad, dalších příslušných ustanovení této Přílohy a Důvěrnostní přílohy se použijí odstavce 24 až 30.
24.
Dohoda o objektu pro deklarovaný výrobní areál se uzavře mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací nejpozději 90 dní po dokončení počáteční inspekce, pokud se kontrolovaný smluvní stát a Technický sekretariát nedohodnou, že toho není zapotřebí. Je založena na vzorové dohodě a řídí provádění inspekcí v deklarovaném výrobním areálu. Dohoda uvádí četnost a intenzitu inspekcí, jakož i podrobné inspekční postupy v souladu s odstavci 25 až 29.
25.
Inspekce je zaměřena na deklarovaný provoz (deklarované provozy) vztahující se k chemickým látkám seznamu 2 v deklarovaném výrobním areálu. Jestliže inspekční tým žádá o přístup do jiných části výrobního areálu, přístup do těchto částí mu je umožněn v souladu s povinnostmi podat vysvětlení podle části II odst. 51 této Přílohy a v souladu s dohodou o objektu nebo v případě, že dohoda o objektu neexistuje, v souladu s pravidly řízeného přístupu uvedenými v části X oddílu C této Přílohy.
26.
Přístup k záznamům je poskytnut podle potřeby, aby bylo zaručeno, že nedošlo ke zneužití deklarované chemické látky a že výroba odpovídala deklaracím.
27.
Provede se odběr vzorků a analýza s cílem ověřit nepřítomnost nedeklarovaných chemických látek zapsaných v seznamech.
28.
Prostory, které mají být kontrolovány, mohou zahrnovat:
a)
prostory, kam se dodávají nebo kde se skladují výchozí chemické látky (reaktanty);
b)
prostory, kde se s reaktanty manipuluje předtím, než jsou přidány do reaktorů;
c)
podle potřeby přívody z prostor uvedených v písmenech a) nebo b) do reaktorů, spolu s příslušnými ventily, průtokoměry atd.;
d)
zevní vzhled reaktorů a pomocného vybavení;
e)
vedení od reaktorů k dlouhodobému nebo krátkodobému uskladnění nebo k zařízení pro další zpracování deklarovaných látek seznamu 2;
f)
ovládací zařízení spojené s jakýmikoli položkami uvedenými v písmenech a) až e);
g)
zařízení a prostory pro zpracování odpadu a odpadních vod;
h)
zařízení a prostory pro likvidaci nevyhovujících chemických látek.
29.
Doba inspekce nepřekročí 96 hodin; inspekční tým a kontrolovaný smluvní stát se však mohou dohodnout na jejím prodloužení.
Notifikace inspekce
30.
Technický sekretariát notifikuje smluvnímu státu inspekci nejméně 48 hodin před příjezdem inspekčního týmu do kontrolovaného výrobního areálu.
C. PŘEVODY STÁTŮM, KTERÉ NEJSOU ÚČASTNÍKY TÉTO ÚMLUVY
31.
Chemické látky seznamu 2 se převádějí pouze smluvním státům nebo od nich převezmou. Tato povinnost nabývá účinku tři roky po vstupu této Úmluvy v platnost.
32.
Během tohoto přechodného tříletého období vyžaduje každý smluvní stát pro převod látek seznamu 2 státům, které nejsou účastníky této Úmluvy, osvědčení o konečném užití, jak je uvedeno níže. Pro takovéto převody každý smluvní stát přijme nezbytná opatření k zabezpečení toho, že převáděné chemické látky budou použity výlučně pro účely nezakázané Úmluvou. Smluvní stát zejména od přijímajícího státu vyžaduje osvědčení, kde se k převáděným chemickým látkám uvede:
a)
že budou použity pouze pro účely nezakázané touto Úmluvou;
b)
že nebudou dále převáděny;
c)
jejich druhy a množství;
d)
jejich konečné užití (konečná užití); a
e)
jméno a adresu konečného uživatele (jména a adresy konečných uživatelů).
ČÁST VIII
ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO CHEMICKÉ LÁTKY SEZNAMU 3 A OBJEKTY VZTAHUJÍCÍ
SE K TĚMTO LÁTKÁM
A. DEKLARACE
Deklarace souhrnných národních údajů
1.
Počáteční a roční deklarace předkládané smluvním státem podle čl. VI odst. 7 a 8 zahrnují souhrnné národní údaje za předchozí kalendářní rok o vyrobených, dovezených a vyvezených množstvích každé chemické látky seznamu 3, jakož i kvantitativní uvedení vývozu a dovozu pro každou zúčastněnou zemi.
2.
Každý smluvní stát předloží:
a)
počáteční deklarace podle odstavce 1 nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost; a počínaje následujícím kalendářním rokem
b)
roční deklarace nejpozději 90 dní po skončení předchozího kalendářního roku.
Deklarace výrobních areálů vyrábějících chemické látky seznamu 3
3.
Počáteční a roční deklarace se vyžadují pro všechny výrobní areály, které obsahují jeden nebo více provozů, ve kterých se během předchozího kalendářního roku vyrobilo, nebo se předpokládá, že se v příštím kalendářním roce vyrobí, více než 30 tun chemické látky seznamu 3.
4.
Každý smluvní stát předloží:
a)
počáteční deklarace podle odstavce 3 nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost; a počínaje následujícím kalendářním rokem;
b)
roční deklarace minulých činností nejpozději 90 dní po skončení předchozího kalendářního roku; a
c)
roční deklarace předpokládaných činností nejpozději 60 dní před začátkem následujícího kalendářního roku. Jakákoli činnost tohoto druhu dodatečně naplánovaná po předložení ročních deklarací se deklaruje nejpozději pět dní předtím, než začne.
5.
Deklarace podle odstavce 3 se obecně nepožadují pro směsi obsahující nízké koncentrace chemických látek seznamu 3. V souladu s obecnými zásadami se tyto deklarace vyžadují pouze v případech, kdy snadné získání chemické látky seznamu 3 ze směsi a její celková hmotnost jsou pokládány za ohrožení účelu a cíle této Úmluvy. Tyto obecné zásady posoudí a schválí Konference podle čl. VIII odst. 21 písm. i).
6.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 3 obsahují:
a)
název výrobního areálu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
jeho přesné umístění včetně adresy; a
c)
počet provozů ve výrobním areálu, které se deklarují podle části VII této Přílohy.
7.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 3 obsahují rovněž pro každý provoz, který je umístěn ve výrobním areálu a odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 3, tyto informace:
a)
název provozu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
jeho přesné umístění ve výrobním areálu včetně případně čísla konkrétní budovy nebo stavby;
c)
jeho hlavní činnosti.
8.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 3 obsahují rovněž pro každou chemickou látku seznamu 3, která je nad prahovou hodnotou pro deklarace, tyto informace:
a)
chemický název, obecný nebo obchodní název používaný v objektu, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
b)
přibližný objem výroby chemické látky v předchozím kalendářním roce nebo, v případě deklarací předpokládaných činností, předpokládané množství pro příští kalendářní rok vyjádřené pomocí rozmezí: 30 až 200 tun, 200 až 1 000 tun, 1 000 až 10 000 tun, 10 000 až 100 000 tun a nad 100 000 tun; a
c)
účely, pro které chemická látka byla nebo bude vyráběna.
Deklarace minulé výroby chemických látek seznamu 3 pro účely chemických zbraní
9.
Každý smluvní stát deklaruje nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost, všechny výrobní areály zahrnující provozy, které vyráběly kdykoli od 1. ledna 1946 některou chemickou látku seznamu 3 pro účely chemických zbraní.
10.
Deklarace výrobního areálu podle odstavce 9 obsahuje:
a)
název výrobního areálu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
jeho přesné umístění včetně adresy;
c)
pro každý provoz, který je umístěn ve výrobním areálu a odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 9, tytéž informace, které jsou požadovány podle odst. 7 písm. a) až c); a
d)
pro každou chemickou látku seznamu 3 vyrobenou pro účely chemických zbraní:
(i)
chemický název, obecný nebo obchodní název používaný ve výrobním areálu pro účely výroby chemických zbraní, strukturní vzorec a registrační číslo Chemical Abstracts Service, pokud je přiřazeno;
(ii)
údaje, kdy byla látka vyrobena, a vyrobené množství; a
(iii)
místo, kam byla chemická látka dodána, a konečný produkt tam vyrobený, pokud je znám.
Informace smluvním státům
11.
Seznam výrobních areálů deklarovaných podle této části spolu s informacemi poskytnutými podle odstavce 6, odst. 7 písm. a) a c), odst. 8 písm. a) a odstavce 10 předá Technický sekretariát smluvním státům na vyžádání.
B. KONTROLA
Obecná ustanovení
12.
Kontrola podle čl. VI odst. 5 se provádí prostřednictvím inspekce na místě v těch deklarovaných výrobních areálech, ve kterých se během předchozího kalendářního roku vyrobilo, nebo se předpokládá, že se v příštím kalendářním roce vyrobí, úhrnem více než 200 tun kterýchkoli chemických látek seznamu 3 nad prahovou hodnotu pro deklarace, která je 30 tun.
13.
Program a rozpočet Organizace přijímaný Konferencí podle čl. VIII odst. 21 písm. a) obsahuje jako samostatnou položku program a rozpočet pro kontrolu podle tohoto oddílu s přihlédnutím k části VII odst. 13 této Přílohy.
14.
Podle tohoto oddílu Technický sekretariát náhodně vybírá výrobní areály pro inspekci prostřednictvím odpovídajících mechanismů, jako například použitím zvláště navržených počítačových programů, na základě těchto váhových faktorů:
a)
spravedlivé zeměpisné rozdělení inspekcí; a
b)
informace o deklarovaných výrobních areálech, které má Technický sekretariát k dispozici, týkající se příslušné chemické látky, charakteristik výrobního areálu a povahy činností v něm prováděných.
15.
Žádný výrobní areál není podroben více než dvěma inspekcím za rok podle ustanovení tohoto oddílu. To však neomezuje inspekce podle článku IX.
16.
Při výběru výrobních areálů pro inspekci podle tohoto oddílu dodržuje Technický sekretariát toto omezení pro celkový počet inspekcí, kterým je smluvní stát podroben za kalendářní rok podle této části a části IX této Přílohy: celkový počet inspekcí nepřevýší tři plus 5 % z celkového počtu výrobních areálů deklarovaných smluvním státem podle této části i části IX této Přílohy nebo 20 inspekcí, podle toho, které z těchto dvou čísel je nižší.
Cíle inspekce
17.
Obecně je cílem inspekce výrobních areálů deklarovaných podle oddílu A ověřit, že činnosti odpovídají informacím poskytnutým v deklaracích. Konkrétním cílem inspekcí je ověřit nepřítomnost jakékoli chemické látky seznamu 1, zvláště její výroby, s výjimkou případů, které jsou v souladu s částí VI této Přílohy.
Inspekční postupy
18.
Vedle dohodnutých obecných zásad, dalších příslušných ustanovení této Přílohy a Důvěrnostní přílohy se použijí odstavce 19 až 25.
19.
Dohoda o objektu se nevypracuje, pokud o to nepožádá kontrolovaný smluvní stát.
20.
Inspekce je zaměřena na deklarovaný provoz (deklarované provozy) vztahující se k chemickým látkám seznamu 3 v deklarovaném výrobním areálu. Jestliže inspekční tým v souladu s částí II odst. 51 této Přílohy žádá o přístup do jiných částí výrobního areálu za účelem vysvětlení nejasností, rozsah takovéhoto přístupu se dohodne mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem.
21.
Inspekční tým může mít přístup k záznamům, pokud se s kontrolovaným smluvním státem dohodne, že takovýto přístup napomůže dosažení cíle inspekce.
22.
Může se provést odběr vzorků a analýza na místě s cílem ověřit nepřítomnost nedeklarovaných chemických látek zapsaných v seznamech. V případě nevyřešených nejasností mohou být vzorky analyzovány s výhradou souhlasu kontrolovaného smluvního státu v určené laboratoři mimo areál.
23.
Prostory, které mají být kontrolovány, mohou zahrnovat:
a)
prostory, kam se dodávají nebo kde se skladují výchozí chemické látky (reaktanty);
b)
prostory, kde se s reaktanty manipuluje předtím, než jsou přidány do reaktorů;
c)
podle potřeby přívody z prostor uvedených v písmenech a) nebo b) do reaktorů, spolu s příslušnými ventily, průtokoměry atd.;
d)
zevní vzhled reaktorů a pomocného vybavení;
e)
vedení od reaktorů k dlouhodobému nebo krátkodobému uskladnění nebo k zařízení pro další zpracování deklarovaných látek seznamu 3;
f)
ovládací zařízení spojené s jakýmikoli položkami uvedenými v písmenech a) až e);
g)
zařízení a prostory pro zpracování odpadu a odpadních vod;
h)
zařízení a prostory pro likvidaci nevyhovujících chemických látek.
24.
Doba inspekce nepřekročí 24 hodin; inspekční tým a kontrolovaný smluvní stát se však mohou dohodnout na jejím prodloužení.
Notifíkace inspekce
25.
Technický sekretariát notifikuje smluvnímu státu inspekci nejméně 120 hodin před příjezdem inspekčního týmu do kontrolovaného výrobního areálu.
C. PŘEVODY STÁTŮM, KTERÉ NEJSOU ÚČASTNÍKY TÉTO ÚMLUVY
26.
Při převádění chemických látek seznamu 3 státům, které nejsou účastníky této Úmluvy, přijme každý smluvní stát nezbytná opatření k zabezpečení toho, že převáděné chemické látky budou použity výlučně pro účely nezakázané Úmluvou. Smluvní stát zejména od přijímajícího státu vyžaduje osvědčení, kde se k převáděným chemickým látkám uvede:
a)
že budou použity pouze pro účely nezakázané touto Úmluvou;
b)
že nebudou dále převáděny;
c)
jejich druhy a množství;
d)
jejich konečné užití (konečná užití); a
e)
jméno a adresu konečného uživatele (jména a adresy konečných uživatelů).
27.
Pět let po vstupu této Úmluvy v platnost Konference posoudí nezbytnost zavedení dalších opatření týkajících se převodu chemických látek seznamu 3 státům, které nejsou účastníky této Úmluvy.
ČÁST IX
ČINNOSTI NEZAKÁZANÉ TOUTO ÚMLUVOU V SOULADU S ČLÁNKEM VI
REŽIM PRO OSTATNÍ OBJEKTY NA VÝROBU CHEMICKÝCH LÁTEK
A. DEKLARACE
Seznam ostatních objektů na výrobu chemických látek
1.
Počáteční deklarace, předložená každým smluvním státem podle čl. VI odst. 7, obsahuje seznam všech výrobních areálů, které:
a)
vyrobily syntézou během předchozího kalendářního roku více než 200 tun určitých organických chemických látek nezapsaných v seznamech; nebo
b)
zahrnují jeden nebo více provozů, které vyrobily syntézou během předchozího kalendářního roku více než 30 tun určité organické chemické látky nezapsané v seznamech obsahující prvky fosfor, síra nebo fluor (dále jen “provozy PSF“ a “látky PSF“).
2.
Seznam ostatních objektů na výrobu chemických látek, který má být předložen podle odstavce 1, neobsahuje výrobní areály, které vyráběly výlučně výbušniny nebo uhlovodíky.
3.
Každý smluvní stát předloží seznam ostatních objektů na výrobu chemických látek podle odstavce 1 jako součást své počáteční deklarace nejpozději 30 dní poté, kdy tato Úmluva pro něj vstoupí v platnost. Každý smluvní stát podává každoročně nejpozději 90 dní po začátku každého následujícího kalendářního roku informace nezbytné k aktualizaci soupisu.
4.
Seznam ostatních objektů na výrobu chemických látek, který má být předložen podle odstavce 1, obsahuje o každém výrobním areálu tyto informace:
a)
název výrobního areálu a jméno vlastníka, společnosti nebo podniku, který jej provozuje;
b)
přesné umístění výrobního areálu včetně jeho adresy;
c)
jeho hlavní činnosti; a
d)
přibližný počet provozů ve výrobním areálu vyrábějících chemické látky uvedené v odstavci 1.
5.
Pokud jde o výrobní areály uvedené v seznamu podle odst. 1 písm. a), tento seznam obsahuje také informace o přibližném úhrnném objemu výroby určitých organických chemických látek nezapsaných v seznamech za předchozí kalendářní rok vyjádřené pomocí rozmezí: pod 1 000 tun, 1 000 až 10 000 tun a nad 10 000 tun.
6.
Pokud jde o výrobní areály uvedené v seznamu podle odst. 1 písm. b), tento seznam uvádí také počet provozů PSF ve výrobním areálu a obsahuje informace o přibližném úhrnném objemu výroby látek PSF vyrobených každým provozem PSF v předchozím kalendářním roce vyjádřené pomocí rozmezí pod 200 tun, 200 až 1 000 tun, 1 000 až 10 000 tun a nad 10 000 tun.
Pomoc Technického sekretariátu
7.
Jestliže smluvní stát z administrativních důvodů považuje za nezbytné požádat o pomoc při sestavování seznamu objektů na výrobu chemických látek podle odstavce 1, může o poskytnutí takovéto pomoci požádat Technický sekretariát. Otázky ohledně úplnosti seznamu se pak řeší pomocí konzultací mezi smluvním státem a Technickým sekretariátem.
Informace smluvním státům
8.
Seznam ostatních objektů na výrobu chemických látek předložený podle odstavce 1, včetně informací poskytnutých podle odstavce 4, předá Technický sekretariát smluvním státům na vyžádání.
B.
KONTROLA
Obecná ustanovení
9.
S výhradou ustanovení oddílu C se kontrola podle čl. VI odst. 6 provádí prostřednictvím inspekce na místě:
a)
ve výrobních areálech uvedených v seznamu podle odst. 1 písm. a); a
b)
ve výrobních areálech uvedených v seznamu podle odst. 1 písm. b) zahrnujících jeden nebo více provozů PSF, které během předchozího kalendářního roku vyrobily více než 200 tun látek PSF.
10.
Program a rozpočet Organizace přijímaný Konferencí podle čl. VIII odst. 21 písm. a) obsahuje jako samostatnou položku program a rozpočet pro kontrolu podle tohoto oddílu, jakmile se začnou provádět jeho ustanovení.
11.
Podle tohoto oddílu Technický sekretariát náhodně vybírá výrobní areály pro inspekci prostřednictvím odpovídajících mechanismů, jako například použitím zvláště navržených počítačových programů, na základě těchto váhových faktorů:
a)
spravedlivé zeměpisné rozdělení inspekcí;
b)
informace o výrobních areálech uvedených v seznamu, které má Technický sekretariát k dispozici, týkající se příslušné chemické látky, charakteristik výrobního areálu a povahy činností v něm prováděných; a
c)
návrhy smluvních států na základě, který má být dohodnut v souladu s odstavcem 25.
12.
Žádný výrobní areál není podroben více než dvěma inspekcím za rok podle ustanovení tohoto oddílu. To však neomezuje inspekce podle článku IX.
13.
Při výběru výrobních areálů pro inspekci podle tohoto oddílu dodržuje Technický sekretariát toto omezení pro celkový počet inspekcí, kterým je smluvní stát podroben za kalendářní rok podle této části a části VIII této Přílohy: celkový počet inspekcí nepřevýší tři plus 5 % z celkového počtu výrobních areálů deklarovaných smluvním státem podle této části i části VIII této Přílohy nebo 20 inspekcí, podle toho, které z těchto dvou čísel je nižší.
Cíle inspekce
14.
Obecně je cílem inspekce výrobních areálů uvedených v seznamu podle oddílu A ověřit, že činnosti odpovídají informacím poskytnutým v deklaracích. Konkrétním cílem inspekcí je ověřit nepřítomnost jakékoli chemické látky seznamu 1, zvláště její výroby, s výjimkou případů, které jsou v souladu s částí VI této Přílohy.
Inspekční postupy
15.
Vedle dohodnutých obecných zásad, dalších příslušných ustanovení této Přílohy a Důvěrnostní přílohy se použijí odstavce 16 až 20.
16.
Dohoda o objektu se nevypracuje, pokud o to nepožádá kontrolovaný smluvní stát.
17.
Inspekce ve výrobním areálu vybraném ke kontrole je zaměřena na provoz (provozy) vyrábějící chemické látky uvedené v odstavci 1, zejména provozy PSF uvedené v seznamu podle odst. 1 písm. b). Kontrolovaný smluvní stát má právo řídit přístup do těchto provozů v souladu s pravidly řízeného přístupu uvedenými v části X oddílu C této Přílohy. Jestliže inspekční tým v souladu s částí II odst. 51 této Přílohy žádá o přístup do jiných částí výrobního areálu za účelem vysvětlení nejasností, rozsah takovéhoto přístupu se dohodne mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem.
18.
Inspekční tým může mít přístup k záznamům, pokud se s kontrolovaným smluvním státem dohodne, že takovýto přístup napomůže dosažení cíle inspekce.
19.
Může se provést odběr vzorků a analýza na místě s cílem ověřit nepřítomnost nedeklarovaných chemických látek zapsaných v seznamech. V případech nevyřešených nejasností mohou být vzorky analyzovány s výhradou souhlasu kontrolovaného smluvního státu v určené laboratoři mimo areál.
20.
Doba inspekce nepřekročí 24 hodin; inspekční tým a kontrolovaný smluvní stát se však mohou dohodnout na jejím prodloužení.
Notifikace inspekce
21.
Technický sekretariát notifikuje smluvnímu státu inspekci nejméně 120 hodin před příjezdem inspekčního týmu do kontrolovaného výrobního areálu.
C. PROVÁDĚNÍ A ZHODNOCENÍ ODDÍLU B
Provádění
22.
Oddíl B se začne provádět na počátku čtvrtého roku po vstupu této Úmluvy v platnost, pokud Konference na svém řádném zasedání ve třetím roce po vstupu této Úmluvy v platnost nerozhodne jinak.
23.
Generální ředitel připraví pro řádné zasedání Konference ve třetím roce po vstupu této Úmluvy v platnost zprávu, která shrne zkušenosti Technického sekretariátu při provádění ustanovení částí VII a VIII této Přílohy, jakož i oddílu A této části.
24.
Konference na svém řádném zasedání ve třetím roce po vstupu této Úmluvy v platnost může na základě zprávy generálního ředitele rozhodnout rovněž o rozdělení dostupných zdrojů pro kontrolu podle oddílu B mezi „provozy PSF“ a ostatní objekty na výrobu chemických látek. V opačném případě takovéto rozdělení bude ponecháno odbornému posouzení Technického sekretariátu a bude připojeno k váhovým faktorům v odstavci 11.
25.
Konference na svém řádném zasedání ve třetím roce po vstupu této Úmluvy v platnost na doporučení Výkonné rady rozhodne, na jakém základě (např. regionálním) by měly být předkládány návrhy smluvních států na inspekce, aby byly vzaty v úvahu jako váhový faktor při výběru uvedeném v odstavci 11.
Zhodnocení
26.
Na prvním zvláštním zasedání Konference svolaném podle čl. VIII odst. 22 budou ustanovení této části Kontrolní přílohy přezkoumána na základě souborného zhodnocení celkového kontrolního režimu pro chemický průmysl (článek VI, části VII až IX této Přílohy) na základě získaných zkušeností. Konference pak vydá doporučení jak zvýšit účinnost kontrolního režimu.
ČÁST X
INSPEKCE NA VÝZVU PODLE ČLÁNKU IX
A. JMENOVÁNÍ A VÝBĚR INSPEKTORŮ A INSPEKČNÍCH ASISTENTŮ
1.
Inspekci na výzvu podle článku IX provádějí pouze inspektoři a inspekční asistenti zvláště jmenovaní pro tuto funkci. Za účelem jmenování inspektorů a inspekčních asistentů pro inspekce na výzvu podle článku IX generální ředitel vybere inspektory a inspekční asistenty mezi inspektory a inspekčními asistenty zaměstnanými pro běžné inspekční činnosti a sestaví seznam navrhovaných inspektorů a inspekčních asistentů. Seznam zahrne dostatečně velký počet inspektorů a inspekčních asistentů majících nezbytnou kvalifikaci, zkušenosti, dovednosti a přípravu, aby bylo možno pružně jmenovat inspektory s přihlédnutím k jejich dostupnosti a potřebě rotace. Rovněž se náležitě dbá důležitosti výběru inspektorů a inspekčních asistentů na co možná nejširším zeměpisném základě. Jmenování inspektorů a inspekčních asistentů se řídí postupy stanovenými v části II oddílu A této Přílohy.
2.
Generální ředitel určí velikost inspekčního týmu a vybere jeho členy s přihlédnutím k okolnostem konkrétní žádosti. Velikost inspekčního týmu je omezena na minimum nezbytné pro řádné splnění inspekčního mandátu. Žádný příslušník žádajícího smluvního státu ani kontrolovaného smluvního státu není členem inspekčního týmu.
B. PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOSTI
3.
Před předložením žádosti o inspekci na výzvu smluvní stát může požadovat od generálního ředitele ujištění, že Technický sekretariát je schopen žádosti okamžitě vyhovět. Jestliže generální ředitel nemůže takové ujištění okamžitě poskytnout, učiní tak při nejbližší příležitosti ve shodě s pořadím žádostí o ujištění. Informuje rovněž průběžně smluvní stát o tom, kdy pravděpodobně bude možno žádosti okamžitě vyhovět. Dojde-li generální ředitel k názoru, že žádosti již nelze včas vyhovět, může požádat Výkonnou radu o přijetí příslušných opatření ke zlepšení situace v budoucnu.
Notifikace
4.
Žádost o inspekci na výzvu předkládaná Výkonné radě a generálnímu řediteli obsahuje přinejmenším tyto informace:
a)
smluvní stát, který má být kontrolován, a případně hostitelský stát;
b)
místo vstupu, které má být použito;
c)
velikost a druh inspekčního místa;
d)
důvody obav ohledně možného nedodržování této Úmluvy, včetně uvedení příslušných ustanovení této Úmluvy, o nichž obava vznikla, povahy a okolností možného nedodržování, jakož i všech odpovídajících informací, z nichž obava vznikla; a
e)
jméno pozorovatele žádajícího smluvního státu.
Smluvní stát požadující inspekci může předložit jakékoli další informace, které pokládá za nutné.
5.
Generální ředitel potvrdí do jedné hodiny žádajícímu smluvní státu obdržení jeho žádosti.
6.
Žádající smluvní stát notifikuje generálnímu řediteli umístění inspekčního místa včas, aby generální ředitel mohl o tom informovat kontrolovaný smluvní stát nejméně 12 hodin před plánovaným příjezdem inspekčního týmu do místa vstupu.
7.
Žádající smluvní stát vyznačí inspekční místo co možná nejkonkrétněji, a to poskytnutím schématu areálu vztaženého k referenčnímu bodu se zeměpisnými souřadnicemi udanými pokud možno na nejbližší vteřinu. Pokud je to možné, žádající smluvní stát dodá rovněž mapu s obecným označením inspekčního místa a schéma uvádějící co možná nejpřesněji požadovanou hranici areálu, který má být kontrolován.
8.
Požadovaná hranice:
a)
probíhá ve vzdálenosti nejméně 10 m vně jakýchkoli budov nebo jiných staveb;
b)
neprotíná žádnou stávající ochrannou ohradu; a
c)
probíhá ve vzdálenosti nejméně 10 m vně jakýchkoli stávajících ochranných ohrad, které žádající smluvní stát hodlá zahrnout dovnitř požadované hranice.
9.
Jestliže požadovaná hranice není v souladu s údaji odstavce 8, inspekční tým ji vytýčí znovu tak, aby v souladu byla.
10.
Generální ředitel informuje Výkonnou radu o umístění inspekčního místa, jak je uvedeno v odstavci 7, nejméně 12 hodin před plánovaným příjezdem inspekčního týmu do místa vstupu.
11.
Současně s informací Výkonné radě podle odstavce 10 předá generální ředitel žádost o inspekci kontrolovanému smluvnímu státu, včetně umístění inspekčního místa, jak je uvedeno v odstavci 7. Tato notifikace rovněž obsahuje informace uvedené v části 2 odst. 32 této Přílohy.
12.
Po svém příjezdu do místa vstupu inspekční tým informuje kontrolovaný smluvní stát o inspekčním mandátu.
Vstup na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu
13.
V souladu s čl. IX odst. 13 až 19 generální ředitel vyšle inspekční tým co možná nejdříve po přijetí žádosti o inspekci. Inspekční tým přijede do místa vstupu uvedeného v žádosti v co možná nejkratší lhůtě v souladu s ustanoveními odstavců 10 a 11.
14.
Jestliže je požadovaná hranice pro kontrolovaný smluvní stát přijatelná, určí se jako konečná hranice co možná nejdříve, ale v každém případě nejpozději 24 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu. Kontrolovaný smluvní stát dopraví inspekční tým ke konečné hranici inspekčního místa. Považuje-li to kontrolovaný smluvní stát za nutné, může tato doprava začít již 12 hodin před uplynutím lhůty uvedené v tomto odstavci pro určení konečné hranice. Doprava je v každém případě dokončena nejpozději 36 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu.
15.
Pro všechny deklarované objekty platí postupy stanovené v písmenech a) a b). (Pro účely této části se “deklarovaným objektem“ rozumějí všechny objekty deklarované podle článků III, IV a V. Pokud jde o článek VI, “deklarovaným objektem“ se rozumějí pouze objekty deklarované podle části VI této Přílohy, jakož i deklarované provozy uvedené v deklaracích podle části VII odst. 7 a odst. 10 písm. c) a podle části VIII odst. 7 a odst. 10 písm. c) této Přílohy.)
a)
Jestliže požadovaná hranice leží uvnitř deklarované hranice nebo se s ní kryje, deklarovaná hranice se považuje za konečnou hranici. Konečná hranice se však může se souhlasem kontrolovaného smluvního státu zmenšit tak, aby se kryla s hranicí požadovanou žádajícím smluvním státem.
b)
Kontrolovaný smluvní stát dopraví inspekční tým na konečnou hranici co možná nejdříve, v každém případě však zajistí příjezd inspekčního týmu na tuto hranici nejpozději 24 hodin po jeho příjezdu do místa vstupu.
Alternativní určení konečné hranice
16.
Jestliže kontrolovaný smluvní stát nemůže přijmout požadovanou hranici, navrhne v místě vstupu co možná nejdříve alternativní hranici, v každém případě však nejpozději 24 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu. V případě rozdílů v názorech kontrolovaný smluvní stát a inspekční tým zahájí jednání s cílem dosáhnout dohody o konečné hranici.
17.
Alternativní hranice by měla být určena co možná nejkonkrétněji v souladu s odstavcem 8. Obsáhne celou požadovanou hranici a zpravidla by s ní měla být úzce svázána, s přihlédnutím k přirozeným terénním tvarům a umělým rozhraním. Obvykle by měla probíhat poblíž ochranné ohrady kolem areálu, pokud tato existuje. O zavedení takovýchto poměrů mezi hranicemi by kontrolovaný smluvní stát měl usilovat kombinací nejméně dvou z těchto prostředků:
a)
alternativní hranice, která nevymezuje rozlohu významně větší než požadovaná hranice;
b)
alternativní hranice, která je v nevelké, stejnoměrné vzdálenosti od požadované hranice;
c)
alespoň část požadované hranice je viditelná z alternativní hranice.
18.
Jestliže je alternativní hranice pro inspekční tým přijatelná, stává se konečnou hranicí a inspekční tým je dopraven z místa vstupu na tuto hranici. Považuje-li to kontrolovaný smluvní stát za nutné, může tato doprava začít již 12 hodin před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 16 pro navržení alternativní hranice. Doprava je v každém případě dokončena nejpozději 36 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu.
19.
Není-li konečná hranice dohodnuta, jednání o ní se uzavřou co možná nejdříve, avšak v žádném případě neprobíhají déle než 24 hodiny po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu. Nedosáhne-li se dohody, kontrolovaný smluvní stát dopraví inspekční tým do nějakého místa na alternativní hranici. Považuje-li to kontrolovaný smluvní stát za nutné, může tato doprava začít již 12 hodin před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 16 pro navržení alternativní hranice. Doprava je v každém případě dokončena nejpozději 36 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu.
20.
Po příjezdu na místo poskytne kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu okamžitý přístup k alternativní hranici, aby se tak usnadnila jednání a dohoda o konečné hranici a přístupu v jejím rámci.
21.
Nedosáhne-li se dohody do 72 hodin po příjezdu inspekčního týmu na místo, je alternativní hranice určena jako konečná hranice.
Ověření polohy
22.
Za účelem potvrzení, že místo, kam byl inspekční tým dopraven, odpovídá inspekčnímu místu udanému žádajícím smluvním státem, má inspekční tým právo použít schváleného vybavení pro zjišťování polohy a nechat je instalovat podle svých pokynů. Inspekční tým může ověřit svou polohu vzhledem k místním orientačním bodům určeným z map. Kontrolovaný smluvní stát je inspekčnímu týmu při této práci nápomocen.
Uzávěra areálu a monitorování výjezdů
23.
Nejpozději 12 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu začne kontrolovaný smluvní stát shromažďovat veškeré faktické informace o veškerých výjezdech všech pozemních, vodních nebo vzdušných dopravních prostředků ze všech výstupních bodů požadované hranice. Tyto informace poskytne inspekčnímu týmu po jeho příjezdu na alternativní nebo konečnou hranici podle toho, co nastane dříve.
24.
Tuto povinnost lze plnit shromažďováním faktických informací ve formě záznamů o provozu, fotografií, videozáznamů nebo údajů z vybavení pro prokazování chemických látek, které bylo dodáno inspekčním týmem k monitorování takových výjezdů. Kontrolovaný smluvní stát může alternativně tuto povinnost plnit tak, že dovolí jednomu nebo více členům inspekčního týmu vést nezávisle záznamy o provozu, fotografovat, pořizovat videozáznamy o výjezdním provozu nebo používat vybavení pro prokazování chemických látek a provádět jiné činnosti, které případně dohodne s inspekčním týmem.
25.
Po příjezdu inspekčního týmu na alternativní nebo konečnou hranici podle toho, co nastane dříve, začne uzávěra areálu, což znamená postupy monitorování výjezdů inspekčním týmem.
26.
Takovéto postupy zahrnují: identifikaci dopravních prostředků opouštějících areál, vedení záznamů o provozu, fotografování a pořizování videozáznamů výjezdů a provozu na výjezdech inspekčním týmem. Inspekční tým má právo vydat se s doprovodem na jakoukoli jinou část hranice za účelem kontroly, že nedochází k žádným jiným výjezdům.
27.
Dodatečné postupy pro monitorování výjezdů, dohodnuté mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem mohou mimo jiné zahrnovat:
a)
použití snímačů;
b)
náhodně výběrový přístup;
c)
analýzu vzorků.
28.
Všechny činnosti pro uzávěru areálu a monitorování výjezdů probíhají v pásmu vně hranice, jehož šíře měřená od hranice směrem ven nepřekračuje 50 metrů.
29.
Inspekční tým má právo kontrolovat na základě řízeného přístupu provoz dopravních prostředků opouštějících areál. Kontrolovaný smluvní stát vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby inspekčnímu týmu prokázal, že žádný dopravní prostředek podléhající kontrole, k němuž nemá inspekční tým úplný přístup, se nevyužívá k účelům, které souvisejí s obavami ohledně možného nedodržování Úmluvy vyjádřenými v žádosti o inspekci.
30.
Pracovníci a dopravní prostředky do areálu vstupující, jakož i pracovníci a osobní vozidla areál opouštějící kontrole nepodléhají.
31.
Použití výše uvedených postupů může pokračovat po celou dobu trvání inspekce, avšak nemůže bezdůvodně narušovat nebo zdržovat normální provoz objektu.
Předinspekční informační porada a plán inspekce
32.
Pro snazší zpracování plánu inspekce uspořádá kontrolovaný smluvní stát pro inspekční tým informační poradu o bezpečnosti a logistice před umožněním přístupu.
33.
Předinspekční informační porada probíhá v souladu s částí II odst. 37 této Přílohy. V průběhu předinspekční informační porady může kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu označit zařízení, dokumentaci nebo prostory, které považuje za citlivé a nevztahující se k účelu inspekce na výzvu. Navíc pracovníci odpovědní za areál informují inspekční tým o fyzickém uspořádání a jiných příslušných charakteristikách areálu. Inspekčni tým dostane mapu nebo nákres vypracovaný v měřítku s vyznačením všech staveb a významných zeměpisných charakteristik v areálu. Inspekční tým je rovněž informován o dosažitelnosti pracovníků objektu a jeho dokumentace.
34.
Po předinspekční informační poradě inspekční tým připraví na základě jemu dostupných a příslušných informací počáteční plán inspekce, který uvádí činnosti, jež má inspekční tým provádět, včetně konkrétních prostorů v areálu, kam si přeje mít přístup. Plán inspekce rovněž uvede, zda se inspekční tým rozdělí do podskupin. Plán inspekce je dán k dispozici zástupcům kontrolovaného smluvního státu a inspekčního místa. Jeho provádění je v souladu s ustanoveními oddílu C, včetně ustanovení týkajících se přístupu a činností.
Činnosti na hranici
35.
Po příjezdu inspekčního týmu na konečnou nebo alternativní hranici podle toho, co nastane dříve, má inspekční tým právo neodkladně zahájit činnosti na hranici v souladu s postupy stanovenými v tomto oddíle a v těchto činnostech pokračovat až do dokončení inspekce na výzvu.
36.
Při provádění činností na hranici má inspekční tým právo:
a)
používat monitorovací přístroje v souladu s částí II odst. 27 až 30 této Přílohy;
b)
odebírat stěry a vzorky ovzduší, půdy nebo odpadních tekutin; a
c)
provádět jakékoli doplňující činnosti, které mohou být případně dohodnuty mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem.
37.
Činnosti na hranici smí inspekční tým provádět v pásmu vně hranice, jehož šíře měřená od hranice směrem ven nepřekračuje 50 metrů. Jestliže kontrolovaný smluvní stát souhlasí, inspekční tým může mít také přístup k jakékoli budově nebo stavbě uvnitř pásma obepínajícího hranici. Veškeré směrové monitorování je orientováno dovnitř. Pro deklarované objekty může podle uvážení kontrolovaného smluvního státu takové pásmo probíhat uvnitř, vně nebo po obou stranách deklarované hranice.
C. PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ
Obecná pravidla
38.
Kontrolovaný smluvní stát zajistí přístup uvnitř požadované hranice, jakož i uvnitř konečné hranice, je-li odlišná. Rozsah a povaha přístupu ke konkrétnímu místu nebo místům uvnitř těchto hranic jsou projednány mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem na základě řízeného přístupu.
39.
Kontrolovaný smluvní stát zajistí přístup uvnitř požadované hranice co možná nejdříve, v každém případě však nejpozději 108 hodin po příjezdu inspekčního týmu do místa vstupu za účelem rozptýlení obav ohledně možného nedodržování této Úmluvy vyjádřenými v žádosti o inspekci.
40.
Na žádost inspekčního týmu může kontrolovaný smluvní stát poskytnout vzdušný přístup k inspekčnímu místu.
41.
Při plnění závazku poskytnout přístup, jak je uveden v odstavci 38, je kontrolovaný smluvní stát povinen dovolit co možná nejrozsáhlejší přístup s přihlédnutím ke všem ústavním povinnostem, které případně má v oblasti vlastnických práv nebo prohlídek a zabavování. Smluvní stát má právo v rámci řízeného přístupu přijmout opatření nezbytná k ochraně národní bezpečnosti. Kontrolovaný smluvní stát se nesmí odvolávat na ustanovení tohoto odstavce k tomu, aby zakrýval nesplnění povinnosti neprovádět činnosti zakázané touto Úmluvou.
42.
Jestliže kontrolovaný smluvní stát nezajistí úplný přístup k místům, činnostem nebo informacím, je povinen vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby poskytl alternativní prostředky pro rozptýlení obav ohledně možného neplnění závazků, které vyvolaly inspekci na výzvu.
43.
Po příjezdu ke konečné hranici objektu deklarovaného podle článků IV, V a VI se přístup poskytne po předinspekční informační poradě a projednání plánu inspekce, což se omezí na nezbytné minimum a v žádném případě nepřekročí tři hodiny. Pro objekty deklarované podle čl. III odst. 1 písm. d) se povedou jednání a řízený přístup započne nejpozději 12 hodin po příjezdu na konečnou hranici.
44.
Při provádění inspekce na výzvu v souladu s žádostí o inspekci používá inspekční tým pouze takové metody, které jsou nezbytné k získání dostatku příslušných skutečností pro rozptýlení obav ohledně možného nedodržování ustanovení této Úmluvy, a zdrží se činností k tomu nepříslušných. Inspekční tým shromažďuje a dokumentuje takové skutečnosti, které se vztahují k možnému nedodržování této Úmluvy kontrolovaným smluvním státem, ale nevyhledává ani nedokumentuje takové informace, které s věcí zjevně nesouvisejí, pokud jej o to kontrolovaný smluvní stát výslovně nepožádá. Jakýkoli shromážděný materiál, který byl následně shledán nepříslušným, není uchováván.
45.
Inspekční tým se řídí zásadou provádět inspekci na výzvu způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím účinné a včasné splnění jeho úkolu. Kdekoli to je možné, začne nejméně rušivými postupy, které považuje za přijatelné, a k více rušivým postupům přistoupí pouze tehdy, když to uzná za nezbytné.
Řízený přístup
46.
Inspekční tým vezme v úvahu navrhované změny plánu inspekce a návrhy, které případně podá kontrolovaný smluvní stát v kterékoli fázi inspekce včetně předinspekční informační porady, aby se zajistila ochrana citlivých zařízení, informací nebo prostor, které se nevztahují k chemickým zbraním.
47.
Kontrolovaný smluvní stát určí na hranici vstupní a výstupní místa, jež mají být použita pro přístup. Inspekční tým a kontrolovaný smluvní stát sjednají: rozsah přístupu na kterékoli konkrétní místo nebo místa uvnitř konečné a požadované hranice, jak je stanoveno v odstavci 48; konkrétní inspekční činnosti včetně odběru vzorků, které má provádět inspekční tým; provádění konkrétních činností kontrolovaným smluvním státem; a konkrétní informace, které má poskytovat kontrolovaný smluvní stát.
48.
V souladu s odpovídajícími ustanoveními Důvěrnostní přílohy má kontrolovaný smluvní stát právo přijímat opatření k ochraně citlivých zařízení a k předcházení prozrazení důvěrných informací a údajů, které se nevztahují k chemickým zbraním. Taková opatření mohou zahrnovat zejména:
a)
stažení citlivých dokumentů z kanceláří;
b)
zakrytí citlivých displejů, zásob a zařízení;
c)
zakrytí citlivých součástí zařízení, jako například počítačů nebo elektronických systémů;
d)
odpojení počítačových systémů a vypnutí ukazatelů údajů;
e)
omezení analýzy vzorků na určení přítomnosti nebo nepřítomnosti chemických látek uvedených v seznamu 1, 2 a 3 nebo odpovídajících produktů rozkladu;
f)
použití technik náhodného výběru pro přístup, přičemž se požaduje, aby inspektoři vybrali podle vlastního uvážení určité procento nebo počet budov k inspekci. Tatáž zásada se může vztahovat na vnitřek a obsah citlivých budov;
g)
ve výjimečných případech povolit přístup do určitých částí inspekčního místa pouze jednotlivým inspektorům.
49.
Kontrolovaný smluvní stát vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby prokázal inspekčnímu týmu, že jakýkoli předmět, budova, stavba, zásobník nebo dopravní prostředek, ke kterým inspekční tým neměl úplný přístup nebo který byl chráněn v souladu s odstavcem 48, se nepoužívá pro účely, které souvisejí s obavami ohledně možného nedodržování této Úmluvy vyjádřenými v žádosti o inspekci na výzvu.
50.
Toho lze dosáhnout mimo jiné pomocí částečného odstranění příkrovu nebo vnějšího ochranného krytu podle uvážení kontrolovaného smluvního státu, vizuální kontrolou vnitřku uzavřeného prostoru od jeho vchodu nebo jinými metodami.
51.
V případě objektů deklarovaných podle článků IV, V a VI platí tato ustanovení:
a)
pro objekty, kde byla uzavřena dohoda o objektu, jsou přístup a činnosti uvnitř konečné hranice v mezích stanovených touto dohodou nerušené;
b)
pro objekty, kde nebyla uzavřena dohoda o objektu, se sjednání přístupu a činností řídí příslušnými obecnými zásadami pro kontrolu stanovenými podle této Úmluvy;
c)
přístup nad rámec přístupu poskytovaného inspekcím podle článků IV, V a VI je řízen v souladu s postupy stanovenými v tomto oddílu.
52.
Pro objekty deklarované podle čl. III odst. 1 písm. d) platí tato ustanovení: jestliže kontrolovaný smluvní stát postupem podle odstavce 47 a 48 neposkytl úplný přístup do prostor nebo staveb, které se nevztahují k chemickým zbraním, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby prokázal inspekčnímu týmu, že tyto prostory ani stavby se nepoužívají pro účely, které souvisejí s obavami ohledně možného nedodržování vyjádřenými v žádosti o inspekci.
Pozorovatel
53.
V souladu s ustanoveními čl. IX odst. 12 o účasti pozorovatele při inspekci na výzvu, žádající smluvní stát naváže spojení s Technickým sekretariátem za účelem koordinace příjezdu pozorovatele do téhož místa vstupu jako inspekční tým v přiměřené lhůtě od příjezdu inspekčního týmu.
54.
Pozorovatel má právo po celou dobu inspekce být ve spojení s velvyslanectvím žádajícího smluvního státu umístěném v kontrolovaném smluvním státu nebo v hostitelském státu nebo, jestliže zde velvyslanectví není, s žádajícím smluvním státem samotným. Kontrolovaný smluvní stát zajistí pozorovateli prostředky spojení.
55.
Pozorovatel má právo přijet na alternativní nebo konečnou hranici inspekčního místa podle toho, kam inspekční tým přijede dříve, a mít takový přístup k inspekčnímu místu, jaký kontrolovaný smluvní stát poskytne. Pozorovatel má právo dávat inspekčnímu týmu doporučení, která tento tým bere v úvahu v takovém rozsahu, jak uzná za vhodné. Po celou dobu inspekce inspekční tým pozorovatele průběžně informuje o provádění inspekce a o svých zjištěních.
56.
Po celou dobu pobytu ve státě kontrolovaný smluvní stát pozorovateli poskytne nebo obstará nezbytné služby, jako jsou prostředky spojení, tlumočnické služby, doprava, prostor pro práci, ubytování, stravování a lékařská péče. Veškeré náklady spojené s pobytem pozorovatele na území kontrolovaného smluvního státu nebo hostitelského státu hradí žádající smluvní stát.
Doba trvání inspekce
57.
Doba inspekce nepřesáhne 84 hodiny, pokud není prodloužena dohodou s kontrolovaným smluvním státem.
D. POINSPEKČNÍ ČINNOSTI
Odjezd
58.
Po dokončení poinspekčních postupů na inspekčním místě se inspekční tým a pozorovatel žádajícího smluvního státu dopraví neprodleně do místa vstupu a opustí území kontrolovaného smluvního státu co možná nejdříve.
Zprávy
59.
Inspekční zpráva shrne obecně činnosti prováděné inspekčním týmem a skutečnosti jím zjištěné, zejména ve vztahu k obavám ohledně možného nedodržování této Úmluvy uvedeným v žádosti o inspekci na výzvu, a omezí se na informace, které mají přímý vztah k této Úmluvě. Ve zprávě inspekční tým rovněž uvede své hodnocení stupně a povahy přístupu a součinnosti inspektorům poskytnutých, jakož i rozsahu, v jakém jim toto umožnilo splnit inspekční mandát. Podrobné informace týkající se obav ohledně možného nedodržování této Úmluvy uvedených v žádosti o inspekci na výzvu jsou předloženy jako příloha závěrečné zprávy a uloženy za náležitých bezpečnostních opatření pro ochranu citlivých informací v Technickém sekretariátu.
60.
Inspekční tým nejpozději 72 hodiny po návratu na své základní pracoviště předloží generálnímu řediteli předběžnou inspekční zprávu po zohlednění zejména odstavce 17 Důvěrnostní přílohy. Generální ředitel neprodleně předá předběžnou inspekční zprávu žádajícímu smluvnímu státu, kontrolovanému smluvnímu státu a Výkonné radě.
61.
Návrh závěrečné inspekční zprávy je dán k dispozici kontrolovanému smluvnímu státu nejpozději 20 dní po dokončení inspekce na výzvu. Kontrolovaný smluvní stát má právo označit jakékoli informace či údaje, nevztahující se k chemickým zbraním, které by podle jeho názoru pro svoji důvěrnou povahu neměly být šířeny mimo Technický sekretariát. Technický sekretariát posoudí změny návrhu závěrečné zprávy předložené kontrolovaným smluvním státem a podle svého uvážení je přijme, kdekoliv to je možné. Závěrečná zpráva se pak nejpozději 30 dní po dokončení inspekce na výzvu předloží generálnímu řediteli pro další distribuci a posouzení v souladu s čl. IX odst. 21 až 25.
ČÁST XI
VYŠETŘOVÁNÍ ÚDAJNÉHO POUŽITÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
1.
Vyšetřování údajného použití chemických zbraní nebo údajného použití látek určených k potlačování nepokojů jako bojových prostředků zahájené podle článku IX nebo X se provádí v souladu s touto Přílohou a s podrobnými postupy, které stanoví generální ředitel.
2.
Následující dodatečná ustanovení se týkají zvláštních postupů vyžadovaných v případech údajného použití chemických zbraní.
B. PŘEDINSPEKČNÍ ČINNOSTI
Žádost o vyšetření
3.
Žádost o vyšetření údajného použití chemických zbraní předkládaná generálnímu řediteli by měla pokud možno obsahovat tyto informace:
a)
smluvní stát, na jehož území údajně došlo k použití chemických zbraní;
b)
místo vstupu nebo jiné navrhované bezpečné přístupové cesty;
c)
umístění a charakteristiky oblastí, kde údajně došlo k použití chemických zbraní;
d)
kdy byly chemické zbraně údajně použity;
e)
předpokládané druhy použitých chemických zbraní;
f)
rozsah údajného použití;
g)
charakteristiky možných toxických chemických látek;
h)
účinky na člověka, zvířata a vegetaci;
i)
případná žádost o zvláštní pomoc.
4.
Smluvní stát, který požádal o vyšetření, může kdykoli předložit jakoukoli dodatečnou informaci, kterou pokládá za nutnou.
Notifíkace
5.
Generální ředitel žádajícímu smluvnímu státu bezodkladně potvrdí přijetí žádosti o vyšetření a informuje Výkonnou radu a všechny smluvní státy.
6.
Je-li to namístě, generální ředitel informuje smluvní stát, na jehož území je vyšetřování požadováno. Generální ředitel také informuje další smluvní státy, pokud by během vyšetřování mohl být požadován přístup na jejich území.
Jmenování inspekčního týmu
7.
Generální ředitel připraví seznam kvalifikovaných odborníků, jejichž odborných znalostí v určité oblasti by mohlo být zapotřebí při vyšetřování údajného použití chemických zbraní, a tento seznam neustále aktualizuje. Seznam se v písemné podobě předá všem smluvním státům nejpozději 30 dní po vstupu této Úmluvy v platnost a pak po každé změně tohoto seznamu. Kterýkoli kvalifikovaný odborník zařazený do seznamu je považován za jmenovaného, pokud nejpozději 30 dní po přijetí seznamu žádný smluvní stát nevyjádří písemně svůj nesouhlas.
8.
Generální ředitel vybere vedoucího a členy inspekčního týmu z inspektorů a inspekčních asistentů již jmenovaných pro inspekce na výzvu s ohledem na okolnosti a zvláštní povahu konkrétní žádosti. Členové inspekčního týmu mohou být navíc vybráni ze seznamu kvalifikovaných odborníků, jestliže podle mínění generálního ředitele je pro řádné provedení konkrétního vyšetřování zapotřebí kvalifikace, která není k dispozici mezi inspektory již jmenovanými.
9.
Během informační porady seznámí generální ředitel inspekční tým s jakoukoli dodatečnou informací poskytnutou žádajícím smluvním státem nebo z jiných zdrojů, aby inspekce mohla být provedena co možná nejúčinněji a nejrychleji.
Vyslání inspekčního týmu
10.
Okamžitě po přijetí žádosti o vyšetření údajného použití chemických zbraní si generální ředitel prostřednictvím kontaktů s příslušnými smluvními státy vyžádá a potvrdí opatření pro bezpečné přijetí týmu.
11.
Generální ředitel vyšle tým co možná nejdříve s ohledem na jeho bezpečnost.
12.
Jestliže inspekční tým nebyl vyslán do 24 hodin od přijetí žádosti, generální ředitel informuje Výkonnou radu a dotčené smluvní státy o důvodech zdržení.
Informační porady
13.
Inspekční tým má právo být informován zástupci kontrolovaného smluvního státu po příjezdu a kdykoli během inspekce.
14.
Před začátkem inspekce připraví inspekční tým plán inspekce, který slouží mimo jiné jako základ pro bezpečnostní a logistická opatření. Plán inspekce se aktualizuje podle potřeby.
C. PROVEDENÍ INSPEKCÍ
Přístup
15.
Inspekční tým má právo přístupu bez výjimky do všech oblastí, které by mohly být zasaženy údajným použitím chemických zbraní. Má rovněž právo přístupu do nemocnic, uprchlických táborů a jiných míst, která považuje za důležitá pro účinné vyšetření údajného použití chemických zbraní. O takovémto přístupu konzultuje inspekční tým s kontrolovaným smluvním státem.
Odběr vzorků
16.
Inspekční tým má právo odebírat vzorky takových druhů a v takovém množství, jaké považuje za nutné. Kontrolovaný smluvní stát pomáhá ve sběru vzorků pod dohledem inspektorů nebo inspekčních asistentů, jestliže to inspekční tým považuje za nezbytné a jestliže jej o to požádá. Kontrolovaný smluvní stát také dovolí sběr příslušných kontrolních vzorků z míst přilehlých k místu údajného použití a z dalších míst podle požadavků inspekčního týmu a spolupracuje při tom.
17.
K důležitým vzorkům při vyšetřování údajného použití patří toxické chemické látky, munice a prostředky, zbytky munice a prostředků, vzorky odebrané z prostředí (vzduch, půda, vegetace, voda, sníh atd.) a biomedicinské vzorky odebrané z lidských nebo zvířecích zdrojů (krev, moč, výkaly, tkáně atd.).
18.
Jestliže nemohou být odebrány duplikáty vzorků a analýza se provádí v laboratořích mimo kontrolované místo, jakékoli zbylé vzorky se po dokončení analýzy vrátí kontrolovanému smluvnímu státu, pokud to požaduje.
Rozšíření inspekčního místa
19.
Jestliže inspekční tým během inspekce považuje za nezbytné rozšířit vyšetřování do sousedního smluvního státu, generální ředitel notifikuje tomuto smluvnímu státu potřebu přístupu na jeho území a vyžádá si a potvrdí opatření pro bezpečné přijetí týmu.
Prodloužení inspekce
20.
Jestliže inspekční tým dojde k názoru, že není možný bezpečný přístup do konkrétní oblasti důležité pro vyšetřování, je žádající smluvní stát neodkladně informován. V případě potřeby je doba inspekce prodloužena, dokud není možno zajistit bezpečný přístup a dokud inspekční tým nedokončí svůj úkol.
Rozhovory
21.
Inspekční tým má právo vyslechnout a vyšetřit osoby, které mohly být zasaženy údajným použitím chemických zbraní. Má rovněž právo vyslýchat očité svědky údajného použití chemických zbraní, zdravotní pracovníky a jiné osoby, které ošetřovaly osoby, jež mohly být zasaženy údajným použitím chemických zbraní, nebo s nimi přišly do styku. Inspekční tým má přístup k anamnézám, jsou-li k dispozici, a má povoleno se zúčastnit podle potřeby pitev osob, které mohly být postiženy údajným použitím chemických zbraní.
D. ZPRÁVY
Postupy
22.
Inspekční tým zašle generálnímu řediteli nejpozději 24 hodin po svém příjezdu na území kontrolovaného smluvního státu situační zprávu. Dále zasílá po celou dobu vyšetřování zprávy o činnosti podle potřeby.
23.
Inspekční tým nejpozději 72 hodin po svém návratu na základní pracoviště předloží generálnímu řediteli předběžnou zprávu. Konečná zpráva je generálnímu řediteli předložena nejpozději 30 dní po návratu týmu na základní pracoviště. Generální ředitel neprodleně předá předběžnou a konečnou zprávu Výkonné radě a všem smluvním státům.
Obsahy
24.
Situační zpráva uvede jakékoli naléhavé potřeby pomoci a jakékoli jiné důležité informace. Zprávy o činnosti uvedou jakékoli další potřeby pomoci, jež mohly být zjištěny v průběhu vyšetřování.
25.
Konečná zpráva shrne skutečnosti zjištěné v průběhu inspekce, zejména ohledně údajného použití chemických zbraní uvedeného v žádosti. Navíc zpráva o vyšetřování údajného použití chemických zbraní obsahuje popis procesu s uvedením jeho jednotlivých fází a se zvláštním zaměřením na:
a)
místa a čas odběru vzorků a analýz na místě; a
b)
důkazní materiály, jako záznamy rozhovorů, výsledky lékařských vyšetření a vědeckých analýz a dokumenty zkoumané inspekčním týmem.
26.
Jestliže inspekční tým shromáždí, mimo jiné prostřednictvím identifikace případných nečistot nebo jiných látek během laboratorních analýz odebraných vzorků, jakékoli informace, které by mohly v průběhu vyšetřování posloužit k identifikaci původu jakýchkoli použitých chemických zbraní, jsou tyto informace ve zprávě uvedeny.
E.
STÁTY, KTERÉ NEJSOU ÚČASTNÍKY TÉTO ÚMLUVY
27.
V případě údajného použití chemických zbraní týkajícího se státu, který není účastníkem této Úmluvy, nebo na území, které není pod kontrolou smluvního státu, Organizace úzce spolupracuje s generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Je-li o to požádána, poskytne Organizace své zdroje k dispozici generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
PŘÍLOHA O OCHRANĚ DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ
(”DŮVĚRNOSTNÍ PŘÍLOHA”)
OBSAH
---
A.| VŠEOBECNÉ ZÁSADY NAKLÁDÁNÍ S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI
B.| ZAMĚSTNÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ TECHNICKÉHO SEKRETARIÁTU
C.| OPATŘENÍ K OCHRANĚ CITLIVÝCH ZAŘÍZENÍ A PŘEDCHÁZENÍ PROZRAZENÍ DŮVĚRNÝCH ÚDAJŮ V PRŮBĚHU KONTROLNÍCH ČINNOSTÍ NA MÍSTĚ
D.| POSTUPY V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ NEBO ÚDAJNÉHO PORUŠENÍ DŮVĚRNOSTI
A. VŠEOBECNÉ ZÁSADY NAKLÁDÁNÍ S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI
1.
Povinnost chránit důvěrné informace se vztahuje na kontrolu civilních i vojenských činností a objektů. Na základě všeobecných povinností uvedených v článku VIII Organizace:
a)
vyžaduje pouze minimální množství informací a údajů nezbytných k včasnému a účinnému plnění svých povinností vyplývajících z této Úmluvy;
b)
přijímá nezbytná opatření k tomu, aby inspektoři a další pracovníci Technického sekretariátu splňovali maximální požadavky na výkonnost, kompetenci a bezúhonnost;
c)
vypracuje ujednání a předpisy pro provádění ustanovení této Úmluvy a co možná nejpřesněji uvede informace, ke kterým má smluvní stát poskytnout Organizaci přístup.
2.
Prvořadou odpovědnost za zabezpečení ochrany důvěrných informací má generální ředitel. Generální ředitel stanoví přísný režim nakládání s důvěrnými informacemi v Technickém sekretariátu a přitom se řídí těmito obecnými zásadami:
a)
informace je považována za důvěrnou pokud:
(i)
ji jako takovou označí smluvní stát, od něhož byla získána a jehož se týká; nebo
(ii)
dle úsudku generálního ředitele lze důvodně očekávat, že její nedovolené šíření by mohlo poškodit smluvní stát, jehož se týká, nebo mechanismy provádění této Úmluvy;
b)
veškeré údaje a dokumenty získané Technickým sekretariátem jsou posuzovány příslušným útvarem Technického sekretariátu s cílem zjistit, zda obsahují důvěrné informace. Údaje požadované smluvními státy s cílem ujistit se o pokračujícím dodržování této Úmluvy jinými smluvními státy, se jim předávají obvyklým způsobem. Tyto údaje obsahují:
(i)
počáteční a roční zprávy a deklarace poskytované smluvními státy podle článků III, IV, V a VI v souladu s ustanoveními uvedenými v Kontrolní příloze;
(ii)
všeobecné zprávy o výsledcích a účinnosti kontrolních činností; a
(iii)
informace poskytované všem smluvním státům v souladu s ustanoveními této Úmluvy;
c)
žádná informace týkající se provádění této Úmluvy, kterou Organizace získá, není zveřejněna ani jinak uvolněna s výjimkou těchto případů:
(i)
celková informace o provádění této Úmluvy může být sestavena a zveřejněna v souladu s rozhodnutím Konference nebo Výkonné rady;
(ii)
jakákoli informace může být zveřejněna s výslovným souhlasem smluvního státu, jehož se informace týká;
(iii)
informace klasifikované jako důvěrné šíří Organizace pouze prostřednictvím postupů, které zajistí, že šíření informace je v plném souladu s požadavky vyplývajícími z této Úmluvy. Takovéto postupy posoudí a schválí Konference na základě čl. VIII odst. 21 písm. i);
d)
úroveň citlivosti důvěrných údajů nebo dokumentů musí být stanovena na základě jednotně uplatňovaných kritérií tak, aby bylo zajištěno odpovídající nakládání s nimi a jejich ochrana. Za tímto účelem se zavede klasifikační systém, který vezme v úvahu práci vykonanou při přípravě této Úmluvy, a tak poskytne jasná kritéria, která zajistí zařazení informace do příslušné kategorie důvěrnosti a určení oprávněného trvání důvěrné povahy informace. Klasifikační systém chrání práva smluvních států poskytujících důvěrné informace, přičemž umožňuje nezbytnou pružnost při svém provádění. Klasifikační systém posoudí a schválí Konference na základě čl. VIII odst. 21 písm. i);
e)
důvěrné informace jsou bezpečně uloženy v prostorách Organizace. Některé údaje nebo dokumenty mohou být uloženy rovněž u národního orgánu smluvního státu. Citlivé informace, zejména fotografie, plány a další dokumenty, které jsou potřebné pouze pro inspekci konkrétního objektu, mohou být uzamčeny v tomto objektu;
f)
v nejvyšší míře, která ještě umožňuje účinné provádění kontrolních ustanovení této Úmluvy, Technický sekretariát s informacemi nakládá a uchovává je tak, aby znemožnil přímou identifikaci objektu, ke kterému se vztahují;
g)
rozsah důvěrných informací stažených z objektu se omezí na minimum, které je nezbytné pro včasné a účinné provádění kontrolních ustanovení této Úmluvy; a
h)
přístup k důvěrným informacím je upraven v souladu s jejich klasifikací. V rámci Organizace se důvěrné informace šíří výhradně na základě potřeby je znát.
3.
Generální ředitel podává Konferenci roční zprávu o provádění režimu nakládání s důvěrnými informacemi v Technickém sekretariátu.
4.
Každý smluvní stát nakládá s informací, kterou obdrží od Organizace, v souladu s úrovní důvěrnosti stanovenou pro tuto informaci. Na požádání sdělí smluvní stát podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla.
B. ZAMĚSTNÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ TECHNICKÉHO SEKRETARIÁTU
5.
Podmínky zaměstnávání pracovníků musí zajistit, že přístup k důvěrným informacím a nakládání s nimi je v souladu s postupy stanovenými generálním ředitelem na základě oddílu A.
6.
Každé funkční místo v Technickém sekretariátu je definováno formálním popisem funkčního místa, který případně uvádí rozsah přístupu k důvěrným informacím potřebným pro výkon funkce.
7.
Generální ředitel, inspektoři a další pracovníci neprozrazují, a to ani po ukončení svých funkcí, žádným neoprávněným osobám žádné důvěrné informace, které se dověděli při výkonu svých služebních povinností. Nesdělují žádnému státu, organizaci ani osobě mimo Technický sekretariát žádné informace, ke kterým mají přístup v souvislosti se svými činnostmi týkajícími se jakéhokoli smluvního státu.
8.
Inspektoři vyžadují při výkonu svých funkcí pouze informace a údaje, které jsou nezbytné k plnění jejich mandátu. Nezaznamenávají žádnou náhodně získanou informaci, která nemá vztah ke kontrole dodržování této Úmluvy.
9.
Pracovníci uzavírají s Technickým sekretariátem individuální dohody o mlčenlivosti na celé období svého pracovního poměru a období pěti let po jeho skončení.
10.
Za účelem zamezení nepatřičného prozrazení jsou inspektoři a pracovníci náležitě poučeni a upozorněni na bezpečnostní zřetele a možné sankce, jimž se vystavují v případě nepatřičného prozrazení.
11.
Nejméně 30 dní před tím, než je zaměstnanci povolen přístup k důvěrným informacím, které se týkají činností na území smluvního státu nebo na jakémkoli jiném místě pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou, je dotyčnému smluvnímu státu notifikováno navrhované povolení. U inspektorů je tento požadavek splněn notifikací navrhovaného jmenování.
12.
Při vyhodnocování práce inspektorů a ostatních zaměstnanců Technického sekretariátu je zvláštní pozornost věnována jejich chování z hlediska ochrany důvěrných informací.
C. OPATŘENÍ K OCHRANĚ CITLIVÝCH ZAŘÍZENÍ A PŘEDCHÁZENÍ PROZRAZENÍ DŮVĚRNÝCH ÚDAJŮ V PRŮBĚHU KONTROLNÍCH ČINNOSTÍ NA MÍSTĚ
13.
Smluvní státy mohou přijímat taková opatření, která považují za nezbytná k ochraně důvěrnosti, za předpokladu, že plní své závazky prokazovat dodržování této Úmluvy v souladu s příslušnými články a Kontrolní přílohou. Když je smluvní stát podroben inspekci, může označit inspekčnímu týmu zařízení, dokumentaci nebo prostory, které považuje za citlivé a nevztahující se k cílům inspekce.
14.
Inspekční týmy se řídí zásadou provádět inspekce na místě způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím účinné a včasné splnění jejich úkolu. Berou v úvahu návrhy, které v kterékoli fázi inspekce smluvní stát podrobený inspekci případně učiní k zajištění ochrany citlivých zařízení nebo informací, které nemají vztah k chemickým zbraním.
15.
Inspekční týmy přísně dodržují ustanovení příslušných článků a příloh, jimiž se řídí provádění inspekcí. Plně dodržují postupy určené k ochraně citlivých zařízení a k zamezení prozrazení důvěrných údajů.
16.
Při vypracování opatření a dohod o objektech je náležitá pozornost věnována požadavku na ochranu důvěrných informací. Dohody o inspekčních postupech pro jednotlivé objekty rovněž zahrnují konkrétní a podrobná opatření týkající se stanovení těch prostor objektu, ke kterým mají inspektoři umožněn přístup, uchovávání důvěrných informací na místě, rozsahu inspekčních prací v dohodnutých prostorách, odběru vzorků a jejich analýzy, přístupu k záznamům a použití přístrojů a vybavení pro nepřetržité monitorování.
17.
Zpráva vypracovaná po každé inspekci obsahuje pouze skutečnosti vztahující se k dodržování této Úmluvy. Se zprávou se nakládá v souladu s předpisy stanovenými Organizací pro nakládám s důvěrnými informacemi. Pokud je to nezbytné, jsou informace obsažené ve zprávě zpracovány do méně citlivé podoby před předáním mimo Technický sekretariát a kontrolovaný smluvní stát.
D. POSTUPY V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ NEBO ÚDAJNÉHO PORUŠENÍ DŮVĚRNOSTI
18.
Generální ředitel stanoví nezbytné postupy, které se použijí v případě porušení nebo údajného porušení důvěrnosti, s přihlédnutím k doporučením, která posoudí a schválí Konference na základě čl. VIII odst. 21 písm. i).
19.
Generální ředitel dohlíží na dodržování osobních závazků mlčenlivosti. Generální ředitel neprodleně zahájí vyšetřování, pokud je podle jeho názoru dostačující množství poznatků o tom, že došlo k porušení povinností týkajících se ochrany důvěrných informací. Generální ředitel rovněž neprodleně zahájí vyšetřování, pokud porušení důvěrnosti udává smluvní stát.
20.
Generální ředitel uloží pracovníkům, kteří porušili své povinnosti týkající se ochrany důvěrných informací příslušné postihy a disciplinární opatření. V případech vážných porušení může generální ředitel pracovníky zbavit imunity vůči jurisdikci.
21.
Smluvní státy pokud možno spolupracují s generálním ředitelem a podporují jej při vyšetřování jakéhokoli porušení nebo údajného porušení důvěrnosti a při přijímání příslušných opatření, pokud bylo porušení zjištěno.
22.
Organizace nenese odpovědnost za jakékoli porušení důvěrnosti spáchané členy Technického sekretariátu.
23.
U porušení, která se týkají smluvního státu i Organizace, je případ posuzován "Komisí pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti", zřízené jako pomocný orgán Konference. Tuto Komisi jmenuje Konference. Pravidla, jimiž se řídí její složení a fungování, přijme Konference na svém prvním zasedání. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
Vyhlášeno 24. 3. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2009, částka 6/2009
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2009
13
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb.m.s., č. 6/2002 Sb.m.s., č. 65/2003 Sb.m.s., č. 77/2004 Sb.m.s., č. 33/2005 Sb.m.s., č. 14/2007 Sb.m.s. a č. 21/2008 Sb.m.s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 2007 a 2008 byly vypracovány návrhy změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Změny a doplňky „Přílohy A“ a „Přílohy B“ vstoupily v platnost na základě článku 14 odst. 3 Dohody ADR dne 1. ledna 2009 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Současně platnost „Přílohy A“ a „Přílohy B“ vyhlášených před 1. lednem 2007 končí dnem 30. června 2009, pokud není v nových přechodných ustanoveních stanoveno jinak.
Anglické znění „Přílohy A“ a „Přílohy B“ a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE
Výbor pro vnitrozemskou dopravou
ADR
platná od 1. ledna 2009
Evropská dohoda
o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí
11kB
OBSAH
---
PŘÍLOHA A| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ
Část 1| Všeobecná ustanovení
| Kapitola| 1.1| Rozsah a použití
| | 1.1.1| Struktura
| | 1.1.2| Rozsah platnosti
| | 1.1.3| Vynětí z platnosti
| | 1.1.4| Použitelnost jiných předpisů
| Kapitola| 1.2| Definice a měrové jednotky
| | 1.2.1| Definice
| | 1.2.2| Měrové jednotky
| Kapitola| 1.3| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
| | 1.3.1| Rozsah a uplatnění
| | 1.3.2| Forma školení
| | 1.3.3| Dokumentace
| Kapitola| 1.4| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
| | 1.4.1| Všeobecná bezpečnostní opatření
| | 1.4.2| Povinnosti hlavních účastníků
| | 1.4.3| Povinnosti ostatních účastníků
| Kapitola| 1.5| Odchylky
| | 1.5.1| Dočasné odchylky
| | 1.5.2| (Vyhrazeno)
| Kapitola| 1.6| Přechodná ustanovení
| | 1.6.1| Všeobecná ustanovení
| | 1.6.2| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
| | 1.6.3| Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla
| | 1.6.4| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
| | 1.6.5| Vozidla
| | 1.6.6| Třída 7
| Kapitola| 1.7| Všeobecné předpisy pro třídu 7
| | 1.7.1| Rozsah a použití
| | 1.7.2| Program ochrany proti záření
| | 1.7.3| Zajištění kvality
| | 1.7.4| Zvláštní ujednání
| | 1.7.5| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
| | 1.7.6| Nedodržení limitů
| Kapitola| 1.8| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
| | 1.8.1| Kontroly nebezpečných věcí
| | 1.8.2| Vzájemná úřední podpora
| | 1.8.3| Bezpečnostní poradce
| | 1.8.4| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených institucí
| | 1.8.5| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
| | 1.8.6| Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických inspekcí a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
| | 1.8.7| Postupy pro posuzování shody a periodickou inspekci
| Kapitola| 1.9| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
| | 1.9.5| Omezení průjezdu tunely
| Kapitola| 1.10| Bezpečnostní předpisy
| | 1.10.1| Všeobecná ustanovení
| | 1.10.2| Školení o obecné bezpečnosti
| | 1.10.3| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
Část 2| Klasifikace
| Kapitola| 2.1| Všeobecná ustanovení
| | 2.1.1| Úvod
| | 2.1.2| Zásady klasifikace
| | 2.1.3| Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsi (jako přípravky a odpady)
| | 2.1.4| Klasifikace zkušebních vzorků
| Kapitola| 2.2| Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
| | 2.2.1| Třída 1 Výbušné látky a předměty
| | 2.2.2| Třída 2 Plyny
| | 2.2.3| Třída 3 Hořlavé kapaliny
| | 2.2.41| Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
| | 2.2.42| Třída 4.2 Samozápalné látky
| | 2.2.43| Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
| | 2.2.51| Třída 5.1 Látky podporující hoření
| | 2.2.52| Třída 5.2 Organické peroxidy
| | 2.2.61| Třída 6.1 Toxické látky
| | 2.2.62| Třída 6.2 Infekční látky
| | 2.2.7| Třída 7 Radioaktivní látky
| | 2.2.8| Třída 8 Žíravé látky
| | 2.2.9| Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty
| Kapitola| 2.3| Zkušební postupy
| | 2.3.0| Všeobecně
| | 2.3.1| Zkouška na výpotek pro trhavinu typu A
| | 2.3.2| Zkoušky týkající se nitrovaných směsi celuózy třídy 4.1
| | 2.3.3| Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8
| | 2.3.4| Zkouška ke stanovení tekutosti
| | 2.3.5| Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3
Část 3| Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství
| Kapitola| 3.1| Všeobecné
| | 3.1.1| Úvod
| | 3.1.2| Oficiální pojmenování pro přepravu
| Kapitola| 3.2| Seznam nebezpečných věcí
| | 3.2.1| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí
| | 3.2.2| Tabulka B: Abecední seznam látek a předmětů ADR
| Kapitola| 3.3| Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty
| Kapitola| 3.4| Vynětí z platnosti předpisů týkající se nebezpečných věcí balených v omezených množstvích
| | 3.4.1| Všeobecná ustanovení
| | 3.4.6| Tabulka
| | 3.4.8| Ustanovení
| Kapitola| 3.5| Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích
| | 3.5.1| Vyňatá množství
| | 3.5.2| Obaly
| | 3.5.3| Zkoušky pro kusy
| | 3.5.4| Značení kusů
| | 3.5.5| Maximální počet kusů ve vozidle nebo kontejneru
| | 3.5.6| Dokumentace
Část 4| Ustanovení o používání obalů a cisteren
| Kapitola| 4.1| Použití obalů, včetně IBC a velkých obalů
| | 4.1.1| Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů včetně IBC a velkých obalů
| | 4.1.2| Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC
| | 4.1.3| Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení
| | 4.1.4| Přehled pokynů pro balení
| | 4.1.5| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
| | 4.1.6| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200
| | 4.1.7| Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třidy 4.1
| | 4.1.8| Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)
| | 4.1.9| Zvláštní ustanovení pro balení pro látky třídy 7
| | 4.1.10| Zvláštní ustanovení pro společné balení
| Kapitola| 4.2| Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | 4.2.1| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
| | 4.2.2| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
| | 4.2.3| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů
| | 4.2.4| Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | 4.2.5| Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
| Kapitola| 4.3| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, a bateriových vozidel a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | 4.3.1| Rozsah použití
| | 4.3.2| Ustanovení vztahující se na všechny třídy
| | 4.3.3| Zvláštní ustanovení pro třídu 2
| | 4.3.4| Zvláštní ustanovení pro třídy 3 až 9
| | 4.3.5| Zvláštní ustanovení
| Kapitola| 4.4| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
| | 4.4.1| Všeobecná ustanovení
| | 4.4.2| Provoz
| Kapitola| 4.5| Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
| | 4.5.1| Používání
| | 4.4.2| Provoz
| Kapitola| 4.6| (Vyhrazeno)
| Kapitola| 4.7| Používání mobilních jednotek přepravujících výbušniny (MEMU)
Část 5| Postupy při odeslání
| Kapitola| 5.1| Všeobecná ustanovení
| | 5.1.1| Rozsah použití a všeobecná ustanovení
| | 5.1.2| Použití transportních obalových souborů
| | 5.1.3| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, MEMU; vozidla a kontejnery pro přepravu ve volně loženém stavu
| | 5.1.4| Společné balení
| | 5.1.5| Všeobecná ustanovení pro třídu 7
| Kapitola| 5.2| Nápisy a bezpečnostní značky
| | 5.2.1| Značení kusů
| | 5.2.2| Označování kusů
| Kapitola| 5.3| Označování kontejnerů, MEGC, MEMU; cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vozidel velkými bezpečnostními značkami, oranžovými tabulkami a nápismy
| | 5.3.1| Označování velkými bezpečnostními značkami
| | 5.3.2| Označování oranžovými tabulkami
| | 5.3.3| Značka pro zahřáté látky
| | 5.3.4| (Vyhrazeno)
| | 5.3.5| (Vyhrazeno)
| | 5.3.6| Značka pro látky ohrožující životní prostředí
| Kapitola| 5.4| Průvodní doklady
| | 5.4.1| Přepravní doklad pro nebezpečné věci a předepsané údaje
| | 5.4.2| Osvědčení o naložení kontejneru
| | 5.4.3| Písemné pokyny
| | 5.4.4| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
| Kapitola| 5.5| Zvláštní ustanovení
| | 5.5.1| (Vypuštěno)
| | 5.5.2| Zvláštní ustanovení pro zaplynovaná vozidla, kontejnery a cisterny
Část 6| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
| Kapitola| 6.1| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
| | 6.1.1| Všeobecně
| | 6.1.2| Kódování konstrukčních typů obalů
| | 6.1.3| Značení
| | 6.1.4| Požadavky na obaly
| | 6.1.5| Požadavky na zkoušky obalů
| | 6.1.6| Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5
| Kapitola| 6.2| Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynových kartuší) a zásobníků do palivových článků obsahujících zkapalněný hořlavý plyn
| | 6.2.1| Všeobecné požadavky
| | 6.2.2| Požadavky na UN tlakové nádoby
| | 6.2.3| Všeobecné požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN
| | 6.2.4| Požadavky na tlakové láhve neodpovídající UN, zkonstruované, vyrobené a odzkoušené podle norem
| | 6.2.5| Požadavky na Požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN, které nejsou zkonstruovány, vyrobeny a odzkoušeny podle norem
| | 6.2.6| Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a zásobníky do palivových článků obsahující zkapalněný hořlavý plyn
| Kapitola| 6.3| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.2
| | 6.3.1| Obecné
| | 6.3.2| Požadavky na balení
| | 6.3.3| Kód pro určení typů obalů
| | 6.3.4| Značení
| | 6.3.5| Požadavky na zkoušení obalů
| Kapitola| 6.4| Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
| | 6.4.1| (Vyhrazeno)
| | 6.4.2| Všeobecné požadavky
| | 6.4.3| (Vyhrazeno)
| | 6.4.4| Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
| | 6.4.5| Požadavky na průmyslové kusy
| | 6.4.6| Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
| | 6.4.7| Požadavky na kusy typu A
| | 6.4.8| Požadavky na kusy typu B(U)
| | 6.4.9| Požadavky na kusy typu B(M)
| | 6.4.10| Požadavky na kusy typu C
| | 6.4.11| Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
| | 6.4.12| Zkušební postupy a důkaz shodnoti
| | 6.4.13| Zkoušení celistvosti kontejmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti
| | 6.4.14| Terč pro zkoušky pádem
| | 6.4.15| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
| | 6.4.16| Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
| | 6.4.17| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
| | 6.4.18| Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 a A 2 a typu C
| | 6.4.19| Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
| | 6.4.20| Zkoušky pro kusy typu C
| | 6.4.21| Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1kg nebo více hexafluoridu uranu
| | 6.4.22| Typové schválení kusu a materiálů
| | 6.4.23| Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky
| Kapitola| 6.5| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
| | 6.5.1| Obecné požadavky
| | 6.5.2| Značení UN kódem
| | 6.5.3| Požadavky na konstrukci
| | 6.5.4| Zkoušení, certifikace a inspekce
| | 6.5.5| Zvláštní požadavky na IBC
| | 6.5.6| Požadavky na zkoušky IBC
| Kapitola| 6.6| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů
| | 6.6.1| Všeobecné
| | 6.6.2| Kód pro označení typu velkých obalů
| | 6.6.3| Značení velkých obalů UN kódem
| | 6.6.4| Zvláštní požadavky na velké obaly
| | 6.6.5| Zkušební požadavky na velké obaly
| Kapitola| 6.7| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | 6.7.1| Platnost a všeobecné požadavky
| | 6.7.2| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
| | 6.7.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
| | 6.7.4| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
| | 6.7.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených pro přepravu nezchlazených plynů
| Kapitola| 6.8| Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, inspekce a zkoušení a značení nesnímatelných cisteren, (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozidel a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | 6.8.1| Rozsah použití
| | 6.8.2| Požadavky vztahující se na všechny třídy
| | 6.8.3| Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2
| | 6.8.4| Zvláštní ustanovení
| | 6.8.5| Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 bar) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrži cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
| Kapitola| 6.9| Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, zkoušení a značení cisteren, (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
| | 6.9.1| Všeobecně
| | 6.9.2| Konstrukce
| | 6.9.3| Části výstroje
| | 6.9.4| Zkoušení a schválení typu
| | 6.9.5| Inspekce
| | 6.9.6| Značení
| Kapitola| 6.10| Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, inspekci a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
| | 6.10.1| Všeobecně
| | 6.10.2| Konstrukce
| | 6.10.3| Části výstroje
| | 6.10.4| Inspekce
| Kapitola| 6.11| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení kontejnerů pro volně ložené látky
| | 6.11.1| Definice
| | 6.11.2| Platnost a všeobecné požadavky
| | 6.11.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako kontejnery pro volně ložené látky
| | 6.11.4| Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK
| Kapitola| 6.12| Požadavky na výrobu, výstroj, schvalování typu, inspekce a zkoušení a značení cisteren, kontejnerů pro volně ložené látky a zvláštních komor pro výbušniny mobilních jednotek připravujících výbušniny (MEMU
| | 6.12.1| Rozsah použití
| | 6.12.2| Všeobecná ustanovení
| | 6.12.3| Cisterny
| | 6.12.4| Části výstroje
| | 6.12.5| Zvláštní komory pro výbušniny
Část 7| Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
| Kapitola| 7.1| Všeobecná ustanovení
| Kapitola| 7.2| Ustanovení o přepravě v kusech
| Kapitola| 7.3| Ustanovení o přepravě ve volně loženém stavu
| | 7.3.1| Všeobecná ustanovení
| | 7.3.2| Dodatečná ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)
| | 7.3.3| Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (b)
| Kapitola| 7.4| Ustanovení o přepravě v cisternách
| Kapitola| 7.5| Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
| | 7.5.1| Všeobecná ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
| | 7.5.2| Zákaz společné nakládky
| | 7.5.3| (Vyhrazeno)
| | 7.5.4| Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
| | 7.5.5| Omezení přepravovaných množství
| | 7.5.6| (Vyhrazeno)
| | 7.5.7| Manipulace a ukládání
| | 7.5.8| Čistění po vykládce
| | 7.5.9| Zákaz kouření
| | 7.5.10| Preventivní opatření proti elektrickým nábojům
| | 7.5.11| Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
PŘÍLOHA B| USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ
Část 8| Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady
| Kapitola| 8.1| Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení
| | 8.1.1| Dopravní jednotky
| | 8.1.2| Průvodní doklady
| | 8.1.3| Označování
| | 8.1.4| Hasicí přístroje
| | 8.1.5| Další výbava a výbava pro osobní ochranu
| Kapitola| 8.2| Požadavky na školení a osádky vozidla
| | 8.2.1| Všeobecné požadavky na školení řidičů
| | 8.2.2| Zvláštní požadavky na školení řidičů
| | 8.2.3| Školení všech osob, kromě řidičů majících osvědčení podle oddílu 8.2.1, podílejících se na silniční přepravě nebezpečných věcí
| Kapitola| 8.3| Další požadavky, které musí plnit osádka vozidla
| | 8.3.1| Osoby
| | 8.3.2| Používání hasicích přístrojů
| | 8.3.3| Zákaz otevíraní kusů
| | 8.3.4| Přenosná osvětlovací zařízení
| | 8.3.5| Zákaz kouření
| | 8.3.6| Běh motoru při nakládce nebo vykládce
| | 8.3.7| Používání parkovacích brzd a zakládacích klinů
| | 8.3.8| Použití kabelových spojů
| Kapitola| 8.4| Požadavky na dozor nad vozidly
| Kapitola| 8.5| Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky
| Kapitola| 8.6| Omezení průjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci silničními tunely
| | 8.6.1| Všeobecná ustanovení
| | 8.6.2| Silniční dopravní značky a signály upravující průjezd vozidel přepravujících nebezpečné věci
| | 8.6.3| Kódy omezení průjezdu tunelem
| | 8.6.4| Omezení průjezdu dopravních jednotek přepravujících nebezpečné věci tunely
Část 9| Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel
| Kapitola| 9.1| Rozsah platnosti, definice a požadavky na schvalování vozidel
| | 9.1.1| Rozsah platnosti a definice
| | 9.1.2| Schvalování vozidel EX/II, EX/III, FL, OX a AT a MEMU
| | 9.1.3| Osvědčení o schválení
| Kapitola| 9.2| Požadavky na konstrukci vozidel
| | 9.2.1| Shoda s požadavky této kapitoly
| | 9.2.2| Elektrické vedení
| | 9.2.3| Brzdový systém
| | 9.2.4| Prevence nebezpečí požáru
| | 9.2.5| Omezovač rychlosti
| | 9.2.6| Spojovací zařízení přípojných vozidel
| Kapitola| 9.3| Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla EX/II nebo EX/III
| | 9.3.1| Materiály používané pro konstrukci nástaveb vozidel
| | 9.3.2| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
| | 9.3.3| Vozidla EX/II
| | 9.3.4| Vozidla EX/III
| | 9.3.5| Motor a ložný prostor
| | 9.3.6| Vnější zdroje tepla a ložný prostor
| | 9.3.7| Elektrické příslušenství
| Kapitola| 9.4| Dodatečné požadavky na konstrukci Nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí v kusech (kromě vozidel EX/II a EX III)
| Kapitola| 9.5| Dodatečné požadavky na konstrukci nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel určených pro přepravu volně ložených tuhých nebezpečných látek
| Kapitola| 9.6| Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla určená pro přepravu látek při řízené teplotě
| Kapitola| 9.7| Dodatečné požadavky na nesnímatelné cisterny (cisterny), bateriová vozidla a kompletní nebo zkompletovaná vozidla používaná pro přepravu nebezpečných věcí ve snímatelných cisternách s vnitřním objemem větším než 1 m3 nebo v cisternových kontejnerech, přemístitelných cisternách nebo MEGC s vnitřním objemem větším než 3 m3 (vozidla FL, OX a AT)
| | 9.7.1| Všeobecná ustanovení
| | 9.7.2| Požadavky na cisterny
| | 9.7.3| Upevňovací prvky
| | 9.7.4| Uzemnění vozidel FL
| | 9.7.5| Stabilita cisternových vozidel
| | 9.7.6| Ochrana vozidel proti nárazu zezadu
| | 9.7.7| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
| | 9.7.8| Elektrické příslušenství
| Kapitola| 9.8| Dodatečné požadavky na kompletní zkompletované MEMU
| | 9.8.1| Všeobecná ustanovení
| | 9.8.2| Požadavky na cisterny a kontejnery pro volně ložená látky
| | 9.8.3| Uzemnění MEMU
| | 9.8.4| Stabilita MEMU
| | 9.8.5| Ochrana MEMU proti nárazu zezadu
| | 9.8.6| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
| | 9.8.7| Dodatečné bezpečnostní požadavky
| | 9.8.8| Dodatečné další bezpečnostní požadavky
PŘÍLOHA A
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ
ČÁST 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1.1
ROZSAH A POUŽITÍ
1.1.1
Struktura
Přílohy A a B jsou rozděleny do devíti částí. Přílohu A tvoří části 1 až 7 a přílohu B tvoří části 8 a 9. Každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů. Uvnitř každé části je číslo části zahrnuto do čísel kapitol, oddílů a pododdílů, např. část 4, kapitola 2, oddíl 1, je očíslován „4.2.1“.
1.1.2
Rozsah platnosti
1.1.2.1
Pro účely článku 2 dohody ADR příloha A uvádí:
(a)
nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny;
(b)
nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména:
-
klasifikace věcí, včetně klasifikačních kritérii a příslušných zkušebních metod;
-
používání obalů (včetně společného balení);
-
používání cisteren (včetně jejich plnění);
-
postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace);
-
ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;
-
používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).
1.1.2.2
Příloha A obsahuje rovněž určitá ustanovení, která se podle článku 2 dohody ADR týkají přílohy B nebo obou příloh A a B:
1.1.1| Struktura
---|---
1.1.2.3| (Rozsah platnosti přílohy B)
1.1.2.4|
1.1.3.1| Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
1.1.3.6| Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou
1.1.4| Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.5| Přeprava jinou dopravou než silniční
Kapitola 1.2| Definice a měrové jednotky
Kapitola 1.3| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
Kapitola 1.4| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
Kapitola 1.5| Odchylky
Kapitola 1.6| Přechodná ustanovení
Kapitola 1.8| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
Kapitola 1.9| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
Kapitola 1.10| Bezpečnostní předpisy
Kapitola 3.1| Všeobecně
Kapitola 3.2| sloupce (1), (2), (14), (15) a (19) (použití ustanovení částí 8 a 9 pro jednotlivé látky nebo předměty)
1.1.2.3
Pro účely článku 2 dohody ADR příloha B uvádí požadavky na konstrukci, výbavu a provoz vozidel schválených pro přepravu nebezpečných věci, a to:
-
požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a doklady;
-
požadavky na konstrukci a schvalování vozidel.
1.1.2.4
Pojem „vozidlo“ v článku 1 (c) dohody ADR se nevztahuje nutně jen na jedno a totéž vozidlo. Mezinárodní přeprava může být prováděna několika různými vozidly, pokud se tato přeprava provádí po území nejméně dvou smluvních států dohody ADR mezi odesilatelem a příjemcem uvedenými v přepravním dokladu.
1.1.3
Vynětí z platnosti
1.1.3.1
Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na:
(a)
přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na dopravní jednotku. Nebezpečné věci ve velkých nádobách IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;
(b)
přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy;
(c)
přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7.
Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí;
(d)
přepravu prováděnou zásahovými jednotkami nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu prováděnou:
-
odtahovými vozidly přepravujícími vozidla, která byla účastníky dopravní nehody nebo měla poruchu a obsahují nebezpečné věci; nebo
-
za účelem sběru nebezpečných věcí, které byly zapleteny do mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na bezpečné místo.
(e)
nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy.
(f)
přepravu nevyčištěných prázdných stabilních nebo skladovacích nádob a cisteren, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo lil, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo lil, za dodržení následujících podmínek:
-
všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny;
-
byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a
-
náklad je upevněn v lůžkách nebo latěních nebo jiných manipulačních prostředcích nebo ve vozidle nebo kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy.
Toto vynětí se nevztahuje na stabilní nebo skladovací nádoby a cisterny, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle ADR zakázána.
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 1.7.1.4.
1.1.3.2
Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:
(a)
plynů obsažených v nádržích vozidel provádějících přepravu, které slouží pro jejich pohon nebo provoz jejich zvláštních zařízení (např. chladicí zařízení);
(b)
plynů obsažených v palivových nádržích přepravovaných vozidel. Palivový kohout mezi plynovou nádrží a motorem musí být uzavřen a elektrické spojení přerušeno;
(c)
plynů skupin A a O (podle pododdílu 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20°C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů;
(d)
plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad;
(e)
plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozidel a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo prázdných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v téže dopravní jednotce;
(f)
plynů obsažených v potravinách nebo nápojích.
1.1.3.3
Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:
(a)
pohonných látek obsažených v palivových nádržích vozidel provádějících přepravu, určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení.
Pohonné látky smějí být přepravovány v pevných palivových nádržích, přímo propojených s motorem nebo přídavným zařízením vozidla, které splňují příslušné právní předpisy, nebo mohou být přepravovány v přenosných nádobách na pohonné látky (jako jsou kanystry).
Celkový vnitřní objem pevných palivových nádrží nesmí překročit 1500 litrů na jednu dopravní jednotku a vnitřní objem palivové nádrže připevněné na přípojné vozidlo nesmí překročit 500 litrů. V přenosných nádobách na pohonné látky smí být přepravováno nejvýše 60 litrů na jednu dopravní jednotku. Tato omezení se nevztahují na vozidla zásahových služeb;
(b)
pohonné látky v palivových nádržích vozidel nebo jiných dopravních prostředků (jako jsou lodě), které jsou přepravovány jako náklad, pokud jsou určeny pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení. Všechny palivové kohouty mezi motorem nebo zařízením a palivovou nádrží musí být během přepravy uzavřeny, vyjma případu, kdy je pro zachování operativnosti zařízení nezbytné, aby zůstaly otevřené. Pokud je to možné, musí být vozidla nebo jiné dopravní prostředky uloženy na stojato a zajištěny proti spadnutí.
1.1.3.4
Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 1.7.1.4
1.1.3.4.1
Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení ADR. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí.
1.1.3.4.2
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.
1.1.3.4.3
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.
1.1.3.5
Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.
1.1.3.6
Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou
1.1.3.6.1
Nebezpečné věci jsou pro účely tohoto pododdílu zařazeny do přepravních kategorií 0, 1, 2, 3 nebo 4, jak je uvedeno ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie „0“, jsou též zařazeny do kategorie „0“. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie jiné než „0“, jsou zařazeny do přepravní kategorie „4“.
1.1.3.6.2
Pokud množství nebezpečných věcí přepravovaných jednou dopravní jednotkou nepřevyšuje hodnoty uvedené ve sloupci (3) tabulky uvedené v 1.1.3.6.3 pro danou přepravní kategorii (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do téže přepravní kategorie) nebo hodnotu vypočtenou podle 1.1.3.6.4 (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do různých přepravních kategorií), mohou být přepravovány v kusech v téže dopravní jednotce, aniž se použijí tato ustanovení:
-| Kapitola 1.10, kromě výbušnin třídy 1, podtřídy 1.4, UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441,0455, 0456 a 0500
---|---
-| Kapitola 5.3;
-| Oddíl 5.4.3;
-| Kapitola 7.2, kromě zvláštních ustanovení V5 a V8 oddílu 7.2.4;
-| CV1 oddílu 7.5.11;
| Část 8, kromě | 8.1.2.1 (a),
-| | 8.1.4.2 až 8.1.4.5,
8.2.3,
8.3.3,
8.3.4,
8.3.5,
kapitoly 8.4,
S1(3) a (6),
S2(1),
S4 a
S14 až S21 kapitoly 8.5;
-| Část 9;
1.1.3.6.3
Pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství na jednu dopravní jednotku uvedeno ve sloupci (3) následující tabulky.
Přepravní kategorie| Látky nebo předměty
obalová skupina nebo klasifikační kód /skupina nebo
UN číslo| Nejvyšší celkové množství na
jednu dopravní jednotku
---|---|---
(1)| (2)| (3)
0| Třída 1:| 1.1A/1.1L/1.2L/1.3L a UN 0190| 0
Třída 3: | UN 3343
Třída 4.2:| Látky patřící k obalové skupině I
Třída 4.3:| UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399
Třída 5.1:| UN 2426
Třída 6.1:| UN 1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294
Třída 6.2:| UN 2814 a 2900
Třída 7:| UN 2912 až 2919, 2977, 2978 a 3321 až 3333
Třída 8:| UN 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ)
Třída 9:| UN 2315, 3151, 3152 a 3432 a zařízení obsahující takové látky nebo směsi
| a prázdné nevyčištěné obaly, kromě obalů zařazených pod UN číslo 2908, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie
1| Látky a předměty patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0 a látky a předměty následujících tříd:| 20
Třída 1: | 1.1B až 1.1J a /1,2B až 1.2J/1.3C/1.3G/1.3H/1.3J/1,5Da
Třída 2: | skupiny T, TC a, TO, TF, TOC a TFC; aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC
|
Třída 4.1:| UN 3221 až 3224 a 3231 až 3240
Třída 5.2:| UN3101 až 3104 a 3111 až 3120
2| Látky a předměty patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravních kategorií 0, 1 nebo 4
a látky a předměty následujících tříd:| 333
Třída 1:| 1.4B až 1.4G a 1.6N
Třída 2:| skupina F;
| aerosoly: skupina F
Třída 4.1:| UN 3225 až 3230
Třída 5.2:| UN 3105 až 3110
Třída 6.1:| látky a předměty patřící k obalové skupině III
Třída 9: | UN 3245
3| Látky a předměty patřící k obalové skupině lila nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4
a látky a předměty následujících tříd:| 1 000
Třída 2: | skupiny A a O;
| aerosoly: skupiny A a O
Třída 3: | UN 3473
Třída 4.3:| UN 3476
Třída 8:| UN 2794, 2795, 2800, 3028 a 3477
Třída 9:| UN 2990 a 3072
4| Třída 1:| 1,4S| bez omezení
Třída 4.1: | UN 1331,1345,1944,1945,2254 a 2623
Třída 4.2:| UN 1361 a 1362 obalová skupina III
Třída 7: | UN 2908 až 2911
Třída 9: | UN 3268
a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné věci, kromě věcí zařazených do přepravní kategorie 0
Ve výše uvedené tabulce se “nejvyšším celkovým množstvím na dopravní jednotku” rozumí:
-
pro předměty celková (btto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1 čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech); pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v této příloze celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné;
-
pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá (netto) hmotnost v kilogramech
-
pro kapaliny a stlačené plyny jmenovitý vnitřní objem nádob (viz definici v oddílu 1.2.1) v litrech.
1.1.3.6.4
Pokud jsou v jedné dopravní jednotce přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 vynásobený "50";
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 uvedených v poznámce a) k tabulce v 1.1.3.6.3 vynásobený "20";
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 2 vynásobený "3"; a
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 3
nesmí překročit číslo "1000".
1.1.3.6.5
Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.2 až 1.1.3.5, neberou v úvahu.
1.1.3.7
Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií
Ustanovení uvedená v ADR se nevztahují na:
(a)
Lithiové baterie instalované ve vozidle provádějícím přepravu a určené pro jeho pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jeho zařízení;
(b)
Lithiové baterie obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop).
1.1.4
Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1
(Vyhrazeno)
1.1.4.2
Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.2.1
Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, které neodpovídají plně ustanovením ADR pro balení, společné balení, označení a bezpečnostní značky na kusech nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými výstražnými tabulkami, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky:
(a)
pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle dohody ADR, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní nebo podle ICAO Technical Instructions pro leteckou přepravu;
(b)
pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions;
(c)
jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery nejsou pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 této přílohy, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code.
V tomto případě se vztahuje na označení vozidla samého pouze ustanovení uvedené v 5.3.2.1.1 této přílohy. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.
Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 ADR a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions.
1.1.4.2.2
Dopravní jednotky složené z vozidla nebo vozidel jiných než těch, která přepravují kontejnery, přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery, jak je stanoveno v 1.1.4.2.1 (c), které nejsou označeny velkými bezpečnostními značkami podle ustanovení 5.3.1 ADR, avšak které jsou označeny podle kapitoly 5.3 IMDG Code, jsou připuštěny k přepravě v dopravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu za podmínky, že jsou dodržena ustanovení o označení oranžovými tabulkami v 5.3.2 ADR.
1.1.4.2.3
Pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou přepravu smějí být informace vyžadované podle oddílu 5.4.1 a 5.4.2 a podle kteréhokoli zvláštního ustanovení kapitoly 3.3 nahrazeny přepravním dokladem a informacemi vyžadovanými podle IMDG Code, popřípadě podle ICAO Technical Instructions, za předpokladu, že některé dodatečné informace vyžadovány podle ADR jsou také uvedeny.
POZNÁMKA: K přepravě podle 1.1.4.2.1 viz též 5.4.1.1.7. K přepravě v kontejnerech viz též 5.4.2.
1.1.4.3
Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1,2, 5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (včetně přechodných ustanovení) (Změna 29-98), smějí být používány až do 31. prosince 2009, za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code (Změna 29-98) o inspekcích a zkouškách a že jsou zcela splněny pokyny uvedené ve sloupcích (12) a (14) kapitoly 3.2 IMDG Code (změna 33-06). Mohou být nadále používány i po 31. prosinci 2009, pokud odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o inspekcích a zkouškách, ale za podmínky, že jsou dodrženy pokyny uvedené ve sloupcích (10) a (11) kapitoly 3.2 a v kapitole 4.2 ADR1.
1.1.4.4.
(Vyhrazeno)
1.1.4.5
Přeprava jinou dopravnou než silniční
1.1.4.5.1
Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla
1.1.4.5.2
V případech výše uvedených v 1.1.4.5.1 se dotčené smluvní strany ADR mohou dohodnout, že dodatečně uplatní, pokud to považují za nezbytné, předpisy ADR na tu část dopravní cesty, po které je vozidlo přepravováno jinou dopravou než silniční, pokud takové dohody mezi dotčenými smluvními stranami ADR neodporují ustanovením mezinárodních úmluv upravujících přepravu nebezpečných věcí druhem dopravy použitým pro přepravu silničního vozidla v dané části dopravní cesty, např. Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS), jichž jsou tyto dotčené smluvní strany ADR též smluvními stranami.
Tyto dohody musí zaslat smluvní strana, jež byla jejich iniciátorem, Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který s nimi seznámí všechny smluvní strany ADR.
1.1.4.5.3
Jestliže pro přepravu, na níž se vztahují ustanovení ADR, platí pro celou silniční dopravní cestu nebo její část rovněž ustanovení mezinárodní úmluvy upravující přepravu nebezpečných věcí jiným druhem dopravy než silniční dopravou, podle ustanovení uvedené smlouvy, která rozšiřují její platnost na některé přepravy silničními motorovými vozidly, pak ustanovení této mezinárodní úmluvy platí pro tuto dopravní cestu současně s ustanoveními ADR, které jim neodporují; ostatní ustanovení ADR se pro dotyčnou dopravní cestu nepoužijí.
KAPITOLA 1.2
DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY
1.2.1
Definice
POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.
Pro účely ADR se pod následujícími pojmy rozumějí:
A
„ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách;
„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ nádoba pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;
„ASTM“ American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály) (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA);
B
„Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC, a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě;
„Bateriové vozidlo“ vozidlo se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na dopravní jednotce. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví, tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;
„Běžná údržba flexibilních IBC“ viz „IBC“;
„Běžná údržba tuhých IBC" viz „IBC“;
„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;
C
„CGA“ Compressed Gas Association (Sdružení pro stlačené plyny) (CGA, 4221 Walney Road, 5th Floor, Chantilly VA 20151-2923, USA);
„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu nebo nesnímatelnou cisternu, jak jsou definovány v této části, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel nebo MEGC;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1.
„Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozidla;
„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ nesnímatelná cisterna, snímatelná cisterna, cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím nakládku (plnění) a vykládku (vyprazdňování) odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;
„Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu látek třídy 2, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2;
„Cisterna snímatelná“ cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí beze změny nákladu a může s ní být normálně manipulováno pouze, když je prázdná;
„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;
„Cisternové vozidlo“ vozidlo určené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a zahrnující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo zahrnuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku;
„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, je-li použit pro přepravu látek třídy 2, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);
POZNÁMKA: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpvídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery.
„Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami;
„Člen osádky vozidla“ řidič nebo jakákoli jiná osoba doprovázející řidiče z bezpečnostních, zabezpečovacích, výcvikových nebo provozních důvodů;
„CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „ KBK“
D
„Dávková intenzita“ pro přepravu látek třídy 7 je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu;
„Dokumentace cisterny“ složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4;
„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;
„Dopravní jednotka“ motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým a přípojným vozidlem;
„Dřevěná IBC“ viz „IBC dřevěná“
„Dřevěný sud" obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi;
E
„EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN – 36 rue de Stassart, B-1050 Brusel);
F
„Fixační podložka“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;
„Flexibilní IBC“ viz „IBC flexibilní“
G
„GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Druhé revidované vydání Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, uveřejněný Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.2;
H
„Hermeticky uzavřená cisterna“ cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která:
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, aleje vybavena podtlakovými ventily, podle požadavků v 6.8.2.2.3
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily; nebo
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily, podle požadavků v 6.8.2.2.3
„Hmotnost kusu“ Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu. Hmotnost kontejnerů a cisteren používaných pro přepravu věcí se do celkové hmotnosti nezahrnuje;
„Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod ASTM D 240, ISO/FDIS 13943: 1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B;
„Hromadná položka“ položka pro přesně definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D);
CH
„Chráněná IBC“ viz „IBC chráněná“
I
„IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 – A-1400 Vídeň):
„IBC“ (Intermediate bulk Container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který:
(a)
má vnitřní objem:
(i)
nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III;
(ii)
nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBCz tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC;
(iii)
nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;
(iv)
nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;
(b)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(c)
odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5;
POZNÁMKA 1
: Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro volně ložené látky (IBC).
POZNÁMKA 2
: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitole 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely ADR.
„IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením;
„IBC flexibilní“ běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou:
a)
čištění; nebo
b)
náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce,
za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ;
„IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;
„IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené tuhým vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoliv provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje.
POZNÁMKA: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma.
„IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní výstrojí a konstrukční výbavou;
„IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely ADR se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou odpovídající původní specifikaci výrobce považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán;
„IBC z tuhého plast“ tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s příslušnou provozní výstrojí;
„IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou:
a)
čištění;
b)
demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo
c)
obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC;
„IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která
(a)
je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN;
(b)
je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy ADR jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v 6.5.6.1.1);
„ICAO“ International Civil Aviation Organization (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada);
„ICAO Technické pokyny“ Technical Instructions for the Safe Transport oi Dangerous Goods by Air, které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;
„IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VIl, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;
„IMO“ International Maritime Organization (Mezinárodní námořní organizace) (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom);
„Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu látek třídy 7 je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky;
„Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem;
„ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO -1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20);
J
„J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže:
(a)
nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a
(b)
vykazují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.;
„Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby“ jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro láhve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako objem vody v láhvi (hydraulický vnitřní objem láhve);
K
„Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory;
„Kapalina“ látka mající při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20°C a 101,3 kPa a která
(a)
má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20°C při tlaku 101,3 kPa nebo
(b)
je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo
(c)
není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4;
POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí:
-
přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo
-
přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu.
„Kartuše“ nádoba pro jedno použití obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem.
„KBK“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn;
„Kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu“ viz „IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ „Kompozitní obal“ viz „Obal kompozitní“
„Kompozitní obal (plast)“ viz „Obal kompozitní (plast)“
„Konstrukční výstroj“ znamená:
(a)
pro cisterny cisternového vozidla nebo snímatelnou cisternu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(b)
pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(c)
pro články bateriového vozidla nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby;
(d)
pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu);
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce):
-
určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu;
-
opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný;
-
zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn;
-
mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.
Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:
-
z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of;
-
nemůže být stohován;
-
může být přemístěn ze silničního vozidla na podpěry a naložen zpět pomocí zařízení vozidla
POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozidla. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.
„Kontejner malý“ kontejner, který má buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3
POZNÁMKA: (Vypuštěno)
„Kontejner MEGC“ viz“ Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC)“;
„Kontejner nekrytý“ kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner;
„Kontejnery pro volně ložené látky“ přepravní prostředky (včetně všech vložek nebo vyložení) určené pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny;
Kontejnery pro volně ložené látky jsou:
-
trvalé povahy a dostatečně pevné, aby byly vhodné pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruované pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez překládky nákladu;
-
opatřené prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci;
-
o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3.
Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery, kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozidel.
„Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek,speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracovaných Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860;
Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
„Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena;
„Kontejner velký“
(a)
kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru;
(b)
ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď;
(i)
nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop) nebo
(ii)
nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;
„Kontejnmentový systém“ pro přepravu látek třídy 7 je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy;
„Koš“ vnější obal s neplnými stěnami;
„Kovová IBC“ viz „IBC kovová“
„Kritická teplota“ teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu;
„Kryogenní nádoba“ viz „Nádoba kryogenní“
„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách.
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a 6.4.
L
„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též „Svazek lahví “).
„Latění“ vnější obal s neplnými stěnami;
„Lepenková IBC“ viz „IBC lepenková“
M
„Malá nádobka obsahující plyn“ viz „Kartuše“
„Malý kontejner“ viz „Kontejner malý“
„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby;
„Materiál živočišného původu“ jsou mrtvá těla zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmivá pro zvířata;
„MEGC“ viz „ Vícečlánkový kontejner na plyn“;
„Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
“MEMU“, viz „Mobilní jednotka připravující výbušniny
„Mobilní jednotka připravující výbušniny“ jednotka, nebo vozidlo smontované s jednotkou, pro přípravu a nabíjení výbušnin z nebezpečných věcí, které nejsou výbušninami. Jednotka sestává z různých cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky a provozní výstroje, jakož i čerpadel a příslušného zařízení. MÉMU může mít zvláštní komory pro balené výbušniny;
POZNÁMKA: I když definice MEMU zahrnuje výraz „příprava a nabíjení výbušnin“ vztahují se požadavky na MEMU pouze na přepravu a nikoli na přípravu a nabíjení výbušnin.“ „Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem;
N
„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren;
„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;
„Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů;
„Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby a svazky lahví;
„Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná bezešvá tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3.000 litrů;
„Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá", je považována za „flexibilní“;
„Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci; „Nádrž“ plášť obsahující látku (včetně otvorů a jejich uzávěrů);
POZNÁMKA 1
: Tato definice se nevztahuje na nádoby.
POZNÁMKA 2
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nakládce“ podnik, který nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo velkého kontejneru;
„Nebezpečné reakce“ jsou
-
hoření nebo vývin značného tepla;
-
vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;
-
tvoření žíravých látek;
-
tvoření nestabilních látek; nebo
-
nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);
„Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle dohody ADR vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v ní stanovených;
„Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;
„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“
(a)
(pro všechny kategorie IBC, kromě flexibilních IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost;
(b)
(pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“ (pro flexibilní IBC) nejvyšší čistá (netto) hmotnost, pro kterou je IBC určena a kterou je dovoleno přepravovat;
„Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu látek třídy 7 je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy;
„Nejvyššíprovozní tlak (přetlak)“ nejvyšší z následujících tří hodnot:
(a)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);
(b)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak); a
(c)
účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.
Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku (přetlaku) nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50°C.
Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak (přetlak) musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
POZNÁMKA 1
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
POZNÁMKA 2
: K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k 6.2.1.3.6.5.
„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech;
„Nekryté vozidlo“ vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem;
„Nekrytý kontejner“ viz „Kontejner nekrytý“
„Nesnímatelná cisterna" viz „Cisterna nesnímatelná“
O
„Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce;
„Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina)“ obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a z vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnového plastu atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
POZNÁMKA: „Vnitřní část kompozitního obalu“ je běžně nazývána „vnitřní nádobou“. Například „vnitřní část“ 6HA1 (kompozitní obal, plast) je takovou „vnitřní nádobou“, neboť není konstruována, aby plnila obalovou funkci bez svého „vnějšího obalu“, a není proto vnitřním obalem.
„Obal kompozitní (plast)“ sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
POZNÁMKA: Viz poznámka u „Kompozitní obal (sklo, porcelán nebo kamenina)“.
„ Obal obnovený (rekondiciovaný obal) znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.
(b)
plastové sudy nebo kanystry, které:
(i)
jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;
„Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy.
„Obal rekonstruovaný“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyrobeny jako typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z typu jiného než typ UN;
(ii)
rekonstruovány z jednoho typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný typ UN; nebo
(iii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových jako jsou neodnímatelná víka);
(b)
plastové sudy, které jsou:
(i)
rekonstruovány z jednoho typu UN na jiný typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo
(ii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí.
Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.
„Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5;
POZNÁMKA: „Vnitřky skupinových obalů“ jsou vždy nazývány „vnitřní obaly“ a nikoli „vnitřní nádoby“. Skleněná láhev je příkladem takového „vnitřního obalu“.
„Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který
(a)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(b)
převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;
„Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;
„Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal;
„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;
„Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci;
„Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2:
Obalová skupina I:| látky velmi nebezpečné;
---|---
Obalová skupina II:| látky středně nebezpečné;
Obalová skupina III:| látky málo nebezpečné.
POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině.
„Obnovený obal“ viz „Obal obnovený“
„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě;
„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami;
„Opakovaně použitelný obal“ viz „Obal opakovaně použitelný“
„Opravená IBC“ viz „IBC opravená“
P
„Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu;
„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem;
„Plnič“ jakýkoliv podnik, který nakládá (plní) nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) a/nebo do vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozidla nebo MEGC;
„Plyn“ látka, která:
(a)
při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo
(b)
je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa;
„Podnik“ jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu;
„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku;
„Pojistný ventil“ pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit cisternu proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku;
„Posuzování shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první inspekci a zkoušení;
„Prachotěsný obal“ viz „Obal prachotěsný“
„Přemístitelná cisterna“ viz „Cisterna přemístitelná“
„Přepravní index (Tl)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu látek třídy 7 je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření;
„Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě;
POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak“.
„Provozní výstroj“
(a)
cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
(b)
článků bateriového vozidla nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;
(c)
IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny“ podnik, na jehož jméno je registrován nebo připuštěn k provozu cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna;
„Předpis EHK“ předpis tvořící přílohu k dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a vzájemné uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958, v úplném znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění);
„Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozidlech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.
Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;
„Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozidlech nebo kontejnerech. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách;
„Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek používaný jedním odesilatelem v případě třídy 7 obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě;
Příklady přepravních obalových souborů:
(a)
úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo
(b)
vnější ochranný obal jako bedna nebo latění;
„Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu ADR. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;
„Příručka zkoušek a kritérií“ čtvrté revidované vydání “United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, publikované Organizací spojených národů dokumentů ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.1 a ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.2;
„Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem;
„Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;
R
„Radioaktivní obsah“ pro přepravu látek třídy 1 jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu;
„Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů;
„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení o 27 %;
„Rekonstruovaná IBC“ viz „IBC rekonstruovaná“
„Rekonstruovaný obal“ viz „Obal rekonstruovaný“
„RID“ Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF];
Ř
„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka;
S
„SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“;
„Schválení“
„Vícestranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena. Pojem „přes nebo do“ výslovně vylučuje „nad“, tj. schvalovací a oznamovací předpisy se nevztahují na zemi, nad níž jsou radioaktivní látky přepravovány letadlem, pokud není v této zemi podle letového řádu zastávka;
„Jednostranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu členským státem COTIF, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního členského státu COTIF, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.6).
„Skupinový obal“ viz „Obal skupinový“
„Směrnice ES“ rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž jsou adresována, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům;
„Snímatelná cisterna“ viz „Cisterna snímatelná“
„Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze;
„Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15°C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití;
„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry.
„Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazku lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů;
T
„Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz 3.1.2.8.1.1);
„Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;
„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria);
„Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“
„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na lyžinách nebo v rámu);
„Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“
„Tuhá látka“:
(a)
látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20°C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.;
„Tuhá vnitřní nádoba“ viz „Nádoba tuhá vnitřní“
U
„UIC“ International Union of Railways (Mezinárodní železniční unie) (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France);
„UN“ č/s/o“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN;
„UNECE“ United Nations Economic Commission for Europe (Evropská hospodářská komise OSN) (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneve 10, Suisse);
„Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě;
„Uzavírající systém“ pro přepravu látek třídy 7 je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti;
„Uzavřené vozidlo“ vozidlo s uzavíratelnou nástavbou;
„Uzavřený kontejner“ viz „Kontejner uzavřený“
V
„Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)“ viz „IBC“
„Velký obal“ viz „Obal velký“
„Velký kontejner“ viz „Kontejner velký“
„Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
POZNÁMKA: K UN MEGC viz kapitolu 6.7.
„Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;
„Vnější obal“ viz „Obal vnější“
„Vnitřnínádoba“ viz „Nádoba vnitřní“
„Vnitřní obal“ viz „Obal vnitřní“
„Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro značení cisterny použít tento snížený vnitřní objem“;
„Vozidlo s plachtou“ nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu;
„Vozidlo“ viz „Bateriové vozidlo“, „Uzavřené vozidlo“, „Nekryté vozidloׅ“, „Vozidlo s plachtou“ a „Cisternové vozidlo“;
„Vozová zásilka“ každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce;
POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“
„Výlučné použití“ pro přepravu látek třídy 7 je výhradní použití vozidla nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce;
„Výměnná nástavba“ “ viz „Kontejner“;
„Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem;
„Vytápěcísystém s vnitřním spalováním“ zařízení používající přímo kapalné nebo plynné palivo a nepoužívající odpadní teplo z hnacího motoru vozidla;
„Vzor“ pro přepravu látek třídy 7 je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci;
„Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze k patnáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1 /Rev. 15);
Z
„Záchranný obal“ viz „Obal záchranný“
„Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky ADR jsou v praxi plněny;
„Záruka plnění předpisů“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků ADR v praxi;
„Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;
„Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první a periodické tlakové zkoušky.;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Žadatel“ je v případě posuzování shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve státě smluvní strany. V případě periodických zkoušek a mimořádných kontrol se žadatelem rozumí zkušebna, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce ve státě smluvní strany.
POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení shody požádat třetí strana (např. provozovatel podle definice v oddílu 1.2.1).
1.2.2
Měrové jednotky
1.2.2.1
V dohodě ADR se používá těchto měrových jednotek.a
Veličina| Jednotka Sl b| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka| Vztah mezi jednotkami
---|---|---|---
Délka| m (metr)| -| -
Plošný obsah| m2 (čtverečný metr)| -| -
Objem| m3 (krychlový metr)| I c (litr)| 1 / = 10-3 m3
Čas| s (sekunda)| min. (minuta)| 1 min. = 60 s
h (hodina)| 1 h = 3 600 s
d (den)| 1 d = 86 400 s
Hmotnost| kg (kilogram)| g (gram)| 1 g = 10-3 kg
t (tuna)| 1 t= 103 kg
Hustota| kg/m3| kg/l| 1 kg/l = 103 kg/m3
Teplota| K (kelvin)| °C (stupe ň Celsia)| 0 °C = 273.15 K
Teplotní rozdíl| K (kelvin)| °C (stupe ň Celsia)| 1 °C = 1 K
Síla| N (newton)| -| 1 N = 1 kg.m/s2
Tlak| Pa (pascal)| bar (bar)| 1 Pa = 1 N/m2
1 bar = 105 Pa
Mechanické napětí| N/m2| N/mm2| 1 N/mm2 = 1 MPa
Práce| | kWh (kilowatthodina)| 1 kWh = 3,6 MJ
Energie| J (joule)| | 1 J = 1 N.m = 1 W.s
Teplo| | eV (elektronvolt)| 1 eV = 0,1602 H 10-18J
Výkon| W (watt)| -| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s
Viskozita kinematická| m2/s| mm2/s| 1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamická| Pa.s| mPa.s| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s
Aktivita| Bq (bequerel)| |
Ekvivalent dávkové intenzity| Sv (sievert)| |
a
Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty:
Síla| Napětí|
---|---|---
1 kg| = 9,807 N| 1 kg/mm2 = 9,807 N/mm2|
1 N| = 0,102 kg| 1 N/mm2 = 0,102 kg/mm2|
Tlak
1 Pa| = 1 N/m2| = 105 bar| = 1,02 x 10-5 kg/cm2| = 0,75 x 10-2 torr
1 bar| = 105 Pa| = 1,02 kg/cm2| = 750 torr|
1 kg/cm2| = 9,807 x 104 Pa| = 0,9807 bar| = 736 torr|
1 torr| = 1,33 x 102 Pa| = 1,33 x 10-3 bar| = 1,36 x 10-3 kg/cm2|
Práce, energie, teplo
1J| = 1 N.m| = 0,278 x 10-6 kWh| = 0,102 kgm| = 0,239 x 103 kcal
1 kWh| = 3,6 x 106 J| = 367 x 103 kgm| = 860 kcal|
1 kgm| = 9,807 J| = 2,72 x 106 kWh| = 2,34 x 103 kcal|
1 kcal| = 4,19 x 103 J| = 1,16 x 103 kWh| = 427 kgm|
Výkon| Kinematická viskozita
1 W| = 0,102 kgm/s| = 0,86 kcal/h| 1 m2/s = 104 St (stoků)|
1 kgm/s| = 9,807 W| = 8,43 kcal/h| 1 St= m4 m2/s|
1 kcal/h| = 1,16 W| = 0,119 kgm/s| |
Dynamická viskozita
1 Pa.s| = 1 N.s/m2| = 10 P (poise)| = 0,102 kg.s/m2|
1P| = 0,1 Pa.s| = 0,1 N.s/m2| = 1,02 x 10-2 kg.s/m2|
1 kg.s/m2| = 9,807 Pa.s| = 9,807 N.s/m2| = 98,07 P|
b
Mezinárodní soustava měrových jednotek Sl je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Pare de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
c
Namísto zkratky "l" pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem J“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky "L".
Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:
Činitel| | | Předpona| Značka
---|---|---|---|---
1 000 000 000 000 000 000| = 1018| trilion| exa| E
1 000 000 000 000 000| = 1015| biliarda| peta| P
1 000 000 000 000| = 1012| bilion| tera| T
1 000 000 000| = 109| miliarda| giga| G
1 000 000| = 106| milion| mega| M
1 000| = 103| tisíc| kilo| K
100| = 102| sto| hekto| H
10| = 101| deset| deka| da
0.1| = 10-1| desetina| deci| d
0.01| = 10-2| setina| centi| c
0.001| = 10-3| tisícina| milli| m
0.000 001| = 10-6| milióntina| mikro| μ
0.000 000 001| = 10-9| miliardtina| nano| n
0.000 000 000 001| = 10-12| biliontina| piko| p
0.000 000 000 000 001| = 10-15| biliardtina| femto| f
0.000 000 000 000 000 001| = 10-18| trilióntina| atto| a
POZNÁMKA: 109 = 1 billion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina.
1.2.2.2
Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko "%" v ADR:
(a)
u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;
(b)
u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;
(c)
u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.
1.2.2.3
Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.
1.2.2.4
Pokud ADR stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15°C, není-li udána jiná teplota.
KAPITOLA 1.3
ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ
1.3.1
Rozsah a uplatnění
Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4 a jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10.
POZNÁMKA 1
: O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3.
POZNÁMKA 2
: O školení osádky vozidla viz kapitolu 8.2.
POZNÁMKA 3
: O školení ke třídě 7, viz též 1.7.2.5.
POZNÁMKA 4
: Školení musí být provedeno před převzetím úkolů týkajících se přepravy nebezpečných věcí.
1.3.2
Forma školení
Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.
1.3.2.1
Všeobecné bezpečnostní školení
Personál musí být dobře seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí.
1.3.2.2
Specifické školení
Personál musí absolvovat podrobné školení odpovídající přesně jeho pracovním úkolům a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí.
Pokud je přeprava nebezpečných věcí prováděna kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu.
1.3.2.3
Bezpečnostní školení
Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky.
Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy.
1.3.2.4
(Vypuštěno)
1.3.3
Dokumentace
Podrobný záznam o absolvování každého školení musí být uchováván oběma stranami, tj. zaměstnavatelem a zaměstnancem, a ověřen na počátku každého nového zaměstnání. Školení personálu podílejícího se na silniční dopravě nebezpečných věcí musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.
KAPITOLA 1.4
POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
1.4.1
Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.1.1
Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADR vztahující se na jejich činnost.
1.4.1.2
Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost.
1.4.1.3
ADR může stanovit určité povinnosti různých účastníků.
Jestliže smluvní strana usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám.
Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
1.4.2
Povinnosti hlavních účastníků
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz též 1.7.6.
1.4.2.1
Odesilatel
1.4.2.1.1
Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům ADR. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADR;
(b)
předat dopravci informace a údaje a popřípadě požadované přepravní a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulek v části 3;
(c)
použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a označené podle ADR;
(d)
splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy;
(e)
zajistit aby i prázdné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo prázdná nevyčištěná vozidla a prázdné nevyčištěné velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky byly příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami a aby prázdné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.
1.4.2.1.2
Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy ADR. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 a), b), c) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.1.3
Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.
1.4.2.2
Dopravce
1.4.2.2.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména:
(a)
ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADR;
(b)
přesvědčit se, že předepsané doklady jsou v dopravní jednotce;
(c)
vizuálně se přesvědčit, že vozidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;
(d)
přesvědčit se, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
POZNÁMKA: Cisterny, bateriová vozidla a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto data za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozidel a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.
(e)
přesvědčit se, že vozidla nejsou přetížena;
(f)
přesvědčit se, že byly připevněny bezpečnostní značky a označení předepsané pro vozidla;
(g)
přesvědčit se, že je ve vozidle výbava předepsaná v písemných pokynech pro řidiče.
Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozidla nebo kontejnerů a popřípadě nákladu.
1.4.2.2.2
Dopravce však se může v případech uvedených v 1.4.2.2.1 a), b), e), a f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.2.3
Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 porušení předpisů ADR, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.
1.4.2.2.4
Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti silničního provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný(é) orgán(y) může (mohou) pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy.
Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný(é) orgán(y) musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento/tyto příslušný(é) orgán(y), že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými.
1.4.2.2.5
(Vyhrazeno)
1.4.2.3
Příjemce
1.4.2.3.1
Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že předpisy ADR, které se ho týkají, jsou splněny.
V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména:
(a)
provést v případech, kdy je to předepsáno ADR, čistění a dekontaminaci vozidel a kontejnerů;
(b)
zajistit, aby z kontejnerů bylo poté, co byly zcela vyloženy, vyčištěny a dekontaminovány, odstraněno označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3.
1.4.2.3.2
Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opatření k tomu, aby bylo zajištěno dodržení předpisů ADR.
1.4.2.3.3
Pokud se při ověřování zjistí porušení předpisů ADR, příjemce nesmí vrátit kontejner dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny.
1.4.3
Povinnosti ostatních účastníků
Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADR.
1.4.3.1
Nakládce
1.4.3.1.1.
V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:
(a)
smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle ADR dovolena;
(b)
musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné prázdné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na prázdné nevyčištěné obaly;
(c)
musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo velkého nebo malého kontejneru, splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci.
(d)
musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit předpisy týkající se označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3;
(e)
musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve vozidle nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv.
1.4.3.1.2
Nakládce se však může v případech uvedených v 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.3.2
Balič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:
(a)
předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení, a
(b)
pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.
1.4.3.3
Plnič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:
(a)
musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;
(b)
musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
(c)
smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat;
(d)
musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;
(e)
musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;
(f)
musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení;
(g)
musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;
(h)
musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby předepsané výstražné oranžové tabulky a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky byly připevněny na cisterny, na vozidla a na velké a malé kontejnery pro volně ložené látky v souladu s příslušnými předpisy.
(i)
(Vyhrazeno)
(j)
musí se při plnění vozidel nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3.
1.4.3.4
Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům ADR až do své příští inspekce;
(c)
zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.5
(Vyhrazeno)
KAPITOLA 1.5
ODCHYLKY
1.5.1
Dočasné odchylky
1.5.1.1
Podle článku 4, odstavce 3 ADR se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisů ADR, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám1.
POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu.
1.5.1.2
Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny ADR.
1.5.1.3
Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami podle ADR.
1.5.2
(Vyhrazeno)
KAPITOLA 1.6
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1.6.1
Všeobecná ustanovení
1.6.1.1
Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty ADR mohou být přepravovány do 30. června 2009 podle předpisů ADR platných do 31. prosince 2008.
1.6.1.2
(a) Bezpečnostní značky a velké bezpečnostní značky, které odpovídaly vzorům č. 7A, 7B, 7C, 7D nebo 7E předepsaným do 31. prosince 2004, mohou být používány až do 31. prosince 2010.
(b)
Bezpečnostní značky a velké bezpečnostní značky, které odpovídaly vzoru č. 5.2 předepsanému do 31. prosince 2006, mohou být používány až do 31. prosince 2010.
1.6.1.3
Látky a předměty třídy 1 patřící ozbrojeným silám smluvní strany, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena.
1.6.1.4
Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31.prosincem 1996.
1.6.1.5
(Vyhrazeno)
1.6.1.6
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 3612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů v 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
1.6.1.7
Typová schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.19, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15.
1.6.1.8
Stávající oranžové tabulky, které splňují požadavky pododdílu 5.3.2.2 platné do 31. prosince 2004, smějí být dále používány.
1.6.1.9
(Vypuštěno)
1.6.1.10
Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003, které byly vyzkoušeny podle předpisů platných do 31. prosince 2002, avšak nebyly vyzkoušeny podle předpisů platných od 1. ledna 2003, jakož i zařízení obsahující takové lithiové články nebo baterie, mohou být dále přepravovány až do 30. června 2013, pokud jsou splněna všechna ostatní platná ustanovení.
1.6.1.11
Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6.1 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6.1 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná.
1.6.1.12
Bez ohledu na ustanovení oddílu 1.9.5 mohou smluvní strany nadále používat, nejpozději do 31. prosince 2009, omezení průjezdu vozidel silničními tunely podle ustanovení vnitrostátních předpisů.
1.6.1.13
Pro vozidla poprvé registrovaná nebo poprvé uvedená do provozu před 1. lednem 2009 nemusí být ustanovení uvedená v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozidla, použita až do 31. prosince 2009.
1.6.1.14
IBC vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, smějí být dále používány.
1.6.1.15
IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu.
1.6.1.16
Zvířecí materiál napadený původci nemocí zařazenými do kategorie B, jinými než jsou ti, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách (viz 2.2.62.1.12.2), smí být přepravován podle předpisů stanovených příslušným orgánem až do 31. prosince 2014.1
1.6.1.17
Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, pro které nebyla použita klasifikační kritéria odstavce 2.2.9.1.10 a které nejsou označeny podle 5.2.1.8 a 5.3.6, smějí být dále přepravovány až do 31. prosince 2010 bez použití ustanovení týkajících se přepravy látek ohrožujících životní prostředí.
1.6.1.18
Ustanovení oddílů 3.4.9 až 3.4.13 nemusí být používána dříve než od 1. ledna 2011.
1.6.2
Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.2.1
Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisům ADR platným od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisů ADR platných do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P200 a P203.
1.6.2.2
Láhve podle definice uvedené v oddílu 1.2.1, které byly podrobeny první inspekci nebo periodické inspekci před 1. lednem 1997, smějí být přepravovány prázdné a nevyčištěné bez označení bezpečnostními značkami až do data jejich příštího opětovného naplnění nebo příští periodické inspekce.
1.6.2.3
Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, značením podle předpisů platných do 31.prosince 2002.
1.6.2.4
Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které již nejsou uznávány podle 6.2.5, mohou být dále používány.
1.6.2.5
Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz. 6.2.4) podle ustanovení ADR, která platila v té době, mohou být dále používány.
1.6.2.6
Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením pododdílu 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.
1.6.2.7
Členské státy smějí dále používat ustanovení odstavců 6.2.1.4.1 až 6.2.1.4.4 platná do 31. prosince 2008 namísto ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 a pododdílů 6.2.2.9, 6.2.3.6 až 6.2.3.8 až do 30. června 2011.
1.6.3
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla
1.6.3.1
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před vstupem v platnost předpisů platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, jestliže výstroj nádrží odpovídá požadavkům kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (4 bary) (přetlak) v případě měkké oceli, nebo nejméně 200 kPa (2 bary) (přetlak) v případě hliníku nebo hliníkových slitin. Pro cisterny s jiným než kruhovým průřezem se musí vzít za základ výpočtu průměr, z něhož vypočtený plošný obsah kruhu je roven skutečnému plošnému obsahu průřezu cisterny.
1.6.3.2
Periodické zkoušky nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a bateriových vozidel ponechaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější ustanovení nepředepisovala vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (2 bary) (přetlak).
1.6.3.3
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, které splňují přechodná ustanovení uvedená v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2, mohou být používány až do 30. září 1993 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, ani na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, jejichž tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.
1.6.3.4
(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. květnem 1985 podle předpisů ADR platných od 1. října 1978 do 30. dubna 1985, avšak nesplňující ustanovení platná od 1. května 1985, smějí být dále používány po tomto datu.
(b)
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. květnem 1985 a datem vstupu v platnost ustanovení platných od 1. ledna 1988, které tato ustanovení nesplňují, ale byly vyrobeny podle ustanovení ADR platných do tohoto data, smějí být dále používány ještě po tomto datu.
1.6.3.5
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.
1.6.3.6
(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1978 a 31. prosincem 1984 musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2004, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození;
(b)
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1.lednem 1985 a 31.prosincem 1989 musí, pokud budou používány po 31.prosinci 2010, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1.ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození.
1.6.3.7
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1.lednem 1999 podle předpisů platných do 31.prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány.
1.6.3.8
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 1997, mohou mít značení podle předpisů platných do 31.prosince 1996 až do příští periodické zkoušky.
Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na nesnímatelných cisternách (cisternových vozidlech), snímatelných cisternách a bateriových vozidlech nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.3.9
a 1.6.3.10 (Vyhrazeno)
1.6.3.11
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.lednem 1997 podle předpisů platných do 31.prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 211 332 a 211 333 platné od 1.ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.3.12
(Vyhrazeno)
1.6.3.13
(Vypuštěno)
1.6.3.14
(Vyhrazeno)
1.6.3.15
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31.prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.
1.6.3.16
Pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1.červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů, 6.8.2.4 a 6.8.3.4, co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci.
1.6.3.17
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50°C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2018.
1.6.3.18
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
1.6.3.19
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.lednem 2003 podle ustanovení uvedených v 6.8.2.1.21 platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.20
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.červencem 2003 podle předpisů platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, mohou být dále používány.
1.6.3.21
(Vypuštěno)
1.6.3.22
až 1.6.3.24 (Vyhrazeno)
1.6.3.25
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1.lednu 2007.
1.6.3.26
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.lednem 2007 podle předpisů platných do 31.prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.3.27
až 1.6.3.29 (Vyhrazeno)
1.6.3.30
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) pro podtlakové vyčerpávání odpadů a snímatelné cisterny vyrobené před 1.červencem 2005 podle ustanovení platných do 31.prosince 2004, které však nevyhovují ustanovením pododdílů 6.10.3.9 platným od 1.ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.3.31
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a cisterny tvořící prvky bateriových vozidel zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.3.32
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, vybavené víky průlezů podle ustanovení normy EN 13317:2002, zmíněné v tabulce odstavce 6.8.2.6 platného do 31. prosince 2006, včetně ustanovení obrázku a tabulky B.2 přílohy B uvedené normy, která již nejsou od 1. ledna 2007 akceptována, nebo jejichž materiál nesplňuje požadavky normy EN 13094:2004, odstavce 5.2, smějí být dále používány.
1.6.3.33
Pokud byla nádrž nesnímatelné cisterny (cisternového vozidla) nebo snímatelné cisterny již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle 6.8.2.4.2.
1.6.3.34
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.
1.6.3.35
Členské státy nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a 6.8.4 TA4 a TT9 před 1. červencem 2011.
1.6.3.36
až 1.6.3.39 (Vyhrazeno)
1.6.3.40
Cisterny z vyztužených plastů (FRP)
Cisterny z vyztužených plastů (FRP) vyrobené před 1.červencem 2002 podle konstrukčního typu schváleného před 1.červencem 2001 podle předpisů dodatku B.1c, které byly v platnosti do 30.června 2001, mohou být dále používány až ukončení jejich životnosti, pokud všechny předpisy platné do 30.června 2001 byly a jsou nadále plněny.
Avšak od 1.července 2001 nebude moci být již žádný nový konstrukční typ schválen podle předpisů platných do 30.června 2001.
1.6.4
Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.4.1
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31.prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 1988, mohou být dále používány.
1.6.4.2
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.lednem 1993 podle předpisů platných do 31.prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 1993, mohou být dále používány.
1.6.4.3
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.lednem 1999 podle předpisů platných do 31.prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 1999, mohou být dále používány.
1.6.4.4
(Vyhrazeno)
1.6.4.5
Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.4.6
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31.prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.4.7
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 212 332 a 212 333 platné od 1.ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.4.8
(Vyhrazeno)
1.6.4.9
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.4.10
(Vypuštěno)
1.6.4.11
(Vyhrazeno)
1.6.4.12
Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1.lednem 2003 podle předpisů platných do 30.června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1.července 2001, smějí být dále používány.
1.6.4.13
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.červencem 2003 podle předpisů platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.4.14
(Vyhrazeno)
1.6.4.15
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1.lednu 2007.
1.6.4.16
(Vypuštěno)
1.6.4.17
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické inspekce
1.6.4.18
Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1.lednem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci.
1.6.4.19
Cisternové kontejnery určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 501C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2016.“
1.6.4.20
Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1.červencem 2005 podle požadavků platných do 31.prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílů 6.10.3.9 platným od 1.ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.4.21
až 1.6.4.29 (Vyhrazeno)
1.6.4.30
Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1.ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1.lednem 2008, smějí být dále používány.
1.6.4.31
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení TP 35, smí být až do 31. prosince 2014 dále používán pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 předepsaný v ADR platné do 31. prosince 2008.
1.6.4.32
Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle odstavce 6.8.2.4.2.
1.6.4.33
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.
1.6.4.34
Členské státy nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a 6.8.4 TA4 a TT9 před 1. červencem 2011.
1.6.5
Vozidla
1.6.5.1
až 1.6.5.2 (Vyhrazeno)
1.6.5.3
(Vypuštěno)
1.6.5.4
Pokud se týče konstrukce vozidel EX/II, EX/III, FL, OX a AT, mohou se předpisy části 9 platné do 31.prosince 2008 používat až do 31.března 2010.
1.6.5.5
Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu před 1.lednem 2003, jejichž elektrické příslušenství nesplňuje požadavky oddílů 9.2.2, 9.3.7 nebo 9.7.8, avšak splňuje předpisy platné do 30.června 2001, mohou být dále používána.
1.6.5.6
(Vypuštěno)
1.6.5.7
Kompletní nebo zkompletovaná vozidla, která byla typově schválena před 31.prosincem 2002 podle Předpisu EHK č. 1052 pozměněného sérií změn 01, nebo podle příslušných ustanovení Směrnice 98/91/ES3 a která nesplňují požadavky kapitoly 9.2, ale splňují požadavky na konstrukci základních vozidel (body 220 100 až 220 540 dodatku B.2) platné do 30.června 2001, mohou být dále schvalována a používána, za podmínky, že byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu před 1.červencem 2003.
1.6.5.8
Vozidla EX/II a EX/III, která byla poprvé schválena před 1.červencem 2005 a která splňují požadavky části 9 platné do 31.prosince 2004, ale nesplňují požadavky platné od 1.ledna 2005, mohou být dále používána
1.6.5.9
Cisternová vozidla s nesnímatelnými cisternami o vnitřním objemu větším než 3 m3, určená pro přepravu nebezpečných látek v kapalném nebo roztaveném stavu, zkoušená tlakem nižším než 4 bary, která nesplňují požadavky pododdílu 9.7.5.2 a byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu, není-li registrace povinná před 1.červencem 2004, mohou být dále používána.
1.6.5.10
Osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému do 31. prosince 2006 a osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008, mohou být dále používána.
1.6.5.11
MEMU, které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2009 podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které však neodpovídají konstrukčním a schvalovacím předpisům platným od 1. ledna 2009, smějí být používány se schválením příslušných orgánů v zemích, v nichž se používají.
1.6.6
Třída 7
1.6.6.1
Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
Vyjmuté kusy, průmyslové kusy typu IP-1, typu IP-2 a typu IP-3 a kusy typu A, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem a které splňují předpisy vydání z roků 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) [IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Materiál (IAEA Safety Series No. 6)] mohou být nadále používány za podmínky, že jsou podrobeny povinnému programu zajištění kvality podle předpisů oddílu 1.7.3 a mezním hodnotám aktivity a omezením týkajícím se látek uvedeným v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 336 kapitoly 3.3 a pododdílu 4.1.9.3.
Jakýkoli změněný obal, ledaže se touto změnou zvýší bezpečnost, nebo vyrobený po 31.prosinci 2003 musí splňovat požadavky ADR. Kusy připravené k přepravě nejpozději do 31.prosince 2003 podle vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Materiál (IAEA Safety Series No. 6) mohou být dále přepravovány. Kusy připravené pro přepravu po tomto datu musí splňovat požadavky ADR.
1.6.6.2
Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2.1
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu, povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3, mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a pododdílu 4.1.9.3. Není dovoleno zahájit novou výrobu obalů tohoto druhu. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům ADR. Každému obalu musí být podle ustanovení v 5.2.1.7.5 přiděleno sériové číslo, které musí být vyznačeno na jeho vnější straně.
1.6.6.2.2
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu, povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3 a mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a pododdílu 4.1.9.3. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům ADR. Všechny obaly, jejichž výroba bude zahájena po 31.prosinci 2006, musí splňovat předpisy ADR.
1.6.6.3
Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným programem zajištění kvality podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Všechny radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené po 31.prosinci 2003 musí splňovat předpisy ADR.
KAPITOLA 1.7
VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO TŘÍDU 7
1.7.1
Rozsah a použití
POZNÁMKA 1
: V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi, Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu "Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky", bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002).
POZNÁMKA 2
: Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.
1.7.1.1
ADR stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na IAEA Regulations for Safe Transport of Radioactive Materiál, vydání 2005, Safety Standards Series No. TS-R-1, IAEA, Vídeň (2005). Vysvětlující materiál vydání z roku 1996 podle TS-R-1 je možno nalézt v „Advisory Materiál for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materiál“, Safety Standards Series No. TS-G-1.1 (ST-2), IAEA, Vídeň (2002).
1.7.1.2
Cílem ADR je ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření během přepravy radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky:
(a)
uzavřením radioaktivního obsahu;
(b)
kontrolou vnějších dávkových intenzit;
(c)
zabráněním kritickému stavu; a
(d)
zamezením škodám způsobeným teplem.
Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozidla a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány.
1.7.1.3
ADR se vztahuje na silniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. K plnění požadavků ADR se aplikuje odstupňovaný přistup, který je charakterizován třemi všeobecnými stupni přísnosti:
(a)
Běžné podmínky přepravy (bez nehod);
(b)
Normální podmínky přepravy (drobné nehody);
(c)
Nehodové podmínky přepravy.
1.7.1.4
Opatření ADR se neuplatní u následujících radioaktivních látek (nespadají pro účely ADR do třídy 7)
(a)
Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;
(b)
Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách;
(c)
Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;
(d)
Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli;
(e)
Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů za předpokladu, že koncentrace aktivity těchto látek nepřevyšuje 10-ti násobek hodnot uvedených v 2.2.7.2.2.1 (b) nebo vypočtené v souladu s 2.2.7.2.2.2 až 2.2.7.2.2.6;
(f)
neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici “kontaminace“ v 2.2.7.1.2.
1.7.1.5
Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů
Vyjmuté kusy, tak jak je specifikováno v 2.2.7.2.4.1, musí podléhat pouze následujícím ustanovením části 5 až 7:
a)
platná ustanovení požadavků specifikovaných v 5.1.2, 5.1.3.2, 5.1.4, 5.2.1.2, 5.2.1.7.1 až 5.2.1.7.3, 5.2.1.9, 5.4.1.1.1 (a), (g) a (h) a 7.5.11 CV 33 (5.2);
b)
požadavky na vyjmuté kusy specifikované v 6.4.4; a
c)
pokud vyjmutý kus obsahuje štěpný materiál, bude použita jedna z výjimek uvedených v 2.2.7.2.3.5 a budou uplatněny požadavky 6.4.7.2.
Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí ADR.
1.7.2
Program ochrany proti záření
1.7.2.1
Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.
1.7.2.2
Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.
1.7.2.3
Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4 a 1.7.2.5. Programové dokumenty musí být k dispozici, na požadavek, pro inspekci relevantního příslušného orgánu
1.7.2.4
Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že účinná dávka:
(a)
bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;
(b)
pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.
Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovávány.
POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobné monitorování, programy ohodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.
1.7.2.5
Pracovníci (viz 7.5.11, CV 33 Poznámka 3) musí absolvovat odpovídající školení zahrnující radiační ochranu včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.“
1.7.3
Zajištění kvality
Programy zajištění kvality založené na mezinárodních, vnitrostátních nebo jiných normách, které jsou přijatelné pro příslušný orgán, musí být zavedeny a aplikovány, aby se zajistilo dodržení příslušných ustanovení ADR týkajících se konstrukce, výroby, zkoušení, dokumentace, použití, údržby a kontroly všech zvláštních forem radioaktivní látek, nízkodisperzních radioaktivních látek a všech kusů při přepravě, tranzitním skladování a překládce. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být k dispozici příslušnému orgánu. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven dát příslušnému orgánu k dispozici prostředky pro provedení kontroly v průběhu výroby a používání a prokázat jakémukoli zúčastněnému příslušnému orgánu že:
(a)
používané výrobní postupy a použité materiály odpovídají schváleným specifikacím konstrukce; a
(b)
všechny obaly jsou pravidelně kontrolovány a, pokud je to nezbytné, opravovány a udržovány v dobrém stavu tak, aby i nadále při jejich opakovaném použití odpovídaly příslušným předpisům a specifikacím.
Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé.
1.7.4
Zvláštní ujednání
1.7.4.1
Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, podle nichž mohou být přepravovány, které nesplňují všechny požadavky ADR aplikovatelné na radioaktivní látky.
POZNÁMKA: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1.
1.7.4.2
Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na třídu 7, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními ADR pro třídu 7 je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných ADR bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.
1.7.5
Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle ADR.
1.7.6
Nedodržení limitů
1.7.6.1
V případě nedodržení jakéhokoli limitu v ADR platného pro dávkovou intenzitu nebo kontaminaci
(a)
odesilatel musí být informován o nedodržení
(i)
dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy;
(ii)
nebo příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu;
(b)
dopravce, odesilatel, popřípadě příjemce musí:
(i)
učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení;
(ii)
vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky;
(iii)
učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly nedodržení, a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a
(iv)
sdělit příslušnému orgánu (příslušným orgánům) příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna; a
(c)
informování odesilatele, popřípadě příslušného orgánu (příslušných orgánů) musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření.
KAPITOLA 1.8
KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTENÍ PLNĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ
1.8.1
Kontroly nebezpečných věcí
1.8.1.1
Příslušné orgány smluvních stran mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení silničního provozu.
1.8.1.2
Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace nezbytné pro provedení kontrol.
1.8.1.3
Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4) za účelem kontroly provádět inspekce, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušku, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozidla nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.
1.8.1.4
Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy ADR nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit napřiměřené narušení silničního provozu.
1.8.2
Vzájemná úřední podpora
1.8.2.1
Smluvní strany se mohou dohodnout na vzájemné úřední podpoře při uplatňování ADR.
1.8.2.2
Pokud jedna smluvní strana zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jejím území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů ze strany podniku, který má své sídlo na území jiné smluvní strany, musí takové přestupkypřestupky oznámit příslušným orgánům této smluvní strany. Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupkypřestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupkůpřestupků.
1.8.2.3
Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.
1.8.3
Bezpečnostní poradce
1.8.3.1
Každý podnik, jehož činnosti zahrnují silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci“ pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.
1.8.3.2
Příslušné orgány smluvních stran mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky:
(a)
jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než meze (limity) uvedené v 1.1.3.6 a 1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5, nebo
(b)
jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění.
1.8.3.3
Hlavním úkolem poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem.
S přihlédnutím k činnostem podniku má poradce zejména tyto povinnosti:
-
dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí;
-
radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;
-
připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici národním orgánům na jejich žádost.
Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku:
-
postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;
-
postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;
-
postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;
-
vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení;
-
uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
-
analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných události nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
-
uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;
-
dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob;
-
ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;
-
zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;
-
uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy;
-
uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro nakládku a vykládku;
-
existenci bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2.
1.8.3.4
Poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností poradce.
1.8.3.5
Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého poradce příslušný orgán nebo instituci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.6
Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osoby, majetek nebo životní prostředí, zajistí poradce po shromáždění všech potřebných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy.
1.8.3.7
Poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo organizací pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.8
K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvní strany.
1.8.3.9
Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě nebezpečných věcí, dostatečné znalosti právních a správních ustanovení, platných pro konkrétní druhy dopravy, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3.
1.8.3.10
Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebojím pověřenou zkušební organizací. Zkušební organizace nesmí být školícím zařízením.
Pověření zkušební organizace musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:
-
způsobilost zkušební organizace;
-
specifikace forem zkoušek navržené zkušební organizací;
-
opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek;
-
nezávislost zkušební organizace na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících poradce.
1.8.3.11
Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7 a musí zahrnovat nejméně následující témata:
(a)
Znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehody;
(b)
Ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o:
-
klasifikaci nebezpečných věcí (postup při klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí);
-
všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické inspekce a zkoušky);
-
nápisy a bezpečnostní značky, oranžové označení (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek (placards) a oranžového označení);
-
údaje v přepravních dokladech (požadované informace);
-
způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava ve volně loženém stavu, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách);
-
přepravu osob;
-
zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky;
-
vzájemné oddělování věcí;
-
limity přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů;
-
manipulaci a uložení (nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení ve vozidle a vzájemné oddělování);
-
čistění nebo odplyňování před nakládkou a po vykládce;
-
osádku a odborné školení;
-
doklady vozidla (přepravní doklady, písemné pokyny, osvědčení o schválení vozidla, osvědčení o školení řidiče, kopie všech odchylek, jiné doklady);
-
písemné pokyny pro řidiče (používání pokynů a ochranné prostředky pro osádku);
-
požadavky na dozor nad vozidly (parkování);
-
pravidla a omezení silničního provozu;
-
únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách;
-
předpisy týkající se dopravních prostředků.
1.8.3.12
Zkoušky
1.8.3.12.1
Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou.
1.8.3.12.2
Při písemných testech není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních nebo vnitrostátních předpisů.
1.8.3.12.3
Elektronická media smějí být použita jen tehdy, pokud byla poskytnuta zkušební organizací. Kandidát nesmí mít žádnou možnost pořizovat jiná data do poskytnutého elektronického media; kandidát smí odpovídat pouze na položené otázky.
1.8.3.12.4
Písemný test musí mít dvě části:
(a)
Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům:
-
všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření;
-
klasifikace nebezpečných věcí;
-
všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.;
-
nápisy k označení nebezpečí a bezpečnostní značky;
-
údaje v přepravním dokladu;
-
manipulace a uložení;
-
odborné školení osádky;
-
doklady vozidla a osvědčení;
-
písemné pokyny pro řidiče;
-
předpisy týkající se dopravních prostředků.
(b)
Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce poradce.
1.8.3.13
Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z témat, které jsou spojeny s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou:
-
třída 1,
-
třída 2,
-
třída 7,
-
třídy 3, 4.1,4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1,6.2, 8 a 9.
-
UN čísla 1202, 1203, 1223, 3475 a letecké palivo zařazené pod UN čísla 1268 nebo 1863.
Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12.
Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců vydaná před 1. lednem 2009 pro UN čísla 1202, 1203 a 1223 jsou platná také pro UN číslo 3475 a letecké palivo zařazené pod UN čísla 1268 nebo 1863.
1.8.3.14
Příslušný orgán nebo zkušební organizace musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce.
1.8.3.15
Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními stranami.
1.8.3.16
Platnost a prodloužení platnosti osvědčení
1.8.3.16.1
Osvědčení je platné po dobu pěti let. Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem.
1.8.3.16.2
Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdíle 1.8.3.11 (b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení.Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 (b).
1.8.3.17
Ustanovení uvedená v pododdílech 1.8.3.1 až 1.8.3.16 se považují za splněná, jestliže byly splněny příslušné podmínky směrnice Rady 96/35/ES ze 3.června 1996 o jmenování a odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách1 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/18/ES ze dne 17.dubna 2000 o minimálních požadavcích na zkoušky bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách2.
1.8.3.18
Vzor osvědčení
36kB
1.8.4
Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací
Smluvní strany oznámí Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování ADR, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení ADR, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti.
Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny smluvním stranám3.
1.8.5
Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
1.8.5.1
Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy nebo vykládky nebezpečných věcí na území smluvní strany k závažné nehodě nebo mimořádné události, je nakládce, plnič, dopravce nebo příjemce povinen zajistit, aby byla pro příslušný orgán dotyčné smluvní strany vypracována a předložena zpráva podle vzoru předepsaného v pododdíle 1.8.5.4
1.8.5.2
Tato smluvní strana musí, je-li to žádoucí, zaslat zprávu Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů za účelem informování ostatních smluvních stran.
1.8.5.3
Událostí, která podléhá povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1, je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (úřady) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií:
Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění
(a)
vyžaduje intenzivní lékařskou péči,
(b)
vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici, nebo
(c)
má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů.
Únik látky znamená uniknutí nebezpečných věcí
(a)
přepravní kategorie 0 nebo 1 v množství větším než 50 kg / 50 litrů,
(b)
přepravní kategorie 2 v množství větším než 333 kg / 333 litrů, nebo
(c)
přepravní kategorie 3 nebo 4 v množství větším než 1000 kg /1000 litrů.
Kritérium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodu deformace cisterny nebo kontejneru, převrácení cisterny nebo požáru v bezprostřední blízkosti).
Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy.bez ohledu na množství uniklé látky.
Dojde li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě látek třídy 7 jsou kritéria pro únik látky následující:
(a)
jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů;
(b)
expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 – „International Basic Safety Standards for Protection Against lonizing Radiation and for Safety Radiation Sources“); nebo
(c)
je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření.
POZNÁMKA: Viz ustanovení pro nedoručitelné zásilky oddílu 7.5.11 (6), dodatečné ustanovení CV33.
Hmotné škody nebo škody na životním prostředí nastanou při uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu.
Účast orgánů (úřadů) znamená přímé zapojení úřadů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi.
Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace.
1.8.5.4
VZOR ZPRÁVY O NEHODĚ NEBO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI BĚHEM PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ
18kB
70kB
91kB
1.8.6
Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických inspekcí a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
1.8.6.1
Příslušný orgán může schválit inspekční organizace pro posuzování shody, periodické inspekce, mimořádné kontroly a dohled nad vlastní inspekční službou, jak je uvedeno v oddílu 1.8.7.
1.8.6.2
Příslušný orgán musí zajistit monitorování inspekčních organizací a musí zrušit nebo omezit platnost uděleného schválení, pokud zjistí, že schválená organizace již neplní podmínky schválení a požadavky pododdílu 1.8.6.4 nebo nedodržuje postupy uvedené v ustanoveních ADR.
1.8.6.3
Je-li platnost schválení zrušena nebo omezena, nebo pokud inspekční organizace zastavila svou činnost, musí příslušný orgán učinit příslušné kroky ktomu, aby se zajistilo, že její dokumentace bude buď zpracována jinou inspekční organizací, nebo bude k dispozici.
1.8.6.4
Inspekční organizace musí:
(a)
mít k dispozici personál s organizační strukturou, který je schopný, vyškolený, kompetentní a způsobilý vykonávat uspokojivě své technické funkce;
(b)
mít přístup ke vhodným a přiměřeným technickým prostředkům a vybavení;
(c)
pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit;
(d)
zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;
(e)
udržovat jasný odstup mezi vlastními činnostmi inspekční organizace a ostatními činnostmi, které k nim nemají vztah;
(f)
mít dokumentovaný systém kvality;
(g)
zajistit, aby byly prováděny zkoušky a inspekce specifikované v příslušné normě a v ADR; a
(h)
udržovat účinný a přiměřený dokumentační a záznamový systém podle 1.8.7.
Inspekční organizace musí být kromě toho akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2004, jak je specifikováno v 6.2.3.6 a TA4 a TT9 oddílu 6.8.4.
Inspekční organizace, která zahajuje novou činnost smí být schválena prozatímně. Před prozatímním schválením musí příslušný orgán zajistit, aby inspekční organizace splňovala požadavky normy EN ISO/IEC 17020:2004. Inspekční organizace musí být akreditována v prvém roce své činnosti, aby byla schopna pokračovat v této nové činnosti.
1.8.7
Postupy pro posuzování shody a periodickou inspekci
POZNÁMKA: V tomto oddílu „příslušná organizace“ znamená organizaci určenou v pododdílu 6.2.2.9 k certifikaci UN tlakových nádob, v pododdílu 6.2.3.6 ke schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a ve zvláštních ustanoveních TA4 a TT9 oddílu 6.8.4.
1.8.7.1
Všeobecná ustanovení
1.8.7.1.1
Postupy v 1.8.7 se musí použít podle tabulky v 6.2.3.6 při schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a podle zvláštních ustanoveních TA4 a TT9 oddílu 6.8.4 při schvalování cisteren, bateriových vozidel a MEGC.
Postupy v oddílu 1.8.7 se mohou použít podle tabulky v 6.2.2.9 při certifikaci UN tlakových nádob.
1.8.7.1.2
Každá žádost o:
(a)
schválení konstrukčního typu podle 1.8.7.2; nebo
(b)
dohled nad výrobou podle 1.8.7.3 a první inspekci a zkoušku podle 1.8.7.4; nebo
(c)
periodickou inspekci a mimořádné kontroly podle 1.8.7.5
musí být podána žadatelem u jediného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo schválené inspekční organizace podle jeho vlastní volby.
1.8.7.1.3
Žádost musí obsahovat:
(a)
jméno a adresu žadatele;
(b)
v případě posuzování shody, není-li žadatel výrobcem, jméno a adresu výrobce;
(c)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace;
(d)
příslušnou technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7;
(e)
prohlášení dovolující příslušnému orgánu, jeho zástupci nebo inspekční organizaci z inspekčních důvodů vstup do objektů výroby, inspekce, zkoušení a skladování a poskytující jim všechny potřebné informace.
1.8.7.1.4
Pokud může žadatel prokázat ke spokojenosti příslušného orgánu nebo jej zastupující inspekční organizace splnění podmínek pododdílu 1.8.7.6, smí si žadatel zřídit vlastní inspekční službu, která smí provádět část nebo všechny inspekce a zkoušky, je-li to uvedeno v 6.2.2.9 nebo 6.2.3.6.
1.8.7.2
Schválení konstrukčního typu
1.8.7.2.1
Žadatel musí:
(a)
v případě tlakových nádob dát k dispozici příslušné organizaci reprezentativní vzorky zamýšlené výroby. Příslušná organizace si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li si to zkušební program;
(b)
v případě cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC umožnit přístup k prototypu pro zkoušení konstrukčního typu.
1.8.7.2.2
Příslušná organizace musí:
(a)
prozkoumat technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.1 a ověřit, zda konstrukce odpovídá příslušným ustanoveními ADR a že prototyp nebo prototypová série byl(y) vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací a je (jsou) typovou konstrukcí;
(b)
provést prohlídky a dohlížet na zkoušky předepsané ADR, aby se zjistilo, zda byly použity a dodrženy předpisy a zda postupy použité výrobcem odpovídají předpisům;
(c)
zkontrolovat certifikát(y) vystavený(é) výrobcem (výrobci) materiálů vzhledem k platným ustanovením ADR;
(d)
pokud je to aplikovatelné, schválit postupy pro trvalá spojení konstrukčních částí nebo zkontrolovat, zda byly předem schváleny, a ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;
(e)
dohodnout se žadatelem místo a zkušební laboratoře, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky.
Příslušná organizace vydá žadateli protokol o posouzení konstrukčního typu.
1.8.7.2.3
Pokud konstrukční typ vyhovuje všem platným ustanovením, vydá příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace osvědčení o schválení konstrukčního typu.
Toto osvědčení musí obsahovat:
(a)
název a adresu vydávající instituce;
(b)
název a adresu výrobce;
(c)
odvolávku na vydání ADR a normy použité pro posouzení konstrukčního typu;
(d)
jakékoli požadavky vyplývající z posouzení;
(e)
údaje nezbytné pro identifikaci konstrukčního typu a modifikace, jak je definováno příslušnou normou; a
(f)
odvolávku na protokol(y) o posouzení konstrukčního typu.
K osvědčení musí být přiložen seznam příslušných částí technické dokumentace (viz 1.8.7.7.1).
1.8.7.3
Dohled nad výrobou
1.8.7.3.1
Výrobní proces musí být podroben ze strany příslušné organizace dohledu, aby se zajistilo, že je výrobek vyráběn ve shodě s ustanoveními schválení konstrukčního typu.
1.8.7.3.2
Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces vyhovuje platným ustanovením ADR a osvědčení o schválení konstrukčního typu a jeho přílohám.
1.8.7.3.3
Příslušná organizace musí:
(a)
ověřit shodu s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.7.7.2;
(b)
ověřit si, že výrobní proces produkuje výrobky, které odpovídají předpisům a dokumentací, která se jich týká;
(c)
ověřit zpětnou zjistitelnost materiálů a zkontrolovat certifikát(y) materiálů vzhledem ke specifikacím;
(d)
pokud je to aplikovatelné, ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;
(e)
dohodnout se žadatelem na místě, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky; a
(f)
zaznamenat výsledky svého dohledu.
1.8.7.4
První inspekce a zkoušky
1.8.7.4.1
Žadatel musí:
(a)
umístit značky uvedené v ADR; a
(b)
dodat příslušné organizaci technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.
1.8.7.4.2
Příslušná organizace musí:
(a)
provést potřebné prohlídky a zkoušky za účelem ověření, že výrobek je vyráběn v souladu se schválením konstrukčního typu a příslušnými předpisy;
(b)
zkontrolovat certifikáty dodané výrobci provozní výstroje vůči provozní výstroji;
(c)
vydat žadateli protokol o první inspekci a zkoušce týkající se provedených detailních zkoušek a ověření a ověřenou technickou dokumentaci; a
(d)
vystavit písemné osvědčení o shodě výroby a umístit svou registrační značku, pokud výroba vyhovuje předpisům.
Osvědčení a protokol mohou být společné pro více jednotek téhož konstrukčního typu (skupinové osvědčení nebo skupinový protokol).
1.8.7.4.3
Osvědčení musí obsahovat alespoň:
(a)
název a adresu příslušné organizace;
(b)
název a adresu výrobce a název a adresu žadatele, pokud není výrobcem;
(c)
odvolávku na vydání ADR a normy použité pro první inspekce a zkoušky;
(d)
výsledky inspekcí a zkoušek;
(e)
údaje pro identifikaci zkontrolovaného (zkontrolovaných) výrobku(ů), alespoň sériové číslo, nebo pro láhve, které nejsou opakovaně plnitelné, číslo výrobní série; a
(f)
číslo schválení konstrukčního typu.
1.8.7.5
Periodická inspekce a mimořádné kontroly
Příslušná organizace musí:
(a)
provést identifikaci a ověřit shodu s dokumentací;
(b)
provést inspekce a dohlížet na zkoušky, aby zkontrolovala, zda jsou dodrženy předpisy;
(c)
vydat protokoly o výsledcích inspekcí a zkoušek, které mohou být společné pro více jednotek; a
(d)
zajistit, aby byly umístěny vyžadované značky.
1.8.7.6
Dohled nad vlastní inspekční službou žadatele
1.8.7.6.1
Žadatel musí:
(a)
realizovat vlastní inspekční službu se systémem kvality pro inspekce a zkoušky dokumentovanou podle 1.8.7.7.5 a podléhající dohledu;
(b)
plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a účinný;
(c)
přidělit k provádění vlastní inspekční služby vyškolený a kompetentní personál; a
(d)
umístit registrační značku inspekční organizace, kde je to náležité.
1.8.7.6.2
Inspekční organizace musí provést první audit. Je-li uspokojivý, vydá inspekční organizace pověření na období nejdéle tří let. Musí být splněna tato ustanovení:
(a)
tento audit musí potvrdit, že inspekce a zkoušky provedené na výrobku jsou v souladu s předpisy ADR;
(b)
inspekční organizace může pověřit vlastní inspekční službu žadatele, aby umístila registrační značku inspekční organizace na každý schválený výrobek;
(c)
pověření může být prodlouženo po uspokojivém auditu v posledním roce před skončením jeho platnosti. Nová doba platnosti započne od data skončení platnosti pověření; a
(d)
auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality.
1.8.7.6.3
Inspekční organizace musí provést během trvání platnosti pověření periodické audity, aby se ubezpečila, že žadatel udržuje a používá systém kvality. Musí být splněna tato ustanovení:
(a)
v období 12 měsíců musí být provedeny nejméně dva audity;
(b)
inspekční organizace může vyžadovat dodatečné kontroly, školení, technické změny, modifikace systému kvality, může omezit nebo zakázat inspekce a zkoušky, které má dělat žadatel;
(c)
inspekční organizace musí posoudit jakékoli změny v systému kvality a rozhodnout, zda pozměněný systém kvality ještě vyhovuje požadavkům prvního auditu, nebo zda se vyžaduje jeho zcela nové posouzení;
(d)
auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality; a
(e)
inspekční organizace musí žadateli poskytnout kontrolní nebo auditorskou zprávu, a pokud byla provedena zkouška, zkušební protokol.
1.8.7.6.4
V případech nesouladu s platnými předpisy musí inspekční organizace zabezpečit, že budou učiněna nápravná opatření. Nejsou-li nápravná opatření učiněna v náležité lhůtě, inspekční organizace dočasně pozastaví platnost oprávnění nebo odejme oprávnění vlastní inspekční službě provádět její činnosti. Oznámení o dočasném pozastavení platnosti nebo odejmutí oprávnění musí být zasláno příslušnému orgánu. Žadatel musí obdržet zprávu obsahující podrobné důvody pro rozhodnutí učiněná inspekční organizací.
1.8.7.7
Dokumentace
Technická dokumentace musí umožnit posouzení, zda jsou dodrženy příslušné předpisy.
1.8.7.7.1
Dokumenty pro schválení konstrukčního typu
Žadatel musí poskytnout, jak je to náležité:
(a)
seznam norem použitých pro konstrukci a výrobu;
(b)
popis konstrukčního typu včetně všech modifikací;
(c)
pokyny podle příslušného sloupce tabulky A kapitoly 3.2, nebo seznam nebezpečných věcí, které se mají přepravovat, pro dotyčné výrobky;
(d)
výkres nebo výkresy celkové sestavy;
(e)
detailní výkresy, včetně rozměrů použitých pro výpočty, výrobku, provozní výstroje, konstrukční výstroje, značení a/nebo označení bezpečnostními značkami nezbytné pro ověření shody;
(f)
poznámky k výpočtům, výsledky a závěry;
(g)
seznam provozní výstroje s příslušnými technickými údaji a informacemi k pojistným zařízením včetně výpočtu odlehčovací kapacity, pokud je to relevantní;
(h)
seznam materiálu vyžadovaného v normě pro výrobu, použitého pro každou část, podskupinu, vnitřní povlak, provozní a konstrukční výstroj a odpovídající specifikace materiálů nebo odpovídající prohlášení o souladu s ADR;
(i)
schválenou kvalifikaci procesu trvalých spojení;
(j)
popis procesu(ů) tepelného zpracování; a
(k)
postupy, popisy a záznamy o všech příslušných zkouškách uvedených v normách nebo ADR pro schválení konstrukčního typu a pro výrobu.
1.8.7.7.2
Dokumenty pro dohled nad výrobou
Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité:
(a)
dokumenty uvedené v 1.8.7.7.1;
(b)
výrobní postupy včetně zkušebních postupů;
(c)
výrobní záznamy;
(d)
schválené kvalifikace pracovníků provádějících trvalá spojení;
(e)
schválené kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky;
(f)
protokoly o destruktivních a nedestruktivních zkouškách;
(g)
záznamy o tepelném zpracování; a
(h)
kalibrační záznamy.
1.8.7.7.3
Dokumenty pro první inspekci a zkoušky
Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité:
(a)
dokumenty uvedené v 1.8.7.7.1 a 1.8.7.7.2;
(b)
certifikáty materiálu výrobku a všech podskupin;
(c)
prohlášení o shodě a certifikáty materiálu provozní výstroje; a
(d)
prohlášení o shodě včetně popisu výrobku a všech modifikací odvozených ze schválení konstrukčního typu.
1.8.7.7.4
Dokumenty pro periodické inspekce a mimořádné kontroly
Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité:
(a)
pro tlakové nádoby dokumenty obsahující zvláštní požadavky, pokud to normy pro výrobu a pro periodické inspekce a zkoušky vyžadují;
(b)
pro cisterny:
(i)
dokumentaci cisterny (pasport); a
(ii)
jeden nebo více dokumentů uvedených v 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.3.
1.8.7.7.5
Dokumenty pro hodnocení vlastní inspekční služby
Žadatel o vlastní inspekční službu musí dát k dispozici dokumentaci k systému kvality, jak je to náležité:
(a)
organizační strukturu a odpovědnosti;
(b)
příslušné pokyny pro inspekci a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a operační postupy a systematické činnosti, které budou prováděny;
(c)
záznamy o kvalitě, jako jsou inspekční zprávy, testovací data, kalibrační údaje a certifikáty;
(d)
výsledky auditů k zajištění účinného fungování systému kvality vyplývající z auditů podle 1.8.7.6;
(e)
postup popisující, jak jsou plněny požadavky zákazníka a předpisů;
(f)
postup pro kontrolu dokumentů a jejich revizi;
(g)
postupy pro nevyhovující výrobky; a
(h)
školicí programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál.
1.8.7.8
Výrobky vyrobené, schválené, prohlížené a zkoušené podle norem
Požadavky pododdílu 1.8.7.7 se považují za splněné, použijí-li se dále uvedené relevantní normy:
Příslušné ustanovení| Odkazy| Název dokumentu
---|---|---
1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.4| EN 12972:2007| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Zkoušení, inspekce a značení kovových cisteren
KAPITOLA 1.9
DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY
1.9.1
Podle článku 4, odstavce 1 dohody ADR může být vstup nebezpečných věcí na území smluvních stran předmětem pravidel nebo zákazů stanovených z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Taková pravidla nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou.
1.9.2
Smluvní strany mohou uplatňovat vůči vozidlům provádějícím mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí na svém území určitá dodatečná ustanovení v rámci výčtu uvedeného v následujícím oddílu 1.9.3, která nejsou obsažena v ADR, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s článkem 2, odstavcem 2 Dohody a pokud jsou obsažena v jejich vnitrostátních právních předpisech a vztahují se rovnocenně rovněž na vozidla provádějící vnitrostátní silniční přepravu nebezpečných věcí na území této smluvní strany.
1.9.3
Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle výše uvedeného oddílu 1.9.2 jsou tato:
(a)
Dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení týkající se vozidel užívajících určitou infrastrukturu, jako jsou mosty, vozidel přepravovaných prostředky kombinované dopravy, jako jsou trajekty nebo vlaky, nebo vozidel vjíždějících nebo vyjíždějících z přístavů nebo jiných dopravních terminálů;
(b)
požadavky na jízdu vozidel po předepsaných dopravních trasách, které se vyhýbají obchodním nebo obytným územím, územím citlivým z hlediska ochrany životního prostředí, průmyslovým zónám s rizikovými zařízeními nebo silnicím s vážnými fyzikálními riziky;
(c)
Výjimečné požadavky týkající se dopravní trasy nebo podmínek parkování vozidel přepravujících nebezpečné věci, které vyplývají z extrémních povětrnostních podmínek, zemětřesení, nehody, odborářských akcí, občanských nepokojů nebo vojenských konfliktů;
(d)
Omezení silničního provozu vozidel přepravujících nebezpečné věci v určitých dnech týdne nebo roku.
1.9.4
Příslušný orgán smluvní strany uplatňující na svém území jakákoli dodatečná ustanovení uvedená v odstavcích (a) a (d) předchozího oddílu 1.9.3 musí o tom informovat Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který o nich uvědomí smluvní strany.
1.9.5
Omezení průjezdu tunely
POZNÁMKA: Ustanovení o omezeních průjezdu vozidel silničními tunelyj sou též uvedeny v kapitole 8.6.
1.9.5.1
Všeobecná ustanovení
Při aplikaci omezení průjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci tunely musí příslušný orgán označit silniční tunel jednou z kategorií tunelů definovaných v 1.9.5.2.2. Musí být vzaty v úvahu charakteristiky tunelu, odhad rizika, včetně možnosti a vhodnosti alternativních tras a způsobů a řízení provozu. Tentýž tunel může být označen více než jednou kategorií tunelu, např. závisející na denních hodinách nebo na dnech týdne atd.
1.9.5.2
Kategorizace
1.9.5.2.1
Kategorizace musí vycházet z předpokladu, že v tunelech existují tři hlavní nebezpečí, které mohou způsobit početné obětioběti nebo vážné poškození infrastruktury tunelu:
(a)
Výbuchy;
(b)
Únik toxického plynu nebo těkavé toxické kapaliny;
(c)
Požáry.
1.9.5.2.2
Pět kategorií jsou dále uvedené:
Kategorie tunelu A
Žádná omezení pro dopravu nebezpečných věcí;
Kategorie tunelu B
Omezení pro nebezpečné věci, které mohou vést k velmi silnému výbuchu;
Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria1:
Třída 1:| Skupiny snášenlivosti A a L;
---|---
Třída 3:| Klasifikační kód D (UN 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379);
Třída 4.1:| Klasifikační kódy D a DT; a
| Samovolně se rozkládající látky, typ B (UN 3221, 3222, 3231 a 3232);
Třída 5.2:| Organické peroxidy, typ B (UN 3101, 3102, 3111 a 3112).
Pokud celková čistá hmotnost výbušné látky v dopravní jednotce je větší než 1000 kg:
Třída 1:| Podtřídy 1.1, 1.2 a 1.5 (kromě skupin snášenlivosti A a L).
Pokud jsou přepravovány v cisternách:
Třída 2:| Klasifikační kódy F, TF a TFC;
Třída 4.2:| Obalová skupina I;
Třída 4.3:| Obalová skupina I;
Třída 5.1:| Obalová skupina I.
Kategorie tunelu C
Omezení pro nebezpečné věci, které mohou vést k velmi silnému výbuchu, silnému výbuchu nebo velkému úniku toxické látky;
Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria1:
-
nebezpečné věci omezené v tunelu kategorie B, a
-
následující nebezpečné věci
Třída 1:| Podtřída 1.1, 1.2 a 1.5 (kromě skupin snášenlivosti A a L); a
---|---
| Podtřída 1.3 (skupiny snášenlivosti H a J);
Třída 7:| UN 2977 a 2978.
Pokud celková čistá hmotnost výbušné látky v dopravní jednotce je větší než 5000 kg:
Třída 1:| Podtřída 1.3 (skupiny snášenlivosti C a G).
Pokud jsou přepravovány v cisternách:
Třída 2:| Klasifikační kódy 2A, 20, 3A a 30, jakož i klasifikační kódy obsahující jen písmeno T nebo skupiny písmen TC, TO a TOC;
Třída 3:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy FC, FT1, FT2 a FTC;
Třída 6.1:| Obalová skupina I;
Třída 8:| Obalová skupin I pro klasifikační kód CT1, CFT a COT.
Kategorie tunelu D:
Omezení pro nebezpečné věci, které mohou vést k velmi silnému výbuchu, silnému výbuchu, velkému úniku toxické látky nebo velkému požáru;
Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria1
-
nebezpečné věci omezené v tunelu kategorie C, a
-
následující nebezpečné věci:
Třída 1:| Podtřída 1.3 (skupina snáčenlivosti C a G);
---|---
Třída 2:| Klasifikační kódy F, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC;
Třída 4.1:| Samovolně se rozkládající látky, typy C, D, E a F; a
| UN 2956, 3241, 3242 a 3251;
Třída 5.2:| Organické peroxidy, typy C, D, E a F;
Třída 6.1:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy TF1 a TFC; a
| Látky s inhalační toxicitou (UN 3381 až 3390);
Třída 8:| Obalová skupina I pro klasifikační kód CT1, CFT a COT;
Třída 9:| Klasifikační kódy M9 a M10.
Pokud jsou přepravovány volně ložené nebo v cisternách: Třída 3
Třída 4.2:| Obalová skupina II;
Třída 4.3:| Obalová skupina II;
Třída 6.1:| Obalová skupina II; a
| Obalová skupina III pro klasifikační kód TF2;
Třída 8:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy CF1, CFT a CW1; a
| Obalová skupina II pro klasifikační kódy CF1 a CFT“.
Třída 9:| Klasifikační kódy M2 a M3.
Kategorie tunelu E:
Omezení pro všechny nebezpečné věci jiné než UN 2919, 3291, 3331 a 3373.
POZNÁMKA: Pro nebezpečné věci přiřazené do UN 2919 a 3331 omezení průjezdu tunely však mohou být částí zvláštních ujednání schválených příslušným(i) orgánem(y) podle pododdílu 1.7.4.2.
1.9.5.3
Ustanovení o dopravních značkách a vyhlášení omezení
1.9.5.3.1
Smluvní strany musí označit zákazy průjezdu tunelem a alternativní trasy prostřednictví značek a signálů.
1.9.5.3.2
Pro tento účel mohou být použity značky C, 3h a D, 10a, 10b a 10c podle Vídeňské úmluvy o dopravních značkách a signálech (Vídeň, 1968) a Evropské dohody doplňující Úmluvu o dopravních značkách a signálech (Ženeva, 1971), jak je uvedeno v Rezoluci o dopravních značkách a signálech (R.E.2) Hlavní pracovní skupiny pro silniční dopravu Výboru pro pozemní dopravu EHK OSN, se změnami a doplňky.
1.9.5.3.3
Za účelem usnadnění výkladu značek je systém značek a signálů předepsaný Vídeňskou úmluvou založen na používání tvarů a charakteristiky barev každé třídy značek a, kde je to možné, na použití grafických symbolů (piktogramů) spíše než popisů. Kde Smluvní strany považují za nezbytné upravit předepsané značky a symboly, tyto úpravy nesmí měnit jejich podstatné charakteristiky. Kde Smluvní strany neuplatňují Vídeňskou úmluvu, předepsané značky a symboly mohou být upravovány, tyto úpravy nesmí měnit jejich podstatný smysl.
1.9.5.3.4
Dopravní značky a signály určené pro zákaz vjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci do silniční tunelů musí umístěny na místě, kde je možná volba alternativní trasy.
1.9.5.3.5
Kde vjezd do tunelů je omezen nebo jsou předepsány alternativní trasy, značky musí být označeny doplňkovými tabulkami takto:
Žádná značka: žádné omezení
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem B: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie B;
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem C: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie C;
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem D: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie D;
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem E: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie E;
1.9.5.3.6
Omezení průjezdu tunely se nevztahují na nebezpečné věci přepravované podle oddílu 1.1.3.
1.9.5.3.7
Omezení musí být úředně publikována a zpřístupněna veřejnosti. Smluvní strany musí taková omezení sdělit sekretariátu UNECE a sekretariát tyto informace zveřejní na své webové stránce.
1.9.5.3.8
Pokud Smluvní strany uplatňují zvláštní provozní opatření pro snížení rizik a vztahující se na některá nebo všechna vozidla používající tunely, taková jako prohlášení před vjezdem nebo průjezdem v konvoji doprovázeném doprovodnými vozidly, taková provozní opatření musí být úředně publikována a zpřístupněna veřejnosti.
KAPITOLA 1.10
BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY
POZNÁMKA: Pro účely této kapitoly se slovem „bezpečnost“ rozumí opatření nebo preventivní kroky ke snížení nebezpečí odcizení nebo zneužití nebezpečných věcí, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí.
1.10.1
Všeobecná ustanovení
1.10.1.1
Všechny osoby podílející se na přepravě nebezpečných věcí musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí uvedené v této kapitole v přiměřené míře ke svým odpovědnostem.
1.10.1.2
Nebezpečné věci smějí být předány k přepravě pouze dopravcům, jejichž totožnost byla vhodným způsobem ověřena..
1.10.1.3
Prostory terminálů pro dočasné skladování, plochy pro dočasné skladování, odstavné plochy pro vozidla, kotviště a seřaďovací nádraží používané pro dočasné skladování během přepravy nebezpečných věcí musí být vhodně zabezpečeny, dobře osvětleny a, kde je to možné a vhodné, nepřístupné veřejnosti.
1.10.1.4
Každý člen osádky vozidla musí mít během přepravy nebezpečných věcí u sebe průkaz totožnosti opatřený fotografií.
1.10.1.5
Bezpečnostní kontroly podle oddílu1.8.1 a pododdílu 7.5.1.1 se musí zaměřit také na vhodná opatření k zajištění bezpečnosti..
1.10.1.6
Příslušný orgán musí vést aktuální soupisy všech platných osvědčení o školení řidičů předepsaných v oddílu 8.2.1, vydaných jím nebo jakoukoli uznávanou organizací.
1.10.2
Školení o obecné bezpečnosti
1.10.2.1
Úvodní a obnovovací školení uvedené v kapitole 1.3 musí zahrnovat také prvky poučení o bezpečnosti. Obnovovací školení nemusí být nutně vázáno jen na změny předpisů.
1.10.2.2
Školení musí být zaměřeno na povahu bezpečnostních rizik, jejich rozpoznávání a postupů k jejich snížení, jakož i na opatření, která je nutno provést při narušení bezpečnosti. Musí zahrnovat seznámení s příslušnými bezpečnostními plány, v přiměřené míře k odpovědnostem povinnostem jednotlivých pracovníků a jejich účasti při aplikaci bezpečnostních plánů.
1.10.3
Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
1.10.3.1
„Vysoce rizikovými nebezpečnými věcmi“ se rozumějí ty, které jsou potenciálně zneužitelné při teroristických akcích a které mohou vyvolat v jejich důsledku vážné následky, jako jsou hromadné ztráty na lidských životech nebo hromadná zkáza. Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí je uveden v tabulce 1.10.5.
1.10.3.2
Bezpečnostní plány
1.10.3.2.1
Dopravci, odesilatelé a ostatní účastníci přepravy uvedení v oddílech 1.4.2 a 1.4.3, podílející se na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.5), musí přijmout, aplikovat a dodržet bezpečnostní plán, který musí obsahovat alespoň součásti uvedené v 1.10.3.2.2.
1.10.3.2.2
Bezpečnostní plán musí obsahovat alespoň následující součásti:
(a)
specifické stanovení odpovědností za bezpečnost způsobilým a kvalifikovaným osobám s odpovídající pravomocí k uplatnění svých odpovědností;
(b)
seznamy dotčených nebezpečných věcí nebo skupin nebezpečných věcí;
(c)
přehled běžných činností a rozbor bezpečnostních rizik, které z nich vyplývají, včetně všech zastávek nutných při přepravě, přítomnosti nebezpečných věcí ve vozidle, cisterně nebo kontejneru před jízdou, během ní a po jízdě a dočasného skladování nebezpečných věcí za účelem jejich intermodální překládky nebo překládky na jiné vozidlo;
(d)
jasná specifikace opatření, která je třeba učinit ke snížení bezpečnostních rizik, přiměřených k odpovědnostem a povinnostem účastníka, včetně:
-
školení;
-
bezpečnostní politiky (např. reakce na podmínky velkého ohrožení, prověření nově přijímaných zaměstnanců nebo zaměstnanců přidělovaných na některá místa atd.);
-
provozní praxe (např. volba nebo používání známých tras, přístup k nebezpečným věcem při jejich dočasném skladování (jak je definováno pod písmenem c)), blízkost ohrozitelné infrastruktury atd.);
-
zařízení a zdrojů, které je nutno použít ke snížení bezpečnostních rizik;
(e)
účinné a moderní postupy pro ohlašování ohrožení, narušení bezpečnosti nebo případů s takovými situacemi souvisejích, a projednání v takových situacích
(f)
postupy pro posuzování a testování bezpečnostních plánů a postupy pro periodickou revizi a aktualizaci těchto plánů;
(g)
opatření pro zajištění fyzické bezpečnosti dopravních informací obsažených v bezpečnostním plánu; a
(h)
opatření pro zajištění toho, aby šíření informací týkajících se přepravy, obsažených v bezpečnostním plánu, bylo omezeno na ty osoby, které je potřebují mít. Tato opatření nesmějí být přitom překážkou sdělování informací vyžadovaných v jiných ustanoveních ADR.
POZNÁMKA: Dopravci, odesilatelé a příjemci by měli spolupracovat mezi sebou a s příslušnými orgány při výměně informací týkajících se případných ohrožení, aplikaci vhodných bezpečnostních opatření a reakci na bezpečnostní incidenty.
1.10.3.3
Na vozidlech, kterými jsou přepravovány vysoce rizikové nebezpečné věci (viz tabulku 1.10.5), musí být nainstalovány prostředky, zařízení nebo systémy k ochraně proti odcizení vozidla a jeho nákladu a musí být učiněna opatření, aby se zajistila jejich funkčnost a účinnost v každém okamžiku. Použití těchto ochranných opatření nesmí ohrozit zásah záchranných jednotek.
POZNÁMKA: Pokud je to vhodné a pokud jsou potřebná zařízení již nainstalována, měly by být použity telematické systémy nebo jiné metody nebo přístroje pro sledování pohybu vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.5).
1.10.4
Podle ustanovení v 1.1.3.6 se požadavky oddílů 1.10.1, 1.10.2, 1.10.3 a pododdílu 8.1.2.1 (d) nepoužijí, jestliže množství přepravovaná vkusech v dopravní jednotce nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3, s výjimkou UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500 (viz první odrážka v 1.1.3.6.2). Kromě toho se ustanovení 1.10.1, 1.10.2, 1.10.3 a 8.1.2.1 (d) nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v cisternách nebo volně ložená v dopravní jednotce nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3.
1.10.5
Nebezpečné věci uvedené v následující tabulce jsou vysoce rizikovými nebezpečnými věcmi, jestliže jsou přepravovány v množstvích větších, než jsou množství uvedená v následující tabulce.
Tabulka 1.10.5: Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí
Třída| Podtřída| Látka nebo předmět| Množství
---|---|---|---
Cisterna (l)c| Volně ložené (kg)d| Kusy (kg)
1| 1.1| Výbušné látky a předměty| a| a| 0
1.2| Výbušné látky a předměty| a| a| 0
1.3| Výbušné látky a předměty skupiny snášenlivosti C| a| a| 0
1.4| Výbušné látky a předměty UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361,0365, 0366, 0440, 0441,0455, 0456 a 0500| a| a| 0
1.5| Výbušné látky a předměty| 0| a| 0
2| | Hořlavé plyny (klasifikační kódy zahrnující jen písmeno F)| 3000| a| b
Toxické plyny (klasifikační kódy zahrnující písmena T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC), s výjimkou aerosolů| 0| a| 0
3| | Hořlavé kapaliny obalových skupin I a II| 3000| a| b
Znecitlivěné výbušné kapaliny| 0| a| 0
4.1| | Znecitlivěné výbušné látky| a| a| 0
4.2| | Látky obalové skupiny I| 3000| a| b
4.3| | Látky obalové skupiny I| 3000| a| b
5.1| | Kapaliny podporující hoření obalové skupiny I| 3000| a| b
Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný| 3000| 3000| b
6.1| | Toxické látky obalové skupiny I| 0| a| 0
6.2| | Infekční látky (UN čísel 2814 a 2900)| a| 0| 0
7| | Radioaktivní látky| 3000 A1 (zvláštní forma) nebo 3000 A2, jak je to vhodné, v kusech typu B(U), typu B(M) nebo typu C
8| | Žíravé látky obalové skupiny I| 3000| a| b
a
Nevztahuje se.
b
Ustanovení oddílu 1.10.3 neplatí, bez ohledu na množství.
c
Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) dovolena. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí.
d
Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) dovolena. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí.
1.10.6
Pro radioaktivní látky se ustanovení této kapitoly považují za splněná, pokud se použije ustanovení Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů a IAEA INFCIRC/225 (Rev. 4).
DODATEK K ČÁSTI 1
PŘEHLED PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ
(stav k 1. lednu 2004)
POZNÁMKA 1
: Tento dodatek není součástí ADR. Do této publikace byl vložen pro informaci.
POZNÁMKA 2
: Přehled příslušných orgánů je pravidelně aktualizován na webové stránce Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (http://www.unece.org/trans/danger/publi/adr/comp.htm).
AUSTRIA (RAKOUSKO)|
---|---
|
Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie|
Verwaltungsbereich Verkehr|
Abteilung ll/B/9| Telefon: +43 1 711 00 ext. 5152
Stubenring 1| Telefax: +43 1 711 00 15723
A - 1010 VIENNA| E-mail: gustav.kafka@bmvit.gv.at
AZERBAIJAN (AZERBAJDŽÁN)|
|
Azeravtonagliyyat|
Block 1054| Telefon: +89922 985609
Tbilisi av.| +89922 319111
370602 BAKU| Telefax: +89922 983819
BELARUS (BĚLORUSKO)|
|
Committee of the Republic of Belarus|
for ensuring the safe performance of work|
in Industry and Atomic Energy (Promatomnadzor)|
Ul. Kazintsa 86/1|
SU – 220108 MINSK| Telefon: +375 172 78 43 00
Président: Mr. Vladimír Ivanovich YATSEVICH| Telefax: +375 172 78 43 02
|
Contact person (Styčná osoba):|
Mr. Ivan Ivanovic VLASOV|
Chief of InternBranch Inspectorate for the safe|
carriage of dangerous goods by motor vehicle| Telefon/Telefax: +375 172 78 43 45
BELGIUM (BELGIE)|
|
Service public federal (SPF) Mobilité et Transports|
Service ADR| Telefon: +32 2 287 4493 to 4499
Résidence Palace, Bloc C, 5ème étage| Telex: TRANS B 23285
Rue de la Loi 155,| Telefax: +32 2 287 4510
B - 1000 BRUXELLES (pokračování na následující straně)| E-mail: claude.renard@mobilit.fgov.be
Věci třídy 1|
|
Ministère des Affaires économiques|
Administration des Mines|
Service des explosifs|
Boulevard du Roi Albert 11,16| Telefon: +32 2 206 48 0
B - 1000 BRUXELLES| Telefax: +32 2 206 57 51
BELGIUM (BELGIE - pokr.)|
|
Látky třídy 7|
Ministère de la Santé Publique|
Administration de l'hygiène publique|
Service de la Protection contre les radiations ionisantes| Telefon: +32 2 289 21 81
Ravenstein 36| +32 2 289 21 83
B - 1000 BRUXELLES| Telefax: +32 2 289 21 82
BOSNIA AND HERZEGOVINA (BOSNA A HERCEGOVINA|
|
Ministry of Communication and Transport of Bosnia and|
Herzegovina|
Ministarstvo komunikacija i transporta BiH| Telefon: + 387 (33) 284 750
Trg BiH br.1| Telefax: + 387 (33) 284 751
71 000 SARAJEVO|
BOSNA I HERCEGOVINA|
BULGARIA (BULHARSKO)|
|
Ministry of Transport and Communications|
Road Transport Administration| Telefon: +359 2 930 88 40
5, Gurko Str.| Telefax: +359 2 988 54 95
BG - 1202 SOFIA| E-mail: tegrueva@.mtc.government.bg
|
Věci třídy 1|
Directorate of National Police|
235 Slivnitsa Blvd| Telefon: +359 2 982 22 31
BG - 1202 SOFIA| Telefax: +359 2 983 56 77
|
Látky třídy 7|
Nuclear Regulation Agency| Telefon: +359 2 940 68 52
69 Shipchensky Prokhod Blvd.| Telefax: +359 2 940 68 89
BG – 1574 SOFIA| E-mail: rumiq@.bnsa.bas.bq
CROATIA (CHORVATSKO)|
|
Ministry of the Sea, Tourism, Transport and Development Road|
Transport Directorate|
Prisavlje 14,|
10000 ZAGREB|
Contact person (Styčná osoba):| Telefon: +385 1 616 9417
Mr. Vjekoslav Bolanča, Senior Adviser| Telefax: +385 1 619 5941
| E-mail: vjekoslav.bolanca@mppv.hr
CYPRUS (Kypr)|
|
Head of Foreign Relations Department|
Ministry of Communications and Works|
28, Acheon Str.| Telefon: + 372 2 800 122
Ayios Andrea|
1424 NICOSIA| Telefax: + 372 2 575 462
CZECH REPUBLIC (ČESKÁ REPUBLIKA)|
|
Ministry of Transport (Ministerstvo dopravy)| Telefon: +420 972 231 271
nábř. Ludvíka Svobody 12| Telefax: +420 972 231 117
PO BOX 9| E-mail: lubos.rajdl@mdcr.cz
CZ - 110 15 PRAGUE 1 - Nové Město|
CZECH REPUBLIC (ČESKÁ REPUBLIKA - pokračování)|
|
Látky třídy 7|
| Telefon: +420 221 624 666
State Office for Nuclear Safety| Telefax: +420 221 624 398
Senovážné náměstí 9| E-mail: vlastimil.duchacek@sujb.cz
CZ - 110 00 PRAGUE 1|
DENMARK (DÁNSKO)|
|
The Ministry of Justice|
Slotsholmsgade| Telefon: +45 33 92 33 40
DK - 1216 Kobenhavn K| Telefax: +45 33 95 69 48
| E-mail: jkn@jm.dk
Látky třídy 7|
|
National Institute of Radiation Hygiene| Telefon: +45 44 54 34 54
Knapholm 7| Telefax: +45 44 54 34 50
DK – 2730 HERLEV| E-mail: sis@sis.dk
ESTONIA (ESTONSKO)|
|
Ministry of Economic Affairs and Communications|
Road and Railways Department|
Harju 11| Telefon: +372 6 25 64 99
15072 TALLIN| Telefax: +372 6 31 36 60
ESTONIA| E-mail: mkm@mkm.ee
FINLAND (FINSKO)|
|
Ministry of Transport and|
Communications|
Unit for transport of dangerous goods| Telefon: +358 9 160 28563
P.O. Box 31|
FIN – 00023 Government, FINLAND| Telefax: +358 9 160 28597
Office: ETELAESPLANADI 16-18 Helsinki| E-mail: Seija.Miettinen@mintc.fi
|
Látky třídy 7|
Finnish Centre for Radiation and Nuclear Safety|
P.O.B.14| Telefon: +358 9 759 881
FIN – 00881 HELSINKI| Telefax: +358 9 759 88500
FRANCE (FRANCIE)|
|
Ministère des transports|
Mission du transport des|
matières dangereuses| Telefon: +33 1 40 81 17 28
Arche Sud| Telefax: +33 1 40 81 10 65
F - 92055 PARIS LA DEFENSE CEDEX| E-mail: md.dtt@equipement.gouv.fr
|
Látky třídy 7|
|
Direction générale de la sûreté nucléaire et de la|
radioprotection (DGSNR)| Telefon: +33 1 43 19 32 17
6, place du Colonel Bourgoin| Telefax: +33 1 43 19 39 24
F – 75512 PARIS Cedex12| E-mail: sd1.dgsnr@asn.minefi.gouv.fr
GERMANY (NĚMECKO)|
|
Federal Ministry of Transport, Building and Housing|
Division “Transport of Dangerous Goods“ (A44)| Telefon: +49 228 300-0
Robert Schuman Platz 1| Telefax: +49 228 300 3428
Postfach 20 01 00| +49 228 300 3429
D - 53175 BONN| E-mail: Helmut.Rein@bmvbw.bund.de
| ref-a33@bmvbw.bund.de
GREECE (ŘECKO)|
| Telefon: +30 1 325 12 11
Ministry of Transport and Communications| +30 1 325 12 19
Xenophontos Str. 13| Telefax: +30 1 323 70 92
Syntagma Square| +30 1 324 25 70
GR - 10191 ATHENS| Telex. 21.63.69 YSYG GR
HUNGARY (MAĎARSKO)|
| Telefon: + 36 1 374 28 68
Ministry of Economy and Transport| \\+ 36 1 374 28 67
P.O. Box 111| Telefax: +36 1 312 46 64
H - 1880 BUDAPEST| E-mail: csuhay@gkm.hu
(pokračování na další straně)| bujdoso@gkm.hu
Schvalování obalů, nádob a cisteren| Telefone: +36 1 334 69 30
Main Inspectorate forTechnical Safety| Telefax: +36 1 303 61 45
Attila út 99|
H-1012 BUDAPEST|
Látky třídy 7|
|
Hungarian Atomic Energy Authority|
P.O. Box 676| Telefon: + 36 1 436 48 70
H - 1539 Budapest| Telefax: + 36 1 436 48 43
ITALY (ITÁLIE)|
|
Ministero delle Infrastutture e dei Trasporti|
Dipartimento Transporti Terrestri e Sistemi Informativi e|
Statistici|
Direzione Generále della Motorizzazione e della Sicurezza|
del Trasporto Terrestre| Telefon: +39 06 41 58 62 28
Ex UFFICIO MOT. 1| +39 06 41 58 62 33
Via G. Caraci 36| Telefax: +39 06 41 58 32 53
I - 00157 ROME| E-mail: a.simoni@infrastrutturetrasporti.it
|
Látky třídy 7|
| Telefon: +39 06 50 07 25 70
Agenzia per la Protezione| Telefax: +39 06 50 07 25 84
dell'Ambiente e per i Servizi Tecnici (APAT)| E-mail: trivelloni@apat.it
Via V. Brancati 48|
I - 00144 ROME|
KAZAKHSTAN (KAZACHSTÁN)| Telefax: +7 317 2 32 86 55
| Telefon: +7 317 2 32 63 36
Ministry of Transport and Communication| E-mail: suleimenov@mail.ru
Mr. Vadim P. ZVERKOV (Vice-Minister)|
Abai Avenue 49|
473000 ASTANA|
LATVIA (LOTYŠSKO)|
Ministry of Transport|
Ecological Division| Telefon: +371 7028 312
3 Gogola Street| Telefax: +371 7217 180
LV- 1743 RIGA| E-mail: mariannah@sam.gov.lv
Látky třídy 7|
Radiation Safety Centre,| Telefon: + 371 70 32 671
165, Maskavas Str.| Telefax: + 371 70 32 659
| E-mail: a.salmins@rdc.gov.lv
L- 1019 RIGA|
LIECHTENSTEIN (LICHTENŠTEJNSKO)|
Ministry of Transport and Telecommunications|
Regierungsgebäude|
Städtle 49| Telefon: +75 23 6 60 12
FL - 9490 VADUZ| Telefax: +75 236 60 28
LITHUANIA (LITVA)|
Ministry of Transport and Communications|
of the Republic of Lithuania|
Traffic Safety Department|
Mrs. Gitana Aukstuoliene|
Chief Specialist Dangerous Goods Transport Division| Telefon: + 370 5 239 38 26
Gedimino Av. 17,,| \\+ 370 5 239 39 89
LT - 2679 VILNIUS| Telefax: +370 5 212 43 35
| E-mail: g.aukstuoliene@.transp.lt
LUXEMBOURG (LUCEMBURSKO)|
|
Ministère des Transports du| Telefon: +352 4784423
Grand-Duché de Luxembourg| Telex: 1465 civair lu
Mr. Marco Feltes, inspector| Telefax: +352 241817
L - 2938 LUXEMBOURG| E-mail: marco.feltes@.tr.etat.lu
MOROCCO (MAROKO)|
| Telephone: + 037 76 28 41
Ministère des Affaires Étrangères et de la Coopération| \\+ 037 76 11 23
Avenue Roosevelt| \\+ 037 76 15 83
Rabat| Telefax: + 037 76 55 08
| \\+ 037 76 46 79
| Treatry Division: E-mail: ali@maec.gov.ma
NETHERLANDS (NIZOZEMSKO)|
|
Ministry of Transport and Public Works|
Directorate General of Transport|
Dangerous Goods Branch|
Nieuwe Uitleg 1| Telefon: +31 70 351 15 80
P.O. Box 20904| Telefax: +31 70 351 14 79
NL - 2500 EX The Hague| E-mail: judith.marinissen@dgg.minvenw.nl
NORWAY (NORSKO)|
Directorate for Civil Protection and Emergency Planning | Telefon:+ 47 33 41 25 00 (tel. ústředna)
P.O. Box 2014| \\+ 47 33 41 25 40
N - 3101 T0NSBERG| Telefax: +47 333 10 660
| E-mail: arne.johansen@dsb.no
POLAND (POLSKO)|
Ministry of Infrastructure| Telefon: +48 22 830 01 68
4/6, Chalubinskiego Street| Telefax:+48 22.621 02 02
PL - 00-928 WARSAW| +48 22 630 12 45
(Pokračování na následující straně)| E-mail: kgrzgorczyk@mtigm.gov.pl
Látky třídy 7|
|
National Atomic Energy Agency|
Ul. Krucza 36| Telefon: +48 22 628 27 22
PL-00-921 WARSAW| Telefax:+48 22 629 01 64
| Telefon: + 48 22 676 97 07
Adresování žádostí o schválení a sdělení:|
|
Department for Regulátory Control and Radiation| Telefax: +48 22 614 42 52
Applications| E-mail: szumski@.dnz.paa.gov.pl
ul. Konwaliowa 7|
PL-03-194 WARSAW|
PORTUGAL (PORTUGALSKO)|
| Telefon: +351 21 794 90 00
Direcçăo-Geral de Transportes Terrestres| +351 21 794 90 18
Avenida das Forcas Armadas, 40| +351 21 794 90 19
P – 1649 - 022 LISBOA| Telefax: +351 21 797 37 77
| E-mail: jafranco@.dgtt.pt
REPUBLIC OF MOLDOVA (MOLDÁVIE)|
|
Ministry of Transport|
Foreign Relations Division|
12 A Bucuriey Str.| Telefon: +37 32 74 07 05
MD - 277 004 CHISINAU| Telefax: +37 32 62 48 75
ROMANIA (RUMUNSKO)|
|
Ministry of Public Works, Transport and|
Housing Romanian Road Transport Authority- ARR|
Bd. Dinicu Golescu, 38, Sector 1| Telefon: +40 1 312 15 19
RO - 77113 BUCAREST| Telefax: +40 1 312 10 81
| E-mail: arutiera@.arr.ro
RUSSIAN FEDERATION (RUSKÁ FEDERACE)|
|
Ministry of Transport|
Rozhdestvenka Str. 1/1| Telefon: + 7 095 209 06 87
RUS - 109 012 MOSCOW| \\+ 7 095 209 45 25
| Telefax: +7 095 200 14 01
| E-mail: PinsonAB@.mt.mintrans.ru
SERBIA AND MONTENEGRO (SRBSKO A ČERNÁ HORA)|
| Telefon: +381 11 306 87 28
Ministry of Foreign Affairs of Serbia and Montenegro| Telefax: +381 11 306 87 29
(sector for multilateral activities and sector for economic relations)|
Kneza Milosa 26|
11000 BELGRADE|
SLOVAKIA (SLOVENSKO)|
|
Ministère des Transports, de la Poste et|
des Télécommunications|
Section du Transport routier et urbain|
Nám. Slobody 6|
P.O. Box 100| Telefon: + 421 2 594 94 716
SK - 810 05 BRATISLAVA| Telefax: + 421 2 524 42 202
| E-mail: miroslav.goga@.telecom.gov.sk
SLOVENIA (SLOVINSKO)|
|
Ministry of the Interior|
Stefanova 2| Telefon: + 386 1 472 42 42
SLO - 1501 LJUBLJANA| Telefax: + 386 1 230 24 05
| E-mail: alojz.habic@.mnz.si
SPAIN (ŠPANĚLSKO)|
|
Dangerous Goods Commission (8°planta)|
Ministerio de Fomento|
Paseo de la Castellana, 67| Telefon: +34 91 597 50 21
E – 28 071 MADRID| Telefax: +34 91 597 50 27
| E-mail: piribas@.mfom.es
Contact person(styčná osoba):|
Mrs. Paloma Iribas Forcat|
Jefe del Gabinete de Ordenación y Coordinación del|
Transporte de Mercancías Peligrosas|
SWEDEN (ŠVÉDSKO)|
|
Swedish Rescue Services Agency|
Dangerous Goods and Saveso| Telefon: +46 54 13 50 00 (tel. ústředna)
S - 651 80 KARLSTAD| Telefax: +46 54 13 56 20
| E-mail: srv@.srv.se
Látky třídy 7|
(ne štěpné)|
Swedish Radiation Protection Institute|
SE-171 16 STOCKHOLM| Telefon: +46 87 29 71 00 (tel. ústředna)
(štěpné)| Telefax: +46 87 29 71 08
Swedish Nuclear Power Inspectorate|
SE - 106 58 STOCKHOLM| Telefon: +46 8 698 84 00 (tel. ústředna)
| Telefax: +46 8 661 90 86
SWITZERLAND (ŠVÝCARSKO)|
|
Office fédéral des routes|
Règles de la circulation| Telefon: +41 31 323 42 90
Mr. D.-Mr. GILABERT| Telefax: +41 31 323 74 55
CH - 3003 BERN| +41 31 323 43 03
(pokračování na další straně)| E-mail: david.gilabert@astra.admin.ch
|
Látky třídy 7|
|
Schválení zvláštní formy. Výpočet neuvedených hodnot. Schválení a sdělení pro všechny kusy typu B, kusv se štěpnými látkami, odeslání a zvláštní ujednání:|
|
Swiss Federal Nuclear Safety Inspectorate Transport and| Telefon: +41 56 310 38 11
Waste Management Section| +41 56 310 39 88
CH – 5232 VILLIGEN-HSK| Telefax: +41 56 310 39 07
|
Licence pro dovoz, vývoz, dopravu a tranzit radioaktivních látek a radioaktivních odpadů:|
|
Federal Office of Energy|
Nuclear Energy Section|
CH -3003 BERN|
|
Kopie žádosti se zasílají na adresu:|
|
Swiss Federal Nuclear Safety Inspectorate Transport and| Telefon: +41 31 322 56 31
Waste Management Section| +41 31 322 56 32
CH- 5 232 VILLIGEN-HSK| Telefax: +41 31 322 00 78
SWITZERLAND (ŠVÝCARSKO - pokračování)|
|
Licence oro nejaderný dovoz/vývoz a licence pro dopravce radioaktivních látek:| Telefon: +41 31 322 96 14
| +41 31 322 96 06
Federal Office of Public Health| Telefax: +41 31 322 83 83
Division of Radiation Protection|
CH -3003 BERN|
THE FORMER YUGOSLAV REPUBLIC OF MACEDONIA (MAKEDONIE)|
|
Minister of Transport and Communications|
Ul. Vasil Djorgov br. 35|
MK - 91000 SKOPJE|
UKRAINE (UKRAJINA)|
|
Ministry of Transport|
Main Department of Traffic Safety and Labour Protection|
Schorsa Str. 7/9|
UKR - 09688 KYIV|
| Telefax: +38 044 269 45 31
UNITED KINGDOM
(SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA)|
|
Department for Transport / Dangerous Goods Branch|
Great Minster House| Telefon: +44 20 79 44 2762
Zone 2/34| Telefax: +44 20 79 44 2039
76 Marsham Street| E-mail: nigel.reader@.dft.gsi.gov.uk
UK – LONDON SW1P 4DR|
Další užitečné adresy v zemích, které nejsou smluvními stranami ADR:
IRELAND (IRSKO)|
|
Health and Safety Authority|
10 Hogan Place|
DUBLIN-2| Telefon: +353 1 614 70 00
| Telefax: + 353 1 614 70 20
| E.mail: driverexams@.hsa.ie
| deire_sinnott@hsa.ie
ČÁST 2
Klasifikace
KAPITOLA 2.1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
2.1.1
Úvod
2.1.1.1
V ADR jsou následující třídy nebezpečných věcí:
Třída 1| Výbušné látky a předměty
---|---
Třída 2| Plyny
Třída 3| Hořlavé kapaliny
Třída 4.1| Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
Třída 4.2| Samozápalné látky
Třída 4.3| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Třída 5.1| Látky podporující hoření
Třída 5.2| Organické peroxidy
Třída 6.1| Toxické látky
Třída 6.2| Infekční látky
Třída 7| Radioaktivní látky
Třída 8| Žíravé látky
Třída 9| Jiné nebezpečné látky a předměty
2.1.1.2
Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN číslo. Používají se následující druhy položek:
A.
Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pokrývajících více isomerů, např.:
UN 1090| ACETON
---|---
UN 1104| AMYLACETÁTY
UN 1194| ETHYLNITRIT, ROZTOK
B.
Druhové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, které nejsou j.n. položkami, např.:
UN 1133| LEPIDLA
---|---
UN 1266| VÝROBKY KOSMETICKÉ
UN 2757| PESTICID KARBAMÁT,TUHÝ, TOXICKÝ
UN 3101| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ
C.
Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určité chemické nebo technické povahy, jinde nejmenované, např.:
UN 1477| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
---|---
UN 1987| ALKOHOLY, J.N.
D.
Všeobecné j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů, mající jednu nebo více všeobecných nebezpečných vlastností, jinde nejmenované, např.
UN 1325| LÁTKA, HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
---|---
UN 1993| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadné položky.
2.1.1.3
Pro účely balení jsou látky, kromě látek tříd 1, 2 5.2, 6.2 a 7 a kromě samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1, přiřazeny k obalovým skupinám v závislosti na svém stupni nebezpečí:
Obalová skupina I: | látky velmi nebezpečné
---|---
Obalová skupina II: | látky středně nebezpečné
Obalová skupina III:| látky málo nebezpečné
2.1.2
Zásady klasifikace
2.1.2.1
Nebezpečné věci, které spadají pod název třídy, jsou definovány na základě svých vlastností dle pododdílu 2.2.x. 1 odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a přiřazení k obalové skupině se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x. 1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím, uvedených v příslušném(-ých) pododdílu(-ech) 2.2.x. 1.
2.1.2.2
Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 v číselném pořadí UN čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou(-é) skupinu(-y), bezpečnostní značku(y), která(é) musí být umístěna(y), jakož i ustanovení o balení a přepravě 1.
2.1.2.3
K přepravě nejsou připuštěny nebezpečné věci uvedené nebo definované v pododdílu 2.2.x. 2 každé třídy.
2.1.2.4
Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tj. věci, které nejsou uvedeny jako samostatné položky v tabulce A kapitoly 3.2 a které nejsou uvedeny ani definovány v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x. 2, musí být zařazeny do příslušné třídy v souladu s postupem dle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a obalová skupina (pokud je). Po stanovení třídy, vedlejšího nebezpečí (pokud je) a obalové skupiny (pokud je), musí být určeno odpovídající UN číslo.Rozhodovací stromy uvedené v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných položek) na konci každé třídy uvádějí určující parametry pro výběr
příslušné hromadné položky (UN čísla). Ve všech případech musí být vybrána nejspecifičtější hromadná položka zahrnující vlastnosti látky nebo předmětu v pořadí vyjádřeném v pododdílu 2.1.1.2 písmeny B, C a D. Pouze v tom případě, že látka nebo předmět nemohou být zařazeny pod položku typu B nebo C podle pododdílu 2.1.1.2, je možné je zařadit pod položku typu D.
2.1.2.5
Na základě zkušebních postupů kapitoly 2.3 a kritérií stanovených v pododdílech 2.2.x. 1 jednotlivých tříd může být stanoveno, jak je to uvedeno ve zmíněných pododdílech, že látka, roztok nebo směs určité třídy, které jsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží dotyčná látka, roztok nebo směs do této třídy.
2.1.2.6
Pro účely klasifikace jsou látky s bodem tání nebo počátkem tání 2013 nebo nižším při tlaku 101,3 kPa považovány za kapalné látky. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce dle ASTM D 4359-90 nebo zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem) předepsané v oddílu 2.3.4.
2.1.3
Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)
2.1.3.1
Látky, včetně roztoků a směsí, jmenovitě neuvedené, musí být zařazeny podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x. 1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky musí být určeno(a) na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.
2.1.3.2
Látka jmenovitě neuvedená v tabulce A kapitoly 3.2, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být zařazena do příslušné třídy pod hromadnou položku dle pododdílu 2.2.x. 3 této třídy.
2.1.3.3
Roztok nebo směs obsahující jen jednu nebezpečnou látku, jmenovitě uvedenou v tabulce A kapitoly 3.2, společně s jednou nebo více látkami, které nejsou nebezpečné, musí být považována za nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou, ledaže by:
(a)
roztok nebo směs byly zvlášť jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nebo
(b)
z údajů pod položkou pro tuto nebezpečnou látku je zcela jasné, že je použitelná jen pro čistou nebo technicky čistou látku, nebo
(c)
třída, fyzikální stav nebo obalová skupina tohoto roztoku nebo směsi je odlišná od třídy, fyzikálního stavu nebo obalové skupiny této nebezpečné látky.
V případě odstavce (b) nebo (c) musí být roztok nebo směs zařazena jako jmenovitě neuvedená látka, se zohledněním případného vedlejšího nebezpečí, do odpovídající třídy a přiřazena pod vhodnou hromadnou položku podle pododdílu 2.2.x.3, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly předpisům ADR.
2.1.3.4
Roztoky a směsi obsahující látku spadající pod jednu z položek uvedených v odstavci 2.1.3.4.1 nebo 2.1.3.4.2 musí být zařazeny podle ustanovení těchto odstavců.
2.1.3.4.1
Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy přiřazeny pod stejnou položkou, jako v nich obsažená látka, za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3:
-
Třída 3
UN 1921| PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
---|---
UN 2481| ETHYLISOKYANÁT
UN 3064| NITROGLYCERIN, ROZTOK V ALKOHOLU s více než 1%, ale nejvýše 5% nitroglycerinu
-
Třída 6.1
UN 1051| KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3% vody
---|---
UN 1185| ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 1259| TETRAKARBONYL NIKLU
UN 1613| KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ, VODNÝ ROZTOK (KYANOVODÍK VODNÝ ROZTOK), obsahující nejvýše 20% kyanovodíku,
UN 1614| KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3% vody a nasáklý v porézní inertní hmotě
UN 1994| PENTAKARBONYL ŽELEZA
UN 2480| METHYLISOKYANÁT
UN 3294| KYANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU,obsahující nejvýše 45 % kyanovodíku
-
Třída 8
UN 1052| FLUOROVODÍK, BEZVODÝ
---|---
UN 1744| BROM nebo BROM, ROZTOK
UN 1790| KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ, roztok, s více než 85% fluorovodíku
UN 2576| BROMID FOSFORYLU, ROZTAVENÝ
2.1.3.4.2
Roztoky a směsi obsahující látky spadající pod jednu z následujících položek třídy 9:
UN 2315| BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ (PCB)
---|---
UN 3151| BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ, nebo
UN 3151| TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ
UN 3152| BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ
UN 3152| TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ, nebo
UN 3432| BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ (PCB)
musí být vždy přiřazeny pod tutéž položku třídy 9, pokud
-
neobsahují žádnou další nebezpečnou složku, jinou než složky obalové skupiny III tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1 nebo 8; a
-
nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3.
2.1.3.5
Látky jmenovitě neuvedené v tabulce A kapitoly 3.2, mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky a směsi obsahující více nebezpečných látek, musí být přiřazeny pod hromadnou položku (viz pododdíl 2.1.2.4) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na svých nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:
2.1.3.5.1
Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi musí být provedeno podle kritérií uvedených v pododdíle 2.2.x. 1 jednotlivých tříd.
2.1.3.5.2
Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu, který představuje převažující nebezpečí.
2.1.3.5.3
Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají do více než jedné třídy nebo skupiny látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazeny do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:
(a)
látky třídy 7 (kromě radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);
(b)
látky třídy 1;
(c)
látky třídy 2;
(d)
znecitlivěné kapalné výbušné látky třídy 3;
(e)
samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1;
(f)
pyroforní látky třídy 4.2;
(g)
látky třídy 5.2;
(h)
látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě své toxicity při vdechnutí musí být přiřazeny k obalové skupině I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající toxicitu při vdechnutí prachů a mlhy (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale toxicita při požití nebo při dotyku s pokožkou jen v rozsahu obalové skupiny lil nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];
(i)
infekční látky třídy 6.2.
2.1.3.5.4
Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v odstavci 2.1.3.5.3, musí být látka zařazena stejným postupem, avšak odpovídající třída se vybere podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
2.1.3.5.5
Je-li látka, která se má přepravovat, odpadem se složením, které není přesně známo, smí být její přiřazení k UN číslu a obalové skupině podle 2.1.3.5.2 založeno na odesilatelově znalosti odpadu, včetně všech dostupných technických a bezpečnostních údajů, jak jsou vyžadovány platnou legislativou pro bezpečnost a životní prostředí 2
V případě pochybnosti musí být zvolena nejvyšší úroveň nebezpečí.
Jestliže je však možno na základě znalosti složení odpadu a fyzikálních a chemických vlastností jeho identifikovaných složek dokázat, že vlastnosti odpadu neodpovídají vlastnostem obalové skupiny I, smí být odpad zařazen pod nejvhodnější j.n. položku obalové skupiny II.
Tento postup nesmí být použit pro odpady obsahující látky zmíněné v 2.1.3.5.3, látky třídy 4.3, látky případu zmíněného v 2.1.3.7 ani pro látky, které nejsou připuštěny k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2.
2.1.3.6
Je vždy nutno použít nejspecifičtější hromadné položky (viz pododdíl 2.1.2.4), tj. všeobecné j.n.. položky se používá jen tehdy, pokud nelze použít druhové položky nebo specifické j.n. položky.
2.1.3.7
Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou mít výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly předpisy pro třídu 1.
2.1.3.8
Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, splňující kritéria odstavce 2.2.9.1.10 se navíc ke svým nebezpečím tříd 1 až 9 považují za látky ohrožující životní prostředí. Jiné látky splňující kritéria odstavce 2.2.9.1.10 se přiřadí k UN číslům 3077 nebo 3082, jak je to náležité.
2.1.3.9
Odpady, které nesplňují kritéria pro zařazení do tříd 1 až 9, avšak spadají pod Basilejskou úmluvu o kontrol pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, se smějí přepravovat pod UN čísly 3077 nebo 3082.
2.1.3.10
Tabulka převažujících nebezpečí
Třída a obalová| 4.1 II| 4.1 III| 4.2 II| 4.2 III| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 5.1 II| 5.1 III| 6.1 I DERMAL| 6.1 I ORAL| 6.1 II| 6.1 III| 8 I| 8 II| 8 lII| 9
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
3 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.3 l| 4.3 l| 4.3 l| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 3 l| 3 l| 3 l| 3 l| 3 l| 3 l| 3 l| 3 l
4.1| 3 I| 4.1| 3 I| 4.2| 3 I| 4.2| 3 l| 5.1 l| 3 l| 5.1 l| 3 l| 5.1 l| 3 l
3 II| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 3 I| 3 I| 3 II| 3 II| 8 I| 3 II| 3 II| 3 II
4.1| 3 II| 4.1| 3 II| 4.1| 3 II| 4.1| 3 II| 5.1 l| 3 l| 5.1| 3 II| 5.1| 3 II
3 III| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 3 III *)| 8 I| 8 II| 3 III| 3 III
4.1| 3 II| 4.1| 3 III| 4.1| 3 II| 4.1| 3 III| 5.1 l| 3 l| 5.1 II| 3 ll| 5.1 III| 3 III
4.1 II| | | 4.2 II| 4.2 II| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 4.1 II| 4.1 II| 6.1 I| 6 1 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 8 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.1 II
4.1 II| 6.1 II| 4.1 II| 6.1 II| 4.1 II| 8 II| 4.1 II| 8 II
4.1 III| | | 4.2 II| 4.2 lIl| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 4.1 II| 4.1 III| 6.1 I| 6.1 l| 6.1 II| SOL| LIQ| 8 I| 8 II| SOL| LIQ| 4.1 III
4.1 III| 6.1 II| 4.1 III| 8 III
4.2 II| | | | | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 5.1 I| 4.2 II| 4.2 II| 6.1 I| 6.1 I| 4.2 II| 4.2 II| 8 I| 4.2 II| 4.2 II| 4.2 ll
4.2 III| | | | | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 lIl| 5.1 l| 5.1 lI| 4.2 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 4.2 lIl| 8 I| 8 II| 4.2 III| 4.2 III
4.3 I| | | | | | | | 5.1 I| 4.3 l| 4.3 I| 6.1 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 l| 4.3 l| 4.3 l| 4.3 I| 4.3 I
4.3 II| | | | | | | | 5.1 I| 4.3 II| 4.3 II| 6 1 I| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 8 l| 4.3 II| 4.3 II| 4.3 II
4.3 III| | | | | | | | 5.1 I| 5.1 II| 4.3 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 lI| 4.3 lII| 8 l| 8 ll| 4.3 III| 4.3 lIl
5.1 I| | | | | | | | | | | 5.1 I| 5.1 I| 5.1 l| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I
5.1 II| | | | | | | | | | | 6.1 I| 5.1 I| 5.1 II| 5.1 II| 8 I| 5.1 ll| 5.1 II| 5.1 II
5.1 lII| | | | | | | | | | | 6.1 I| 6 1 I| 6.1 II| 5.1 III| 8 I| 8 II| 5.1 III| 5.1 III
6.1 I DERMAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| 6.1 l| 6 1 I| 6.1 I
6.1 l| 8 l
6.1 1 ORAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 I
6.1 l| 8 l
6.1 II INHAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| 6.1 II| 6.1 II| 6.1 II
6.1 l| 8 l
6.1 II DERMAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| SOL| LIQ| 6.1 II| 6.1 II
6.1 l| 8 l| 6.1 lI| 8 lI
6.1 II ORAL| | | SOL = tuhé látky a směsi| 8 l| SOL| LIQ| 6.1 II| 6.1 II
LIQ = kapalné látky, směsi a roztoky| 6.1 lI| 8 lI
6.1 III| | | DERMAL = toxicita při absorpci pokožkou| 8 l| 8 II| 8 III| 6.1 III
8 I| | | ORAL = toxicita při požití| | | | 8 II
8 II| | | INHAL = toxicita při vdechnuti| | | | 8 lIl
8 III| | | *) Třída 6.1 pro pesticidy.| | | |
POZNÁMKA 1
: Příklady pro použití tabulky
Zařazení jediné látky
Popis zařazované látky:
Amin jmenovitě neuvedený, vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.
Postup:
Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I.
Tento Amin je tímto přiřazen třídě 8, a sice pod:
UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. obalová skupina I.
Zařazení směsi
Popis zařazované směsi:
Směs skládající se z hořlavé kapaliny třídy 3, obalové skupiny III, toxické látky třídy 6.1, obalové skupiny II, a žíravé látky třídy 8, obalové skupiny I.
Postup:
Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.
Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I dává 8 I LIQ.
Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8 a sice pod:
UN 2922 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N., obalová skupina I.
POZNÁMKA 2
: Příklady zařazení roztoků a směsí do třídy a obalové skupiny:
Roztok fenolu třídy 6.1 obalové skupiny II, v benzenu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen do třídy 3, obalové skupiny II. Tento roztok musí být na základě toxicity fenolu zařazen pod UN 1992 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. třídy 3, obalové skupiny II.
Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1, obalové skupiny II, a hydroxidu sodného třídy 8, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 3290 LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ J.N. do třídy 6.1, obalové skupiny II.
Roztok surového nebo rafinovaného naftalenu třídy 4.1, obalové skupiny III, v benzínu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen pod UN 3295 UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.
Směs uhlovodíků třídy 3, obalové skupiny III, a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II je zařazena pod UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3432 BIFENILY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ do třídy 9, obalové skupiny II.
Směs propylenimu třídy 3 a polychlorovaného bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3.
2.1.4
Zařazování zkušebních vzorku
2.1.4.1
Jestliže třída látky není přesně známa a látka je přepravována k dalšímu zkoušení, musí být zařazena na základě znalostí odesílatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování pro přepravu a pod předběžné UN číslo, a sice za použití:
(a)
klasifikačních kritérií kapitoly 2.2; a
(b)
ustanovení této kapitoly.
Musí se použít nejpřísnější obalové skupiny odpovídající zvolenému oficiálnímu pojmenování pro přepravu.
Při použití těchto předpisů musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno slovem „VZOREKׅ“ (např. “HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., VZOREK“). V některých případech, kdy pro vzorek, který vyhovuje určitým klasifikačním kriteriím, existuje specifické oficiální pojmenování pro přepravu (např. VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, UN číslo 3167), musí být použito toto oficiální pojmenování pro přepravu. Pokud je pro přepravu vzorku použita j.n.. položka, nemusí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno technickým názvem, jak je vyžadováno zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3.
Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování pro přepravu za podmínky, že:
(a)
látka se nepovažuje za látku nepřipuštěnou k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2 kapitoly 2.2 anebo podle kapitoly 3.2;
(b)
látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1, nebo se nepovažuje za látku infekční ani radioaktivní;
(c)
látka vyhovuje ustanovením odstavce 2.2.41.1.15 nebo odstavce 2.2.52.1.9, jde-li o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;
(d)
vzorek je přepravován ve skupinovém obalu s čistou (netto) hmotností jednoho kusu nejvýše 2,5 kg; a
(e)
vzorek není balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu.
KAPITOLA 2.2
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY
2.2.1
Třída 1 Výbušné látky a předměty
2.2.1.1
Kritéria
2.2.1.1.1
Pod název třídy 1 spadají:
(a)
výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlosti, že mohou způsobit škody v okolním prostředí.
Pyrotechnické látky: látky nebo směsi látek určené k vyvolání tepelných, světelných, zvukových, plynových nebo dýmových efektů nebo jejich kombinaci pomocí nedetonačních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí.
POZNÁMKA1: Látky, které samy nejsou výbušnými látkami, ale mohou vytvořit směs plynu, páry nebo prachu schopnou výbuchu nejsou látkami třídy 1.
POZNÁMKA2: Z třídy 1 jsou vyjmuty také vodou nebo alkoholem navlhčené výbušniny, jejichž obsah vody nebo alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, a výbušniny obsahující plastifikační prostředky - tyto výbušniny jsou zařazeny do třídy 3 nebo 4.1; vyjmuty jsou rovněž výbušniny, které jsou na základě svých převažujících nebezpečných vlastností zařazeny do třídy 5.2.
(b)
Výbušné předměty: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných nebo pyrotechnických látek.
POZNÁMKA: Zařízení, která obsahují výbušné nebo pyrotechnické látky v tak malém množství nebo takového druhu, že se jejich neúmyslný nebo náhodný zážeh nebo počin během přepravy neprojeví vně zařízení rozletem, ohněm, mlhou, dýmem, teplem nebo silným zvukem, nepodléhají předpisům třídy 1.
(c)
Látky a předměty výše nejmenované, které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku pomocí výbuchu nebo pyrotechnického efektu.
2.2.1.1.2
Každá látka nebo předmět, které mají nebo by mohly mít výbušné vlastnosti, musí být posouzeny pro zařazení do třídy 1 na základě zkoušek, zkušebních postupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kriterií, část I.
Látka nebo předmět zařazené do třídy 1 smějí být připuštěny k přepravě pouze tehdy, jsou-li přiřazeny k jednomu z pojmenování nebo k jedné z j.n. položek uvedených v tabulce A kapitoly 3.2 a splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií.
2.2.1.1.3
Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k UN číslu a pojmenování nebo k j.n. položce tabulky A kapitoly 3.2. Interpretace pojmenování látek a předmětů tabulky A kapitoly 3.2 musí být založena na glosáři uvedeném v odstavci 2.2.1.1.8.
Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů, s výjimkou třaskavin, které jsou přepravovány pro účely zkoušení, zařazování, výzkumu a vývoje, kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek mohou být přiřazeny k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ.
Přiřazení výbušných látek a předmětů, jmenovitě neuvedených v Kapitole 3.2, tabulce A, k j.n. položce třídy 1 nebo k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je podle zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6), přeprava závislá na vydání zvláštního povolení příslušného orgánu, musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Tento příslušný orgán musí také písemně schválit přepravní podmínky těchto látek a předmětů. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být klasifikace a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.1.1.4
Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k některé podtřídě podle odstavce 2.2.1.1.5 a k některé skupině snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6. Podtřída musí být stanovena na základě výsledků zkoušek popsaných v oddílech 2.3.0 a 2.3.1 s použitím definic v odstavci 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle definic odstavci 2.2.1.1.6. Číslo podtřídy spolu s písmenem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.
2.2.1.1.5
Definice podtříd
Podtřída 1.1 Látky a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě).
Podtřída 1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem.
Podtřída 1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu střepin nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem:
(a)
při hoření vydávají značné tepelné záření nebo
(b)
které hoří postupně za projevu malé tlakové vlny nebo rozletu nebo obou těchto účinků.
Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo počinu během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5 Velmi necitlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni.
Podtřída 1.6 Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.
POZNÁMKA: Předměty podtřídy 1.6 vykazují nebezpečí, které je omezeno na výbuch pouze jednoho předmětu.
2.2.1.1.6
Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů
A| Třaskavina
---|---
B| Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení. Zahrnuty jsou i některé předměty, jako rozbušky a počinová zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny.
C| Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu.
D| Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět obsahující třaskavinu, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
E| Předmět obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
F| Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.
G| Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
H| Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor.
J| Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.
K| Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou chemickou látku.
L| Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látkou, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů.
N| Předměty, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace.
S| Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno.
POZNÁMKA 1
.: Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině nutně vázáno na zkoušky k přidělení klasifikačního kódu.
POZNÁMKA 2
: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být opatřeny vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že tyto prostředky mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení určená k zamezení výbuchu v případě náhodného uvedení roznětného prostředku do činnosti. Takové kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.
POZNÁMKA 3
: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být baleny společně se svými vlastními roznětnými prostředky, které neobsahují dvě účinná pojistná zařízení (t.j. z rozněčovači, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že je dodrženo zvláštní ustanovení MP21 oddílu 4.1.10. Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.
POZNÁMKA 4
: Předměty smějí být opatřeny svými vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že se roznětné prostředky nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.
POZNÁMKA 5
: Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smějí být baleny společně. Takové kusy musí být přiřazeny ke skupině snášenlivosti E.
2.2.1.1.7
Přiřazení výrobků zábavní pyrotechniky k podtřídám
2.2.1.1.7.1
Výrobky zábavní pyrotechniky musí být obvykle přiřazeny k podtřídám 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 na základě dat získaných ze zkoušek série 6 Příručky zkoušek a kritérií. Jelikož je však počet druhů takových předmětů velmi rozsáhlý a kapacita zkušebních zařízení může být omezená, přiřazení k podtřídám může být také provedeno v souladu s postupem uvedeným v 2.2.1.1.7.2.
2.2.1.1.7.2
Přiřazení výrobků zábavní pyrotechniky k UN číslům 0333, 0334, 0335 a 0336 může být rovněž provedeno na základě analogie, bez zkoušek série 6, v souladu se stanovenou klasifikací výrobků zábavní pyrotechniky dle tabulky v 2.2.1.1.7.5. Takové přiřazení může být provedeno pouze se souhlasem příslušného orgánu. Výrobky neuvedené v této tabulce musí být klasifikovány na základě dat získaných ze zkoušek série 6.
POZNÁMKA 1
: Zařazení nových druhů výrobků zábavní pyrotechniky do sloupce 1 tabulky v 2.2.1.1.7.5 může být provedeno pouze na základě výsledků všech předepsaných zkoušek postoupených Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN k posouzení.
POZNÁMKA 2
: Výsledky zkoušek získané příslušnými orgány, které potvrzují nebo vyvracejí přiřazení výrobků zábavní pyrotechniky uvedených ve sloupci 4 tabulky v 2.2.1.1.7.5 k podtřídám ve sloupci 5, by měly být postoupeny Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN pro informaci.
2.2.1.1.7.3
Jestliže jsou výrobky zábavní pyrotechniky více než jedné podtřídy zabaleny ve stejném kusu, musí být klasifikovány jako nejnebezpečnější podtřída, pokud z dat získaných ze zkoušek série 6 nevyplyne jiná klasifikace.
2.2.1.1.7.4
Klasifikace uvedená v tabulce 2.2.1.1.7.5 platí pouze pro předměty zabalené v lepenkových bednách (4G).
2.2.1.1.7.5
Tabulka stanovených klasifikací výrobků zábavní pyrotechniky1
Poznámka 1
: Odkazy na procenta v tabulce znamenají, není-li stanoveno jinak, hmotnost všech pyrotechnických složí (například raketových motorů, výmetné náložky, trhavé náložky a efektové náložky).
Poznámka 2
: “Výbušková slož” se v této tabulce vztahuje na pyrotechnické slože v práškové formě nebo pyrotechnické díly předmětů zábavní pyrotechniky, které se používají k vytváření zvukového efektu nebo jako trhavá nebo startovací náložka, vyjma toho když se Zkouškou série 2(c)(i) “Time/pressure test” Dle Příručky zkoušek a kriterií prokáže, že čas nárůstu tlaku je delší než 8 ms pro 0,5 g pyrotechnické slože.
Poznámka 3
: Uvedené rozměry v mm se vztahují:
-
pro kulové nebo válcové kombinované efektové pumy k průměru tělesa pumy,
-
pro válcové efektové pumy k délce pumy,
-
pro efektové pumy v moždíři, římské svíce, vystřelovací trubice nebo miny k vnitřnímu průměru trubice obsahující předmět zábavní pyrotechniky,
-
pro sáčkovou nebo válcovou minu, k vnitřnímu průměru moždíře určeného pro minu.
Typ| Zahrnuje/nazývá se:| Definice| Specifikace| Klasifikace
---|---|---|---|---
Puma, kulová
nebo válcová| Kulová efektová puma:
výšková efektová puma,
barevná efektová puma,
kombinovaná více-efektová, puma,
námořní puma,
padáková efektová puma,
dýmová efektová puma,
hvězdicová efektová puma, dělostřelecká pozdravná,
zvukové efektové pumy:
třesková efektová puma,
hromová rána,
pumová sestava| Zařízení s hnací náplní nebo bez ní, se zpožďovací zápalnici a trhavou náložkou, pyrotechnickými díly nebo volně loženou pyrotechnickou složí, určené k odpalování z moždíře| Všechny třeskové pumy| 1.1G
Barevná puma: ≥ 180 mm| 1.1G
Barevná puma: < 180 mm s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.1G
Barevná puma: < 180 mm s ≤ 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.3G
Barevná puma: ≤ 50 mm, nebo ≤ 60 g pyrotechnické slože, s ≤ 2% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.4G
Kombinovaná efektová puma| Zařízení s dvěma nebo více kulovýma efektovými pumami ve společném obalu, s oddělenými vnějšími zpožďovacími zápalnicemi, vystřelované společnou hnací náplní| Nejnebezpečnější kulová efektová puma určuje klasifikaci.
Přebitý moždíř, puma v moždíři| Zařízení sestávající z kulové nebo válcové efektové pumy umístněné v moždíři, který je určen k jejímu vystřelení| Všechny třeskové pumy| 1.1G
Barevné pumy: ≥ 180 mm| 1.1G
Barevná puma: s>25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.1G
Barevné pumy > 50 mm a < 180 mm| 1.2G
Barevné pumy ≤ 50 mm, nebo s< 60 g pyrotechnické slože, s ≤ 25% zábleskové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.3G
Pumy v pumě (kulová)
(Odkazy na procenta pro pumy
v pumě se vztahují na hrubou hmotnost pyrotechnického předmětu)| Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalníci a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy a inertní materiály, které je určeno k vystřelování z moždíře| > 120 mm| 1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalníci a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy s ≤ 25g výbuškové slože v jedné pumě, s ≤ 33% výbuškové slože a s ≥ 60% inertního materiálu, které je určeno k vystřelování z moždířů| ≤ 120 mm| 1.3G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalníci a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy a/nebo pyrotechnické díly, které je určeno k vystřelování z moždířů| > 300 mm| 1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalníci a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnických složí, které je určeno k vystřelování z moždířů| > 200 mm a ≤ 300 mm| 1.3G
Zařízení, s hnací náplní, se zpožďovací zápalníci a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnické slože, které je určeno k vystřelování z moždířů| ≤ 200 mm| 1.3G
Baterie/kombinace| Přehradová palba, dělostřelecká palba, prostorové efekty, květinové efekty, pumové koule, výbuchy, palebné baterie, palebné baterie se zábleskem, vzdušná pumová sestava| Sestava obsahující několik dílů buď stejného typu nebo různých typů, které odpovídají jednomu z typů předmětu zábavní pyrotechniky uvedeného v této tabulce. Má jedno nebo dvě místa zážehu| Nejnebezpečnější typ předmětu zábavní pyrotechniky určuje klasifikaci
Římská svíce| Efektová svíce, svíce, bombičky| Trubice obsahující sestavu pyrotechnických dílů, sestávající z podobných pyrotechnických složí, hnací a přenosové zápalnice| ≥ 50 mm vnitřního průměru, obsahující výbuškovou slož, nebo <50 mm s > 25% výbuškové slože| 1.1G
≥ 50 mm vnitřního průměru, neobsahující výbuškovou slož| 1.2G
< 50 mm vnitřního průměru a s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru každého pyrotechnického elementu ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože| 1.4G
Jednoranná svíce| Jednoranná svíce| Trubice obsahující pyrotechnické díly sestávající z pyrotechnické slože, hnací náplně a přenosové zápalnice nebo bez ní| ≤ 30 mm vnitřního průměru a pyrotechnický element > 25 g, nebo s > 5% a s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru, pyrotechnický element ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože| 1.4G
Raketa| Lavinové rakety, signální rakety, pískavé, lahvové rakety, nebeské rakety, rakety typu střel, stolní rakety| Trubice obsahující pyrotechnickou slož a/nebo pyrotechnické díly, opatřená latí nebo jiným prostředkem stabilizace letu, která je určena k vystřelování do vzduchu| Pouze s efektem výbuškové slože| 1.1G
Výbuškové slož s > 25% pyrotechnické slože| 1.1G
s > 20 g pyrotechnické slože s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G
s ≤ 20 g pyrotechnické slože, černého prachu, trhavé směsí a s ≤ 0,13 g výbuškové slože na ránu a ≤ 1 g celkově| 1.4G
Mina| Povrchová mina, sáčková mina, válcová mina| Trubice obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, která je určena k položení nebo upevnění na zem. Základním efektem je vymetení všech pyrotechnických dílů do vzduchu v jediném ohnivém prostorovém vizuálním a/nebo zvukovém efektu nebo:
Tkaninový nebo papírový sáček nebo válec obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, určený k umístění do moždíře s funkcí miny| s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.1G
≥ 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.1G
< 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.3G
s ≤ 150 g pyrotechnické slože, obsahující ≤ 5% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem. Každý pyrotechnický element ≤ 25 g, každý třeskový efekt < 2 g; každý hvizd, jestliže existuje ≤ 3 g| 1.4G
Fontány| Sopky, ohňopády, bengálské ohně, osvětlovací pochodně, fontány, létající jiskry| Nekovové pouzdro obsahující lisovanou nebo zhutněnou pyrotechnickou slož vytvářející jiskry a plamen| ≥ 1 kg pyrotechnické slože| 1.3G
< 1 kg pyrotechnické slože| 1.4G
Prskavky| Ruční prskavky, prskavky neurčené k držení v ruce, drátové prskavky| Tuhý drát částečně potažený (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou složí s nebo bez zapalovací špičky| Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku| 1.3G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku; Prskavky s dusičňany: ≤ 30 g na kus| 1.4G
Bengálská tyčinka| Tlumená tyčinka| Nekovové tyčinky částečně potažené (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou složí, určené k držení v ruce| Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku| 1.3 G
| Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku; Prskavky s dusičnany: ≤ 30 g na kus| 1.4G
Drobné předměty zábavní pyrotechniky s nízkou nebezpečností| Stolní bomby, bouchací kuličky, kapsle, dýmovnice, mlhovnice, hadi, červi, serpentiny, práskací provázky, oslavné rány| Zařízení určené k vytváření velmi omezených vizuálních a/nebo zvukových efektů, které obsahuje malé množství pyrotechnické a/nebo výbušné slože| Bouchací kuličky a kapsle mohou obsahovat nejvýše 1.6 mg třaskavého stříbra;
kapsle a oslavné rány mohou obsahovat nejvýše 16 mg směsi chlorečnanu draselného a červeného fosforu;
jiné předměty mohou obsahovat nejvýše 5 g pyrotechnické slože, ale žádnou výbuškovou slož| 1.4G
Kotouče| Vzdušný kotouč, helikoptéra, pozemní kotouč| Nekovová trubička nebo trubičky obsahující pyrotechnickou slož, která vytváří plyn nebo jiskry s nebo bez slože produkující zvuk, s nebo bez křidélek| Pyrotechnická slož v kusu > 20 g, obsahující ≤ 3% výbuškové slože vytvářející třesk, nebo hvízdající slož ≤ 5 g| 1.3G
Pyrotechnická slož v kusu ≤ 20 g, obsahující ≤ 3% zábleskové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g| 1.4G
Světelná kola| Saxon| Zařízení opatřené pohonnými jednotkami obsahujícími pyrotechnickou slož a vybavené přídavnými prostředky, které umožňují převést přímočarý pohyb v rotaci| ≥ 1 kg pyrotechnické slože celkem, bez třaskavého efektu, každý hvizd (jestliže existuje)
≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v kole| 1.3G
< 1 kg pyrotechnické slože celkem, bez třeskového efektu, každý hvizd (jestliže existuje)
≤ 5 g a ≤ 10 g hvízdavé slože v kole| 1.4G
Vzdušné kolo| Létající Saxon, UFO, vznášející se koruna| Trubice obsahující hnací náplně a pyrotechnické slože vytvářející jiskry, plamen a/nebo zvuk. Trubice jsou upevněny k nosnému kolu| > 200 g pyrotechnické slože nebo > 60 g pyrotechnické slože v jednom elementu s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvizdové slože v jednom kole| 1.3G
| | ≤ 200 g pyrotechnické slože celkem a ≤ 60 g pyrotechnické slože v jedné pohonné jednotce s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvizdové slože v jednom kole| 1.4G
Výběrový balíček| Ukázková sestava, zahradní sestava, pokojová sestava| Balíček s více než jedním typem, který odpovídá jednomu z typu výrobku zábavní pyrotechniky uvedeného v této tabulce| Nejnebezpečnější výrobek zábavní pyrotechniky určuje klasifikaci
Práskající sestava| Oslavná petarda, oslavná rulička| Sestava trubic (papírových nebo lepenkových) spojená pyrotechnickou zápalnicí. Každá trubice je určena k tvorbě zvukového efektu| Každá trubice ≤ 140 mg výbuškové slože nebo ≤ 1 g černého prachu| 1.4G
Petarda| Pozdravná petarda, záblesková petarda, žertovná petarda| Nekovová trubice obsahující třeskovou slož určená k tvorbě zvukového efektu| > 2 g výbuškové slože
v elementu| 1.1G
≤ 2 g výbuškové slože
v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu| 1.3G
≤ 1 g výbuškové slože
v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu nebo ≤ 10 g černého prachu v elementu| 1.4G
2.2.1.1.8
Glosář pojmenování
POZNÁMKA 1
: Smyslem popisů v glosáři není náhrada zkušebních postupů, ani stanovení klasifikace látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mohou být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být založeno na zkouškách výrobku podle Příručky zkoušek a kritérií, části I, nebo na analogii s podobnými, již odzkoušenými výrobky, zařazenými podle postupů Příručky zkoušek a kritérií.
POZNÁMKA 2
: Za pojmenováními jsou uvedena příslušná UN čísla (kapitola 3.2, tabulka A, sloupec 1).Pokud jde o klasifikační kód, viz odstavec 2.2.1.1.4
BLESKOVICE, ohebná: UN čísla 0065, 0289
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny opředené textilním vláknem, buď s povlakem nebo bez povlaku z plastu nebo jiného materiálu. Povlak není potřebný, pokud je opředení z textilních vláken prachotěsné.
BLESKOVICE, s kovovým pláštěm: UN čísla 0102, 0290
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubici z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku.
BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm: UN číslo 0104
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v plášti z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušné látky je tak malé, že se vně bleskovice projevuje jen nepatrný účinek výbuchu.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN čísla 0286, 0287
Předměty sestávající z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN číslo 0369
Předměty sestávající z detonující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0370
Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a z malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0371
Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO s trhací náplní: UN číslo 0221
Předměty sestávají z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k torpédu.
GRANÁTY, CVIČNÉ, ruční nebo puškové: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452
Předměty bez hlavní trhací nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětný prostředek a mohou obsahovat značkovací náplň.
GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0284, 0285
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0292, 0293
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.
HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo vlhčený méně než 15% hm.. vody: UN číslo 0118
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX) a trinitrotoluenu (TNT). Pod toto pojmenování spadá také „ Composition B“.
HEXOTONAL: UN číslo 0393
Látka sestávající z těsné směsi z 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ:UN čísla 0204, 0296
Předměty sestávající z nálože trhaviny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.
HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0374, 0375
Předměty sestávající z nálože trhaviny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.
KUMULATIVNÍ NÁLOŽE, PERFORAČNÍ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN čísla 0124, 0494
Předměty sestávající z ocelových trubek nebo kovových pouzder, do kterých jsou vloženy kumulativní nálože, které jsou propojeny bleskovicí. Neobsahují roznětné prostředky.
LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ ( EVI), J.N.: UN číslo 0482
Látky nebezpečné hromadným výbuchem, které jsou tak necitlivé, že při normálních přepravních podmínkách je jen velmi malá pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu z hoření v detonaci. Tyto látky musí obstát ve zkouškách série 5 dle Příručky zkoušek a kriterií.
MINY, s trhací náplní: UN čísla 0136, 0294
Předměty sestávající obvykle z obalu z kovu nebo kompozitních materiálů, které jsou naplněny detonující výbušninou, s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“.
MINY, s trhací náplní: UN čísla 0137, 0138
Předměty sestávající obvykle z kovových nebo kompozitních obalů, které jsou naplněny detonující výbušninou bez nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“.
MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488
Munice, bez hlavní trhavé nálože, která obsahuje trhavou nebo výmetnou náložku. Obvykle obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.
POZNÁMKA: GRANÁTY, CVIČNÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, DÝMOVÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0245, 0246
Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku.Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem; rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.
MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303
Munice, která obsahuje dýmotvornou látku; jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý, nebo dýmotvornou pyrotechnickou slož založenou na hexachlorethanu nebo červeném fosforu. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušninou, obsahuje munice také jednu nebo více následujících složek: hnací náplň se zapalovačem a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.
POZNÁMKA: SIGNÁLNÍ PROSTŘEDKY, DÝMOVÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, OSVĚTLOVACÍ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297
Munice určená k vytvoření jednotlivého zdroje intenzivního světla k osvětlení prostoru. Toto pojmenování zahrnuje osvětlovací nálože, granáty, střely a bomby osvětlovací a identifikující cíle.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; SVĚTLICE, POZEMNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, SLZOTVORNÁ, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301
Munice obsahující slzotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku, hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ S BÍLÝM FOSFOREM, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244
Munice, která obsahuje jako zápalnou látku bílý fosfor. Kromě toho obsahuje jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, s kapalinou nebo gelem, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN číslo 0247
Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovitou zápalnou látku. Pokud není zápalná látka sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho ještě jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300
Munice, která obsahuje zápalnou slož. Pokud není zápalná slož sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho jednu nebo více těchto složek: pohonnou náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náložkou.
MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363
Munice, která obsahuje pyrotechnické látky. Slouží ke zkoušce funkce nebo odolnosti nové munice, zbraňových dílů nebo zařízení.
NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ: UN čísla 0012, 0339, 0417
Munice, která sestává z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem, obsahující hnací náplň a pevnou střelu. Náboje jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. Pod toto pojmenování jsou zahrnuty také brokové náboje všech ráží.
POZNÁMKA: NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť.Také některé vojenské malorážové náboje nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmenováním NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ CVIČNÉ, nebo NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a náplně z bezdýmného nebo z černého prachu. Náboje neobsahují střely. Jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z náplně bezdýmného nebo černého prachu. Náboje neobsahují střely. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU: UN čísla 0012, 0328,0339, 0417
Munice, která sestává ze střely bez trhací nálože a z nábojky, s nebo bez zápalného šroubu. Předměty mohou obsahovat stopovku za předpokladu, že převažující nebezpečí představuje hnací náplň.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0005, 0007, 0348
Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náplní s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0006, 0321, 0412
Munice, která sestává ze střely s trhací náplní bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení, a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.
NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405
Předměty, které jsou určeny pro vytváření barevných světelných nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.
NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050
Předměty sestávají z pouzdra, zápalky a zábleskové slože. Všechny součásti jsou sestaveny do jednoho celku připraveného ke střelbě.
NÁBOJKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278
Předměty, sestávají z tenkého pouzdra z lepenky, kovu nebo jiného materiálu, které obsahují pouze bezdýmný prach a slouží k vystřelování tvrzených střel k prorážení pažení ropných vrtů.
NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381
Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZÁPALKOU: UN čísla 0055, 0379
Předměty, sestávající z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu, jejichž jedinou výbušnou součástí je zápalka nebo zápalkový šroub.
NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZÁPALKY: UN čísla 0446, 0444 Předměty sestávající z nábojnice, která je z části nebo celá zhotovena z nitrocelulózy.
NÁLOŽE, DESTRUKČNÍ: UN číslo 0048
Předměty, sestávající z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu, které obsahuje náplň z detonující výbušniny. Neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem:PUMY, MINY, STŘELY, atd. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, bez rozbušky: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441
Předměty sestávající z pouzdra obsahujícího nálož detonující výbušniny s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvolání mohutného usměrněného průrazného efektu.
NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, OHEBNÉ, LINEÁRNÍ: UN čísla 0237, 0288
Předměty sestávající z duše z detonující výbušniny tvarované do „V“ oplášťované pružnou hmotou.
NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0042, 0283
Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268
Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace a roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE, HLUBINNÉ:UN číslo 0056
Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, umístěné v sudu nebo ve střele, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě pojistná zařízení. Předměty jsou určeny k detonaci pod vodou.
NÁLOŽE TRHACÍ, S PLASTICKÝM POJIVÉM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460
Předměty, sestávající z nálože specifického tvaru bez pouzdra, vyrobené z trhaviny s plastickým pojivém. Neobsahují roznětné prostředky. Používají se jako součást munice jako jsou bojové hlavice.
NÁLOŽE, VÝBUŠNÉ, PRŮMYSLOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445
Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Používají se ke svařování, plátování a tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.
NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381
Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků.
NÁLOŽKY PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0060
Předměty sestávající z malé odnímatelné počinové náložky umístěné v dutině střely mezi zapalovačem a trhavinovou náplní.
NÁPLNĚ HNACÍ: UN čísla 0271,0272, 0415, 0491
Předměty sestávající z hnací náplně, v jakékoliv fyzikální formě, s pláštěm nebo bez pláště. Slouží jako součást raketových motorů nebo ke snížení odporu vzduchu u střel.
NÁPLNĚ HNACÍ, PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414
Hnací náplně, v jakékoli fyzikální formě, pro dělenou dělostřeleckou munici.
NÝTY, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0174
Předměty sestávající z malé náplně výbušniny uvnitř kovového nýtu.
OKTOLIT (OKTOL) suchý, nebo vlhčený méně než 15% hm. vody: UN číslo: 0266
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).
OKTONAL: UN číslo 0496
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu, trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
PENTOLIT, suchý nebo vlhčený méně než 15% hm. vody: UN číslo 0151
Látka sestává z těsné směsi pentaeritritoltetranitratu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).
PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ, nebo MODULY AIRBAGŮ nebo NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ: UN - číslo 0503
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které se používají v automobilech jako součásti záchranných prostředků, jako jsou airbagy nebo bezpečnostní pásy.
POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497
Látka, sestávající z deflagrující kapalné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu.
POHONNÁ HMOTA, TUHÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501
Látka, sestávající z deflagrující pevné výbušniny, která se používá k k reaktivnímu pohonu.
PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161
Látka, s obsahem nitrocelulózy jako hlavní složkou, která se používá jako pohonná hmota. Tento pojem zahrnuje jednosložkové bezdýmné prachy (samotná nitrocelulóza (NC)), dvousložkové bezdýmné prachy (jako NC s nitroglycerinem (NG)) a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/nitroguanidin).
POZNÁMKA: Bezdýmný prach litý, lisovaný nebo balený v pytlících je uveden pod pojmem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOZE HNACÍ.
PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo PRACH ČERNÝ, V PELETÁCH: UN číslo 0028
Látka sestávající z tvarovaného černého prachu.
PRACH ČERNÝ, zrnitý nebo moučkový: UN číslo 0027
Látka sestávající z těsné směsi dřevěného uhlí nebo jiného zdroje uhlíku a dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.
PRACHOVÍ NA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 17% hm. alkoholu
PRACHOVÍ NA SUROVÁ, VLHČENÁ nejméně 25% hm. vody: UN čísla 0433, 0159
Látka sestávající z nitrocelulózy a nejvýše 60% nitroglycerínu nebo jiné kapalné organické nitrolátky nebo jejich směsi.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487, 0507
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a vyvíjejí dým. Mohou také obsahovat zařízení k vysílání akustických signálů.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373
Přenosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky, a které vydávají visuální signály nebo výstražná znamení. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, jako dálniční světlice, železniční světlice nebo malé světlice pro lodě v tísni.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní: UN čísla 0194, 0195, 0505, 0506
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vytváření signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů.
PŘEDMĚTY, PYROFORICKÉ: UN číslo 0380
Předměty obsahující pyroforní látku, která je ve styku se vzduchem schopná samovznícení a výbušnou látku nebo složku. Toto pojmenování nezahrnuje předměty obsahující bílý fosfor.
PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ, pro technické účely: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Jsou používány pro technické účely, jako je vývin tepla, vývin plynu nebo pro divadelní efekty a pod.
PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ ( EEI): UN číslo 0486
Předměty, které obsahují jen zvlášť necitlivé detonující látky (EIDS), které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost náhodného roznětu nebo přenosu detonace a obstály ve zkušební sérii 7 dle Příručky zkoušek a kritérií.
POZNÁMKA: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ; VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY; TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ; SVĚTLICE, POZEMNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; ŘEZAČKY, KABELŮ, VÝBUŠNÉ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, RUČNÍ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; NÝTY, VÝBUŠNÉ. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť
PUMY, S HOŘLAVOU KAPALINOU, s trhací náplní: UN čísla 0399, 0400
Předměty, které jsou shazovány z letadel. Sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a trhací nálože.
PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0033, 0291
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0034, 0035
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel, Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují zábleskovou slož.
RAKETOVÉ MOTORY: UN čísla 0186, 0280, 0281
Předměty sestávající z výbušniny, obvykle tuhé pohonné hmoty, která je umístněna ve válci opatřeném jednou nebo více tryskami. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETOVÉ MOTORY S HYPERGOLY, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou pohonnou látku. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETOVÉ MOTORY S KAPALNÝM PALIVEM: UN čísla 0395, 0396
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalné palivo. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETY s inertní hlavicí UN čísla: 0183, 0502
Předměty sestávající z raketového motoru a nevýbušné hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, S KAPALNÝM PALIVEM s trhací náplní: UN čísla 0397, 0398
Předměty, sestávající z kapalného paliva a válce opatřeného jednou nebo více tryskami,ke kterým je připevněna bojová hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0180, 0295
Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0181, 0182
Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s výmetnou náplní: UN čísla 0436, 0437, 0438
Předměty sestávající z raketového motoru a náložky sloužící k výmětu užitečného nákladu z hlavice rakety. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, TAHAČE LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453
Předměty sestávající z raketového motoru, které jsou určeny k roztahování lan.
ROZBUŠKOVÉ SESTAVY, NEELEKTRICKÉ, pro trhací práce: UN čísla 0360,0361,0500
Neelektrické rozbušky opatřené prostředky, kterými jsou uváděny v činnost jako jsou zápalnice, bleskovice, mikrobleskovice a detonační trubice. Mohou být mžikové nebo časované. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení s bleskovicí.
ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0030, 0255, 0456
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Elektrické rozbušky se uvádějí v činnost elektrickým proudem.
ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0029,00267, 0455
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin.Rozbušky mohou být mžikové i časované.Neelektrické rozbušky se uvádějí v činnost zápalnicí, bleskovicí, mikrobleskovicí, detonační trubicí nebo jinými roznětnými prostředky. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení bez bleskovice.
ROZBUŠKY, PRO MUNICI: UN 0073,00364, 0365, 0366.
Předměty sestávající z malého kovového nebo plastového pouzdra, které obsahuje výbušniny jako azid olovnatý, PETN nebo směs výbušnin. Jsou určeny k počinu detonačních zařízení.
ROZRUŠOVACÍ ZAŘÍZENÍ, VÝBUŠNÁ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN číslo 0099
Předměty sestávající z trhavinové nálože v pouzdře, bez roznětného prostředku. Používají se k rozrušení horniny v okolí vrtného otvoru, pro usnadnění výtoku ropy z horniny.
ŘEZAČKY KABELŮ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0070
Předměty sestávající ze zařízení s nožovým ostřím, které je vymršťováno malou náloží deflagrační výbušniny na kovadlinu.
SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ: UN čísla 0094, 0305
Pyrotechnická slož, která po zážehu produkuje intenzivní světlo.
SOUČÁSTI ROZNÉTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461
Předměty, obsahující výbušninu, určené k přenosu detonace nebo deflagrace v zapalovačích munice.
STOPINA: UN číslo 0101
Předmět sestávající z bavlněných vláken obalených jemně zrněným černým prachem.Hoří vnějším plamenem a používá se k zážehu pyrotechnických předmětů atd. Může být uzavřená v papírové trubici pro získání okamžitého efektu.
STOPOVKY PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306
Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Slouží k zviditelnění dráhy letu střely.
STŘELY, inertní se stopovkou: UN čísla 0345, 0424, 0425
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní.
STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0167, 0324
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0168, 0169, 0344
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0346, 0347
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0434, 0435
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.
SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0093, 0403, 0404, 0420, 0421
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny ke shazování z letadel. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.
SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny k používání na zemi. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.
TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM, s nebo bez trhací nálože: UN číslo 0449
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě, s nebo bez bojové hlaviceí; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice.
TORPÉDA,S KAPALNÝM PALIVEM s inertní hlavicí: UN číslo 0450
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z inertní hlavice.
ORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0329
Předměty sestávající z výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0330
Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0451
Předměty sestávající z nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
TRHAVÉ NÁLOŽKY, výbušné:UN číslo 0043
Předměty, sestávající z malé náložky výbušniny. Slouží k roztržení pláště střel nebo jiné munice, aby se mohla rozptýlit jejich náplň.
TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081
Látky sestávající z kapalných nitroesterů, takových jako nitroglycerin nebo směsi takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto složek: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo hořlavé látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Kromě toho mohou obsahovat inertní součásti, jako je křemelina a přísady, jako barviva a stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo poloplastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.
TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331 Látky sestávající ze
(a)
směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami takovými jako trinitrotoluen (TNT), mohou také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku a hliníkový prášek; nebo
(b)
směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami.
V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery nebo chlorečnany.
TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083
Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného nebo chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného nebo chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek, jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky.Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.
TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084
Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají plastické trhaviny.
TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241,0332
Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, které mohou být v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrosloučeniny jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Mohou obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu slurry a „vodní gely“.
TRITONAL: UN číslo 0390
Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493
Předměty, obsahující pyrotechnickou látku, které při nárazu vybuchují se silným zvukovým efektem. Předměty jsou určeny k umístnění na železničních kolejích.
VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337
Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.
VZORKY, VÝBUŠNÉ, kromě třaskavin: UN číslo 0190
Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému pojmenování v kapitole 3.2, tabulce A, které jsou přepravovány v malém množství v souladu s pokyny příslušného orgánu mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.
POZNÁMKA: Výbušné látky nebo předměty, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.
ZÁPALKOVÉ ŠROUBY: UN čísla 0319, 0320, 0376
Předměty sestávající ze zápalky pro zážeh a přídavné náplně deflagrující výbušniny, jako je černý prach. Používají se k zážehu hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.
ZÁPALKY, KALÍŠKOVĚ: UN čísla 0044, 0377, 0378
Předměty sestávající se z kovových nebo plastových kalíšků, které obsahují malé množství třaskavé slože, která se snadno zažehuje úderem. Slouží jako zážehový prostředek v malorážových nábojích a v nárazových zápalkách hnacích náplní.
ZÁPALNICE: UN číslo 0066
Předmět, který se buď sestává z textilních vláken obalených černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí a z pružného ochranného povlaku nebo z duše z černého prachu opředené pružnými textilními vlákny. Předmět hoří podélně otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení k náloži nebo k zažehovači.
ZÁPALNICE, BEZPEČNOSTNÍ: UN číslo 0105
Předmět, sestávající z duše z jemnozrnného černého prachu, která je omotaná ohebným textilním vláknem.Je opatřený jedním nebo více ochrannými obaly a po zažehnutí hoří stanovenou rychlostí bez jakéhokoliv vnějšího výbušného účinku.
ZÁPALNICE, trubičková, s kovovým pláštěm: UN číslo 0103
Předmět sestávající z kovové trubičky s duší z deflagrující výbušniny.
ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367
Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.
ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ s pojistným zařízením: UN čísla 0408, 0409, 0410
Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici.Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Detonační zapalovače musí obsahovat nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
ZAPALOVAČE, ZÁŽEHOVÉ: UN čísla 0316, 0317, 0368
Předměty, s třaskavými složemi, určené k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání deflagrace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.
ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249
Předměty, jejichž funkce je závislá na fyzikálně-chemické reakci jejich složek s vodou.
ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ: UN číslo 0173
Předměty sestávající z malé výbušné náložky s roznětným prostředkem a tyče nebo spojovacího dílu. Přeražením tyče nebo spojovacího dílu se zařízení uvede rychle v činnost.
ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121, 0314, 0315, 0454
Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek, které jsou určeny k vyvolaní deflagrace ve výbušných zařízeních. Do činnosti mohou být uváděny chemicky, elektricky nebo mechanicky.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem: ZÁPALNICE, ZÁPALNICE trubičková; ZÁPALNICE BEZPEČNOSTNÍ; ZÁPALKY KALÍŠKOVÉ; STOPINA; ZÁPALKOVÉ ŠROUBY; ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC: UN číslo 0131
Předměty různé konstrukce, které se uvádějí v činnost třením, úderem nebo elektricky a které slouží k zažehnutí zápalnice.
2.2.1.2
K přepravě nepřipuštěné látky a předměty
2.2.1.2.1
Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušek a kritérií nepřípustně vysokou citlivost, nebo u kterých může nastat samovolná reakce; jakož i výbušné látky a předměty, které nemohou být přiřazeny k pojmenování nebo j.n. položce uvedeným v tab. A, kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě.
2.2.1.2.2
Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K, UN číslo 0020 a 1.3 K, UN číslo 0021)nejsou připuštěny k přepravě.
2.2.1.3
Seznam hromadných položek
Klasifikační kód
(viz 2.2.1.1.4)| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---
1.1 A| 0473| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 B| 0461| SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.1. C| 0474| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0497| POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0498| POHONNÁ HMOTA, TUHÁ
0462| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N..
1.1 D| 0475| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0463| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 E| 0464| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 F| 0465| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N..
1.1 G| 0476| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L| 0357| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0354| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 B| 0382| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH RETĚZCŮ, J.N.
1.2 C| 0466| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 D| 0467| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 E| 0468| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 F| 0469| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 L| 0358| VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
0248| ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0355| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 C| 0132| DEFLAGRUJÍCÍ KOVOVÉ SOLI AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
0477| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0495| POHONNÁ LÁTKA, KAPALNÁ
0499| POHONNÁ HMOTA, TUHÁ
0470| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 G| 0478| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 L| 0359| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0249| ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0356| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 B| 0350| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
0383| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.4 C| 0479| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0501| POHONNÁ HMOTA, TUHÁ
0351| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 D| 0480| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0352| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 E| 0471| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 F| 0472| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 G| 0485| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0353| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 S| 0481| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0349| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
0384| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.5 D| 0482| VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELMI NECITLIVELÉ ( EVI), J.N.
1.6 N| 0486| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVELÉ ( EEI)
| 0190| VZORKY VÝBUŠNÉ, jiné než třaskaviny
| POZNÁMKA: Podtřída a skupina snášenlivosti musí být určeny příslušným orgánem a v souladu s ustanoveními v odstavci 2.2.1.1.4
2.2.2
Třída 2 Plyny
2.2.2.1
Kritéria
2.2.2.1.1
Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
Plyny jsou látky, které:
a)
při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo
b)
při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné
POZNÁMKA 1
: UN 1052FLUOROVODÍK, BEZVODÝ je však látkou třídy 8.
POZNÁMKA 2
: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo které jsou přidávány, aby zachovaly stabilitu výrobku, za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky, jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.
POZNÁMKA 3
: J.N. položky v pododdíle 2.2.2.3 mohou zahrnovat čisté plyny, jakož i směsi plynů.
POZNÁMKA 4
: Nápoje nasycené oxidem uhličitým nepodléhají ustanovením ADR.
2.2.2.1.2
Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:
1.
Stlačený plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je zcela plynný při teplotě – 50 °C; tato kategorie zahrnuje všechny plyny s kritickou teplotou – 50 °C nebo nižší;
2.
Zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je částečně kapalný při teplotách nad – 50 °C. Rozlišuje se:
Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad –50°C a nejvýše + 65°C; a
Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65 °C;
3.
Hluboce zchlazený zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pro přepravu, je částečně zkapalněn v důsledku své nízké teploty;
4.
Rozpuštěný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je rozpuštěn v kapalném rozpouštědle;
5.
Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše);
6.
Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem;
7.
Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů).
2.2.2.1.3
Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin:
A| dusivé
---|---
O| podporující hoření
F| hořlavé
T| toxické
TF| toxické, hořlavé
TC| toxické, žíravé
TO| toxické, podporující hoření
TFC| toxické, hořlavé, žíravé
TOC| toxické, podporující hoření, žíravé
Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.
POZNÁMKA 1
:.Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:
Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)
POZNÁMKA 2
: Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz 2.2.2.1.6.
POZNÁMKA 3
: Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC.
POZNÁMKA 4
: Směsi, které obsahují více než 21% obj. kyslíku, se zařazují jako směsi podporující hoření.
2.2.2.1.4
Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce.
2.2.2.1.5
Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 2013 a standardním tlaku 101,3 kPa:
(a)
jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13% obj. plynu se vzduchem, nebo
(b)
mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12 procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti.
Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:1996).
Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.
Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
Plyny podporující hoření
Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz normy ISO 10156:1996 a ISO 10156-2:2005).
Toxické plyny
POZNÁMKA: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“.
Plyny:
(a)
o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo
(b)
o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).
Pro zařazení směsí plynů (včetně par látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
áěLC50toxickásměs=1∑i=1nfiTi
přičemž fi = molární zlomek i-té části směsi.
Ti = index toxicity i - té části směsi.
Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1.
Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti.
Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):
žíáěLC50žíravásměs1∑i=1nfCiTCi
přičemž fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi.
TCi = index toxicity i- té žíravé části směsi.
Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
2.2.2.1.6
Aerosoly
Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:
A | dusivé
---|---
O| podporující hoření
F| hořlavé
T| toxické
C| žíravé
CO| žíravé, podporující hoření
FC| hořlavé, žíravé
TF| toxické, hořlavé
TC| toxické, žíravé
TO| toxické, podporující hoření
TFC| toxické, hořlavé, žíravé
TOC| toxické, podporující hoření, žíravé.
Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.
POZNÁMKA: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforních plynů podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě.
Platí tato kritéria:
a)
Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále;
b)
Přiřazení ke skupině O se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle 2.2.2.1.5;
c)
Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F.
POZNÁMKA: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.
d)
Přirazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;
e)
Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III;
f)
Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC.
2.2.2.2
Plyny nepřipuštěné k přepravě
2.2.2.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních podmínek přepravy, jako např. rozkladu, přeměně nebo polymerizaci. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
2.2.2.2.2
Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
-
UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;
-
UN 2421 – OXID DUSITÝ;
-
UN 2455 - METHYLNITRIT;
-
hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3A, 3O nebo 3F;
-
rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;
-
aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1;
-
aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8);
-
malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1.
2.2.2.3
Seznam hromadných položek
Stlačené plyny
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
1 A| 1956| PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O| 3156| PLYN STLAČENÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 F| 1964| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
1954| PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T| 1955| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N.
1 TF| 1953| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC| 3304| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO| 3303| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 TFC| 3305| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC| 3306| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů číslo
2 A| 1058| PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, s přidáním dusíku, oxidu uhličitého nebo vzduchu
1078| PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako:
směs F1 při 700 tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 500 hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 700 tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 500 hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,21 kg/l);
směs F3 při 700 tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 500 hustotu, která odpovídá minimálně hustotě chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Tňchlor-1,2,2- trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
1968| INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.
3163| PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
2 O| 3157| PLYN ZKAPALNĚNY, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
2F| 1010| SMĚSI BUTADIENŮ A UHLOVODÍKŮ, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 700 mtenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota neklesne při 500 pod hodnotu 0,525 kg/l
POZN.Butadieny, stabilizované, jsou také zařazeny pod UN číslo 1010, viz tabulku A kapitoly 3.2.
1060| METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
Směs P1 obsahující nejvýše 63% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% obj.;
Směs P2 obsahující nejvýše 48% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% obj.; jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu
1965| UHLOVODÍKY PLYNNÉ, směs, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
Směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
Směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
Směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
Směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
Směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
Směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
Směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
Směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
Směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0: BUTAN, pro směs C: PROPAN
POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použita alternativní položka UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ
3354| INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3161| PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 T| 1967| INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N.
3162| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N.
2 TF| 3355| INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3160| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 TC| 3308| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TO| 3307| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
2 TFC| 3309| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC| 3310| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů číslo
3 A| 3158| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N,
3 O| 3311| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
3 F| 3312| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
Rozpuštěné plyny
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů čísla
4| K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2.
Aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
5| 1950| AEROSOLY
2037| NÁDOBY, MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit
Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
6 A| 2857| STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672)
3164| PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo
3164| PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem)
6 F| 3150| PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo
3150| NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem
3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn
3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu
Vzorky plynů
---
Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
7 F| 3167| VZOREK PLYNU, NESTLAČENY, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 T| 3169| VZOREK PLYNU, NESTLAČENY, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 TF| 3168| VZOREK PLYNU, NESTLAČENY, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
2.2.3
Třída 3 Hořlavé kapaliny
2.2.3.1
Kritéria
2.2.3.1.1
Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
-
jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina“ v oddíle 1.2.1;
-
mají při 50C° tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a p ři 2010 a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
-
mají bod vzplanutí nejvýše 6010 (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).
Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60C°, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.
Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.
POZNÁMKA 1
: Netoxické a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším než 35C°, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
POZNÁMKA 2
: Odchylkou od 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) s bodem vzplanutí nad 60C° až do nejvýše 100°C za látky t řídy 3, UN čísla 1202.
POZNÁMKA 3
: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi toxické, s bodem vzplanutí pod 23°C a toxické látky s bodem vzplanutí 23C° nebo vyšší m jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
POZNÁMKA 4
: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23C° nebo vyšší, js ou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
2.2.3.1.2
Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:
F| Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
---|---
F1| Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C;
F2| Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60°C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);
FT| Hořlavé kapaliny, toxické;
FT1| Hořlavé kapaliny, toxické;
FT2| Pesticidy;
FC| Hořlavé kapaliny, žíravé;
FTC| Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé.
D| Znecitlivěné kapalné výbušné látky.
2.2.3.1.3
Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:
Obalová skupina| Bod vzplanutí (uzavřený kelímek)| Teplota začátku varu
---|---|---
I| \\--| ≤ 35°C
lla| < 23°C| > 35°C
llla| ≥ 23°C a ≤ 60°C| > 35°C
a
Viz též 2.2.3.1.4
Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdílu 2.1.3.10.
2.2.3.1.4
Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6%, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:
(a)
výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a
(b)
viskozita2 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:
Extrapolovaná
kinematická viskozita v (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23C°| Doba výtoku t podle ISO 2431:1993| Bod vzplanutí v C°
---|---|---
v s| při průměru výtokové trysky
v mm
20 < ν ≤ 80| 20 < t ≤ 60| 4| nad 17
80 < ν ≤ 135| 60 < t ≤ 100| 4| nad 10
135 < ν ≤ 220| 20< t ≤ 32| 6| nad 5
220 < ν ≤ 300| 32 < t ≤ 44| 6| nad -1
300 < ν ≤ 700| 44 < t ≤ 100| 6| nad - 5
700 < v| 100 < t| 6| \\- 5 a níže
POZNÁMKA: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.
Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C
-
s více než 55% nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
-
s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku vyšším než 12,6% v suché hmotě jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).
2.2.3.1.5
Netoxické, nežíravé a životní prostředí neohrožující roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23C° nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 2310 ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:199 3 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:
(a)
nejméně 60 sekund, nebo
(b)
nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.
2.2.3.1.6
Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.3.1.7
Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).
2.2.3.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.3.2.1
Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.2.
2.2.3.2.2
Chemicky nestálé látky třídy 3 je dovoleno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno zajistit, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
2.2.3.2.3
Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.
2.2.3.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
| | |
| | 1133| LEPIDLA, s hořlavou kapalnou látkou
| | 1136| OLEJE DEHTOVÉ, HOŘLAVÉ
| | 1139| ROZTOK OCHRANNÉHO NÁTĚRU (včetně povrchových úprav nebo nátěrů používaných k průmyslovým nebo jiným účelům, jako ochranný nástřik spodků karoserií vozidel, vnitřní nátěry sudů)
| | 1169| EXTRAKTY AROMATICKÉ, KAPALNÉ
| | 1197| EXTRAKTY CHUŤOVÉ, KAPALNÉ
| | 1210| BARVA TISKAŘSKÁ hořlavá nebo PŘÍSLUŠENSTVÍ
| | 1210| TISKAŘSKÝCH BAREV, (včetně ředidel a rozpouštědel tiskařských barev), HOŘLAVÉ
| | 1263| BARVA (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, leštících prostředků, kapalných plnidel a kapalných základů pro laky)
| | 1263| PŘÍSLUŠENSTVÍ BAREV (včetně ředidel a rozpouštědel)
| | 1266| VÝROBKY KOSMETICKÉ s hořlavými rozpouštědly
| | 1293| TINKTURY, LÉKAŘSKÉ
| F1| 1306| PROSTŘEDKY OCHRANNÉ NA DŘEVO, KAPALNÉ
| | 1866| ROZTOK PRYSKYŘICE, hořlavý
| | 1999| DEHTY KAPALNÉ, včetně silničního asfaltu a olejů, živice a ředěné živice
| | 3065| NÁPOJE ALKOHOLICKÉ
| | 3269| PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ
| | 1224| KETONY KAPALNÉ,J.N.
| | 1268| DESTILÁTY ROPNÉ, J.N. nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
Bez vedlejšího nebezpečí| | |
F| | 1987| ALKOHOLY, J.N.
| | 1989| ALDEHYDY, J.N.
| | 2319| UHLOVODÍKY TERPENICKÉ, J.N.
| | 3271| ETHERY, J.N.
| | 3272| ESTERY, J.N.
| | 3295| UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
| | 3336| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo
| | 3336| SMĚSI THIOLŮ (merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
| | 1993| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
| F2| |
| Látky zahřáte| 3256| LÁTKA ZAHŘÁTA, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60°C
| | |
| | 1228| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
| | 1228| SMĚSI THIOLU (merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
| | 1986| ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
| | 1988| ALDEHYDY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
| FT1| 2478| ISOKYANÁTY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
| | 2478| ISOKYANÁT, ROZTOK, HOŘLAVÝ,TOXICKÝ, J.N.
| | 3248| LÉČIVA KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N.
| | 3273| NITRILY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
| | 1992| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
| | |
Toxické FT| | 2758| PESTICID-KARBAMÁT, KAPALNÝ,HOŘLAVÝ,TOXICKÝ
| | 2760| PESTICID NA BÁZI ARZÉNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2762| PEŠTI Cl D-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2764| PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2772| PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2776| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2778| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2780| PESTICID - SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 2782| PESTICID NA BÁZI BIPYRIDILU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ,
| FT2| | TOXICKÝ
Pesticid s bodem
vzplanutí pod 23°C)| 2784| PESTICID- ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU,
| KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 3024| PĚSTICÍD-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 3346| PĚSTICÍ D-DERI VÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 3350| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| | 3021| PESTICID KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N.
| | POZNÁMKA: Přiřazení pesticidu pod položku se provádí na základě aktívní složky, fyzikálního stavu pesticidu a podle všech možných vedlejších nebezpečí, která může představovat.
| |
| | 3469| BARVA, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně laků, emailů, moridel,
| | | šelaku a fermeží, leštidel a kapalných základových složek
| | | laků) nebo
| | 3469| LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV, HOŘLAVÁ,
| | | ŽÍRAVÁ (včetně ředidel a složek odstraňovačů)
| | 2733| AMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo
| | 2733| POLYAMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
Žíravé| FC| 2985| CHLORSILANY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
| | 3274| ALKOHOLÁTY, ROZTOKY v alkoholu, J.N.
| | 2924| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
| | |
Toxické, žíravé| FCT| 3286| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
| | |
Znecitlivěné výbušné kapaliny| D| 3343| NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNA,
KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu
| | 3357| NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNA, KAPALNÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm. nitroglycerinu
| 3379| LÁTKA ZNĚCITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, KAPALNÁ, J.N.
2.2.41
Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1
Kritéria
2.2.41.1.1
Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
-
lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
-
samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
-
znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz 2.2.41.1.18);
-
látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz 2.2.41.1.19).
2.2.41.1.2
Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně:
F| Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí:
---|---
| F1| organické
| F2| organické, roztavené
| F3| anorganické
FO| Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
FT| Hořlavé tuhé látky, toxické:
| FT1| organické, toxické
| FT2| anorganické, toxické
FC| Hořlavé tuhé látky, žíravé:
| FC1| organické, žíravé
| FC2| anorganické, žíravé
D| Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí
DT| Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické
SR| Samovolně se rozkládající látky:
| SR1| nevyžadující řízení teploty
| SR2| vyžadující řízení teploty.
Hořlavé tuhé látky
Definice a vlastnosti
2.2.41.1.3
Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí.
Klasifikace
2.2.41.1.4
Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
2.2.41.1.5
Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:
(a)
Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.
(b)
Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně.
Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.
2.2.41.1.6
Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.2.1 a kritérií uvedených v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
2.2.41.1.7
Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.41.1.8
Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 podle těchto kritérií:
(a)
Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce dobu vyhoření menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny k obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zastaví šíření plamene po dobu nejméně 4 minut.
(b)
Kovové prášky nebo prášky kovových slitin jsou přiřazeny k obalové skupině II, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za více než 5 minut.
U tuhých látek, které mohou vzplanout třením, musí být jejich přiřazení k obalové skupině provedeno v analogii k existujícím položkám nebo podle odpovídajícího zvláštního ustanovení.
Samovolně se rozkládající látky
Definice
2.2.41.1.9
Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, jestliže:
(a)
jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;
(b)
jsou látkami podporujícími hoření podle přiřazovacího postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1), s výjimkou toho, že směsi látek podporujících hoření, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, musí být podrobeny klasifikačnímu postupu definovanému v POZNÁMCE 2;
(c)
jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1);
(d)
jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo
(e)
jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz POZNÁMKA 3 níže) je vyšší než 75° C pro kus o hmotnosti 50 kg.
POZNÁMKA 1
: Rozkladné teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a adiabatickou kalorimetrií.
POZNÁMKA 2
: Směsi látek podporujících hoření splňující kritéria třídy 5.1, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, ale které nesplňují kritéria uvedená výše pod písmeny (a), (c), (d) nebo (e), musí být podrobeny klasifikačnímu postupu pro samovolně se rozkládající látky.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu B až F musí být zařazena jako samovolně se rozkládající látka třídy 4.1.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu G podle zásady uvedené v pododdílu 20.4.3 (g) části II Příručky zkoušek a kritérií musí být posouzena pro zařazení jako látka třídy 5.1 (viz 2.2.51.1).
POZNÁMKA 3
: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu používaném během přepravy. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4.
POZNÁMKA 4
: Všechny látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když vykazují podle 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro zařazení do třídy 4.2.
Vlastnosti
2.2.41.1.10
Rozklad samovolně se rozkládajících látek může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může mít, zvláště jestliže nedojde k zapálení, za následek vývin toxických plynů nebo par. U určitých samovolně se rozkládajících látek musí být teplota řízena. Některé samovolně se rozkládající látky se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Určité samovolně se rozkládající látky prudce hoří. Samovolně se rozkládající látky jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:
alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)
organické azidy (-C-N3);
diazoniové soli (-CN2+ Z-);
N - nitroso sloučeniny (-N-N=0); a
aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).
Tento výčet není úplný; látky s jinými reaktivními skupinami a některé směsi látek mohou mít podobné vlastnosti.
Klasifikace
2.2.41.1.11
Samovolně se rozkládající látky jsou na základě svého stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy samovolně se rozkládajících látek začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G, který nepodléhá ustanovením pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1. Zařazení samovolně se rozkládajících látek typů B až F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II.
2.2.41.1.12
Již zařazené samovolně se rozkládající látky, které jsou připuštěny k přepravě v obalech, jsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitoly 4.2, jsou uvedeny v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3221 až 3240) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
Tyto hromadné položky udávají:
-
typy samovolně se rozkládajících látek B až F, viz 2.2.41.1.11;
-
skupenství (kapalné/ tuhé); a
-
řízení teploty (je-li vyžadováno), viz 2.2.41.1.17.
Klasifikace samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není uvedena koncentrace menší než 100 %).
2.2.41.1.13
Klasifikaci samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4, pododdílu 2.2.41.4 nebo v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí provést příslušný orgán země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat klasifikaci a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.41.1.14
Aktivační přísady, jako zinkové sloučeniny, se mohou přidat k některým samovolně se rozkládajícím látkám ke změně jejich reakční schopnosti. Podle druhu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stálost, což může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek posoudit podle klasifikačního postupu.
2.2.41.1.15
Vzorky samovolně se rozkládajících látek nebo přípravků samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, pro které není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku samovolně se rozkládajících látek typu C, jestliže
-
podle dostupných údajů není vzorek nebezpečnější než samovolně se rozkládající látka typu B;
-
vzorek je zabalen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;
-
dostupné údaje ukazují, že řízená teplota, pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
Znecitlivění
2.2.41.1.16
Pro zajištění bezpečné přepravy samovolně se rozkládajících látek, jsou tyto v mnoha případech znecitlivěné ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Jestliže je použito ředidlo, musí být samovolně se rozkládající látka spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, která mohou dovolit samovolně se rozkládající látce koncentrovat se na nebezpečný stupeň při úniku z obalu, se nesmějí používat. Každé použité ředidlo se musí snášet se samovolně se rozkládající látkou. Z toho hlediska jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stálost a druh nebezpečnosti samovolně se rozkládající látky. Kapalná ředidla v přípravcích vyžadujících řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) musí mít bod varu nejméně 60 °C a bod vzplanutí nejméně 5˚C. Bod varu kapaliny musí být o nejméně 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.
Ustanovení o řízení teploty
2.2.41.1.17
Určité samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí nejvyšší teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55˚C pouze na relativn ě krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření. Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4.
Tabulka 1: Odvození řízených a kritických teplot
Druh nádoby| SADTa| Řízená teplota| Kritická teplota
---|---|---|---
Samostatné obaly a IBC| 20°C a méně| o 20°C nižší než SADT| o 10˚C nižší než SADT
20˚C až 35˚C| o 15˚C nižší než SADT| o 10˚C nižší než SADT
více než 35˚C| o 10˚C nižší než SADT| o 5˚C nižší než SADT
Cisterny| nejvýše 50˚C| o 10˚C nižší než SADT| o 5˚C nižší než SADT
a
SADT látky zabalené pro přepravu
Při řízené teplotě se musí přepravovat samovolně se rozkládající látky, u kterých SADT nepřekračuje 55˚C. Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4. Skutečná teplota při přepravě smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být zvolena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
Znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1.18
Znecitlivěné tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou navlhčeny vodou nebo alkoholy, nebo jsou zředěny jinými látkami tak, aby se potlačily jejich výbušné vlastnosti. Takové položky jsou v tabulce A kapitoly 3.2 označeny následujícími UN čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1355, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317, 3319, 3344, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368, 3369, 3370, 3376, 3380 a 3474.
Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám
2.2.41.1.19
Látky, které
(a)
jsou podle výsledků sérií zkoušek 1 a 2 předběžně přiřazeny ke třídě 1, avšak podle výsledků série zkoušek 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,
(b)
nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a
(c)
nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,
jsou rovněž přiřazeny ke třídě 4.1, a to k položkám UN čísel 2956, 3241, 3242 a 3251.
2.2.41.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.41.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze tehdy, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
2.2.41.2.2
Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, které jsou přiřazeny k UN číslu 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
2.2.41.2.3
Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:
-
samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.2 (a)];
-
sulfidy fosforu, které nejsou prosty žlutého nebo bílého fosforu;
-
jiné, než v tabulce A kapitoly 3.2 uvedené znecitlivěné tuhé výbušné látky;
-
anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;
2.2.41.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační Kód| UN
číslo| Pojmenovaní látky nebo předmětů
---|---|---|---
| | |
| | | | 3175| LÁTKY TUHÉ, OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N.
| | organické| F1| 1353| VLÁKNA IMPLEMENTOVANÁ SE SLABĚ NITKOVANOU CELULÓZOU, J.N.
| bez
vedlejšího nebezpečí| | | 1353| TKANINY IMPLEMENTOVANÉ SE SLABĚ NITKOVANOU CELULÓZOU, J.N.
1325| LÁTKA HOŘLAVÁ ORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| | organické
roztavené| F2| 3176| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, V ROZTAVENÁ, J.N.
| | | | |
hořlavé tuhé
látky F| | anorganické| F3| 3089| PRÁŠEK, KOVOVÝ HOŘLAVÝ J.N. a b
3181| SOLI ORGANICKÝCH SLOUČENIN, KOVOVÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
| | | | 3182| HYDRIDY KOVŮ HOŘLAVÉ, J.N. c
3178| LÁTKA, HOŘLAVÁ, TUHÁ, ANORGANICKÁ J.N.
| | | | |
| podporující hoření| FO| 3097| LÁTKA, HOŘLAVÁ TUHÁ PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (k přepravě nepřipuštěny, viz odstavec 2.2.41.2.2)
| | | |
| | organické| FT1| 2926| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ J.N.
| Toxické| | | |
| FT| anorga-nické| FT2| 3179| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ J.N.
| | | | |
| | organické| FC1| 2925| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| žíravé FC| | | |
| | anorganické| FC2| 3180| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| | | | 3319| NITROGLYCERIN SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 2hm.-%, ale nejvýše 10hm.% nitroglycerinu
Znecitlivělé tuhé výbušné látky| bez vedlejšího
nebezpečí| D| 3344| PENTAERYTHRITTETRANITRÁT
(PENTAERYTHRITOLTETRANITRÁT;
PENTAERYTHRIT-TETRANITRÁT;
PENTAERYTHRITOL-TETRANITRÁT; PETN) SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 10 % hm., ale nejvýše 20 % hm. PETN
| | | 3380| LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, TUHÁ, J.N.
| | | |
| | toxické| DT| jen v kapitole 3.2, tabulce A uvedené látky jsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 4.1
| |
| | | LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TYP A, KAPALNÁ| (k přepravě nepřipuštěné viz 2.2.41.2.3)
| | | LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TYP A TUHÁ|
| | 3221| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ
TYP B
| | 3222| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP B, TUHÁ
| | 3223| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ
TYP C,
| | 3224| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ TYP C,
| nevyžadující řízení
teploty| SR1| 3225| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP D,
| | 3226| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP D,
| | 3227| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ,
TYP E,
samovolně se rozkládající látky| | 3228| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP E,
| 3229| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ,
TYP F,
| 3230| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP F,
SR| | | LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP G, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU| (nepodléhá platným předpisům pro třídu 4.1, viz 2.2.41.1.11)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP G, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU
| | | |
| | 3231| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3232| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3233| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZPADAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| vyžadující řízení
teploty| SR2| 3234| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3235| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3236| LAŤKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3237| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3238| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3239| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3240| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
a
Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
b
Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
c
Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan hlinitý v přístrojích je látkou třídy 4.2, UN čísla 2870.
2.2.41.4
Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech
Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdílu 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též pododdíl 4.1.7.1). Samovolně se rozkládající látky, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci a řízeným a kritickým teplotám (odvozeným od SADT), jak jsou uvedeny. K látkám připuštěným v IBC viz pododdíl 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitoly 4.2, viz pododdíl 4.2.5.2, pokyn pro přemístitelné cisterny T23.
POZNÁMKA: Zatřídění uvedené v této tabulce se zakládá na technicky čisté látce (s výjimkou případů, kde je udána koncentrace nižší než 100 %). Pro jiné koncentrace může být látka zařazena rozdílně podle postupů uvedených v části II Příručky zkoušek a kritérií a v 2.2.41.1.17.
SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA| Koncentrace (%)| Způsob balení| Řízená teplota (˚C)| Kritická teplota (˚C)| UN- číslo| Poznámky
---|---|---|---|---|---|---
ACETON-PYROGALLOL KOPOLYMER 2- DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT| 100| OP8| | | 3228|
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP5| | | 3232| (1) (2)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C| < 100| OP6| | | 3224| (3)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP6| | | 3234| (4)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D| < 100| OP7| | | 3226| (5)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP7| | | 3236| (6)
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETHYL-4-METOXYVALERONITRIL)| 100| OP7| -5| +5| 3236|
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETHYLVALERONITRIL)| 100| OP7| +10| +15| 3236|
2,2‘-AZODI-(ETYL-2-METHYLPROPIONÁT)| 100| OP7| +20| +25| 3235|
1,1‘- AZODI-(HEXAHYDROBENZONITRIL)| 100| OP7| | | 3226|
2,2‘- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL| 100| OP6| +40| +45| 3234|
2,2‘- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi| ≤ 50| OP6| | | 3224|
2,2‘-AZODI(2-METHYLBUTYRONITRIL)| 100| OP7| +35| +40| 3236|
BENZEN-1,3-DISULFONYLHYDRAZID, jako pasta| 52| OP7| | | 3226|
BENZENSULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226|
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3-TETRACHLOROZINEČNATAN| 100| OP7| | | 3226|
4-(BENZYL(METHYL)-AMINO)-3-ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236|
3-CHLOR-4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM TETRACHLOROZINEČNATAN| 100| OP7| | | 3226|
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID| 100| OP5| | | 3222| (2)
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID| 100| OP5| | | 3222| (2)
2-DIAZO-1 -NAFTOL-ESTER KYSELINY SULFONOVÉ, SMĚS, TYP D| < 100| OP7| | | 3226| (9)
2,5-DIBUTOXY-4-(4-MORFOLINYL)- BENZENDIAZONIUM, TETRACHLORZINKÁT (2:1)| 100| OP8| | | 3228|
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 67-100| OP7| +35| +40| 3236|
2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 66| OP7| +40| +45| 3236|
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT| 100| OP7| +30| +35| 3236|
2,5-DIETOXY-4-(4-MORFOLINYL)-BENZENDIAZONIUM-SULFÁT| 100| OP7| | | 3226|
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 67| OP7| +40| +45| 3236|
DIETHYLENGLYKOL-BIS-(ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPEROXYDIKARBONÁT| ≥88
≤12| OP8| -10| 0| 3237|
2,5-DIMETOXY-4-(4-METHYLFENYLSULFONYL)-BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 79| OP7| +40| +45| 3236|
4-(DIMETHYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM TRICHLORZINKÁT (-1)| 100| OP8| | | 3228|
4-DIMETHYLAMINO-6-(2-DIMETYLAMINO-ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236|
N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL- TETRAFTALAMID, jako pasta| 72| OP6| | | 3224|
N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN-TETRAMIN| 82| OP6| | | 3224| (7)
DIFENYLOXID-4,4'-DISULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226|
4-(DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| | | 3226|
2-(N,N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METHYL-A- CYKLOHEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 63-92| OP7| +40| +45| 3236|
2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3-METOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLO- HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 62| OP7| +35| +40| 3236|
N-FORMYL-2-(NITROMETHYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN| 100| OP7| +45| +50| 3236|
2-(2HYDROXYETOXY)-1-(PYROLI DIN-1-YL)- BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +45| +50| 3236|
3-(2-HYDROXYET OXY)-4-(PYROLI Dl N-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236|
2-(N,N-METHYLAMINOEHTYL-KARBONYL)-4- (3,4-DIMETHYLFENYL SULFONYL) BENZEN- DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT| 96| OP7| +45| +50| 3236|
4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226|
3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)-BENZENDIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT| 95| OP6| +45| +50| 3234|
4-NITROSOFENOL| 100| OP7| +35| +40| 3236|
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK| | OP2| | | 3223| (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | OP2| | | 3233| (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK| | OP2| | | 3224| (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | OP2| | | 3234| (8)
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ| 100| OP7| | | 3226|
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ| 100| OP7| | | 3226|
TETRAMINOPALADIUM-(ll)-NITRÁT| 100| OP6| +30| +35| 3234|
Poznámky:
(1)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (b). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 2.2.41.1.17.
(2)
Vyžaduje se bezpečnostní značka označující vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru č.1 (viz 5.2.2.2.2).
(3)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c).
(4)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 2.2.41.1.17.
(5)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d).
(6)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 2.2.41.1.17.
(7)
Se snášenlivým ředidlem s bodem varu nejméně 150° C.
(8)
Viz 2.2.41.1.5
(9)
Tato položka platí pro směsi esterů kyseliny 2-diazo-1naftol-4-sulfonové a kyseliny 2-diazo-1-naftol-5-sulfonové, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d).
2.2.42
Třída 4.2 Samozápalné látky
2.2.42.1
Kritéria
2.2.42.1.1.
Název třídy 4.2 zahrnuje:
-
pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a
-
látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny).
2.2.42.1.2
Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:
S| Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí
---|---
| S1| organické, kapalné
| S2| organické, tuhé
| S3| anorganické, kapalné
| S4| anorganické, tuhé
| S5| organokovové
SW| Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
SO| Samozápalné látky, podporující hoření
ST| Samozápalné látky, toxické
| ST1| organické, toxické, kapalné
| ST2| organické, toxické, tuhé
| ST3| anorganické, toxické, kapalné
| ST4| anorganické, toxické, tuhé
SC| Samozápalné látky, žíravé
| SC1| organické, žíravé, kapalné
| SC2| organické, žíravé, tuhé
| SC3| anorganické, žíravé, kapalné
| SC4| anorganické, žíravé, tuhé
Vlastnosti
2.2.42.1.3
Samozahřátí těchto látek, které vede k samovznícení, je způsobeno reakcí látky s kyslíkem (ze vzduchu) a skutečností, že vyvinuté teplo se nevyvede dostatečně rychle do okolí. Samovznícení nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosaženo teploty samovznícení.
Klasifikace
2.2.42.1.4
Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části lIl, oddílu 33.3. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části lIl, oddílu 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.
2.2.42.1.5
Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části lIl, oddílu 33.3 přiřazují kjedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:
(a)
samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut poté, nebo
(b)
samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže
(i)
nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo
(ii)
v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí;
(c)
látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50° C pro krychlový vzorek 27 m3 Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50° C pro objem 27 m3 se ke třídě 4.2 nepřiřadí.
POZNÁMKA 1
: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120° C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180° C.
POZNÁMKA 2
: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 I, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 100° C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160° C.
POZNÁMKA 3
: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
2.2.42.1.6
Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.
2.2.42.1.7
Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 a kritérií uvedených v 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.42.1.8
Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 podle těchto kritérii:
(a)
samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I;
(b)
látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200°C, se přiřadí k obalové skupině II;
látky s teplotou samovznícení vyšší než 50° C pro objem 450 I se nemusí přiřadit k obalové skupině II;
(c)
látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek uvedených pod bodem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí k obalové skupině lil.
2.2.42.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:
-
UN 3255 terč- BUTYLHYPOCHLORID; a
-
tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz pododdíl 2.1.3.7).
2.2.42.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační Kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
Samozápalné látky| | | |
| | | | 2845| LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| | kapalná| S1| 3183| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| organická| | | 1373| VLÁKNA nebo TKANINY ŽIVOČIŠNÉHO, ROSTLINNÉHO NEBO SYNTETICKÉHO PŮVODŮ, J.N. impregnované olejem
| | tuhá| S2| 2006| PLASTY NA BÁZI NITROCELULÓZY, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, J.N.
| | | | 3313| PIGMENTY SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ORGANICKÉ
bez vedlejšího
nebezpečí| | | | 2846| LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
S| | | | 3088| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| | kapalná| S3| 3194| LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | | | 3186| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| anorga-nická| | | 1383| KOV PYROFORNÍ, J.N. nebo.
| | | | 1383| SLITINA PYROFORNÍ, J.N.
| | | | 1378| KATALYZÁTOR KOVOVÝ, VLHČENÝ, s viditelným přebytkem kapaliny
| | | | 2881| KATALYZÁTOR KOVOVÝ, SUCHÝ
| | tuhá| S4| 3189 a| PRÁŠEK KOVOVÝ, SCHOPNÝ SAMOOHŘEVU, J.N.
| | | | 3205| ALKOHOLÁTY KOVU ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.
| | | | 3200| LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | | | 3190| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| | | | 3392| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, J.N.
| | organokovová| S5| 3391| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, J.N.
| | | | 3400| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
reagující s vodou| | | | |
| | | SW| 3394| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| | | | 3393| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| | | | |
podporující hoření| | | SO| 3127| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.42.2)
| | | | |
| | kapalná| ST1| 3184| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| organická| | | |
| | tuhá| ST2| 3128| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| | kapalná| ST3| 3187| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
toxická|
| anorga-nická| | | |
ST| | tuhá| ST4| 3191| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | | | |
| | kapalná| SC1| 3185| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| organická| | | |
| | tuhá| SC2| 3126| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
žíravá| | | | |
SC| | kapalná| SC3| 3188| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| anorga-nická| | | |
| | tuhá| SC4| 3206| ALKOHOLÁTY ALKALICKÝCH KOVŮ, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ŽÍRAVÉ, J.N.
| | | | 3192| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
POZN:
a
Kovový prach a prášek, které nejsou toxické a nejsou v samozápalné formě, avšak ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.
2.2.43
Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
2.2.43.1
Kritéria
2.2.43.1.1.
Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
2.2.43.1.2
Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně:
W| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
---|---
| W1| kapalné
| W2| tuhé
| W3| předměty
WF1| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé
WF2| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé
WS| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu
WO| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření,
WT| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické
| WT1| kapalné
| WT2| tuhé
WC| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé
| WC1| kapalné
| WC2| tuhé
WFC| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé.
Vlastnosti
2.2.43.1.3
Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou žárovkou atd. Přitom vytvořené tlakové vlny a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.
Klasifikace
2.2.43.1.4
Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části lII, oddílu 33.4; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.
2.2.43.1.5
Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části lII, oddílu 33.4 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:
Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud:
(a)
se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí, nebo
(b)
je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu
POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
2.2.43.1.6
Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, je třeba tyto směsi přiřadit k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
POZNÁMKA: K zařazení roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.43.1.7
Na základě zkušebním postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části lIl, oddílu 33.4 a kritérií uvedených v 2.2.43.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.43.1.8
Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo lIl na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části lIl, oddílu 33.4 podle těchto kritérií:
(a)
K obalové skupině I se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může sám vznítit, nebo jestliže při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 10 litrům na kg látky za 1 minutu.
(b)
K obalové skupině II se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 20 litrům na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I.
(c)
K obalové skupině IIl se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 1 litru na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.
2.2.43.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
Tuhé látky reagující s vodou, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3133 nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
2.2.43.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační
kód| UN
číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
Látky které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny| |
| 1389| AMALGAN ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÝ
| 1391| DISPERSE ALKALICKÝCH KOVU nebo
| 1391| DISPERSE KOVU ALKALICKÝCH ZEMIN
| 1392| AMALGAN KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, KAPALNÝ
| kapalné| WI| 1420| SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, KAPALNÉ
| | 1421| SLITINA ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÁ, J.N.
| | 1422| SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, KAPALNÉ
| | 3398| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| | 3148| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, J.N.
bez vedlejšího nebezpečí| | |
W| | 1390| AMIDY ALKALICKÝCH KOVŮ
| | 3401| AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, TUHÝ
| | 3402| AMALGAN KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, TUHÝ
| | 3170| PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z VÝROBY HLINÍKU nebo
| tuhé| W2a)| 3170| PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z TAVENÍ HLINÍKU
| | | 3403| SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, TUHÉ
| | | 3404| SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, TUHÉ
| | | 1393| SLITINA KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.
| | | 1409| HYDRIDY KOVŮ REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| | | 3208| LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| | | 3395| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| | | 2813| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, J.N.
| | | |
| předměty| W3| 3292| AKUMULÁTORY SODÍKOVÉ nebo
| 3292| ČLÁNKY AKUMULÁTORU SODÍKOVÉ
| |
kapalné, hořlavé| | WF1| 3399| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N.
| 1391| DISPERZE ALKALICKÝCH KOVŮ, s bodem vzplanutí nižším než 60 °C nebo
| 1391| DISPERZE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, s bodem vzplanutí nižším než 60 °C
| |
tuhé, hořlavé| | WF2| 3396| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N.
| 3132| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
| |
tuhé, schopné samo-ohřevu| | WSb)| 3397| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
| 3209| LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
| 3135| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU J.N.
| |
podporující hoření| | WO| 3133| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě viz pododdíl 2.2.43.2)
| |
| kapalné| WT1| 3130| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
toxické| | | |
WT| tuhé| WT2| 3134| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
| |
žíravé| kapalné| WC1| 3129| LÁTKA KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, ŽÍRAVÁ, J.N.
WC| | | |
| tuhé| WC2| 3131| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
| |
| 2988| CHLORSILANY, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÉ ŽÍRAVÉ, J.N. (není-li k dispozici další hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadnému pojmenování s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)
hořlavé, žíravé| | WFCc)
| |
a
Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny a nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2 Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Sloučeniny fosforu s těžkými kovy, jako železem, mědí atd., nepodléhají ustanovením ADR.
b
Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2.
c
Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23 C, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.
2.2.51
Třída 5.1: Látky podporující hoření
2.2.51.1
Kritéria
2.2.51.1.1
Název třídy 5.1 zahrnuje látky, které, ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou všeobecně uvolňováním vyvolat kyslíku nebo podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují.
2.2.51.1.2
Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně:
O| Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují
---|---
| O1| kapalné
| O2| tuhé
| O3| předměty
OF| Látky podporující hoření, tuhé, hořlavé
OS| Látky podporující hoření, tuhé, schopné samoohřevu
OW| Látky podporující hoření, tuhé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
OT| Látky podporující hoření, toxické
| OT1| kapalné
| OT2| tuhé
OC| Látky podporující hoření, žíravé
| OC1| kapalné
| OC2| tuhé
OTC| Látky podporující hoření, toxické
2.2.51.1.3
Látky a předměty zařazené do třídy 5.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky a předměty, které nejsou jmenovitě uvedeny v této tabulce, mohou být přiřazeny k příslušné položce pododdílu 2.2.51.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 na základě zkoušek, postupů a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od získaných zkušeností, musí se dát přednost získaným zkušenostem před výsledky zkoušek.
2.2.51.1.4
Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.51.1.5
Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
Tuhé látky podporující hoření
Klasifikace
2.2.51.1.6
Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1, platí následující kritéria:
Tuhou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.51.1.7
Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 podle těchto kritérií:
(a)
Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;
(b)
Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;
(c)
Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.
Kapalné látky podporující hoření
Klasifikace
2.2.51.1.8
Jestliže se kapalné látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části lIl, pododdílu 34.4.2, platí následující kritéria:
Kapalnou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje nárůst tlaku nejméně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.51.1.9
Kapalné látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo lil na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2 podle těchto kritérií:
a)
Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se sama vznítí, nebo vykazuje kratší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;
b)
Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 40 % vodného roztoku chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;
c)
Obalová skupina lII: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.
2.2.51.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.51.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
2.2.51.2.2
Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
-
Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3100, tuhé látky podporující hoření, reagující s vodou, přiřazené k UN číslu 3121 a tuhé látky podporující hoření, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3137, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);
-
Peroxid vodíku, nestabilizovaný nebo peroxid vodíku, vodné roztoky, nestabilizované, s více než 60 % peroxidu vodíku;
-
Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot;
-
Roztoky kyseliny chloristé s více než 72 % (hmotnosti) kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jakoukoli kapalinou, kromě vody;
-
Roztoky kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jakoukoli kapalinou, kromě vody;
-
Halogenované sloučeniny fluoru, jiné než UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož i UN 1749 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2;
-
Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí;
-
Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí;
-
Směsi chlornanu s amonnou solí;
-
Bromičnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi bromičnanu s amonnou solí;
-
Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí;
-
Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek počítaných jako uhlík), ledaže je složkou látek nebo předmětů třídy 1;
-
Hnojivá s obsahem dusičnanu amonného (pro stanovení obsahu dusičnanu amonného musí být všechny ionty dusičnanu, pro které je ve směsi molekulární ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo s obsahem hořlavých látek vyšším, než jsou hodnoty uvedené ve zvláštním ustanovení 307, vyjma za podmínek platných pro třídu 1;
-
Dusitan amonný a jeho vodné roztoky a směsi anorganického dusitanu s amonnou solí;
-
Směsi dusičnanu draselného, dusitanu sodného a amonné soli.
2.2.51.3
Seznam hromadných položek
| Klasifikační
kód| UN číslo| Pojmenování látek a předmětů
---|---|---|---
Látky podporující hoření|
| 3210| CHLOREČNANY ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| | 3211| CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| | 3213| BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| | 3214| MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÍ ROZTOK, J.N.
| kapalné O1| 3216| PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| | 3218| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| | 3219| DUSITANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| | 3139| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, J.N.
| |
| | 1450| BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 1461| CHLOREČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 1462| CHLORITANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 1477| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 1481| CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 1482| MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, J.N.
bez vedlejšího nebezpečí| tuhé O2| 1483| PEROXIDY, ANORGANICKÉ, J.N.
O| | |
| | 2627| DUSITANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 3212| CHLORNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 3215| PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, J.N.
| | 1479| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, J.N.
| | |
| předměty O3| 3356| GENERÁTOR KYSLÍKOVÝ, CHEMICKÝ
| |
| | 3137| LÁTKA PODPORUJÍCI HOŘENÍ, TUHÁ, HOŘLAVÁ J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2)
hořlavé, tuhé| OF| |
| |
tuhé, schopné samoohřevu| OS| 3100| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2)
| |
| | |
tuhé, reagující s vodou| OW| 3121| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.51.2)
|
| |
| kapalné| OT1| 3099| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
| |
toxické OT| | |
| Tuhé| OT2| 3087| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
| |
| | |
žíravé OC| kapalné| OC1| 3098| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ ŽÍRAVÁ, J.N.
| | |
| tuhé| OC2| 3085| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
| | |
toxické, žíravé| | OTC| (není k dispozici žádná hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadnému pojmenování s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)
2.2.52
Třída 5.2: Organické peroxidy
2.2.52.1
Kritéria
2.2.52.1.1
Název třídy 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů.
2.2.52.1.2
Látky třídy 5.2 se dělí následovně:
P1| Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty
---|---
P2| Organické peroxidy, vyžadující řízení teploty
Definice
2.2.52.1.3
Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O- a na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden nebo oba atomy vodíku organickými radikály.
Vlastnosti
2.2.52.1.4
Organické peroxidy se mohou exotermicky rozkládat při normální nebo zvýšené teplotě. Rozklad může být vyvolán působením tepla, třením, nárazem nebo stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy). Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí na složení organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé páry nebo plyny. Pro některé organické peroxidy je povinné řízení teploty během přepravy. Některé organické peroxidy se mohou, zvláště pod uzavřením, rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Některé organické peroxidy mohou již po velmi krátkém styku způsobit vážné poškození rohovky nebo mohou mít žíravé účinky na pokožku.
POZNÁMKA: Zkušební postupy k určení hořlavosti organických peroxidů jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části lIl, pododdílu 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou při zahřátí prudce reagovat, doporučuje se určit jejich bod vzplanutí za použití zkušebních vzorků malých rozměrů, jak je popsáno v normě ISO 3679:1983.
Klasifikace
2.2.52.1.5
Každý organický peroxid se pokládá za zařazený do třídy 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:
(a)
neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku pro nejvýše 1,0 % peroxidu vodíku;
(b)
neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku pro více než 1,0 %, nejvýše však 7 % peroxidu vodíku.
POZNÁMKA: Obsah aktivního kyslíku (%) v přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce:
16×∑ni×ci/mi,
kde
ni = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i;
Ci = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i;
mi = molekulová hmotnost organického peroxidu i.
2.2.52.1.6
Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl podroben zkoušce, až k typu G, který nepodléhá ustanovením pro organické peroxidy třídy 5.2. Klasifikace typů B až F je v přímém vztahu k nejvyššímu dovolenému množství v jednom kusu. Zásady pro zařazování látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II.
2.2.52.1.7
Již zařazené organické peroxidy, které jsou připuštěny k přepravě v obalech jsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 jsou uvedeny v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3101 až 3120) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
Tyto druhové položky udávají:
-
typ (B až F) organického peroxidu (viz 2.2.52.1.6);
-
fyzikální stav (kapalný/tuhý); a
-
řízenou teplotu (pokud se vyžaduje), viz 2.2.52.1.15 až 2.2.52.1.18.
Směsi těchto přípravků mohou být zařazeny shodně s typem organického peroxidu, který je nejnebezpečnějším komponentem směsi, a přepravovány podle podmínek platných pro tento typ. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet tepelně méně stabilní směs, je třeba určit teplotu samourychlujícího se rozkladu (SADT) směsi, a pokud je to nutné, řízenou teplotu a kritickou teplotu, odvozené od SADT podle 2.2.52.1.16.
2.2.52.1.8
Zařazení organických peroxidů, přípravků nebo směsí organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 nebo pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.52.1.9
Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pro něž není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které se přepravují za účelem dalších zkoušek nebo vyhodnocení, se přiřadí k jedné z vhodných položek pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že:
-
z údajů, které jsou dispozici, vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,
-
vzorek je balen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku není větší než 10 kg.
-
z údajů, které jsou k dispozici, vyplývá, že řízená teplota, pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a dostatečně vysoká, aby nedošlo k nebezpečné separaci fází.
Znecitlivění organických peroxidů
2.2.52.1.10
K zajištění bezpečnosti během přepravy se organické peroxidy často znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Jestliže je předepsán procentuální podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Všeobecně se znecitlivění musí provést tak, aby při úniku nemohlo dojít k nebezpečné koncentraci organického peroxidu.
2.2.52.1.11
Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno jinak, platí pro ředidla, která se použijí ke znecitlivění, následující definice:
-
Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nejméně 150° C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.
-
Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150° C, nejméně však 60° C, a bod vzplanutí nejméně 5° C.
Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za podmínky, že bod varu kapaliny je nejméně o 60° C vyšší než SADT v kusu o hmotnosti 50 kg.
2.2.52.1.12
Ředidla, která nepatří k typu A nebo B, smějí být přidána k přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Avšak úplné nebo částečné nahrazení ředidla typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje nové přehodnocení přípravku organického peroxidu podle normálního klasifikačního postupu pro třídu 5.2.
2.2.52.1.13
Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, u kterých je v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle 2.2.52.1.8 uveden dovětek „s vodou“ nebo jako „jako stabilní disperse ve vodě“. Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smějí být rovněž znecitlivěny vodou za podmínky, že jsou splněny požadavky 2.2.52.1.9.
2.2.52.1.14
Organické a anorganické tuhé látky smějí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na tepelnou stabilitu, ani na druh nebezpečí přípravku organického peroxidu.
Ustanovení o řízení teploty
2.2.52.1.15
Určité organické peroxidy směji být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí nejvyšší teplota, při které mohou být organické peroxidy bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.
2.2.52.1.16
Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz tabulku 1), která je definovaná jako nejnižší teplota, při níž může dojít k samourychlujícímu se rozkladu pro látku v obalu použitém během přepravy. SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a pododdílu 28.4. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 72/2009 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 72/2009 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
Vyhlášeno 20. 3. 2009, částka 23/2009
72
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 6. března 2009
o vydání cenového rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 1/2009 ze dne 26. února 2009, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 11/2008, o cenách plynů.
Podle § 17 odst. 10 písm. b) energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku ze dne 3. března 2009, v částce 3. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá cenové rozhodnutí dnem 1. dubna 2009.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r. |
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 71/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 71/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o doplnění sdělení č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění sdělení č. 489/2004 Sb. a sdělení č. 133/2007 Sb.
Vyhlášeno 20. 3. 2009, částka 23/2009
71
SDĚLENÍ
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 9. března 2009
o doplnění sdělení č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění sdělení č. 489/2004 Sb. a sdělení č. 133/2007 Sb.
Ministerstvo pro místní rozvoj podle § 30b odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje následující seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají:
v České republice:
–
osvědčení o autorizaciautorizaci udělené Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro obor pozemní stavby.
Ministr:
JUDr. Svoboda v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 70/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 70/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2009 – 2019, 5,00 %
Vyhlášeno 20. 3. 2009, částka 23/2009
70
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 13. března 2009,
jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2009 – 2019, 5,00 %
Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2009 – 2019, 5,00 %:
1.
Základní charakteristika dluhopisů:
Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí
Název: Dluhopis České republiky, 2009 - 2019, 5,00 %
Zkrácený název: ČR, 5,00 %, 19
Pořadové číslo emise: 56.
Jmenovitá hodnota: Kč 10 000
Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír
Datum emise: 23. března 2009
Datum splatnosti: 11. dubna 2019
Úrokový výnos: kupon s pevnou úrokovou sazbou 5,00 % p. a.
Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001002471
Kupon č. 1 odtržený, ISIN: CZ0000702022
Kupon č. 2 odtržený, ISIN: CZ0000702030
Kupon č. 3 odtržený, ISIN: CZ0000702048
Kupon č. 4 odtržený, ISIN: CZ0000702055
Kupon č. 5 odtržený, ISIN: CZ0000702063
Kupon č. 6 odtržený, ISIN: CZ0000702071
Kupon č. 7 odtržený, ISIN: CZ0000702089
Kupon č. 8 odtržený, ISIN: CZ0000702097
Kupon č. 9 odtržený, ISIN: CZ0000702105
Kupon č. 10 odtržený, ISIN: CZ0000702113
Jistina odtržená, ISIN: CZ0000702014
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují.
3.
Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Středisko cenných papírůcenných papírů.
4.
Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky.
5.
Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s.
6.
Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kupon je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 12. března. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 11. března každého roku, počínaje rokem 2010. Úrokový výnos za první období od data vydání do 11. dubna 2010 obdrží investor, který je vlastníkem dluhopisu 11. března 2010.
7.
Dluhopisy jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou ve výši 5,00 % p. a. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to k 11. dubnu příslušného roku. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
8.
Převoditelnost dluhopisů ve Středisku cenných papírůcenných papírů začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům cenných papírůcenných papírů na účtech ve Středisku cenných papírůcenných papírů, je 11. březen 2019.
9.
Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsíců po 30 dnech (BCK – standard 30E/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise.
10.
Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků dne 18. března 2009. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím přímých účastníků. Oznámení o aukci a seznam přímých účastníků budou předem zveřejněny. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 11. března 2019.
11.
Jednotlivé objednávky předané do aukce přímými účastníky jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou přesáhne uspokojený objem objednávek objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze částečně. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny.
12.
Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 60 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být vydány v menším nebo ve větším objemu v souladu s § 11 zákona o dluhopisech v rozsahu, který bude odpovídat vývoji a struktuře financování státního dluhu. Objem emise může být zvýšen maximálně na 90 000 000 000 Kč.
13.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor's je na úrovni A+, společností Moody's na úrovni A1.
14.
Oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 18 zákona o dluhopisech je umožněno.
15.
Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému vlastníku dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě k 11. dubnu 2019. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu a poslední úrokový výnos budou vyplaceny investorům, kteří jsou vlastníky dluhopisu dne 11. března 2019. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
16.
Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
17.
Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistiny dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Platební místo zveřejní způsob, jakým budou výplata kuponu a splacení jmenovité hodnoty provedeny.
18.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
19.
Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů budou publikována v Hospodářských novinách nebo jiném obdobně zaměřeném deníku, běžně dostupném v České republice a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
20.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 69/2009 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 69/2009 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2008 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)
Vyhlášeno 20. 3. 2009, částka 23/2009
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
* II. - Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení a průběh řízení
* III. - Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
* IV. - Posouzení ústavnosti úpravy existence jediného kolektivního systému pro historická elektrozařízení podle § 13 vyhlášky č. 352/2005 Sb.
69
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 16. prosince 2008 v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, za kterou jedná poslanec Petr Rafaj, na zrušení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), za účasti Ministerstva životního prostředí jako účastníka řízení a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky jako vedlejšího účastníka řízení
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
1.
Ústavní soudÚstavní soud obdržel návrh skupiny 27 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatel“), která požaduje zrušení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). Navrhovatel se podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, domáhá zrušení této vyhlášky pro její nesoulad s ústavním pořádkem a zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o odpadech“).
2.
Navrhovatel uvádí, že zákonem č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2002/96/ES týkající se prosazování komunitární environmentální politiky v oblasti elektrického a elektronického odpadu (dále též jen „směrnice“). Tato novela vložila do části čtvrté zákona o odpadech díl osmý, ve kterém uložila povinnosti v souvislosti s odděleným sběrem, zpětným sběrem, zpracováním, využitím a odstraněním elektrozařízení a elektroodpadu nejen výrobcům elektrických a elektronických zařízení, ale i distributorům, posledním prodejcům a zpracovatelům elektrozařízení, která se stala odpadem. Navrhovatel uvádí, že podle § 37h odst. 1 zákona o odpadech může výrobce tyto povinnosti plnit sám nebo společně s jinými anebo prostřednictvím jiné právnické osoby zajišťující společné plnění povinností výrobců. Výrobce elektrozařízení, na kterého se vztahují povinnosti podle části čtvrté osmého dílu zákona o odpadech, je povinen podat návrh na zápis do seznamu výrobců elektrozařízení, který musí obsahovat údaje stanovené § 37i odst. 3 téhož zákona.
3.
Významné podle navrhovatele je, že povinnosti financování při nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností se liší podle data uvedení elektrozařízení na trh. Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, je výrobce elektrozařízení povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností (§ 37n odst. 1 zákona o odpadech). Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38 zákona o odpadech, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů, přičemž tento systém není v zákoně specifikován.
4.
Napadená vyhláška rozlišuje nakládání s elektrozařízeními (pocházejícími z domácností) uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005 a před tímto dnem. V prvém případě má výrobce možnost vybrat si mezi třemi systémy (sub 2), tj. a) individuálním, kdy podle § 12 předmětné vyhlášky zřídí účelově vázaný bankovní účet a ukládá na tento účet peněžní prostředky nebo uzavře pojistnou smlouvu, b) solidárním, který provozují dva nebo více výrobců, nebo c) kolektivním, který je provozován osobou odlišnou od výrobce. Pro historická elektrozařízení § 13 odst. 1 vyhlášky stanoví, že pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém.
5.
Podle navrhovatele vyhláška jednoznačně překračuje rámec zmocnění, které jí bylo zákonem o odpadech uděleno, tím, že přikazuje využít pouze jediný systém zajišťující financování nakládání s historickými elektrozařízeními. Ministerstvo životního prostředí má podle § 37n odst. 5 zákona o odpadech stanovit po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění. Tím vyhláška porušuje čl. 79 odst. 3 Ústavy, podle kterého mohou ministerstva na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněna. Ustanovení § 13 vyhlášky současně porušuje čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť stanoví povinnosti, které nevyplývají ze zákona a které omezují výkon základních práv a svobod.
6.
Navíc povinnosti, které vyhláška ukládá, odporují čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterého má každý právo podnikat nebo provozovat jinou hospodářskou činnost. Vyhláška vytváří monopol v oblasti společného plnění povinnosti financování nakládání s historickými elektrozařízeními. Tím brání pluralitě podnikajících subjektů v oblasti likvidace elektrozařízení, závažným způsobem zasahuje do jejich svobody podnikat v dané oblasti, respektive jim takové podnikání zcela znemožňuje. Navrhovatel na podporu svých tvrzení přiložil stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ze kterého podle jeho názoru vyplývá, že v důsledku takové právní úpravy navíc došlo k výraznému porušení pravidel hospodářské soutěže na trhu služeb nakládání s elektroodpady, ale i se samotnými elektrozařízeními. Omezení těchto základních práv podnikajících osob přitom není ekonomicky nezbytné, jak dosvědčuje situace ve Slovenské republice, kde je umožněno, aby vedle sebe působilo více kolektivních systémů, které spravují financování nakládání s historickým elektrozařízením. Zavedení druhého provozovatele by vedlo dokonce ke snížení poplatků, které jsou výrobci povinni do tohoto systému odvádět.
7.
Závěrem navrhovatel konstatuje, že jeho výtky směřují především proti § 13 vyhlášky č. 352/2005 Sb., nicméně se domnívá, že jednotlivá ustanovení vyhlášky jsou natolik provázaná, že efektivní nápravy může být dosaženo jen zrušením celé vyhlášky. Z uvedených důvodů požaduje, aby byla zrušena vyhláška celá.
8.
V průběhu řízení obdržel Ústavní soudÚstavní soud textem a stylizací téměř totožný návrh podaný skupinou 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že oba návrhy jsou obsahově shodné, pročež bylo o návrhu podaném skupinou senátorů rozhodnuto usnesením ze dne 14. prosince 2006 sp. zn. Pl. ÚS 49/06 (ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz) tak, že byl jako nepřípustný odmítnut podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Skupina senátorů (dále též jen „vedlejší účastník“) jako oprávněný navrhovatel má proto v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. S ohledem na totožnost obou návrhů se uvádějí pouze argumenty navrhovatele.
II.
Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení a průběh řízení
9.
Ústavní soudÚstavní soud požádal o vyjádření účastníka řízení, tj. Ministerstvo životního prostředí, které sdělilo, že neshledává naplnění znaků ani jednoho z namítaných rozporů s ústavním zákonem nebo jiným zákonem, a navrhuje zamítnutí návrhu. Tento účastník uvedl, že vyhláška byla vydána na základě zmocnění obsaženého v zákoně o odpadech, prošla legislativním procesem v souladu s legislativními pravidly vlády a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
10.
Účastník konstatoval, že návrh napadá výhradně § 13 vyhlášky, který upravuje bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005 (historická elektrozařízení). V § 37n odst. 5 zákona o odpadech je Ministerstvo životního prostředí zmocněno stanovit po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění. „Bližší podmínky financování“ je přitom Ministerstvo životního prostředí povinno stanovit pro všechny způsoby financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností podle § 37n odst. 1 až 4 zákona o odpadech. Uvedení dvou příkladů bližších podmínek financování v citovaném zmocňovacím ustanovení je podle jeho názoru pouze demonstrativní.
11.
Účastník dále poukázal na § 37n odst. 3 zákona o odpadech, který stanoví, že k zajištění nakládání s historickým elektrozařízením jsou výrobci povinni vytvořit systém. Jde o transpozici čl. 8 odst. 3 směrnice č. 2002/96/ES, který členským státům stanoví povinnost zajistit financování nakládání s historickým elektrozařízením jedním nebo více systémy, do kterých úměrně přispívají všichni výrobci, kteří působí na trhu, a to v poměru k jejich podílu na trhu podle druhu zařízení. Citované ustanovení směrnice nedává možnost zvolit jiný druh financování např. cestou trhu nebo je vůbec na výrobce nepřenášet. Česká republika povinnost vytvořit systém specifikovala v § 13 prováděcí vyhlášky tak, že pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné financování nakládání s historickým elektrozařízením jeden kolektivní systém. Vyhláška dále v § 2 písm. g) specifikuje, kdo se rozumí provozovatelem kolektivního systému, v § 13 odst. 2 stanoví povinnost odvádění příspěvku způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému a v § 2 písm. j) specifikuje, co se rozumí příspěvkem. Podle účastníka zákon stanovil meze pro § 13 vyhlášky tak, že musí stanovit bližší podmínky financování nakládání s historickým elektrozařízením, a to při respektování zákonné povinnosti výrobců vytvořit systém, do kterého budou v odpovídajícím rozsahu přispívat. Vyhláška podle účastníka tyto meze respektuje tím, že stanoví jako bližší podmínku financování to, že pro každou skupinu elektrozařízení bude registrován jeden kolektivní systém, který má povinnost zajistit financování nakládání s veškerým historickým elektrozařízením pro danou skupinu. Tím je respektován jak zákon, tak čl. 8 odst. 3 směrnice, který výslovně stanoví, aby předmětné financování bylo zajištěno jedním nebo více systémy.
12.
Podle účastníka § 13 vyhlášky nepřikazuje použít pouze jeden kolektivní systém, nýbrž dává výrobcům v kontextu s § 5 odst. 7 a § 15 odst. 3 a 4 vyhlášky možnost, aby pro zajištění financování vytvořili jeden nebo více systémů, které požádají o zápis do seznamu. Kolektivní systém, který splní formální kritéria a ve kterém budou sdruženi výrobci s největším podílem na trhu pro danou skupinu elektrozařízení, bude zapsán do seznamu a bude mít povinnost zajistit financování nakládání s veškerým historickým elektrozařízením v dané skupině. Teoreticky tak mohlo být zapsáno až devět provozovatelů kolektivních systémů. Účastník považuje zvolené řešení za rozumné. Poukázal přitom na obdobný, zpravidla dobrovolný postup v některých státech Evropské unie (např. Belgie).
13.
Stejně tak odmítl účastník námitku (viz sub 5) uložení povinnosti, kterou nestanoví žádný zákon, nýbrž až § 13 vyhlášky. Povinnost vytvořit systém k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení uvedených na trh do 13. srpna 2005 stanoví § 37n odst. 3 zákona o odpadech. Z tohoto ustanovení je zjevné, že výrobci vytvořený systém bude muset plnit povinnosti spojené se zajištěním financování nakládání s historickým elektrozařízením. Zároveň je výrobcům zákonem uložena povinnost do vytvořeného systému přispívat; povinnosti jsou proto stanoveny zákonem.
14.
K omezení práva na provozování hospodářské činnosti (sub 6) účastník uvedl, že se jedná o nepochopení systému „hospodaření“ v oblasti nakládání s historickými elektrozařízeními a financování tohoto nakládání ze strany některých provozovatelů kolektivních systémů, profesních sdružení (např. Svaz průmyslu a dopravy České republiky) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. O porušení čl. 26 odst. 1 Listiny nemůže jít již proto, že se nejedná o podnikání. Navíc lze zákonem stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost není „bezbřehé“ a stát je oprávněn cestou zákona je regulovat. Účastník v této souvislosti poukázal na § 37n odst. 3 zákona o odpadech, ze kterého plyne povinnost vytvořit systém pro nakládání s historickým elektrozařízením a přispívat do něj. Na základě zmocnění v § 37n odst. 5 téhož zákona vydal účastník prováděcí vyhlášku, ve které zvolil variantu, kdy pro každou skupinu elektrozařízení zajistí společné financování nakládání s historickým elektrozařízením jeden kolektivní systém, který bude mít povinnost zajistit příslušné financování pro veškerá historická elektrozařízení v dané skupině. Toto řešení odůvodnil tím, že směrnice ponechala na vnitrostátní úpravě, zda zajistí vytvoření jednoho nebo více kolektivních systémů. Soustavu takového financování bylo nezbytné vytvořit v krátkém čase a bez výjimky v každé skupině elektroodpadu. Protože zákon o odpadech stanovil jako základní kritérium pro přispívání výrobci do systému „podíl na trhu“, bylo zvoleno řešení, že pro každou skupinu elektrozařízení bude zaregistrován jeden kolektivní systém s největším podílem na trhu, který bude mít povinnost zajistit financování nakládání s historickým elektrozařízením v dané skupině. Předpokladem bylo, že tento systém bude nejen pasivně zajišťovat financování likvidace historického elektrozařízení, ale zároveň bude aktivně pečovat o plnění povinností ze strany ostatních výrobců, kteří nebudou z jakéhokoli důvodu zapojeni do tohoto registrovaného systému. Tím bude podle účastníka zefektivněna správa financování nakládání s historickým elektrozařízením a zároveň bude zajištěna určitá míra „samosprávy“ těchto financí výrobci s největším podílem na trhu. Takový systém dbá ochrany hospodářských práv výrobců, podnikatelských subjektů s největším podílem na trhu, když jim bude umožněno podílet se na „tvorbě pravidel“.
15.
Účastník rovněž zdůraznil, že v žádném případě není regulováno podnikání subjektů v oblasti likvidace elektrozařízení a elektroodpadu (např. logistika nebo zpracování odpadu), pouze jsou specifikovány podmínky financování pro relevantní trh v oblasti likvidace elektroodpadu. Napadaná vyhláška rovněž nezasahuje do hospodářské činnosti subjektů v oblasti likvidace odpadu, pouze předpokládá vznik jednoho nebo více kolektivních systémů. Směrnice i zákon o odpadech umožňují výrobcům uvádět náklady na nakládání s historickými elektrozařízeními; tyto náklady však nesmějí převyšovat náklady skutečně vzniklé, což znamená, že se nepředpokládá, že by provozovateli kolektivního systému vznikal zisk. Z toho lze dovodit, že zákonodárce nepředpokládal podnikání či vznik trhu v oblasti financování nakládání s historickým elektrozařízením a stejně jako právo Evropských společenství uvažoval jen o úhradě nákladů, které kolektivnímu systému skutečně vzniknou. Stát tak prostřednictvím zákona stanoví podmínky pro výkon činnosti, tj. financování nakládání s historickým elektrozařízením.
16.
Navíc účastník uvedl, že okamžité zrušení celé vyhlášky by znemožnilo uskutečnit implementaci směrnice včetně úkolů dosažení roční míry sběru a opětovného použití elektrozařízení. V seznamu výrobců elektrozařízení je vedeno 2 600 povinných osob, které řádně plní své povinnosti. Zrušení vyhlášky by mělo dopad na jejich právní jistotu a nastolilo by též problém, jak dále nakládat s již vybranými prostředky určenými na zajištění všech povinností výrobců.
17.
Dále Ústavní soudÚstavní soud obdržel nevyžádané vyjádření Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED CZ, které v podstatě charakterizuje činnost provozovatelů kolektivních systémů a má poskytnout „jiný“ pohled na nakládání s historickým odpadem (správně elektrozařízením). Vyjádření uvádí, že prostřednictvím účastníka bude do spisu předložen jako důkazní materiál rozbor činnosti kolektivních systémů s čísly a fakty. Ústavní soudÚstavní soud tento rozbor neobdržel. Vzhledem k tomu, že se jednalo o soukromou iniciativu, toto podání bylo založeno do spisu, což však neznamená, že jeho pořizovatel získává jakákoli procesní oprávnění v probíhajícím řízení.
18.
Ministerstvo životního prostředí Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělilo, že své původní podání ještě rozšíří a doplní. Stalo se tak 8. září 2008 formou obsáhlého vyjádření, které bylo zpracováno ve spolupráci s Ministerstvem financí. V něm účastník vyložil základní rozdíly v chápání povinností výrobců elektrozařízení podle toho, zda se jedná o elektrozařízení pocházející z domácností (BtoC) a elektrozařízení ostatní, zejména pocházející od podnikatelských subjektů (BtoB). Do sféry podnikatelské evropská i domácí právní úprava zasahuje minimálně a ponechává jeho oddělený sběr na smluvní volnosti stran (výrobce a odběratel-podnikatel). V případě historických elektrozařízení pocházejících z domácností je stanovena primární odpovědnost výhradně výrobci. V tomto případě se má za to, že podle principu „znečišťovatel platí“ je „znečišťovatelem“ výrobce a nese odpovědnost za zpětný odběr a zpracování, resp. za nakládání s tímto elektrozařízením. V rámci této kategorie však existuje ještě jedno rozlišení, a to na elektrozařízení pocházející z domácností uvedené na trh do 13. srpna 2005 (historické elektrozařízení) a na elektrozařízení uvedené na trh po tomto dni. Historické elektrozařízení nesplňuje „moderní požadavky“ a nelze na ně uplatnit běžná pravidla stanovená zákonem (např. označování). Pouze pro tuto úzkou skupinu jsou stanovena zvláštní pravidla, která spočívají v povinnosti výrobců vytvořit kolektivní systém, který zajistí financování nakládání s veškerým historickým elektrozařízením. Na úrovni Evropské unie bylo stanoveno, že odpovědnost za tuto historickou zátěž ponesou všichni výrobci, kteří v daném okamžiku uvádějí své výrobky v daném území na trh. Odpovědnost je tudíž kolektivní a kolektivní je též způsob zajištění nakládání s tímto historickým elektrozařízením. Česká republika měla možnost stanovit, že výrobci mají povinnost vytvořit jeden nebo více kolektivních systémů. Zvolena byla varianta více kolektivních systémů. V zájmu věcné racionality, účelnosti a splnitelnosti povinností výrobců bylo po konzultaci s odbornou veřejností (zejména výrobci) stanoveno, že pro každou skupinu elektrozařízení, která má svá vlastní specifika, bude zajišťovat financování nakládání s historickým elektrozařízením jeden kolektivní systém. Vytvoření kolektivního systému bylo ponecháno na výrobcích. Kolektivní systém, který vytvořili výrobci s největším podílem na trhu v České republice, byl poté zapsán do seznamu vedeného ministerstvem a jsou na něj přeneseny veškeré povinnosti spojené s touto skutečností.
19.
K argumentaci navrhovatele stanovisky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „Úřad“) účastník uvedl, že tento Úřad obdržel v letech 2005 a 2006 několik podnětů k zahájení řízení proti kolektivním systémům, které spravují některou ze skupin historického elektrozařízení. Žádné správní řízení ve věci zneužití dominantního postavení kolektivními systémy však nezahájil. Vždy si vyžádal stanovisko účastníka, což účastník doložil korespondencí mezi ním a Úřadem. Vzhledem k této skutečnosti je proto podle jeho názoru zavádějící jakákoli argumentace případnými „dopisy“ Úřadu o „porušení obecných soutěžněprávních principů“. Skutečností je, že Úřad předběžně přezkoumal chování kolektivních systémů, které se chovají podle platné a účinné právní úpravy dané zákonem a napadenou prováděcí vyhláškou (včetně § 13 této vyhlášky), a neshledal toto jednání porušujícím právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Pokud tedy chování kolektivního systému podle napadeného právního předpisu bylo shledáno za neporušující předpisy v oblasti hospodářské soutěže, nelze učinit závěr, že takováto právní úprava předpisy v oblasti hospodářské soutěže porušuje. Buď je tedy tato vyhláška z pohledu právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže bezvadná nebo právní vztahy upravené touto vyhláškou nespadají do oblasti hospodářské soutěže.
20.
Konečně účastník uvedl některé poznatky z hlediska porovnání přístupu některých evropských zemí k dané problematice a výsledky sběru v České republice. Poukázal na to, že rozdíl mezi odpovědností individuální při zajišťování povinností a financování nakládání s novými elektrozařízeními z domácností své značky (uvedenými na trh členského státu po 13. srpnu 2005) a odpovědností kolektivní při zajišťování povinností a financování nakládání s historickými elektrozařízeními z domácností bez ohledu na značku (uvedenými na trh členského státu před 13. srpnem 2005) stanoví ve svých právních úpravách 12 členských států (Česká republika, Rakousko, Kypr, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko). Dalších 8 členských států (Belgie, Estonsko, Finsko, Řecko, Litva, Malta, Slovinsko a Velká Británie) se v legislativě pouze zmiňuje o potřebě společného financování historického elektrozařízení v závislosti na podílu na trhu. Oproti tomu Maďarsko a Lotyšsko vůbec nerozlišují způsoby financování, kdežto Dánsko, Francie a Polsko stanoví kolektivní odpovědnost pro historická i nová elektrozařízení. Jeden kolektivní systém, který zajišťuje všechny povinnosti výrobců, je vytvořen v Belgii, Estonsku, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Řecku a Švýcarsku. Více kolektivních systémů funguje nejen v České republice (6), ale i ve Finsku (2), Nizozemí (2 nekonkurenční, pro odlišné skupiny), Slovensku (13), Velké Británii (4), Španělsku (5 podle regionů).
21.
Ministerstvo životního prostředí na závěr uvedlo, že návrhem je napadáno porušení čl. 26 Listiny, resp. právo na podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti. Napadený § 13 vyhlášky č. 352/2005 Sb. pouze stanoví bližší podmínky financování nakládání s historickým elektrozařízením; základní povinnosti stanoví § 37n zákona o odpadech. Z uvedeného je zjevné, že na úrovni evropské i národní byla na výrobce elektrozařízení přenesena odpovědnost za zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností (BtoC). Zároveň jsou zákonem stanoveny výrobcům, kteří uvádějí své výrobky na trh v České republice, konkrétní povinnosti (podmínky a omezení – včetně označování výrobků a jeho evidence). V případech, ve kterých je to možné a splnitelné, má výrobce možnost volby mezi plněním svých povinností individuálně, solidárně či kolektivně. Pouze v případě historické zátěže (historického elektrozařízení) není možné a splnitelné plnění individuální nebo solidární, a proto je zákonem stanoveno plnění primárních povinností výrobců kolektivně (§ 37n zákona o odpadech). I kdyby bylo v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem shledáno, že na financování nakládání s historickým elektrozařízením se vztahuje ustanovení čl. 26 Listiny, není pochyb o tom, že podle čl. 26 odst. 2 Listiny může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Výroba elektrozařízení a s ní spojené financování nakládání s elektrozařízením po ukončení životnosti je jednou z takovýchto činností, kdy zákon o odpadech stanoví značné množství podmínek a omezení.
22.
Toto své vyjádření dále účastník doprovodil obsáhlým právním rozborem (příloha č. 2) nazvaným „Důvody nesouhlasu s návrhem na zrušení vyhlášky“. V tomto rozboru účastník jednak opakuje své argumenty z předchozího vyjádření, avšak v podstatně propracovanější podobě, jednak předkládá argumenty nové. Především je zdůrazněno, že podle směrnice lze historickou elektroodpadovou zátěž řešit prostřednictvím jednoho nebo více kolektivních systémů (bod 20 důvodů směrnice, čl. 8 odst. 3 směrnice). Zákon výslovně uvádí, že historickou elektroodpadovou zátěž mají výrobci vyřešit prostřednictvím jednoho jimi vytvořeného systému, který budou společně financovat. V takto organizovaném sektoru elektroodpadového hospodářství přichází v úvahu výkon elektroodpadových povinností prostřednictvím pouze jednoho kolektivního systému, popřípadě maximálně jednoho kolektivního systému pro každou ze skupin elektrozařízení. Tato skutečnost je dána zákonem o odpadech a vyhláška na ní nic nemění. Vědom si potřeby blíže upravit některé aspekty fungování českého elektroodpadového hospodářství, jež v zákoně upravil jen v základních rysech, zmocnil zákonodárce účastníka řízení, aby upravil bližší podmínky zejména a) způsobů plnění elektroodpadových povinností výrobců (samostatně – solidárně – kolektivně, včetně dalších podrobností plnění, § 37h odst. 3 a § 38 odst. 11 zákona o odpadech), b) zápisů do seznamu výrobců elektrozařízení (§ 37i odst. 7 zákona o odpadech) a c) financování odběru/sběru a zpracování elektrozařízení a elektroodpadů (§ 37n odst. 5, § 37o odst. 2 zákona o odpadech).
23.
Účastník rovněž podrobně rozvedl, proč jeho vyhláška odpovídá požadavkům čl. 79 odst. 3 Ústavy a judikatury Ústavního souduÚstavního soudu ve věci prováděcích předpisů [zde uvádí např. závěry z nálezů sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.)*) a sp. zn. Pl. ÚS 52/03 ze dne 20. 10. 2004 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.)]. Podle účastníka řízení byla vydána subjektem k tomu oprávněným, v rámci jeho kompetence konkrétně dané § 38 odst. 11, § 37h odst. 3, § 37i odst. 7, § 37n odst. 5 a § 37o odst. 2 zákona o odpadech, jakož i § 37f odst. 2, § 37j odst. 5, § 37k odst. 7 a § 37l odst. 7 zákona o odpadech. Ve vztahu k historickým elektrozařízením pocházejícím z domácností (a pouze ve vztahu k nim) vyhláška stanoví, že pro každou z deseti skupin elektrozařízení bude tím systémem, jehož prostřednictvím mají výrobci splnit svoji společnou povinnost vyřešit historickou elektroodpadovou zátěž, jeden kolektivní systém (§ 13 vyhlášky), a to takový, který reprezentuje výrobce, jejichž podíl na splnění této povinnosti je největší, tedy do něhož jsou zapojeni výrobci s největším podílem na trhu s novými elektrozařízeními (§ 5 vyhlášky). Vyhláškou ministerstvo dále nezasahuje do věcí vyhrazených zákonu (to účastník blíže rozvádí sub 26). Konečně zákonodárce v zákoně jasně definoval prostor pro podzákonnou úpravu, což plyne z jeho jasného rozhodnutí řešit oblast historických elektrozařízení pocházejících z domácností prostřednictvím jednoho jimi vytvořeného systému, který budou společně financovat. V této souvislosti účastník poukázal i na související ustanovení § 19 odst. 1 písm. zc) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které dokresluje představu zákonodárce o úpravě fungování kolektivních systémů a zápisech do seznamu výrobců elektrozařízení.
24.
Zvláštní pozornost věnoval účastník problému stanovení bližších podmínek pro realizaci primární zákonné povinnosti v souladu se zákonem a v rámci jeho zmocnění. Vydáním elektroodpadové vyhlášky podle svého názoru prostor vymezený zákonodárcem nepřekročil. Zcela respektoval implicitně i explicitně vyjádřenou vůli zákonodárce, aby se společné řešení historické elektroodpadové zátěže uskutečnilo prostřednictvím jednoho systému vytvořeného samotnými výrobci, do něhož po jeho vytvoření (v druhé fázi) mají přispívat všichni aktuální výrobci. Z ustanovení § 37n odst. 3 a § 37h odst. 1 písm. c) zákona o odpadech jednoznačně vyplývá, že se má jednat o kolektivní systém zajišťující plnění povinností výrobců elektrozařízení. Účastník v této souvislosti poukázal na skutečnost, že 21 z 27 poslanců, kteří předložili projednávaný návrh na zrušení vyhlášky, hlasovalo pro novelu zákona o odpadech definující hlavní parametry českého elektroodpadového hospodářství, nikdo nehlasoval proti. Zcela v rámci svého zmocnění a za účelem vytvoření fungujícího systému pro historická elektrozařízení pocházející z domácností byl podle účastníka stanoven způsob, jakým vyřešit situaci, pokud by se výrobci nedohodli na vytvoření jediného systému pro řešení historické elektroodpadové zátěže. Tento způsob řešení zcela respektuje vůli zákonodárce a šíři zmocnění k přijetí podzákonné právní úpravy (blíže upravit způsob plnění povinností, zápisů do seznamu a financování): systém k řešení historické elektroodpadové zátěže je vytvořen všemi výrobci a za neexistence dohody mezi všemi výrobci je to systém, jehož se účastní výrobci s největším podílem na řešení této zátěže.
25.
Jako další aspekt ústavnosti a zákonnosti vydání vyhlášky posoudil účastník stanovení bližších podmínek pro realizaci primární zákonné povinnosti při respektování zásady proporcionality, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu č. 231/2000 Sb. [pozn. red.: sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287)]. V této souvislosti poukázal na tyto okolnosti:
a)
zákon o odpadech i směrnice předpokládají pro řešení povinností výrobců k historickým elektrozařízením z domácností výlučně kolektivní řešení, zejména vzhledem k povaze těchto elektrozařízení a nemožnosti určit konkrétní odpovědnou osobu;
b)
došlo k realizaci legitimního očekávání největších výrobců zapojených do jednoho kolektivního systému mít největší vliv na řešení historické elektroodpadové zátěže v souladu s principem odpovědnosti výrobců (body 5, 12, 19 a 20 důvodů směrnice);
c)
způsob určení systému, prostřednictvím kterého mají výrobci řešit historickou elektroodpadovou zátěž, představuje nejmenší možnou ingerenci státu do „samosprávné“ oblasti výrobců (jakékoliv jiné řešení situace, kdy se výrobci na fungování jediného systému nedohodnou, např. výběr kolektivního systému podle toho, jak hustou sběrnou síť se zaváže do určité doby vytvořit, by znamenalo kladení nových povinností, jež nemají oporu v zákoně);
d)
povinnost připojit se k nejvíce zastoupenému kolektivnímu systému v případě výše popsané patové situace ovlivňuje pouze menší část výrobců (výrobců uvádějících na trh pouze menší objem elektrozařízení);
e)
postavení těchto minoritních výrobců bylo dotčeno jen v nezbytně nutné míře (určením systému, skrz který mají plnit svou povinnost, nikoliv definováním jakékoliv nové povinnosti), neboť bylo zajištěno rovné postavení všech výrobců v rámci majoritního kolektivního systému (srov. též bod 20 důvodů směrnice). Bez ohledu na to, jedná-li se o výrobce-zakladatele, výrobce-dobrovolného účastníka či výrobce-alokovaného účastníka, za všechny vykonává provozovatel kolektivního systému elektroodpadové povinnosti za stejných podmínek podle stejné vzorové smlouvy a za příspěvek vypočtený stejnou metodikou. Vzorová smlouva, metodika výpočtu příspěvku i další aspekty řízení kolektivního systému jsou ministerstvu předkládány k posouzení před zápisem do seznamu výrobců elektrozařízení;
f)
zvolené řešení je založeno na neziskovém principu, který chrání výrobce (zejména minoritní) i spotřebitelespotřebitele [viz bod 20 důvodů směrnice, § 37n odst. 3 zákona o odpadech a čl. 8 odst. 3 směrnice, zdůrazňující princip nákladovosti, § 19 odst. 1 písm. zc) zákona o daních z příjmů, § 5 odst. 3 vyhlášky];
g)
uvedené řešení bylo přijato i s ohledem na skutečnost, že se jedná o problematiku dočasnou, neboť historická elektrozařízení z domácností v průběhu několika let po nabytí účinnosti vyhlášky buď zcela vymizí, anebo budou zásadně marginální.
26.
Obsáhle se účastník vyjádřil rovněž k námitce stanovení nové primární povinnosti v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny. Zákon o odpadech výrobcům stanoví primární povinnost vyřešit historickou elektroodpadovou zátěž z domácností ve formě jak povinnosti participovat na kolektivním systému, tak i povinnosti do tohoto systému přispívat na náklady spojené s odstraněním této zátěže. Vyhláška nepřináší žádnou další povinnost, jež by nebyla pouhou konkretizací povinnosti stanovené zákonem. Platí to i pro řešení situace, kdy se výrobci na fungování jediného systému nedohodnou. Úprava obsažená v ustanovení § 13 vyhlášky a další na ni navazující ustanovení nezakládají výrobcům žádnou novou povinnost ani povinnost stanovenou zákonem nijak nerozšiřují, pouze logicky řeší případnou nastalou situaci, jež je však zapříčiněna nutností realizovat primární povinnost stanovenou zákonem. Jedná se tedy výhradně o technicko-organizační opatření přijaté za účelem zajištění realizace primární povinnosti stanovené zákonem v reálném životě. Je úkolem exekutivy, stanoví-li to zákonodárce, podrobněji upravit řešení této a dalších situací, jejichž existenci důvodně lze v reálném životě očekávat (v návaznosti na zákonnou úpravu). Opačný výklad by vedl k absurdnímu závěru, že účastník vyhláškou v zásadě nemůže upravit nic, protože jakákoliv konkretizace zákonných elektroodpadových povinností s sebou nutně ponese definování něčeho, co v zákoně není upraveno (např. povinnost podat návrh na zápis do seznamu výrobců elektrozařízení a roční zprávu na předepsaných formulářích). V případě zákona o odpadech zákonodárce stanovil jasné meze toho, co a v jakých aspektech má vyhláška podrobněji upravit, a vyhláška se zcela jistě nachází v rámci těchto mezí. Důvodem existence státu je definování a vynucování základních pravidel chování umožňujících fungování společnosti, což zahrnuje činnosti typu řešení historické elektroodpadové zátěže. Stát na tuto funkci nemůže rezignovat a spoléhat na to, že se dotčení vždy „nějak dohodnou“. Tím by popíral samotný smysl své existence. Výrobci i společnost legitimně očekávají, že stát definuje a vynutí dodržování základních pravidel společného soužití v oblastech, v nichž lze logicky potřebu takových pravidel očekávat. Pokud tedy bylo lze očekávat, že se výrobci na fungování jediného systému nedohodnou, bylo povinností účastníka v rámci zákonného zmocnění stanovit způsob řešení takové situace, stejně jako další aspekty, které by fungování elektroodpadového hospodářství a postavení výrobců mohly ohrozit. Ministerstvo při vydání vyhlášky postupovalo secundum et intra legem, nikoli mimo zákon (praeter legem) a plně při vydání této vyhlášky respektovalo zásadu pregnantně vyjádřenou Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), podle níž „zjednodušeně řečeno, má-li podle zákona býti X, přísluší ... (příslušnému státnímu orgánu) ... stanovit, že má býti X1, X2, X3, nikoli též, že má býti Y“. Nelze přitom přijmout závěr, který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem a který zjevně zastávají stěžovatelé (pozn. red.: sic - správně: navrhovatel), neboť by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární (a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.)].
27.
Rovněž tak účastník doplnil a rozšířil svou argumentaci ohledně výtky navrhovatele, že napadené řešení situace, kdy se výrobci nedohodnou na fungování jediného systému, omezuje právo podnikat. Toto tvrzení svědčí o nepochopení základních premis fungování elektroodpadového hospodářství ze strany předkladatelů návrhu na zrušení vyhlášky i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Řádné fungování elektroodpadového hospodářství umožňuje mnoha subjektům (zejména dopravním a zpracovatelským společnostem) podnikat, tedy samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost provádět soustavnou činnost za účelem dosažení zisku. Čím více elektrozařízení a elektroodpadu výrobci posbírají, tím větší se otevírá prostor pro služby dopravních a zpracovatelských společností. Větší poptávka po dopravních a zpracovatelských službách umožňuje více poskytovatelům služeb působit na trhu a podněcuje konkurenci mezi těmito poskytovateli. Větší množství odpadu ke zpracování umožňuje zpracovatelským firmám pořizovat a vyvíjet nákladné zpracovatelské technologie, jež se stávají rentabilními až po dosažení určitého množství zpracovávaného materiálu. Důvodem pro pořizování těchto technologií je, že vedou ke snižování nákladů na zpracovanou jednotku, což opět podněcuje konkurenci na trhu. Smyslem ustanovení § 13 vyhlášky je zajistit fungování českého elektroodpadového hospodářství i za patové situace, kdy se výrobci (úmyslně či neúmyslně) nedohodnou na fungování jediného systému, prostřednictvím kterého budou z domácností odebírat a zpracovávat historická elektrozařízení. Funkční systém zaručuje vyšší míru sběru, tudíž i naplněnost zpracovatelských kapacit a možnost investic do technologicky náročnějších provozů.
28.
Totéž podle účastníka lze vztáhnout i na provozovatele kolektivních systémů, kde rovněž nedochází k omezení podnikání již proto, že výkon elektroodpadových povinností je pro výrobce výhradně plněním zákonné povinnosti, nikoliv podnikáním; financování nákladů na plnění povinností k historickým elektrozařízením z domácností není výdělečnou aktivitou [§ 37n odst. 3 zákona a čl. 8 odst. 3 směrnice, zdůrazňující princip nákladovosti, § 19 odst. 1 písm. zc) zákona o daních z příjmů a § 5 odst. 3 vyhlášky]. Výkon elektroodpadových povinností představuje pro výrobce podmínku pro výkon jejich podnikatelské činnosti ve smyslu ustanovení čl. 26 odst. 2 Listiny, nikoliv podnikatelskou činnost (tou je výroba a prodej nových elektrozařízení). Podnikatel zabývající se výrobou nových elektrozařízení nemůže podnikat v souladu se zákonem, pokud se nepostará o svoje výrobky na konci jejich životního cyklu a zároveň aktivně nepřispěje k řešení historické elektroodpadové zátěže naakumulované za období předcházející přijetí směrnice a zákona č. 7/2005 Sb. Výrobce se tuto povinnost logicky bude snažit vykonat s co nejmenšími náklady a každý z výrobců může mít odlišnou představu o tom, jak tuto povinnost vykonat. Povinnost vyřešit historickou elektroodpadovou zátěž prostřednictvím jednoho systému však stanoví (viz argumentaci účastníka výše) zákon, jímž přijaté kolektivní řešení navazuje na úpravu obsaženou ve směrnici. Kolektivní systém je založen k tomu, a pouze k tomu, že bude pro své účastníky elektroodpadové povinnosti vykonávat (zajišťovat jejich plnění). Neziskovost kolektivních systémů vyplývá nejenom z logického výkladu ustanovení § 37h odst. 1 písm. c) zákona o odpadech, ale výslovně též z ustanovení § 5 odst. 3 elektroodpadové vyhlášky. Kolektivní systémy nejsou, a dle právních předpisů ani nemohou být, prostředkem k dosažení zisku, nýbrž toliko neziskové platformy vytvořené výrobci k plnění jejich zákonných povinností. Mohou mít sice různé přístupy k plnění elektroodpadových povinností svých účastníků, nikdy je však nebudou vykonávat za účelem dosažení zisku, nýbrž budou od výrobců vybírat jen příspěvky nutné k zajištění výkonu zákonných povinností. Případné rezervy nebudou vyplaceny žádnému ze společníků, ale použity k výkonu elektroodpadových povinností. Jak dále zdůraznil účastník, disponují-li dnes některé kolektivní systémy většími či menšími rezervami, tyto nejsou ničím jiným než důsledkem časového nesouladu mezi objemem prostředků vybíraných dnes na základě množství elektrozařízení uváděných na trh a objemem prostředků vynakládaných zítra v návaznosti na množství elektrozařízení/elektroodpadu, jichž se domácnosti postupně zbavují. Odrazem této skutečnosti je mimo jiné to, že prostředky vybírané kolektivními systémy nejsou předmětem daně z příjmů – kolektivní systémy z logiky věci nevykonávají svoji činnost za účelem dosažení zisku a zdaněním příspěvků by stát nelogicky ještě více zatěžoval plnění zákonných povinností ze strany výrobců. Neziskovost kolektivních systémů pak chrání zejména minoritní výrobce, kteří nejsou společníky kolektivního systému (požadavek, aby byl každý výrobce podílníkem vytvořeného systému, by s ohledem na rozsah a proměnlivost množiny výrobců nebyl splnitelný). Účastník tak své obsáhlé doplnění k vyjádření uzavřel konstatováním, že většinovým výrobcům proto s ohledem na jednotnost podmínek pro výrobce zapojené do systému a na neziskovost systému neplyne žádná konkurenční výhoda a že řešení, které stanovil pro situaci, kdy se výrobci nedohodnou na fungování jediného systému, tak ani právo na podnikání provozovatelů kolektivních systémů nijak neomezuje. Tito provozovatelé nepodnikají, nýbrž pro výrobce provozují striktně neziskovou platformu pro výkon jejich zákonných povinností. Předmětné řešení se přitom vztahuje pouze na historická elektrozařízení z domácností, kde zvláštní charakter neumožňuje stanovení individuální odpovědnosti výrobců a kde se podíl na celkovém elektroodpadu bude s postupem času marginalizovat.
29.
Dále dne 24. září 2008 obdržel soudce zpravodaj obsáhlý nevyžádaný materiál Asociace spotřební elektroniky a České asociace dovozců a výrobců světelné techniky, ve kterém je obsáhle vyloženo stanovisko jeho předkladatelů k zajištění financovaní nakládání s elektroodpady, k jeho možným modelům (koncentrovaný a dekoncentrovaný) a zejména k negativním důsledkům a rizikům zrušení předmětné vyhlášky z hlediska rizik pro společnost a životní prostředí, pro kolektivní systémy, výrobce, obce, kraje, dopravní a zpracovatelské firmy a stát. Co se týče právní stránky (rozpor vyhlášky se zákonem, omezení práva podnikat), odkázali předkladatelé tohoto odborného stanoviska na doplnění vyjádření účastníka (sub 18 až 28). K tomuto materiálu byl rovněž připojen dopis předsedy Svazu měst a obcíobcí, který je adresován ministru pro životní prostředí a který se zabývá nedostatky návrhu novely zákona o odpadech s ohledem na novou směrnici o odpadech, kterou schválil 17. června 2008 Evropský parlament. Vzhledem k tomu, že se jednalo o soukromou iniciativu, bylo rovněž toto podání založeno do spisu, což však neznamená, že jeho pořizovatel získává jakákoli procesní oprávnění v probíhajícím řízení.
30.
Dne 3. listopadu 2008 obdržel soudce zpravodaj další vyjádření skupiny senátorů, ve kterém zaujímají stanovisko k výše uvedeným podáním účastníka (sub 18 až 28) a Asociace spotřební elektroniky a České asociace dovozců a výrobců světelné techniky. Ve stanovisku se konstatuje, že na mnoha stranách soudu zaslaných materiálů je jednostranně a často velmi zkresleně a nesprávně popisován současný stav a stanoviska různých státních orgánů a dalších osob (např. stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k předmětnému problému je ve skutečnosti zcela opačné, než je v poskytnutých materiálech naznačováno). Vedlejší účastník poukázal rovněž na skutečnost, že Ministerstvo životního prostředí jako účastník řízení v důvodové zprávě připravované novely zákona o odpadech počátkem tohoto roku označilo současný stav (existující monopol kolektivních systémů) za neuspokojivý, když návrh odůvodnilo mimo jiné tím, že „Navrhovaná novela zákona především usiluje o nastavení transparentních pravidel v praxi jednotlivých kolektivních systémů v jednotlivých skupinách elektroodpadu, které pro výrobce elektrozařízení zajišťují zpětný odběr, oddělený sběr, využití a další nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem, neboť dosavadní režim fungování těchto systémů v rámci historického elektroodpadu se po právní i věcné stránce ukázal jako neuspokojivý a vedoucí k riziku nesplnění mezinárodních závazků České republiky. S ohledem na podané ústavní stížnosti byly vyvolány i pochybnosti o ústavnosti současné koncepce. V souladu s doporučeními Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se připouští působení více kolektivních systémů i v rámci jedné skupiny elektrozařízení.“. Vedlejší účastník se pozastavil nad tím, že v nově soudu poskytnutých materiálech vyhlášku (monopol) naopak ministerstvo znovu obhajuje.
31.
Vedlejší účastník dále zdůraznil, že podle jeho názoru zaslaná vyjádření Ministerstva životního prostředí a Asociace spotřební elektroniky a České asociace dovozců a výrobců světelné techniky nesouvisí s podaným návrhem na zrušení vyhlášky, tj. s meritem věci, o které by měl Ústavní soudÚstavní soud rozhodnout. V rámci řízení má totiž Ústavní soudÚstavní soud rozhodovat pouze a výlučně o otázce, zda vyhláška č. 352/2005 Sb. upravila povinnosti nad rámec zmocnění uvedeného v zákoně č. 185/2001 Sb., a tedy, zda tato vyhlášky byla přijata v souladu s ústavními zákony České republiky. Jak se uvádí v návrhu na zrušení vyhlášky, tato vyhláška (viz zejména § 13 odst. 1 zakotvující monopolní postavení vybraných kolektivních systémů) překračuje rámec zmocnění zákonem, a je tudíž protiústavní. Vedlejší účastník rovněž (stejně jako navrhovatel) poukázal na pokus využít novelizaci zákona o odpadech z března roku 2006 k dodatečné legalizaci vyhlášky, která toto pravidlo zavedla v § 13 odst. 1 již v roce 2005. Tento shora uvedený pokus však Poslanecká sněmovna zamítla, a není tudíž právně relevantní.
32.
Pro úplnost se dodává, že soudce zpravodaj ve smyslu § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh na zahájení řízení také veřejnému ochránci práv. Ve stanovené lhůtě veřejný ochránce práv nesdělil, že hodlá do řízení vstoupit.
33.
Ústavní soudÚstavní soud se obrátil na účastníky a vedlejšího účastníka s žádostí o vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Účastník a vedlejší účastník vyslovili podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu souhlas. Za navrhovatele nikdo ve stanovené lhůtě nereagoval, čímž byl souhlas s upuštěním od ústního jednání podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s § 44 odst. 2 a § 63 zákona o Ústavním soudu vyjádřen mlčky.
34.
Podle platného rozvrhu práce Ústavního souduÚstavního soudu pro rok 2006 byl návrh přidělen soudci Jiřímu Muchovi jako soudci zpravodaji. Protože však jeho návrh nálezu nebyl přijat, postupem podle § 55 zákona o Ústavním soudu určil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský sebe soudcem, který vypracuje nález a jeho odůvodnění.
III.
Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
35.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadený právní předpis byl přijat a vydán v souladu s Ústavou a vyhlášen v souladu se zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Byla splněna podmínka projednání s Ministerstvem financí. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu posuzuje Ústavní soud při rozhodování obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, a jedná-li se o jiný právní předpis, též se zákony, a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy stanoví, že ministerstva mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněna. Napadená vyhláška č. 352/2005 Sb. byla vydána na základě zmocnění obsažených v následujících ustanoveních zákona o odpadech:
a)
§ 37f odst. 2 – „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam výrobků, které spadají do skupin elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu.“,
b)
§ 37h odst. 3 – „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců podle odstavce 1 a obsah roční zprávy podle odstavce 2.“,
c)
§ 37i odst. 7 – „Pro účely zápisu do Seznamu ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování podle odstavce 3 písm. d) a e).“,
d)
§ 37j odst. 5 – „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob označení elektrozařízení podle odstavce 2 a seznam látek, na které se za vyhláškou stanovených podmínek nevztahuje ustanovení § 37j odstavce 3.“,
e)
§ 37k odst. 7 – „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor grafického symbolu pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.“,
f)
§ 37l odst. 7 – „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadu, skladování a zpracování elektroodpadu, rozsah a způsob vedení evidence o převzatém elektroodpadu a způsobech jeho zpracování a využití a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití elektroodpadu.“,
g)
§ 37n odst. 5 – „Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění.“,
h)
§ 37o odst. 2 – „Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování podle odstavce 1.“,
ch)
§ 39 odst. 12 – „Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob vedení průběžné evidence odpadů a dobu archivace této evidence pro některé druhy odpadů, b) způsob ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů odpadů, dopravců odpadů, odpadů perzistentních organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, počtu a stavu převzatých autovraků a způsobech jejich zpracování, o typu, množství elektroodpadu a způsobech jeho zpracování, využití nebo odstranění, a c) způsob vedení evidence vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona.“.
Je zjevné, že předmětu řízení se týká především zmocnění obsažené v § 37n odst. 5 a v § 37h odst. 3 zákona o odpadech (viz níže), v případě § 37i odst. 7 se jedná o odkaz na úpravu obsaženou v § 37n tohoto zákona.
36.
Napadená vyhláška byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 15. září 2005 a téhož dne nabyla účinnosti. Dosud nebyla změněna, stejně jako nebyla změněna nebo zrušena ustanovení zákona o odpadech, která jsou měřítkem pro abstraktní kontrolu ústavnosti a zákonnosti této vyhlášky. Návrh byl proto shledán přípustným.
IV.
Posouzení ústavnosti úpravy existence jediného kolektivního systému pro historická elektrozařízení podle § 13 vyhlášky č. 352/2005 Sb.
37.
Zákonem č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2002/96/ES týkající se prosazování komunitární environmentální politiky v oblasti elektrického zařízení a elektronického odpadu. Členským státům je touto směrnicí stanovena povinnost přijmout náležitá opatření pro nakládání s odpadními elektrozařízeními. Členské státy měly zajistit, aby výrobci při uvádění výrobků na trh poskytovali dostatečné záruky financování nakládání s použitými elektrozařízeními a své výrobky náležitě označovali. Výrobci musejí poskytnout záruky pro financování nákladů spojených se zacházením s použitými elektrozařízeními do 13. srpna 2005. Členským státům byla dále uložena povinnost, aby zajistily vytvoření seznamů výrobců elektrozařízení a dále shromažďování a pravidelné zpřístupňování informací o množství a kategoriích produkovaných a zpracovávaných elektrozařízení.
38.
Napadená vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady provádí příslušná zmocňovací ustanovení zákona o odpadech, který obecně umožňuje výrobcům, aby vykonávali své povinnosti prostřednictvím tzv. systému, kterým se rozumí síť zařízení ke sběru elektroodpadů, míst zpětného odběru elektrozařízení, zařízení ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadů a elektrozařízení a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobci elektrozařízení, jejichž cílem je zajištění zpracování a využití zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů [§ 2 písm. c) vyhlášky]. Tyto systémy jsou ve smyslu § 37h odst. 1 zákona o odpadech celkem tři. Individuální systém je vytvořený a provozovaný samostatně a na vlastní náklady jedním výrobcem. V takovém případě podle § 12 předmětné vyhlášky zřídí účelově vázaný bankovní účet a ukládá na tento účet peněžní prostředky nebo uzavře pojistnou smlouvu. Solidární systém je vytvářen a provozován dvěma nebo více výrobci a konečně kolektivní systém je vytvořený výrobci nebo výrobci pověřenou právnickou osobou a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobce nebo výrobcem pověřené právnické osoby [§ 2 písm. d) až f) vyhlášky]. Vyhláška rozlišuje nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005 (§ 12) a před tímto dnem (§ 13). Zatímco v prvém případě výrobce není ve výběru některého ze tří výše uvedených systémů financování vyhláškou omezen (viz § 4 odst. 1 vyhlášky), pro historická elektrozařízení, kterými jsou elektrozařízení pocházející z domácností uvedená na trh do dne 13. srpna 2005 a určená ke zpětnému odběru [§ 2 písm. a) vyhlášky], stanoví § 13 odst. 1 vyhlášky, že pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém, tedy nikoli více kolektivních systémů nebo též systém individuální či solidární. Právě k tomuto ustanovení směřují výtky navrhovatele, který navíc tvrdí, že s ohledem na provázanost tohoto ustanovení s ostatním textem je třeba vyhlášku zrušit celou.
39.
Napadené ustanovení vyhlášky zní:
㤠13
Bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005
(1)
Pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém.
(2)
Výrobci odvádějí příspěvky na historické elektrozařízení do kolektivního systému způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému podle § 5, který posuzuje ministerstvo před zápisem do Seznamu.“.
Z výše uvedených a citovaných zmocňovacích ustanovení zákona o odpadech s tímto ustanovením mimo § 37n odst. 5, na který odkazují jak navrhovatel, tak účastník, souvisejí ještě § 37h odst. 3, podle kterého „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců podle odstavce 1 a obsah roční zprávy podle odstavce 2.“, a dále § 37i odst. 7, který stanoví, že „Pro účely zápisu do Seznamu ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování podle odstavce 3 písm. d) a e).“.
40.
Spor je tedy veden o to,
a)
zda zakotvení možnosti pouze jednoho kolektivního systému nakládání s historickým elektroodpadem podle § 13 odst. 1 vyhlášky nepřekračuje zmocnění podle § 37n odst. 5 zákona o odpadech, a tím neodporuje požadavkům čl. 79 odst. 3 Ústavy,
b)
jestliže nikoliv, tak zda nejsou jak tato vyhláška, tak meze zmocnění k jejímu vydání v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny, neboť stanoví povinnosti, se kterými zákon nepočítá, a konečně
c)
zda nejsou podle tvrzení navrhovatele v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny, který zakotvuje svobodu podnikání a jiné hospodářské činnosti.
41.
Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu není hodnocení argumentů týkajících se efektivity, hospodárnosti a dalších obdobných aspektů právní úpravy nakládání s tzv. historickým zařízením, i když si je vědom, že cestou abstraktní kontroly se v tomto případě řeší spor podnikatelských subjektů. Stejně tak není jeho bezprostředním úkolem zabývat se možnými riziky zrušení vyhlášky pro fungování subjektů, na které její ustanovení dopadají, neboť není pochyb o tom, že se účastníku řízení v součinnosti s částí zainteresovaných povinných subjektů podařilo vytvořit fungující systém nakládání s elektroodpady. Ústavní soudÚstavní soud však nemá prostředky pro hodnocení takového systému a není to ani jeho posláním. Podstatné z hlediska kritérií obsažených v čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy je to, zda toto ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. Rovněž tak je třeba uvést, že ani navrhovatel, ani účastník neargumentují rozporem domácí právní úpravy s komunitárním právem, které ponechává organizaci financování nakládání s historickým elektroodpadem na členských státech, které v tomto směru postupují podle svých podmínek na úrovni zákonů nebo podzákonných předpisů (k výchozímu stavu viz Implementation of the Waste Electric and Electronic Equipment Directive in the EU. European Commission. Institute for Prospcctive Technological Research. EUR 22231 EN. Luxemburg 2006, s. 59-83), a opačná tvrzení navrhovatele a vedlejšího účastníka oproti tvrzení účastníka nebyla proto posuzována. Stejně tak nebylo možno z procesních důvodů bezprostředně hodnotit obsah samotného zákona o odpadech. Z téhož důvodu nebylo třeba zabývat se námitkou účastníka ohledně oprávnění navrhovatele (sub 24). To, že naprostá většina poslanců, kteří návrh na přezkum předmětné vyhlášky podepsali, hlasovala pro návrh zákona, nemá s ohledem na předmět řízení význam, nehledě na to, že tato skutečnost je v našem ústavním právu dosud irelevantní.
42.
Námitka navrhovatele směřuje především proti ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky, které stanoví existenci pouze jednoho kolektivního systému nakládání s historickými elektrozařízeními, v čemž navrhovatel spatřuje překročení zákonného zmocnění. Ústavní soudÚstavní soud ve své dosavadní judikatuře vyložil základní zásady ve vztahu k podzákonné normotvorbě, jež dopadají i na posouzení napadené vyhlášky. Státní orgán, jenž je oprávněn k vydání podzákonného právního předpisu, musí postupovat „secundum et intra legem“, nikoliv „praeter legem“. Podzákonný právní předpis musí být obecný, a tedy dopadat na neurčitou skupinu adresátů. Dále musí být tento právní předpis vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu, mezi které patří primární práva a povinnosti, a musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard, tedy musí být otevřen prostor pro sféru podzákonného předpisu [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. února 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/01 ze dne 16. října 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. srpna 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)].
43.
Napadená vyhláška specifikuje systém k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění historických elektrozařízení obsažený v § 37n odst. 3 zákona o odpadech. Ačkoliv se uvedené ustanovení zmiňuje pouze o systému, nelze jej považovat za vyčerpávající z hlediska zákonného vymezení jeho podoby. Předmětem námitky navrhovatele přitom není forma kolektivního systému, tedy systému ve smyslu § 37h odst. 1 písm. c) zákona o odpadech a § 2 písm. f) vyhlášky, nýbrž skutečnost, že se jedná pouze o jediný systém.
44.
Ustanovení § 37n odst. 3 zákona o odpadech transponuje do našeho právního řádu čl. 8 odst. 3 směrnice, podle něhož financování nákladů spojených s nakládáním s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními z výrobků uvedených na trh do 13. srpna 2005 (historický odpad – historical waste, historische Altsgeräte) musí být zajištěno jedním nebo více systémy, do kterých všichni výrobci, kteří působí na trhu v okamžiku, kdy příslušné náklady vznikají, přispívají úměrně, tj. v poměru k jejich podílům na trhu podle druhu zařízení („shall be provided by one or more systems to which all producers, existing on the market when the respective costs occur, contribute proportionately, e.g. in proportion to their respective share of the market by type of equipment“). Uvedená směrnice tak ponechává na členském státu, aby v rámci svého právního řádu vymezil, zda pro historické zařízení bude existovat pouze jeden nebo více systémů nakládání. Jak poukázal účastník řízení, zvolený přístup v jednotlivých členských státech je co do připuštění plurality systému různorodý (sub 20).
45.
Z hlediska posouzení napadené vyhlášky je však rozhodné, zda vymezení jednoho systému pro nakládání s historickým zařízením pro každou skupinu elektrozařízení vyplývá již ze samotné zákonné úpravy, a tedy zda vyhláška tento systém jen specifikuje ve smyslu zákonné úpravy nebo zda příslušné zmocnění k vydání vyhlášky zahrnovalo i určení počtu systémů.
46.
Samotný pojem „systém“ podle § 37n odst. 3 zákona o odpadech, jehož legální definice je obsažena až v ustanovení § 2 písm. c) vyhlášky, není jednoznačný z toho hlediska, zda zahrnuje pouze jeden nebo více systémů tak, jak jsou definovány vyhláškou. Pro bližší vymezení jeho obsahu je tedy nezbytné vycházet z účelu povinnosti vytvořit systém k zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními, při jehož identifikaci je nezbytné vycházet ze základu této povinnosti v právu Evropských společenství. V této souvislosti směrnice ve svém recitalu 20 výslovně stanoví, že odpovědnost za financování nakládání s historickými odpady by měla být sdílena všemi stávajícími výrobci v rámci kolektivních systémů financování („the responsibility for the financing of the management of historical waste should be shared by all existing producers in collective financing schemes“), do kterých přispívají úměrně všichni výrobci, kteří působí na trhu v okamžiku, kdy dochází ke vzniku nákladů. Kolektivní odpovědnost všech výrobců za uvedenou historickou zátěž se promítá do již výše zmíněného čl. 8 odst. 3 směrnice, přičemž ji nelze opominout ani při výkladu povinnosti vytvořit systém podle § 37n odst. 3 zákona o odpadech. Účelem této povinnosti je totiž existence takového systému nakládání, jenž s ohledem na kolektivní odpovědnost předpokládá participaci všech výrobců na fungování takovéhoto systému, a především na jeho financování. Míra odpovědnosti jednotlivých výrobců, především co se týče financování předmětného systému, je přitom závislá zejména od podílu na trhu.
47.
Dále je třeba uvést, že kolektivní odpovědnost výrobců za nakládání s historickými elektrozařízeními se promítá zejména do povinnosti výrobců vytvořit příslušný systém, jakož i do povinnosti všech výrobců financovat tento systém. Obě povinnosti mají svůj základ v § 37n odst. 3 zákona o odpadech. Ve vztahu k první povinnosti zákon předpokládá, že příslušný systém bude mít jednu z forem uvedených v § 37h odst. 1 zákona o odpadech; v tomto ustanovení se vymezuje dodržení jedné z forem systému jako předpoklad splnění povinností, pod které lze subsumovat i zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění historických elektrozařízení. Rovněž je nezbytné poukázat na to, že zákon stanovuje povinnost přispívat do tohoto systému v odpovídajícím rozsahu, přičemž kritérium určení tohoto rozsahu je vymezeno jen demonstrativně podílem na trhu. Povinnost vytvořit předmětný systém nelze zaměňovat za povinnost všech výrobců, aby se dohodli na jednom systému nakládání s elektrozařízeními, což ani účastníci řízení netvrdí a čemuž brání § 37h odst. 1 zákona o odpadech stanovící pro výrobce možnost volby jedné z forem systému. Systém nakládání s historickými elektrozařízeními ve smyslu § 37n odst. 3 zákona o odpadech tak musí reflektovat na straně jedné právo výrobců zvolit si systém, jakým budou plnit svoje povinnosti v souvislosti s nakládáním s elektrozařízeními a elektroodpadem, na straně druhé ale zároveň musí odrážet odpovědnost současných výrobců za likvidaci historické zátěže s elektroodpady a s tím související povinnost všech výrobců podílet se na financování tohoto systému.
48.
Ustanovení § 37n odst. 5 zákona o odpadech zmocňuje k úpravě bližších podmínek financování mj. systému nakládání s historickými elektrozařízeními, přičemž demonstrativním výčtem vymezuje některé z těchto podmínek. Rovněž § 37i odst. 7 zákona o odpadech zmocňuje za účelem zápisu do seznamu výrobců elektrozařízení k bližšímu vymezení podmínek způsobu plnění povinností stanovených v osmém díle zákona o odpadech a zajištění financování předmětného systému nakládání s historickými elektrozařízeními. Z hlediska posouzení, zda stanovení jednoho kolektivního systému splňuje podmínky stanovené čl. 79 odst. 3 Ústavy, je s ohledem na výše uvedené základní zásady ve vztahu k podzákonné normotvorbě nezbytné zabývat se otázkou, zda v tomto rozsahu byla napadená vyhláška vydána v mezích zákona, zda ze zmocnění vyplývá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard, a nakonec zda v důsledku toho nedochází ke stanovení primárního práva nebo povinnosti.
49.
Ve vztahu k první otázce Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadená vyhláška nepřekročila prostor vymezený zákonodárcem, bližší vymezení systému nakládání s odpadem nevybočuje z rámcové zákonné úpravy systému obsaženého v zákoně o odpadech.
50.
Stěžejní pro posouzení návrhu na zrušení vyhlášky je ale především otázka, zda z dikce zmocňovacích ustanovení zákona o odpadech lze dovodit vůli zákonodárce k úpravě nad zákonný standard, tedy zda zákon otevírá prostor pro takovou specifikaci systému nakládání s historickými elektrozařízeními v podzákonném předpisu, jaká je obsažena v § 13 odst. 1 vyhlášky. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti poznamenává, že oprávnění stanovit bližší podmínky financování za tímto účelem nezbytně předpokládá i bližší specifikaci systému. Zákon předpokládá, že povinnosti spojené s historickým elektroodpadem bude zajišťovat systém vytvořený výrobci, jehož náklady budou financovány ze strany všech výrobců. Z tohoto hlediska vymezení bližších podmínek nezbytně zahrnuje i určení, který ze systémů nakládání s elektrozařízeními bude v případě absence dohody všech výrobců zabezpečovat nakládání s historickými elektrozařízeními, jehož náklady budou hrazeny z příspěvků všech výrobců. Ustanovení § 37n odst. 5 zákona o odpadech tedy obsahuje rovněž zmocnění určit podzákonným právním předpisem, zda nakládání s historickými elektrozařízeními bude zabezpečovat pluralitní systém, jenž by spočíval na současném působení více kolektivních systémů, nebo pouze jeden kolektivní systém. Pokud § 13 odst. 1 vyhlášky stanovil, že pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními pouze jeden kolektivní systém, učinil tak v souladu se zákonným zmocněním podle § 37n odst. 5 zákona o odpadech.
51.
Ve vztahu k posouzení souladu napadené vyhlášky s čl. 79 odst. 3 Ústavy tak Ústavní soudÚstavní soud nakonec posoudil otázku, zda stanovením jednoho kolektivního systému nebyla stanovena primární povinnost výrobcům, jež může být stanovena pouze zákonem, resp. zda v důsledku stanovení povinnosti nad rámec zákonné úpravy nedošlo k porušení čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny. Navrhovatel toto překročení spatřuje ve stanovení povinnosti využívat pouze jednoho kolektivního systému. Ustanovení § 37n odst. 3 zákona o odpadech přitom ostatním výrobcům nepřiznává právo zvolit si systém, do kterého budou přispívat a zároveň jej využívat, a to bez ohledu na to, zda by byl stanoven pouze jediný nebo víc kolektivních systémů. Naopak zakládá povinnost výrobce podílet se na financování systému, aniž by sám participoval na kolektivním systému nakládání s historickými elektrozařízeními. Z tohoto pohledu tedy § 13 odst. 1 vyhlášky žádnou novou povinnost nezakládá. Rovněž takovou povinnost nelze spatřovat v omezení jiných kolektivních systémů při výkonu této činnosti, neboť, jak bylo uvedeno výše, byl účastník řízení zmocněn podle § 37n odst. 5 zákona o odpadech stanovit vyhláškou existenci pouze jediného kolektivního systému nakládání s historickými elektrozařízeními, pročež se nemůže jednat o stanovení primární povinnosti v podzákonném právním předpisu.
52.
Ústavní soudÚstavní soud nakonec posoudil námitku rozporu § 13 odst. 1 vyhlášky s čl. 26 odst. 1 Listiny. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny se lze práv zakotvených v čl. 26 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Z tohoto pohledu je třeba chápat i právní regulaci nakládání s historickými elektrozařízeními, která má svůj základ jak v již zmíněných ustanoveních zákona o odpadech, tak v právu Evropských společenství, jež bylo předmětnou vnitrostátní úpravou transponováno. Samotná možnost jednoho kolektivního systému je přitom předvídána i čl. 8 odst. 3 směrnice. Poněvadž regulace nakládání s historickými elektrozařízeními byla stanovena zákonem a rovněž vymezení jednoho kolektivního systému bylo provedeno na základě zákona a v jeho mezích, nemůže Ústavní soudÚstavní soud přisvědčit tvrzenému porušení čl. 26 odst. 1 Listiny.
53.
Ústavní soudÚstavní soud tedy neshledal rozpor napadené vyhlášky s ústavním pořádkem nebo zákonem, pročež návrh na zrušení napadené vyhlášky podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha a Eliška Wagnerová.
*
Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 21, nález č. 30, str. 261, vyhlášen pod č. 96/2001 Sb. |
Úplné znění zákona č. 68/2009 Sb. | Úplné znění zákona č. 68/2009 Sb.
Úplné znění zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 16. 3. 2009, částka 22/2009
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 13)
* ČÁST DRUHÁ - ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ (§ 14 — § 66)
* ČÁST TŘETÍ - ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (§ 67 — § 84)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ (§ 85 — § 103)
* ČÁST PÁTÁ - AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (§ 104 — § 120)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE (§ 121 — § 124)
* ČÁST SEDMÁ - KONTROLNÍ ČINNOST (§ 125 — § 141)
* ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 142 — § 151) č. 1 k zákonu č. 435/2004 Sb. č. 2 k zákonu č. 435/2004 Sb.
68
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 168/2005 Sb., zákonem č. 202/2005 Sb., zákonem č. 253/2005 Sb., zákonem č. 350/2005 Sb., zákonem č. 382/2005 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 428/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 495/2005 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 115/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 264/2006 Sb., zákonem č. 159/2007 Sb., zákonem č. 181/2007 Sb., zákonem č. 213/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 362/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb., zákonem č. 57/2008 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 129/2008 Sb., zákonem č. 382/2008 Sb. a zákonem č. 479/2008 Sb.
ZÁKON
o zaměstnanosti
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 2
Státní politika zaměstnanosti
(1)
Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména
a)
zabezpečování práva na zaměstnání,
b)
sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,
c)
koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,
d)
tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,
e)
uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
f)
tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,
g)
hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,
h)
poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,
i)
poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
j)
opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,
k)
opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce,
l)
usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.
(2)
Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.
(3)
Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají
a)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b)
úřady práce.
§ 3
Účastníci právních vztahů
(1)
Účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou
a)
Česká republika zastupovaná ministerstvem a úřady práce,
b)
fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem2); fyzickými osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek cizinci3), kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem,
c)
zaměstnavatelé4); za zaměstnavatele se považují rovněž organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů5),
d)
právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních předpisů6) vykonávající činnosti podle tohoto zákona.
(2)
Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie (dále jen „občan Evropské unie“) a jeho rodinný příslušník7) mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními příslušníky České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, mají v právních vztazích upravených tímto zákonem stejné právní postavení jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 4
Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
(1)
Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
(2)
Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.
(3)
Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 2, pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.
(4)
Za diskriminaci se rovněž nepovažují zákonem stanovená opatření, jejichž cílem je předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v odstavci 2 a opatření přijímaná podle § 6 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. c).
(5)
Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
(6)
Nepřímou diskriminací se rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání. Za nepřímou diskriminaci se nepovažuje, pokud zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup jsou objektivně odůvodněny cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné, nebo pokud u osob se zdravotním postižením je právnická nebo fyzická osoba povinna učinit vhodná opatření k odstranění nevýhod vyplývajících z takového rozhodnutí, rozlišování nebo postupu.
(7)
Obtěžováním se rozumí jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.
(8)
Sexuálním obtěžováním se rozumí jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející prostředí.
(9)
Obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.
(10)
Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby
a)
bylo upuštěno od tohoto porušování,
b)
byly odstraněny následky tohoto porušování a
c)
jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(11)
Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy podle odstavce 10, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(12)
Výši náhrady podle odstavce 11 určí na návrh fyzické osoby soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.
§ 5
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
identifikačními údaji
1.
u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště,
2.
u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo,
3.
u fyzické osoby, která je podnikatelem8), obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
4.
u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice,
b)
bydlištěm
1.
u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,
2.
u cizince3), který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,
3.
u cizince3), který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,
c)
vážnými důvody důvody spočívající v
1.
nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2.
nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3.
docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4.
místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5.
zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
6.
jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,
d)
soustavnou přípravou na budoucí povolání doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké škole9), a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku,
e)
nelegální prací,
1.
pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo
2.
pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního předpisu9a) nebo bez zelené karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce,
f)
povoláním standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost.
HLAVA III
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 6
(1)
Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom
a)
zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy,
b)
soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí,
c)
zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci Národní soustavy povolání, která obsahuje
1.
název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,
2.
stručný popis povolání,
3.
pracovní činnosti v povolání,
4.
předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a zdravotní,
5.
další údaje související s povoláním,
a zveřejňuje ji v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; na její tvorbě a aktualizaci spolupracuje se správními úřady a územními samosprávnými celky a bere v úvahu návrhy osob působících na trhu práce,
d)
řídí úřady práce,
e)
přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,
f)
spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajišťuje národní financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému v oblasti zaměstnanosti a koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti,
g)
zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropským společenstvím,
h)
spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu,
i)
zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením,
j)
vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí,
k)
uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce,
l)
vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut,
m)
zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostředků státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údajeosobní údaje fyzických osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků.
(2)
Evidence vedené podle odstavce 1 písm. j) vycházejí z údajů úřadů práce a mohou být ministerstvem a úřady práce využívány k plnění povinností, které pro ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být využívány k účelům stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné účely [například odstavec 1 písm. a) a b)] se údaje používají anonymně.
HLAVA IV
ÚŘADY PRÁCE A JEJICH PŮSOBNOST
§ 7
(1)
Úřady práce jsou správní úřady. V čele úřadu práce je ředitel; jeho jmenování a odvolání se řídí zvláštním právním předpisem10).
(2)
Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody okresů11). Správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území obvodů hlavního města Prahy11). Názvy a sídla úřadů práce jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno, nebo bydlištěm fyzické osoby, jejíž zdravotní stav úřad práce posuzuje, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4)
K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění.
(5)
Úřady práce vytvářejí za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením.
§ 8
(1)
Úřad práce
a)
zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem spolupracuje s koordinačními úřady práce a může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,
b)
spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,
c)
přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,
d)
zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,
e)
provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona,
f)
poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti,
g)
zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci,
h)
poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
i)
vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem [§ 6 odst. 1 písm. j)],
j)
poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi12) údaje
1.
o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
2.
o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,
3.
o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání,
4.
o tom, zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (§ 120),
5.
o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání,
6.
o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,
7.
o tom, zda uchazeči o zaměstnání byl úřadem práce vypracován individuální akční plán,
k)
potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3 odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v § 3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,
l)
vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut,
m)
posuzuje a rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou [§ 67 odst. 2 písm. c)], a v případech uvedených v § 9 odst. 7 o tom, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou,
n)
posuzuje pro účely poskytnutí dávek nebo mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů
1.
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
2.
zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,
3.
zda jde o fyzickou osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,
4.
zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o fyzickou osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou, dlouhodobě zdravotně postiženou nebo o dítě dlouhodobě nemocné,
5.
stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči,
o)
poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce identifikační údaje zaměstnanců vyslaných k výkonu práce na území České republiky a identifikační údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni, potřebné k provádění kontroly dodržování pracovních podmínek těchto zaměstnanců stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní podmínky,
p)
zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostředků státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údajeosobní údaje fyzických osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,
r)
plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů13).
(2)
Úřad práce uvedený v příloze č. 2 pro územní obvod v této příloze vymezený zabezpečuje kromě činností uvedených v odstavci 1
a)
zpracování koncepce a strategie zaměstnanosti a zpracování statistik, rozborů a výhledů,
b)
koordinaci činnosti úřadů práce při provádění aktivní politiky zaměstnanosti,
c)
činnost Evropských služeb zaměstnanosti,
d)
spolupráci při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů,
e)
zřizování školicích a rekvalifikačních středisek, a pro osoby se zdravotním postižením pracovně rehabilitačních středisek,
f)
spolupráci v otázkách zabezpečování zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů,
g)
zpracování podkladů pro udělování investičních pobídek.
HLAVA V
POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB A SOUČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB
§ 9
(1)
Při posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. m) a při posuzování podle § 8 odst. 1 písm. n) vychází úřad práce z podkladů vypracovaných lékařem určeným úřadem práce.
(2)
Posuzování podle § 8 odst. 1 písm. n) se provádí na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán, nebo zjistí-li lékař určený úřadem práce anebo ministerstvo posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontroly původního posouzení.
(3)
Úřad práce je oprávněn vyzvat fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován pro účely vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n), aby
a)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce,
b)
se podle požadavku lékaře určeného úřadem práce podrobila vyšetření svého zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení nebo jinému odbornému vyšetření, nebo
c)
poskytla jinou součinnost, která je potřebná k podání posudku;
tato fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.
(4)
Nepodrobí-li se fyzická osoba uvedená v odstavci 3 vyšetření zdravotního stavu podle odstavce 3 písm. a) nebo b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 3 písm. c), sdělí úřad práce tuto skutečnost správnímu orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
(5)
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován v řízení, zda je osobou zdravotně znevýhodněnou, a pro fyzickou osobu, která byla uznána zdravotně znevýhodněnou, v případech kontroly původního posouzení.
(6)
Jestliže se fyzická osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován v řízení, zda je osobou zdravotně znevýhodněnou, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byla k tomuto vyšetření vyzvána, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se fyzická osoba tomuto vyšetření podrobí, pokud byla ve výzvě na tento následek upozorněna. Trvalo-li přerušení řízení podle věty první alespoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(7)
Jestliže se fyzická osoba, která byla uznána osobou zdravotně znevýhodněnou, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, nepovažuje se ode dne uvedeného v rozhodnutí úřadu práce za osobu zdravotně znevýhodněnou; podmínkou však je, že na tuto možnost byla tato osoba nebo její zákonný zástupce upozorněn.
§ 9a
(1)
Na postup při vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n) se nevztahuje správní řád, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci a ustanovení o spisu.
(2)
Lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n) činí 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí úřad práce neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, jinou lhůtu.
(3)
Úřad práce zašle orgánu, který o vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n) požádal, pouze ty části posudku, které neobsahují údaje o zdravotním stavu posuzované fyzické osoby.
(4)
Úřad práce zašle okresní správě sociálního zabezpečení do 7 dnů kopii posudku vyhotoveného podle § 8 odst. 1 písm. n), pokud o to tato správa požádá z důvodu zjištění zdravotního stavu fyzické osoby pro účely důchodového a nemocenského pojištění.
§ 9b
(1)
Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadu práce nebo lékaře určeného úřadem práce
a)
provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby,
b)
zpracovat lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu fyzické osoby.
(2)
Zdravotnická zařízení jsou povinna bezplatně lékaři uvedenému v odstavci 1 na jeho žádost sdělit informace potřebné pro posouzení zdravotního stavu, umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby.
(3)
Zdravotnické zařízení plní povinnosti podle odstavců 1 a 2 ve lhůtě určené úřadem práce nebo lékařem uvedeným v odstavci 1, a není-li tato lhůta určena, do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy obdrželo žádost.
(4)
Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami14) a zvláštními právními předpisy14a). Úhradu poskytne příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením. To platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2.
HLAVA VI
PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ
§ 10
Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu15) (dále jen „zaměstnání“), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 11
Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
§ 12
(1)
Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které
a)
mají diskriminační charakter,
b)
nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo
c)
odporují dobrým mravům.
(2)
Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s § 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údajeosobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údajeosobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Ustanovení § 4 odst. 3 platí i zde.
§ 13
zrušen
ČÁST DRUHÁ
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 14
(1)
Zprostředkováním zaměstnání se rozumí
a)
vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly,
b)
zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen „uživatel“),
c)
poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.
(2)
Za zprostředkování zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se rovněž považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly.
(3)
Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem
a)
úřady práce,
b)
právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení ke zprostředkování zaměstnání (dále jen „agentury práce“).
(4)
Právo fyzických nebo právnických osob usazených17) za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě Evropské unie v souladu s jeho právními předpisy poskytovat na území České republiky služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle18) tím není dotčeno; tyto osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení této činnosti na území České republiky písemně oznámit ministerstvu údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo 3 a dobu, po kterou bude tato činnost vykonávána.
(5)
Úřady práce mohou provádět pouze zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) a c). Agentury práce mohou provádět i zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. b).
(6)
Úřady práce a agentury práce spolupracují při řešení situace na trhu práce.
§ 15
Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních silách.
§ 16
Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí.
§ 17
(1)
Osobní údajeOsobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, poskytování příspěvků na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů zvláštní právní předpis19).
(2)
Osobní údajeOsobní údaje o fyzických osobách, kterým úřad práce nebo agentura práce zprostředkovává zaměstnání nebo poskytuje další služby podle tohoto zákona, lze zpracovávat pouze se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají.
(3)
Ke zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce zprostředkovává zaměstnání v rámci členských států Evropské unie, a k předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob v České republice do členských států Evropské unie a Evropskému koordinačnímu výboru se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu19).
(4)
Ke zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce zprostředkovává zaměstnání mimo území členských států Evropské unie, ke zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým agentury práce zprostředkovávají zaměstnání do zahraničí, k předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob v České republice do zahraničí se vyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu19).
HLAVA II
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ÚŘADY PRÁCE
§ 18
(1)
Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání na celém území České republiky; v případech stanovených vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Zaměstnání do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.
(2)
Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání podle právních předpisů Evropských společenství upravujících volný pohyb osob v rámci Evropských společenství20).
(3)
Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné.
§ 19
(1)
Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může fyzická osoba požadovat u kteréhokoliv úřadu práce.
(2)
Úřad práce je povinen poučit zájemce o zaměstnání a uchazeče o zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny tohoto úřadu.
§ 20
(1)
Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání,
a)
které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21),
b)
jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby22),
c)
které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d)
které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
(2)
Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které
a)
splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a d), nebo
b)
splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby22).
§ 21
(1)
Fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle tohoto zákona, je povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem23) registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pro dospělé, nebo v případě, že registrujícího lékaře nemá, posudkem jiného ošetřujícího lékaře24) (dále jen „ošetřující lékař“).
(2)
Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost úřadu práce podrobit vyšetření
a)
ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce25), pokud
1.
žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo
2.
uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,
3.
je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu,
b)
příslušným lékařem závodní preventivní péče26), pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k provádění závodní preventivní péče, ošetřujícím lékařem.
(3)
Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna se za účelem posouzení způsobilosti k výkonu povolání, na které má být rekvalifikována, podrobit psychologickému vyšetření, pokud takové vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis.
(4)
Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2 a psychologickým vyšetřením podle odstavce 3 hradí úřad práce.
§ 22
Zájemce o zaměstnání
(1)
Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.
(2)
Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání.
(3)
Úřad práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání neposkytuje úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří. Úřad práce je povinen po ukončení vedení v evidenci zájemců o zaměstnání údaje týkající se jeho osoby zablokovat do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
§ 23
Evidence zájemců o zaměstnání
Evidence zájemců o zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje zájemce o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání a údaje o jeho zdravotních omezeních souvisejících se zprostředkováním zaměstnání. Údaje z evidence zájemců o zaměstnání jsou určeny výhradně pro účely zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely.
Uchazeč o zaměstnání
§ 24
Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.
§ 25
(1)
Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není
a)
v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 5,
b)
osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu27) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou,
c)
společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
d)
členem představenstva akciové společnostiakciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
e)
členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
f)
členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
g)
soudcem,
h)
poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu,
i)
členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,
j)
prezidentem republiky,
k)
členem vlády,
l)
prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,
m)
Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,
n)
členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,
o)
nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního předpisu28) nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu29), a to v době, kdy tuto činnost vykonává,
p)
pěstounem, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu30), nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu30a),
q)
výdělečně činná v cizině, nebo
r)
fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání.
(2)
Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou
a)
je uznána dočasně neschopnou práce,
b)
vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,
c)
pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo
d)
je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
(3)
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a)
výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b)
výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti, oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
(4)
Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
(5)
Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání“).
(6)
Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).
§ 26
Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
(1)
Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.
(2)
Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje uchazeče o zaměstnání a souhlas s jejich zpracováním, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání, zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání.
(3)
Nesplňuje-li fyzická osoba podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, vydá o tom úřad práce rozhodnutí.
Evidence uchazečů o zaměstnání
§ 27
(1)
Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s úřadem práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy.
(2)
Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání úřadu práce; změny těchto skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu.
(3)
Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak, může úřad práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.
(4)
Uchazeči o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bydliště a splní oznamovací povinnost podle odstavce 2, převede úřad práce ke dni změny bydliště evidenci uchazeče o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště.
§ 28
Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušný úřad práce (§ 24) o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se úřady práce do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona úřad práce, v jehož správním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně zdržuje. Jestliže se úřady práce nedohodnou, určí ministerstvo, který úřad práce bude zprostředkovávat zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona.
§ 29
Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
Uchazeči o zaměstnání ukončí úřad práce vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem
a)
nástupu do zaměstnání, s výjimkou případů uvedených v § 25 odst. 3 a 5, nebo zahájení jiných činností uvedených v § 25 odst. 1, a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání,
b)
doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud není dán některý z důvodů pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30,
c)
nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nástupu výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,
d)
následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého,
e)
následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o zaměstnání do vazby,
f)
zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud úřad práce dodatečně zjistil, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý být účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo
g)
pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b).
§ 30
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
(1)
Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže
a)
nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,
b)
uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 25 odst. 3 nebo neoznámí další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2,
c)
uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání,
d)
uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů, nebo
e)
uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.
(2)
Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu
a)
odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),
b)
odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku úřadu práce na rekvalifikaci,
c)
neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené (§ 33 odst. 2),
d)
odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo
e)
maří součinnost s úřadem práce (§ 31).
(3)
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení podle odstavce 1 písm. a) nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
(4)
Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z důvodů uvedených
a)
v odstavci 1 písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
b)
v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
§ 31
Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže
a)
je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu práce, a přesto je neplní,
b)
neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce,
c)
se nedostaví na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů [§ 5 písm. c)],
d)
neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo
e)
jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do zaměstnání.
§ 32
(1)
Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je úřad práce povinen vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
(2)
Úřad práce je povinen po ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29) a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30) zablokovat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
§ 33
Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání
(1)
Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména
a)
fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67),
b)
fyzické osoby do 20 let věku,
c)
těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,
d)
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,
e)
fyzické osoby starší 50 let věku,
f)
fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců,
g)
fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
(2)
Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje úřad práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené.
Volná pracovní místa
§ 34
Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci úřadu práce, od kterého může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.
§ 35
(1)
Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 může zaměstnavatel učinit, v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis32a), též u místně příslušného obecního živnostenského úřadu. Živnostenský úřad předá oznámení příslušnému úřadu práce ve stanovené lhůtě32b).
§ 36
Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33).
§ 37
Úřad práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Dále evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.
§ 37a
(1)
Ministerstvo vede centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. Centrální evidence obsahuje údaje uvedené v § 37.
(2)
Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zelené karty se rozumí pracovní místo,
a)
které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků32e) a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu32f), nebo
b)
které Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo v centrální evidenci volných pracovních míst jako místo vhodné pro klíčový personál.
Se zveřejněním pracovního místa v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty musí zaměstnavatel udělit souhlas.
(3)
Zastupitelský úřad České republiky vyznačí v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty podání žádosti o vydání zelené karty a případné zpětvzetí této žádosti. Ministerstvo vnitra vyznačí v této evidenci podání žádosti o vydání zelené karty, případné zpětvzetí žádosti, pokud byla podána na území České republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o vyhovění nebo nevyhovění žádosti, a den vydání zelené karty.
(4)
Neprodleně po vydání zelené karty Ministerstvo vnitra elektronicky sdělí ministerstvu identifikační údaje cizince, kterému byla vydána zelená karta, a pracovní místo, pro které byla zelená karta vydána; rovněž tak sdělí ministerstvu informace o prodloužení její platnosti, o jejím zrušení, případně zániku.
(5)
Ministerstvo v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty nezveřejní volné pracovní místo nebo volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce; u míst vhodných pro klíčový personál tak lze učinit jen na základě předchozího souhlasu ministra práce a sociálních věcí.
§ 38
Úřad práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. Úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 126 odst. 2) a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Úřad práce rovněž nenabízí a nezveřejňuje nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů (§ 126 odst. 2) nebo za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů, které kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
HLAVA III
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PODPORA PŘI REKVALIFIKACI
§ 39
(1)
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který
a)
získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu32g) v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou,
b)
požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
c)
ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
(2)
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
a)
se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem33); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,
b)
který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované úřadem práce,
c)
kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů34) a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek.
(3)
O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce.
§ 40
(1)
Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce (§ 109) a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
(2)
O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce.
(3)
Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1.
§ 41
(1)
Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
(2)
Není-li splněna podmínka stanovená v § 39 odst. 1 písm. a) předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobým zaměstnáním. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.
(3)
Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba
a)
přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),
b)
pobírání plného invalidního důchodu35),
c)
osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
d)
osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
e)
výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra35a), nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby35b), pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
f)
osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
(4)
Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3, započítávají se pouze jednou.
§ 42
(1)
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
(2)
Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.
(3)
Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.
§ 43
(1)
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání
a)
do 50 let věku 5 měsíců,
b)
nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
c)
nad 55 let věku 11 měsíců.
(2)
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
§ 44
(1)
Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu
a)
poskytování starobního důchodu,
b)
poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5,
c)
vazby.
(2)
Po dobu uvedenou v odstavci 1 úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci rozhodnutím zastaví.
(3)
Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.
§ 45
Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká
a)
uplynutím podpůrčí doby,
b)
ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo
c)
vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30).
§ 46
Do podpůrčí doby se nezapočítává doba
a)
po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti [§ 44 odst. 1 písm. b)],
b)
poskytování podpory při rekvalifikaci (§ 40, § 72 odst. 5 a § 74 odst. 2),
c)
vazby.
§ 47
zrušen
§ 48
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu32g) v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)].
§ 49
(1)
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise36) nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)].
(2)
Do doby 6 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobým zaměstnáním.
Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
§ 50
(1)
Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku37), který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů38); pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů38).
(2)
Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu21) v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
(3)
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
(4)
Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
(5)
Vypočtená výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(6)
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
(7)
U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek34) a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti stanovenou podle odstavce 3 věty první a výsluhovým příspěvkem.
§ 51
(1)
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
a)
splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
b)
bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c)
nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
(2)
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v odstavci 1 stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
(3)
Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50 odst. 4, pokud je znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých výdělků nebo vyměřovací základ.
§ 52
Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.
§ 53
(1)
Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.
(2)
Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 54
(1)
Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) je neplatné.
(2)
Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o její přiznání k pozdějšímu datu.
(3)
O dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
(4)
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo jejich jednotlivých splátek zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.
§ 55
(1)
Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání přiznána nebo je poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se poskytuje neprávem, rozhodne úřad práce o jejím snížení nebo o zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.
(2)
Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že uchazeč o zaměstnání zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je uchazeč o zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(3)
O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
(4)
Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci nebo jejich splátek poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého nenáležela vůbec nebo v poskytnuté výši.
§ 56
(1)
Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit poskytnutou podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li
a)
příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení jeho pracovněprávního vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále,
b)
příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností uvedených v § 25 odst. 1 neskončil,
c)
úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod nebo plný invalidní důchod podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo
d)
úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byly poskytovány dávky nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5.
(2)
Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o zaměstnání povinen vrátit úřadu práce za dobu, po kterou se jejich poskytování překrývá s dobou
a)
trvání pracovněprávního vztahu nebo výkonu jiných výdělečných činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 3 a 5,
b)
pobírání starobního důchodu,
c)
pobírání plného invalidního důchodu podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo
d)
pobírání dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5.
(3)
O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
(4)
Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci nebo jejich částí zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich přiznání.
§ 57
(1)
Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytují do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(2)
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
HLAVA IV
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ AGENTURAMI PRÁCE
§ 58
(1)
Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.
(2)
Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada.
(3)
Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.
§ 59
(1)
Agentury práce jsou povinny vést evidenci
a)
počtu volných míst, na které je požadováno zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),
b)
jimi umísťovaných fyzických osob,
c)
jejich zaměstnanců, jimž zprostředkovávají zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b).
(2)
Agentury práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného roku ministerstvu zejména tyto údaje za předchozí kalendářní rok
a)
počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),
b)
počet jimi umístěných fyzických osob,
c)
počet jejich zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu práce u uživatele.
§ 60
(1)
Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) vydává ministerstvo na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o
a)
povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,
b)
povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území České republiky, nebo
c)
povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.
(2)
Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě je dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnostbezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na území České republiky.
(3)
Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin proti majetku. BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba bezúhonnostbezúhonnost dokládá též odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu39a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno.
(5)
Uznávání odborné kvalifikace a praxe získané mimo území České republiky se řídí zvláštním právním předpisem.
(6)
Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen „odpovědný zástupce“). Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty druhé nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování jako fyzická osoba.
(7)
U právnických nebo fyzických osob uvedených v § 14 odst. 4 je ministerstvo oprávněno přezkoumat jejich způsobilost poskytovat zprostředkovatelskou činnost, pokud existuje důvodné podezření, že dochází k závažnému ohrožení chráněných zájmů nebo k neoprávněnému poskytování zprostředkovatelské činnosti. Při přezkoumání postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.
§ 60a
Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě je souhlas Ministerstva vnitra; o tento souhlas žádá ministerstvo. Ministerstvo vnitra je povinno do 15 kalendářních dnů ode dne obdržení této žádosti doručit ministerstvu své stanovisko k udělení povolení ke zprostředkování; neučiní-li tak do konce této lhůty, má se za to, že s udělením povolení ke zprostředkování souhlasí.
§ 61
(1)
Právnická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání uvést
a)
identifikační údaje právnické osoby,
b)
předmět podnikání,
c)
formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,
d)
druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno,
e)
územní obvod, ve kterém hodlá zprostředkování zaměstnání provádět,
f)
identifikační údaje odpovědného zástupce.
(2)
Právnická osoba je povinna k žádosti připojit
a)
potvrzení o bezúhonnostibezúhonnosti odpovědného zástupce, má-li jím být zahraniční fyzická osoba, a doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce,
b)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,
c)
adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.
(3)
Fyzická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání uvést
a)
identifikační údaje fyzické osoby,
b)
místo a předmět podnikání,
c)
formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,
d)
druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno,
e)
územní obvod, ve kterém hodlá zprostředkování zaměstnání provádět.
(4)
Fyzická osoba je povinna k žádosti připojit
a)
potvrzení o bezúhonnostibezúhonnosti zahraniční fyzické osoby,
b)
doklad o odborné způsobilosti,
c)
adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.
(5)
Doklady o splnění podmínek uvedených v § 60 odst. 2, 3 a 4 musí být předloženy v ověřeném opise nebo ověřené kopii40). U cizojazyčných dokladů se předkládá též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(6)
Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 při podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Případné změny, které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna oznamovat nejpozději do jednoho měsíce ministerstvu.
(7)
Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu41).
§ 62
(1)
V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické osobě se uvedou
a)
identifikační údaje,
b)
jméno, popřípadě jména a příjmení odpovědného zástupce,
c)
územní obvod, forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování zaměstnání povoluje,
d)
doba, na kterou se povolení vydává.
(2)
V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném fyzické osobě se uvedou
a)
identifikační údaje fyzické osoby, s výjimkou rodného čísla,
b)
územní obvod, forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování zaměstnání povoluje,
c)
doba, na kterou se povolení vydává.
(3)
Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu 3 let; povolení lze vydat opakovaně.
§ 63
(1)
Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká
a)
smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,
b)
výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
c)
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo
d)
rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba
a)
přestane splňovat podmínky uvedené v § 60,
b)
zprostředkovává zaměstnání v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání stanovenými v tomto zákoně nebo v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy,
c)
poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce,
d)
opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59, nebo
e)
o to požádá.
(3)
Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě odejme rovněž v případě, že Ministerstvo vnitra odvolá souhlas s vydáním povolení ke zprostředkování zaměstnání (§ 60a).
(4)
Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c), může právnická nebo fyzická osoba požádat o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.
§ 64
Vláda může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.
§ 65
Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62, adresu agentury práce a seznam jejích pracovišť. Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až e) a v § 61 odst. 3 písm. a) až e) kromě rodného čísla, data a místa narození a bydliště.
§ 66
Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu
Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu42). Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta.
ČÁST TŘETÍ
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
§ 67
(1)
Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
(2)
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou
a)
orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),
b)
orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
c)
rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“).
(3)
Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(4)
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
(5)
Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.
§ 68
(1)
Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.
(2)
Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely.
(3)
Úřad práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
Pracovní rehabilitace
§ 69
(1)
Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
(2)
Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením.
(3)
Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
(4)
Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 5).
(5)
Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí; úřad práce je povinen zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.
(6)
Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci42a) se použijí přiměřeně.
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.
§ 70
Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je pracovní rehabilitace určena,
c)
obsah a délku pracovní rehabilitace,
d)
místo a způsob provedení pracovní rehabilitace,
e)
způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace,
f)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g)
způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
h)
podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace,
i)
závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení,
j)
ujednání o vypovězení dohody.
§ 71
Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje
a)
přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů43),
b)
přípravu k práci,
c)
specializované rekvalifikační kurzy.
§ 72
(1)
Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
(2)
Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí
a)
na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta,
b)
v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo
c)
ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob.
(3)
O přípravě k práci uzavírá úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu, která obsahuje
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
obsah přípravy k práci,
c)
dobu a místo konání přípravy k práci,
d)
způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
e)
ujednání o vypovězení dohody.
(4)
Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.
(5)
Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
§ 73
(1)
Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je příprava k práci určena,
c)
obsah a délku přípravy k práci,
d)
způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci,
e)
dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou asistenta,
f)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g)
podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k práci,
h)
způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
i)
závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení,
j)
ujednání o vypovězení dohody.
(2)
O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72 odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá úřad práce s touto osobou písemnou dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje
a)
označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí,
b)
základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci,
c)
místo a způsob provedení,
d)
rozsah teoretické a praktické přípravy.
(3)
Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským zákoníkem.
§ 74
(1)
Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109).
(2)
Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna
§ 75
(1)
Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
(2)
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
(3)
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně.
(4)
Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje
a)
identifikační údaje zaměstnavatele,
b)
místo a předmět podnikání.
(5)
K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.
(6)
Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
charakteristiku chráněného pracovního místa,
c)
závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením,
d)
dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno,
e)
výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
f)
podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
g)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h)
podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
i)
závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
j)
ujednání o vypovězení dohody.
(7)
Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na
a)
podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu44),
b)
ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu45),
c)
další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a).
(8)
Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46).
(9)
Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.
(10)
Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Dohoda o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje údaje uvedené v odstavci 6 písm. a) a e) až j) a v odstavci 7. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3.
§ 76
(1)
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
(2)
Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
(3)
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně.
(4)
Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
c)
závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením,
d)
dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována,
e)
výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
f)
podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
g)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h)
podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
i)
závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
j)
ujednání o vypovězení dohody.
(5)
Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na
a)
podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu44),
b)
ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu45),
c)
další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a).
(6)
Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46).
(7)
Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet.
§ 77
(1)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa a pracovních míst v chráněné pracovní dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování příspěvku.
(2)
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
§ 78
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(1)
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
(2)
Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.
(3)
Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně.
(4)
Součástí žádosti je
a)
doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
b)
jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
c)
doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti.
(5)
Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
(6)
Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
a)
za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
b)
za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.
(7)
Úřad práce vydá rozhodnutí o
a)
poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3,
b)
neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené úřadem práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4,
c)
neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a).
(8)
Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(9)
Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně46).
(10)
Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(11)
Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce
§ 79
Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce
a)
informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
b)
součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
c)
spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
d)
spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
§ 80
Zaměstnavatelé jsou povinni
a)
rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
b)
spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
c)
vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)],
d)
vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.
§ 81
(1)
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
(2)
Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a)
zaměstnáváním v pracovním poměru,
b)
odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením47), státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48) nebo obecně prospěšnou společností49), nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c)
odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
(3)
Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c).
(4)
Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(5)
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 82
(1)
Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(2)
Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
(3)
Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu50).
(4)
Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.
§ 83
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82 odst. 2.
§ 84
Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
ČÁST ČTVRTÁ
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ
HLAVA I
INFORMAČNÍ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ
§ 85
Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona se za cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2) a rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3.
§ 86
zrušen
Informační povinnost zaměstnavatele
§ 87
(1)
Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2), rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3 nebo cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) až p), u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná povinnost se vztahuje na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě již cizinec povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání nevyžaduje.
(2)
Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 odst. 2. Každou změnu těchto údajů je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.
(3)
Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které byly osoby uvedené v odstavci 1 svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušný úřad práce o ukončení jejich zaměstnání nebo vyslání.
§ 88
(1)
Zaměstnavatel je povinen písemně informovat příslušný úřad práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta,
a)
nenastoupil do práce, nebo
b)
ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, a v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání.
(2)
Informační povinnost podle odstavce 1 písm. a) musí zaměstnavatel splnit v případě cizince, kterému byla vydána zelená karta, nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno jeho žádosti o vydání zelené karty, a v případě cizince, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 92, nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo. Informační povinnost podle odstavce 1 písm. b) musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání.
HLAVA II
POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCE
§ 89
Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li držitelem zelené karty, pokud tento zákon nestanoví jinak; za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.
§ 90
O vydání povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně úřad práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce.
§ 91
(1)
Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje
a)
identifikační údaje cizince,
b)
adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
c)
číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
d)
identifikační údaje budoucího zaměstnavatele,
e)
druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
f)
další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.
(2)
K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit
a)
vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná,
b)
doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání,
c)
další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.
(3)
Doklady uvedené v odstavci 2 se předkládají v originálním znění a v úředně ověřeném překladu do českého jazyka.
§ 92
(1)
Povolení k zaměstnání může vydat úřad práce za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo (§ 35), které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Při vydávání povolení k zaměstnání úřad práce přihlíží k situaci na trhu práce.
(2)
O povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu 2 let.
(3)
Povolení k zaměstnání obsahuje
a)
identifikační údaje cizince,
b)
místo výkonu práce,
c)
druh práce,
d)
identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání,
e)
dobu, na kterou se vydává,
f)
další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.
§ 93
zrušen
§ 94
(1)
Platnost povolení k zaměstnání může úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 2 let. O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání je cizinec oprávněn požádat příslušný úřad práce nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání.
(2)
Žádost o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání (§ 91). K žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná.
(3)
O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí.
§ 95
(1)
Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky.
(2)
Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na území České republiky, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba povinna projednat s příslušným úřadem práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.
(3)
Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce na území České republiky. Tato osoba je odpovědna za to, že cizinci mají platná povolení k zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem.
(4)
Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 pronájem pracovní síly, může úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání, pokud bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 60 odst. 1 písm. b) a zároveň jsou splněny podmínky stanovené v § 92 odst. 1.
§ 96
Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně 6 měsíců.
§ 97
Splnění podmínek uvedených v § 92 odst. 1 se nevyžaduje při vydání povolení k zaměstnání cizinci
a)
který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice,
b)
do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní,
c)
který je duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti registrované v České republice,
d)
o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
e)
kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu3),
f)
který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu51), nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu.
§ 98
Povolení k zaměstnání nebo zelená karta se nevyžaduje k zaměstnání cizince
a)
s povoleným trvalým pobytem,
b)
který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,
c)
kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana51),
d)
jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,
e)
o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
f)
který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,
g)
zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,
h)
akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
i)
který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona52),
j)
který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 5),
k)
který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie18),
l)
který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c)52a),
m)
který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie52b) za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců,
n)
který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu52c),
o)
který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách9), nebo
p)
který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, jenž má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území nebo dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a který během tohoto pobytu byl na území České republiky zaměstnán na základě povolení k zaměstnání nebo zelené karty minimálně po dobu 12 měsíců.
§ 99
Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který
a)
v České republice požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo
b)
nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání povolení k zaměstnání.
§ 100
(1)
Platnost povolení k zaměstnání zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b)
skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
c)
uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo
d)
neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu.
(2)
Povolení k zaměstnání může úřad práce rozhodnutím odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku převedení podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo jestliže bylo povolení k zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů.
(3)
Příslušný orgán PoliciePolicie České republiky informuje o skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) příslušný úřad práce.
§ 101
Podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání a podání žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů41).
HLAVA III
EVIDENCE OBČANŮ EVROPSKÉ UNIE A CIZINCŮ
§ 102
(1)
Úřad práce vede evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občana České republiky uvedených v § 3 odst. 3, kteří nastoupili do zaměstnání, evidenci cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání, evidenci cizinců, kteří jsou držiteli zelené karty, a evidenci cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle § 98 písm. a) až e) a j) až p). Evidence obsahuje údaje uvedené v § 92 odst. 3 a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání a vzdělání požadované pro výkon povolání.
(2)
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občana České republiky uvedených v § 3 odst. 3, a evidenci cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.
(3)
Údaje o fyzických osobách uvedených v odstavci 1 a vedených v evidenci úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze sdělovat, jen dají-li k tomu tyto osoby písemný souhlas, nebo v případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.
HLAVA IV
ZMOCNĚNÍ K PŘIJETÍ NÁRODNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ
§ 103
Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo právo Evropských společenství umožňuje České republice zcela nebo částečně pozastavit uplatňování předpisů Evropských společenství týkajících se přístupu na trh práce, může vláda za podmínek stanovených touto mezinárodní smlouvou nebo příslušným předpisem Evropských společenství stanovit nařízením, vůči kterému státu a v jakém rozsahu Česká republika této možnosti využije. Vláda může za stejných podmínek stanovit nařízením podmínky přístupu na trh práce pro příslušníky dotčeného státu.
ČÁST PÁTÁ
AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
HLAVA I
OPATŘENÍ A NÁSTROJE
§ 104
(1)
Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.
(2)
Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména
a)
rekvalifikace,
b)
investiční pobídky,
c)
veřejně prospěšné práce,
d)
společensky účelná pracovní místa,
e)
příspěvek na zapracování,
f)
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
§ 105
(1)
Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž
a)
poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
b)
podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,
c)
cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).
(2)
Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.
(3)
Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
obsah a rozsah poradenské činnosti,
c)
místo a způsob provedení poradenské činnosti,
d)
termín provedení poradenské činnosti,
e)
náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady,
f)
závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,
g)
ujednání o vypovězení dohody.
(4)
Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 106
V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo.
§ 107
(1)
Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem46). Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.
(2)
Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle části třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.
HLAVA II
REKVALIFIKACE
§ 108
(1)
Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.
(2)
Rekvalifikaci může provádět pouze
a)
zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona,
b)
zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu52d),
c)
škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení52e) nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu52f), nebo
d)
zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu52g),
(dále jen „rekvalifikační zařízení“).
(3)
Vzdělávacím programem akreditovaným podle odstavce 2 písm. a) se rozumí program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy udělena akreditace. Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních předpisů52f). O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povinno rozhodnout nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může zřídit akreditační komisi jako svůj poradní orgán a může si vyžádat stanovisko ministerstva k situaci na trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o jejím udělení.
(4)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odejmutí akreditace, jestliže rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a)
a)
nedodržuje akreditovaný vzdělávací program,
b)
není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, nebo
c)
požádá o odejmutí akreditace.
(5)
Rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) je oprávněno vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.
(6)
Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s úřadem práce provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání, může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.
(7)
Dohoda mezi úřadem práce a rekvalifikačním zařízením o rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání rekvalifikováni,
c)
základní kvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do rekvalifikace,
d)
rozsah teoretické a praktické přípravy,
e)
místo a způsob provedení rekvalifikace,
f)
doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
g)
náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,
h)
závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci,
i)
závazek akreditovaného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,
j)
ujednání o vypovězení dohody.
(8)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti o akreditaci a organizace vzdělávání podle rekvalifikačního programu, způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci.
§ 109
Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání
(1)
Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.
(2)
Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,
c)
způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání,
d)
podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací,
e)
způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
f)
závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, a druhy nákladů, které bude povinen úřadu práce uhradit,
g)
ujednání o vypovězení dohody.
(3)
Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na
a)
podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu44),
b)
ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu45),
c)
další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a).
(4)
Porušení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 písm. a) nebo b) na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací nebo porušení povinnosti jeho vrácení je porušením rozpočtové kázně46).
(5)
Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem.
§ 110
Rekvalifikace zaměstnanců
(1)
Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.
(2)
Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,
c)
základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení do rekvalifikace,
d)
rozsah teoretické a praktické přípravy,
e)
místo a způsob provedení rekvalifikace,
f)
doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
g)
náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,
h)
závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,
i)
ujednání o vypovězení dohody.
(3)
Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,
c)
rozsah teoretické a praktické přípravy,
d)
doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností.
(4)
Rekvalifikace zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.
(5)
O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou
a)
je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo
b)
zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace. V tomto případě se postupuje podle příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na školení a studiu při zaměstnání54).
(6)
Formy rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem.
HLAVA III
INVESTIČNÍ POBÍDKY
§ 111
(1)
Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu55), hmotně podporuje
a)
vytváření nových pracovních míst,
b)
rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.
(2)
Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.
(3)
Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky55) nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.
(4)
Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti, uvedená v odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.
(5)
Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje ministerstvo.
(6)
Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst musí obsahovat
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena,
c)
datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců,
d)
druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,
e)
výši a termín poskytnutí hmotné podpory,
f)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g)
způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
h)
závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,
i)
ujednání o vypovězení dohody.
(7)
Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců obsahuje
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo školení,
c)
obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení,
d)
předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,
e)
datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován nebo školen,
f)
druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,
g)
výši a termín poskytnutí hmotné podpory,
h)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
i)
způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
j)
závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,
k)
ujednání o vypovězení dohody.
(8)
Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí.
(9)
Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavců 6 a 7 nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46).
(10)
Územní oblastí se rozumí území okresu11), v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území do obceobce, v níž je umístěna investiční akce, netrvá doba dojíždění prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu.
(11)
Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese, v němž je investiční akce umístěna.
(12)
Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením.
(13)
Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora podle odstavce 1, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.
HLAVA IV
DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
§ 112
Veřejně prospěšné práce
(1)
Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranstvíveřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcíobcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.
(2)
Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
§ 113
Společensky účelná pracovní místa
(1)
Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.
(2)
Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku.
(3)
Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.
(4)
Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy.
(5)
Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) a e), může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.
(6)
Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.
(7)
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
§ 114 a 115
zrušeny
§ 116
Příspěvek na zapracování
(1)
Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33).
(2)
Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy.
§ 117
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
(1)
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby22).
(2)
Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.
Poskytování příspěvků
§ 118
(1)
O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat
a)
identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby,
b)
místo a předmět podnikání,
c)
druh příspěvku, o který se žádá.
(2)
K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je nutné přiložit
a)
doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,
b)
potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně,
c)
doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.
(3)
Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.
(4)
Místně příslušným pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na zřízení (§ 113 odst. 1 věta druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5) společensky účelného pracovního místa je úřad práce, v jehož evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn.
§ 119
(1)
O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů6) písemnou dohodu.
(2)
Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
účel poskytnutí příspěvku,
c)
podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
d)
výši a termín poskytnutí příspěvku,
e)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
f)
podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
g)
závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,
h)
ujednání o vypovězení dohody.
(3)
V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
(4)
Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na
a)
podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu44),
b)
ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu45),
c)
další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a).
(5)
Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 4 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46).
(6)
Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
HLAVA V
CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI
§ 120
(1)
Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství.
(2)
Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo.
(3)
Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku.
(4)
Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE
§ 121
Základní podmínky
(1)
Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba
a)
mladší 15 let, nebo
b)
starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení.
(2)
Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen „činnost dítěte“) pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost v předmětu své činnosti (dále jen „provozovatel činnosti“), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj57).
(3)
Za činnost dítěte se nepovažuje
a)
zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních uměleckých školách,
b)
vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou, školským zařízením nebo ústavem sociální péče nebo na akcích, na kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně podílí,
c)
činnost konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,
d)
účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti za odměnu, nebo
e)
činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.
(4)
Provozovatel činnosti je povinen zajistit
a)
soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost dítěte, případně i při dopravě na ni, pokud ho nevykonává zákonný zástupce,
b)
vhodné podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě vykonávat.
(5)
Na činnost dítěte se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci42a) se použijí přiměřeně.
§ 122
Povolování výkonu činnosti dítěte
(1)
O povolení výkonu činnosti dítěte (dále jen „povolení“) rozhoduje úřad práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný zástupce“).
(2)
Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost
a)
uměleckou a kulturní vytváření autorských děl nebo provádění uměleckých výkonů podle zvláštního právního předpisu58) a provádění úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční,
b)
reklamní provádění úkonů v reklamě59) a propagaci výrobků, služeb nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu,
c)
sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti.
(3)
Žádost o povolení musí obsahovat
a)
identifikační údaje dítěte,
b)
identifikační údaje zákonného zástupce dítěte; pokud se jedná o cizince, který nemá na území České republiky bydliště, rovněž místo, kde se na území České republiky zdržuje,
c)
písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor,
d)
lékařský posudek praktického lékaře pro děti a dorost o tom, že činnost, kterou bude dítě vykonávat a doba jejího konání, vzhledem k časovému vymezení jejího výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a že dítě je ze zdravotního hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat. Lékařský posudek v době vydání povolení nesmí být starší než 3 měsíce. Posudek vydává lékař na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Podkladem pro vydání posudku jsou údaje zpracované provozovatelem činnosti v rozsahu písmene e),
e)
druh činnosti, kterou bude dítě vykonávat, místo výkonu činnosti a charakteristiku pracovních podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě činnost vykonávat, a bude-li vykonávat více druhů takových činností, uvádějí se u každého z druhů těchto činností,
f)
identifikační údaje provozovatele činnosti,
g)
dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat.
(4)
Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně náhrady škody na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.
(5)
Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Povinnost provozovatele činnosti nahradit škodu je však dána i v případě, kdy provozovatel činnosti dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(6)
V řízení o povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení také provozovatel činnosti.
(7)
Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte, a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle místa, kde se zdržuje. V povolení úřad práce stanoví rozsah a podmínky pro výkon činnosti upravující rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu činnosti, způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální požadavky na zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti.
(8)
Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě jdoucích, které následují po dni právní moci rozhodnutí úřadu práce o povolení, nejdéle však do doby, do které je fyzická osoba považována podle tohoto zákona za dítě. Bude-li vykonávat dítě činnost u více provozovatelů, vydává se samostatné povolení k výkonu činnosti u každého provozovatele.
(9)
Úřad práce si může vyžádat vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zda mu nejsou známy skutečnosti, které by bránily dítěti ve výkonu činnosti, nebo zda není činnost pro dítě vhodná.
§ 123
Obsah a časové vymezení povolení
(1)
Dítě může činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení vydaného pro určité dítě a určitou činnost, a to nejdéle
a)
2 hodiny denně u dítěte, které ještě neplní povinnou školní docházku, přičemž celková délka výkonu činnosti za týden nesmí přesáhnout 10 hodin,
b)
2 hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky, přičemž denní doba výkonu činnosti nesmí přesáhnout 7 hodin,
c)
7 hodin denně pro činnost vykonávanou v období školních prázdnin, přičemž celková délka výkonu činnosti za týden nesmí přesáhnout 35 hodin týdně.
Za dobu výkonu činnosti se považuje i doba potřebná pro přípravu na výkon činnosti v místě výkonu činnosti.
(2)
Doba odpočinku musí být stanovena v rozsahu nejméně dvakrát 15 minut a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby výkonu činnosti nezapočítává.
(3)
Vykonává-li dítě činnost pro více provozovatelů činnosti, doby těchto činností se sčítají; jejich součet nesmí být vyšší, než je uvedeno v odstavci 1.
(4)
Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22. a 6. hodinou; pokud u dítěte, které plní povinnou školní docházku, není následující den po dnu, kdy končí tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou.
(5)
Dítě musí mít po skončení výkonu denní činnosti nepřetržitý odpočinek nejméně v délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5 jdoucích kalendářních dnů, nesmí vykonávat činnost nejméně v následujících 2 po sobě jdoucích kalendářních dnech. V kalendářním týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny.
(6)
Úřad práce může na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte před uplynutím platnosti povolení prodloužit jeho platnost na dobu nezbytně nutnou k dokončení činnosti dítěte, nejdéle na dobu 2 měsíců. Při rozhodování o prodloužení povolení vychází úřad práce z údajů uvedených v žádosti o vydání povolení doplněných zákonným zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení.
(7)
O povolení je možno žádat opakovaně. Byla-li žádost o vydání povolení zamítnuta s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání povolení výkonu téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kterým nabylo právní moci rozhodnutí úřadu práce o zamítnutí vydání povolení.
(8)
Úřad práce rozhodnutí o povolení výkonu činnosti dítěte nebo rozhodnutí o nepovolení výkonu činnosti dítěte bez zbytečného odkladu doručí také příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.
(9)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vydaným povolením zůstávají nedotčeny obsah a forma smluv, které se sjednávají podle zvláštních právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající.
(10)
Úřad práce vede evidenci povolení vydaných k činnosti dítěte. Evidence obsahuje údaje uvedené v žádosti o povolení. Údaje z evidence jsou určeny výhradně pro účely vydání povolení.
§ 124
Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte
(1)
Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že
a)
dítě vykonává činnost bez povolení,
b)
provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo
c)
podle lékařského posudku vydaného v době po vydání rozhodnutí o povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný.
(2)
Výkon činnosti je úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co se o skutečnostech uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením sděleným zákonnému zástupci dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne sdělení tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti.
(3)
Při důvodném podezření, že u dítěte došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím dítěti výkon činnosti, je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař, oblastní inspektorát práce a orgán sociálně-právní ochrany dítěte povinen sdělit tyto skutečnosti příslušnému úřadu práce.
(4)
Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může úřad práce učinit písemně nebo ústně. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, je úřad práce povinen provést o tomto ústním prohlášení zápis, a to téhož dne, kdy k prohlášení došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá úřad práce na místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti.
(5)
Úřad práce je povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne sdělení písemného nebo ústního prohlášení o zákazu činnosti dítěte vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti dítěte.
ČÁST SEDMÁ
KONTROLNÍ ČINNOST
§ 125
Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce, ministerstvo a v rozsahu stanoveném v § 126 odst. 4 i celní úřady (dále jen „orgány kontroly“).
§ 126
(1)
Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u
a)
zaměstnavatelů,
b)
právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,
c)
fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona,
(dále jen „kontrolovaná osoba“).
(2)
Pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele62).
(3)
Úřady práce jsou dále oprávněny kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
(4)
Oprávnění kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání nebo zelenou kartou, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány, mají rovněž celní úřady. Pro účely kontroly podle věty první poskytuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup celním úřadům informaci o povoleních k zaměstnání vydaných úřady práce, a to v rozsahu uvedeném v § 92 odst. 3. Celní úřad informuje o provedených kontrolách úřad práce příslušný podle § 7 odst. 3, a v případě zjištění nedostatků předává tomuto úřadu práce podklady pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.
(5)
Oprávnění kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v § 108 odst. 2 písm. a) realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s udělenou akreditací, má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Postup při provádění této kontroly se řídí zvláštním právním předpisem63).
(6)
Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
§ 127
Ministerstvo kontroluje
a)
plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),
b)
plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).
§ 128
Pro účely kontrolní činnosti se za zaměstnavatele považuje také právnická osoba nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštních právních předpisů16), i když nikoho nezaměstnává.
§ 129
Postup při provádění kontroly podle tohoto zákona se řídí zvláštním právním předpisem63), pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy64).
§ 130
Zaměstnanci orgánu kontroly, vyjma zaměstnanců celního úřadu, kteří plní úkoly podle tohoto zákona, prokazují své oprávnění k této činnosti služebním průkazem, jehož vzor a náležitosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Zaměstnanci celního úřadu se prokazují služebním průkazem podle zvláštního právního předpisu65). Služební průkaz vydává a odnímá ministerstvo.
§ 131
Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, dále jsou oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly a poskytovat zaměstnancům orgánů kontroly potřebnou součinnost.
§ 132
(1)
Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu, nebo zelenou kartu, pokud ji zákon vyžaduje.
(2)
Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další skutečnosti uvedené v odstavci 1.
(3)
Za nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 2 může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše však do částky 50 000 Kč.
§ 133
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená a obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů.
§ 134
Zjistí-li orgán kontroly porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat, je zaměstnanec orgánu kontroly, který kontrolu provádí, povinen vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtách jím k tomu určených a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních.
§ 135
Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.
§ 136
zrušen
§ 137
Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.
§ 138
V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby, kde by výkonem kontroly mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací, může být kontrola prováděna jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby jen se souhlasem jejich ředitele.
Správní delikty
§ 139
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
b)
zprostředkuje zaměstnání bez povolení,
c)
vykonává nelegální práci, nebo
d)
umožní výkon nelegální práce.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupkupřestupku tím, že jako zaměstnavatel
a)
v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
b)
nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
c)
ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
d)
nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou.
(3)
Za přestupekpřestupek
a)
podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
b)
podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,
c)
podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 Kč,
d)
podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
e)
podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 140
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu dopustí tím, že
a)
poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
b)
zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy, nebo
c)
umožní výkon nelegální práce.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel
a)
v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
b)
nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
c)
ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
d)
nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou.
(3)
Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9b odst. 1 písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 9b odst. 3,
b)
nesplní povinnost zpracovat lékařské podklady podle § 9b odst. 1 písm. b) nebo nesplní tuto povinnost ve lhůtě uvedené v § 9b odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost sdělit informace, umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo zapůjčit zdravotnickou dokumentaci podle § 9b odst. 2 nebo nesplní tuto povinnost ve lhůtě uvedené v § 9b odst. 3.
(4)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a d),
d)
50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,
e)
5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
§ 141
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává příslušný úřad práce (§ 7 odst. 3).
(5)
Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad.
(6)
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7)
Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu50).
(8)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 142
Na správní řízení vedená podle části druhé tohoto zákona se nevztahuje § 79 odst. 5 správního řádu67).
§ 143
Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5) nemá odkladný účinek.
§ 144
Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání času stanovená ve zvláštním právním předpise68). V případě, že pro splnění podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů.
§ 145
Povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá úřad práce, který o povolení rozhoduje67), po vyjádření úřadu práce, v jehož správním obvodu má být zaměstnání vykonáváno.
§ 146
(1)
Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je poskytovateli do 15. února následujícího roku, s výjimkou příspěvků poskytovaných zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů a příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky, které nejsou poskytovány zpětně, nemusí být vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.
(2)
Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen poskytovateli neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně46).
§ 147
Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obceobce zařazených do obecní policiepolicie se nevztahují ustanovení § 35, 80 a 81; povinnosti uvedené v § 35 a 81 se nevztahují na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady70), pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 35 se nevztahuje na vedoucí pracovní místa obsazovaná jmenováním71).
§ 147a
(1)
Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v úřadech práce jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu ředitel příslušného úřadu práce. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů71a).
(2)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje rovněž na zaměstnance státu zařazené k výkonu práce v celních úřadech, kteří vykonávají kontrolu podle tohoto zákona, s tím, že povinnosti mlčenlivosti je může ve veřejném zájmu zbavit vedoucí příslušného celního úřadu.
§ 147b
Státní orgány, obceobce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pro nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, její výši nebo výplatu, pro poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pro povolení k zaměstnání cizince, pro výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte a pro kontrolní činnost; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
HLAVA II
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 148
Přechodná ustanovení
(1)
Nárok na hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené tímto zákonem.
(2)
Výše hmotného zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stanoví nově od splátky podpory v nezaměstnanosti náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se posuzuje běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se upraví podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4)
Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.
(5)
Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo fyzické osobě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po dobu, na kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může tato právnická nebo fyzická osoba na základě tohoto povolení zprostředkovávat zaměstnání i formou zaměstnávání fyzických osob za účelem jejich dočasného přidělení k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě.
(6)
Právnická nebo fyzická osoba je povinna vztahy vzniklé v souvislosti s dočasným přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě upravit podle tohoto zákona nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně znevýhodněné podle tohoto zákona.
(8)
Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle tohoto zákona.
(9)
Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 474/2001 Sb., za rok 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.
(10)
Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe absolventům středních a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání kvalifikace mladistvým pracovníkům, uzavřené podle § 6a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb., které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.
(11)
Pohledávky, které vznikly státu podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vůči právnickým a fyzickým osobám, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále se neevidují.
(12)
Poskytování zálohy na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb., na čtvrtletí, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, a vyúčtování záloh poskytnutých v roce 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.
(13)
Práva a povinnosti vzniklé na základě dohod sjednaných podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(14)
Pokud dítě vykonává činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bude ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po dosažení věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po uplynutí 30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte povinen požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15)
Požádal-li zákonný zástupce dítěte o povolení výkonu činnosti dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 14, může dítě vykonávat tuto činnost bez tohoto povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo sportovní činnosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(16)
Nepožádal-li zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 14 o povolení výkonu činnosti dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.
(17)
Cizinec, který jako společník, statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění běžných úkolů pro obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů pro družstvo, je povinen požádat o vydání povolení k zaměstnání nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(18)
Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ředitele úřadů práce ministr práce a sociálních věcí.
Závěrečná ustanovení
§ 149
Úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy podle zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou úřady práce podle tohoto zákona.
§ 150
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
2.
Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
3.
Zákon č. 64/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
4.
Zákon č. 305/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
5.
Zákon č. 272/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb.
6.
Zákon č. 369/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
7.
Zákon č. 474/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8.
Zákon č. 220/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek.
10.
Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.
11.
Vyhláška č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností.
12.
Vyhláška č. 324/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb.
13.
Vyhláška č. 399/1992 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky postupu při sjednávání dohod mezi zaměstnavateli a úřady práce při omezení provozní činnosti v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský program.
14.
Vyhláška č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací.
15.
Vyhláška č. 232/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností.
16.
Vyhláška č. 242/2002 Sb., o bližších podmínkách poskytování příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a vyúčtování tohoto příspěvku.
§ 151
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Příloha č. 1
k zákonu č. 435/2004 Sb.
Názvy a sídla úřadů práce
1.
Úřad práce v Benešově se sídlem v Benešově
2.
Úřad práce v Berouně se sídlem v Berouně
3.
Úřad práce v Blansku se sídlem v Blansku
4.
Úřad práce Brno-město se sídlem v Brně
5.
Úřad práce Brno-venkov se sídlem v Brně
6.
Úřad práce v Bruntále se sídlem v Bruntále
7.
Úřad práce v Břeclavi se sídlem v Břeclavi
8.
Úřad práce v České Lípě se sídlem v České Lípě
9.
Úřad práce v Českých Budějovicích se sídlem v Českých Budějovicích
10.
Úřad práce v Českém Krumlově se sídlem v Českém Krumlově
11.
Úřad práce v Děčíně se sídlem v Děčíně
12.
Úřad práce v Domažlicích se sídlem v Domažlicích
13.
Úřad práce ve Frýdku-Místku se sídlem ve Frýdku-Místku
14.
Úřad práce v Havlíčkově Brodě se sídlem v Havlíčkově Brodě
15.
Úřad práce v Hodoníně se sídlem v Hodoníně
16.
Úřad práce v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové
17.
Úřad práce v Chebu se sídlem v Chebu
18.
Úřad práce v Chomutově se sídlem v Chomutově
19.
Úřad práce v Chrudimi se sídlem v Chrudimi
20.
Úřad práce v Jablonci nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou
21.
Úřad práce v Jeseníku se sídlem v Jeseníku
22.
Úřad práce v Jičíně se sídlem v Jičíně
23.
Úřad práce v Jihlavě se sídlem v Jihlavě
24.
Úřad práce v Jindřichově Hradci se sídlem v Jindřichově Hradci
25.
Úřad práce v Karlových Varech se sídlem v Karlových Varech
26.
Úřad práce v Karviné se sídlem v Karviné
27.
Úřad práce v Kladně se sídlem v Kladně
28.
Úřad práce v Klatovech se sídlem v Klatovech
29.
Úřad práce v Kolíně se sídlem v Kolíně
30.
Úřad práce v Kroměříži se sídlem v Kroměříži
31.
Úřad práce v Kutné Hoře se sídlem v Kutné Hoře
32.
Úřad práce v Liberci se sídlem v Liberci
33.
Úřad práce v Litoměřicích se sídlem v Litoměřicích
34.
Úřad práce v Lounech se sídlem v Lounech
35.
Úřad práce v Mělníku se sídlem v Mělníku
36.
Úřad práce v Mladé Boleslavi se sídlem v Mladé Boleslavi
37.
Úřad práce v Mostě se sídlem v Mostě
38.
Úřad práce v Náchodě se sídlem v Náchodě
39.
Úřad práce v Novém Jičíně se sídlem v Novém Jičíně
40.
Úřad práce v Nymburku se sídlem v Nymburku
41.
Úřad práce v Olomouci se sídlem v Olomouci
42.
Úřad práce v Opavě se sídlem v Opavě
43.
Úřad práce v Ostravě se sídlem v Ostravě
44.
Úřad práce v Pardubicích se sídlem v Pardubicích
45.
Úřad práce v Pelhřimově se sídlem v Pelhřimově
46.
Úřad práce v Písku se sídlem v Písku
47.
Úřad práce v Plzni se sídlem v Plzni
48.
Úřad práce Plzeň-jih se sídlem v Plzni
49.
Úřad práce Plzeň-sever se sídlem v Plzni
50.
Úřad práce hl. m. Prahy se sídlem v Praze
51.
Úřad práce Praha-východ se sídlem v Praze
52.
Úřad práce Praha-západ se sídlem v Praze
53.
Úřad práce v Prachaticích se sídlem v Prachaticích
54.
Úřad práce v Prostějově se sídlem v Prostějově
55.
Úřad práce v Přerově se sídlem v Přerově
56.
Úřad práce v Příbrami se sídlem v Příbrami
57.
Úřad práce v Rakovníku se sídlem v Rakovníku
58.
Úřad práce v Rokycanech se sídlem v Rokycanech
59.
Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou
60.
Úřad práce v Semilech se sídlem v Semilech
61.
Úřad práce v Sokolově se sídlem v Sokolově
62.
Úřad práce ve Strakonicích se sídlem ve Strakonicích
63.
Úřad práce ve Svitavách se sídlem ve Svitavách
64.
Úřad práce v Šumperku se sídlem v Šumperku
65.
Úřad práce v Táboře se sídlem v Táboře
66.
Úřad práce v Tachově se sídlem v Tachově
67.
Úřad práce v Teplicích se sídlem v Teplicích
68.
Úřad práce v Trutnově se sídlem v Trutnově
69.
Úřad práce v Třebíči se sídlem v Třebíči
70.
Úřad práce v Uherském Hradišti se sídlem v Uherském Hradišti
71.
Úřad práce v Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem
72.
Úřad práce v Ústí nad Orlicí se sídlem v Ústí nad Orlicí
73.
Úřad práce ve Vsetíně se sídlem ve Vsetíně
74.
Úřad práce ve Vyškově se sídlem ve Vyškově
75.
Úřad práce ve Zlíně se sídlem ve Zlíně
76.
Úřad práce ve Znojmě se sídlem ve Znojmě
77.
Úřad práce ve Žďáru nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou
Příloha č. 2
k zákonu č. 435/2004 Sb.
Úřady práce podle § 8 odst. 2 a vymezení jejich územních obvodů
1.| Úřad práce hl. města Prahy.
Správním obvodem je území hl. města Prahy.
---|---
2.| Úřad práce v Příbrami.
Správním obvodem jsou území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.
3.| Úřad práce v Českých Budějovicích.
Správním obvodem jsou území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
4.| Úřad práce v Plzni.
Správním obvodem jsou území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Tachov.
5.| Úřad práce v Karlových Varech.
Správním obvodem jsou území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.
6.| Úřad práce v Ústí nad Labem.
Správním obvodem jsou území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem.
7.| Úřad práce v Liberci.
Správním obvodem jsou území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.
8.| Úřad práce v Hradci Králové.
Správním obvodem jsou území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
9.| Úřad práce v Pardubicích.
Správním obvodem jsou území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí10)
10.| Úřad práce v Jihlavě.
Správním obvodem jsou území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.
11.| Úřad práce Brno-město.
Správním obvodem jsou území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
12.| Úřad práce v Olomouci.
Správním obvodem jsou území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.
13.| Úřad práce v Ostravě.
Správním obvodem jsou území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.
14.| Úřad práce ve Zlíně.
Správním obvodem jsou území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
1.
Zákon č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2005).
2.
Zákon č. 202/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2005).
3.
Zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce, nabyl účinnosti dnem 1. července 2005.
4.
Zákon č. 350/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení (13. října 2005).
5.
Zákon č. 382/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2006).
6.
Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
7.
Zákon č. 428/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení (24. listopadu 2005).
8.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
9.
Zákon č. 495/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společenství a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. prosince 2005).
10.
Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou čl. XVIII bodu 2, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. n) bod 5, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
11.
Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
12.
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2006).
13.
Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. dubna 2006).
14.
Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
15.
Zákon č. 214/2006 Sb., který se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2006).
16.
Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou čl. XLIX bodů 3, 6 a 9 až 12, které nabyly účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. června 2006).
17.
Zákon č. 159/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (2. července 2007).
18.
Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2007).
19.
Zákon č. 213/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (22. srpna 2007).
20.
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
21.
Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2008).
22.
Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. prosince 2007).
23.
Zákon č. 57/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení (12. března 2008).
24.
Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
25.
Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
26.
Zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
27.
Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabude účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou čl. III bodů 7 až 17, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky.
Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy.
Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.
Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti.
Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje Směrnice 89/48/EHS.
Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.
2)
§ 11 zákoníku práce.
3)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 8 odst. 1 zákoníku práce.
5)
Například § 21 obchodního zákoníku.
6)
Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 15a a 180f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
3a)
§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
9)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb.
10)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
11)
Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.
12)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
13)
Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
14)
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákoník práce.
17)
Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.
18)
Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.
19)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2003, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání.
21)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 83a zákoníku práce.
23)
§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 9 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
§ 11 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
26)
§ 18a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
27)
§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
28)
Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 70 a následující obchodního zákoníku.
30)
§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
30a)
§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
32a)
§ 45a odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
32b)
§ 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
32e)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32f)
Zákon č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32g)
§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
33)
§ 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.
34)
§ 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35a)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
35b)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
37)
§ 275 zákoníku práce.
38)
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
39a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
40)
Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.
41)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 38a odst. 2 zákoníku práce.
42a)
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
43)
Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
45)
§ 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
46)
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
48)
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.
49)
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
50)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
51)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
52)
§ 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
52a)
§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb.
52b)
§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
52c)
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
52d)
Například zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
52e)
Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
52f)
Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
52g)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.
54)
§ 141a zákoníku práce.
Vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb.
55)
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 11 zákoníku práce.
58)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
59)
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
62)
Zákon č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
63)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například živnostenský zákon.
64)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
65)
Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
67)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
68)
§ 266 zákoníku práce.
70)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
71)
§ 33 odst. 3 zákoníku práce.
71a)
Například § 8 trestního zákona. |
Úplné znění zákona č. 67/2009 Sb. | Úplné znění zákona č. 67/2009 Sb.
Úplné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 12. 3. 2009, částka 21/2009
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3a)
* ČÁST DRUHÁ - ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ (§ 4 — § 16c)
* ČÁST TŘETÍ - ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ (§ 17 až 35 — § 47)
* ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 48 — § 53)
* ČÁST PÁTÁ - POKUTY (§ 54 — § 54a)
* ČÁST ŠESTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI (§ 55 až 80 — § 112)
* ČÁST SEDMÁ - § 113 a 114 (§ 113 a 114 — § 113 a 114)
* ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 115 — § 123g)
* ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 124 — § 134)
67
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 590/1992 Sb., zákonem č. 37/1993 Sb., zákonem č. 160/1993 Sb., zákonem č. 307/1993 Sb., zákonem č. 241/1994 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 160/1995 Sb., zákonem č. 134/1997 Sb., zákonem č. 306/1997 Sb., zákonem č. 93/1998 Sb., zákonem č. 225/1999 Sb., zákonem č. 356/1999 Sb., zákonem č. 360/1999 Sb., zákonem č. 18/2000 Sb., zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 133/2000 Sb., zákonem č. 155/2000 Sb., zákonem č. 159/2000 Sb., zákonem č. 220/2000 Sb., zákonem č. 238/2000 Sb., zákonem č. 258/2000 Sb., zákonem č. 411/2000 Sb., zákonem č. 116/2001 Sb., zákonem č. 353/2001 Sb., zákonem č. 151/2002 Sb., zákonem č. 263/2002 Sb., zákonem č. 265/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 518/2002 Sb., zákonem č. 362/2003 Sb., zákonem č. 424/2003 Sb., zákonem č. 425/2003 Sb., zákonem č. 453/2003 Sb., zákonem č. 53/2004 Sb., zákonem č. 167/2004 Sb., zákonem č. 281/2004 Sb., zákonem č. 359/2004 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 168/2005 Sb., zákonem č. 361/2005 Sb., zákonem č. 381/2005 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 24/2006 Sb., zákonem č. 70/2006 Sb., zákonem č. 81/2006 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 189/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., nálezem Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákonem č. 585/2006 Sb., zákonem č. 152/2007 Sb., zákonem č. 181/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 270/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 305/2008 Sb., zákonem č. 306/2008 Sb., zákonem č. 382/2008 Sb. a zákonem č. 479/2008 Sb.
ZÁKON
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost České správy sociálního zabezpečení, okresních správ sociálního zabezpečení a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče.
§ 2
Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje důchodové pojištění2).
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1)
Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení.
(2)
Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní úřady a obecní živnostenské úřady (dále jen „živnostenské úřady“).
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a)
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
b)
Česká správa sociálního zabezpečení,
c)
okresní správy sociálního zabezpečení,
d)
Ministerstvo vnitra,
e)
Ministerstvo spravedlnosti,
f)
Ministerstvo obrany.
§ 3a
(1)
Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení jsou organizačními složkami státu. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.
(2)
Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
(3)
V čele České správy sociálního zabezpečení je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Ředitele okresních správ sociálního zabezpečení jmenuje a odvolává ředitel České správy sociálního zabezpečení.
(4)
Úpravu vnitřní organizace České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení stanoví statut, který vydá ministr práce a sociálních věcí.
(5)
Jestliže zvláštní právní předpisy4b) obecně ukládají povinnosti nebo zakládají oprávnění pro správní úřady nebo orgány státní správy, vztahují se tyto povinnosti a tato oprávnění též na Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení.
ČÁST DRUHÁ
ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 4
Ministerstvo práce a sociálních věcí
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)
a)
řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b)
řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c)
zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d)
zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
(2)
Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku úřadu práce podle zvláštních právních předpisů46); za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
(3)
Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a)
rozhoduje
1.
o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2.
o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3.
o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4.
o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
5.
o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6.
o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,
b)
vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
c)
jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
d)
plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
e)
řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
f)
zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění,
g)
zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
h)
vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen „registr pojištěnců“),
ch)
vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm. s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě.
Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1)
Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů.
(2)
Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.
(3)
Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(4)
Okresní správy sociálního zabezpečení
a)
rozhodují
1.
ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2.
zrušen
3.
ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“),
4.
zrušen
5.
zrušen
6.
zrušen
7.
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále,
8.
zrušen
9.
o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10.
o pokutách za nesplnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,
11.
o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12.
o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13.
o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c),
14.
zrušen
15.
zrušen
16.
zrušen
17.
o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
b)
zrušeno
c)
vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
zrušeno
e)
zrušeno
f)
zrušeno
g)
zrušeno
h)
vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch)
vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění53), kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i)
sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j)
opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k)
navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádácharmádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l)
poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m)
zrušeno
n)
zrušeno
o)
kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
p)
zrušeno
q)
posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8),
r)
vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
s)
vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán plně nebo částečně invalidní na základě soudního řízení o žalobě,
t)
zrušeno
u)
mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v)
vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y)
navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.
§ 7
Místní příslušnost
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)
sídlem zaniklého zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u),
b)
místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), ch), i), k), o), r) a v) a v § 82 odst. 1,
c)
sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. o), r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d); je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího podnikání na území České republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený pobyt na území České republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce těchto zaměstnanců v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. o), r) a u),
d)
místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 3, písm. o), r) a u),
e)
místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
g)
místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před 1. lednem 2007 nebo která je závislá na péči jiné osoby, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni skončení péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2).
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů
(1)
Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem posuzují
a)
plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu,
b)
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdělečnou činnost.
(2)
Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční
a)
v době určené při předchozím jednání okresní správy sociálního zabezpečení, nebo
b)
zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
c)
z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu úřadu státní sociální podpory anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.
(3)
Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení uvedené v odstavcích 1, 2 a 8 může plnit pouze lékař.
(4)
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.
(5)
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
(6)
Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.
(7)
Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.
(8)
Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí okresní správy sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.
(9)
Okresní správa sociálního zabezpečení zašle úřadu práce do 7 dnů kopii posudku vydaného podle § 8 odst. 1, pokud o to úřad práce požádá z důvodu zjištění zdravotního stavu fyzické osoby pro účely sociální péče, státní sociální podpory, posouzení stupně závislosti na péči jiné osoby nebo posouzení osoby zdravotně znevýhodněné.
§ 8a a 8b
zrušeny
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1)
Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u
a)
vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), Ministerstvo obrany,
b)
příslušníků PoliciePolicie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace Ministerstvo vnitra,
c)
příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.
(2)
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b) a příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a provádějí jejich výplatu, jestliže
a)
občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b)
jde o
1.
příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2.
příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3.
příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal plně invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4.
příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5.
občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu32b),
6.
vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 5.
(3)
Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4)
O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o plném invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(5)
Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6)
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzovala plnou nebo částečnou invaliditu občana, o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o plném nebo částečném invalidním důchodu.
§ 10
Obce
(1)
Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).
(2)
Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.
§ 10a
Živnostenské úřady
(1)
Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona32c), oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) až d).
(2)
Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě32d) příslušným okresním správám sociálního zabezpečení
a)
skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto skutečnosti byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným okresním správám sociálního zabezpečení,
b)
vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnostživnost, pozastavení nebo přerušení výkonu živnostiživnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
(1)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, zdravotních pojišťoven73c), zdravotnických zařízení33), jakož i zaměstnavatelů pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány, zdravotní pojišťovny73c), zdravotnická zařízení33) a zaměstnavatelé jsou povinni v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu.
(3)
Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 11a
(1)
Ministerstvo vnitra poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro výkon její působnosti údaje z informačního systému evidence obyvatel73a) o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu73b).
(2)
Ministerstvo vnitra dále poskytuje České správě sociálního zabezpečení z registru rodných čísel73g) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1. Pokud to umožňuje technický stav registru rodných čísel, poskytují se tyto údaje pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavců 1 a 2 jsou
a)
u státních občanů České republiky
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
pohlaví a jeho změna,
4.
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,
5.
rodné číslo a jeho změny,
6.
státní občanství,
7.
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
8.
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
9.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
10.
zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
11.
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
12.
rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
13.
rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
14.
rodné číslo dítěte,
15.
u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
16.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
17.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;
b)
u cizinců, kteří jsou obyvateli,
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
pohlaví a jeho změna,
4.
místo a stát, na jehož území se narodil,
5.
rodné číslo a jeho změny,
6.
státní občanství,
7.
druh a adresa místa pobytu,
8.
číslo a platnost povolení k pobytu,
9.
počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu,
10.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
11.
správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
12.
rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
13.
jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
14.
jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
15.
vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
16.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
17.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
18.
u osvojení dítěte, které je obyvatelem, původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte;
c)
u cizinců, kteří jsou obyvateli, dále jméno, popřípadě jména, a příjmení
1.
zletilého nezaopatřeného dítěte cizince, který je obyvatelem,
2.
nezletilého cizince, který byl cizinci, který je obyvatelem, nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem, který je obyvatelem, nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem,
3.
osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli,
4.
cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5.
rodiče nezletilého cizince, který je obyvatelem, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
d)
u fyzických osob uvedených v odstavci 2
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
den, měsíc a rok narození,
3.
místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,
4.
rodné číslo a jeho změny.
(4)
Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje, které se týkají občanů starších 15 let,
a)
o přidělení nebo změně rodného čísla,
b)
o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí informačního systému evidence obyvatel.
(5)
Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo okresních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74), práva Evropských společenství73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a). V těchto případech je Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení povinna předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla, obsahující náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem73h) a doplněnou adresou fyzické osoby pro doručování.
(6)
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle veškeré jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených informačních systémů prověřila správnost údaje, poskytnutého z informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti měla pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto skutečnost a požádat o provedení kontroly tohoto údaje73i); k žádosti je povinna připojit fotokopie spisové dokumentace, z níž vyplývají důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo vnitra sdělí České správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.
(7)
Údaje poskytované podle odstavců 1 až 4 slouží České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona, zvláštních právních předpisů, práva Evropských společenství73d) a mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky.
(8)
Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)
zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b)
příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c)
příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d)
osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy okresní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e)
občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.
§ 13
(1)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni poskytnout jim potřebnou součinnost. Orgány sociálního zabezpečení mohou v rámci oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2)
Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a mezinárodních smluv.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a)
informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci,
b)
správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona48), výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,
c)
zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona48), a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců,
d)
úřadům práce
1.
údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině50),
2.
údaje o délce doby důchodového pojištění podle zvláštního zákona50e), která je v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení, a to za období posledních 3 roků před zařazením občana do evidence uchazečů o zaměstnání. Úřady práce podávají žádost prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí; žádost i sdělované údaje se předávají prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí v elektronické podobě,
e)
jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
f)
orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,
g)
Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem50a),
h)
Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i)
úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory,
j)
obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče a pomoci v hmotné nouzi,
k)
Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona50c),
l)
Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
m)
informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),
n)
živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, identifikační číslo této osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4)
Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(5)
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
(6)
Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
§ 15
Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat na pracoviště zaměstnavatelů a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout pověřeným zaměstnancům potřebnou součinnost.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení
(1)
Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení a pro účely odvolacího řízení správního podle zvláštních právních předpisů (§ 4 odst. 2), zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížet do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování v těchto řízeních, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do 15 dnů od doručení výzvy.
(2)
Zdravotnická služba Vězeňské službyVězeňské služby spolupůsobí v řízení o plné invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.
(3)
Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 16a
(1)
Na postup posudkových komisí při podávání posudků podle § 4 odst. 2 se nevztahuje správní řád, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o spisu a ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci9).
(2)
Lhůta pro vydání posudku činí 60 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely byl posudek vyžádán, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tyto důvody orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán, jinak.
(3)
Předseda posudkové komise je oprávněn vyzvat fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován pro účely vydání posudku podle § 4 odst. 2, aby se
a)
podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékaři posudkové komise,
b)
podrobila vyšetření svého zdravotního stavu v určeném zdravotnickém zařízení nebo jinému odbornému vyšetření, nebo
c)
poskytla jinou součinnost, která je potřebná k podání posudku;
tato osoba je povinna výzvě vyhovět.
(4)
Nepodrobí-li se posuzovaná osoba vyšetření zdravotního stavu posudkovou komisí nebo určeným zdravotnickým zařízením nebo jinému odbornému vyšetření anebo odmítne-li poskytnout jinou požadovanou součinnost, která je potřebná k podání posudku, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tuto skutečnost orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
§ 16b
zrušen
§ 16c
Registr pojištěnců
(1)
Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení.
(2)
Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění:
a)
jméno a současné příjmení,
b)
rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)
datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce,
d)
pohlaví,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
h)
vznik a zánik účasti na důchodovém pojištění a údaj o tom, jde-li o povinnou nebo dobrovolnou účast,
i)
druh výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění,
j)
název a sídlo zaměstnavatele,
k)
identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele,
l)
variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m)
název a adresu cizozemského nositele pojištění,
n)
cizozemské číslo pojištění,
o)
další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení,
p)
datum vstupu do zaměstnání a skončení zaměstnání,
q)
dobu důchodového pojištění,
r)
vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní roky,
s)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují,
t)
doby důchodového pojištění (včetně náhradních dob) sdělené cizozemským nositelem pojištění,
u)
jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu zákonného zástupce nebo zvláštního příjemce.
(3)
Údaje, které získaly o pojištěncích a jejich zaměstnavatelích orgány sociálního zabezpečení, slouží též orgánům provádějícím nemocenské pojištění.
ČÁST TŘETÍ
ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 17 až 35
zrušeny
HLAVA DRUHÁ
ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění
(1)
Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle služebního zákona3a) zařazeni k výkonu státní služby, věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů nebo vojákům z povolání plat (dále jen „útvar“).
(2)
Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
(3)
Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelé povinni podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
(4)
Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a)
stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b)
záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c)
záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d)
mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.
(5)
Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí uvedených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy. Jsou-li záznamy a další doklady uloženy v archivech, jsou archivy tyto záznamy a doklady povinny bezplatně na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení pro účely provádění důchodového pojištění na nezbytně nutnou dobu předat; archivy mají právo na úhradu nákladů přepravy nebo zaslání.
§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a)
zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,
b)
osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c)
členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d)
společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e)
osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
f)
zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,
g)
soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h)
členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch)
poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru a u poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny,
i)
prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j)
členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k)
prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l)
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m)
pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu71c), zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu71d), orgán, který vyplácí odměnu,
n)
osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice,
o)
osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p)
osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,
q)
osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,
r)
osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost54a) zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,
s)
osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
t)
osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
u)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
w)
pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu,
x)
osob ve vojenské činné službě, s výjimkou vojáků z povolání, Ministerstvo obrany,
y)
členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
z)
finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní bankabanka,
za)
členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
zb)
členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů.
§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
(1)
Smluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele.
(2)
Zaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
§ 36b
Povinnosti některých zaměstnavatelů
(1)
Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy jim poprvé na základě jejich práce (činnosti) vznikla účast na důchodovém pojištění včetně dne zahájení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém jejich účast na důchodovém pojištění poprvé vznikla, a v těchto případech i den skončení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po tomto dni; přitom uvádí i údaje potřebné k zapsání do registru pojištěnců. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení podle věty první, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených ve větě první a druhé; tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž platnost této dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
(2)
Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění a kterému nevznikla podle § 93 zákona o nemocenském pojištění povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného podle § 123 zákona o nemocenském pojištění, je povinen přihlásit se na předepsaném tiskopisu do tohoto registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém poprvé vznikla jeho zaměstnanci účast na důchodovém pojištění, a plnit další povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele z § 93 zákona o nemocenském pojištění.
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1)
Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a)
příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b)
rodné číslo,
c)
vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)
vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona55),
e)
dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f)
dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
g)
záznam, zda občan pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 74a, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti; byl-li nebo je-li poživatel starobního důchodu na základě výdělečné činnosti mimo území České republiky účasten důchodového pojištění v cizině, též tento záznam,
h)
jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,
i)
nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, údaje o jeho pojištění v cizině,
j)
dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
(2)
Zaměstnavatel dále vede evidenci
a)
o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b)
o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácel před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.
(3)
Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.
(4)
Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.
(5)
Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu, je-li jím některý z orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1, potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné56).
(6)
Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.
(7)
Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.
(8)
Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v § 39 odst. 1 větě první, a to nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku; to platí obdobně pro družstvo.
§ 38
Evidenční listy
(1)
Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s), u) až w), y) až zb) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list se nevede, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu, pokud tento poživatel nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině. Evidenční list nevede okresní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
(2)
Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
(3)
Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
(4)
Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku
a)
identifikační údaje zaměstnavatele,
b)
jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c)
druh výdělečné činnosti,
d)
doba účasti na důchodovém pojištění,
e)
doba důchodového pojištění,
f)
vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h)
doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
(5)
Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.
§ 39
Předkládání evidenčního listu
(1)
Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Jsou-li evidenční listy vedeny způsobem stanoveným v § 123e odst. 2 a zasílány v elektronické podobě formou datové zprávy, předkládají se přímo České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím její elektronické podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle služebního zákona, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
(2)
Zaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a)
ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b)
ode dne svého zániku.
(3)
Evidenční list je zaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.
(4)
Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)
na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b)
do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene a).
(5)
Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj zaměstnavatel nový evidenční list.
(6)
Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
(7)
Lhůta pro předložení evidenčního listu je zachována, použije-li zaměstnavatel pro předložení evidenčního listu službu dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy a správce portálu veřejné správy převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty56a).
§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
(1)
Jde-li o žáky a studenty, předkládá škola údaje uvedené v § 37 odst. 4 do 8 dnů ode dne skončení, nedokončení nebo přerušení studia České správě sociálního zabezpečení.
(2)
Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatel, popřípadě vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až c) do 8 dnů ode dne skončení přípravy České správě sociálního zabezpečení.
(3)
Jde-li o osoby, které ukončily vojenskou činnou službu, s výjimkou vojáků z povolání, předkládá Ministerstvo obrany údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaje o délce a druhu této služby do 8 dnů ode dne skončení této služby České správě sociálního zabezpečení.
(4)
Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době, po kterou bylo osobě samostatně výdělečně činné vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
(5)
Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok.
(6)
Údaje podle odstavců 4 a 5 zasílá okresní správa sociálního zabezpečení osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové pojištění, a to na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li okresní správa sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o tom rozhodnutí; žádost o opravu se přitom považuje za žádost o zahájení řízení.
(7)
Údaje podle odstavců 1 až 3 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
(8)
Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v odstavcích 4 a 5 za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.
§ 40
zrušen
§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
(1)
Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen „informativní list“). Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Orgány sociálního zabezpečení zasílají informativní list počínaje rokem 2006.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a), c) až q) a u) až x) zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3)
Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
(1)
Zaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu, pokud poživatel starobního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti57).
(2)
Hlášení o zaměstnávání důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a druh důchodu.
(3)
Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(4)
Zaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod.
(5)
Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená zaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
(6)
Zaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
§ 42
Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.
§ 43
Věznice vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38, 39, § 39a odst. 1 a 6 a § 41.
§ 44
zrušen
§ 45
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a orgány Hasičského záchranného sboru České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, pro jejichž příslušníky Ministerstvo vnitra provádí důchodové pojištění, zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.
§ 46
Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelé povinni uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 odst. 1 věty třetí platí obdobně.
§ 47
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
POVINNOSTI OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 48
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den
a)
zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti37), je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b)
ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 6 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění,
c)
zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d)
od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e)
od kterého nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo den ukončení výkonu zaměstnání, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti37), je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání38) či nikoliv.
(3)
Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti37), skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.
(5)
Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby v největším rozsahu, anebo rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodu 13.
§ 48a
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona39) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která v důsledku dodatečné změny příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok41), a to v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona opravný přehled40).
(3)
Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat.
§ 48b
(1)
Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou formou.
(2)
Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) se podávají na předepsaných tiskopisech.
§ 48c
Ustanovení § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné obdobně.
§ 48d
(1)
Osoba uvedená v § 10a odst. 1 může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u živnostenského úřadu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.
HLAVA DRUHÁ
§ 49
zrušen
HLAVA TŘETÍ
POVINNOSTI OBČANŮ V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
§ 50
(1)
Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.
(2)
Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslal zaměstnavatel.
(3)
Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci důchodu změnu adresy místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině, je-li mu dávka poukazována na účet u bankybanky.
§ 51
(1)
V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí své rodné číslo a rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(2)
Občan je povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění.
§ 52
(1)
Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech.
(2)
Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém pojištění zaniká dnem uvedeným v odhlášce, ne však dříve než dnem, ve kterém se občan z této účasti odhlásil. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, přestaly-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů. Odhlášky musí mít písemnou formu.
(3)
Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, a to do 8 dnů ode dne této změny nebo ode dne doručení této výzvy.
§ 53
(1)
Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
(2)
Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.
(3)
Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.
ČÁST PÁTÁ
POKUTY
§ 54
(1)
Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 12 písm. d), § 13 odst. 2 části věty první za středníkem, § 48 a 48b může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(2)
Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 11 odst. 1 části věty za středníkem, § 12 písm. d), § 13 odst. 2 části věty první za středníkem, a § 15 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(3)
Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 16 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 20 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kč.
(4)
Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 35a odst. 4, § 37 až 43 a § 83 odst. 2 tohoto zákona a čl. II bodu 1 zákona č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kč.
(5)
Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 12 písm. e) může okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu pokutu až do výše 10 000 Kč.
(6)
Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 52 odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu dobrovolně účastnému důchodového pojištění pokutu až do výše 10 000 Kč.
(7)
Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li zaměstnavateli za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(8)
Výnos z pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.
§ 54a
Pořádkové pokuty podle správního řádu mohou při činnosti podle tohoto zákona a podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti60b) ukládat pouze orgány sociálního zabezpečení.
ČÁST ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
HLAVA PRVNÍ
§ 55 až 80
zrušeny
HLAVA DRUHÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 81
Zahájení řízení
(1)
Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.
(2)
Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
(3)
Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení. Zahájení řízení o plný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o plném invalidním důchodu. Ustanovení předchozích vět však neplatí, probíhají-li v téže době řízení o přiznání částečného invalidního důchodu a přezkumné řízení soudní z důvodu odnětí plného invalidního důchodu.
§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění
(1)
Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 7 písm. b) na předepsaných tiskopisech.
(2)
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
(3)
Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice; věznice předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 písm. b).
(4)
Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
§ 83
(1)
Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Věta první platí obdobně pro věznici, pokud je podle § 82 odst. 3 příslušná k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění.
(2)
Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně této správě, zda
a)
provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b)
trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou,
c)
vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.
§ 83a
Účastníci řízení
V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o správnost obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je účastníkem řízení také ten, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až zb).
§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
(1)
Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o více než 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li žádost podána nejvýše o 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v řízení pokračuje z moci úřední.
(3)
Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost o zahájení řízení podána po uplynutí lhůty uvedené v § 85 odst. 2 větě druhé.
§ 84
Důkazní prostředky
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 85
Prokazování některých dob
(1)
V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a)
doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
b)
doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
c)
doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením zaměstnavatele, který vyslal manžela ženy do zahraničí,
d)
doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e)
doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f)
doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.
(2)
Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 nebo 12. Okresní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Výchovu dítěte a péči o dítě do 4 let věku v období před 1. červencem 2007 dokládá žena, která z důvodu výchovy dítěte uplatňuje nárok na nižší důchodový věk a žádá o zápočet doby péče o takové dítě, svým čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti.
(4)
Doba péče o dítě do 4 let věku po 30. červnu 2007 se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise. V čestném prohlášení se uvádí
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte60c) a jeho rodné číslo,
b)
jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo osoby, na jejíž osobní péči bylo dítě převážně odkázáno, a její vztah k dítěti,
c)
jméno, popřípadě jména a příjmení druhého rodiče dítěte, je-li znám, a jeho rodné číslo,
d)
doba a rozsah péče o dítě,
e)
sdělení, zda ve stejné době o dítě pečovala i jiná osoba, a v kladném případě jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo této osoby, její vztah k dítěti a doba a rozsah péče této jiné osoby o dítě.
(5)
K prokázání doby pojištění lze použít čestného prohlášení nejméně 2 svědků a žadatele o důchod nebo o úpravu důchodu, nelze-li tuto dobu prokázat jinak.
(6)
Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodu 12 se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku; toto rozhodnutí se účastníku řízení nedoručuje a je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
§ 85a
(1)
V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí22a); zahájení řízení z moci úřední22b) se účastníkům zpravidla neoznamuje.
(2)
Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.
§ 86
Rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.
(2)
Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.
(3)
Orgán rozhodující o plném invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1) zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní.
(4)
Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data
a)
přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
b)
uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může podat pouze jednou po tomtéž uvolnění nebo zařízení výplaty;
na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí.
§ 87
Podkladové rozhodnutí
Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodů 1, 3, 11, 12 a 17 a rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1 podle § 38 odst. 5 věty čtvrté se považují za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku. Rozhodnutí uvedené ve větě první je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
§ 88
Námitky
(1)
Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky.
(2)
Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení.
(3)
Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle § 86 odst. 2.
§ 89
Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění
(1)
Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění se řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí.
(2)
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu.
(3)
Požádá-li oprávněný před uplynutím lhůty k podání žaloby o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání žaloby ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny.
(4)
Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje61), je k tomuto řízení příslušný
a)
Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské republiky,
b)
Krajský soud v Ostravě, má-li navrhovatel bydliště na území Polské republiky,
c)
Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové republiky Německo,
d)
Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na území Rakouské republiky,
e)
krajský soud určený podle místa posledního bydliště navrhovatele na území České republiky, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až d),
f)
Krajský soud v Praze, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až e).
§ 90
Doručování písemností
(1)
Do vlastních rukou se doručují
a)
rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
b)
výzvy podle § 53.
(2)
Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti odmítne.
HLAVA TŘETÍ
§ 91 až 104
zrušeny
HLAVA ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem72), o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem42), o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách51), o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o pokutách a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném nebo penále.
§ 104b
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem zaměstnavatele, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.
(2)
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)
sídlem zaměstnavatele nebo sídlem nižší složky zaměstnavatele, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
b)
místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále a o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
§ 104c
Rozhodování
(1)
O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(2)
Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.
§ 104d
Oznámení rozhodnutí
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.
§ 104e
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o
a)
povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále21),
b)
prominutí penále (§ 104ch).
§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1)
Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek.
§ 104g
Výkaz nedoplatků
(1)
Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat
a)
označení zaměstnavatele, kterému se nedoplatky vykazují,
b)
výši nedoplatků podle stavu účtu zaměstnavatele k určitému dni vycházející z údajů vykázaných zaměstnavatelem, popřípadě též z částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c)
den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d)
poučení o vykonatelnosti,
e)
poučení o námitkách,
f)
označení okresní správy sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2)
Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
(3)
Proti výkazu nedoplatků lze okresní správě sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud zaměstnavatel nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší; důvod podání námitek je zaměstnavatel povinen v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný účinek.
(4)
Na základě námitek okresní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námitkách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
(5)
Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1)
Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní34) nebo správní výkon rozhodnutí.
(2)
Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
§ 104ch
Prominutí penále
(1)
Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.
(2)
Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
(3)
Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(4)
Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.
§ 104i
Zástavní právo
(1)
Okresní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném a penále zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále (dále jen „dlužník“), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami:
a)
zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b)
řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy okresní správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c)
odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
(3)
Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi určených věcí. Dlužník je povinen okresní správě sociálního zabezpečení a pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4)
Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovitostinemovitosti evidované v katastru nemovitostínemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostínemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5)
Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6)
Okresní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7)
Zástavní právo zřízené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým okresní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno.
HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
§ 105
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.
§ 106
(1)
Tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. V nové žádosti o odstranění tvrdosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní; při opakování těchto důvodů bude nová žádost odložena a žadatel bude o tomto vyrozuměn. Na řízení o žádosti o odstranění tvrdosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(2)
Rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
§ 107
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.
§ 107a
(1)
Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení), o dobu, po kterou zdravotnická zařízení plní povinnosti podle § 16 odst. 1 věty první ve lhůtě stanovené orgánem sociálního zabezpečení, a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení může řízení podle tohoto zákona přerušit též na dobu odpovídající lhůtě, kterou stanovil k odstranění nedostatků podání.
(3)
O prominutí zmeškání lhůty uvedené v § 85 odst. 2 větě druhé lze požádat kdykoli.
§ 108
Platnost předpisů o správním řízení
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti správní řád. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2, § 122 odst. 2 a § 122a odst. 2.
§ 109
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování v prvním stupni též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.
HLAVA ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL
§ 110
Žádost o dávku
(1)
Příslušník PoliciePolicie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku PoliciePolicie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Příslušník Bezpečnostní informační služby a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo u útvaru PoliciePolicie České republiky anebo u Hasičského záchranného sboru České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.
(2)
Příslušník Vězeňské službyVězeňské služby podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Vězeňské službyVězeňské služby. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva spravedlnosti.
(3)
Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového pojištění u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového pojištění podává občan, který byl vojákem z povolání, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.
(4)
Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1. Ustanovení § 83 odst. 1 věty třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve větě první obdobně. Útvary a orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost o dávku důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(5)
Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení zaměstnavatele, k němuž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo jim byla nařízena karanténa; zaměstnavatel je povinen na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.
§ 111
Odvolací řízení
(1)
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva obrany o dávce lze podat písemně odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal.
(2)
Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.
(3)
Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.
(4)
Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout, musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.
(5)
Ustanovení § 89 o soudním přezkumu platí zde obdobně.
§ 112
(1)
Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, 83, § 88 odst. 2 a 3, § 109.
(2)
Ustanovení § 6 odst. 4 písm. s) platí obdobně pro orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 9.
ČÁST SEDMÁ
§ 113 a 114
zrušeny
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 115
Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní, plný invalidní, částečný invalidní; zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
§ 115a
(1)
Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.
(2)
Byl-li přiznán starobní nebo plný invalidní důchod zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské, zúčtuje se nemocenské vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu, s doplatkem tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního nebo plného invalidního důchodu nestačí na úhradu přeplatku na nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek, popřípadě zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu; při stanovení výše měsíční srážky se postupuje obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1)
Dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky důchodového pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat zálohy na dávku, pokud má za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly, je žadatel povinen zálohy neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění zúčtuje orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou. Dávky důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
(3)
Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání potvrzení o žití oprávněného; to platí obdobně, vyplácí-li se dávka důchodového pojištění poživateli důchodu trvale žijícímu v cizině na účet u bankybanky v České republice. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
§ 116a
Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění.
§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů73).
§ 116c
Poživatelům důchodů, umístěným v ústavech sociální péče s celoročním pobytem, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto ústavy, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, ústav podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí.
§ 116d
Výplata důchodů při ústavní péči ve zdravotnickém zařízení
(1)
Pokud pobyt poživatele důchodu v ústavní péči ve zdravotnickém zařízení trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li předpokládat, že tento pobyt bude trvat déle než uvedenou dobu, může poživatel důchodu, vyplácí-li se mu důchod v hotovosti, požádat o výplatu důchodu do tohoto zdravotnického zařízení.
(2)
Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, kde je v ústavní péči, prostřednictvím zdravotnického zařízení kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu a adresa zdravotnického zařízení, na kterou má být důchod vyplácen; zdravotnické zařízení potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu v ústavní péči zdravotnického zařízení trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod na adresu zdravotnického zařízení.
(3)
Zdravotnické zařízení je povinno
a)
po dobu ústavní péče poživatele důchodu převzít na základě žádosti uvedené v odstavci 2 důchod vyplacený do tohoto zařízení a předat tento důchod jeho poživateli bezprostředně po jeho obdržení,
b)
přijatý důchod nebo jeho část uložit, jestliže o to poživatel důchodu požádá nebo není-li poživatel důchodu schopen důchod převzít,
c)
částky přijatého důchodu poživateli důchodu na jeho žádost písemně vyúčtovat,
d)
oznámit do 8 dnů provozovně držitele poštovní licence, která poukazuje výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, ukončení pobytu poživatele důchodu v ústavní péči zdravotnického zařízení; v případě úmrtí poživatele důchodu je zdravotnické zařízení povinno provozovně držitele poštovní licence neprodleně vrátit i částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu.
(4)
Za škodu na částkách důchodu, který byl do zdravotnického zařízení pro poživatele důchodu vyplacen, nebo které zdravotnické zařízení uložilo, odpovídá zdravotnické zařízení poživateli důchodu podle občanského zákoníku34a).
§ 117
Dávky důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 118
Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci
(1)
Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je
a)
občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle § 10,
b)
občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům, a to od tohoto dne.
(2)
Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí způsobilosti k právním úkonům požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci.
(3)
Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(4)
Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného. Zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena, a to do 1 měsíce.
(5)
Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud
a)
odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,
b)
zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4 větě první a druhé, nebo
c)
zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 4 větě třetí.
Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a zaměstnavatelů
§ 118a
(1)
Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2)
Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu57), má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 1 není přitom dotčeno.
(3)
Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím pěti let ode dne výplaty dávky. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(4)
Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
§ 118b
Jestliže zaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené zaměstnavatelem byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinen nahradit neprávem vyplacené částky. Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.
§ 118c
Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelem a příjemcem důchodu rozhodují soudy66).
§ 118d
Náhrada nákladů řízení
(1)
Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit paušální částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení účastníku, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1)
V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4.
§ 120
(1)
Pokud po zániku nároku na vdovský důchod v důsledku uzavření nového manželství byly vdově ještě vyplaceny některé splátky tohoto důchodu, zúčtují se tyto splátky s částkou, která vdově náleží podle § 50 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění. Ustanovení věty první platí obdobně i pro vdovecký důchod a vdovce.
(2)
Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.
§ 120a
(1)
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě ve stanovených případech (§ 48d odst. 1) příslušnému živnostenskému úřadu, nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
(2)
Lhůta stanovená tímto zákonem k předložení předepsaného tiskopisu, ke splnění oznamovací povinnosti nebo k jinému úkonu je zachována, použije-li se služba dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy66a) a správce tohoto portálu převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty.
§ 120b
zrušen
§ 120c
(1)
Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.
(2)
Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění67).
§ 121
(1)
Osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva a lékařů okresních správ sociálního zabezpečení jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1, které poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán, u něhož se jednání konalo.
§ 122
(1)
Zaměstnanci zaměstnavatelů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.
(2)
Fyzickým osobám, které byly zaměstnanci zaměstnavatelů a porušily povinnost uvedenou v odstavci 1 větě druhé, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení, která porušení povinnosti zjistila nebo se o něm dozvěděla; jde-li však o fyzické osoby, které byly zaměstnanci orgánů uvedených v § 9, rozhodují o pokutě tyto orgány.
§ 122a
(1)
Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2)
Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo.
§ 123
zrušen
§ 123a
(1)
Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč
a)
k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatele, nebo
b)
ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona68), jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2)
Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.
§ 123b
(1)
Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního zabezpečení odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatelů, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2)
O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně též pro dluh na pokutě.
§ 123c
Počítání času
(1)
Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2)
Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3)
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
§ 123d
Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
§ 123e
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem68a) založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
(2)
Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též
a)
se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,
b)
v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem68a) založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálního zabezpečení je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě, přičemž je povinen tyto tiskopisy zveřejnit vždy na portálu veřejné správy66a),
c)
pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li právnickou nebo fyzickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu, nebo
d)
se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů shodný s předepsaným tiskopisem.
(3)
Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. b), uvede současně akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který jeho kvalifikovaný certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu,
b)
elektronickou adresu své podatelny,
c)
formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě,
d)
seznam kvalifikovaných certifikátů svých zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí.
§ 123f
Působnost stanovená obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 123g
Tiskopisy60a), které v případech stanovených tímto zákonem (§ 48d odst. 1) používají osoby uvedené v § 10a odst. 1 vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 124
Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání nebo pojištění z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988.
§ 125 a 126
zrušeny
§ 126a
Ustanovení § 129 odst. 1 soudního řádu správního se ve věcech důchodového pojištění nepoužije.
HLAVA DRUHÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 127
Prováděcí předpisy
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu postupu při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče.
(2)
Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy nebo druhy řízení, v nichž může orgán sociálního zabezpečení žádat od účastníka řízení předložení dokladů k prokázání skutečností uváděných účastníkem.
§ 128 až 131
zrušeny
§ 132
Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb. a zákona ČNR č. 144/1991 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 odst. 1 písm. b), c) a e), § 1 odst. 3 písm. a), b) a d), § 2 odst. 1 písm. b) a c), § 2 odst. 2, 3 a 4, § 3, 4, 7, 8 a 9, § 52 odst. 1, § 54 odst. 1 písm. a), b) a c), § 54 odst. 3, § 56 odst. 1, 4 a 5, § 56a, § 57 odst. 1, § 58 písm. b), f), g) a h) se vypouštějí.
2.
V § 53 písm. a) se slova „dávky důchodového zabezpečení a“ vypouštějí.
3.
V § 54 odst. 5 se slova „a), c) a“ vypouštějí.
4.
V § 55 se slova „nemocenského pojištění a“ vypouštějí.
5.
V § 58 v předvětí se vypouštějí slova „v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány“.
§ 133
Zrušovací ustanovení
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1.
§ 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
2.
§ 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.
3.
§ 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
4.
§ 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
5.
§ 5 a 6 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.
6.
§ 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
7.
§ 145b a 145c vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č. 149/1988 Sb.
8.
§ 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
9.
§ 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, § 107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
10.
§ 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, § 23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst. 4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
11.
§ 8, 9 a 10 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.
12.
§ 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
13.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 183/1991 Sb., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).
§ 134
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
1.
Zákon ČNR č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
2.
Zákon ČNR č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
3.
Zákon č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.
4.
Zákon č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.
5.
Zákon č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.
6.
Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou ustanovení čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26, 27, 30 až 32, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1996.
7.
Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
8.
Zákon č. 134/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
9.
Zákon č. 306/1997 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
10.
Zákon č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. dubna 1998).
11.
Zákon č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.
12.
Zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce ode dne vyhlášení (1. března 2000).
13.
Zákon č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.
14.
Zákon č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, nabyl účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv (28. února 2000).
15.
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
16.
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
17.
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
18.
Zákon č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
19.
Zákon č. 159/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. srpna 2000).
20.
Zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
21.
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
22.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
23.
Zákon č. 411/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
24.
Zákon č. 116/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
25.
Zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.
26.
Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
27.
Zákon č. 263/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2002).
28.
Zákon č. 265/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. června 2002).
29.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
30.
Zákon č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
31.
Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005.
32.
Zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 18, 23, 24, 27 a 32 a čl. II bodu 4, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2005, a ustanovení čl. II bodu 2, které nabylo účinnosti dnem jeho vyhlášení (12. prosince 2003).
33.
Zákon č. 425/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
34.
Zákon č. 453/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.
35.
Zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. dubna 2004).
36.
Zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
37.
Zákon č. 281/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. května 2004).
38.
Zákon č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti se stanovením platu a dalších náležitostí poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (15. června 2004).
39.
Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).
40.
Zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
41.
Zákon č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2005).
42.
Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005.
43.
Zákon č. 381/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
44.
Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
45.
Zákon č. 24/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. února 2006).
46.
Zákon č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006.
47.
Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
48.
Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodů 1, 3, 4, bodu 7, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b) a d), bodů 15, 17 až 23, čl. VI bodu 2, bodu 4 písm. b) a bodu 5, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007, a s výjimkou ustanovení čl. VI bodů 6 až 8, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. března 2006).
49.
Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
50.
Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. dubna 2006).
51.
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
52.
Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2006).
53.
Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
54.
Nález Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášený pod č. 405/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2007.
55.
Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2006.
56.
Zákon č. 152/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2007, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 3, 8 a 9, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2008, a s výjimkou ustanovení čl. II bodu 10, které nabylo účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. (1. ledna 2009).
57.
Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2007).
58.
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. XXXV bodu 7, které nabylo účinnosti dnem vyhlášení (16. října 2007), a s výjimkou ustanovení čl. XXXV bodů 3, 6 a 17, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009.
59.
Zákon č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. října 2007).
60.
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
61.
Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 29, 36, 43, 50 a 51, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. srpna 2008).
62.
Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 1, 7, 12, 13, 14, 17, 33, 38, 41, 43, 44, 48 a 50 až 52, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. srpna 2008).
63.
Zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
64.
Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabývá účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 17, které nabylo účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. prosince 2008).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
2)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
4b)
Například § 274 písm. f) občanského soudního řádu, § 9d zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
46)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
52b)
§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c)
§ 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
53)
§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.
32)
Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9a)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32a)
§ 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
32b)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
32c)
§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
32d)
§ 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
73c)
§ 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 24 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
§ 21 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.
33)
§ 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).
73d)
Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
33a)
§ 205d odst. 1 zákoníku práce.
§ 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33b)
§ 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 písm. a) vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.
73a)
§ 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73g)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
74)
Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
74a)
§ 14 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
73h)
§ 17a odst. 2 a 4 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73i)
§ 8a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
45)
Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.
48)
§ 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
49)
Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
50e)
§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
50a)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
50c)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
50d)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
70)
§ 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
71)
Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
9)
§ 1 až 8 a § 14 správního řádu.
3a)
§ 4 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
71a)
§ 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71b)
§ 94 zákoníku práce.
71c)
§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
71d)
§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
54a)
Zákon č. 435/2004 Sb.
55)
§ 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
56)
§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
56a)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 37 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38)
§ 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
39)
§ 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
41)
§ 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40)
§ 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.
60b)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
60c)
§ 20 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
22a)
§ 36 odst. 3 správního řádu.
22b)
§ 46 a 47 správního řádu.
61)
§ 7 odst. 3 soudního řádu správního.
72)
§ 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997 Sb.
42)
§ 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
51)
§ 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
22c)
§ 46 a 47 správního řádu.
21)
§ 20a zákona č. 589/1992 Sb.
64)
§ 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
34)
§ 274 občanského soudního řádu (úplné znění č. 501/1992 Sb.).
73)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
34a)
§ 420 občanského zákoníku.
66)
§ 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.
66a)
§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
67)
§ 9 zákona č. 155/1995 Sb.
68)
§ 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
68a)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
60a)
§ 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb. |
Sdělení Ministerstva životního prostředí č. 66/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva životního prostředí č. 66/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu
Vyhlášeno 12. 3. 2009, částka 21/2009
66
SDĚLENÍ
Ministerstva životního prostředí
ze dne 26. února 2009
o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu
Ministerstvo životního prostředí podle § 45a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Rozhodnutím Komise ze dne 12. prosince 2008, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v panonské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2009/90/ES), publikovaným v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. února 2009, byly do evropského seznamu zařazeny následující evropsky významné lokality uvedené v nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.:
kód lokality | název lokality
---|---
CZ0620001| Bezourek
CZ0620002| Člupy
CZ0620003| Dyjské svahy
CZ0620004| Fládnitzské vřesoviště
CZ0620005| Hochberk
CZ0620006| Kameníky
CZ0620007| Kamenná hora u Derflic
CZ0620008| Klínky
CZ0620009| Lednické rybníky
CZ0624001| Meandry Dyje
CZ0620010| Modřické rameno
CZ0620011| Nové hory
CZ0620013| Pod Šibeničním kopcem
CZ0620014| Přední kopaniny
CZ0620016| Rašovický zlom – Chobot
CZ0620017| Stračí
CZ0620018| Větrníky
Ministr:
RNDr. Bursík v. r. |
Vyhláška č. 65/2009 Sb. | Vyhláška č. 65/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
Vyhlášeno 12. 3. 2009, datum účinnosti 12. 3. 2009, částka 21/2009
* Čl. I - Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 12. 3. 2009
65
VYHLÁŠKA
ze dne 25. února 2009,
kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., k provedení § 45 odst. 2, § 46 odst. 1, 2, 6 a § 47 odst. 3 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se slova „(§ 3 až 5)“ zrušují.
2.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Pravidelné očkování proti tuberkulóze
(1)
Očkování proti tuberkulóze se provede nejdříve čtvrtý den a nejpozději do konce šestého týdne po narození dítěte.
(2)
Pokud nelze očkování provést podle odstavce 1, provede se až po skončení základního očkování prováděného v rámci pravidelného očkování dětí; to neplatí, jde-li o novorozence patřící do dispenzární skupiny kontaktů s aktivní tuberkulózou, kteří se proti tuberkulóze očkují přednostně před ostatním očkováním. Očkují se jen děti s negativním tuberkulínovým testem.“.
3.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli s acelulární pertusovou složkou spolu s aplikací páté dávky inaktivované očkovací látky proti přenosné dětské obrně se provede od dovršení desátého do dovršení jedenáctého roku věku dítěte. Za úplné očkování proti přenosné dětské obrně se považuje aplikace pěti dávek očkovací látky.“.
4.
V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
U osob očkovaných podle § 4 odst. 3 se přeočkování proti tetanu provede od dovršení dvacetipěti let do dovršení dvacetišesti let věku.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
5.
V § 4 odstavec 5 zní:
„(5)
Přeočkování proti tetanu se provede u dětí očkovaných proti tetanu podle dosavadního právního předpisu v době od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku dítěte.“.
6.
V § 13 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
7.
V § 15 odstavec 1 zní:
„(1)
U osob očkovaných podle § 13 odst. 1 se v případech, kdy to doporučuje souhrn údajů k očkovací látce proti tetanu, podá také hyperimunní antitetanický globulin.“.
8.
V § 15 odst. 3 se slova „§ 4 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 8“.
9.
V příloze č. 1 se doplňuje bod č. 9, který zní:
„9.
Děti s porodní hmotností pod 1500 g.“.
10.
Příloha č. 2 se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
V roce 2009 se provede přeočkování proti přenosné dětské obrně inaktivovanou očkovací látkou, která se podá jako pátá dávka očkovací látky proti přenosné dětské obrně dětem, které dovršily 13. rok věku a nebyla jim dosud podána pátá dávka očkovací látky proti přenosné dětské obrně.
2.
V roce 2010 se provede přeočkování proti přenosné dětské obrně inaktivovanou očkovací látkou, která se podá jako pátá dávka očkovací látky proti přenosné dětské obrně dětem starším 11 let věku, kterým dosud nebyla podána pátá dávka očkovací látky proti přenosné dětské obrně.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:
Filipiová v. r. |
Nařízení vlády č. 64/2009 Sb. | Nařízení vlády č. 64/2009 Sb.
Nařízení vlády o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat
Vyhlášeno 12. 3. 2009, datum účinnosti 27. 3. 2009, částka 21/2009
* § 1 - Agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro práci v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední vzdělání s mat
* § 2 - Přechodné ustanovení
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. k nařízení vlády č. 64/2009 Sb.
Aktuální znění od 28. 11. 2017 (374/2017 Sb.)
64
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 5. března 2009
o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat
Vláda nařizuje podle § 64 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen „zákon“):
§ 1
Agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro práci v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední vzdělání s maturitní zkouškou s výjimkou druhů prací uvedených v příloze k tomuto nařízení.
§ 2
Přechodné ustanovení
Toto nařízení se nevztahuje na pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, uzavřené mezi zaměstnancem a agenturou práce (§ 66 zákona) přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a na pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (§ 66 zákona), uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s povolením k zaměstnání vydaným na základě žádosti doručené úřadu práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
RNDr. Nečas v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 64/2009 Sb.
Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
524 Ostatní pracovníci v oblasti prodeje
721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci
722 Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
741 Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení
751 Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci
753 Výrobci oděvů, výrobků z kůží a kožešin a pracovníci v příbuzných oborech
812 Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů
814 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru
815 Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků
816 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků
818 Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení
821 Montážní dělníci výrobků a zařízení
833 Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají
834 Obsluha pojízdných zařízení |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 63/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 63/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 6. 3. 2009, částka 20/2009
63
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 23. února 2009
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 27. června 2009 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
DRAHOŇŮV ÚJEZD | Rokycany | Plzeňský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 62/2009 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 62/2009 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zíkona č. 216/2005 Sb.
Vyhlášeno 6. 3. 2009, částka 20/2009
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu
* II. - Formální předpoklady projednání návrhu
* III. - Text napadeného zákonného ustanovení
* IV. - Ústavnost legislativní procedury
* V. - Rekapitulace podstatných vyjádření účastníků
* VI. - Průběh jednání
* VII. - Obsahový soulad napadeného ustanovení s ústavním pořádkem
62
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Zuzana Ciprýnová, na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Hana Albertová, jako vedlejšího účastníka řízení
takto:
I.
Návrh na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., se odmítá.
II.
Návrh na zrušení ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., nyní ustanovení § 200da odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1.
Dne 4. října 2005 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen návrh Městského soudu v Praze, za který jedná soudkyně JUDr. Zuzana Ciprýnová (dále též jen „navrhovatel“), podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen „obchodní zákoník“), ve znění zákona č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 216/2005 Sb.“) a na zrušení ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění zákona č. 216/2005 Sb.
2.
Předmětný návrh podal navrhovatel v souvislosti s rozhodováním o návrhu na zápis změny – usnesení valné hromady obchodní společnosti Zkušebnictví, a. s., konané dne 9. září 2005, o přechodu účastnických cenných papírůcenných papírů menšinových akcionářů této společnosti na hlavního akcionáře podle ustanovení § 183i a násl. obchodního zákoníku do obchodního rejstříku, vedeného navrhovatelem pod spisovou značkou B 1563.
3.
Navrhovatel má za to, že ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., jsou v rozporu s čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), s čl. 6 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., pak podle tvrzení navrhovatele je v rozporu s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny a v rozporu se zásadou nezávislosti soudů zakotvenou v čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).
4.
Navrhovatel podal návrh na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., neboť je podle svého názoru musí aplikovat a tato ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem.
5.
Dne 8. prosince 2005 vydal Ústavní soudÚstavní soud usnesení sp. zn. Pl. ÚS 53/05 (ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), kterým odmítl návrh skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky ze dne 16. listopadu 2005, zastoupené advokátemadvokátem JUDr. P. Z., na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, neboť provedení řízení ve věci návrhu skupiny senátorů brání překážka věci zahájené. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh byl podán oprávněným navrhovatelem ve smyslu ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, měl oprávněný navrhovatel právo podle ustanovení § 35 odst. 2 in fine zákona o Ústavním soudu účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník řízení ve věci Pl. ÚS 43/05. Protože návrh skupiny senátorů směřoval ke zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankamibankami, spořitelnami a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), účinného od 29. září 2005, podala skupina senátorů po vydání usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/05 ze dne 8. prosince 2005 opětovně dne 22. prosince 2005 návrh na zrušení napadených ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., který je u Ústavního souduÚstavního soudu veden pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05. Usnesením Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 5. září 2006 sp. zn. Pl. ÚS 43/05 a Pl. ÚS 56/05 Ústavní soudÚstavní soud z řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 vyloučil k samostatnému projednání návrh vedlejšího účastníka – skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. P. Z., s tím, že vyloučený návrh vedlejšího účastníka spojil ke společnému řízení s návrhem vedeným dosud pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05 tak, že oba návrhy budou projednány pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (viz dále).
6.
Dne 22. srpna 2006 a dne 2. ledna 2007 vydal Ústavní soudÚstavní soud usnesení pod sp. zn. Pl. ÚS 53/06 a sp. zn. Pl. ÚS 93/06 (ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz), kterými odmítl návrhy Městského soudu v Praze, za který jedná soudkyně JUDr. Hana Albertová, doručené Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 18. července 2006 a 21. prosince 2006, na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, neboť provedení řízení ve věcech návrhů Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Hana Albertová, brání překážka věci zahájené. Vzhledem ke skutečnosti, že návrhy byly podány oprávněným navrhovatelem ve smyslu ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, má oprávněný navrhovatel právo podle ustanovení § 35 odst. 2 in fine zákona o Ústavním soudu účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník řízení ve věci Pl. ÚS 43/05.
7.
Městský soud v Praze, za který jedná JUDr. Zuzana Ciprýnová, doručil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 17. září 2007 další návrh na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku a § 200da odst. 3 o. s. ř. a dne 25. září 2007 další tři návrhy na zrušení stejných ustanovení. Ústavní soudÚstavní soud usneseními ze dne 9. října 2007 sp. zn. Pl. ÚS 20/07, ze dne 23. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 21/07, ze dne 29. listopadu 2007 sp. zn. Pl. ÚS 22/07 a ze dne 24. dubna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 23/07 (ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz) uvedené návrhy odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrhy nepřípustné.
8.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byly dne 10. března 2006, dne 10. dubna 2006 a dne 4. září 2006 doručeny žádosti J. H., Ing. J. N. a Ing. J. Č. o přiznání postavení vedlejších účastníků řízení podle ustanovení § 63, resp. § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v souvislosti s aplikací ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku při převodu účastnických cenných papírůcenných papírů z jejich vlastnictví do vlastnictví většinového akcionáře. Dne 22. června 2006 pak byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen přípis Městského státního zastupitelství v Praze sp. zn. KZC 527/2006, které sdělilo, že v právní věci navrhovatele Zkušebnictví, a. s., o návrhu na zápis přechodu akciíakcií podle § 183i obchodního zákoníku do obchodního rejstříku, vstupuje do řízení ve smyslu ustanovení § 35 odst. 1 písm. i) o. s. ř. Ústavní soudÚstavní soud k tomu uvádí, že v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů zákon o Ústavním soudu, kterým je podle čl. 88 Ústavy Ústavní soudÚstavní soud vázán, s výjimkou případů nastalých v důsledku postupu podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, vedlejší účastenství nezná. Ústavní soud současně konstatuje, že ze shora citovaných ustanovení nevyplývá ani oprávnění vstupu Městského státního zastupitelství v Praze do řízení jako účastníka řízení. Jestliže Městské státní zastupitelství v Praze odvozuje své oprávnění vstoupit do řízení z ustanovení § 35 odst. 1 písm. i) o. s. ř., byl by takovýto vstup do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem oprávněný jen v případě, že by postavení účastníka, resp. vedlejšího účastníka řízení náleželo obchodní firmě Zkušebnictví, a. s. Takováto skutečnost však nenastala. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že účastníkem řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem může být jen ten, koho zákon o Ústavním soudu označuje (§ 28 odst. 1 až 4).
II.
Formální předpoklady projednání návrhu
9.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální předpoklady věcného posouzení návrhu, a zabýval se tak i otázkou, zda navrhovatel je v daném případě legitimován k podání tohoto návrhu.
10.
Napadená ustanovení byla do českého právního řádu zařazena s účinností od 3. června 2005, resp. 1. července 2005 zákonem č. 216/2005 Sb. Schválená novela souboru zákonů upravujících vedení obchodního rejstříku a zápisy do něj přinesla v ustanoveních § 183i až 183n obchodního zákoníku úpravu institutu známého v zahraničních řádech jako tzv. squeeze-out, tj. odnětí akciíakcií proti vůli vlastníka. Ustanovením § 200da odst. 3 o. s. ř. byl pak upraven postup rejstříkového soudu při prověřování zakladatelských dokumentů, případně dokumentů požadovaných při změně zápisu údajů o společnosti tak, že tento soud se omezí pouze na přezkum, zda údaje v návrhu na zápis odpovídají údajům uvedeným v notářském zápisu, aniž by soud vydával jakékoliv rozhodnutí.
11.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2002 sp. zn. Pl. ÚS 20/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 28, usnesení č. 42, str. 477], stěžejní otázkou tedy je, jak pohlížet na podmínku, že se musí jednat o zákon „jehož má být při řešení věci použito“. Není sporu o tom, že tato podmínka je splněna vždy, jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední a jež má být užito při rozhodnutí ve věci samé, tzn. v daném případě v řízení o zápisu usnesení valné hromady Zkušebnictví, a. s., o přechodu účastnických cenných papírůcenných papírů menšinových akcionářů této společnosti na hlavního akcionáře podle § 183i a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., do obchodního rejstříku. Ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., pak ukládá rejstříkovému soudu, aby bez vydání rozhodnutí provedl zápis do rejstříku o skutečnostech, které mají podklad v připojeném notářském zápisu, a to za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl. Soudu tedy nepřísluší věcný přezkum notářských zápisů, které se o rozhodných skutečnostech, týkajících se zejména změn zakladatelských dokumentů obchodních společností a jiných právnických osob, sepisují.
12.
K tomu, aby soud mohl zpochybnit ústavnost právního předpisu, nestačí jen jeho hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti, nýbrž je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace. Přímá aplikace ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., jak z výše uvedeného plyne, není součástí soudní činnosti rejstříkového soudu. Připuštění navrhovatelem zastávaného širokého výkladu pojmu „zákon, jehož má být při řešení věci použito“ by v podstatě znamenalo právo soudu zpochybnit jakékoli ustanovení, které bylo použito, neboť vždy dochází k určitému řetězení aplikovaných předpisů a de facto je vždy aplikován též právní předpis jako celek. Takový výklad však Ústavní soudÚstavní soud odmítá (srov. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. října. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000, Sbírka rozhodnutí, svazek 20, usnesení č. 39, str. 353).
13.
Z uvedeného vyplývá, že návrh na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., byl podán někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu], což Ústavnímu soudu neumožňuje, aby se zabýval meritorní argumentací navrhovatele k jednotlivým napadeným ustanovením obchodního zákoníku. K tomu Ústavní soudÚstavní soud zjišťuje, že napadená ustanovení obchodního zákoníku byla opakovaně novelizována – s účinností od 29. září 2005 ustanoveními § 46 části deváté zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), s účinností od 1. dubna 2006 zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, a s účinností od 1. dubna 2008 zákonem č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). Soulad napadených ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., s ústavním pořádkem byl navíc předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu již v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05 s tím, že nálezem sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. března 2008 byl návrh zamítnut (nález vyhlášen pod č. 257/2008 Sb., dostupný též na http://nalus.usoud.cz).
14.
Za takto nastalé procesní situace Ústavní soudÚstavní soud není oprávněn autoritativně se vyjadřovat k ústavní konformitě ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a to ani z pohledu názorů vyjádřených Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu ze dne 10. ledna 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 21, nález č. 5, str. 29, vyhlášen pod č. 78/2001 Sb.), eventuálně názorů k tomuto nálezu prezentovaných v odlišných stanoviscích šesti soudců Ústavního soudu (srov. nález ze dne 13. června 2006 sp. zn. Pl. ÚS 75/04, Sbírka rozhodnutí, svazek 41, nález č. 119, str. 485, vyhlášen pod č. 452/2006 Sb.).
15.
Ústavní soudÚstavní soud dále zkoumal tu část návrhu, kterou se navrhovatel domáhal zrušení ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb.
III.
Text napadeného zákonného ustanovení
16.
Ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., zní:
§ 200da odst. 3 o. s. ř.:
„Bez vydání rozhodnutí soud též provede zápis do rejstříku o skutečnostech, jejichž účinnost nebo platnost nenastává podle zvláštního právního předpisu až zápisem do rejstříku, nebo zápis o jiných skutečnostech, které mají podklad v připojeném notářském zápisu, a to za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl. Notářský zápis je způsobilým podkladem k tomuto zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.“.
17.
Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že zákonem č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996, o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo ke změně napadeného ustanovení, takže § 200da odst. 3 o. s. ř. zní od 15. března 2006 takto:
§ 200da odst. 3 o. s. ř.:
„Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém případě soud kromě zjištění podle odstavce 1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým podkladem k zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.“.
18.
Provedenou novelou došlo sice ke změně znění § 200da odst. 3 o. s. ř., avšak i přes novelizaci zůstalo znění napadeného ustanovení v podstatě obsahově stejné, když v rozhodném směru, co se projednávané věci týká, nedošlo ke změně relevantní. S vazbou na část třetí čl. VI odst. 1 přechodných ustanovení zákona č. 79/2006 Sb., podle které „Řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ bude Městský soud v Praze postupovat podle znění § 200da odst. 3 o. s. ř. platného ke dni podání návrhu na zápis usnesení valné hromady, tj. ke dni 16. září 2005. Ústavní soudÚstavní soud tak v souladu se svojí dosavadní judikaturou dovodil svoji povinnost o návrhu podaném v souladu s ustanovením § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozhodnout.
19.
Posléze zákonodárce zákonem č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, novelizoval ustanovení § 200da o. s. ř., ale jen tak, že vložil za odstavec 1 nový odstavec 2. Odstavec 3 § 200da o. s. ř. se tak stal odstavcem 4. Dikce ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., nyní odst. 4, zůstala shodná s dikcí předchozí.
IV.
Ústavnost legislativní procedury
20.
Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů povinen posoudit, zda napadený zákon, resp. jeho část, byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem.
21.
Z elektronické knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že návrh zákona předložil Poslanecké sněmovně poslanec JUDr. Jiří Pospíšil dne 21. ledna 2004. Poslancům byl návrh rozeslán jako tisk 566/0 dne 21. ledna 2004 a vládě zaslán k vyjádření stanoviska dne 22. ledna 2004. Návrh byl přijat na 41. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. února 2005 usnesením č. 1457, když z přítomných 185 poslanců jich pro návrh hlasovalo 182.
22.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 16. listopadu 2005 uvedl, že Senátu byl návrh postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 7. března 2005. Senát návrh projednal dne 31. března 2005 na své 4. schůzi v pátém funkčním období a v hlasování č. 96 přijal k návrhu zákona usnesení č. 104, kterým vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pro usnesení hlasovalo 64 senátorů z 69 přítomných, 5 senátorů se zdrželo hlasování a nikdo nebyl proti.
23.
Z elektronické knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ústavní soudÚstavní soud dále zjistil, že návrh zákona Poslanecká sněmovna opětovně projednala dne 3. května 2005 na své 44. schůzi. Sněmovna setrvala na svém stanovisku a návrh zákona schválila usnesením č. 1626, když se pro něj v hlasování č. 25 ze 193 přítomných vyslovilo 135 a 2 byli proti.
24.
Prezident, předseda vlády i předseda Poslanecké sněmovny zákon podepsali a vyhlášen byl dne 3. června 2005 ve Sbírce zákonů v částce 77 pod č. 216/2005 Sb.
25.
Lze uzavřít, že zákon č. 216/2005 Sb. byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem.
V.
Rekapitulace podstatných vyjádření účastníků
26.
Ústavní soudÚstavní soud si vyžádal v souladu s ustanovením § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyjádření účastníků řízení – Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky – a vedlejšího účastníka řízení Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Hana Albertová.
27.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve vyjádření ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru přijetí zákona č. 216/2005 Sb. a uvedl, že zákonodárný sbor jednal při projednávání napadeného zákona ve shodě s právní procedurou a svým hlasováním vyjádřil přesvědčení, že přijatý zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Současně přiložil text pozměňovacího návrhu poslance Doležala, pozměňovací návrhy – tisk 566/4, schválený text zákona - tisk 566/5, stenografický záznam ze třetího čtení ze dne 9. února 2004 a usnesení Poslanecké sněmovny č. 1457 a č. 1626.
28.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve vyjádření ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru projednání návrhu zákona Senátem. Pokud jde o napadené ustanovení o. s. ř., byl podle obsahu vyjádření předsedy Senátu zákonodárce při přijetí jeho změny veden celkovou filozofií změny, vedoucí ke zrychlení a zefektivnění řízení před obchodním rejstříkem. Zákonodárce vycházel z toho, že notářský zápis má charakter veřejné listiny, její obsah je nadán premisou správnosti takové listiny. Přes tuto skutečnost byla rejstříkovými soudy přezkoumávána, čímž docházelo jednak k průtahům v řízení a jednak ke střetům různých právních názorů na obsah takové listiny. Novela o. s. ř. upravila postup soudu při prověřování zakladatelských dokumentů, případně dokumentů vyžadovaných při změně zápisu údajů o společnosti tak, že soud pouze prověřuje, zda tyto dokumenty obsahují zákonem vyžadované náležitosti a přílohy a zda jsou naplněny požadavky týkající se jednotlivých skutečností zapisovaných do rejstříku. Pokud splnění shora uvedených požadavků prokazuje notářský zápis, rejstříkový soud se omezí na přezkum, zda údaje v návrhu na zápis odpovídají údajům uvedeným v notářském zápisu. Notář sepisující notářský zápis odpovídá za obsah jím ověřovaného právního úkonu a za jeho soulad se zakladatelskými dokumenty právnické osoby. Soud provádí věcný přezkum pouze u konstitutivních zápisů do obchodního rejstříku, a to jen v případě, že nejde o veřejnou listinu, která by skutečnosti, které mají být zapsány, dostatečně dokladovala, to znamená, že nebyl přiložen notářský zápis.
29.
Vedlejší účastník řízení – Městský soud v Praze, za který jedná JUDr. Hana Albertová, své vyjádření k návrhu nepodal.
30.
Vyjádření účastníků řízení bylo navrhovateli a vedlejšímu účastníku řízení zasláno na vědomí k podání případné repliky. Navrhovatel ve své replice ze dne 30. srpna 2006, kterou doplnil podáním ze dne 10. listopadu 2006, setrval na svých názorech uvedených v návrhu na zrušení napadených ustanovení a současně uvedl, že je nezbytné respektovat závěry Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „Evropský soud“) vyslovené ve věci Kreditní a průmyslové bankybanky proti České republice č. 29010/95 ze dne 21. října 2003, neboť zde jde o podobnou situaci. Zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku je podle jeho názoru přímým a neopominutelným důvodem pro přechod vlastnického práva k akciímakciím podle ustanovení § 1831 obchodního zákoníku (bez tohoto zápisu by k přechodu vlastnictví nedošlo). Proto maxima vyslovená Evropským soudem, tj. že by se o takových věcech mělo rozhodovat v kontradiktorním a veřejném soudním řízení, zde platí v plném rozsahu.
31.
Ústavní soudÚstavní soud repliku navrhovatele ze dne 30. srpna 2006, včetně jejího doplnění ze dne 10. listopadu 2006, zaslal na vědomí účastníkům a vedlejšímu účastníkovi řízení. Navrhovatel pak podáním ze dne 8. ledna 2007 doplnil svůj návrh o argumentaci ve vztahu k judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu, když konkrétně poukázal na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 25. března 2003 sp. zn. IV. ÚS 720/01 (ve Sbírce rozhodnutí nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz) a na faktor spravedlivého procesu jako podmínky posuzování proporcionality při zásazích do práva pokojného užívání majetku. I toto doplnění návrhu Ústavní soudÚstavní soud doručil účastníkům a vedlejšímu účastníkovi řízení. Účastníci ani vedlejší účastník řízení se k podané replice ani k doručeným doplněním návrhu nevyjádřili.
32.
Dne 13. května 2008 bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno doplnění návrhu navrhovatele ze dne 7. května 2008. Navrhovatel v něm upozornil na dvě legislativní změny, na které je podle jeho názoru nutno reagovat. Jedná se o změny, které nastaly v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 377/2005 Sb. (v doplnění návrhu nesprávně uvedeno číslo 577/2005 Sb.), o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), a v důsledku přijetí nového zákona č. 104/2008 Sb. (v doplnění návrhu nesprávně uvedeno číslo 208/2008 Sb.), o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). Navrhovatel ve svém obsáhlém podání velmi podrobně rozebírá odůvodnění včetně důvodů zamítnutí návrhu senátorů nálezem Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 27. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (viz výše) a navrhuje, aby se Ústavní soudÚstavní soud k otázce ústavnosti napadených ustanovení § 183i a násl. obchodního zákoníku vrátil bez ohledu na rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 56/05 a otázku ústavnosti práva výkupu vzhledem ke shora řečenému znovu posoudil.
33.
Ústavní soudÚstavní soud doručené doplnění návrhu navrhovatele ze dne 7. května 2008 doručil účastníkům i vedlejšímu účastníkovi řízení. K doplnění návrhu své vyjádření doručil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 11. června 2008 pouze Senát Parlamentu České republiky, který popsal proceduru přijetí zákona o finančních konglomerátech a zákona o nabídkách převzetí.
34.
Podáním ze dne 21. července 2008 doručil navrhovatel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu kopii článku autorky Mariji Bartl z Evropského univerzitního institutu, který byl publikován v časopisu Jurisprudence č. 3/2008 na str. 4 až 14 a který je reakcí na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 27. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05. Jak navrhovatel uvedl, předmětný článek zaslal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jednak na podporu dosavadní argumentace a jednak jako názor nezávislého odborníka. I toto podání bylo účastníkům a vedlejšímu účastníkovi řízení doručeno.
VI.
Průběh jednání
35.
Dne 10. ledna 2007 se konalo veřejné jednání pléna Ústavního souduÚstavního soudu, na kterém navrhovatel předal krátkou cestou předsedovi pléna v písemné podobě doplnění svého návrhu ze dne 8. ledna 2007. Vzhledem k tomu, že Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ani účastníkům řízení tak nebylo možno poskytnout dostatek času na seznámení se s doplněnou argumentací navrhovatele, nezbylo než veřejné jednání odročit.
36.
Ústavní soudÚstavní soud usnesením ze dne 20. března 2007 č. j. Pl. ÚS 43/05-242 řízení ve věci podaného návrhu přerušil. Důvodem byla skutečnost, že před Ústavním soudemÚstavním soudem souběžně pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05 probíhalo další řízení ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve kterém byla řešena otázka, která mohla mít význam pro rozhodnutí vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05. Proto plénum Ústavního souduÚstavního soudu, vedeno zájmem na zachování korektnosti a spravedlivosti řízení, shledalo překážku řízení v plenární věci sp. zn. Pl. ÚS 43/05. Vzhledem k tomu, že ve věci sp. zn. Pl. ÚS 56/05 bylo dne 27. března 2008 rozhodnuto, odpadla překážka, pro kterou bylo řízení vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 přerušeno. Ústavní soudÚstavní soud proto usnesením ze dne 2. dubna 2008 č. j. Pl. ÚS 43/05-255 rozhodl, že v řízení se pokračuje.
Ústavní soudÚstavní soud se v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu dotázal účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání za situace, kdy od tohoto jednání nelze očekávat další objasnění věci. S upuštěním od ústního jednání vyslovili písemný souhlas Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky a vedlejší účastník řízení. Navrhovatel na nařízení ústního jednání trval. Proto Ústavní soud ústní jednání nařídil na den 2. prosince 2008. Při tomto ústním jednání žádné další argumenty nezazněly, neboť Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky svoji neúčast z jednání písemně omluvili, vedlejší účastník řízení se bez omluvy nedostavil a navrhovatel bez bližšího odůvodnění omluvil svoji neúčast krátce před zahájením ústního jednání.
VII.
Obsahový soulad napadeného ustanovení s ústavním pořádkem
37.
Navrhovatel ve svém návrhu konkrétně namítá, že napadené ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., dostalo rejstříkový soud do takového postavení, že i kdyby měl v rukou naprosto přesvědčivé důkazy, že obsah notářského zápisu je nesprávný, neúplný nebo nepravdivý, nemůže tyto důkazy provést a hodnotit, ale musí zápis provést, a to dokonce bez vydání jakéhokoliv formálního rozhodnutí o tomto zápisu. Napadené ustanovení je pak podle názoru navrhovatele v rozporu s Ústavou proto, že v případě jeho aplikace nelze hovořit o rozhodování nezávislého soudu.
38.
Ústavní soudÚstavní soud z obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona č. 216/2005 Sb. zjišťuje, že základním cílem navrhované novely byla celková transformace hmotněprávní a procesněprávní úpravy obchodního rejstříku. Dosavadní pojetí obchodního rejstříku navazuje nejen na prvorepublikovou úpravu a potažmo na před rokem 1918 platný rakouský obchodní zákoník a související předpisy, ale také na nové zkušenosti z Německa a Rakouska. Toto pojetí je opakovaně zdůvodňováno nutností implementace evropských směrnic a zvýšením ochrany třetích osob. Navržená úprava zákona klade především důraz na změnu procesněprávní úpravy zápisů do obchodního rejstříku, která je v převážné většině obsažena v o. s. ř. Byl opuštěn věcný přezkum a zaveden princip registrační (obdobně Itálie, Španělsko, Velká Británie apod.). Rejstříkový soud je tak oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a v dílčích věcech také hmotněprávní, pokud o nich nebyl předložen notářský zápis. K narušení právní jistoty nedochází, neboť přezkum úplnosti formulářů a souladu mezi listinami a návrhem zaručuje bezpečnost a přesnost právních vztahů. Vzhledem k tradici panující na území České republiky, ke zbytečnému nárůstu transformačních nákladů a vzhledem k celkové konstrukci českého právního řádu stojícího na veřejnoprávní kontrole zákonnosti, zachoval návrh zákona soud jako subjekt vedoucí celou agendu. Novou, byť v českém právu již využívanou a v evropských zemích běžnou metodou, bylo zavedení povinných formulářů s obligatorními přílohami. Řízení se v zásadě zahajuje na návrh a kladné rozhodnutí rejstříkového soudu se nečiní zvláštním rozhodnutím, ale ipso facto. Oproti tomu řízení zahájená ex officio specifické rozhodnutí vyžadují. Rozhodující role byla přenesena na podnikatele, kteří, majíce přístup ke všem relevantním zdrojům a informacím, by měli být s to formulovat takový návrh, který plně splní požadavky zákona. Důsledkem přijetí novely mělo být zrychlení procesu zápisu do obchodního rejstříku, eliminace případných dalších řízení a celkové zlepšení prostředí pro podnikání českých i zahraničních osob, a tím i lepší naplnění práv zaručených Listinou.
39.
Ve zvláštní části důvodové zprávy k návrhu zákona č. 216/2005 Sb. se uvádí, že rejstříkový soud z důvodu přehlednosti celého systému, ochrany zákonnosti a zabránění matení veřejnosti formálně návrh přezkoumá, zda splňuje požadavky zákona, zda navržená firma není zaměnitelná nebo klamavá podle obchodního zákoníku a zda je předmět podnikání v souladu s vydanými oprávněními. Kromě zákonem výslovně určených bodů není soud oprávněn provádět jinou kontrolu došlého návrhu, s výjimkou ustanovení § 200db o. s. ř. Rejstříkový soud tak zjistí, zda je návrh podán v souladu se zákonem na formuláři a s požadovanými listinami a zda je mezi nimi soulad. Nápomocným, byť v celku silným argumentem byla také dikce čl. 10 První Směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ustanovení k ochraně zájmů společníků a třetích osob, stanovených v členských státech pro obchodní společnosti ve smyslu čl. 58 Smlouvy o Evropských společenstvích, která o věcném přezkumu ničeho nestanoví. V zásadě by česká právní úprava mohla být formulována tak, že by se věcněprávní přezkum opustil zcela a vystačilo by se pouze s notářskými zápisy a jinou ingerencí notáře, kterou stávající právní řád zná. Pakliže je možné opustit věcněprávní přezkum úplně, pak jeho částečné zachování není nic, co by porušovalo zásady či co by narušovalo právní jistotu. Navržený zákon sice vychází z dílčího a podmíněného zachování věcného přezkumu proto, že i nadále uznává fiktivnost právnické osoby a tedy zvýšenou potřebu ochrany třetích stran, ale hlavní důvod je jinde. Tím je dosavadní pojetí obchodního zákoníku a paradigmatické pojetí nauky obchodního práva, kdy posun obchodního rejstříku (evidence) blíže k evidenčnímu náhledu je věcí komplexnější změny obchodního práva.
40.
Z pohledu komparativního je třeba uvést, že ve státech Evropské unie mají některé státy právní úpravu obchodního rejstříku v samostatném zákoně navazujícím na občanský soudní řád, jiné mají úpravu v zákoníku obchodním a jiné v zákoníku občanském. Povolování zápisu do rejstříku je založeno rovněž zcela individuálně, a to jak na principu povolovacím, tak na principu registračním. Řízení je vedeno soudy, registrátory, správními úřady či patentovými úřady. Například v Nizozemí je obchodní rejstřík veden Obchodní komorou, která se v případě pochybnosti o legalitě požadovaného zápisu obrací na (kantonální) soud. V Německu obchodní rejstřík vede vždy místně příslušný rejstříkový soud podle sídla společnosti. Registraci provádí vyšší soudní úředník nebo soudce. Soudci jsou vyhrazeny například tyto úkony: první zápis, zápis změn stanov, které se nedotýkají pouze znění stanov, změny společenských smluv, výmaz z vymezených důvodů atd. Obchodní rejstřík je veden soudy elektronicky, významná je i role notářů při osvědčování skutečností souvisejících s procesy ve společnostech. Ve věcech squeeze-outu je minoritnímu akcionáři poskytnut specifický typ řízení, tzv. Spruchverfahren, který se sice zahajuje na návrh, ale povinnost tvrzení navrhovatele se omezuje na okolnosti zjistitelné ze zprávy představenstva, navrhovatel nemusí vyčíslit konkrétní výši apod. Ve Švýcarsku je obchodní rejstřík veden příslušným Úřadem obchodního rejstříku (Handelsregisteramt), každý švýcarský kanton má vlastní úřad, kde se místně příslušné společnosti registrují. V Rakousku je systém vedení obchodního rejstříku obdobný jako v Německu. Obchodní rejstřík vede příslušný zemský soud a tam, kde je veden obchodní rejstřík, je vždy zřízen i speciální soud pro obchodní spory. I zde některé úkony provádí vyšší soudní úředník, závažnější náleží soudci. Ve věci squeeze-outu je zajištěn specifickým procesním institutem přezkum přiměřeného vyrovnání v nesporném řízení, ve kterém soud postupuje z úřední povinnosti. Ve Francii a Španělsku vedou obchodní rejstřík relativně samostatní příslušníci svobodného povolání - registrátoři. Ve Velké Británii vede obchodní rejstřík státní úřad tzv. Companies House. Ve Švédsku vede obchodní rejstřík tzv. Bolagsverket, což je úřad registrace švédských společností, samostatně fungující od poloviny roku 2004 (oddělil se od úřadu pro patenty). Tato instituce není financována z veřejných zdrojů, a proto vybírá poplatky za svoje služby. Provádí v podstatě veškeré úkony související s vedením společností, jako je zápis, výmaz, příjem účetních uzávěrek, rozhodnutí o likvidaci apod. Ve Finsku vede obchodní rejstřík Národní úřad pro patenty a registraci Finska. Obchodní rejstřík je zde založen na principu publicity, přičemž ohlášení změny či nových údajů zasílají tomuto úřadu buď společnosti samy nebo soudy. Jak je patrno z uvedeného přehledu, obchodní rejstříky mohou být spravovány jak subjekty soudními, tak i jinými. Pokud tak z nejrůznějších důvodů činí soudy, jde o výkon atypické, mimosoudní pravomoci.
41.
Pokud jde o judikaturu ve věci rejstříkových soudů, Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) se v několika svých rozhodnutích vyjádřil k jejich charakteru. Například ve věci HSB-Wohnbau GmbH (C-86/00) či ve věci Job Centre (C-111/94) se ESD odmítl zabývat předběžnými otázkami vznesenými ze strany Okresního soudu v Heidelbergu (SRN), neboť jej jako rejstříkový soud nepovažoval za soud ve smyslu čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství s odůvodněním, že před ním není veden žádný spor, a označil ho za úřad, který na návrh rozhoduje o zápisu. ESD se rovněž odmítl zabývat otázkami položenými soudy členských států jednajícími jako správní, a ne soudní orgán – např. při řešení problematiky katastru nemovitostínemovitostí (Doris Salzman, C-178/99) nebo při posuzování otázek vyvstalých ve sporu řešeném soukromým rozhodcem (Nordsee Deutsche Hochseefisherei GmbH v. Reederei Mond, C-102/81). Z uvedeného plyne, že ESD zápis do obchodního rejstříku stejně jako vklad do katastru nemovitostínemovitostí nepovažuje za rozhodnutí řešící sporné otázky před nezávislým soudem, ale zápis považuje za rozhodnutí správní, které není ukončeno rozhodnutím, jež má charakter soudního rozhodnutí.
42.
Normy Evropské unie upravují pouze samotný obchodní rejstřík, nikoli způsob jeho vedení, který ponechávají zcela na vnitrostátní úpravě. Obecně lze tedy říci, že bylo zcela na vůli zákonodárce, pro jakou právní úpravu se pro Českou republiku rozhodl i zda zachoval vedení rejstříku, byť ve formě převážně administrativních úkonů, na soudech. Ponechal-li pak český zákonodárce hmotněprávní úpravu v zákoníku obchodním a procesněprávní úpravu v o. s. ř. a zvolil-li pro zápis do rejstříku zavedení tzv. registračního principu, nelze tuto právní úpravu jako takovou považovat za protiústavní.
43.
Řízení ve věcech obchodního rejstříku je zvláštním druhem nesporného řízení. Hmotná práva, která jsou předmětem takového řízení, upravují převážně ustanovení § 27 až 38l obchodního zákoníku. Řízení ve věcech obchodního rejstříku je pak upraveno v § 200a a násl. o. s. ř. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, zahraničních osobách i dalších osobách, o nichž to stanoví zákon. Tento seznam obsahuje údaje, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 35 obchodního zákoníku, jakož i další v zákoně stanovené údaje. Novelizace provedená zákonem č. 216/2005 Sb. přinesla zcela zásadní změnu ve způsobu zahájení řízení, ve způsobu vedení řízení a ve způsobu a obsahu rozhodování soudu. Došlo především ke zjednodušení vlastního řízení před soudem, a to upuštěním od věcného (materiálního) přezkumu návrhu na zahájení rejstříkového řízení. Přenesením části odpovědnosti za správnost zápisů na zapsané osoby byla oslabena úloha soudu jako garanta souladu zápisu s právním řádem, a to zavedením přezkumu pouze formálních předpokladů návrhu.
44.
Podle právní úpravy uvedené v zákonu č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 80a odst. 1: „Notář sepíše na žádost notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje, nebo pokud je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejných seznamů, i když zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu nevyžaduje.“. Podle ustanovení § 80e odst. 1 notářského řádu: „Zjistí-li notář v průběhu jednání orgánu právnické osoby, který přijímá rozhodnutí, o kterém má být pořízen notářský zápis, že nejsou splněny předpoklady pro přijetí rozhodnutí vyžadované právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty, poučí o tom předsedajícího a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. Totéž platí, pokud je obsah navrhovaného usnesení nebo přijatého usnesení v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty.“. Jak Ústavní soudÚstavní soud zjistil z notářského zápisu ze dne 9. září 2005 sp. zn. NZ 214/2005, N 219/2005, čl. III odst. 2, který je založen ve spise Městského soudu v Praze pod sp. zn. Rg. B 1563, notář JUDr. J. K. v posuzovaném případě osvědčil, že při jednání valné hromady obchodní firmy Zkušebnictví, a. s., na kterém byl přítomen, byly splněny formality, ke kterým jsou společnost a její orgány povinny.
45.
Je zřejmé, že přijetím napadeného ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., došlo k výraznému posílení odpovědnosti notářů, kteří garantují zákonnost jednání předcházejícího přijetí rozhodnutí orgánu právnické osoby. Notář sepisující notářský zápis, který má charakter veřejné listiny (§ 134 o. s. ř.), odpovídá za zákonnost jím ověřovaného právního úkonu a za jeho soulad se zakladatelskými dokumenty právnické osoby. Ustanovení § 200da o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., vymezuje okruhy případů, ve kterých soud povoluje zápis rozhodnutím a ve kterých povoluje zápis tak, že jej provede, a to tak, že stanoví, kdy se provádí zápis bez vydání rozhodnutí a kdy soud rozhodnutí o povolení zápisu vydá. Soud je tedy povinen vycházet z notářského zápisu, jeho hmotněprávní obsah v rejstříkovém řízení nepřezkoumává, pokud z jeho obsahu plyne, že zjištění hmotněprávních podmínek pro vznik, změnu nebo zánik zapisovaných skutečností učinil notář (§ 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb.), a to v případě, že navrhovatelem a jediným účastníkem řízení je podnikatel, kterého se zápis týká.
46.
Problematikou rejstříkového řízení se Ústavní soudÚstavní soud zabýval v řadě svých rozhodnutí. Například v usneseních ze dne 24. ledna 2000 sp. zn. III. ÚS 360/99 a ze dne 29. května 2001 sp. zn. II. ÚS 361/99 (ve Sbírce rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz) Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že v rejstříkovém řízení se nerozhoduje o právech nebo povinnostech akcionářů, ale pouze o právech nebo povinnostech podnikatelského subjektu zapsaného či zapisovaného do obchodního rejstříku; akcionáři společnosti tak nejsou účastníky rejstříkového řízení.
47.
Námitky navrhovatele směřují ve své podstatě ke skutečnosti, že podle dikce napadeného ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., je soud oprávněn pouze zaregistrovat skutečnosti uvedené v notářském zápisu, nikoliv je věcně zkoumat a o nich rozhodnout. Z odůvodnění podaného návrhu na zrušení ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., lze dovodit, že navrhovatel zcela subjektivně „nepřijal“ zavedený registrační princip a nadále z pozice „soudce“ setrvává na požadavku věcného přezkumu návrhu na zápis, včetně provedení hodnocení důkazů. Svou argumentací se navrhovatel ve skutečnosti snaží eliminovat či změnit dopady stávající právní úpravy dané problematiky, a staví tak Ústavní soudÚstavní soud do role pozitivního zákonodárce, která mu však, jak vyplývá z čl. 87 Ústavy, který taxativně vymezuje jeho pravomoci, nenáleží.
48.
K námitce navrhovatele, že je nezbytné respektovat závěry, ke kterým dospěl Evropský soud v rozsudku ze dne 21. října 2003 ve věci Kreditní a průmyslové bankybanky proti České republice, Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že v daném případě se jednalo o zavedení nucené správy v bancebance na dobu od 30. září 1993 do 31. března 1994. BankaBanka v době zavedení nucené správy nepřestala existovat a bankubanku zastupoval nucený správce, který byl zapsán i do obchodního rejstříku. K tvrzenému porušení čl. 6 Úmluvy bankabanka namítala, že neměla opravný prostředek ke správnímu rozhodnutí České národní bankybanky zavést nucenou správu nebo k následným správním a soudním rozhodnutím. Evropský soud v citovaném rozsudku připomenul, že „... tam, kde (jako v posuzovaném případě) rozhodnutí přijatá správními orgány, které rozhodují o občanských právech a závazcích, sama nesplňují požadavky čl. 6 Úmluvy, je nezbytné, aby taková rozhodnutí podléhala následné kontrole soudního orgánu s plnou jurisdikcí, který poskytuje záruku ochrany tohoto článku (viz např. Albert a Le Compte proti Belgii, 1983, Ortenberg proti Rakousku, 1994, Bryan proti Spojenému Království, 1995)“. Podstatou v dané věci byla neexistence účinného opravného prostředku proti rozhodnutí správního orgánu o zavedení nucené správy. V projednávaném případě se oproti rozhodnutí ve věci Kreditní a průmyslové bankybanky jedná o zcela jiný případ, který nelze na danou věc aplikovat. V případě řízení ve věcech obchodního rejstříku, konkrétně v případě podání návrhu a aplikace napadeného ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., soud provede posouzení návrhu z hlediska formálních předpokladů. Neshledá-li překážky k rozhodnutí ve věci, provede zápis do rejstříku bez vydání rozhodnutí. V rejstříkovém řízení se z hlediska hmotného práva notářský zápis jako veřejná listina totiž nepřezkoumává (§ 134 o. s. ř.), pokud z jeho obsahu plyne, že zjištění hmotněprávních podmínek pro vznik, změnu nebo zánik zapisovaných skutečností učinil notář (§ 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb.). Provedení zápisu nelze tedy za rozhodnutí označit, je pouze úkonem soudu (§ 36 a násl. o. s. ř.). Z povahy tohoto úkonu soudu plyne, že proti němu není přípustný opravný prostředek (není tu žádný výrok, se kterým by mohl účastník řízení nesouhlasit). Věc Kreditní a průmyslové bankybanky proti České republice na posuzovanou věc tedy nedopadá a odkaz na ni nepovažuje Ústavní soudÚstavní soud za případný.
49.
V doplnění návrhu ze dne 8. ledna 2007 navrhovatel odkázal na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 25. března 2003 sp. zn. IV. ÚS 720/01 (ve Sbírce rozhodnutí nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), ve kterém Ústavní soudÚstavní soud podle názoru navrhovatele nepochybně považoval možnost posouzení platnosti usnesení valné hromady v rejstříkovém řízení za jednu z procesních záruk. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že v daném případě se jednalo o spor na určení neplatnosti usnesení valné hromady o převodu jmění na „hlavního akcionáře“. Stěžovatelé byli v řízení ve věcech obchodního rejstříku vyloučeni (§ 200c o. s. ř., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 216/2005 Sb.), a tím dle svého tvrzení byli i fakticky vyloučeni z nalézacího řízení, neboť jejich odpůrce výmazem z obchodního rejstříku zanikl. Ústavní soudÚstavní soud v daném případě dospěl k závěru, že rozhodnutí rejstříkového soudu nelze považovat za jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy do práv stěžovatelů, a uvedl, že: „Podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady není bez dalšího automaticky důvodem pro přerušení řízení, ale je na rejstříkovém soudu, resp. dle tehdy platné právní úpravy bylo, aby uvážil, zda s ohledem na důvody, pro které je neplatnost usnesení namítána, bylo namístě řízení přerušit. Soudem zvolený postup tak byl v souladu s platnou právní úpravou, odpovídal smyslu a účelu další související právní úpravy týkající se přeměny obchodních společností, jejímž cílem je bez průtahů umožnit zápis těchto změn, ke kterým dochází na smluvním základě jejich společníků, a to s ohledem na to, že proces přeměny společnosti, který je závažným zásahem do existence společnosti, je od určitého okamžiku s ohledem na jeho právní, ekonomické a technické aspekty procesem těžko zvratitelným. Uvedenému nasvědčuje ustanovení § 131 odst. 4 a konečně i § 220h obchodního zákoníku, kdy od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku je považován vzniklý stav za nezvratný, a to i se zřetelem na zájmy třetích osob, které jsou upřednostňovány před zájmy vlastních akcionářů. Právě s ohledem na tuto právní úpravu Ústavní soudÚstavní soud nesdílí ani názor stěžovatelů, že z ustanovení § 131 odst. 8 obchodního zákoníku vyplývá stěžovateli v obecné rovině tvrzená nutná posloupnost nejdříve řízení sporného a teprve nato řízení nesporného. Ústavní soudÚstavní soud neshledává, že by se v případě převodu jmění na jediného akcionáře ve vazbě na jeho zápis do obchodního rejstříku a možnosti sporného řízení ohledně neplatnosti usnesení valné hromady jednalo o situaci natolik odlišnou od jiných přeměn společnosti, že by v tomto případě měl zaujmout jiné stanovisko než ve svých předchozích rozhodnutích týkajících se totožné problematiky, neboť i v ostatních případech platí, že od okamžiku zápisu společnosti do obchodního rejstříku soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, i kdyby ji shledal.“.
50.
Ústavní soudÚstavní soud v citovaném usnesení sp. zn. IV. ÚS 720/01 dále konstatoval, že: »Právo na soudní a jinou právní ochranu zaručuje každému, aby se mohl svého práva domáhat stanoveným postupem u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Nelze tudíž považovat za porušení nebo omezení citovaného práva na soudní ochranu případ, kdy podle právní úpravy akcionáři akciové společnostiakciové společnosti nejsou účastníky rejstříkového řízení, za situace, kdy právo na soudní a jinou právní ochranu jim není odepřeno právě s ohledem na ustanovení § 131 ve spojení s ustanoveními § 220h, 220k, 220l a 220p obchodního zákoníku. Akcionáři akciové společnostiakciové společnosti se tedy mohou svých práv domáhat u nestranného a nezávislého soudu jiným způsobem, než účastenstvím v rejstříkovém řízení (včetně možnosti uplatnit výhrady proti tomuto jinému řízení následně i u Ústavního souduÚstavního soudu). Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu rozhodnutím rejstříkového soudu nedošlo k neústavnímu omezení vlastnického práva stěžovatelů coby akcionářů, neboť možnosti právní ochrany jejich majetkových práv spojených s vlastnictvím akciíakcií jim zůstaly přiměřeně zachovány, nehledě k tomu, že samotné vlastnictví akciíakcií nezaručuje akcionářům neměnné postavení ani absolutní rovnost akcionářů, neboť rozsah akcionářských práv je odvozen od počtu akciíakcií shodné nominální hodnoty a z povahy podstaty akciové společnostiakciové společnosti vyplývá možnost „rizika“ změn postavení jejích společníků, zejména minoritních akcionářů. Ústavní soudÚstavní soud má tak za to, že takto konstruovaná právní úprava, tj. nemožnost účasti akcionáře v rejstříkovém řízení s poukazem na uvedené ostatní možnosti uplatňování jeho práv v odlišných samostatných řízeních, má z pohledu proporcionality v konkurenci stojících vlastnických a od nich posléze odvozených dalších práv většinových a menšinových akcionářů, jakož i jejich z povahy věci plynoucích odlišných zájmů své ústavně akceptovatelné odůvodnění. Jinými slovy, lze v tomto směru v naznačených souvislostech konstatovat mutatis mutandis závěry vyjádřené v usnesení ve věci sp. zn. IV. ÚS 324/97 (Sbírka rozhodnutí, svazek 10, usnesení č. 8, str. 363), dle jehož rationis decidendi „pokud je někdo vlastníkem akciíakcií o určité jmenovité hodnotě, nese toto jeho postavení určité riziko spočívající v možném omezení či zasahování do vlastnického práva. Opatření, která k tomuto stavu směřují, však musí vést ke spravedlivé rovnováze mezi požadavky obecného zájmu a imperativy na ochranu základních práv jednotlivce. Musí tedy existovat rozumný vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovaným účelem (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mellachen a spol., 1989, A-169).“«. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že od závěrů uvedených v citovaném usnesení se nemá důvodu odchýlit ani v posuzovaném případě, i když u obou případů se jedná o poněkud odlišný právní základ. Oba návrhy však spojuje snaha navrhovatelů řešit v rámci rejstříkového řízení svá hmotná práva upravená obchodním zákoníkem.
51.
Navrhovatel v doplnění návrhu ze dne 8. ledna 2007 rovněž uvedl, že faktor spravedlivého procesu je podmínkou posuzování proporcionality při zásazích do práva pokojného užívání majetku, a proto nelze od sebe odtrhnout hmotněprávní a procesněprávní aspekty práva výkupu. Podle názoru navrhovatele posouzení platnosti usnesení valné hromady v rejstříkovém řízení má svůj jedinečný význam a je jedinou stávající (a efektivní, i když polovičatou) možností přezkoumání opatření, v jehož důsledku dochází k zásahu do vlastnického práva. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že z uvedeného tvrzení navrhovatele zcela nepochybně vyplývá, že i sám navrhovatel je si vědom skutečnosti, že samotná změna příslušných ustanovení upravujících postup rejstříkového soudu při zápisu změny do obchodního rejstříku tak, že by byl zakotven povinný soudní přezkum zapisovaných skutečností, není schopna odstranit navrhovatelem tvrzené nedostatky úpravy zakotvené v ustanoveních § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb. Z uvedeného lze dovodit, že navrhovateli jde zcela evidentně pod záminkou tvrzené neústavnosti napadeného ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., bez ohledu na jeho provázanost s hmotněprávní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku, o změnu ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., upravujících právo výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů. Ústavní soudÚstavní soud proto považuje tvrzení navrhovatele o neústavnosti napadeného ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., jenom proto, že hmotněprávní úprava výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů se mu jeví jako protiústavní, za zavádějící. Řízení ve věcech zápisu do obchodního rejstříku není podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu vhodným ani dostatečným nástrojem schopným ochránit tvrzená zasažená práva akcionářů. Ústavní soudÚstavní soud již ve svém usnesení ze dne 18. května 1999 sp. zn. I. ÚS 185/98 (Sbírka rozhodnutí, svazek č. 14, usnesení č. 35, str. 331) uvedl, že v řízení před rejstříkovým soudem se nerozhoduje o právech nebo povinnostech akcionářů, ale pouze o právech nebo povinnostech podnikatelského subjektu zapsaného či zapisovaného do obchodního rejstříku. Pro případ, že by práva akcionářů mohla být dotčena nezákonností rozhodnutí, na jehož základě k příslušnému zápisu do obchodního rejstříku dochází, poskytuje zákon ochranu těmto právům tam, kde to považuje za potřebné, jiným způsobem.
52.
Z textu ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., jednoznačně vyplývá, že po přijetí napadeného ustanovení soudy v zákonem stanovených případech již nepřezkoumávají hmotněprávní předpoklady návrhů na zápis, ale pouze předpoklady formální, přesně definované zákonem, a jde tak o činnost převážně registrační. K celé věci považuje Ústavní soudÚstavní soud za nezbytné uvést, že dle stávající právní úpravy subjekty podávající návrh na zápis do rejstříku (dále jen „účastníci“) platí notáři odměnu za sepsání notářského zápisu (vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů). Rovněž mají uloženu povinnost zaplatit i příslušný soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku (zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se tak o placené úkony, bez jejichž splnění nemůže být zápis do rejstříku proveden. Účastníci pak legitimně očekávají, že pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k provedení zápisu, včetně připojení příslušného notářského zápisu osvědčujícího soulad usnesení valné hromady s příslušnými právními předpisy, nelze mít pochyb, že stanovené podmínky k provedení zápisu byly splněny a zápis do rejstříku může být proveden.
53.
Ke standardním právním nástrojům jak evropských ústavních soudůústavních soudů, tak soudů mezinárodních, resp. nadnárodních (srov. četná rozhodnutí Evropského soudu i ESD) patří test proporcionality, který soudy používají mj. při posuzovaní střetu veřejného zájmu s individuálními právy či svobodami. V nálezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 27, nález č. 105, str. 177, vyhlášen pod č. 405/2002 Sb.) Ústavní soud s odvoláním na preambuli a první článek Ústavy konstatoval, že v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (přiměřenosti v širším smyslu), jež může být také nazývána zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod. Tato obecná zásada zahrnuje tři kritéria posuzování přípustnosti zásahu. Prvním z nich je princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), dle něhož musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná o kritérium potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího – ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám – z více možných prostředků. Třetím kritériem je princip přiměřenosti (v užším smyslu), dle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních.
54.
Ústavní soudÚstavní soud má za to, že provedení zápisu do rejstříku bez vydání rozhodnutí za předpokladu, že zapisované skutečnosti mají podklad v připojeném notářském zápisu, a za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl, je, jak vyplývá z již citované obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona č. 216/2005 Sb., jistě legitimním cílem, neboť základem navrhované novely byla právě celková transformace hmotněprávní a procesněprávní úpravy obchodního rejstříku a důsledkem přijetí novely mělo být zrychlení procesu zápisu do obchodního rejstříku, eliminace případných dalších řízení a celkové zlepšení prostředí pro podnikání českých i zahraničních osob, a tím i lepší naplnění práv zaručených Listinou. Provedení přímého zápisu v rámci registračního principu dostojí i nárokům kritéria způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), dle něhož musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného zájmu. Napadené ustanovení je způsobilé dostát nárokům čl. 36 odst. 2 Listiny a zajistit soudní ochranu právům, jež mohla být v souvislosti se zápisem do rejstříku dotčena. Tohoto cíle lze dosáhnout i bez soudního přezkumu, neboť povinná forma připojeného notářského zápisu garantuje správnost skutečností do rejstříku zapisovaných. Cíl, který napadené ustanovení sleduje, se proto jeví jako legitimní.
55.
Zkoumat je však dále třeba potřebnost zvoleného prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k základním právům, která jsou podle názoru navrhovatele porušena, tj. k právu na spravedlivý proces a k zásadě nezávislosti soudů. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že základním smyslem obchodního rejstříku je zajistit transparentnost podnikatelského života, zpřístupnit každému zájemci všechny údaje o obchodníkovi, které jsou důležité z hlediska jeho důvěryhodnosti, z hlediska jeho schopnosti a vůle plnit existující i budoucí závazky. Obchodní rejstřík směřuje především k evidenci osob vystupujících v obchodních vztazích. Evropská unie je přitom postavena na myšlence svobodné hospodářské soutěže a právního státu. V souladu s vyvíjející se právní úpravou i judikaturou v zemích Evropské unie je v souvislosti s vedením obchodního rejstříku viditelný posun k plnění jeho funkcí v pouhé evidenci podnikatelských subjektů, přičemž hmotněprávní přezkum by měl být opuštěn a rozhodující role by měla být přenesena na podnikatele, který by měl být s to formulovat takový návrh, který splní požadavky zákona. Ve světle výše uvedeného plně obstojí i druhé měřítko principu proporcionality, to je potřebnost zvoleného prostředku.
56.
Z hlediska třetího kritéria, tedy kritéria přiměřenosti (v užším smyslu), Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadené ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., v porovnání s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, neústavním postupem omezovalo právo navrhovatele či účastníků rejstříkového řízení na spravedlivý proces či bylo v rozporu se zásadou nezávislosti soudů. Zákonodárce měl samozřejmě prostor k úvaze, zda zakotví přímý zápis do obchodního rejstříku, a byl přitom povinen dbát na to, aby zvolený postup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti. Ústavní soudÚstavní soud uznává, že rekodifikace občanského soudního řádu zákonem č. 216/2005 Sb. znamenala podstatné změny v pojetí vedení obchodního rejstříku, tyto změny ve vztahu k napadenému ustanovení však nejsou v žádném případě v rozporu s přiměřeností použitých prostředků. Podle ustálené judikatury Evropského soudu není smyslem čl. 6 odst. 1 Úmluvy vytvořit nová hmotná práva postrádající zákonný podklad v daném státě, nýbrž poskytnout procesní ochranu právům přiznaným vnitrostátním právem, přičemž tento článek sám o sobě nezajišťuje právům a závazkům zajišťovaným právním řádem smluvních států žádný konkrétní věcný obsah.
57.
Ústavní soudÚstavní soud nezjistil, že by ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovaným komponentům porušovalo ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužití práva chráněného ústavním pořádkem.
58.
Pokud se týká tvrzení navrhovatele o porušení principu nezávislosti soudní moci napadeným ustanovením § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že princip nezávislosti soudů je jedním ze stěžejních ústavních principů. V České republice moc soudní vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, a to podle výslovného znění čl. 81 Ústavy. V čl. 82 odst. 1 Ústava dále zaručuje nezávislost a nestrannost soudců při výkonu soudcovských mandátů. Základní zásady soudního řízení jsou pak upraveny Ústavou a Listinou, které ve svých ustanoveních vymezují pravomoc soudní moci (viz čl. 4 a 81 až 96 Ústavy) a minimální standardy dodržování základních práv a svobod účastníků soudních řízení, včetně ústavního práva každého na soudní a jinou právní úpravu a na spravedlivý proces (viz čl. 36 až 40 Listiny). Všichni účastníci soudního řízení mají před soudem rovná práva (viz čl. 96 odst. 1 Ústavy), a to bez ohledu na jejich formu a postavení ve společnosti. Nezávislost rozhodování obecných soudů se pak uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 Listiny, z čl. 6 odst. 1 Úmluvy, jakož i z čl. 1 Ústavy. Právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny je pak výrazem jedné ze stěžejních zásad, na nichž spočívá demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy). Ochrana těchto práv je ústavně svěřena především obecným soudům (čl. 90 Ústavy), které při výkonu své jurisdikční pravomoci jsou vázány zákonem (čl. 95 odst. 1 Ústavy), a to jak v oblasti hmotného, tak i procesního práva, jehož předpisy (pro úsilí o ochranu práva) vymezují stanovený postup, jímž je vázán nejen účastník soudního řízení, ale i obecný soud sám. Aplikace těchto procesních předpisů obecnými soudy, případně jejich výklad jako formální (procesní) předpoklad zákonnosti jejich rozhodnutí, musí proto být vždy s ústavními principy ve shodě.
59.
Skutečnost, že soud zkoumá podmínky pro provedení zápisu pouze z formálního hlediska, není v rozporu se zásadou nezávislosti soudů (čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy) ani neznamená porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny. Listina poskytuje soudní (procesní) ochranu pouze tomu právu, které účastníkům právní řád (hmotné právo) garantuje. Smyslem tohoto ustanovení je tedy poskytnout právo na spravedlivý proces k uplatnění svého práva, tedy práva, které zákonodárce účastníkům jako subjektivní právo zaručuje. Podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu by k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny došlo tehdy, pokud by byla komukoli upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy by pak k porušení práva na spravedlivý proces došlo, pokud by bylo porušeno právo projednat záležitost účastníka řízení spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě. Ústavní soudÚstavní soud nedospěl k závěru, že by napadené ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., znamenalo porušení takto prohlášeného práva na spravedlivý proces, které zaručuje každému zákonné a ústavnímu pořádku odpovídající posouzení jeho práva, a to za plného respektování ustanovení § 95 odst. 1 Ústavy, podle kterého je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu.
60.
Ústavní soudÚstavní soud je názoru, že napadené ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., není ani v rozporu s požadavkem tzv. plné soudní jurisdikce tak, jak tvrdí navrhovatel. Ochrana podnikatelů proti nežádoucím zápisům do obchodního rejstříku je totiž upravena pro případ fikce zápisu v ustanovení § 200db odst. 4 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., podle jehož dikce se podnikatel a osoby, které se podle zvláštního předpisu zapisují do rejstříku v rámci zápisu podnikatele, mohou do jednoho měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny dotčeného zápisu.
61.
Navrhovatel svůj návrh na zrušení ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., odůvodnil tvrzením, že napadené ustanovení občanského soudního řádu je podle jeho názoru v rozporu s právem na spravedlivý proces a v rozporu se zásadou nezávislosti soudů zakotvenou v čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem neshledal. Nad rámec argumentace navrhovatele se pak Ústavní soudÚstavní soud zabýval tím, zda předmětná právní úprava ústavně nekonformním způsobem nezasahuje do vlastnických práv, a dospěl k závěru, že minoritní i majoritní vlastníci mají k dispozici prostředky právní ochrany garantované hmotněprávními ustanoveními obchodního zákoníku (ustanovení § 183k odst. 1 obchodního zákoníku), a tudíž vlastnická práva vlastníků účastnických cenných papírůcenných papírů nejsou dotčena. K ochraně vlastnického práva v souvislosti s aplikací ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku se pak Ústavní soudÚstavní soud podrobně vyjádřil v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (viz výše).
62.
Pokud napadené ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., ukládá soudu při splnění zákonem stanovených podmínek provedení zápisu do obchodního rejstříku v rámci nesporného řízení a Ústavní soudÚstavní soud neshledal v souvislosti s aplikací tohoto ustanovení jeho rozpor s ústavním pořádkem, nelze ve světle výše uvedeného než uzavřít, že nejsou dány důvody pro zrušení napadeného ustanovení.
63.
Ústavní soudÚstavní soud proto návrh za zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a návrh na zrušení ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., nyní ustanovení § 200da odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 61/2009 Sb. | Vyhláška č. 61/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
Vyhlášeno 6. 3. 2009, datum účinnosti 6. 3. 2009, částka 20/2009
* Čl. I - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
* Čl. II - Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, se mění takto:
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 6. 3. 2009
61
VYHLÁŠKA
ze dne 25. února 2009,
kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 182/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 24 odst. 2 písm. a), § 27a odst. 5 a § 27b odst. 7 písm. a), b) a c) zákona:
Čl. I
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
Čl. II
Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, se mění takto:
1.
V § 1 písmeno c) zní:
„c)
veterinární požadavky na zařízení pro uchování těl ulovené volně žijící zvěře,“.
2.
V § 1 písmeno h) zní:
„h)
veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby a pro zacházení s těmito produkty, a co se rozumí tímto malým množstvím,“.
3.
V § 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a vedení záznamů proškolené osoby, veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře a pro zacházení s nimi, a co se rozumí tímto malým množstvím.“.
4.
§ 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní:
㤠5
Zařízení pro uchování těl ulovené volně žijící zvěře
Zařízení pro uchování těl ulovené volně žijící zvěře, které prodává nebo dodává těla ulovené volně žijící zvěře podle § 27b odst. 1 zákona anebo dodává těla ulovené volně žijící zvěře do zařízení pro nakládání se zvěřinou4), musí být registrováno a musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
4)
Bod 1.18 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.“.
5.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Veterinární osvědčení je vystaveno úředním veterinárním lékařem na základě prohlídky živočišných produktů provedené před jejich naložením.“.
6.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a zní:
㤠11a
Ryby a jiní živočichové pocházející z akvakultury
Za malé množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury, určených k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli5a), se považuje takové množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.
5a)
Čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.“.
7.
V § 12 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „Vzor upozornění je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.“.
8.
V § 12 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které včetně poznámky pod čarou č. 6a znějí:
„(3)
Lovec může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 po negativním vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) provedeném laboratoří, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření nebo státním veterinárním ústavem, anebo laboratoří, které bylo krajskou veterinární správou vydáno povolení pro tento druh vyšetření podle § 50 odst. 3 zákona.
(4)
Předmětem prodeje zvěře v maloobchodní prodejně je pouze tělo zvěře, které
a)
je provázeno plombou a lístkem o původu zvěře vydanými podle zvláštního právního předpisu6a),
b)
je uchováváno při teplotě od 0 °C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dnů od data ulovení, nebo při teplotě od 0 °C do 1 °C po dobu nejdéle 15 dnů od data ulovení,
c)
je skladováno odděleně od zboží jiného druhu.
(5)
Pro prodej zvěře přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti platí ustanovení odstavce 4 písm. b) obdobně.
6a)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
9.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:
㤠12a
(1)
Proškolená osoba provede vyšetření těl zvěře, při němž se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt výrazných změn na kůži a osrstění způsobených ektoparazity, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o:
a)
velkou volně žijící zvěř, vyšetří se tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, vnitřní orgány, svalovina a na hlavě zejména sliznice dutiny ústní a jazyk,
b)
zajíce a divoké králíky, vyšetří se oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, nebo
c)
zvěř pernatou, vyšetří se oči a tělní otvory.
(2)
Velká volně žijící zvěř se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Orgány dutiny hrudní, játra, slezina a ledviny, pokud byly vyňaty z těla ven, se předloží k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem.
(3)
Proškolená osoba v záznamech kromě údajů uvedených v § 27b odst. 4 zákona dále uvede
a)
identifikační údaje lovce, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo, identifikační číslo a umístění organizační jednotky, jde-li o právnickou osobu, a evidenční číslo plomby,
b)
datum a výsledek vyšetření zvěře podle odstavce 1 slovy
1.
BEZE ZMĚN; jestliže nebyly nalezeny žádné znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, nebo
2.
SE ZMĚNAMI; jestliže byly nalezeny znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, a
c)
pořadové číslo, evidenční číslo osvědčení a podpis.
(4)
Vzor záznamu vedeného proškolenou osobou podle odstavce 3 je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.“.
10.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Chovatel může v malých množstvích prodávat se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu v místě výroby přímo konečnému spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.“.
11.
V § 13 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
12.
V § 13 odstavec 6 zní:
„(6)
Za malé množství syrového, mlékárensky neošetřeného mléka a syrové smetany, určené k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto syrového mléka nebo syrové smetany, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti9) daného spotřebitele.“.
13.
V § 17 odst. 2 se slova „včetně drobů“ zrušují.
14.
V § 25 odst. 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
15.
V § 26 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
16.
V § 26 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „uvedeném v odstavci 1 písm. a),“ zrušují.
17.
V § 26 odst. 1 písm. a) bodu 2 se slova „uvedeném v odstavci 1 písm. a),“ zrušují.
18.
V § 26 odst. 2 se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „písm. a)“ a slova „včetně drobů“ se zrušují.
19.
V § 26 odst. 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
20.
V § 28 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
21.
V § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „uvedenou v odstavci 1 písm. a),“ zrušují.
22.
V § 28 odst. 1 písm. a) bodu 2 se slova „uvedenou v odstavci 1 písm. a),“ zrušují.
23.
V § 28 odst. 2 se slova „písm. b) a c)“ nahrazují slovy „písm. a) a b)“.
24.
Za přílohu č. 3 se doplňují přílohy č. 4 a 5, které znějí:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
Vzor upozornění
27kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
ZÁZNAM PROŠKOLENÉ OSOBY O VYŠETŘENÍ ULOVENÉ VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVĚŘE, PROŠKOLENÁ OSOBA
661kB
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Vyhláška č. 60/2009 Sb. | Vyhláška č. 60/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě
Vyhlášeno 26. 2. 2009, datum účinnosti 1. 3. 2009, částka 19/2009
* Čl. I - Vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 2009
60
VYHLÁŠKA
ze dne 16. února 2009,
kterou se mění vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 22a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, se mění takto:
1.
V § 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.“.
2.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Základní pojmy
Pro účely části druhé této vyhlášky se rozumí
a)
časovým rozdílem časový posun mezi dvěma časovými pásmy podle zimního času,
b)
členem letové posádky pilot, palubní technik a letecký navigátor, určený do služby v letadle během doby letu,
c)
členem posádky letadla člen letové posádky a palubní průvodčí,
d)
dělenou letovou službou letová služba sestávající ze 2 částí, které jsou od sebe odděleny částečným odpočinkem,
e)
dnem časový úsek 24 hodin po sobě jdoucích začínající v 0.00 hodin jednotného světového času,
f)
dnem volna kalendářní den vyznačený v rozpisu služeb, kdy nejsou členu posádky letadla uloženy leteckým dopravcem služební povinnosti,
g)
vhodnou místností pro částečný odpočinek a letovou zálohu přiměřeně vybavený prostor, umístěný v nehlučném prostředí a nepřístupný veřejnosti, a
h)
vhodným ubytováním samostatná místnost pro každého člena posádky letadla, umístěná v nehlučném prostředí, vybavená lůžkem, s dostatečnou ventilací, popřípadě zařízením pro regulaci teploty a intenzity světla.“.
3.
V úvodní části § 3 odst. 1 se na konci věty doplňuje slovo „alespoň“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slovo „přepravy“ nahrazuje slovy „dobu místního přesunu do místa vhodného ubytování a zpět“.
5.
V § 3 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
dobu poletové činnosti,“.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).
6.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Letecký dopravce stanoví dobu poletové činnosti po skončení posledního letu dané služby podle typu letadla a druhu provozu. Poletovou činností se rozumí činnost stanovená schválenou Provozní příručkou leteckého dopravce. Délka doby poletové činnosti činí alespoň 30 minut.“.
7.
V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Souhlasí-li s tím člen posádky letadla a jsou-li splněny podmínky stanovené touto vyhláškou, může být zahájen výkon další služby před uplynutím doby stanoveného odpočinku po ukončení předchozí služby.“.
8.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Celková doba letu
Bez ohledu na nejvyšší rozsah celkové doby letu podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství1) letecký dopravce zajistí, aby celková doba letu nepřekročila 280 hodin v průběhu 90 kalendářních dnů po sobě jdoucích.“.
9.
V úvodní části § 5 odst. 1 se na konci věty doplňuje slovo „alespoň“.
10.
V § 5 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
11.
V § 5 odst. 1 písm. d) se slovo „základního“ zrušuje.
12.
V § 5 odst. 2 se slovo „domovském“ nahrazuje slovem „mateřském“.
13.
V § 5 se odstavce 3, 4, 5, 6 a 7 zrušují.
14.
§ 6 se včetně nadpisu zrušuje.
15.
V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „doba přepravy v obou směrech mezi místem výkonu služby a místem vhodného ubytování“ nahrazují slovy „doba místního přesunu do místa vhodného ubytování a zpět“.
16.
V § 7 odst. 2 se slova „a zdvojenou posádku letadla“ nahrazují slovy „upravenou v § 8 a 9“.
17.
V § 8 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
18.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Do letové služby, která zahrnuje nejvýše 6 sektorů, může letecký dopravce určit zesílenou posádku letadla, v níž jsou všechny funkce základních členů posádky letadla stanovené leteckým dopravcem pro daný typ letadla zdvojeny (dále jen „zdvojená posádka“). Pro zdvojenou posádku se nepoužije ustanovení § 8 odst. 1 a 2.“.
19.
V § 9 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
20.
V § 10 se věta první zrušuje.
21.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Požadavky na odpočinek
(1)
Je-li doba minimálního odpočinku stanovená přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) určena délkou předchozí služby, zvýší se tato doba o dobu částečného odpočinku, byla-li předcházející služba dělená.
(2)
V případě, že je služba zahajována nejméně po dobu 5 dnů po sobě jdoucích mimo mateřské letiště, poskytne se členu posádky letadla v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) odpočinek ve stejné délce jako v případě, že je služba zahajována na mateřském letišti.
(3)
Bylo-li členu posádky letadla během částečného odpočinku zajištěno vhodné ubytování s možností odpočinku na lůžku po dobu alespoň 8 hodin, doba částečného odpočinku se pro účely stanovení odpočinku nezapočítává.
(4)
Letecký dopravce prodlouží dobu odpočinku o dobu, o kterou doba místního přesunu do místa vhodného ubytování a zpět překročila 2 hodiny.
(5)
Letecký dopravce může zkrátit dobu odpočinku o dobu, o kterou je doba místního přesunu do místa vhodného ubytování a zpět kratší než 2 hodiny, pokud doba místního přesunu do místa vhodného ubytování a zpět nepřekročila 1 hodinu 30 minut na cestu tam a zpět, přičemž však doba odpočinku stráveného členem posádky letadla v místě vhodného ubytování nesmí být kratší než 10 hodin.
(6)
Letecký dopravce prodlouží dobu odpočinku
a)
na 36 hodin zahrnujících 2 místní noci v období 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, které začíná v 0.00 hodin jednotného světového času dne následujícího po dni, v němž člen posádky letadla nastoupil do služby po ukončení předchozího prodlouženého odpočinku podle tohoto ustanovení nebo podle písmene b),
b)
na 60 hodin zahrnujících 3 místní noci v období 10 kalendářních dnů po sobě jdoucích, které začíná v 0.00 hodin jednotného světového času dne následujícího po dni, v němž člen posádky letadla nastoupil do služby po ukončení předchozího prodlouženého odpočinku podle písmene a) nebo podle tohoto ustanovení.
(7)
Jestliže časový rozdíl mezi místem zahájení a místem ukončení letové služby je 4 a více hodin, prodlouží letecký dopravce dobu odpočinku na 14 hodin a za každé překročené časové pásmo, počínaje pátým časovým pásmem, o dalších 30 minut.
(8)
Letecký dopravce stanoví členu posádky letadla, který vykonal 1 nebo více letových služeb, během níž časový rozdíl mezi místy začátku a konce služeb činil nejméně 4 hodiny, a který ukončil výkon letové služby v místě s časovým rozdílem menším než 1 hodina od místa jeho mateřského letiště, dobu odpočinku za dodržení těchto podmínek:
a)
jestliže doba strávená členem posádky letadla mimo mateřské letiště byla 60 hodin nebo kratší, činí doba odpočinku nejméně 24 hodin nebo čtyřnásobek časového rozdílu mezi časem v místě mateřského letiště a časem v místě, které se nachází v nejvzdálenějším časovém pásmu, v němž člen posádky letadla absolvoval odpočinek, podle toho, která hodnota je vyšší,
b)
jestliže doba strávená členem posádky letadla mimo mateřské letiště byla delší než 60 hodin, činí doba odpočinku nejméně 48 hodin nebo osminásobek časového rozdílu mezi časem v místě mateřského letiště a časem v místě, které se nachází v nejvzdálenějším časovém pásmu, v němž člen posádky letadla absolvoval odpočinek, podle toho, která hodnota je vyšší,
c)
jestliže doba odpočinku absolvovaného členem posádky letadla mimo mateřské letiště činila alespoň 48 hodin a odpočinek byl absolvován v místě s časovým rozdílem menším než 4 hodiny od místa mateřského letiště, může zkrátit letecký dopravce dobu odpočinku stanoveného podle písmene b) čtyřnásobně.
(9)
Jestliže nebyla letová služba, během níž rozdíl při překročení časových pásem činil nejméně 4 hodiny, a jejíž výkon byl ukončen v místě s časovým rozdílem menším než 1 hodina od místa mateřského letiště, ukončena na mateřském letišti, umožní letecký dopravce na žádost velitele letadla po vyjádření členů posádky letadla vykonat navíc 1 letovou službu tak, aby její výkon byl ukončen v místě jejich mateřského letiště, kde musí být členu posádky letadla poskytnut odpočinek v souladu s odstavcem 8.
(10)
Letecký dopravce stanoví v rozpisu služeb členu posádky letadla dny volna v rozsahu
a)
7 dnů v kalendářním měsíci, do kterých lze zahrnout dobu odpočinku, a
b)
24 dnů v kalendářním čtvrtletí, do kterých lze zahrnout dobu odpočinku.
(11)
Den volna musí zahrnovat 2 místní noci. Den volna stanovený v rozpisu služeb, který nebyl z provozních důvodů poskytnut, musí být členu posádky letadla v nejbližším možném termínu nahrazen jiným dnem volna.
(12)
Nad rámec dnů volna podle odstavce 10 může letecký dopravce poskytnout členu posádky letadla další dny volna, do kterých lze zahrnout dobu odpočinku.“.
22.
V § 12 písm. a) se slova „základnu v zahraničí“ nahrazují slovy „jinou základnu“.
23.
V § 12 písm. a), b) a c) se slova „domovské“ a „domovském“ nahrazují slovy „mateřské“ a „mateřském“.
24.
V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Souhlasí-li s tím člen posádky letadla a jsou-li splněny podmínky stanovené touto vyhláškou, může být zahájen výkon další letové zálohy před uplynutím doby stanoveného odpočinku po ukončení předchozí letové zálohy.“.
25.
V § 14 odst. 1 písm. b) se slovo „základního“ zrušuje.
26.
V § 14 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
27.
V § 14 odst. 2 se slovo „základního“ zrušuje.
28.
V § 14 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Bendl v. r. |
Zákon č. 59/2009 Sb. | Zákon č. 59/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2009, datum účinnosti 1. 4. 2009, částka 19/2009
* Čl. I - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2009
59
ZÁKON
ze dne 11. února 2009,
kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 16a odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Pokud pojištěnec za vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsaného na receptu platí doplatek, je součet doplatků za všechna balení léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely jednoho druhu snížen o zaplacený regulační poplatek nebo jeho příslušnou část, a to tak, aby částka zaplacená pojištěncem za doplatek a regulační poplatek činila nejméně 30 Kč,“.
2.
V § 16a odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc27i) nebo pojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině“.
Poznámka pod čarou č. 27i zní:
„27i)
§ 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 27i až 27k se označují jako poznámky pod čarou č. 27j až 27l, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3.
V § 16a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu27m) poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu27n) méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb.“.
Poznámky pod čarou č. 27m a 27n znějí:
„27m)
§ 48 až 50 a 52 zákona č. 108/2006 Sb.
27n)
§ 71 odst. 4 a § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
4.
V § 16a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne.“.
5.
V § 16a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Zdravotnické zařízení je povinno použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací.“.
6.
V § 16a odst. 11 se slova „odstavce 10“ nahrazují slovy „odstavců 9 a 10“.
7.
V § 16b odst. 1 větě první se za slova „limit ve výši 5 000 Kč,“ vkládají slova „u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 2 500 Kč,“.
8.
V § 16b odst. 1 větě čtvrté se slova „částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada stanovená podle § 17 je nižší než 30 % maximální ceny24) a“ zrušují, na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 58/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 58/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 26. 2. 2009, částka 18/2009
58
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 13. února 2009
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 27. června 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
VESELÍČKO| Písek| Jihočeský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 57/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 57/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 26. 2. 2009, částka 18/2009
57
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 13. února 2009
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 27. června 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
MLÝNSKÉ STRUHADLO| Klatovy| Plzeňský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Úplné znění zákona č. 56/2009 Sb. | Úplné znění zákona č. 56/2009 Sb.
Úplné znění zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 26. 2. 2009, částka 18/2009
* § 1 - Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
* § 2 - Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 22) ukládané podle tohoto zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního
* § 3 - Poplatníci pojistného
* § 4 - Pojistné
* Vyměřovací základ
* § 5 - (1) Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se
* § 5a - Vyměřovacími základy zaměstnavatele jsou
* § 5b - (1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí
* § 5c - (1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové po
* § 5d - Vyměřovací základy podle § 5 až 5c se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
* § 6 - Rozhodné období
* § 7 - Sazby pojistného
* Odvod pojistného
* § 8 - (1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
* § 9 - (1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
* § 10 - Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu17), plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evide
* § 11 - Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného i pojistné, které je povinna platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice odečte úhrn dávek nemocenskéh
* § 12 - (1) Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení18) je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evi
* § 13 - (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení19).
* § 13a - (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné
* § 14 - (1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu.
* § 14a - (1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
* § 14b - (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodo
* § 14c - (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 o
* § 15 - (1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání
* § 15a - Maximální vyměřovací základy
* § 16 - (1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění.
* § 16a - (1) Zahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých
* § 17 - Přeplatek pojistného
* § 18 - Promlčení pojistného
* § 19 - Způsob placení pojistného
* § 20 - Penále
* § 20a - Povolení splátek pojistného a penále
* § 21 - Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení
* § 22 - Pokuty
* § 22a - (1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí:
* § 22b - Pravděpodobná výše pojistného
* § 22c - Uschovávání účetních záznamů
* § 22d - Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu
* § 23 - Počítání času
* § 23a - Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 31. července kalendá
* § 23b - (1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a
* § 24 - Tiskopisy
* § 25 - Zvláštní ustanovení
* § 25a - Úhrada odvedeného pojistného
* § 25b - Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění.
* Ustanovení přechodná a závěrečná
* § 26 - (1) Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.
* § 27 - Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění po
* § 27a - (1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“),
* § 28 - Družstvo, které podle dosavadních předpisů25) přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených
* § 28a - Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.
* § 29 - zrušen
* § 30 - Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.
* § 31 - zrušen
* § 32 - Zrušují se s působností pro Českou republiku:
* § 33 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
56
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 10/1993 Sb., zákonem č. 160/1993 Sb., zákonem č. 307/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 241/1994 Sb., zákonem č. 59/1995 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 149/1995 Sb., zákonem č. 160/1995 Sb., zákonem č. 113/1997 Sb., zákonem č. 134/1997 Sb., zákonem č. 306/1997 Sb., zákonem č. 18/2000 Sb., zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 118/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 220/2000 Sb., zákonem č. 238/2000 Sb., zákonem č. 492/2000 Sb., zákonem č. 353/2001 Sb., zákonem č. 263/2002 Sb., zákonem č. 362/2003 Sb., zákonem č. 424/2003 Sb., zákonem č. 425/2003 Sb., zákonem č. 437/2003 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 281/2004 Sb., zákonem č. 359/2004 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 168/2005 Sb., zákonem č. 253/2005 Sb., zákonem č. 361/2005 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 62/2006 Sb., zákonem č. 189/2006 Sb., zákonem č. 264/2006 Sb., zákonem č. 585/2006 Sb., zákonem č. 153/2007 Sb., zákonem č. 181/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 305/2008 Sb. a zákonem č. 2/2009 Sb.
ZÁKON
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
§ 2
Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 22) ukládané podle tohoto zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu.
§ 3
Poplatníci pojistného
(1)
Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:
a)
zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby1),
b)
zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
1.
zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2.
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
3.
členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
4.
fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8,
5.
soudci,
6.
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
7.
členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
8.
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
9.
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10.
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu1c), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu1d),
11.
osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce,
13.
pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
14.
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
15.
členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.
(2)
Zaměstnavatelé jsou poplatníky
a)
pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3 písm. a), a
b)
pojistného na důchodové pojištění, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3 písm. b).
(3)
Zaměstnanci jsou poplatníky
a)
pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 1 až 13, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění1e); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění nebo v době přerušení nemocenského pojištění1f) byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu, nebo
b)
pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 14 a 15, kteří jsou účastni důchodového pojištění1g); za tohoto zaměstnance se považuje též osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.
(4)
Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění2), a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění52).
(5)
Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
(6)
Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.
§ 4
Pojistné
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.
Vyměřovací základ
§ 5
(1)
Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
(2)
Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
a)
náhrada škody podle zákoníku práce,
b)
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů4) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů4a),
c)
věrnostní přídavek horníků5),
d)
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích6), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e)
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f)
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
g)
pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.
(3)
Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje kromě příjmů uvedených v odstavci 1 odměna ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře7). Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
(4)
Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 13] pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3), s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f). Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance10c), je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.
(5)
Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankoubankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto bankybanky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
§ 5a
Vyměřovacími základy zaměstnavatele jsou
a)
částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 písm. a),
b)
částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 písm. b).
§ 5b
(1)
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu54) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv55). Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů.
(2)
Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a)
jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc,
b)
jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou, po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též doba dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění,
c)
hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu b) větě druhé a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 větě první tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; ustanovení odstavce 1 věty třetí platí zde obdobně.
(3)
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění58a).
§ 5c
(1)
Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(2)
Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje zahraniční zaměstnanec; ustanovení § 5b odst. 3 věty druhé platí zde obdobně.
§ 5d
Vyměřovací základy podle § 5 až 5c se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
§ 6
Rozhodné období
(1)
Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak.
(2)
U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.
§ 7
Sazby pojistného
(1)
Sazby pojistného činí
a)
u zaměstnavatele
1.
v roce 2009 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a od roku 2010 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2.
počínaje rokem 2010 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 51 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3,
3.
21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b),
b)
u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c)
u osoby samostatně výdělečně činné
1.
29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 a 2, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
2.
1,4 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
d)
u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e)
u zahraničního zaměstnance 1,4 % z vyměřovacího základu.
(2)
Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 platí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.
(3)
Sazba pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok pro zaměstnavatele na základě jeho písemného oznámení. Zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil; k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží.
(4)
Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro účely stanovení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 pro kalendářní rok se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Za zaměstnavatele uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 2 se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve výši sazby uvedené v tomto ustanovení, a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku; pokud se právnická nebo fyzická osoba stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 ve lhůtě uvedené v odstavci 3 větě druhé též pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se v případech uvedených ve větě druhé nezjišťuje.
(5)
Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
(6)
Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Odvod pojistného
§ 8
(1)
Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
(2)
Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3)
Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
(4)
Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.
§ 9
(1)
Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(2)
Zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíce roku 2009 polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, a je-li částka pojistného vyšší než odečítaná náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně.
(3)
Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, odečte počínaje rokem 2010 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením59a) na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den vzniku dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény). Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu58c), a ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele; náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za kalendářní měsíc, v němž byla zaměstnanci vyplacena.
(4)
Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte počínaje rokem 2010 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně.
(5)
Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel, který provádí odečet podle odstavce 2 nebo 3, uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti v roce 2009 všem zaměstnancům a počínaje rokem 2010 zaměstnancům se zdravotním postižením, a výši rozdílu mezi pojistným a celou částkou nebo polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti.
(6)
Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.
(7)
Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavců 2, 3 nebo 4, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; za žádost o úhradu tohoto rozdílu se přitom považuje podání tiskopisu podle odstavce 5 nebo 6. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 14 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.
(8)
Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.
§ 10
Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu17), plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.
§ 11
Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného i pojistné, které je povinna platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice odečte úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených odsouzeným od pojistného, které je povinna za odsouzené odvádět (§ 8 odst. 1) a ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 1 odvede částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu Vězeňské službyVězeňské služby České republiky. Ustanovení § 9 odst. 5 až 7 platí pro věznici ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské službyVězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení věty první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.
§ 12
(1)
Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení18) je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.
(2)
Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.
(3)
Pojistné, které dluží obchodní společnost nebo družstvo, může zaplatit též společník obchodní společnosti anebo člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo představenstva nebo kontrolní komise družstva; to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem.
§ 13
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení19).
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za podmínek dále stanovených buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zálohy na pojistné“) a doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „doplatek na pojistném“).
§ 13a
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné
a)
za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,
b)
za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém dosáhla příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů v uvedené výši trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nebo
c)
za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
(2)
Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.
(4)
Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.
(5)
Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.
(6)
Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „přeplatek na pojistném na důchodové pojištění“) nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 9 a 10) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.
(7)
Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.
(8)
Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(9)
Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.
§ 14
(1)
Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu.
(2)
U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.
(3)
Za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 až 6 platí do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce.
(4)
U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.
(5)
Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(6)
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.
(7)
Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.
(8)
Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 až 6.
(9)
Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
(10)
Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.
(11)
Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 14a
(1)
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná může platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna. Pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která podala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna až do konce června následujícího kalendářního roku; pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která ještě nepodala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna jen do konce června kalendářního roku, ve kterém bude podávat přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti.
(3)
Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
§ 14b
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a za který nebyla podle § 13a povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předchozí věty je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který podle § 13a odst. 1 písm. b) nebyla povinna platit zálohy na pojistné, popřípadě nezaplatila zálohy na pojistné podle § 13a odst. 5, a to do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.
§ 14c
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 7 neplatí zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2). Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se však pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.
(2)
Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Jestliže osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němž podala přihlášku k nemocenskému pojištění, je pojistné na nemocenské pojištění za tento předcházející kalendářní měsíc splatné do konce kalendářního měsíce, v němž podala přihlášku k nemocenskému pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
(3)
Měsíční základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit. Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.
(4)
Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.
§ 15
(1)
Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. V tomto přehledu se kromě údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu (§ 15a), a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až e) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 9 věty třetí platí zde obdobně. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, uvádí v přehledu též tento údaj a je povinna příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního předpisu19d) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou.
(2)
Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat.
(3)
Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala.
(4)
Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3.
(5)
Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2 nebo 3 a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5b odst. 1 a 2, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou62), a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.
§ 15a
Maximální vyměřovací základy
(1)
Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
(2)
Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
a)
jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
b)
u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.
(3)
Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
(4)
Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).
(5)
Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
(6)
Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.
(7)
Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
§ 16
(1)
Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění.
(2)
Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené
a)
v § 6 odst. 1 písm. c) až e) zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí,
b)
v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí.
(3)
Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než deset let, považuje se za přeplatek na pojistném.
(4)
Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí.
§ 16a
(1)
Zahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který toto pojistné platí. Měsíční základ, který zahraniční zaměstnanec stanovil v souladu s tímto zákonem a odvedl z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit. Ustanovení § 14c odst. 3 věty druhé platí v případě věty třetí přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
(2)
Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zahraničním zaměstnancem zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku písemně oznámit zahraničnímu zaměstnanci den a důvod zániku jeho účasti na nemocenském pojištění.
§ 17
Přeplatek pojistného
(1)
Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě. Po úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění. Splatný závazek podle věty první a třetí se zjišťuje, má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren, ve vztahu ke všem těmto mzdovým účtárnám.
(2)
Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní bankybanky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2 písm. a) a c). Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná okresní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí.
(3)
Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.
§ 18
Promlčení pojistného
(1)
Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.
(2)
Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.
§ 19
Způsob placení pojistného
(1)
Pojistné se platí v české měně
a)
bezhotovostním převodem z účtu vedeného v České republice u bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo z účtu vedeného v zahraničí, na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,
b)
v hotovosti prostřednictvím bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence v České republice na příslušný účet podle písmene a), a jde-li o částku nepřevyšující 5 000 Kč, též zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné, přičemž v jednom kalendářním dni nelze v hotovosti zaplatit dohromady více než tuto částku, nebo
c)
v hotovosti v zahraničí na příslušný účet podle písmene a).
(2)
Za den platby pojistného se považuje
a)
u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v České republice u bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného,
b)
u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v zahraničí nebo u plateb v hotovosti v zahraničí den, kdy bylo uskutečněno připsání na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,
c)
u plateb v hotovosti v České republice den, kdy bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, držitel poštovní licence nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hotovost přijali.
(3)
BankaBanka, u které je veden účet okresní správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bancebance nebo ve spořitelním a úvěrním družstvu. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné bankybanky okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bancebance, která vede jeho účet.
(4)
Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu bancebance, která vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku.
(5)
Pokud držitel poštovní licence nedodrží lhůtu podle odstavce 4, je povinen uhradit okresní správě sociálního zabezpečení úrok ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankoubankou platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měl uhrazenou částku nejpozději převést. Držitel poštovní licence je rovněž povinen převést okresní správě sociálního zabezpečení úrok, který mu uhradí bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo za nedodržení lhůt podle zákona o platebním styku.
(6)
Spořitelní a úvěrní družstva jsou povinna poskytnout na žádost okresní správě sociálního zabezpečení čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.
§ 20
Penále
(1)
Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 8.
(2)
Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je
a)
den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo
b)
poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.
(3)
Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas anebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu.
(4)
Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení odstavce 6 část věty první za středníkem platí i zde. Pro účely odstavce 3 se dále považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši rovněž tehdy, pokud bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky pojistného byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena; podmínkou však je, že dlužné pojistné bylo do správné výše doplaceno nejpozději do 8 dnů po zjištění tohoto dluhu.
(5)
Penále se neplatí
a)
za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
b)
z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
c)
za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)],
d)
za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
e)
za dobu ode dne vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu, kterým se konkurs ruší45),
f)
za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
g)
za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,
h)
byla-li podána kasační stížnostkasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnostikasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnostikasační stížnosti.
(6)
Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány.
(7)
Jestliže pojistné bylo zaměstnavatelem zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky pojistného byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.
(8)
Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(9)
Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.
(10)
Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.
§ 20a
Povolení splátek pojistného a penále
(1)
Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 5 písm. e) a f).
(2)
Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může povolit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
(3)
Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců.
(4)
Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.
(5)
Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 4 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.
(6)
Okresní správa sociálního zabezpečení
a)
může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu,
b)
zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.
Ustanovení § 20 odst. 4 platí přitom obdobně.
(7)
Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.
§ 21
Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení
(1)
Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení20) zaměstnavateli, jestliže
a)
výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo
b)
výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo
c)
podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.
(2)
Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu (§ 5a) za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky zaměstnavatele, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.
(3)
Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.
(4)
Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.
§ 22
Pokuty
(1)
Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 5 odst. 5 větě třetí, § 9 odst. 5 a 6, § 10 větě první, § 11 větě první a třetí, § 15a odst. 3, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a větě třetí, § 22c a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení21) uložit zaměstnavateli pokutu až do výše
a)
20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti,
b)
100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.
(2)
Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem, § 22c a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení22) uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše
a)
20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti,
b)
100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.
(3)
Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.
(4)
Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.
§ 22a
(1)
Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí:
a)
nejstarší nedoplatky pojistného,
b)
běžné platby pojistného,
c)
penále,
d)
pokuty,
e)
přirážka k pojistnému.
(2)
Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se její platba v tomto pořadí:
a)
nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b)
běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c)
penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
pokuty.
(3)
Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17. Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.
(4)
Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.
(5)
Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném.
§ 22b
Pravděpodobná výše pojistného
(1)
Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 9 odst. 5 a 6, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
(2)
Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3)
Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 5 a 6 nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.
(4)
Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 5 a 6 nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 5 a 6 nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.
§ 22c
Uschovávání účetních záznamů
Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
§ 22d
Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách.
§ 23
Počítání času
(1)
Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2)
Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3)
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
(4)
Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného tiskopisu, žádosti nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podána poštovní zásilka obsahující podání.
(5)
Lhůta stanovená tímto zákonem k předložení předepsaného tiskopisu, ke splnění oznamovací povinnosti nebo k jinému úkonu je zachována, použije-li se služba dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy65) a správce tohoto portálu převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty.
§ 23a
Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 31. července kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.
§ 23b
(1)
Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.
(2)
Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatel má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele.
(3)
Za období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
§ 24
Tiskopisy
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit vydávání tiskopisů potřebných k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou poplatníci pojistného uvedení v § 3 povinni používat.
§ 25
Zvláštní ustanovení
(1)
Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání s těmito odchylkami:
a)
tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany,
b)
tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný útvar ozbrojených sil České republiky.
(2)
Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, PoliciePolicie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace s těmito odchylkami:
a)
tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,
b)
tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím útvar Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a zaměstnavatel příslušníka PoliciePolicie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(3)
Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Celní správy České republiky s těmito odchylkami:
a)
tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Generální ředitelství cel,
b)
tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný celní orgán.
(4)
Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky s těmito odchylkami:
a)
tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo vnitra,
b)
tam, kde se v těchto ustanoveních hovoří o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný orgán Hasičského záchranného sboru České republiky.
(5)
Pro stanovení vyměřovacího základu je nezapočitatelným příjmem též zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky.
(6)
Útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) odečtou úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného, které jsou povinny odvádět, a rozdíl odvedou na příslušný účet sdělený v oborech své působnosti orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a), odstavci 2 písm. a), odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a), které též v případě, že úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění je vyšší než pojistné, které má být odvedeno, uhradí plátcům pojistného tento rozdíl, a to do 8 dnů od podání stanoveného přehledu.
§ 25a
Úhrada odvedeného pojistného
Pokud se podle zvláštního předpisu uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace33), pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.
§ 25b
Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 26
(1)
Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.
(2)
Pro odvod pojistného23) za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(3)
Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.
(4)
Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového pojištění anebo v nichž sice nemocenského a důchodového pojištění účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993.
(5)
U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)16), anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.
(6)
Při stanovení pojistného24), které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
(7)
Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.
(8)
Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby.
(9)
Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem.
§ 27
Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992. Ustanoveními předchozích vět není dotčena povinnost zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993.
§ 27a
(1)
Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.
(2)
Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou50); v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.
(3)
V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.
(4)
Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.
(5)
Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.
(6)
Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.
(7)
Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.
(8)
Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá).
(9)
Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu.
§ 28
Družstvo, které podle dosavadních předpisů25) přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených za rok 1992, nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru 1993.
§ 28a
Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.
§ 29
zrušen
§ 30
Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.
§ 31
zrušen
§ 32
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1.
§ 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
2.
§ 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb.
3.
§ 11 písm. b) věta za středníkem a § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
4.
Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 262/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
5.
§ 145a vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 149/1988 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb.
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
1.
Zákon ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
2.
Zákon č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.
3.
Zákon č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, které nabylo účinnosti dnem vyhlášení (23. prosince 1993).
4.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. března 1994).
5.
Zákon č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.
6.
Zákon č. 59/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 1995.
7.
Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.
8.
Zákon č. 149/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1995 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995.
9.
Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
10.
Zákon č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1997.
11.
Zákon č. 134/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
12.
Zákon č. 306/1997 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
13.
Zákon č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejném ochránci práv, nabyl účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv (28. února 2000).
14.
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
15.
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2000).
16.
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
17.
Zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
18.
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
19.
Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
20.
Zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.
21.
Zákon č. 263/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2002).
22.
Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
23.
Zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
24.
Zákon č. 425/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
25.
Zákon č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
26.
Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
27.
Zákon č. 281/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. května 2004).
28.
Zákon č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti se stanovením platu a dalších náležitostí poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (15. června 2004).
29.
Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).
30.
Zákon č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2005).
31.
Zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce, nabyl účinnosti dnem 1. července 2005.
32.
Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005.
33.
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. září 2005).
34.
Zákon č. 62/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (8. března 2006).
35.
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou čl. XXI bodů 58, 62, 66, 68, 76, 86 a 92 a čl. XXII bodu 7, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2007.
36.
Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
37.
Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (1. ledna 2009).
38.
Zákon č. 153/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2007), s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 2, 4 a 6, která nabyla účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. (1. ledna 2009).
39.
Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2007).
40.
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. XXXVI bodu 1, které nabylo účinnosti dnem vyhlášení (16. října 2007), a čl. XXXVI bodů 6 až 11 a 14, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2009.
41.
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. XXXVI bodu 5, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2009.
42.
Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. III bodů 16, 41, 42, 45, 46, 48, 49, 51, 52, 58 a 59, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. srpna 2008).
43.
Zákon č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. ledna 2009).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
§ 4 služebního zákona.
1c)
§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
1d)
§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
1e)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
1f)
§ 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb.
1g)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
52)
§ 9 zákona č. 155/1995 Sb.
53)
§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.
3)
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
6)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
10c)
§ 3 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb.
54)
§ 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55)
§ 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
58a)
§ 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.
58b)
§ 7 zákona č. 187/2006 Sb.
59a)
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
58c)
§ 192 odst. 2 věta první zákoníku práce.
17)
§ 93 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.
18)
§ 7 písm. c) a d) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
19)
§ 7 písm. b) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
19d)
§ 7a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
62)
§ 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
45)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
64)
Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 104b odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
21)
§ 104b odst. 1 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
22)
§ 104b odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
22a)
§ 101 zákona č. 500/2004 Sb.
65)
§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
23)
§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
16)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
24)
§ 145b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
50)
§ 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 55/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 55/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 26. 2. 2009, částka 18/2009
55
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 12. února 2009
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 1. 2009 do 31. 1. 2009:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně (pro a. s. a s. r. o.) na rok 2009 (ze dne 17. 12. 2008) uzavřená mezi
Svazem dopravy České republiky - Sekcí silničního hospodářství
a
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekcí silničního hospodářství.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená na léta 2009 – 2010 (ze dne 17. 12. 2008) mezi
Svazem chemického průmyslu České republiky
a
Odborovým svazem ECHO.
3.
Kolektivní smlouva vyššího stupně (ze dne 9. 1. 2009) uzavřená mezi
Českým svazem zaměstnavatelů v energetice
a
Odborovým svazem ECHO
a
Českým odborovým svazem energetiků
a
Odborovým svazem zaměstnanců jaderných elektráren.
4.
Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená na léta 2009 - 2010 (ze dne 9. ledna 2009) mezi
Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR
a
Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu.
5.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2009 (ze dne 19. 1. 2009) uzavřená mezi
Zemědělským svazem České republiky
a
Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů
a
Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů České republiky.
Ministr:
RNDr. Nečas v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 54/2009 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 54/2009 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 9. prosince 2008 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb.
Vyhlášeno 26. 2. 2009, částka 18/2009
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
* III. - Dikce napadeného právního ustanovení
* IV. - Posouzení zákona z hlediska jeho přijetí a vydání ústavně předepsaným způsobem
* V. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
* VI. - Ústní jednání
* VII. - Dosavadní judikatura Ústavního soudu vztahující se k posuzované problematice
* VIII. - Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
54
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 9. prosince 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Praze podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb.,
takto:
Ustanovení § 105 odst. 1 věty tretí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb., a to text „Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.“, bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl doručen dne 19. 6. 2006 návrh Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to textu „Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.“ (dále též jen „napadené ustanovení“).
2.
Navrhovatel tak učinil poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) dospěl k závěru, že ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, jehož má být při řešení věci sp. zn. 11 Ca 253/2005 použito, je v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
3.
V uvedené věci sp. zn. 11 Ca 253/2005 je Městským soudem v Praze rozhodováno o žalobě JUDr. J. L., správkyně konkursní podstaty úpadce O.S.A., spol. s r. o., proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 7 ze dne 9. 8. 2005 č. j. 76204/05/007914/3347, kterým tento zamítl reklamaci žalobkyně proti jeho rozhodnutí ze dne 18. 7. 2005 č. j. 69719/05/007914/3347. Tímto rozhodnutím Finanční úřad pro Prahu 7 rozhodl o převedení přeplatku úpadce O.S.A., spol. s r. o., na dani z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) ve výši 3 668 Kč vykázaného ke dni 18. 7. 2005 na úhradu nedoplatku dotčené společnosti na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vykázaného ke dni 18. 7. 2005 ve výši 1 825 711 Kč. Žalobkyně v podaném návrhu namítá, že přeplatek na dani, který vznikl po prohlášení konkursu, je majetkovou hodnotou náležející do konkursní podstaty a finanční úřady jsou povinny řídit se ustanovením § 14 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o konkursu a vyrovnání“ nebo „ZKV“) a respektovat skutečnost, že započtení na majetek patřící do konkursní podstaty není možné.
4.
Městský soud v Praze při projednávání věci zaujal názor, že ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to text: „Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.“, jehož použití se v dané věci nabízí, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, konkrétně s článkem 11 Listiny, a proto podal návrh na zrušení tohoto ustanovení podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, neboť je tímto ustanovením vázán.
5.
V odůvodnění svého návrhu Městský soud v Praze argumentuje nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 544/02 [nález ze dne 7. 4. 2005 (N 76/37 SbNU 75)]*), z něhož vyplývá závěr, že pokud obecný soud postupoval v rozporu s kogentní normou [§ 14 odst. 1 písm. i) zákona o konkursu a vyrovnání] a nerespektoval tak cíl tohoto zákona, neodůvodněně tak zvýhodnil jednoho z věřitelů, tedy stát zastoupený finančními orgány. Současně navrhovatel připomíná, že vztah správce konkursní podstaty a správce daně v daňovém řízení je vztahem veřejnoprávním. Proto také otázka, zda správce konkursní podstaty má či nemá právo na vrácení přeplatku na dani či jakým způsobem má být naloženo s vratitelným přeplatkem, může být posuzována a rozhodována jen z hledisek a podle právních předpisů veřejnoprávních, nikoli podle těch, které upravují vztahy soukromoprávní. Taktéž přeplatek na dani ve smyslu ustanovení § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“) je právním pojmem veřejného práva. V závěru návrhu Městský soud v Praze shrnuje s poukazem na konstantní rozhodovací praxi Ústavního souduÚstavního soudu, že nesprávnou aplikací normy jednoduchého práva, která v posuzovaném případě umožňuje neodůvodněné zvýhodnění státu jako jednoho z věřitelů, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva (čl. 11 Listiny), a proto navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud napadené ustanovení zrušil dnem, který v nálezu stanoví.
6.
V průběhu řízení Městský soud v Praze navrhl ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, změnu původního návrhu, a to aby Ústavní soudÚstavní soud vyslovil, že ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před 1. 1. 2008, tj. ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb., (dále též jen „zákon č. 235/2004 Sb.“ nebo „zákon o DPH“) bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny. Svůj návrh Městský soud v Praze odůvodnil skutečností, že napadené ustanovení bylo zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, (dále jen „zákon č. 296/2007 Sb.“) zrušeno, nicméně jeho zrušení nemění nic na tom, že napadené ustanovení musí být i nadále aplikováno na právní vztahy nastalé za doby jeho platnosti a působnosti.
II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
7.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal Ústavní soud předmětný návrh účastníkům řízení – Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
8.
Ve svém vyjádření ze dne 13. 6. 2007 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček uvádí, že právní úprava vracení nadměrného odpočtu v § 105 zákona o DPH byla do zákona převzata z předcházejícího zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak je uvedeno i v důvodové zprávě k zákonu. Při schvalování napadeného ustanovení vycházel zákonodárce ze skutečnosti, že daňové řízení je realizace práv a povinností daňového subjektu vůči státu reprezentovanému správcem daně. Vztah daňového subjektu a správce daně, který upravují předpisy o daňovém řízení, je pak založen na nerovnosti, přičemž cílem daňových předpisů je výběr daně tak, aby nebyly zkráceny příjmy státu. Nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty v případě, kdy převýší odpočet daně daň na výstupu, je koncipován jako platba daně, která je správcem daně použita na úhradu daňových povinností podle § 59 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků nebo k úhradě případného nedoplatku na jiné dani, popřípadě u jiného správce daně za stanovených podmínek. Zákonodárný sbor, který zákon č. 235/2004 Sb. schválil, jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a naším právním řádem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem na zrušení ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb. posoudil ústavnost uvedeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí.
9.
Ve vyjádření Senátu Parlamentu České republiky ze dne 14. 6. 2007 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka připomíná, že se Senát k problematice úpravy obsažené v § 105 odst. 1 zákona o DPH již vyslovil ve svém vyjádření č. j. 10412/06 ze dne 17. října 2006 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 12/06 [nález ze dne 2. 7. 2008 (vyhlášen pod č. 342/2008 Sb.)]. Dále uvádí, že argumentace navrhovatele opírající se pouze o dřívější rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 544/02 (viz výše) se nezdá být přesvědčivá, neboť § 105 zákona o DPH již explicitně, na rozdíl od právního stavu platného do 30. dubna 2004, za něhož bylo vydáno výše uvedené rozhodnutí, obsahuje v podstatě výjimku z režimu zákona o konkursu a vyrovnání. Novelou zákona o konkursu a vyrovnání č. 27/2000 Sb., účinnou od 1. května 2000, dal zákonodárce sice jasně najevo, že nadále nebude privilegovat stát ohledně jeho pohledávek vůči úpadcům, přičemž privilegované postavení státu trvalo takřka desetiletí a týkalo se nejenom pohledávek daňových (šlo dále o poplatky, cla a příspěvky na sociální zabezpečení, pokud vznikly nejdéle tři roky před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu), avšak přijetím nového zákona o DPH jakoby tento postoj zrevidoval a odsouhlasil spolu s novým zákonem, že v případě nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty se stát nebude s ostatními věřiteli „dělit“. Je na posouzení Ústavního soudu, zda výjimka uvedená v § 105 odst. 1 větě třetí zákona o DPH, která zajišťuje státu z fiskálních důvodů „vyšší nároky“ na uspokojení jeho pohledávek než ostatním věřitelům zúčastněným na konkursu, je tou úpravou, kterou Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 544/02 pokládal za úpravu ústavně konformní a obhajitelnou.
III.
Dikce napadeného právního ustanovení
10.
Ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před 1. 1. 2008, tj. před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb., zní: „Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.“.
11.
Novelou provedenou zákonem č. 296/2007 Sb. byla předmětná věta třetí prvního odstavce § 105 zákona o DPH zrušena s účinností od 1. 1. 2008.
IV.
Posouzení zákona z hlediska jeho přijetí a vydání ústavně předepsaným způsobem
12.
Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nejdříve posoudil, zda zákon, u něhož je namítána protiústavnost napadeného ustanovení (ve znění platném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí finančního úřadu, tj. ke dni 9. 8. 2005), byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
13.
Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že zákon č. 235/2004 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 26. února 2004 na 27. schůzi, kdy pro něj z přítomných 187 poslanců hlasovalo 94 poslanců a 93 bylo proti. Dne 12. 3. 2004 byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej schválil dne 1. 4. 2004 na své 14. schůzi, kdy ze 73 přítomných senátorů pro něj hlasovalo 37 senátorů a 31 bylo proti. Prezident zákon nepodepsal a vrátil jej Poslanecké sněmovně, která o něm hlasovala na své 30. schůzi dne 22. dubna 2004. Z přítomných 184 poslanců hlasovalo 101 pro, proti bylo 83. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 235/2004 Sb. dne 23. 4. 2004, jeho účinnost nastala 1. 5. 2004.
14.
Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že zákon byl řádně přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
V.
Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
15.
Ústavní soudÚstavní soud si musel nejprve zodpovědět otázku, zda mu přísluší meritorně projednávat podaný návrh, když předmětné ustanovení zákona o DPH, jehož zrušení a posléze změnou návrhu vyslovení jeho protiústavnosti se navrhovatel domáhal, bylo novelou provedenou zákonem č. 296/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 zrušeno. Napadené ustanovení ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb. však bylo v dané věci aplikováno, tedy i v řízení o podané žalobě bude muset být aplikace tohoto ustanovení navrhovatelem přezkoumána.
16.
Podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je sice dán důvod zastavení řízení, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem. Jak však Ústavní soudÚstavní soud vyslovil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/06 [nález ze dne 6. 2. 2007 (vyhlášen pod č. 84/2007 Sb., dostupný též na http://nalus.usoud.cz)], podle právního názoru plynoucího z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 [nález ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; vyhlášen pod č. 78/2001 Sb.)] je Ústavní soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy příslušný meritorně přezkoumat ústavnost napadeného ustanovení, i když bylo již zrušeno (změněno), a to za podmínky, že adresátem tvrzeného důvodu protiústavnosti je veřejná moc, a nikoli subjekt soukromého práva. Vzhledem k tomu, že v dané věci je adresátem tvrzeného důvodu protiústavnosti veřejná moc, jsou v kontextu citovaného právního názoru vyjádřeného ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/06 splněny podmínky pro meritorní projednatelnost podaného návrhu.
17.
Nyní projednávaným návrhem navrhovatel splnil podmínky čl. 95 odst. 2 Ústavy, neboť se jím domáhá vyslovení protiústavnosti ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona o DPH, které souvisí s jeho rozhodovací činností, a proto je tento soud oprávněným navrhovatelem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
VI.
Ústní jednání
18.
Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soudÚstavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v přípisu ze dne 29. 5. 2008, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve svém vyjádření ze dne 13. 6. 2007 a předseda Senátu Parlamentu České republiky v přípisu ze dne 22. 5. 2008 vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.
VII.
Dosavadní judikatura Ústavního soudu vztahující se k posuzované problematice
19.
Ústavní soudÚstavní soud se již problematikou přípustnosti započtení daňových přeplatků na dani z přidané hodnoty na úhradu daňových nedoplatků v případě, že daňovým subjektem je úpadce, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, zabýval v řadě svých senátních nálezů, např. v nálezech sp. zn. I. ÚS 544/02 (viz výše), sp. zn. II. ÚS 35/05 [nález ze dne 20. 12. 2005 (N 232/39 SbNU 457)], sp. zn. III. ÚS 648/04 [nález ze dne 28. 7. 2005 (N 145/38 SbNU 135)], sp. zn. III. ÚS 41/05 [nález ze dne 18. 1. 2006 (N 19/40 SbNU 147)], sp. zn. IV. ÚS 408/05 [nález ze dne 31. 7. 2006 (N 146/42 SbNU 177)]. K návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení § 37a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 588/1992 Sb.“), § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb. a § 64 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků se pak Ústavní soudÚstavní soud předmětnou problematikou obsáhle zabýval v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/06 [nález ze dne 2. 7. 2008 (vyhlášen pod č. 342/2008 Sb., dostupný též na http://nalus.usoud.cz)]. Závěry, ke kterým Ústavní soudÚstavní soud dospěl ve výše citovaných nálezech, lze vztáhnout i na nyní posuzovanou věc.
20.
Ústavní soudÚstavní soud zde předně konstatoval, že z čl. 11 Listiny nelze žádnou interpretací dovodit zvýšenou ochranu práv státu jako vlastníka v daňových věcech reprezentovaného správcem daně, která by v případech vyhlášených konkursů vedla k jeho zvýhodnění a přiznávala mu privilegované postavení vůči ostatním konkursním věřitelům v souvislosti se započtením daňového přeplatku na úhradu daňového nedoplatku.
21.
Otázkou možnosti započtení soukromoprávní a veřejnoprávní pohledávky, tj. zda ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) zákona o konkursu a vyrovnání může jako ustanovení předpisu soukromoprávního zakotvit nepřípustnost takového započtení vedle soukromoprávních pohledávek i u pohledávek veřejnoprávních, vznesenou navrhovatelem i v nyní posuzované věci, se Ústavní soudÚstavní soud podrobně zabýval ve shora zmíněném nálezu sp. zn. III. ÚS 648/04 (viz výše). Jak v tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, nelze z dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu v tomto směru vyvodit zobecnění ohledně vyloučení možnosti vzájemného započtení soukromoprávních a veřejnoprávních pohledávek. Posouzení přípustnosti takovéhoto započtení odvisí od konkrétní pozitivněprávní úpravy, přičemž lze v této souvislosti odkázat na právní názor obsažený v nálezu Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne 14. října 1932 č. 15.605 (Boh. A 10072/32), dle něhož „k tomu, aby právního institutu kompensace, zavedeného v právu soukromém, mohlo být použito též v oboru práva veřejného, je zapotřebí zvláštního právního předpisu“. V otázce, zda za takovýto zvláštní právní předpis obsahující nepřípustnost kompenzace nejen soukromoprávních, nýbrž rovněž soukromoprávních a veřejnoprávních pohledávek lze považovat i ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) ZKV, vyšel Ústavní soudÚstavní soud z konstatování, že v případě konfliktu dvou úprav jednoduchého práva stejného stupně právní síly, jež nota bene nejsou ve vztahu inkluze, nýbrž překrývání, je určení toho, která je úpravou obecnou a která speciální, dáno předmětem řízení (jenž je vymezen procesním návrhem). Obecnou je tedy právní úprava, jež z pohledu práva jednoduchého prima facie návrhem vymezený předmět řízení reguluje.
22.
V uvedeném nálezu sp. zn. III. ÚS 648/04, stejně jako v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/06 (oba viz výše), Ústavní soudÚstavní soud, vycházeje ze zásady priority ústavně konformní interpretace jednoduchého práva, dospěl k závěru, dle něhož ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) ZKV je zvláštním právním předpisem zakotvujícím nepřípustnost kompenzace nejen soukromoprávních, nýbrž rovněž soukromoprávních a veřejnoprávních pohledávek. Jako takové má proto ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) ZKV v pozici speciální úpravy přednost před úpravou obecnou obsaženou v ustanoveních § 59 odst. 3 písm. e), § 40 odst. 11 a § 64 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, přičemž ústavně konformním výkladem uvedených ustanovení dochází k naplnění účelu a cílů zákona o konkursu a vyrovnání.
VIII.
Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
23.
Po provedené rekapitulaci dosavadní judikatury přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení obsahu napadeného ustanovení z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy].
24.
Shora zmíněné senátní nálezy a plenární nález Ústavního souduÚstavního soudu k započtení daňových přeplatků na dani z přidané hodnoty posuzovaly předmětnou problematiku ochrany vlastnických práv konkursních věřitelů proti zvýhodněné ochraně práv státu jako vlastníka v postavení konkursního věřitele z hlediska dřívější právní úpravy daně z přidané hodnoty stanovené zákonem č. 588/1992 Sb. Nyní posuzovaný návrh se vztahuje k právní úpravě daně z přidané hodnoty stanovené navazujícím zákonem č. 235/2004 Sb. účinným od 1. 5. 2004. Předmětná pozdější právní úprava v § 105 odst. 1 větě třetí zákona o DPH oproti předchozí právní úpravě výslovně stanovila, že „prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu“. Zákonodárce tak pro období od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2007 (tj. do novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb.) upravil započtení daňového přeplatku na úhradu daňového nedoplatku kogentní normou neponechávající správci daně jiný možný postup secundum et intra legem, než ukládá napadené ustanovení, tj. stanovil povinnost správci daně vrátit po prohlášení konkursu plátci vyměřený nadměrný odpočet, jen pokud tento nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.
25.
Napadené ustanovení bylo zákonodárcem s účinností od 1. 1. 2008 zrušeno v souvislosti s přijetím zákona č. 296/2007 Sb., jímž byly vedle zákona o DPH novelizovány rovněž insolvenční zákon, zákon o správě daní a poplatků a některé další zákony. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 296/2007 Sb. se k novelizaci zákona o DPH uvádí, že navazuje na změny promítnuté v textu návrhu novely zákona o správě daní a poplatků, přičemž tyto změny důvodová zpráva charakterizuje potřebou definovat daňové nedoplatky pro účely insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Zrušení napadeného ustanovení zákona o DPH zákonem č. 296/2007 Sb. je explicitním vyjádřením úmyslu zákonodárce s účinností pro futuro. V souvislosti s tímto zrušením napadeného ustanovení, k němuž došlo až po podání posuzovaného návrhu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, změnil Městský soud v Praze svůj původní návrh a navrhl vyslovení protiústavnosti nyní již derogovaného předmětného ustanovení.
26.
Podstatou návrhu je tvrzení navrhovatele, že s ohledem na jeho vázanost zákonem, a tedy i napadeným ustanovením, nemůže za období platnosti a působnosti předmětného ustanovení ochránit vlastnická práva konkursních věřitelů s ohledem na zvýhodněné postavení státu jako jednoho z konkursních věřitelů, a napadené ustanovení proto shledává v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny.
27.
V souvislosti s navrhovatelem tvrzenou neústavností napadeného ustanovení je třeba se předmětným ustanovením zabývat v jeho vzájemném vztahu k ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) ZKV, tak jak to vyplývá i z navrhovatelova přesvědčení, že neústavnost napadeného ustanovení spočívá v jeho aplikaci na jím souzený případ úpadce, který podléhá režimu zákona o konkursu a vyrovnání. Ústavní soudÚstavní soud při posuzování vzájemného vztahu výše uvedených právních ustanovení vychází především z ústavně zakotvených základních práv tak, jak to odpovídá požadavku úcty k právům a svobodám člověka a občana, jakožto základu právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Primát jednotlivce před státem (čl. 1 Listiny) je třeba respektovat i při střetu základních práv s obecným zájmem státu.
28.
Vlastnické právo jako právo základní, jehož ochrana je napadeným ustanovením dotčena, je chráněno čl. 11 Listiny. Podle věty prvé a druhé prvního odstavce uvedeného článku Listiny má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Z uvedeného ustanovení Listiny nelze žádnou interpretací dovodit zvýšenou ochranu práv státu jako vlastníka. V posuzované věci však aplikací napadeného ustanovení nutně k takovému neodůvodněnému zvýhodnění státu dochází a předmětné ustanovení tak de facto státu, reprezentovanému v daňových věcech správcem daně, přiznávalo privilegované postavení oproti ostatním konkursním věřitelům. Naproti tomu derogace napadeného ustanovení, ke které přistoupil zákonodárce zákonem č. 296/2007 Sb., stát nijak neznevýhodnila, neboť za předpokladu řádného uplatnění jeho pohledávek podle ustanovení § 20 ZKV u něj nedochází k žádné výraznější újmě, resp. újmě nikoliv větší než u ostatních konkursních věřitelů. Ústavní soudÚstavní soud se v tomto závěru shoduje se svými již dříve učiněnými závěry ve shora citovaných nálezech, na jejichž argumentaci pro stručnost odkazuje.
29.
Ústavní soudÚstavní soud neshledává důvod se odchylovat od svých závěrů přijatých v uvedených nálezech, ani pokud jde o navrhovatelem namítané přesvědčení, že otázka vrácení přeplatku na dani z přidané hodnoty může být posuzována a rozhodována jen z hledisek a podle právních předpisů veřejnoprávních. Ve zmíněném nálezu sp. zn. III. ÚS 648/04 (viz výše) Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, dle něhož ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) ZKV je zvláštním právním předpisem ve vztahu k ustanovením zákona o správě daní a poplatků zakotvujícím nepřípustnost kompenzace nejen soukromoprávních, nýbrž rovněž soukromoprávních a veřejnoprávních pohledávek, a jako takové má proto v pozici speciální úpravy přednost před úpravou obecnou, obsaženou ve zmíněných ustanoveních zákona o správě daní a poplatků (viz již dříve provedená rekapitulace dosavadní judikatury). Uvedenou argumentací lze dospět k obdobnému závěru i v nyní posuzované věci, pokud jde o vztah ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) ZKV a napadeného ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona o DPH.
30.
Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře opakovaně zdůrazňuje přednost ústavně konformní interpretace právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení před jeho zrušením. V posuzovaném návrhu napadené ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona o DPH představuje kogentní úpravu, kterou nelze překlenout ústavně konformní interpretací, neboť její kategorický charakter neumožňuje adresátu (správci daně) se od této úpravy odchýlit, aniž by nejednal contra legem.
31.
Vycházeje z výše uvedených argumentů, dospěl Ústavní soudÚstavní soud v posuzované věci k závěru, že ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem 296/2007 Sb., neumožňovalo obecným soudům dostát svým povinnostem při ochraně základních práv a svobod konkursních věřitelů při přezkoumání rozhodnutí správce daně o započtení daňového přeplatku na úhradu daňového nedoplatku ve správním soudnictví, což představuje nerespektování principů zakotvených v čl. 11 odst. 1 Listiny. Ústavní soud proto návrhu navrhovatele podle čl. 95 odst. 2 Ústavy vyhověl s tím, že s ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou důsledky shledané protiústavnosti orgány veřejné moci povinny promítnout do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů citované ustanovení neaplikovat.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*
Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 76, str. 75 |
Nařízení vlády č. 53/2009 Sb. | Nařízení vlády č. 53/2009 Sb.
Nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření
Vyhlášeno 26. 2. 2009, datum účinnosti 1. 3. 2009, částka 18/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Podmínky zařazení do titulu zlepšování druhové skladby
* § 3 - Žádost o zařazení
* § 4 - Žádost o poskytnutí dotace na titul zlepšování druhové skladby
* § 5 - Podmínky poskytnutí dotace na titul zlepšování druhové skladby
* § 6 - Výše dotace
* § 7 - Změna plochy zvolené porostní skupiny
* § 8 - Změny ve zvolené porostní skupině
* § 9 - Snížení nebo neposkytnutí dotace
* § 10 - Vrácení dotace a vyřazení z titulu zlepšování druhové skladby
* § 10a - Přechod zařazení
* § 11 - Společná ustanovení
* § 11a - Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2015
* § 11b - Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020
* § 12 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 53/2009 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 53/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 3. 2024 (44/2024 Sb.)
53
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. února 2009
o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) podmínky poskytování dotací na zlepšování druhové skladby lesních porostů (dále jen „titul zlepšování druhové skladby“) ve formě částečné kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů.
§ 2
Podmínky zařazení do titulu zlepšování druhové skladby
(1)
Do titulu zlepšování druhové skladby může být podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podporu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova2) zařazen žadatel, který hospodaří na lesním pozemku3) subjektů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie4).
(2)
Do titulu zlepšování druhové skladby lze zařadit celou porostní skupinu, která má etáž5), popřípadě etáže, splňující tyto podmínky:
a)
věk je v roce podání žádosti o zařazení do titulu zlepšování druhové skladby (dále jen „žádost o zařazení“) v rozpětí od 6 do 30 let včetně,
b)
u víceetážových porostních skupin je průměrná hodnota zakmenění etáže, popřípadě součet hodnot zakmenění etáží minimálně hodnota sedm5) na celé ploše porostní skupiny; zakmenění se pro potřeby tohoto nařízení stanoví podle počtu jedinců na ploše,
c)
podíl melioračních a zpevňujících dřevin, jejichž seznam je pro účely tohoto nařízení stanoven pro jednotlivé cílové hospodářské soubory v příloze č. 1 k tomuto nařízení, převyšuje nejméně o 5 % hodnotu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin stanoveného vyhláškou upravující zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů7) a podle navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin v etáži, popřípadě v etážích, porostní skupina spadá do jedné ze tříd uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení; podíl melioračních a zpevňujících dřevin se pro potřeby tohoto nařízení stanoví podle počtu jedinců na ploše,
(dále jen „zvolená porostní skupina“).
(3)
Je-li minimální stanovený podíl melioračních a zpevňujících dřevin podle vyhlášky upravující zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů7) určen rozmezím podílu melioračních a zpevňujících dřevin, pro účely tohoto nařízení se za minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin považuje horní hranice tohoto rozmezí.
(4)
V případě víceetážové zvolené porostní skupiny se celkový podíl melioračních a zpevňujících dřevin vypočte jako součet jednotlivých součinů parciálních ploch etáží, které splňují podmínku podle odstavce 2 písm. a) a b), s dílčími podíly melioračních a zpevňujících dřevin pro danou etáž vydělený celkovou plochou zvolené porostní skupiny.
(5)
Žadatel musí mít platný lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářskou osnovu5) (dále jen „plán nebo osnova“) pro zvolenou porostní skupinu, kterou hodlá zařadit do titulu zlepšování druhové skladby, uložené v digitální formě v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „datový sklad“).
(6)
Žadatel v terénu viditelně označí hranice zvolené porostní skupiny, které nejsou jednoznačně identifikovatelné.
§ 3
Žádost o zařazení
(1)
Žádost o zařazení doručí žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na jím vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok, a to do 15. května prvního roku příslušného dvacetiletého období.
(2)
Žádost o zařazení se podává na období 20 let, které začíná dnem 1. ledna prvního roku dvacetiletého období, na které je podávána žádost o zařazení.
(3)
Součástí žádosti o zařazení je
a)
závazek žadatele, že po stanovenou dobu 20 let bude plnit podmínky tohoto nařízení na celé ploše zvolené porostní skupiny,
b)
úředně ověřená kopie nájemní smlouvy nebo smlouvy o hospodaření s vlastníkem, popřípadě se spoluvlastníky většiny spoluvlastnických podílů8), umožňující dodržet závazek stanovený v písmenu a), není-li žadatelem vlastník, popřípadě spoluvlastník většiny spoluvlastnických podílů8),
c)
písemný souhlas vlastníka, popřípadě spoluvlastníků většiny spoluvlastnických podílů8) se zařazením do titulu zlepšování druhové skladby, není-li žadatelem vlastník, popřípadě spoluvlastník většiny spoluvlastnických podílů8),
d)
písemný souhlas žadatele nebo vlastníka s využitím dat z plánu nebo osnovy předaných do datového skladu pro účely správních řízení v rámci titulu zlepšování druhové skladby,
e)
stanovisko Ministerstva životního prostředí, vydané podle zákona upravujícího ochranu přírody a krajiny9), o tom, že se zvolená porostní skupina nachází na území Natura 20009) nebo na zvláště chráněném území9), na formuláři vydaném Fondem, jde-li o zvolenou porostní skupinu, která se nachází nejméně z 50 % plochy na území těchto oblastí,
f)
zákres plochy zařazované zvolené porostní skupiny v mapě v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.
(4)
Fond rozhodne o zařazení žadatele do titulu zlepšování druhové skladby, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením.
(5)
V období ode dne podání žádosti o zařazení do dne zařazení žadatele do titulu zlepšování druhové skladby podle odstavce 4 nelze v žádosti o zařazení změnit plochu zvolené porostní skupiny.
(6)
Požádá-li žadatel o vyřazení z titulu zlepšování druhové skladby, Fond žadatele vyřadí, a pokud mu byla na základě žádosti poskytnuta dotace, Fond uloží její vrácení, není-li dále stanoveno jinak.
(7)
Žádost o zařazení podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2014 a pro období následující.
§ 4
Žádost o poskytnutí dotace na titul zlepšování druhové skladby
(1)
Žádost o poskytnutí dotace doručí žadatel každoročně po dobu 20 let Fondu na jím vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok, a to do 15. května10) kalendářního roku, za který má být dotace poskytnuta.
(2)
Je-li žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, Fond za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) poskytne dotaci v nižším rozsahu, popřípadě žádost o poskytnutí dotace zamítne.
(3)
Žadatel, který je zařazen do titulu zlepšování druhové skladby, uvede v žádosti o poskytnutí dotace plochu zvolené porostní skupiny uvedené v žádosti o zařazení, na kterou žádá o poskytnutí dotace, požadované údaje z plánu nebo osnovy, jednoznačnou identifikaci5) etáží, které splňují podmínky uvedené v § 2 odst. 2, a třídu navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin.
(4)
Současně s doručením žádosti uvedené v odstavci 1 žadatel doručí formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede veškerou plochu v souladu s předpisy Evropské unie10a).
(5)
Případnou změnu žádosti o poskytnutí dotace podle podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie31) doručí žadatel Fondu do 31. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.
§ 5
Podmínky poskytnutí dotace na titul zlepšování druhové skladby
(1)
Dotace na titul zlepšování druhové skladby se poskytne, jestliže
a)
je žadatel zařazen do titulu zlepšování druhové skladby,
b)
Fond nezjistil u žadatele porušení podmínek titulu zlepšování druhové skladby v příslušném roce vedoucí ke snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace,
c)
v etáži, popřípadě v etážích ve zvolené porostní skupině, které splňují podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b), je po celou dobu trvání závazku podle § 3 odst. 3 písm. a) podíl melioračních a zpevňujících dřevin takový, aby zvolená porostní skupina náležela alespoň do třídy při zařazení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
d)
etáž, popřípadě etáže ve zvolené porostní skupině, které splňují podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a c), mají po celou dobu trvání závazku podle § 3 odst. 3 písm. a) průměrnou hodnotu zakmenění alespoň sedm v souladu s § 2 odst. 2 písm. b) na celé ploše zvolené porostní skupiny,
e)
jsou v terénu viditelně označeny hranice zvolené porostní skupiny, které nejsou jednoznačně identifikovatelné, po celou dobu trvání závazku podle § 3 odst. 3 písm. a),
f)
žadatel hospodaří v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v nařízení vlády upravujícím pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok na půdních blocích nebo jejich dílech vedených v evidenci půdy a na porostních skupinách vedených v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa na žadatele a
g)
žadatel má po celou dobu trvání závazku podle § 3 odst. 3 písm. a) plán nebo osnovu pro zvolenou porostní skupinu uloženy v digitální formě v datovém skladu.
(2)
Fond dotaci na titul zlepšování druhové skladby neposkytne na porostní skupinu, která se nachází na území hlavního města Prahy.
§ 6
Výše dotace
(1)
Sazba dotace na titul zlepšování druhové skladby při podílu melioračních a zpevňujících dřevin převyšujícím stanovený minimální podíl ve zvolené porostní skupině
a)
o 5 až 15 % činí 44 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok; v oblastech Natura 2000 a zvláště chráněných územích 55 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok,
b)
nad 15 do 25 % činí 73 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok; v oblastech Natura 2000 a zvláště chráněných územích 89 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok,
c)
nad 25 do 35 % činí 102 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok; v oblastech Natura 2000 a zvláště chráněných územích 125 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok,
d)
nad 35 % činí 116 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok; v oblastech Natura 2000 a zvláště chráněných územích 140 EUR na 1 hektar zvolené porostní skupiny za kalendářní rok.
(2)
Pokud zvolená porostní skupina leží nejméně z 50 % své plochy na území Natura 2000 nebo zvláště chráněném území, pro dotaci na zlepšování druhové skladby se použije sazba pro tato území uvedená v odstavci 1.
(3)
Výši platby Fond vypočte jako součin plochy zvolené porostní skupiny, na kterou je poskytována dotace, a sazby uvedené v odstavci 1.
(4)
Fond poskytne dotaci v měně České republiky; sazba dotace podle odstavce 1 se přepočte podle směnného kurzu, který je uveřejněn v prvním Úředním věstníku Evropské unie vydaném v kalendářním roce, za který se platba poskytuje, a který je uveden k datu, které je nejblíže začátku tohoto kalendářního roku.
§ 7
Změna plochy zvolené porostní skupiny
(1)
Novou žádost o zařazení do titulu zlepšování druhové skladby nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2014 a pro období následující.
(2)
Jestliže žadatel prokáže, že v průběhu příslušného dvacetiletého období došlo ke snížení plochy zvolené porostní skupiny zařazené do titulu zlepšování druhové skladby na základě
a)
restituce nebo majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi12),
b)
provedení pozemkové úpravy13),
c)
zásahu vyšší moci14),
d)
provedení stavby ve veřejném zájmu15), nebo
e)
obnovy katastrálního operátu16), nebyla-li provedena na podkladě výsledků pozemkových úprav,
Fond žadateli poskytne dotaci za kalendářní rok, v němž došlo ke snížení plochy zvolené porostní skupiny, s přihlédnutím ke snížené ploše. V následujících letech Fond poskytne dotaci odpovídající snížené ploše zvolené porostní skupiny.
(3)
Pokud v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke změně plochy zvolené porostní skupiny zařazené do titulu zlepšování druhové skladby na základě jiných skutečností než uvedených v odstavci 2, Fond poskytne dotaci na změněnou plochu odpovídající změně plochy a v případě snížení plochy rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu, o kterou byla původní plocha snížena.
(4)
Pokud v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke změně plochy zvolené porostní skupiny zařazené do titulu zlepšování druhové skladby oproti plánu nebo osnově platným v době prvního zařazení zvolené porostní skupiny
a)
nejvýše o 15 %, Fond žadateli na základě žádosti o poskytnutí dotace, ve které žadatel změněnou plochu uvede, poskytne dotaci na tuto změněnou plochu a v případě snížení plochy rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu, o kterou byla původní plocha snížena,
b)
o více než 15 % a nejvýše o 100 % a žadatel Fondu doručí potvrzení odborného lesního hospodáře, Fond žadateli na základě žádosti o poskytnutí dotace, ve které žadatel změněnou plochu uvede, poskytne dotaci na tuto změněnou plochu a v případě snížení plochy rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu, o kterou byla původní plocha snížena, nebo
c)
o více než 100 %, Fond rozhodne o vyřazení zvolené porostní skupiny z titulu zlepšování druhové skladby a rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu celé zvolené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena.
(5)
Pokud v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke změně plochy zvolené porostní skupiny zařazené do titulu zlepšování druhové skladby oproti plánu nebo osnově platným v době prvního zařazení zvolené porostní skupiny tak, že
a)
se zvolená porostní skupina nachází nejméně 95 % plochy v rámci porostní skupiny z plánu nebo osnovy zvětšené o dvacetimetrový pás, Fond žadateli na základě žádosti o poskytnutí dotace, ve které žadatel změněnou plochu uvede, poskytne dotaci na tuto změněnou plochu,
b)
zvolená porostní skupina nesplňuje podmínku polohové přesnosti podle písmene a), ale nejméně 95 % plochy se nachází v rámci porostní skupiny z plánu nebo osnovy zvětšené o padesátimetrový pás a žadatel Fondu doručí potvrzení odborného lesního hospodáře, Fond žadateli na základě žádosti o poskytnutí dotace, ve které žadatel změněnou plochu uvede, poskytne dotaci na tuto změněnou plochu, nebo
c)
se nejméně 95 % plochy zvolené porostní skupiny nenachází v rámci porostní skupiny z plánu nebo osnovy zvětšené o padesátimetrový pás, Fond rozhodne o vyřazení zvolené porostní skupiny z titulu zlepšování druhové skladby a o vrácení dotace poskytnuté na plochu celé zvolené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena.
(6)
Pokud v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke změně plochy zvolené porostní skupiny zařazené do titulu zlepšování druhové skladby tak, že zvolená porostní skupina splňuje podmínky odstavce 5 písm. a) nebo b) a nedochází k průniku s porostní skupinou z plánu nebo osnovy platným v době prvního zařazení, lze tuto porostní skupinu zařadit pouze s potvrzením odborného lesního hospodáře.
(7)
Při změně zařazení nemůže dojít k překryvu zvolených porostních skupin jednoho žadatele. Pokud plocha zvolené porostní skupiny při změně zařazení zasahuje do plochy porostní skupiny jiného žadatele, lze na zvolenou porostní skupinu podat žádost o změnu zařazení a na plochu překryvu Fond dotaci neposkytne. V případě překryvu zvolené porostní skupiny s půdním blokem, s výjimkou zemědělské kultury zalesněná půda, vedeným v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství lze na zvolenou porostní skupinu podat žádost o změnu zařazení a na plochu překryvu Fond dotaci neposkytne.
(8)
Žadatel podá Fondu žádost o změnu zařazení, jestliže ke změně plochy zvolené porostní skupiny zařazené do titulu zlepšování druhové skladby došlo v důsledku skutečností uvedených v odstavci 2 nebo 3, do nejbližšího 15. května, nejpozději však společně s podáním žádosti o poskytnutí dotace. Je-li žádost podána po tomto datu, Fond ji zamítne. Tyto lhůty se nevztahují na oznámení zásahu vyšší moci14).
(9)
Žadatel s žádostí o změnu zařazení doloží potvrzení odborného lesního hospodáře, že nově zařazovaná změněná plocha zvolené porostní skupiny splňuje podmínky podle odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. b) a odstavce 6 a že je totožná s plochou celé porostní skupiny nacházející se v terénu. Žadatel zajistí viditelné označení hranice nově zařazované plochy zvolené porostní skupiny v terénu, pokud nejsou jednoznačně identifikovatelné. Nedoloží-li žadatel potvrzení odborného lesního hospodáře, nebo bude-li kontrolou na místě zjištěno, že nebyla zařazena celá zvolená porostní skupina, vyřadí Fond porostní skupinu z titulu zlepšování druhové skladby a rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu celé zvolené porostní skupiny.
(10)
Fond na základě žádosti o změnu zařazení podané podle odstavce 2 nebo 3 rozhodne o zařazení do titulu zlepšování druhové skladby s přihlédnutím ke změně plochy. Podá-li žadatel žádost o změnu zařazení, ve které snižuje plochu podle odstavce 2 nebo 3 zařazenou do titulu zlepšování druhové skladby o veškerou zařazenou plochu, rozhodne Fond o vyřazení žadatele z titulu zlepšování druhové skladby; případná povinnost vrátit dotaci nebo její část tím není dotčena.
§ 8
Změny ve zvolené porostní skupině
(1)
V případě snížení podílu melioračních a zpevňujících dřevin, ze kterého vyplývá změna třídy zvolené porostní skupiny, podá žadatel Fondu současně s žádostí o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok žádost o změnu zařazení, ve které uvede nový podíl melioračních a zpevňujících dřevin potvrzený odborným lesním hospodářem a novou třídu navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Fond na základě žádosti o změnu zařazení rozhodne o změně zařazení do titulu zlepšování druhové skladby s přihlédnutím k ohlášené změně třídy.
(2)
V případě zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin, ze kterého vyplývá změna třídy zvolené porostní skupiny, podá žadatel Fondu současně s žádostí o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok žádost o změnu zařazení, ve které uvede nový podíl melioračních a zpevňujících dřevin potvrzený odborným lesním hospodářem a novou třídu navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin; dále je povinen dodržet podíl melioračních a zpevňujících dřevin alespoň pro tuto třídu do konce dvacetiletého závazku; Fond na základě žádosti o změnu zařazení rozhodne o změně zařazení do titulu zlepšování druhové skladby s přihlédnutím k ohlášené změně třídy.
(3)
V případě změny identifikace zvolené porostní skupiny podá žadatel Fondu nejpozději v dalším roce po prvním roce platnosti nového plánu nebo osnovy, současně s žádostí o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok, žádost o změnu zařazení, ve které uvede původní identifikaci a identifikaci z nového plánu nebo osnovy, které žadatel předal v digitální podobě do datového skladu; Fond na základě žádosti o změnu zařazení rozhodne o změně zařazení do titulu zlepšování druhové skladby s přihlédnutím k ohlášené změně identifikace.
(4)
Jestliže na základě změny plánu nebo osnovy dojde ke sloučení zvolených porostních skupin se shodným rokem vzniku závazku a shodnou třídou navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin nebo k rozdělení zvolené porostní skupiny, Fond na základě žádosti o změnu zařazení rozhodne o změně zařazení do titulu zlepšování druhové skladby a poskytne dotaci na plochu nově vzniklé porostní skupiny, popřípadě součet ploch nově vzniklých porostních skupin, s identifikací z nového plánu nebo osnovy v souladu s odstavci 3 a 5 a § 7 odst. 2 až 10. Zjistí-li Fond, že nebyly sloučeny zvolené porostní skupiny se shodným rokem vzniku závazku nebo shodnou třídou navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin, vyřadí Fond takto nově vzniklou zvolenou porostní skupinu z titulu zlepšování druhové skladby a žadatel je povinen vrátit dotaci poskytnutou na plochu celé zvolené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena.
(5)
Jestliže dojde ke sloučení zvolených porostních skupin nebo k rozdělení zvolené porostní skupiny podle odstavce 4, posuzují se plošné a prostorové tolerance podle § 7 odst. 4 až 6 při územní změně jako celek. Územní změna se vždy posuzuje oproti plánu nebo osnově platným v době prvního zařazení.
(6)
Žadatel podá Fondu žádost o změnu zařazení podle § 7 odst. 8 nejpozději v roce následujícím po roce obdržení výsledků kontroly v případě, že byl na porostní skupině kontrolou na místě zjištěn nesoulad hranice porostní skupiny se zařazením podle § 3 odst. 4, a tento nesoulad
a)
tvoří na hranici porostní skupiny pás širší než 3 metry, nebo
b)
prostorový rozdíl plochy zvolené porostní skupiny a plochy porostní skupiny zjištěné kontrolou na místě je větší než 100 m2 pro každý dílčí rozdíl plochy.
(7)
Fond rozhodne o vyřazení porostní skupiny z titulu zlepšování druhové skladby a vrácení dotace na plochu zvolené porostní skupiny, jestliže žadatel nepodá žádost o změnu zařazení z důvodu uvedeného v odstavci 6 nebo takový nesoulad nezohlední v každé další žádosti o změnu zařazení, a to po dobu platnosti plánu nebo osnovy.
(8)
Pokud v prvním roce platnosti plánu nebo osnovy žadatel nepodal žádost o změnu zařazení podle odstavce 3, Fond v prvním roce platnosti plánu nebo osnovy ke změnám týkajícím se plánu nebo osnovy nepřihlíží. Případná povinnost vrátit dotaci nebo její část tím není dotčena.
(9)
Žadatel v žádosti o změnu zařazení podle odstavce 6 zároveň zohlední snížení plochy porostní skupiny, ke kterému došlo po provedení kontroly na místě.
(10)
Pokud je žadatel povinen podat žádost o změnu zařazení podle odstavců 3 a 6, podá žadatel žádost o změnu zařazení pouze podle odstavce 3.
§ 9
Snížení nebo neposkytnutí dotace
(1)
Zjistí-li Fond, že žadatel porušil podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. c), a to tak, že snížil podíl melioračních a zpevňujících dřevin ve zvolené porostní skupině nejvýše o jednu třídu uvedenou v tabulce tříd navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin v příloze č. 2 k tomuto nařízení, sníží dotaci o 50 % a od roku porušení Fond nadále poskytne dotaci ve výši 50 % dotace příslušné pro nově zjištěnou třídu, do které zvolená porostní skupina náleží podle § 6 odst. 1, a to na plochu celé zvolené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena.
(2)
Pokud Fond provedl změnu zařazení podle § 8 odst. 1, žadateli poskytuje dotaci podle odstavce 1 a žadatel poté zvýší podíl melioračních a zpevňujících dřevin, ze kterého vyplývá zvýšení třídy, poskytne Fond od roku této změny nadále dotaci ve výši 50 % dotace příslušné pro třídu, do které zvolená porostní skupina náleží podle § 6 odst. 1.
(3)
Zjistí-li Fond, že žadatel porušil podmínku zajištění viditelného označení hranic porostní skupiny uvedenou v § 5 odst. 1 písm. e) nebo v § 7 odst. 9, sníží dotaci za příslušný kalendářní rok, vypočtenou podle § 6, o 3 %.
(4)
Zjistí-li Fond, že žadatel nepodal žádost o změnu zařazení podle skutečností uvedených v § 8 odst. 1, nebude žadateli na zvolenou porostní skupinu, na které porušil podmínku, poskytnuta dotace na příslušný kalendářní rok.
(5)
Zjistí-li Fond, že žadatel ve formuláři jednotné žádosti podle § 4 odst. 4 neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisy Evropské unie10a) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou ve formuláři jednotné žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené ve formuláři jednotné žádosti a ve formuláři jednotné žádosti nevykázané je
a)
vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v jednotné žádosti, sníží platbu o 1 %10a),
b)
vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, sníží platbu o 2 %10a),
c)
vyšší než 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, sníží platbu o 3 %10a).
(6)
Jestliže Fond zjistí porušení podmínky titulu zlepšování druhové skladby, které má za následek vrácení již poskytnuté dotace, uplatní se vrácení dotace nejvýše na dotaci poskytnutou v průběhu 19 kalendářních let bezprostředně předcházejících roku, ve kterém došlo k porušení podmínky; v případě zjištění porušení podmínky titulu zlepšování druhové skladby po uplynutí příslušného dvacetiletého období se vrácení dotace uplatní nejvýše na dotaci poskytnutou za 20 kalendářních let.
§ 10
Vrácení dotace a vyřazení z titulu zlepšování druhové skladby
(1)
Zjistí-li Fond, že u zvolené porostní skupiny byla v průběhu příslušného dvacetiletého období porušena podmínka podle § 5 odst. 1 písm. c) a pokud se na tuto zvolenou porostní skupinu nevztahuje § 9 odst. 1, vyřadí Fond zvolenou porostní skupinu z titulu zlepšování druhové skladby a žadatel je povinen vrátit dotaci poskytnutou na plochu celé zvolené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena.
(2)
Pokud Fond provedl změnu zařazení podle § 8 odst. 1, žadateli poskytuje dotaci podle § 9 odst. 1 a žadatel poté sníží podíl melioračních a zpevňujících dřevin, ze kterého vyplývá snížení třídy, vyřadí Fond porostní skupinu z titulu zlepšování druhové skladby a žadatel je povinen vrátit dotaci poskytnutou na plochu celé zvolené porostní skupiny.
(3)
Zjistí-li Fond, že u zvolené porostní skupiny byla v průběhu příslušného dvacetiletého období porušena podmínka podle § 5 odst. 1 písm. d) nebo g), vyřadí Fond zvolenou porostní skupinu z titulu zlepšování druhové skladby a žadatel je povinen vrátit dotaci poskytnutou na plochu celé zvolené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena.
(4)
Fond neuloží vrácení dotace, nesplní-li žadatel závazek podle § 3 odst. 3 písm. a) v důsledku
a)
restituce nebo majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi12),
b)
provedení pozemkové úpravy13),
c)
zřízení stavby ve veřejném zájmu15), nebo
d)
obnovy katastrálního operátu16), nebyla-li provedena na podkladě výsledků pozemkových úprav.
§ 10a
Přechod zařazení
(1)
Pokud fyzická osoba, která je žadatelem, ukončí činnost, nebo právnická osoba, která je žadatelem, zanikne bez likvidace, a právní nástupce této osoby, nový vlastník, nový nájemce, nový vypůjčitel nebo nový pachtýř lesních pozemků dříve obhospodařovaných žadatelem (dále jen „nabyvatel“) tuto skutečnost oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převedení lesních pozemků dříve obhospodařovaných žadatelem na nabyvatele a písemně se zaváže v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby, nepovažuje se to za nesplnění podmínek stanovených pro titul zlepšování druhové skladby.
(2)
Pokud v důsledku převodu nebo přechodu, nájmu nebo pachtu části nebo celého obchodního závoduobchodního závodu dojde v průběhu příslušného závazku u žadatele ke snížení výměry zařazené plochy, na kterou je v rámci titulu zlepšování druhové skladby poskytována dotace, a nabyvatel části nebo celého obchodního závoduobchodního závodu tuto skutečnost oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převedení lesních pozemků dříve obhospodařovaných žadatelem na nabyvatele a písemně se zaváže pokračovat v plnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby na nabyté části tohoto obchodního závoduobchodního závodu ve stejném rozsahu, a zaváže-li se písemně žadatel, že jako převodce v případě převodu části tohoto obchodního závoduobchodního závodu bude pokračovat v plnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby na nepřeváděné části obchodního závoduobchodního závodu, Fond o snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace nerozhodne.
(3)
Jestliže se nabyvatel písemně zaváže, že bude pokračovat v plnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby na nabyté ploše lesních pozemků podle odstavce 1 nebo 2, novou žádost o zařazení již nepodává; tuto skutečnost však oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři, v němž uvede plochu porostní skupiny zařazenou do titulu zlepšování druhové skladby, a Fond stanoví v novém rozhodnutí o zařazení zbývající část období, po které bude nabyvatel zařazen do titulu zlepšování druhové skladby.
(4)
Jestliže se nabyvatel písemně zavázal v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby na nabytých lesních pozemcích podle odstavce 1 nebo 2 a došlo-li v průběhu období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do titulu zlepšování druhové skladby, k nesplnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby na lesních pozemcích, na které byla dotace poskytnuta, rozhodne Fond o vrácení poměrné části dotace nabyvatelem za období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen.
§ 11
Společná ustanovení
(1)
Jestliže nebyly dodrženy podmínky stanovené tímto nařízením v důsledku zásahu vyšší moci14), ustanovení § 9 a 10 se nepoužijí.
(2)
Fond při výpočtu číselných údajů podle tohoto nařízení použije matematické zaokrouhlování na 2 desetinná místa; u zakmenění se použije matematické zaokrouhlování na celé číslo a u zastoupení dřevin na celá procenta.
§ 11a
Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2015
(1)
Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015.
(2)
Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 2 obdobně.
§ 11b
Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020
(1)
Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020.
(2)
Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 2 obdobně.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 53/2009 Sb.
Meliorační a zpevňující dřeviny stanovené pro účely tohoto nařízení podle hospodářských souborů
Kategorie lesa| Cílový hospodářský soubor| Meliorační a zpevňující dřeviny| Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin
---|---|---|---
Lesy hospodářské/Lesy zvláštního určení*)| 13| BK, DB, JŘ, JD, HB, LP| 15
19| LP, JV, HB, BB, BŘK, DB, BK, JL, OLL, VR, OS, JD| 15
21| BK, DB, LP, HB, JS, JL, JD, JV, BŘK, BB, TS| 30
23| BK, DB, LP, HB, JD| 25
25| BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TŘ, BŘK, BB, DB| 20
27| BK, DB, JD, OS| 20
29| DB, OLL, VR, JV| 70
31| BK, DB, LP, JD, HB, JV, BŘK, TŘ, JS, JL| 30
35| BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, BŘK, TŘ| 70
39| DB, JD, OS| 10
41| BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL| 30
43| BK, JD, LP, DB, HB| 25
45| BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TŘ| 25
47| BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB| 25
51| BK, JD, JV, LP, JS, JL| 30
53| BK, JD, LP| 25
55| BK, JD, JV, JL, LP, JS, TŘ| 25
57| BK, JD, JV, JS, JL, LP, OS| 25
59| BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS| 20
71| BK, JD, JV, JŘ| 15
73| BK, JD, JŘ| 15
75| BK, JD, JV, JŘ| 15
77| BK, JD, JV, JŘ| 10
79| JD, JŘ| 5
Lesy ochranné| 01| dřeviny podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., s výjimkou břízy| podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.
02| BK, JŘ, JV| +
03| JŘ| +
*)
Číselné označení cílového hospodářského souboru lesů zvláštního určení se řídí vyhláškou č. 83/1996 Sb. (§ 2 odst. 3).
Vysvětlivky:
BB – javor babyka
BK – buk lesní
BŘK – jeřáb břek
DB – dub zimní/letní
HB – habr obecný
JD – jedle bělokorá
JL – jilm horský/habrolistý/vaz
JŘ – jeřáb ptačí
JS – jasan ztepilý
JV – javor mléč/klen
LP – lípa velkolistá/malolistá
OLL – olše lepkavá
OS – topol osika
TŘ – třešeň ptačí
TS – tis červený
VR – vrba bílá, křehká
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 53/2009 Sb.
Třídy navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin
Třída| Navýšený podíl v %
---|---
I.| od 5 do15
II.| nad 15 do 25
III.| nad 25 do 35
IV.| nad 35
1)
Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 ze dne 7. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění.
2)
Čl. 47 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
3)
§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
4)
Čl. 42 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
5)
Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
7)
Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
8)
§ 139 odst. 2 občanského zákoníku.
9)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Čl. 8 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006.
10a)
Čl. 7 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006, v platném znění.
11)
§ 3a až 3i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb.
12)
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.
13)
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění.
Čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost.
15)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 40 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb.
23)
§ 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.
24)
Například § 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb.
25)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.
26)
§ 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
27)
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Čl. 44 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006, v platném znění.
29)
§ 68 obchodního zákoníku.
30)
§ 476 až 488i obchodního zákoníku.
31)
Čl. 15 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost, v platném znění. |
Zákon č. 52/2009 Sb. | Zákon č. 52/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 26. 2. 2009, datum účinnosti 1. 4. 2009, částka 18/2009
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.)
52
ZÁKON
ze dne 5. února 2009,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad § 8a zní: „Poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných“.
2.
§ 8a zní:
㤠8a
(1)
Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka; takové informace mohou v nezbytném rozsahu zveřejnit pouze pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení.
(2)
Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
(3)
Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.“.
3.
Za § 8a se vkládají nové § 8b a 8c, které znějí:
㤠8b
(1)
Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a odst. 1 pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
(2)
Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.
(3)
Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.
(4)
Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
(5)
Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí,
a)
umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon,
b)
je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení, nebo
c)
dá-li k jejich zveřejnění poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce.
§ 8c
Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.“.
4.
V § 378 odst. 1 se slova „užije ustanovení § 8a“ nahrazují slovy „užijí ustanovení § 8a až 8c“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Portugalskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací
Vyhlášeno 20. 2. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 11. 2008, částka 5/2009
* ČLÁNEK 1 - Rozsah působnosti
* ČLÁNEK 2 - Vymezení pojmů
* ČLÁNEK 3 - Stupně utajení
* ČLÁNEK 4 - Příslušné bezpečnostní úřady
* ČLÁNEK 5 - Přístup k utajovaným informacím
* ČLÁNEK 6 - Ochrana utajovaných informací
* ČLÁNEK 7 - Bezpečnostní spolupráce
* ČLÁNEK 8 - Překlad, reprodukce a zničení
* ČLÁNEK 9 - Předávání utajovaných informací
* ČLÁNEK 10 - Využití utajovaných informací
* ČLÁNEK 11 - Utajované smlouvy
* ČLÁNEK 12 - Návštěvy
* ČLÁNEK 13 - Porušení ochrany
* ČLÁNEK 14 - Náklady
* ČLÁNEK 15 - Řešení sporů
* ČLÁNEK 16 - Vstup v platnost
* ČLÁNEK 17 - Změny
* ČLÁNEK 18 - Trvání platnosti a ukončení
* ČLÁNEK 19 - Registrace
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 11. 2008
12
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. října 2007 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Portugalskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 dne 15. listopadu 2008.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Smlouva
mezi
Českou republikou
a
Portugalskou republikou
o
výměně
a vzájemné ochraně
utajovaných informací
Česká republika
a
Portugalská republika
(dále jen „smluvní strany“)
vědomy si potřeby zajistit ochranu utajovaných informací vyměněných mezi nimi, jejich fyzickými a právnickými osobami v rámci dohod o spolupráci nebo smluv, které byly nebo budou uzavřeny;
přejíce si vytvořit soubor pravidel upravujících ochranu utajovaných informací vyměněných mezi nimi,
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Rozsah působnosti
Tato Smlouva stanovuje pravidla ochrany utajovaných informací vyměněných mezi smluvními stranami nebo fyzickými a právnickými osobami smluvních stran.
ČLÁNEK 2
Vymezení pojmů
Pro účely této Smlouvy se rozumí
a)
„Utajovanou informací“ informace jakékoliv formy, povahy nebo způsobu přenosu, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy některé ze smluvních stran vyžaduje ochranu proti vyzrazení, zneužití nebo ztrátě a byla takto označena;
b)
„Utajovanou smlouvou“ dohoda, která obsahuje utajovanou informaci, nebo v souvislosti s níž může k seznámení se s utajovanou informací dojít, a která vytváří a definuje vynutitelná práva a povinnosti;
c)
„Poskytující stranou“ smluvní strana, včetně fyzických a právnických osob, která poskytne utajovanou informaci druhé smluvní straně;
d)
„Přijímající stranou“ smluvní strana, včetně fyzických a právnických osob, která přijme utajovanou informaci od poskytující strany;
e)
„Třetí stranou“ mezinárodní organizace nebo stát, který není smluvní stranou této Smlouvy.
ČLÁNEK 3
Stupně utajení
Níže uvedené stupně utajení se považují za rovnocenné:
V České republice| V Portugalské republice| Výrazy v anglickém jazyce
---|---|---
PŘÍSNĚ TAJNÉ| MUITO SECRETO| TOP SECRET
TAJNÉ| SECRETO| SECRET
DŮVĚRNÉ| CONFIDENCIAL| CONFIDENTIAL
VYHRAZENÉ| RESERVADO| RESTRICTED
ČLÁNEK 4
Příslušné bezpečnostní úřady
1.
Příslušnými bezpečnostními úřady odpovědnými za bezpečnost a ochranu utajovaných informací a za provádění této Smlouvy jsou:
v České republice Národní bezpečnostní úřad
v Portugalské republice Autoridade Nacional de Segurança
2.
Příslušné bezpečnostní úřady si vzájemně poskytují kontaktní údaje.
ČLÁNEK 5
Přístup k utajovaným informacím
Přístup k utajovaným informacím poskytnutým na základě této Smlouvy lze umožnit pouze osobám k tomu oprávněným podle vnitrostátních právních předpisů příslušné smluvní strany.
ČLÁNEK 6
Ochrana utajovaných informací
1.
Poskytující strana:
a)
zajistí označení utajované informace příslušným stupněm utajení v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
b)
informuje přijímající stranu o podmínkách, na jejichž základě utajovanou informaci poskytuje, a omezeních při nakládání s ní;
c)
informuje přijímající stranu o následných změnách stupně utajení;
d)
informuje přijímající stranu o tom, že utajovaná informace byla poskytnuta a vyžaduje ochranu v souladu s touto Smlouvou.
2.
Přijímající strana:
a)
zajistí v souladu s vnitrostátními právními předpisy utajované informaci rovnocennou úroveň ochrany jako poskytující strana;
b)
zajistí, že stupeň utajení nebude bez písemného souhlasu poskytující strany změněn;
c)
zajistí označení utajované informace příslušným stupněm utajení v souladu s článkem 3.
ČLÁNEK 7
Bezpečnostní spolupráce
1.
Příslušné bezpečnostní úřady si na vyžádání a v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytují součinnost při provádění bezpečnostních řízení.
2.
Pokud jsou splněny procesní podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy, smluvní strany si vzájemně uznávají osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele.
3.
Příslušné bezpečnostní úřady se vzájemně bezodkladně informují o všech změnách v uznaných osvědčeních fyzické osoby a osvědčeních podnikatele, zejména v případech jejich zrušení nebo uplynutí doby platnosti.
4.
Za účelem dosažení a udržení srovnatelných standardů bezpečnosti si příslušné bezpečnostní úřady na vyžádání sdělují informace o vnitrostátních právních předpisech upravujících ochranu utajovaných informací, o uplatňovaných postupech a zkušenostech získaných při jejich provádění.
5.
Příslušné bezpečnostní úřady se vzájemně informují o aktuálních bezpečnostních rizicích, která mohou ohrozit poskytnutou utajovanou informaci.
6.
Příslušné bezpečnostní úřady mohou za účelem zajištění úzké spolupráce při provádění této Smlouvy vést konzultace a provádět vzájemné návštěvy.
7.
Spolupráce podle této Smlouvy se uskutečňuje v jazyce anglickém.
ČLÁNEK 8
Překlad, reprodukce a zničení
1.
Překlady a reprodukce utajované informace lze vyhotovit v souladu s následujícími pravidly:
a)
překlady a reprodukce jsou označeny stejným způsobem jako původní utajovaná informace a je jim poskytnuta stejná úroveň ochrany;
b)
vyhotovení překladů a počet reprodukcí je omezen požadovaným účelem;
c)
překlad musí být opatřen vhodnou poznámkou v jazyce překladu, ze které je zřejmé, že obsahuje utajovanou informaci poskytující strany.
2.
Překlad nebo reprodukci utajované informace stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ / MUITO SECRETO lze vyhotovit pouze s písemným souhlasem příslušného bezpečnostního úřadu poskytující strany a v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
3.
Utajovaná informace stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ / MUITO SECRETO nesmí být zničena a musí být vrácena příslušnému bezpečnostnímu úřadu poskytující strany.
4.
Zničení utajované informace stupně utajení TAJNÉ / SECRETO je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytující strany.
5.
Při zničení utajované informace do stupně utajení DŮVĚRNÉ / CONFIDENCIAL se postupuje v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijímající strany.
6.
V případě, že nastane situace, která znemožní ochranu a navrácení utajované informace vytvořené nebo poskytnuté na základě této Smlouvy, utajovaná informace se zničí okamžitě. Přijímající strana o zničení utajované informace informuje bezodkladně příslušný bezpečnostní úřad poskytující strany.
ČLÁNEK 9
Předávání utajovaných informací
1.
Smluvní strany si utajované informace předávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytující strany zpravidla diplomatickou cestou nebo způsobem, na kterém se příslušné bezpečnostní úřady dohodnou.
2.
Příslušný bezpečnostní úřad přijímající strany písemně potvrdí příjem utajované informace.
ČLÁNEK 10
Využití utajovaných informací
1.
Utajovaná informace nesmí být využita v rozporu s účelem, za kterým byla poskytnuta, a omezeními stanovenými poskytující stranou.
2.
Každá ze smluvních stran zajistí, že fyzické a právnické osoby, které obdrží utajovanou informaci, dodržují povinnosti uložené touto Smlouvou.
3.
Přijímající strana neposkytne utajovanou informaci třetí straně nebo fyzické nebo právnické osobě třetího státu bez předchozího písemného povolení poskytující strany.
ČLÁNEK 11
Utajované smlouvy
1.
V případě utajovaných smluv, které budou prováděny na území jedné ze smluvních stran, příslušný bezpečnostní úřad druhé smluvní strany zašle předchozí písemné ujištění, že budoucí dodavatel je držitelem osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení.
2.
Dodavatel nebo subdodavatel zajistí, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, že všechny osoby, které mají přístup k utajovaným informacím, jsou obeznámeny s povinnostmi při ochraně utajovaných informací.
3.
Příslušné bezpečnostní úřady mohou vzájemně požadovat provedení bezpečnostní inspekce u subjektu nacházejícího se na území druhé smluvní strany s cílem ověřit, zda jsou vnitrostátní předpisy upravující ochranu utajovaných informací i nadále dodržovány.
4.
Zástupci příslušných bezpečnostních úřadů se mohou vzájemně navštěvovat, aby provedli analýzu účinnosti opatření přijatých dodavatelem za účelem zajištění ochrany utajovaných informací týkajících se utajované smlouvy.
5.
Utajovaná smlouva uzavřená mezi dodavateli smluvních stran v souladu s ustanoveními této Smlouvy obsahuje příslušné bezpečnostní instrukce, které určují alespoň následující:
a)
seznam utajovaných informací týkajících se utajované smlouvy a jejich stupně utajení;
b)
postup při sdělování změn stupně utajení;
c)
způsoby komunikace a prostředky elektromagnetického přenosu;
d)
postup při přepravě utajované informace;
e)
oznamovací povinnost v případě vyzrazení, zneužití nebo ztráty utajované informace, nebo vyskytne-li se takové podezření.
6.
Kopie bezpečnostních instrukcí utajované smlouvy je zaslána příslušnému bezpečnostnímu úřadu smluvní strany, kde bude utajovaná smlouva prováděna, za účelem umožnění dozoru a kontroly.
ČLÁNEK 12
Návštěvy
1.
Návštěvy vyžadující přístup k utajovaným informacím podléhají předchozímu písemnému schválení příslušnými bezpečnostními úřady v souladu s vnitrostátními právními předpisy s výjimkou návštěv vyžadujících přístup k utajovaným informacím stupně utajení VYHRAZENÉ / RESERVADO, které mohou být dohodnuty přímo mezi bezpečnostními řediteli příslušných subjektů.
2.
Žádost o návštěvu se zasílá prostřednictvím příslušného bezpečnostního úřadu hostitelské smluvní strany nejméně dvacet dnů před jejím zahájením a obsahuje:
a)
jméno a příjmení návštěvníka, místo a datum narození, státní občanství, číslo pasu nebo průkazu totožnosti;
b)
název subjektu, který návštěvník zastupuje;
c)
název a adresu subjektu, který bude navštíven, včetně jména a příjmení a telefonního čísla kontaktní osoby;
d)
potvrzení osvědčení fyzické osoby návštěvníka a doba jeho platnosti;
e)
účel návštěvy včetně nejvyššího stupně utajení informací, ke kterým bude vyžadován přístup;
f)
předpokládané datum a délka návštěvy. V případě opakovaných návštěv se uvádí jejich celková doba;
g)
datum, podpis a otisk úředního razítka příslušného bezpečnostního úřadu.
3.
V naléhavém případě se žádost o návštěvu předkládá nejméně sedm dní před jejím zahájením.
4.
Příslušný bezpečnostní úřad smluvní strany, která obdrží žádost o návštěvu, informuje bezodkladně o svém rozhodnutí příslušný bezpečnostní úřad druhé smluvní strany.
5.
Návštěvu osob třetí strany vyžadující přístup k utajovaným informacím poskytující strany lze umožnit pouze na základě písemného souhlasu příslušného bezpečnostního úřadu poskytující strany.
6.
Po schválení návštěvy příslušný bezpečnostní úřad hostitelské smluvní strany zašle kopii žádosti o návštěvu bezpečnostnímu řediteli subjektu, který bude navštíven.
7.
Délka schválené návštěvy nepřesáhne dvanáct měsíců.
8.
Smluvní strany se mohou dohodnout na seznamu osob, jimž jsou schváleny opakované návštěvy, jejichž platnost nepřesáhne dvanáct měsíců.
9.
Po schválení seznamu pro opakované návštěvy se konkrétní termíny návštěv dohodnou přímo s bezpečnostními řediteli subjektů, které budou navštíveny.
10.
Jakákoliv utajovaná informace, se kterou se návštěvník seznámí, je považována za utajovanou informaci poskytnutou podle této Smlouvy.
ČLÁNEK 13
Porušení ochrany
1.
V případě takového porušení ochrany, při kterém dojde k vyzrazení, zneužití nebo ztrátě utajované informace, nebo vyskytne-li se podezření, že k takovému porušení došlo, příslušný bezpečnostní úřad přijímající strany o tom bezodkladně písemně informuje příslušný bezpečnostní úřad poskytující strany.
2.
V případě, že k porušení bezpečnosti dojde ve státě jiném, než jsou smluvní strany nebo vyskytne-li se podezření na takové porušení, příslušný bezpečnostní úřad, který utajovanou informaci předává, postupuje v souladu s odstavcem 1.
3.
Pokud je to požadováno, druhá smluvní strana spolupracuje při vyšetřování.
4.
V každém případě je druhá smluvní strana písemně informována o výsledcích vyšetřování včetně příčin porušení ochrany, rozsahu způsobené škody, opatření přijatých pro její zmírnění a zjištěných závěrů.
ČLÁNEK 14
Náklady
Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním této Smlouvy si smluvní strany hradí samy.
ČLÁNEK 15
Řešení sporů
Spory týkající se výkladu nebo provádění Smlouvy budou urovnány jednáním mezi smluvními stranami.
ČLÁNEK 16
Vstup v platnost
Tato Smlouva vstoupí v platnost třicátý den následující po doručení pozdějšího z písemných oznámení diplomatickou cestou informujících o tom, že všechny nezbytné vnitrostátní postupy pro její vstup v platnost byly splněny.
ČLÁNEK 17
Změny
1.
Smluvní strany mohou tuto Smlouvu změnit na základě vzájemného písemného souhlasu.
2.
Změny vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této Smlouvy.
ČLÁNEK 18
Trvání platnosti a ukončení
1.
Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
2.
Každá ze smluvních stran může tuto Smlouvu kdykoliv vypovědět.
3.
Vypovězení této Smlouvy se oznamuje písemně diplomatickou cestou a nabývá účinnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení příslušného oznámení.
4.
Veškerým utajovaným informacím, které byly poskytnuty podle této Smlouvy, bude zajištěna ochrana v souladu s ustanoveními této Smlouvy i po ukončení její platnosti do doby, než poskytující strana zprostí přijímající stranu této povinnosti.
ČLÁNEK 19
Registrace
Po vstupu této Smlouvy v platnost smluvní strana, na jejímž území byla podepsána, tuto Smlouvu zašle Sekretariátu Organizace spojených národů k registraci v souladu s článkem 102 Charty Spojených národů a obeznámí druhou smluvní stranu o výsledku tohoto procesu spolu s příslušným číslem registrace.
Na důkaz toho níže uvedení zástupci, řádně zmocněni, podepsali tuto Smlouvu.
Dáno v Praze dne 25. října 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v českém, portugalském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Českou republiku
Ing. Dušan Navrátil v. r.
ředitel
Národního bezpečnostního úřadu
Za Portugalskou republiku
Fernando de Castro Brandão v. r.
mimořádný a zplnomocněný
velvyslanec Portugalské republiky
v České republice |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky
Vyhlášeno 19. 2. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 5. 2008, částka 4/2009
* Článek I - Strany budou na základě rovnosti a ku vzájemnému prospěchu rozvíjet bilaterální spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů.
* Článek II - Strany budou na základě tohoto Memoranda spolupracovat v následujících oblastech:
* Článek III - Spolupráce mezi Stranami na základě tohoto Memoranda bude vedena následujícím způsobem:
* Článek IV - Strany budou vypracovávat dvouleté programy spolupráce, ve kterých se určí konkrétní aktivity, jež se budou realizovat, a příslušné závazky obou Stran.
* Článek V - Každá Strana do šesti měsíců od podpisu tohoto Memoranda jmenuje koordinátora odpovědného za činnosti podle tohoto Memoranda, vypracování dvouletých programů spolupráce, jejich realizaci a hodnocení.
* Článek VI - Spolupráce podle tohoto Memoranda se bude provádět podle finančních možností Stran a právních předpisů platných v jejich zemích.
* Článek VII - Tímto Memorandem nejsou dotčeny závazky Stran vyplývající z jakýchkoli dvoustranných a mnohostranných dohod.
* Článek VIII - Spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto Memoranda se budou řešit přímým jednáním mezi Stranami.
* Článek IX - V souladu s právními předpisy obou států a na základě předchozího písemného souhlasu Stran mohou být výsledky a informace vzniklé při spolupráci podle tohoto Memoranda zpřístupněny třetím stranám.
* Článek X - Toto Memorandum se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost dnem podpisu oběma Stranami.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 5. 2008
11
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2008 bylo v Bogotě podepsáno Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky.
Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku X dnem podpisu.
České znění Memoranda a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ MEZI MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ
REPUBLIKY A MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, BYDLENÍ
A ÚZEMNÍHO ROZVOJE KOLUMBIJSKÉ REPUBLIKY
Ministerstvo životního prostředí České republiky a Ministerstvo životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky, dále jen „Strany“,
uznávajíce práva a povinnosti každé země chránit životní prostředí a přírodu a zajistit racionální využívání přírodních zdrojů;
uznávajíce globální charakter přírodních zdrojů a jejich omezené zdroje;
uvědomujíce si výjimečný význam ochrany životního prostředí a lidského zdraví před následky nepředvídatelných událostí;
uvědomujíce si odpovědnost za zajištění bezpečnosti životního prostředí pro současné a budoucí generace;
berouce v úvahu skutečnost, že následky událostí mohou mít přeshraniční dopady;
v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a mezinárodními smlouvami, jimiž jsou Česká republika a Kolumbijská republika vázány;
přesvědčeny o tom, že dlouhodobá spolupráce je důležitým faktorem dalšího rozvoje přátelských vztahů Stran
se dohodly takto:
Článek I
Strany budou na základě rovnosti a ku vzájemnému prospěchu rozvíjet bilaterální spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů.
Článek II
Strany budou na základě tohoto Memoranda spolupracovat v následujících oblastech:
●
ochrana přírody, biologické, geologické a krajinné rozmanitosti, ohrožených druhů rostlin a živočichů a jejich přirozených prostředí;
●
správa a udržitelné využívání přírodních zdrojů;
●
správa chráněných přírodních území a jejich ekosystémů;
●
ochrana ovzduší;
●
změna klimatu;
●
vodní hospodářství;
●
odpadové hospodářství;
●
rozvoj environmentálních technologií;
●
rozvoj legislativy a norem ochrany životního prostředí;
●
finanční nástroje pro opatření v oblasti životního prostředí;
●
spolupráce při implementaci mnohostranných environmentálních smluv;
●
ekologická výchova a vzdělávání;
●
omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik;
●
ekologicky šetrné formy cestovního ruchu;
●
management rizik;
●
ekologie města;
●
udržitelný rozvoj;
●
strategické nástroje a regulace v oblasti životního prostředí na národní úrovni.
Článek III
Spolupráce mezi Stranami na základě tohoto Memoranda bude vedena následujícím způsobem:
–
identifikací a realizací společných programů a projektů v daných oblastech spolupráce;
–
výměnou informací;
–
vzájemným pořádáním konferencí, sympozií, seminářů a setkání odborníků;
–
výměnou odborné literatury a publikací v daných oblastech spolupráce;
–
pořádáním školicích programů.
Článek IV
Strany budou vypracovávat dvouleté programy spolupráce, ve kterých se určí konkrétní aktivity, jež se budou realizovat, a příslušné závazky obou Stran.
Článek V
Každá Strana do šesti měsíců od podpisu tohoto Memoranda jmenuje koordinátora odpovědného za činnosti podle tohoto Memoranda, vypracování dvouletých programů spolupráce, jejich realizaci a hodnocení.
Koordinátoři se budou setkávat pravidelně jednou za dva roky střídavě v České republice a Kolumbijské republice.
Článek VI
Spolupráce podle tohoto Memoranda se bude provádět podle finančních možností Stran a právních předpisů platných v jejich zemích.
Nedohodnou-li se Strany jinak, mezinárodní cestovní náklady, vzniklé při účasti na výše zmíněných setkáních, nese vysílající Strana.
Článek VII
Tímto Memorandem nejsou dotčeny závazky Stran vyplývající z jakýchkoli dvoustranných a mnohostranných dohod.
Článek VIII
Spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto Memoranda se budou řešit přímým jednáním mezi Stranami.
Článek IX
V souladu s právními předpisy obou států a na základě předchozího písemného souhlasu Stran mohou být výsledky a informace vzniklé při spolupráci podle tohoto Memoranda zpřístupněny třetím stranám.
Článek X
Toto Memorandum se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost dnem podpisu oběma Stranami.
Toto Memorandum může být změněno pouze dohodou obou Stran, a to písemnou formou.
Každá Strana může toto Memorandum písemně vypovědět; v tomto případě platnost Memoranda skončí uplynutím šesti měsíců od data doručení příslušného písemného oznámení druhé Straně.
Podepsáno v Bogotě dne 15. května 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, španělském a anglickém jazyce, přičemž všechna tři znění jsou stejně autentická. V případě jakýchkoli rozdílností ve výkladu je rozhodné anglické znění.
Za Ministerstvo životního prostředí
České republiky
Ing. Mgr. Zdeněk Krejčí v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Kolumbijské republice
Za Ministerstvo životního prostředí,
bydlení a územního rozvoje
Kolumbijské republiky
Juan Lozana Ramírez v. r.
ministr |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.
Vyhlášeno 19. 2. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 3. 2008, částka 4/2009
* ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
* ČLÁNEK 2 - Pravidla 45(1), 71(6) a 162(1) Úmluvy o udělování evropských patentů změněná tímto rozhodnutím vstoupí v platnost dne 1. dubna 2008.
* ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
* ČLÁNEK 2 - (1) Ustanovení Prováděcího předpisu uvedená a změněná v článku 1 odst. 5 až 8, 10 až 17 a 20 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2009.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 3. 2008
10
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla v Mnichově přijata Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů1).
Rozhodnutí ze dne 6. března 2008 vstoupilo v platnost na základě svého ustanovení dne 6. března 2008 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku.
Pravidla 45(1), 71(6) a 162(1) Prováděcího předpisu k Úmluvě změněná tímto Rozhodnutím vstoupila v platnost na základě článku 2 Rozhodnutí dne 1. dubna 2008 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Rozhodnutí ze dne 21. října 2008 vstoupilo v platnost na základě svého ustanovení dne 21. října 2008 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku.
Pravidla 49(3) a (10), 51(1), 57(j), anglická verze pravidla 68(4), 71(8), anglická verze pravidla 77(1), 82(2), 92(1), 95(3), nadpis pravidla 153, francouzské znění pravidla 153(1), anglická verze pravidla 155(3) a 163(2) změněná tímto Rozhodnutím vstoupí v platnost na základě článku 2 odst. 1 Rozhodnutí dne 1. dubna 2009 a tímto dnem vstoupí v platnost i pro Českou republiku.
Pravidla 17(3), 36(4), 38, 39, 71(3), (5), (7) a (10), 159(1)(d) a 160 změněná tímto Rozhodnutím vstoupí v platnost na základě článku 2 odst. 2 Rozhodnutí dne 1. dubna 2009 a tímto dnem vstoupí v platnost i pro Českou republiku, a použijí se na evropské patentové přihlášky podané k tomuto dni nebo později stejně jako na mezinárodní přihlášky vstupující do regionální fáze k tomuto dni nebo později.
Anglická znění Rozhodnutí a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY
ZE DNE 6. BŘEZNA 2008
MĚNÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS
K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE,
S ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů, a zejména článek 33(1)(c),
S ohledem na rozhodnutí CA/D 15/07 a CA/D 16/07 ze dne 14. prosince 2007 měnící Poplatkový řád,
Na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,
S ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo,
ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ:
ČLÁNEK 1
Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
1.
Pravidlo 45(1) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Obsahuje-li evropská patentová přihláška více než patnáct patentových nároků, šestnáctý a každý další nárok je zpoplatněn, jak je stanoveno v Poplatkovém řádu.“.
2.
Pravidlo 71(6) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(6)
Jestliže evropská patentová přihláška ve znění, ve kterém má být udělen evropský patent, obsahuje více než patnáct patentových nároků, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, aby ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a případně v odstavci 5 zaplatil poplatky za nároky za každý další nárok, pokud nebyly tyto poplatky již zaplaceny v souladu s pravidlem 45 nebo 162.“.
3.
Pravidlo 162(1) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Obsahují-li podlohy přihlášky, z nichž má vycházet řízení o udělení evropského patentu, více než patnáct nároků, platí se poplatky za nároky za šestnáctý a každý další nárok, jak je stanoveno v Poplatkovém řádu, a to ve lhůtě stanovené v pravidle 159 odst. 1.“.
ČLÁNEK 2
Pravidla 45(1), 71(6) a 162(1) Úmluvy o udělování evropských patentů změněná tímto rozhodnutím vstoupí v platnost dne 1. dubna 2008.
Toto rozhodnutí vstoupí v platnost ke dni 6. března 2008.
V Mnichově, 6. března 2008
Za správní radu
Předseda
Roland GROSSENBACHER
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY
ZE DNE 21. ŘÍJNA 2008
MĚNÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS
K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE,
S ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů, a zejména článek 33(1)(c),
S ohledem na rozhodnutí CA/D 15/07 ze dne 14. prosince 2007 měnící Poplatkový řád,
Na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,
S ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo a Rozpočtový a finanční výbor,
ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ:
ČLÁNEK 1
Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
1.
Pravidlo 17(3) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(3)
Lhůta pro uhrazení poplatku za určení je šest měsíců od data, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši pořízené kvůli nové přihlášce. Platí pravidlo 39 odstavec 2 a 3.“.
2.
Pravidlo 36(4) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(4)
Lhůta pro uhrazení poplatku za určení je šest měsíců od data, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši rozdělené přihlášky. Platí pravidlo 39 odst. 2 a 3.“.
3.
Pravidlo 38 Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Lhůta pro uhrazení poplatku za podání a poplatku za rešerši je jeden měsíc od podání evropské patentové přihlášky.
(2)
Pokud přihláška obsahuje více než 35 stran, může Poplatkový řád stanovit příplatek jako součást poplatku za podání.
(3)
Lhůta pro uhrazení příplatku uvedeného v odstavci 2 je jeden měsíc od podání evropské patentové přihlášky nebo jeden měsíc od podání prvního souboru nároků nebo jeden měsíc od podání úředně ověřené kopie uvedeného v pravidle 40 odst. 3 podle toho, která lhůta uplyne nejpozději.“.
4.
Pravidlo 39 Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Lhůta pro uhrazení poplatku za určení je šest měsíců od data, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši.
(2)
Pokud není ve lhůtě uhrazen poplatek za určení nebo v případě zpětvzetí určení všech smluvních států, evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět.
(3)
Poplatek za určení se nevrací, aniž je tím dotčena druhá věta odstavce 2 pravidla 37.“.
5.
Pravidlo 49(3) a (10) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(3)
Podlohy přihlášky se předkládají na ohebném, silném, bílém, hladkém, matném a trvanlivém papíru formátu A 4 (29,7 cm x 21 cm). S výhradou ustanovení odstavce 9 a pravidla 46 odst. 2 (h) se každý list použije tak, aby krátké strany byly nahoře a dole (formát na výšku).
(10)
Hodnoty se vyjadřují v mezinárodně uznávaných jednotkách, pokud možno v metrickém systému s použitím jednotek SI. Všechny údaje, které neodpovídají těmto požadavkům, se vyjádří navíc i v mezinárodně uznávaných jednotkách. Používají se jen technické termíny, vzorce, značky a symboly, které jsou v dané odborné oblasti obecně uznávány.“.
6.
Pravidlo 51(1) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Udržovací poplatek za evropskou patentovou přihlášku za nadcházející rok je splatný poslední den v měsíci, který se pojmenováním shoduje s měsícem, v němž došlo k podání evropské patentové přihlášky. Udržovací poplatky lze řádně zaplatit nejdříve tři měsíce před splatností.“.
7.
Pravidlo 57(j) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(j)
zda přihláška splňuje požadavky podle pravidla 30.“.
8.
Anglická verze pravidla 68(4) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(4)
Nejsou-li patentové nároky podány v den podání přihlášky, uvede se to při jejím zveřejnění. Pokud před ukončením technických příprav ke zveřejnění přihlášky došlo podle pravidla 137 odst. 2 k opravě patentových nároků, nové či změněné nároky se společně s nároky tak, jak byly podány, zveřejní také.“.
9.
Pravidlo 71(3), (5), (7) a (10) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(3)
Předtím, než průzkumové oddělení rozhodne o udělení evropského patentu, sdělí přihlašovateli znění, ve kterém hodlá evropský patent udělit, a vyzve jej, aby ve lhůtě čtyř měsíců uhradil poplatek za udělení patentu a za zveřejnění a aby podal překlad nároků do dvou dalších úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nejsou jazykem řízení. Pokud přihlašovatel v této lhůtě uhradí poplatky a podá překlad, je to považováno za souhlas se zněním, ve kterém má být patent udělen.
(5)
Pokud průzkumové oddělení nesouhlasí s úpravou nebo s opravou navrhovanou podle odstavce 4, umožní před přijetím rozhodnutí přihlašovateli předložit ve stanovené lhůtě poznámky a úpravy, které průzkumové oddělení považuje za nezbytné, a pokud jsou upraveny patentové nároky, podat překlad upravených patentových nároků. Jestliže přihlašovatel předloží takové úpravy, je to považováno za souhlas s udělením patentu v upraveném znění. Pokud je evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo pokud je považována za vzatou zpět, budou poplatky za udělení a za zveřejnění a všechny poplatky za patentové nároky, uhrazené podle odstavce 6, vráceny zpět.
(7)
Není-li včas zaplacen poplatek za udělení patentu, poplatek za zveřejnění nebo poplatky za nároky nebo není-li včas podán překlad, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.
(10)
Ve sdělení podle odstavce 3 se uvede odkaz na internetovou stránku Evropského patentového úřadu, na níž je zveřejněn údaj týkající se požadavků na překlad ve smluvních státech podle článku 65 odst. 1.“.
10.
Pravidlo 71(8) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(8)
Nastane-li splatnost poplatku za určení až po sdělení podle odstavce 3, nebude oznámení o udělení evropského patentu zveřejněno, dokud nebude zaplacen poplatek za určení. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován.“.
11.
Anglická verze pravidla 77(1) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Zjistí-li odporové oddělení, že odpor nevyhovuje článku 99 odst. 1 nebo pravidlu 76 odst. 2(c), nebo že neoznačuje dostatečně patent, proti němuž je odpor podán, zamítne odpor jako nepřípustný, pokud nejsou tyto nedostatky odstraněny do uplynutí lhůty k podání odporu.“.
12.
Pravidlo 82(2) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(2)
V případě nesouhlasu se zněním, které bylo sděleno odporovým oddělením, může projednávání odporu pokračovat. V opačném případě odporové oddělení po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vyzve majitele evropského patentu, aby do tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových nároků do úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. Tato výzva obsahuje odkaz na internetovou stránku Evropského patentového úřadu, na níž je zveřejněn údaj týkající se požadavků na překlad ve smluvních státech podle článku 65 odst. 1.“.
13.
Pravidlo 92(1) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Návrh na omezení nebo zrušení evropského patentu se podává písemně v jednom z úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Může být podán také v úředním jazyku smluvního státu za předpokladu, že překlad je podán v jednom z úředních jazyků Evropského patentového úřadu ve lhůtě předepsané v pravidle 6 odst. 2. Pro doklady podané v řízení o omezení nebo zrušení přiměřeně platí část III Prováděcího předpisu.“.
14.
Pravidlo 95(3) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(3)
Je-li podle odstavce 2 návrh na omezení oprávněn, průzkumové oddělení to sdělí navrhovateli a vyzve jej, aby ve lhůtě tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových nároků v úředních jazycích evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. Pravidlo 82 odst. 3 první věta platí přiměřeně. Pokud navrhovatel učiní uvedené kroky ve stanovené lhůtě, průzkumové oddělení patent omezí. Výzva obsahuje odkaz na internetovou stránku Evropského patentového úřadu, na níž je zveřejněn údaj týkající se požadavků na překlad ve smluvních státech podle článku 65 odst. 1.“.
15.
Nadpis pravidla 153 Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„Pravidlo 153 - Právo zástupce nezveřejnit komunikaci s klientem“.
16.
Tento odstavec se netýká anglického znění pravidla 153(1) Úmluvy o udělování evropských patentů a jeho překladu do českého jazyka publikovaných ve Sbírce mezinárodních smluv ČR Sdělením (č. 86) Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Reviznímu aktu Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy) dne 28. prosince 2007 v částce 48.
17.
Anglická verze pravidla 155(3) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(3)
Pokud žádost o konverzi uvedená v článku 135 odst. 1(a) a 2 není postoupena před uplynutím lhůty dvaceti měsíců ode dne podání nebo v případě uplatnění práva přednosti před dnem vzniku tohoto práva, platí článek 135 odst. 4.“.
18.
Pravidlo 159(1)(d) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(d)
uhradí poplatek za určení, jestliže lhůta podle pravidla 39 uplynula dříve;“.
19.
Pravidlo 160 Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(1)
Není-li včas podán překlad mezinárodní přihlášky nebo žádost o průzkum nebo není-li včas zaplacen poplatek za podání, poplatek za rešerši nebo poplatek za určení, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.
(2)
Zjistí-li Evropský patentový úřad, že se podle odstavce 1 přihláška považuje za vzatou zpět, sdělí to přihlašovateli. Pravidlo 112 odst. 2 platí přiměřeně.“.
20.
Pravidlo 163(2) Úmluvy o udělování evropských patentů se mění takto:
„(2)
Je-li uplatněno právo přednosti z dřívější přihlášky a ve lhůtě stanovené pravidlem 159 odst. 1 nebylo předloženo podací číslo nebo kopie dřívější přihlášky stanovené pravidlem 52 odst. 1 a pravidlem 53, vyzve Evropský patentový úřad přihlašovatele, aby poskytl číslo nebo kopii dřívější přihlášky ve lhůtě dvou měsíců. Použije se pravidlo 53 odst. 2.“.
ČLÁNEK 2
(1)
Ustanovení Prováděcího předpisu uvedená a změněná v článku 1 odst. 5 až 8, 10 až 17 a 20 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2009.
(2)
Ustanovení Prováděcího předpisu uvedená a změněná v článku 1 odst. 1 až 4, 9, 18 a 19 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2009 a použijí se na evropské patentové přihlášky podané k tomuto dni nebo později stejně jako na mezinárodní přihlášky vstupující do regionální fáze k tomuto dni nebo později.
Toto rozhodnutí vstoupí v platnost ke dni 21. října 2008.
V Mnichově, 21. října 2008.
Za správní radu
Předseda
Roland GROSSENBACHER
1)
Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. |
Nařízení vlády č. 51/2009 Sb. | Nařízení vlády č. 51/2009 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích
Vyhlášeno 18. 2. 2009, datum účinnosti 28. 2. 2009, částka 17/2009
* Čl. I - Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 28. 2. 2009
51
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 2. února 2009,
kterým se mění nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2c odst. 2 písm. b) zákona, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 a 4, § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 7 odst. 2 písm. d), § 7 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 5 se slovo „výměry“ nahrazuje slovem „plochy“.
2.
V § 3 odst. 3 písm. a), § 7 odst. 2 závěrečné části ustanovení a v § 9 odst. 5 se slovo „výměře“ nahrazuje slovem „ploše“.
3.
V § 3 odst. 3 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
4.
V § 3 odst. 5, § 7 odst. 6, § 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 a 2 se slovo „výměru“ nahrazuje slovem „plochu“.
5.
V § 4 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
uvede v žádosti o poskytnutí dotace plochu vybrané porostní skupiny, na kterou žádá o poskytnutí dotace, údaje z plánu nebo osnovy, jednoznačnou identifikaci6) zvolených etáží, popřípadě údaj o prováděné obnově,“.
6.
V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
v případě změny porostního typu hospodářského souboru zvolené etáže v mezích seznamu uvedeného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, která je provedena s ohledem na udržení nebo dosažení příznivého stavu předmětu ochrany v oblastech Natura 2000, podá spolu se žádostí o poskytnutí dotace stanovisko Ministerstva životního prostředí, vydané podle zákona o ochraně přírody a krajiny2).“.
7.
V § 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; dotace se poskytne i v případě, dojde-li ke změně ve smyslu § 4 odst. 3 písm. d)“.
8.
V § 5 písm. f) se za slovo „souboru“ vkládají slova „nebo s oznámením podle § 7 odst. 9“.
9.
V § 5 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
žadatel má po celou dobu závazku platný plán nebo osnovu pro vybranou porostní skupinu uloženy v digitální formě v datovém skladu.“.
10.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Fond poskytne dotaci v měně České republiky; sazba dotace podle odstavce 1 se přepočte podle směnného kurzu, který je uveřejněn v prvním Úředním věstníku Evropské unie vydaném v kalendářním roce, za který se platba poskytuje, a který je uveden k datu, které je nejblíže začátku tohoto kalendářního roku.“.
11.
V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, dojde-li ke snížení plochy ve lhůtě podle odstavce 4; v následujících letech Fond poskytne dotaci odpovídající snížené ploše“.
12.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke snížení plochy na základě jiných skutečností než těch, které jsou uvedeny v odstavci 2, změní žadatel žádost o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok; Fond poskytne dotaci sníženou o poměrnou část odpovídající snížení plochy a zároveň rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu, o kterou byla původní plocha snížena.“.
13.
V § 7 odst. 4 se slova „usnesením řízení o žádosti zastaví“ nahrazují slovy „ji zamítne“.
14.
V § 7 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Jestliže žadatel podá žádost o snížení zařazené plochy v důsledku skutečností uvedených v odstavci 2, nemusí současně změnit původně podanou žádost o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok.“.
15.
V § 7 odst. 6 se slova „změně výměry“ nahrazují slovy „změně plochy“ a slova „zařazené výměry“ se nahrazují slovem „zařazení“.
16.
V § 7 odst. 7 se za slova „podá žadatel“ vkládá slovo „Fondu“.
17.
V § 7 odst. 8 se slovo „změně“ nahrazuje slovy „změnám týkajícím se plánu nebo osnovy“.
18.
V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Žadatel předloží Fondu oznámení s novým popisem označení hranic vybrané porostní skupiny, které nejsou jednoznačně identifikovatelné, pokud došlo ke změně jejich označení.“.
19.
V § 9 odst. 2 se slova „d) nebo e)“ nahrazují slovy „d), e) nebo h)“.
20.
V § 9 odst. 5 se slova „podle odstavce 3“ nahrazují slovy „podle odstavce 4“.
21.
V příloze č. 2 bodu II. písm. e) bodu 1 se slovo „výměra“ nahrazuje slovem „plocha“.
22.
V příloze č. 2 bodu II. písm. f) se slovo „Etáž“ nahrazuje slovy „Zvolená etáž“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 28. února 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Nařízení vlády č. 50/2009 Sb. | Nařízení vlády č. 50/2009 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2009, datum účinnosti 18. 2. 2009, částka 17/2009
* Čl. I - Nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 120/2005 Sb. a nařízení vlády č. 269/2006 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 18. 2. 2009
50
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 2. února 2009,
kterým se mění nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 120/2005 Sb. a nařízení vlády č. 269/2006 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují tato slova:
„Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 760/2008 ze dne 31. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o povolení používat kasein a kaseináty při výrobě sýrů.“.
2.
V § 7c odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14a zní:
„(1)
Žádost o povolení užití kaseinu14a), popřípadě kaseinátů14a), se podává Fondu na jím vydaném formuláři.
14a)
Čl. 119 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Příloha III část V nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“.
3.
V § 7c odst. 2 se slova „vybraných sýrů14b)“ nahrazují slovem „sýrů14a)“.
4.
V § 7c odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 14b a 14c zní:
„(3)
Fond osobám, kterým bylo vydáno povolení užití kaseinu14a), popřípadě kaseinátů14a), toto povolení odejme, pokud
a)
ukončí výrobu sýrů s použitím kaseinu, popřípadě kaseinátů,
b)
poruší některou z podmínek pro vydání povolení užití kaseinu, popřípadě kaseinátů, stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství14b),
c)
nedodrží procentuální množství14c) kaseinu, popřípadě kaseinátů, při výrobě sýrů.
14b)
Čl. 119 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 760/2008.
14c)
Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 760/2008.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 14d, 14e a 14f se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle dosavadního právního předpisu.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Zákon č. 49/2009 Sb. | Zákon č. 49/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2009, datum účinnosti 5. 3. 2009, částka 17/2009
* Čl. I - Změna školského zákona
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2009
49
ZÁKON
ze dne 28. ledna 2009,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna školského zákona
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 243/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:
„(5)
Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis1a).
1a)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 8 odst. 3 se za slovy „Ministerstvo vnitra“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Ministerstvo spravedlnosti“ se vkládají slova „a Ministerstvo práce a sociálních věcí“.
3.
V § 8a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení,“.
4.
V § 9 odstavec 4 zní:
„(4)
Dlouhodobé záměry se vyhodnocují a zpracovávají jednou za 4 roky postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.“.
5.
V § 16 odstavec 8 zní:
„(8)
Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak. Příprava na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem se může poskytovat v přípravném stupni základní školy speciální.“.
6.
V § 16 odst. 9 se za slova „střední školy“ vkládá slovo „, konzervatoře“.
7.
V § 23 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení.“.
8.
V § 23 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem.
(5)
Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.“.
9.
V § 27 odst. 6 větě první se za slova „přípravných tříd základních škol,“ vkládají slova „přípravného stupně základní školy speciální,“.
10.
V § 28 odstavec 5 zní:
„(5)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená organizace, sdružuje pro statistické účely a plnění dalších povinností podle tohoto zákona údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení předávají tyto údaje ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“.
11.
V § 28 odst. 6 se slova „jeho prostřednictvím“ zrušují.
12.
Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21a a 21b zní:
㤠32a
Spolupráce škol a školských zařízení
(1)
Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona (dále jen „předkladatel projektu“), může uzavírat s ostatními právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení a dalšími osobami oprávněnými k výkonu činnosti související s předmětem projektu (dále jen „partner“) smlouvy o partnerství.
(2)
Smlouvou o partnerství se partner zavazuje podílet se svým jménem a na svůj účet na uskutečňování projektu a předkladatel projektu se zavazuje poskytnout partnerovi finanční prostředky, které na projekt obdrží, ve výši odpovídající podílu partnera na uskutečňování projektu.
(3)
Smlouva o partnerství obsahuje zejména:
a)
určení projektu, jehož se smlouva týká,
b)
obsah a rozsah činností, jimiž se partner bude na projektu podílet,
c)
výši finančních prostředků, které předkladatel projektu partnerovi na realizaci projektu poskytne, a pravidla vyúčtování poskytnutých prostředků,
d)
pravidla, podle nichž může smluvní strana kontrolovat plnění závazků ze smlouvy druhou smluvní stranou,
e)
pravidla hodnocení výsledků plnění smlouvy,
f)
možnosti vypovězení smlouvy smluvními stranami.
(4)
Smlouvou o partnerství mohou být dohodnuta pravidla uzavírání smluv o partnerství týkajících se téhož projektu předkladatelem projektu s dalšími partnery, popřípadě může být uzavírání těchto smluv výslovně vyloučeno.
(5)
Smlouva o partnerství musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Je-li smluvní stranou právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(6)
Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek21a). Možnosti spolupráce podle zvláštních právních předpisů21b) nejsou odstavci 1 až 5 dotčeny.
21a)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
21b)
Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 34 odst. 2 se slova „pro následující školní rok“ nahrazují slovy „od následujícího školního roku“.
14.
V § 36 odstavec 3 zní:
„(3)
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“.
15.
V § 37 odstavec 1 zní:
„(1)
Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, nebo odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“.
16.
§ 38 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24a zní:
㤠38
Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole
(1)
Žák může plnit povinnou školní docházku také
a)
ve škole mimo území České republiky,
b)
ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,
c)
v zahraniční škole zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem a nezapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, nebo
d)
v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol24a) (dále jen „evropská škola“).
(2)
Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), plní povinnou školní docházku formou individuální výuky.
(3)
Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.
(4)
Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy uvedené v odstavci 1. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
(5)
Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c), nebo způsobem uvedeným v odstavci 2, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky nebo v diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
(6)
Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, pokud plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo d).
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob, obsah a náležitosti zkoušek podle odstavce 5, podmínky pro poskytování učebnic a učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce 1, a pro zařazování těchto žáků do příslušných ročníků základního vzdělávání.
24a)
Úmluva o statutu Evropských škol, přijatá v Lucemburku dne 21. června 1994 (č. 122/2005 Sb. m. s.).“.
17.
V § 47 odst. 2 větě první se za slova „školského poradenského zařízení“ vkládají slova „, které k žádosti přiloží zákonný zástupce“.
18.
§ 48 včetně nadpisu zní:
㤠48
Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem
(1)
Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.
(2)
Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.“.
19.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Přípravný stupeň základní školy speciální
(1)
Zřizovatel základní školy speciální může zřídit třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Ke zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, je nezbytný souhlas ministerstva. V ostatních případech je ke zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální nezbytný souhlas krajského úřadu, pokud zřizovatelem uvedené školy není kraj nebo ministerstvo.
(2)
O zařazení dítěte do třídy přípravného stupně základní školy speciální rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.
(3)
Do třídy přípravného stupně základní školy speciální lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. Třída přípravného stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše 6 žáků.
(4)
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky.“.
20.
V § 49 odst. 2 se slova „odborného lékaře a“ zrušují.
21.
V § 52 odst. 1 se za slovo „uvolněn“ vkládají slova „, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí“.
22.
V § 52 odstavce 4 až 6 znějí:
„(4)
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5)
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6)
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.“.
23.
V § 55 odstavec 1 zní:
„(1)
Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.“.
24.
V § 60 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví
a)
jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v každém jednotlivém kole přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání pro daný školní rok; kritéria přijímacího řízení mohou být stanovena odlišně podle obsahového zaměření školního vzdělávacího programu,
b)
předpokládaný počet přijímaných uchazečů do jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání; pokud ředitel školy stanovil kritéria přijímacího řízení podle obsahového zaměření školního vzdělávacího programu, je při stanovování počtu přijímaných uchazečů oprávněn tuto skutečnost zohlednit.
(4)
Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodl, o termínech konání přijímací zkoušky, o stanovených jednotlivých kritériích a předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy
a)
pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna,
b)
pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
25.
V § 60 odstavec 10 zní:
„(10)
Ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků může vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro další kola přijímacího řízení se přijímací zkouška koná v termínech stanovených ředitelem školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku k přijímací zkoušce pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky.“.
26.
V § 60 odstavec 17 zní:
„(17)
Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, odešle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem pro přijímací zkoušky do oborů vzdělání v denní formě vzdělávání bez talentové zkoušky.“.
27.
V § 60a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „O zpětné vydání zápisového lístku může uchazeč požádat nejvýše jednou.“.
28.
V § 61 odst. 2 se za slova „sedmý ročník základní školy“ doplňují slova „nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře“.
29.
V § 62 odst. 4 se slova „s výjimkou odstavce 7“ zrušují.
30.
V § 69 odstavec 5 zní:
„(5)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.“.
31.
V § 69 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.“.
32.
V § 69 odstavec 9 zní:
„(9)
Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.“.
33.
V § 69 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12.
34.
V § 78 odst. 5 větě první se za slova „formou didaktického testu“ vkládají slova „s výjimkou nepovinné zkoušky konané z cizího jazyka, která se skládá z dílčích zkoušek podle odstavce 4“.
35.
V § 78 odst. 7 se slova „§ 60 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 60b“.
36.
V § 78a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.“.
37.
V § 80 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo zřizuje Centrum jako státní příspěvkovou organizaci podle zákona o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích4) a podle § 169a.“.
38.
V § 80 odst. 3 písmeno h) zní:
„h)
jmenuje na návrh ředitele školy komisaře a odměňuje jej,“.
39.
V § 80a odst. 1 větě třetí se slova „je v případě“ nahrazují slovy „jsou v případě“ a slovo „hodnotitel“ nahrazuje slovem „hodnotitelé“.
40.
V § 80a odst. 4 se na konci věty první doplňují slova „, včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů“.
41.
V § 80a odst. 4 se doplňuje věta „Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.“.
42.
V § 80a odst. 5 se slovo „Hodnotitel“ nahrazuje slovem „Hodnotitelé“.
43.
V § 80a odst. 6 se slova „Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem pro daný zkušební předmět“ nahrazují slovy „Hodnotitelem pro daný zkušební předmět, komisařem a zadavatelem“.
44.
V § 80b odst. 4 se slovo „vedoucí“ nahrazuje slovem „ředitel“.
45.
V § 80b odst. 4 se slovo „vedoucího“ nahrazuje slovem „ředitele“.
46.
V § 81 odst. 11 písm. b) se slova „určení předmětů, k jejichž výuce musí být odborně kvalifikovaný zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro daný zkušební předmět“ nahrazují slovy „vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře“ a za slova „termíny pro jmenování“ se vkládají slova „a pravidla pro odměňování“.
47.
V § 83 odstavec 1 zní:
„(1)
Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.“.
48.
V § 84 odst. 1 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „, nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru vzdělání“ a slova „1 až 1,5 roku“ se nahrazují slovy „1 až 2 roky“.
49.
V § 94 odst. 7 se slova „, nejdříve však 1. června“ zrušují.
50.
V § 102 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou „Nevykonal-li student úspěšně absolutorium v případě vzdělávacího programu v délce 3 roky v řádném termínu, přestává být studentem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit, v případě vzdělávacího programu v délce 3,5 roku přestává být studentem školy 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.“.
51.
§ 108 včetně poznámky pod čarou č. 26c zní:
㤠108
(1)
Absolvent zahraniční školy, který získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání (dále jen „zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle místa pobytu žadatele o
a)
vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo
b)
rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „nostrifikace“).
(2)
Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice vydá na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, krajský úřad v případech, kdy je Česká republika na základě svých mezinárodních závazků zavázána dané zahraniční vysvědčení uznat za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání v oboru, v němž dosažené vzdělávání získal.
(3)
Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou uznat dané zahraniční vysvědčení za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě žádosti obsahující v příloze
a)
originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii,
b)
doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole,
c)
doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá.
(4)
Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů uvedených v odstavci 2 nebo 3 do českého jazyka, vyhotovený tlumočníkem zapsaným v České republice do seznamu znalců a tlumočníků26c). V případě dokladu vyhotoveného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje. V případě zahraniční školy nezapsané do školského rejstříku a zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, se doklad podle odstavce 3 písm. c) a ověření podle věty první nepožaduje.
(5)
V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole se v porovnání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího programu v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělávání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nesplní požadavky uvedené v odstavci 3 písm. b) nebo v odstavci 4, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura.
26c)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“.
52.
Za § 108 se vkládá nový § 108a, který včetně poznámky pod čarou č. 26d zní:
㤠108a
(1)
Ministerstvo vydává na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice absolventům evropské školy.
(2)
Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem. Ustanovení § 108 odst. 3 až 5 se použijí obdobně, doklad podle § 108 odst. 3 písm. b) a c) a ověření podle § 108 odst. 4 věty první se nevyžaduje.
(3)
Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti činnosti policie a požární ochrany. Ministerstvo obrany vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti vojenství.
(4)
Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany11) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 až 3 a ověření podle § 108 odst. 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením26d). V případě pochybnosti o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky organizace nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a pravidla jejího rozhodování.
26d)
Čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.“.
53.
V § 110 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V případě vzdělávání cizinců se za cizí jazyk považuje také jazyk český.“.
54.
V § 113 odst. 2 písm. a) se slovo „vedoucímu“ nahrazuje slovem „řediteli“.
55.
V § 113 odst. 3 písm. c) bodu 1 se slovo „vedoucí“ nahrazuje slovem „ředitel“.
56.
V § 113a odst. 1 větě první se slova „státního rozpočtu“ nahrazují slovem „Centra“.
57.
V § 122 odst. 2 se za slova „mateřských školách,“ vkládají slova „přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální,“.
58.
V § 123 odstavec 2 zní:
„(2)
Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy, v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.“.
59.
V § 143 odst. 2 se za slovy „zřízených ministerstvem“ čárka zrušuje a vkládají se slova „a registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy“.
60.
V § 144 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek podle odstavce 1 neuvádějí.“.
61.
V § 146 odst. 1 se slovo „souhrnně“ zrušuje.
62.
V § 147 odst. 2 větě druhé se slova „v případě, že je součástí žádosti návrh na zápis této právnické osoby do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku,“ zrušují.
63.
V § 148 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „O nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání ve školách zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, rozhodne ministerstvo.“.
64.
V § 149 odst. 1 se slova „vždy krajský úřad“ nahrazují slovy „v případě střední nebo vyšší odborné školy krajský úřad, pokud nejde o střední nebo vyšší odbornou školu zřizovanou registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy; v tomto případě rozhoduje ministerstvo“.
65.
V § 154 odst. 1 písm. d) se slova „a datum narození“ nahrazují slovy „, datum narození a místo trvalého pobytu“.
66.
V § 160 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Finanční prostředky podle odstavce 1 může právnická osoba vykonávající činnost školy použít také tehdy, zajišťuje-li v souladu s tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby. Finanční prostředky podle věty první lze použít na:
a)
úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou nebo právnickou osobou, finanční prostředky podle odstavce 1 písm. c) a d) lze takto použít pouze do úhrnné roční výše stanovené krajským úřadem v rozpisu rozpočtu finančních prostředků na činnost školy;
b)
náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti na základě smlouvy podle § 65 odst. 2, pokud byla náhrada nákladů v této smlouvě sjednána.
(3)
Finanční prostředky podle odstavce 1 lze v souladu s odstavcem 2 použít pouze na náhradu nákladů rozpočtovaných v ceně podle odstavce 2 písm. a) nebo vynaložených jinou fyzickou nebo právnickou osobou podle odstavce 2 písm. b), které odpovídají druhům nákladů vyplývajícím pro daný případ z odstavce 1; do rozsahu nákladů podle odstavce 1 písm. a) se pro tyto účely nezapočítávají náklady na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku s výjimkou nákladů na učební pomůcky.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
67.
V § 165 odstavec 2 zní:
„(2)
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
a)
zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3,
b)
přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47,
c)
zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37,
d)
převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2,
e)
přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,
f)
přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,
g)
zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97,
h)
zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1,
i)
podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4,
j)
zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,
k)
povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle § 41.“.
68.
V § 167 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Předčasné volby do funkce voleného člena školské rady lze konat, požádá-li o to ředitele školy alespoň většina voličů oprávněných podle odstavce 2 volit tohoto člena školské rady, která je podle volebního řádu nezbytná ke zvolení člena školské rady. Doplňovací volby do školské rady se v souladu s volebním řádem konají, přestane-li být volený člen školské rady jejím členem před skončením funkčního období z důvodů stanovených v odstavci 9 písm. a) až d). Funkční období člena školské rady zvoleného v předčasných nebo doplňovacích volbách končí shodně s funkčním obdobím členů školské rady zvolených v řádných volbách.
(9)
Funkce člena školské rady skončí před uplynutím funkčního období
a)
vzdáním se funkce písemným prohlášením do rukou předsedy školské rady,
b)
dnem doručení písemného odvolání jmenovaného člena školské rady zřizovatelem do rukou předsedy školské rady,
c)
vznikem neslučitelnosti podle odstavce 2 věty třetí,
d)
v případě opakované neomluvené neúčasti na zasedání školské rady, pokud tak stanoví volební řád, nebo
e)
dnem, kdy byl do funkce člena školské rady zvolen nový člen v předčasných volbách podle odstavce 8 věty první.“.
69.
V § 169 se odstavec 10 zrušuje.
70.
Za § 169 se vkládají nové § 169a až 169c, které znějí:
㤠169a
(1)
Ministerstvo zřizuje Centrum zřizovací listinou, která obsahuje zejména
a)
označení zřizovatele,
b)
název Centra v souladu s § 78a odst. 4 a jeho sídlo,
c)
den, měsíc a rok vzniku Centra,
d)
vymezení účelu, pro který se Centrum zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti,
e)
vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje Centru při jeho zřízení,
f)
označení statutárního orgánu a uvedení toho, kdo jej na vedoucí pracovní místo jmenuje a z něho odvolává,
g)
vymezení základní organizační struktury Centra,
h)
datum vydání zřizovací listiny.
(2)
Ve zřizovací listině může ministerstvo stanovit také předmět jiné činnosti Centra, má-li ji Centrum v souladu s rozpočtovými pravidly36) vykonávat.
§ 169b
(1)
Ministerstvo může rozhodnout také o změnách státní příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem na základě tohoto zákona nebo v souladu se zákonem o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích4) a na kterou se nevztahuje § 169, nebo o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřizovanou ministerstvem. Opatření, jímž ministerstvo rozhodne o změně, sloučení nebo splynutí státní příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v opatření o jejím splynutí, a je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace, také o jejím sloučení.
(2)
V opatření ministerstva podle odstavce 1, na jehož základě zaniká státní příspěvková organizace, popřípadě je omezen rozsah její hlavní činnosti, ministerstvo rovněž rozhodne o způsobu vypořádání odpovídajícího rozsahu práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu. Pokud ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností podle věty první, přechází příslušnost státní příspěvkové organizace hospodařit s majetkem státu a vykonávat práva a povinnosti státu na ministerstvo.
§ 169c
Vznik, změny a zánik státní příspěvkové organizace podle § 169 až 169b oznamuje ministerstvo ve Věstníku a v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje název, sídlo, identifikační číslo a datum vzniku, změny nebo zániku státní příspěvkové organizace.“.
71.
V § 170 písm. b) se za slova „přidělovaných podle“ vkládají slova „§ 160 odst. 2 a 3 a podle“.
72.
V § 178 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 47 zní:
„(1)
Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec
a)
zřizuje a zrušuje základní školu, nebo
b)
zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
47)
§ 12 odst. 2 a § 13 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
73.
Za § 180 se vkládá nový § 180a, který včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 21a zní:
㤠180a
(1)
Obec, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, může uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení smlouvy o partnerství. Na obsah a formu smlouvy o partnerství uzavírané obcí se obdobně vztahuje § 32a.
(2)
Uzavírá-li obec smlouvu s právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou nezřizuje, je podmínkou platnosti smlouvy doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(3)
Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek21a).“.
74.
V § 183 odst. 2 se slova „§ 80 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 80a odst. 4“, spojka „a“ se nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a § 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g)“.
75.
V § 183a odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 49a zní:
„(3)
Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu a krajskému úřadu pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel49a) údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo může údaje podle věty první poskytovat ředitelům škol a školských zařízení podle tohoto zákona.
49a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“.
76.
V § 185 se odstavec 10 zrušuje.
Dosavadní odstavce 11 až 25 se označují jako odstavce 10 až 24.
77.
V § 185 odstavec 24 zní:
„(24)
V případě, že vyšší odborná škola poskytuje vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání, přestává být student studentem školy, nevykoná-li úspěšně absolutorium, a to:
a)
v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce 3 roky dne 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit,
b)
v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce 3,5 roku dne 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.“.
78.
V § 185 se doplňuje odstavec 25, který zní:
„(25)
Ve školním roce 2008/2009 se na přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky konané podle dosavadních právních předpisů použije obdobně § 82 odst. 2 věty první až třetí a § 82 odst. 4.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ministerstvo zřídí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako státní příspěvkovou organizaci podle § 169a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni 1. dubna 2009 a k témuž dni stanoví také den jeho vzniku.
2.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zřízené ve formě organizační složky státu podle § 80 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „Centrum“) ke dni 1. dubna 2009 zaniká. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, s nímž je k danému dni příslušné hospodařit Centrum, a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených do Centra přecházejí ke dni 1. dubna 2009 na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zřízené podle bodu 1. K témuž dni přecházejí na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zřízené podle bodu 1 také závazky státu, jež je Centrum k danému dni povinno vést v účetnictví.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 37, 44, 45 a 54 až 56, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Úplné znění zákona č. 48/2009 Sb. | Úplné znění zákona č. 48/2009 Sb.
Úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 18. 2. 2009, částka 16/2009
* ČÁST PRVNÍ - ZBRANĚ A STŘELIVO (§ 1 — § 87) k zákonu č. 119/2002 Sb.
48
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 227/2003 Sb., zákonem č. 228/2003 Sb., zákonem č. 537/2004 Sb., zákonem č. 359/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 310/2006 Sb., zákonem č. 170/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 189/2008 Sb., zákonem č. 274/2008 Sb. a zákonem č. 484/2008 Sb.
ZÁKON
o zbraních
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZBRANĚ A STŘELIVO
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje kategorie střelných zbraní (dále jen „zbraně“) a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraní nebo střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provádění pyrotechnického průzkumu, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v oblasti zbraní a střeliva, provozování střelnic a provozování a provádění pyrotechnického průzkumu.
(2)
Zákon se nevztahuje, není-li dále stanoveno jinak, na
a)
zbraně, střelivo a munici, které jsou nabývány nebo drženy ve výzbroji ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a jsou určeny k plnění jejich úkolů,
b)
zbraně, střelivo a munici ve vlastnictví státu, které jsou určeny ke sbírkovým, výzkumně vývojovým nebo muzejním účelům Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstvem obrany, ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,
c)
zbraně, střelivo a munici, které jsou určeny k ověřování Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva3),
d)
zbraně, střelivo a munici, které jsou kulturními památkami, součástí souboru prohlášeného za kulturní památku nebo sbírkovými předměty, které jsou ve vlastnictví státu, krajů nebo obcíobcí,
e)
zřizování a provozování střelnic Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvem, Ministerstvem obrany, ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, pouze pro jejich potřebu a
f)
výbušniny vymezené zvláštním právním předpisem3a) (dále jen „výbušnina“), s výjimkou výbušnin vyhledaných pyrotechnickým průzkumem.
(3)
Umožní-li stát, kraj, obecobec, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), bezpečnostní sbory1a), Vojenské zpravodajství1b), ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, disponovat se zbraní, střelivem nebo municí, které jsou v jejich držení a nevztahuje se na ně tento zákon, komukoliv jinému, který je oprávněn zbraně, střelivo nebo munici držet podle tohoto zákona, vztahuje se na tuto věc od okamžiku převzetí tento zákon.
(4)
Na zbraně, střelivo a munici podle odstavce 2 písm. a) až d) se přiměřeně vztahují ustanovení upravující vedení evidence a zabezpečení zbraní a střeliva, pokud zvláštní právní předpis3b) nestanoví jinak.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1)
Druhy zbraní a střeliva jsou vymezeny v příloze.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
držením zbraně nebo střeliva mít
1.
zbraň nebo střelivo uvnitř bytových nebo provozních prostor nebo uvnitř zřetelně ohraničených nemovitostínemovitostí se souhlasem vlastníka nebo nájemce uvedených prostor nebo nemovitostínemovitostí,
2.
zbraň nenabitou náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo nábojových komorách válce revolveru a uloženou v uzavřeném obalu za účelem jejího přemístění z místa na místo,
b)
nošením zbraně nebo střeliva mít zbraň nebo střelivo u sebe, s výjimkou případů uvedených v písmenu a),
c)
místem pobytu adresa trvalého pobytu občana České republiky4), anebo adresa trvalého nebo přechodného pobytu5) cizince6),
d)
podnikatelem v oboru zbraní a střeliva fyzická nebo právnická osoba, která podle zvláštních právních předpisů7) zbraně nebo střelivo
1.
vyvíjí, vyrábí, upravuje, opravuje, znehodnocuje nebo ničí,
2.
uschovává, skladuje, půjčuje, přepravuje, nakupuje, prodává nebo k tomu přijímá objednávky, nebo
3.
přenechává jiným nebo jejich nabytí, prodej nebo přenechávání zprostředkovává,
e)
přenecháním zbraně nebo střeliva poskytnutí možnosti jiné osobě se zbraní nebo střelivem fakticky nakládat,
f)
pyrotechnickým průzkumem cílevědomé vyhledávání munice, střeliva nebo výbušnin a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí.
HLAVA II
KATEGORIE ZBRANÍ A STŘELIVA
§ 3
Rozdělení zbraní a střeliva
(1)
Zbraně a střelivo se pro účely tohoto zákona rozdělují na
a)
zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní – kategorie A (dále jen „zbraně kategorie A“),
b)
zbraně podléhající povolení – kategorie B (dále jen „zbraně kategorie B“),
c)
zbraně podléhající ohlášení – kategorie C (dále jen „zbraně kategorie C“) a
d)
ostatní zbraně – kategorie D (dále jen „zbraně kategorie D“),
e)
střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen „střelivo“).
(2)
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.
(3)
V pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle odstavce 1 rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (§ 74 odst. 6)8). Postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 4
Zbraně kategorie A
Zbraněmi kategorie A jsou
a)
zbraně
1.
vojenské, včetně odpalovacích zařízení, s výjimkou pušek, pistolí a revolverů, ověřených pro civilní použití, pokud podléhají ověřování podle zvláštního právního předpisu,
2.
samočinné,
3.
vyrobené nebo upravené tak, že lze utajit jejich účel, nebo u kterých byly původní charakter a podoba změněny tak, aby se jejich použitím mohly způsobit těžší následky, anebo zbraně maskované jako jiné předměty (zákeřné zbraně),
4.
palné nevyrobené z kovů, pokud nejsou identifikovatelné jako zbraně při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních a rentgenových přístrojů,
5.
plynové nebo expanzní, nejde-li o dovolené výrobní provedení,
6.
střelná nástrahová zařízení a
7.
s pevně vestavěnými tlumiči hluku výstřelu nebo s pevně vestavěnými laserovými zaměřovači;
b)
střelivo
1.
se střelou průbojnou, výbušnou nebo zápalnou,
2.
pro krátké kulové zbraně se střelou šokovou nebo střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku,
3.
které neodpovídá dovolenému výrobnímu provedení, a
4.
munice;
c)
doplňky zbraní
1.
tlumiče hluku výstřelu,
2.
zaměřovače zbraní konstruované na principu noktovizorů a
3.
laserové zaměřovače.
§ 5
Zbraně kategorie B
Zbraněmi kategorie B jsou
a)
krátké opakovací nebo samonabíjecí zbraně,
b)
krátké jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo se středovým zápalem,
c)
jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280 mm,
d)
dlouhé samonabíjecí zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje,
e)
dlouhé samonabíjecí zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje a u nichž je podávací ústrojí odnímatelné, anebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžně dostupnými nástroji na zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje,
f)
dlouhé opakovací nebo samonabíjecí zbraně s hladkým vývrtem hlavně, jejichž délka hlavně je menší nebo je rovná 600 mm,
g)
samonabíjecí zbraně, pokud mají vzhled samočinných zbraní, a
h)
signální zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm.
§ 6
Zbraně kategorie C
Zbraněmi kategorie C jsou
a)
jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka se rovná nebo je větší než 280 mm,
b)
jednoranové nebo víceranové, opakovací nebo samonabíjecí dlouhé zbraně neuvedené v § 5 písm. d) až f),
c)
plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely na ústí hlavně je vyšší než 16 J, s výjimkou paintbalových zbraní, a
d)
více než dvouranové nebo opakovací zbraně zkonstruované na principu perkusních zámkových systémů.
§ 7
Zbraně kategorie D
Zbraněmi kategorie D jsou
a)
historické zbraně,
b)
zbraně jednoranové a dvouranové zkonstruované na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových nebo perkusních zámkových systémů,
c)
palné zbraně určené pro střelbu náboji typu flobert s energií střely na ústí hlavně do 7,5 J,
d)
plynové zbraně na vzduchovou kartuš,
e)
plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely na ústí hlavně dosahuje nejvíce 16 J,
f)
expanzní zbraně a expanzní přístroje,
g)
mechanické zbraně, u nichž je napínací síla větší než 150 N,
h)
znehodnocené zbraně, na kterých byly provedeny takové nevratné úpravy, které znemožňují jejich použití ke střelbě,
i)
zbraně, na kterých byly řezem provedeny takové úpravy, které odkrývají alespoň částečně vnitřní konstrukci zbraně,
j)
neaktivní střelivo a munice a
k)
zbraně neuvedené v kategoriích A až C.
HLAVA III
NABÝVÁNÍ VLASTNICTVÍ, DRŽENÍ A NOŠENÍ ZBRANĚ A STŘELIVA
§ 8
Nabývat do vlastnictví, s výjimkou dědění (§ 66), a držet nebo nosit zbraň nebo střelivo může pouze ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 9
(1)
Zbraň kategorie A je zakázáno nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit, pokud není dále stanoveno jinak. Zákaz podle věty první se nevztahuje na vývoz nebo dovoz uskutečňovaný podle zvláštního právního předpisu9).
(2)
PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“) může udělit výjimku držiteli zbrojního průkazu skupiny A nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J, který provádí
a)
sběratelskou nebo muzejní činnost,
b)
přepravu, střežení mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek nebo střežení objektů mimořádné důležitosti, anebo objektů důležitých pro obranu státu,
c)
výrobní nebo obdobnou činnost, při které ke zkoušení výrobků nutně potřebuje zbraň kategorie A,
d)
výuku a výcvik ve střelbě ze zbraní kategorie A, nebo
e)
filmovou nebo divadelní činnost; v takovém případě musí být zbraň nevratně upravena tak, aby při střelbě z ní mohly být použity pouze cvičné náboje a nábojky.
Výjimku lze udělit, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, a lze ji časově omezit, pokud je udělena podle písmen b) až e).
(3)
Jde-li o udělení výjimky k nabytí vlastnictví nebo držení zbraně uvedené v § 4 písm. a) bodě 1, která podléhá zvláštnímu režimu kontroly podle závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, musí předem vyslovit souhlas Ministerstvo obrany.
§ 10
(1)
O udělení výjimky podle § 9 odst. 2 žádá držitel zbrojního průkazu skupiny A nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žádost musí obsahovat
a)
jméno a příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození a místo pobytu fyzické osoby (dále jen „osobní údajeosobní údaje“), anebo název nebo obchodní firmu, právní formu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (dále jen „údaje identifikující právnickou osobu“),
b)
druh zbraně, značku výrobce zbraně, vzor (model), ráži a výrobní číslo zbraně, pokud je žadateli známo (dále jen „údaje o zbrani“),
c)
druh zakázaného střeliva, značku výrobce střeliva, ráži střeliva a jeho počet, jde-li o žádost o udělení výjimky k nabytí vlastnictví a držení nebo nošení zakázaného střeliva,
d)
druh zakázaného doplňku zbraně a jeho popis, popřípadě výrobní číslo,
e)
číslo zbrojního průkazu nebo zbrojní licence a
f)
účel a důvod požadované výjimky.
(2)
Žádost se podává u krajského ředitelství policiepolicie, příslušného podle místa pobytu fyzické osoby, nebo podle sídla právnické osoby (dále jen „příslušný útvar policiepolicie“).
(3)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A, který má místo pobytu ještě v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), je povinen též předložit předchozí souhlas tohoto členského státu s udělením výjimky podle odstavce 1 nebo jeho prohlášení o tom, že předchozí souhlas není nezbytný, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků.
§ 11
(1)
Platnost výjimky udělené podle § 9 odst. 2 zaniká, jestliže
a)
uplynula doba, na kterou byla udělena, nebo
b)
ten, komu byla výjimka udělena, přestal být držitelem zbrojního průkazu skupiny A nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J.
(2)
Výjimka bude odňata, pominul-li důvod, pro který byla udělena.
(3)
V případě zániku platnosti výjimky podle odstavce 1 nebo jejího odejmutí podle odstavce 2, je vlastník zbraně kategorie A povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti výjimky nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí a postupovat podle tohoto zákona (§ 64).
§ 12
(1)
Zbraň kategorie B lze nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit jen na základě povolení, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Střelivo do zbraně kategorie B může nabývat do vlastnictví, držet a nosit pouze držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny.
(3)
O povolení podle odstavce 1 žádá držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být
a)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu,
b)
údaje o zbrani, které se povolení týká; značka výrobce zbraně, vzor (model), ráže a výrobní číslo zbraně pouze v případě, jsou-li žadateli známé,
c)
číslo zbrojního průkazu nebo zbrojní licence a
d)
důvod žádosti.
(4)
Držitel zbrojního průkazu, který má místo pobytu ještě v jiném členském státě, je povinen též předložit předchozí souhlas tohoto členského státu s udělením povolení podle odstavce 1 nebo jeho prohlášení o tom, že předchozí souhlas není nezbytný, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků.
(5)
Příslušný útvar policiepolicie vydá povolení vlastnit nebo držet zbraň kategorie B, pokud má k tomu žadatel řádný důvod. Za řádný důvod se považuje
a)
provozování muzejnictví nebo sběratelské činnosti,
b)
uskutečňování sportovní, lovecké, kulturní nebo jiné zájmové činnosti nebo příprava na povolání,
c)
provozování koncesovaných živnostíživností v oboru zbraní a střeliva,
d)
zajišťování ostrahy majetku a osob,
e)
zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu10), nebo
f)
ochrana života, zdraví nebo majetku.
(6)
Příslušný útvar policiepolicie vydá povolení k nošení zbraně kategorie B, uvádí-li žadatel důvod uvedený v odstavci 5 písm. b), c), d), e) nebo f).
(7)
Na žádost žadatele se povolení podle odstavců 5 a 6 vydá jedním rozhodnutím. Tato povolení lze rovněž vydat současně s rozhodnutím o vydání zbrojního průkazu nebo zbrojní licence.
(8)
Oprávnění nosit zbraň kategorie B se zaznamenává do zbrojního průkazu.
§ 13
(1)
Platnost povolení vydaného podle § 12 zaniká, jestliže ten, komu bylo povolení uděleno, přestal být držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Platnost povolení k nabytí vlastnictví zbraně kategorie B dále zaniká, není-li využito do 12 měsíců ode dne jeho vydání.
(2)
Povolení vydané podle § 12 odejme příslušný útvar policiepolicie, pominul-li řádný důvod, pro který bylo vydáno; to neplatí, bylo-li povolení vydáno podle § 12 odst. 5 písm. f).
(3)
V případě zániku platnosti povolení podle odstavce 1 věty první nebo jeho odejmutí podle odstavce 2 je vlastník zbraně kategorie B povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti povolení nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí a postupovat podle tohoto zákona (§ 64).
§ 14
Zbraň kategorie C nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet pouze držitel zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo zbrojní licence příslušné skupiny, který je povinen nabytí vlastnictví této zbraně ohlásit příslušnému útvaru policiepolicie. Tuto zbraň může držitel zbrojního průkazu nosit pouze v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojních průkazů až po její registraci (§ 41).
§ 15
(1)
Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům. Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet též právnická osoba.
(2)
Ze zbraně uvedené v § 7 písm. a) nebo b) lze střílet jen na střelnici, s výjimkou divadelních představení, rekonstrukcí historických bitev a jiných kulturních akcí, při nichž se ze zbraní nevystřelují střely; tato zbraň musí být označena platnou zkušební značkou podle zvláštního právního předpisu3).
(3)
Střelba ze zbraně uvedené v § 7 písm. c) až g) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. k) je zakázána na místě, kde by mohl být ohrožen život nebo zdraví osoby nebo způsobena škoda na majetku.
(4)
Držitel zbraně kategorie D je povinen zbraň a střelivo do ní zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(5)
Držitel zbraně kategorie D nesmí
a)
zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném,
b)
zbraň nosit nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek11), léků nebo v důsledku nemoci,
c)
přechovávat větší množství bezdýmného nebo černého loveckého prachu než 3 kilogramy a více než 1 000 zápalek; zápalky musí být uloženy odděleně v samostatné schránce.
HLAVA IV
ZBROJNÍ PRŮKAZ
§ 16
Zbrojní průkazy a jejich skupiny
(1)
Zbrojní průkaz je veřejná listina, která fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojního průkazu a v rozsahu těchto oprávnění k jejich nošení nebo k provádění pyrotechnického průzkumu podle oprávnění stanoveného pro skupinu F zbrojního průkazu. Doba platnosti zbrojního průkazu je 5 let. Zbrojní průkaz lze vydat podle posudku o zdravotní způsobilosti s dobou platnosti kratší než 5 let.
(2)
Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin
a)
A – ke sběratelským účelům,
b)
B – ke sportovním účelům,
c)
C – k loveckým účelům,
d)
D – k výkonu zaměstnání nebo povolání,
e)
E – k ochraně života, zdraví nebo majetku, nebo
f)
F – k provádění pyrotechnického průzkumu.
Vydání zbrojního průkazu
§ 17
(1)
Zbrojní průkaz vydává příslušný útvar policiepolicie na základě žádosti podané fyzickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti o vydání zbrojního průkazu musí být
a)
osobní údajeosobní údaje a
b)
údaj, o kterou skupinu zbrojního průkazu žádá.
(2)
K žádosti o vydání zbrojního průkazu je žadatel povinen připojit
a)
posudek o zdravotní způsobilosti držet nebo nosit zbraň a střelivo nebo provádět pyrotechnický průzkum, jedná-li se o vydání zbrojního průkazu skupiny F (dále jen „zdravotní způsobilost“),
b)
doklad o odborné způsobilosti držet nebo nosit zbraň a střelivo nebo provádět pyrotechnický průzkum, jedná-li se o vydání zbrojního průkazu skupiny F (dále jen „odborná způsobilost“) a
c)
2 fotografie o rozměru 35 x 45 mm, odpovídající současné podobě žadatele, zobrazující žadatele v čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrýt obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci žadatele, a splňující požadavky technického provedení stanoveného prováděcím právním předpisem (dále jen „fotografie“).
(3)
Jde-li o žádost o vydání zbrojního průkazu skupiny C, je žadatel povinen také předložit platný lovecký lístek.
(4)
Pokud se žadatel o vydání zbrojního průkazu v posledních 10 letech před podáním žádosti nepřetržitě zdržoval více než 6 měsíců mimo území České republiky, je povinen předložit též doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů ze státu, ve kterém se zdržoval, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků; nemůže-li takový doklad předložit, protože mu jej tento stát nevydá, předloží čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v cizině nebyl uznán vinným pro trestný čintrestný čin, pro který nemůže být považován za bezúhonného (§ 22), nebo uznán vinným z přestupkupřestupku, pro který nemůže být považován za spolehlivého (§ 23).
(5)
Žadatel o vydání zbrojního průkazu, který má místo pobytu ještě v jiném členském státě, je povinen předložit též předchozí souhlas tohoto členského státu s vydáním zbrojního průkazu nebo jeho prohlášení o tom, že předchozí souhlas není nezbytný, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků.
(6)
Posudek podle odstavce 2 písm. a) nesmí být starší než 3 měsíce, doklad podle odstavce 2 písm. b) nesmí být starší než 1 rok a doklad podle odstavců 4 a 5 nesmí být starší než 6 měsíců ke dni podání žádosti.
(7)
Příslušný útvar policiepolicie přeruší řízení o vydání zbrojního průkazu v případě, že proti žadateli o vydání tohoto dokladu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v § 22.
§ 18
(1)
Příslušný útvar policiepolicie vydá zbrojní průkaz fyzické osobě, která splňuje tyto podmínky:
a)
má místo pobytu na území České republiky,
b)
dosáhla předepsaného věku (§ 19),
c)
je způsobilá k právním úkonům,
d)
je zdravotně způsobilá (§ 20),
e)
je odborně způsobilá (§ 21 a 21a),
f)
je bezúhonná (§ 22),
g)
je spolehlivá (§ 23) a
h)
je držitelem platného loveckého lístku, jde-li o zbrojní průkaz skupiny C.
(2)
Příslušný útvar policiepolicie žádost o vydání zbrojního průkazu zamítne, jestliže žadatel nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie může vydat rozhodnutí, jímž nevyhoví žádosti o vydání zbrojního průkazu, jestliže je žadatelem cizinec6), který není
a)
občanem členského státu,
b)
občanem členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy,
c)
rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu a)11a), kterému bylo vydáno povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky,
d)
cizincem, kterému byl na území České republiky povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky11b), nebo cizincem, kterému bylo takové právní postavení přiznáno na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky11c),
e)
rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nebo
f)
osobou, které byl na území České republiky udělen azyl,
i když splní všechny podmínky uvedené v odstavci 1. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
§ 19
Věková hranice pro vydání zbrojního průkazu
(1)
Zbrojní průkaz skupiny A, D, E nebo F lze vydat jen osobě starší 21 let.
(2)
Zbrojní průkaz skupiny B nebo C lze vydat jen osobě starší 18 let, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Zbrojní průkaz skupiny B lze vydat osobě starší 15 let, která je členem občanského sdružení zabývajícího se sportovní činností podle národních nebo mezinárodních pravidel a řádů a součástí této činnosti je střelba, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vydání.
(4)
Zbrojní průkaz skupiny C lze vydat žáku střední školy nebo středního odborného učiliště staršímu 16 let, pokud v osnovách školy či učiliště je zahrnuta výuka myslivosti a jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vydání.
(5)
Zbrojní průkaz skupiny D lze vydat žáku střední školy nebo středního odborného učiliště staršímu 18 let, pokud v osnovách školy nebo učiliště je zahrnuta výuka puškařského oboru nebo střeliva.
(6)
V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 je nutný písemný souhlas zákonného zástupce a doporučení příslušného občanského sdružení, školy nebo učiliště. Osoba mladší 18 let smí zbraň nebo střelivo pro sportovní nebo lovecké účely nabývat do vlastnictví, s výjimkou koupě, a držet pouze se souhlasem zákonného zástupce; tuto zbraň nebo střelivo smí používat pouze za přítomnosti osoby starší 21 let, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B nebo C nejméně 3 roky a která zajistí bezpečnou manipulaci se zbraní nebo střelivem.
§ 20
Zdravotní způsobilost pro vydání zbrojního průkazu
(1)
Zdravotní způsobilost žadatele o vydání zbrojního průkazu zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě psychologického vyšetření a dalších potřebných vyšetření. Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí praktický lékař, u kterého je žadatel o vydání zbrojního průkazu nebo držitel zbrojního průkazu registrován k léčebné péči; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D je posuzujícím lékařem lékař zařízení poskytujícího zaměstnavateli závodní preventivní péči.
(2)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D a F je povinen se podrobit lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře do 1 měsíce po uplynutí 30 měsíců od vydání zbrojního průkazu.
(3)
Zjistí-li posuzující lékař u držitele zbrojního průkazu změnu zdravotního stavu, která má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policiepolicie; u držitele zbrojního průkazu skupiny D je povinen též informovat bez zbytečného odkladu zaměstnavatele.
(4)
Každý lékař, který zjistí nebo nabyde důvodné podezření, že držitel zbrojního průkazu trpí nemocí, vadou nebo stavem, který vylučuje nebo omezuje držení nebo nošení zbraně, poučí jej o této skutečnosti a oznámí ji bez zbytečného odkladu posuzujícímu lékaři. Posuzující lékař pak postupuje podle odstavce 3.
(5)
V případech uvedených v odstavci 3 je držitel zbrojního průkazu povinen dostavit se na vyzvání posuzujícího lékaře v určeném termínu k tomuto lékaři a podrobit se před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti potřebnému vyšetření. Nemůže-li se držitel zbrojního průkazu k vyšetření dostavit ze závažných důvodů, musí tak učinit nejpozději do 1 měsíce od termínu určeného posuzujícím lékařem. Pokud se držitel zbrojního průkazu k vyšetření nedostaví, posuzující lékař tuto skutečnost oznámí bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policiepolicie.
(6)
Požadavky na zdravotní způsobilost podle odstavce 1, druhy prohlídek, jejich obsah, obsah lékařského posudku a dobu jeho platnosti, dále určení nemocí, vad a stavů, kdy nelze vydat kladný posudek nebo kdy jej lze vydat pouze za předpokladu odborného vyšetření specialistou, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21
Odborná způsobilost žadatele o zbrojní průkaz skupiny A až E
(1)
Žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E prokazuje odbornou způsobilost zkouškou vykonanou před zkušebním komisařem. Ten po úspěšném vykonání zkoušky vydá žadateli doklad o odborné způsobilosti.
(2)
Zkušebního komisaře určuje příslušný útvar policiepolicie.
(3)
Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E se skládá z teoretické a praktické části. Obsahová náplň zkoušky se musí lišit podle skupin zbrojního průkazu (§ 16 odst. 2).
(4)
Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a žadatel při ní osvědčuje znalost
a)
tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení,
b)
zvláštních právních předpisů upravujících oprávněné použití zbraně,
c)
nauky o zbraních a střelivu a
d)
zdravotnického minima.
(5)
Praktická část zkoušky se skládá ze
a)
zjištění znalostí bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a
b)
střelby na pevný cíl.
(6)
Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E přihlašuje na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přihláška obsahuje údaje uvedené v § 17 odst. 1 a podává se u příslušného útvaru policiepolicie, který podané přihlášky eviduje v seznamu žadatelů o vykonání zkoušky odborné způsobilosti podle data doručení a nejpozději do 1 měsíce od podání přihlášky oznámí žadateli termín a místo konání zkoušky. Oznámení o konání zkoušky musí být žadateli doručeno nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky.
(7)
Pokud žadatel při zkoušce odborné způsobilosti neuspěl, může se znovu přihlásit ke zkoušce podle odstavce 6 nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky. Požádá-li o určení jiného zkušebního komisaře, příslušný útvar policiepolicie jeho žádosti vyhoví.
(8)
Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E hradí žadatel; může je hradit i držitel zbrojní licence.
(9)
Obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky a celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E a výši odměny zkušebního komisaře stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21a
Odborná způsobilost žadatele o zbrojní průkaz skupiny F
(1)
Žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny F prokazuje odbornou způsobilost před komisí jmenovanou ministrem vnitra složenou ze zástupců navržených ministerstvem, policiípolicií, Ministerstvem obrany, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem.
(2)
Zkouška se skládá z teoretické a praktické části.
(3)
Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru a žadatel při ní osvědčuje znalost
a)
tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení,
b)
předpisů upravujících nakládání s municí a výbušninami,
c)
nauky o munici, výbušninách a detekční technice a
d)
zdravotnického minima.
(4)
Praktická část zkoušky se skládá z
a)
identifikace a stanovení míry nebezpečnosti nevybuchlé munice a výbušniny a jejich detekce,
b)
zajišťování místa nálezu nevybuchlé munice a výbušniny,
c)
bezpečné manipulace s nevybuchlou municí a výbušninou a
d)
likvidace munice a výbušnin.
(5)
Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny F přihlašuje na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přihláška obsahuje údaje uvedené v § 17 odst. 1 a podává se u ministerstva, které podané přihlášky eviduje podle data doručení a žadateli oznámí termín a místo konání zkoušky. Oznámení o konání zkoušky musí být žadateli doručeno nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky.
(6)
Pokud žadatel při zkoušce odborné způsobilosti neuspěl, může se ke zkoušce znovu přihlásit za podmínek podle odstavce 5, nejdříve však po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky.
(7)
Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny F hradí žadatel; může je hradit i držitel zbrojní licence skupiny K.
(8)
Obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky a celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny F stanoví prováděcí právní předpis.
(9)
Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti, která spočívá v pyrotechnickém průzkumu, v České republice fyzickou osobou, která je v jiném členském státě oprávněna k výkonu obdobné činnosti, může ministerstvo požadovat ověření odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace11d).
§ 22
Bezúhonnost fyzické osoby
(1)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem
a)
vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, teroristického útoku, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, válečné zrady, účasti na zločinném spolčení, obecného ohrožení, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny, vraždy nebo genocidia, za který byl uložen výjimečný trest nebo trest odnětí svobody na více než 12 let nebo mladistvému trestní opatření odnětí svobody nepodmíněně na 5 až 10 let,
b)
uvedeným v písmenu a), za který byl uložen trest odnětí svobody na 5 až 12 let, nebo úmyslným trestným činemtrestným činem proti životu a zdraví, proti svobodě a lidské důstojnosti nebo jiným úmyslným trestným činemtrestným činem spáchaným se zbraní, za který byl uložen trest odnětí svobody převyšující 5 let a od ukončení výkonu trestu odnětí svobody neuplynulo alespoň 20 let,
c)
uvedeným v písmenu a) nebo b) nebo jiným úmyslným trestným činemtrestným činem, jestliže od právní moci rozsudku nebo od ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že tento trest byl uložen,
1.
neuplynulo alespoň 10 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody převyšující 2 roky,
2.
neuplynulo alespoň 5 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky nebo jiný trest než trest odnětí svobody, nebo
3.
neuplynuly alespoň 3 roky, jestliže bylo upuštěno od potrestání, podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému anebo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému nebo byla sice vyslovena vina, ale nebyl uložen trest v trestním řízenítrestním řízení, v němž došlo k pokračování trestního stíhání na žádost obviněného anebo obžalobaného11e) nebo nebylo uloženo trestní opatření poté, co bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého podle zvláštního právního předpisu11f), nebo
d)
spáchaným z nedbalosti za porušení povinností v souvislosti s držením, nošením nebo používáním zbraně nebo střeliva, pokud od právní moci rozsudku neuplynuly alespoň 3 roky.
(2)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se také nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně uznán vinným činem, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1. Doba, po kterou není osoba považována za bezúhonnou, je obdobná jako v odstavci 1.
(3)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se v případně žádosti o vydání zbrojního průkazu skupiny F nebo zbrojní licence skupiny K nepovažuje také ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem porušování předpisu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, útoku na státní orgán, útoku na veřejného činitele, nedovoleného ozbrojování, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků, nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky, hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, válečné krutosti, persekuce obyvatelstva nebo jiným trestným činemtrestným činem spáchaným se zbraní.
(4)
Příslušný útvar policiepolicie požádá za účelem posouzení bezúhonnostibezúhonnosti fyzické osoby o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Při posuzování bezúhonnostibezúhonnosti fyzické osoby se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu13) ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen13a).
§ 23
Spolehlivost fyzické osoby
(1)
Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, v níž má být rozhodnuto, zda se osvědčil,
b)
kdo prokazatelně nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo prokazatelně požívá návykové látky11), nebo
c)
kdo pro vnitřní pořádek a bezpečnost představuje vážné nebezpečí svým jednáním, za které byl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupkupřestupku
1.
na úseku zbraní a střeliva,
2.
na úseku používání výbušnin,
3.
na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
4.
na úseku obrany České republiky,
5.
proti veřejnému pořádku,
6.
proti občanskému soužití,
7.
proti majetku, nebo
8.
na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství tím, že úmyslně neoprávněně zasáhl do výkonu práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovil zvěř nebo chytal ryby v době hájení.
(2)
Za spolehlivého podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání zbrojního průkazu skupiny F nebo zbrojní licence skupiny K nepovažuje také ten, kdo byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupkupřestupku na úseku zbraní a střeliva nebo na úseku výbušnin.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie je oprávněn požádat obecní úřad a orgán státní báňské správy o údaje umožňující posoudit spolehlivost fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c). Obecní úřad a orgán státní báňské správy žádosti vyhoví bez zbytečného odkladu.
§ 24
Vydání nového zbrojního průkazu
(1)
Příslušný útvar policiepolicie vydá držiteli zbrojního průkazu po uplynutí doby jeho platnosti nový zbrojní průkaz na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise podle § 17 odst. 1, 2 písm. a), c) a odst. 5.
(2)
Žadatel o vydání nového zbrojního průkazu, který se v době od vydání dosavadního zbrojního průkazu více než 6 měsíců nepřetržitě zdržoval mimo území České republiky, je povinen předložit doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů ze státu, ve kterém se zdržoval, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků; nemůže-li takový doklad předložit, protože mu jej tento stát nevydá, předloží čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v cizině nebyl uznán vinným pro trestný čintrestný čin, pro který nemůže být považován za bezúhonného podle § 22 nebo uznán vinným z přestupkupřestupku, pro který nemůže být považován za spolehlivého podle § 23.
(3)
Žádost o vydání nového zbrojního průkazu předkládá držitel zbrojního průkazu příslušnému útvaru policiepolicie nejméně 2 měsíce a nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby platnosti dosavadního zbrojního průkazu.
(4)
Při rozhodování o vydání nového zbrojního průkazu posuzuje příslušný útvar policiepolicie také bezúhonnostbezúhonnost a spolehlivost žadatele o vydání nového zbrojního průkazu podle § 22 a § 23.
(5)
Vyhoví-li příslušný útvar policiepolicie žádosti o vydání nového zbrojního průkazu, vydá nový zbrojní průkaz výměnou za průkaz dosavadní s dobou platnosti uvedenou v § 16 odst. 1 navazující na dobu platnosti stávajícího platného zbrojního průkazu.
(6)
Příslušný útvar policiepolicie žádost o vydání nového zbrojního průkazu zamítne, nebudou-li splněny podmínky zdravotní způsobilosti, bezúhonnostibezúhonnosti nebo spolehlivosti stanovené pro vydání zbrojního průkazu nebo v případě zbrojního průkazu skupiny C žadatel o vydání zbrojního průkazu nebude držitelem platného loveckého lístku.
§ 25
Rozšíření skupin zbrojního průkazu
(1)
O rozšíření skupin zbrojního průkazu žádá držitel zbrojního průkazu příslušný útvar policiepolicie formou žádosti na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, obsahující údaje podle § 17 odst. 1.
(2)
K žádosti o rozšíření skupin zbrojního průkazu je žadatel povinen připojit
a)
doklad o odborné způsobilosti pro požadovanou skupinu, který nesmí být starší 1 roku,
b)
posudek o zdravotní způsobilosti, který nesmí být starší než 3 měsíce, a
c)
2 fotografie.
(3)
Vyhoví-li příslušný útvar policiepolicie žádosti o rozšíření skupin zbrojního průkazu, vydá nový zbrojní průkaz výměnou za průkaz dosavadní s dobou platnosti původního zbrojního průkazu.
(4)
Příslušný útvar policiepolicie žádost o rozšíření skupin zbrojního průkazu zamítne, jestliže žadatel nesplňuje podmínky pro vydání zbrojního průkazu skupiny, jíž se žádost týká.
§ 26
Zánik platnosti zbrojního průkazu
(1)
Platnost zbrojního průkazu zaniká, jestliže
a)
uplyne doba jeho platnosti,
b)
je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,
c)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27), nebo
d)
jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O zániku platnosti zbrojního průkazu rozhoduje příslušný útvar policiepolicie, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny,
c)
obsahuje nesprávné údaje, nebo
d)
jeho držitel ukončil pobyt na území České republiky.
Uzná-li držitel zbrojního průkazu důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(3)
Zanikla-li platnost zbrojního průkazu podle odstavce 1 písm. b) anebo odstavce 2 písm. a) nebo c), vydá příslušný útvar policiepolicie po předložení 2 fotografií bez žádosti nový zbrojní průkaz s dobou platnosti původního zbrojního průkazu. Je-li zbrojní průkaz vydán jako náhrada za zbrojní průkaz ztracený nebo odcizený, musí z něj být patrno, že se jedná o duplikát.
§ 27
Odnětí zbrojního průkazu
(1)
Příslušný útvar policiepolicie rozhodne o odnětí zbrojního průkazu, jestliže držitel zbrojního průkazu
a)
pozbyl způsobilost k právním úkonům,
b)
pozbyl zdravotní způsobilost,
c)
přestal splňovat podmínky bezúhonnostibezúhonnosti podle § 22 nebo spolehlivosti podle § 23,
d)
skupiny B nebo C mladší 18 let přestal splňovat podmínky pro vydání zbrojního průkazu uvedené v § 19 odst. 3, 4 nebo 6, nebo
e)
skupiny F porušil povinnost stanovenou v § 29 odst. 7 písm. a) až h), nebo porušil zákaz stanovený v § 29 odst. 8; o vydání nového zbrojního průkazu skupiny F lze opětovně požádat po uplynutí pěti let od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí.
(2)
Příslušný útvar policiepolicie rozhodne o odnětí zbrojního průkazu skupiny C, přestal-li jeho držitel být držitelem platného loveckého lístku.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností neprodleně oznámí příslušnému útvaru policiepolicie odebrání loveckého lístku nebo ukončení jeho platnosti. Střední škola nebo střední odborné učiliště, v jejichž osnovách je zahrnuta výuka myslivosti, neprodleně oznámí příslušnému útvaru policiepolicie ukončení studia držitele zbrojního průkazu skupiny C mladšího 18 let. Občanské sdružení (§ 19 odst. 3), které doporučilo vydat zbrojní průkaz skupiny B členovi mladšímu 18 let, neprodleně oznámí příslušnému útvaru policiepolicie ukončení jeho členství ve sdružení, pokud je mladší 18 let.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu podle odstavce 1 nebo 2 nemá odkladný účinek a držitel zbrojního průkazu je povinen tento průkaz neprodleně odevzdat příslušnému útvaru policiepolicie.
§ 27a
Působnost stanovená obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 28
Oprávnění držitelů zbrojních průkazů
(1)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet pro sběratelské účely
a)
zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo
b)
střelivo do zbraně kategorie B nebo C, nejvíce však 3 kusy téhož druhu, ráže, značky a výrobního provedení, anebo 1 nejmenší spotřebitelské balení.
(2)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B nebo C je oprávněn
a)
podle účelu užívání nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit sportovní nebo loveckou zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo sportovní nebo loveckou zbraň kategorie C; tuto zbraň může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu,
b)
přebíjet pouze pro vlastní potřebu náboje podle technologických postupů, které udávají výrobci jednotlivých dílů nábojů, nebo
c)
nabývat do vlastnictví, držet, popřípadě nosit střelivo nebo jednotlivé části nábojů do zbraní kategorie B nebo C; střelivo a jednotlivé části nábojů nesmí nosit viditelně.
Přebíjet náboje nebo nabývat do vlastnictví jednotlivé díly nábojů smí jen osoba starší 18 let.
(3)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D je oprávněn při výkonu zaměstnání nebo povolání
a)
nosit nebo držet zbraň kategorie A, B nebo C, na kterou má jeho zaměstnavatel vydán průkaz zbraně k účelům, pro které byla vydána zbrojní licence; k této zbrani je oprávněn držet nebo nosit i střelivo, a
b)
nosit nejvíce 2 zbraně uvedené v písmenu a) a střelivo do těchto zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném; zbraň a střelivo do této zbraně nesmí nosit viditelně.
Strážník obecní policiepolicie je oprávněn nosit zbraň viditelně při plnění úkolů obecní policiepolicie. Zaměstnanec České národní bankybanky zajišťující fyzickou ochranu objektů této bankybanky může zbraň nosit viditelně jen v souvislosti s plněním svých pracovních úkolů.
(4)
Držitel zbrojního průkazu skupiny E je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C,
b)
nabývat do vlastnictví střelivo nebo jednotlivé díly nábojů pouze do zbraně, kterou je oprávněn držet, a to po předložení průkazu zbraně; toto střelivo je oprávněn také držet nebo nosit, a
c)
nosit nejvíce 2 zbraně a střelivo do těchto zbraní; zbraně ani střelivo nesmí nosit viditelně.
(5)
Držitel zbrojního průkazu smí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku. Soudní znalec, který je držitelem zbrojního průkazu, je oprávněn držet zbraň a střelivo a střílet ze zbraně na střelnici za účelem vypracování znaleckého posudku.
(6)
Držitel zbrojního průkazu skupiny F je oprávněn provádět pyrotechnický průzkum pouze jako zaměstnanec nebo podnikatel; pokud munice nebo střelivo nalezené při pyrotechnickém průzkumu ohrožuje bezprostředně život, zdraví nebo majetek, je držitel zbrojního průkazu skupiny F oprávněn provést jejich deaktivaci.
§ 29
Povinnosti držitele zbrojního průkazu
(1)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E je povinen
a)
dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami,
b)
zabezpečit zbraň kategorie A, B nebo C a střelivo (§ 58),
c)
zabezpečit zbrojní průkaz a průkaz zbraně proti zneužití, ztrátě nebo odcizení,
d)
dodržovat podmínky přechovávání a skladování střeliva, střelného prachu a zápalek,
e)
předložit na výzvu příslušného útvaru policiepolicie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady ke kontrole, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro provedení kontroly,
f)
neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně,
g)
provést u příslušného útvaru policiepolicie výměnu zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně za nový, pokud došlo ke změně jména, příjmení nebo místa pobytu držitele zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně; musí tak učinit do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a zároveň odevzdat doklady původní,
h)
mít u sebe zbrojní průkaz a průkaz zbraně, jestliže má u sebe zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně,
i)
odevzdat zbrojní průkaz do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti podle § 26 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo podle § 26 odst. 2 příslušnému útvaru policiepolicie; je-li držitelem zbraně, střeliva nebo zakázaného doplňku zbraně, odevzdá též zbraň, střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně a průkaz zbraně,
j)
ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policiepolicie změnu ráže zbraně, opravu nebo úpravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně; v případě, že se jedná o úpravu mající za následek vznik zbraně kategorie B, smí tuto úpravu provést až na základě uděleného povolení k nabytí zbraně kategorie B a v případě, že úprava má za následek vznik zbraně kategorie A, smí tuto úpravu provést až na základě udělení výjimky k nabytí zbraně kategorie A,
k)
podrobit se při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policiepolicie orientační zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky11),
l)
neprodleně ohlásit útvaru policiepolicie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany a
m)
umožnit příslušnému útvaru policiepolicie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A.
(2)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D nebo F je dále povinen do 2 měsíců po uplynutí 30 měsíců od vydání zbrojního průkazu odevzdat doklad o zdravotní způsobilosti příslušnému útvaru policiepolicie.
(3)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E nesmí
a)
převést vlastnictví ke zbrani, střelivu nebo zakázanému doplňku zbraně na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechat takové osobě,
b)
nosit zbraň nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek11), léků nebo v důsledku nemoci,
c)
nosit zbraň kategorie A, B nebo C, na kterou nebyl vydán průkaz zbraně, nebo
d)
střílet ze zbraně, která není označena zkušební značkou3), nebo používat střelivo, které neodpovídá dovolenému výrobnímu provedení.
(4)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B nebo C nesmí přechovávat větší množství bezdýmného prachu než 3 kilogramy a více než 1 000 zápalek; zápalky musí být uloženy odděleně v samostatné schránce.
(5)
Držitel zbraně zkonstruované pro střelbu s použitím černého loveckého prachu nesmí přechovávat větší množství tohoto prachu než 3 kilogramy a více než 1 000 zápalek; zápalky musí být uloženy odděleně v samostatné schránce.
(6)
Držitel zbrojního průkazu skupiny C je povinen přepravovat drženou zbraň na místo, kde je oprávněn ji nosit, pouze ve stavu vylučujícím její okamžité použití; používá-li při této přepravě dopravní prostředek veřejné hromadné dopravy, je povinen tuto zbraň přepravovat v uzavřeném obalu. Držitel zbrojního průkazu skupiny B je povinen přepravovat držené zbraně na místa, kde je oprávněn je nosit, pouze ve stavu vylučujícím jejich okamžité použití a v uzavřeném obalu.
(7)
Držitel zbrojního průkazu skupiny F je povinen
a)
dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s nevybuchlou municí nebo výbušninou,
b)
vyzvat k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku zjištěnou nevybuchlou municí nebo výbušninou,
c)
označit místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny,
d)
zajistit místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny před nepovolanými osobami,
e)
upozornit osoby zdržující se na místě nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí a vyzvat je k opuštění nebezpečného prostoru,
f)
neprodleně ohlásit útvaru policiepolicie nález nevybuchlé munice nebo výbušniny,
g)
dodržovat podmínky pro zacházení s nevybuchlou municí nebo výbušninou,
h)
zabezpečit nalezenou nevybuchlou munici nebo výbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením,
i)
zabezpečit svůj zbrojní průkaz proti zneužití, ztrátě nebo odcizení,
j)
na výzvu příslušného útvaru policiepolicie předložit zbrojní průkaz ke kontrole,
k)
neprodleně oznámit příslušnému útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbrojního průkazu a nalezené nevybuchlé munice nebo výbušniny,
l)
provést u příslušného útvaru policiepolicie výměnu zbrojního průkazu za nový, pokud došlo ke změně jména, příjmení nebo místa pobytu držitele zbrojního průkazu, a učinit tak do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a zároveň odevzdat doklady původní,
m)
mít u sebe zbrojní průkaz, jestliže provádí pyrotechnický průzkum nebo vyhledávání nevybuchlé munice nebo výbušniny,
n)
na výzvu příslušníka policiepolicie se před výkonem činnosti nebo při výkonu činnosti podrobit orientační zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky11),
o)
neprodleně zapisovat nálezy nevybuchlé munice nebo výbušniny do evidenční knihy a
p)
na vyzvání policiepolicie spolupracovat s příslušníky policiepolicie při zajišťování nevybuchlé munice nebo výbušniny.
(8)
Držitel zbrojního průkazu skupiny F nesmí
a)
provádět pyrotechnický průzkum, pokud je jeho schopnost snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, léků anebo v důsledku nemoci, popřípadě úrazu,
b)
manipulovat s nalezenou municí nebo výbušninou v rozporu s tímto zákonem a
c)
zneškodňovat nevybuchlou munici nebo výbušninu.
§ 30
Zkušební komisař
(1)
Zkušebního komisaře jmenuje na základě žádosti fyzické osoby na dobu 5 let ministerstvo. Dokladem o jmenování zkušebním komisařem je průkaz zkušebního komisaře, který vydává ministerstvo.
(2)
Zkušebním komisařem může být jmenována pouze fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky:
a)
dosáhla věku 30 let,
b)
má minimálně úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání,
c)
prokázala zkouškou odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou ministrem vnitra,
d)
je držitelem zbrojního průkazu skupiny A, B, C, D nebo E a
e)
není podnikatelem v oboru zbraní a střeliva.
(3)
Žádost o jmenování zkušebním komisařem podává fyzická osoba na předepsaném tiskopisu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Ministerstvo podané žádosti eviduje v seznamu žadatelů o jmenování zkušebním komisařem podle data doručení a žadateli oznámí termín a místo konání zkoušky. Oznámení o konání zkoušky musí být žadateli doručeno nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Termín konání zkoušky oznamuje ministerstvo do 3 měsíců od zaevidování prvního žadatele.
(4)
Obsahem žádosti o jmenování zkušebním komisařem musí být
a)
osobní údajeosobní údaje a
b)
číslo zbrojního průkazu.
(5)
K žádosti o jmenování zkušebním komisařem je žadatel povinen připojit doklady prokazující splnění podmínek pro jmenování zkušebním komisařem uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a d), čestné prohlášení o tom, že není podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, a 2 fotografie.
(6)
Zkouška odborné způsobilosti zkušebního komisaře se skládá z teoretické a praktické části.
(7)
Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru. Žadatel při ní osvědčuje znalost
a)
tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení,
b)
zvláštních právních předpisů upravujících
1.
ověřování střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických předmětů a
2.
oprávněné použití zbraně,
c)
nauky o zbraních a střelivu a
d)
zdravotnického minima.
(8)
Praktická část zkoušky se skládá
a)
ze zjištění znalostí bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a
b)
ze zjištění znalostí postupu při řízení střelby.
(9)
Nebyl-li žadatel jmenován zkušebním komisařem z důvodu nesplnění podmínky pro jmenování uvedené v odstavci 2 písm. c), může znovu požádat o toto jmenování nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým nebylo jeho žádosti o jmenování zkušebním komisařem vyhověno.
(10)
Ministerstvo odvolá zkušebního komisaře před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, jestliže
a)
přestal splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. d) nebo e); tuto skutečnost je zkušební komisař povinen bezprostředně oznámit ministerstvu,
b)
závažným způsobem nebo opakovaně porušil právní předpisy upravující zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, nebo
c)
požádal o odvolání.
(11)
Zkušební komisař, který byl odvolán podle odstavce 10 písm. b), může požádat o jmenování zkušebním komisařem nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání.
(12)
Ministerstvo pozastaví činnost zkušebního komisaře před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, jestliže
a)
mu byl zajištěn zbrojní průkaz (§ 57); tuto skutečnost je zkušební komisař povinen bezprostředně oznámit ministerstvu, nebo
b)
je důvodně podezřelý, že závažným způsobem nebo opakovaně porušil právní předpisy upravující zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu.
Ministerstvo obnoví činnost zkušebního komisaře, pokud důvody pozastavení pominou.
(13)
Obsahovou náplň teoretické části zkoušky, způsob provádění praktické části zkoušky, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti zkušebního komisaře a způsob vydání průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí právní předpis.
(14)
Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti zkušebního komisaře v České republice fyzickou osobou, která je v jiném členském státě oprávněna k výkonu obdobné činnosti, může ministerstvo požadovat ověření odborné kvalifikace podle zvláštního zákona11d).
§ 30a
Zánik platnosti průkazu zkušebního komisaře
(1)
Platnost průkazu zkušebního komisaře zaniká, jestliže
a)
uplyne doba jeho platnosti,
b)
je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,
c)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27),
d)
nabylo právní moci rozhodnutí o odvolání zkušebního komisaře (§ 30 odst. 10), nebo
e)
jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O zániku platnosti průkazu zkušebního komisaře rozhoduje ministerstvo, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje.
Uzná-li držitel průkazu zkušebního komisaře důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(3)
Průkaz zkušebního komisaře neplatný podle odstavce 1 písm. a), c) anebo d) nebo podle odstavce 2 je jeho držitel povinen odevzdat ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti.
(4)
Zanikla-li platnost průkazu zkušebního komisaře podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2 písm. a) anebo c), vydá ministerstvo po předložení 2 fotografií bez žádosti nový průkaz zkušebního komisaře s dobou platnosti původního průkazu zkušebního komisaře.
HLAVA V
ZBROJNÍ LICENCE
§ 31
Zbrojní licence a jejich skupiny
Zbrojní licence je veřejná listina, která právnickou osobu nebo fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a přechovávání zbraní nebo střeliva v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojní licence nebo k provozování pyrotechnického průzkumu podle oprávnění stanoveného pro zbrojní licenci skupiny K. Zbrojní licence se rozlišují podle důvodů užívání zbraní nebo střeliva a rozsahu oprávnění do skupin
a)
A – vývoj, výroba zbraní nebo střeliva,
b)
B – opravy, úpravy nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva,
c)
C – nákup, prodej nebo přeprava zbraní nebo střeliva,
d)
D – půjčování zbraní nebo úschova zbraní nebo střeliva,
e)
E – ničení nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva,
f)
F – výuka nebo výcvik ve střelbě,
g)
G – zajišťování ostrahy majetku a osob,
h)
H – uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti,
i)
I – provozování muzejnictví nebo sbírkové činnosti,
j)
J – zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu10) a
k)
K – provozování pyrotechnického průzkumu.
§ 32
Náležitosti žádosti o vydání zbrojní licence
(1)
Zbrojní licenci vydává příslušný útvar policiepolicie na základě žádosti podané fyzickou osobou nebo právnickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být
a)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu,
b)
důvod, pro který fyzická osoba nebo právnická osoba žádá o vydání zbrojní licence,
c)
adresa místa výroby, přechovávání, skladování, používání nebo ničení zbraně nebo střeliva, způsob jejich zabezpečení a v případě žádosti o zbrojní licenci skupiny E postup používaný pro ničení zbraně nebo střeliva a odstraňování zničené zbraně nebo střeliva, pokud nejsou tyto činnosti upraveny zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu15),
d)
osobní údajeosobní údaje osoby, která v rámci svého pracovního zařazení zabezpečuje plnění povinností při přechovávání, skladování nebo používání zbraní nebo střeliva, a která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny (dále jen „zbrojíř“) včetně čísla jejího zbrojního průkazu, jedná-li se o vydání zbrojní licence skupiny A až J,
e)
osobní údajeosobní údaje odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby, anebo osobní data odpovědného zástupce fyzické osoby, pokud byl ustanoven, a
f)
údaj, o kterou skupinu zbrojní licence žádá.
(2)
V žádosti o vydání zbrojní licence žadatel rovněž uvede, které kategorie zbraní nebo střeliva budou předmětem jeho podnikatelské nebo jiné činnosti. Žádá-li o oprávnění nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo kategorie B, žádost odůvodní.
(3)
K žádosti o vydání zbrojní licence je žadatel povinen připojit ověřenou kopii živnostenského listu nebo koncesní listiny, licence anebo jiného dokladu opravňujícího žadatele k podnikatelské činnosti, pokud je důvodem uváděným v žádosti o vydání zbrojní licence podnikatelská činnost v oboru zbraní a střeliva, nebo dokladu o povolení vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné zacházet se zbraněmi a střelivem podle tohoto zákona.
§ 33
Vydání zbrojní licence
(1)
Příslušný útvar policiepolicie vydá zbrojní licenci fyzické nebo právnické osobě, jež má místo pobytu nebo sídlo na území České republiky a
a)
je držitelem koncesní listiny v oboru zbraní a střeliva, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny A, B, C, D, E nebo F nebo v oboru pyrotechnického průzkumu, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny K, a
b)
prokáže, že je oprávněna provádět činnosti, pro které žádá o vydání zbrojní licence, jedná-li se o zbrojní licenci skupiny G, H, I nebo J, a k této činnosti potřebuje zbraň, střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně.
(2)
Příslušný útvar policiepolicie vydá zbrojní licenci jen v případě, kdy fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby splňují podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie přeruší řízení o vydání zbrojní licence v případě, že proti osobám uvedeným v odstavci 2 bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v § 22.
§ 34
Prověřování bezúhonnosti a spolehlivosti
Příslušný útvar policiepolicie prověří bezúhonnostbezúhonnost a spolehlivost osob uvedených v § 33 odst. 2 po 5 letech od vydání zbrojní licence a následně vždy po uplynutí každých 5 let nebo při jejich změně.
§ 35
Rozšíření skupin zbrojní licence
(1)
O rozšíření skupin zbrojní licence žádá držitel zbrojní licence příslušný útvar policiepolicie na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Vyhoví-li příslušný útvar policiepolicie žádosti o rozšíření skupin zbrojní licence, vydá novou zbrojní licenci.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie žádost o rozšíření skupin zbrojní licence zamítne, jestliže žadatel nesplňuje podmínky pro vydání zbrojní licence skupiny, jíž se žádost týká.
§ 36
Odnětí zbrojní licence
(1)
Příslušný útvar policiepolicie rozhodne o odnětí zbrojní licence, jestliže
a)
pominul důvod, pro který byla vydána,
b)
její držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona, nebo
c)
odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, anebo odpovědný zástupce fyzické osoby, přestal splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle § 22 nebo spolehlivosti podle § 23.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojní licence podle odstavce 1 nemá odkladný účinek a držitel zbrojní licence je povinen tuto licenci neprodleně odevzdat příslušnému útvaru policiepolicie.
§ 37
Zánik platnosti zbrojní licence
(1)
Platnost zbrojní licence zaniká, jestliže
a)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojní licence (§ 36),
b)
je ohlášena její ztráta nebo odcizení,
c)
právnická osoba zanikla,
d)
fyzická nebo právnická osoba ukončila činnost, pro kterou jí byla vydána zbrojní licence, nebo
e)
držitel zbrojní licence zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O zániku platnosti zbrojní licence rozhoduje příslušný útvar policiepolicie, jestliže
a)
je poškozena tak, že zápisy v ní uvedené jsou nečitelné nebo je porušena její celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje.
Uzná-li držitel zbrojní licence důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(3)
Zbrojní licenci neplatnou podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) je povinen odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti příslušnému útvaru policiepolicie její držitel, zbrojní licenci neplatnou podle odstavce 1 písm. e) ten, kdo s ní přišel do styku.
(4)
Zanikla-li platnost zbrojní licence podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, vydá příslušný útvar policiepolicie bez žádosti novou zbrojní licenci s dobou platnosti původní zbrojní licence. Je-li zbrojní licence vydána jako náhrada za zbrojní licenci ztracenou nebo odcizenou, musí z ní být patrno, že se jedná o duplikát.
§ 38
Oprávnění držitele zbrojní licence
(1)
Držitel zbrojní licence skupiny A, B nebo C je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo v rozsahu kategorie uvedené ve zbrojní licenci, nebo
b)
přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny D je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet zbraň nebo střelivo kategorie C,
b)
přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru,
c)
půjčovat zbraň kategorie C osobám, které jsou k jejich držení, popřípadě nošení oprávněny, nebo
d)
přijímat do úschovy a uschovávat zbraň nebo střelivo kategorie uvedené ve zbrojní licenci.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny E je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet zbraň nebo střelivo v rozsahu kategorie uvedené ve zbrojní licenci za účelem jejich zničení nebo znehodnocení. Držitel zbrojní licence skupiny E je též oprávněn přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.
(4)
Držitel zbrojní licence skupiny F je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet,
b)
přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, nebo
c)
za účelem výuky nebo výcviku svěřit za dohledu oprávněné osoby zbraň, střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně, kterou je oprávněn držet.
(5)
Držitel zbrojní licence skupiny G je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet, nebo
b)
přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.
(6)
Držitel zbrojní licence skupiny H je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet,
b)
přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, nebo
c)
svěřovat za dohledu oprávněné osoby zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo, kterou je oprávněn držet, za účelem uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti.
(7)
Držitel zbrojní licence skupiny I je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet. Držitel zbrojní licence skupiny I je též oprávněn přenechat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet, držiteli zbrojního průkazu skupiny A nebo D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.
(8)
Držitel zbrojní licence skupiny J je oprávněn
a)
nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet,
b)
přenechávat zbraň, kterou je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním nebo obdobném poměru, nebo
c)
je-li soudním znalcem, držet zbraň kategorie A, B anebo C a střelivo do této zbraně za účelem vypracování znaleckého posudku.
(9)
Držitel zbrojní licence skupiny K je oprávněn provozovat pyrotechnický průzkum vyhledáváním a identifikací nevybuchlé munice nebo výbušnin a jejich zajištěním.
§ 39
Povinnosti držitele zbrojní licence
(1)
Držitel zbrojní licence skupiny A až J je povinen
a)
ustanovit zbrojíře, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, a to pro každou provozovnu nebo místo uložení zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva,
b)
kontrolovat, zda zbraň, nebo střelivo nejsou používány k jiným účelům, než které jsou uvedeny ve zbrojní licenci, nebo zda nejsou používány osobami bez zbrojního průkazu příslušné skupiny,
c)
zajistit, aby zbraň, nebo střelivo držela nebo nosila fyzická osoba, která je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru a má zbrojní průkaz příslušné skupiny; tuto povinnost nemá držitel zbrojní licence skupiny A při výrobě zbraní nebo střeliva a s tím souvisejících činnostech u osoby, s výjimkou osoby provádějící zkušební střelbu, která
1.
provádí výrobní a související činnosti při výrobě zbraní a střeliva,
2.
je k držiteli zbrojní licence skupiny A v oboru zbraní a střeliva v pracovním, členském nebo obdobném poměru,
3.
je uvedena vymezením pracovního zařazení ve vnitřním předpisu vydaném podle písmene d), po předchozím schválení příslušným útvarem policiepolicie,
4.
je prokazatelně poučena o způsobu bezpečného zacházení se zbraněmi,
5.
vedoucí zaměstnanec této osoby je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny,
d)
vydat vnitřní předpis, který stanoví zejména
1.
pravidla pro používání zbraní a střeliva,
2.
způsob evidence, uložení, výdej a příjem zbraní a střeliva a
3.
způsob bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem včetně postupu při nabíjení a vybíjení zbraně,
e)
zajistit podmínky pro zabezpečení zbraní nebo střeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení podle § 58 odst. 2 až 7,
f)
neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbraně, munice, střeliva, zbrojní licence nebo průkazu zbraně,
g)
zajistit podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami,
h)
na výzvu příslušnému útvaru policiepolicie předložit zbrojní licenci a zbraň, popřípadě střelivo, včetně příslušných dokladů ke kontrole, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro provedení kontroly,
i)
ustanovit zbrojíře do 30 dnů od ukončení činnosti stávajícího zbrojíře a oznámit tuto změnu do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policiepolicie,
j)
požádat příslušný útvar policiepolicie o vydání nové zbrojní licence nebo průkazu zbraně v případech, kdy došlo ke změně názvu nebo sídla právnické osoby, jména, příjmení nebo místa pobytu fyzické osoby, místa uložení zbraně nebo změny provozovny; žádost musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a původní doklad musí být připojen,
k)
vést evidenci
1.
zbraní kategorie A, B anebo C a střeliva do těchto zbraní, které vlastní, vydaných a přijatých zbraní, černého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které má u sebe, včetně přehledu o vydaném a přijatém množství, a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let i po ukončení činnosti,
2.
související s podnikáním v oblasti zbraní a střeliva podle § 2 odst. 2 písm. d) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 let;
při ukládání archiválií postupuje podle zvláštního právního předpisu16),
l)
zajistit nejméně jednou ročně provedení cvičné střelby u osoby, která bude zbraň nosit při výkonu zaměstnání nebo povolání; o provedených cvičných střelbách vést evidenci,
m)
oznámit příslušnému útvaru policiepolicie změnu odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby a jejich osobní údajeosobní údaje nebo změnu odpovědného zástupce fyzické osoby, pokud byl ustanoven, nebo pokud bude ustanoven nový odpovědný zástupce, a jeho osobní data; oznámení musí podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,
n)
odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojní licence zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo a průkaz zbraně příslušnému útvaru policiepolicie, je-li jejich držitelem,
o)
ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policiepolicie změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny B nebo E je dále povinen
a)
při znehodnocování zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva nebo výrobě jejich řezů dodržovat postup stanovený prováděcím právním předpisem nebo schválený Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, nelze-li postupovat podle postupu stanoveného prováděcím právním předpisem,
b)
označit znehodnocenou zbraň kontrolní znehodnocovací značkou přidělenou za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, přičemž musí zůstat zachováno původní výrobní číslo zbraně, a
c)
vydat vlastníku zbraně potvrzení o znehodnocení zbraně nebo střeliva anebo o provedení řezu zbraně nebo střeliva.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny E je dále povinen
a)
při ničení zbraně nebo střeliva dodržovat postup stanovený prováděcím právním předpisem a
b)
vydat vlastníku zbraně potvrzení o zničení zbraně nebo střeliva.
(4)
Držitel zbrojní licence nesmí převést vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k nabytí vlastnictví ke zbrani nebo střelivu není oprávněna.
(5)
Způsob vedení evidencí podle odstavce 1 písm. k) a l) stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Pokud držitel zbrojní licence vykonává činnost samostatně, neplní povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), c), i) a l). Je však povinen plnit povinnosti zbrojíře stanovené v § 40 odst. 1 písm. b) a e).
(7)
Držitel zbrojní licence skupiny K je povinen
a)
zpracovat před zahájením činnosti technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami a předat jej příslušnému útvaru policiepolicie ke schválení,
b)
zajistit, aby nalezení nevybuchlé munice nebo výbušniny bylo neprodleně nahlášeno útvaru policiepolicie,
c)
kontrolovat, zda je nalezení nevybuchlé munice nebo výbušniny nahlášeno policiipolicii a zda nalezená nevybuchlá munice nebo výbušnina není používána k jiným účelům, než je uvedeno ve zbrojní licenci, a zda s ní není nakládáno v rozporu s oprávněním uvedeným v § 38 odst. 9,
d)
zajistit pyrotechnický průzkum pouze prostřednictvím fyzické osoby, která je k němu v pracovním, členském nebo obdobném poměru a je držitelem zbrojního průkazu skupiny F,
e)
neprodleně ohlásit příslušnému útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbrojní licence,
f)
na výzvu příslušnému útvaru policiepolicie předložit ke kontrole zbrojní licenci, včetně příslušných dokladů,
g)
požádat příslušný útvar policiepolicie o vydání nové zbrojní licence v případech, kdy došlo ke změně názvu nebo sídla právnické osoby, jména, příjmení nebo místa pobytu fyzické osoby; žádost musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a původní doklad musí být připojen,
h)
vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci obsahující přehled o nálezech nevybuchlé munice a výbušnin,
i)
při nálezu munice nebo výbušniny učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku,
j)
provádět do stavebního deníku denní záznamy o provedeném pyrotechnickém průzkumu.
(8)
Podrobnosti o náležitostech a o vedení dokumentace obsahující přehled nálezů nevybuchlé munice a výbušnin se stanoví prováděcím právním předpisem.
§ 40
Povinnosti zbrojíře
(1)
Zbrojíř je povinen
a)
vydat zbraň nebo střelivo pouze fyzické osobě, která je u držitele zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, a to pouze za předpokladu, že tato fyzická osoba je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny a zbraň nebo střelivo používá pouze k účelu, který je uveden ve zbrojním průkazu,
b)
zabezpečit zbrojní licenci, průkaz zbraně nebo další doklady vydané podle tohoto zákona proti zneužití, ztrátě nebo odcizení,
c)
zabezpečit zbraň nebo střelivo proti zneužití, ztrátě nebo odcizení,
d)
dodržovat podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem a
e)
plnit úkoly stanovené vnitřním předpisem vydaným podle § 39 odst. 1 písm. d).
(2)
V době, kdy zbrojíř nemůže vykonávat svou funkci, přebírá jeho povinnosti uvedené v odstavci 1 odpovědný zástupce fyzické osoby, byl-li ustanoven, anebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby.
HLAVA VI
REGISTRACE ZBRANÍ A PRŮKAZ ZBRANĚ
§ 41
(1)
Každá zbraň kategorie A, B nebo C musí být zaregistrována; tato povinnost se nevztahuje na zakázané střelivo.
(2)
Registraci zbraně uvedené v odstavci 1 provádí příslušný útvar policiepolicie na základě oznámení o nabytí vlastnictví ke zbrani a předložení zbraně. Dokladem o registraci je průkaz zbraně, který je veřejnou listinou.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie registraci zbraně neprovede, pokud jde o zbraň
a)
podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3), pokud není označena zkušební značkou, nebo
b)
kategorie A, B nebo C, kterou osoba uvedená v § 42 odst. 1 není oprávněna podle tohoto zákona vlastnit, držet nebo nosit.
(4)
Příslušný útvar policiepolicie vyzve vlastníka zbraně, aby předložil zbraň k ověření Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva podle zvláštního právního předpisu3), anebo pokud při její registraci vzniklo důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, který by mohl vést k její destrukci. Příslušný útvar policiepolicie současně s výzvou řízení o registraci přeruší. Vlastník zbraně je povinen zbraň předložit k ověření do 20 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Na základě údajů uvedených v protokole, který byl vystaven po kontrole nebo ověření zbraně Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, příslušný útvar policiepolicie vydá nový průkaz zbraně a současně odebere dosavadní průkaz zbraně.
(5)
Vlastník zbraně, kterému příslušný útvar policiepolicie neprovede registraci zbraně podle odstavce 3 písm. a) anebo b) nebo řízení o registraci zastaví, je povinen postupovat podle tohoto zákona (§ 64).
§ 42
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která nabyde vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C, je povinna tuto skutečnost oznámit na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne nabytí vlastnictví a současně předložit zbraň. V případě nabytí vlastnictví zbraně děděním (§ 66) počíná běh lhůty k ohlášení dnem, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci.
(2)
Fyzická nebo právnická osoba, která převede vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C na jinou osobu, je povinna tento převod oznámit do 10 pracovních dnů ode dne převedení zbraně, není-li dále stanoveno jinak, příslušnému útvaru policiepolicie na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, a současně odevzdat průkaz zbraně. Oznamovací povinnost se vztahuje i na stát, kraj, obecobec, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
(3)
Fyzická nebo právnická osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti převede vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C na jinou osobu, je povinna tento převod oznámit útvaru policiepolicie příslušnému podle místa provozovny17), v níž se převod uskutečnil, a to do 1 měsíce za všechny převody v daném měsíci; je-li zbraň kategorie A, B nebo C určena k trvalému vývozu mimo území České republiky, je povinna tento převod oznámit neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění převodu. Oznámení je možno učinit písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem17a). Ten, kdo činí oznámení v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát17a) vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k oznámení.
(4)
Fyzická nebo právnická osoba v oznámení o nabytí vlastnictví nebo o převodu vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C uvede
a)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnické osoby, mezi nimiž došlo k převodu vlastnictví,
b)
údaje o zbrani kategorie A, B nebo C, které se oznámení týká, včetně údaje o ověření zbraně, a
c)
způsob převodu vlastnictví.
§ 43
Povinnost registrace zbraně podle § 41 se netýká zbraní, které jsou předmětem podnikání v oblasti zbraní a střeliva. V ostatních případech tuto povinnost nemá fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zbraň na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva (§ 44 odst. 2), nebo která dovezla zbraň na území České republiky na základě zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva (§ 46 odst. 2) s tím, že ji opět vyveze mimo území České republiky, anebo ji prováží přes území České republiky.
HLAVA VII
VÝVOZ, DOVOZ A TRANZIT ZBRANÍ A STŘELIVA
§ 44
Trvalý vývoz zbraní a střeliva
(1)
Zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně lze trvale vyvézt mimo území České republiky pouze na základě povolení k vývozu a se souhlasem státu, do kterého má být zbraň, nebo střelivo do této zbraně, vyvezena; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů9).
(2)
Povolením podle odstavce 1 je zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva. Ten opravňuje fyzickou osobu – držitele zbrojního průkazu, právnickou nebo fyzickou osobu – držitele zbrojní licence nebo cizince6) k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie A, B nebo C, nebo střeliva do této zbraně, za účelem jejího trvalého vývozu a k trvalému vývozu mimo území České republiky.
(3)
Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva vydává příslušný útvar policiepolicie. Pro cizince, kteří nemají místo pobytu na území České republiky, útvar policiepolicie příslušný podle sídla provozovny podnikatele v oboru zbraní a střeliva, u kterého zbraň kategorie A, B nebo C, nebo střelivo do této zbraně, bude zakoupena, nebo místa pobytu nebo sídla právnické osoby, která je dosavadním vlastníkem zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně.
(4)
Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva se vydává na základě písemné žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být
a)
osobní údajeosobní údaje a číslo cestovního dokladu osoby, která bude zbraň kategorie A, B nebo C, nebo střelivo do této zbraně, přepravovat,
b)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, pro kterou je zbraň kategorie A, B nebo C, nebo střelivo do této zbraně, určena,
c)
místo, kam má být zbraň kategorie A, B nebo C, nebo střelivo do této zbraně, přepravena, pokud není shodné s místem pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby,
d)
údaje o zbrani kategorie A, B nebo C,
e)
údaje identifikující střelivo (druh, značka výrobce, ráže a množství),
f)
údaje o druhu a množství bezdýmného nebo černého prachu,
g)
údaje o označení zbraně nebo střeliva uznávanou zkušební značkou3),
h)
název hraničního přechodu, kterým zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně opustí území České republiky,
i)
přepravní prostředek a
j)
datum odeslání a předpokládaného převzetí zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva.
(5)
K žádosti o trvalý vývoz zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně je žadatel povinen doložit souhlas příslušných státních orgánů země, do které se trvalý vývoz uskutečňuje, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků.
(6)
Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyde vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, je povinen nejpozději do 5 dnů po nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C nebo střelivu do této zbraně je trvale vyvézt mimo území České republiky.
(7)
Útvar policiepolicie, který rozhoduje o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, žádost zamítne, není-li zbraň podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3) označena uznávanou zkušební značkou nebo pokud zbraň nepodléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3) není zaregistrována. Útvar policiepolicie dále žádost zamítne, jedná-li se o zbraně nebo střelivo do těchto zbraní uvedené jako vojenský materiál ve zvláštním právním předpise9). U vývozu zbraní kategorie A do zemí, které nejsou členskými státy, útvar policiepolicie zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nevydá bez předchozího souhlasu Ministerstva zahraničních věcí.
§ 45
Trvalý dovoz zbraní a střeliva
(1)
Zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně lze trvale dovézt na území České republiky pouze na základě povolení k dovozu; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů9).
(2)
Povolením podle odstavce 1 je zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva. Ten opravňuje fyzickou osobu – držitele zbrojního průkazu, právnickou osobu – držitele zbrojní licence nebo cizince6) k držení zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně, za účelem jejího trvalého dovozu a k trvalému dovozu na území České republiky.
(3)
Zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva držitelům zbrojního průkazu nebo zbrojní licence vydává příslušný útvar policiepolicie, v zahraničí zastupitelský úřad České republiky.
(4)
Zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva se vydává na základě žádosti podané podle § 44 odst. 4 písm. a) až g), i) a j). Obsahem žádosti musí být také název hraničního přechodu, kterým zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně bude dovezena na území České republiky.
(5)
Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne překročení státních hranic České republiky oznámit dovoz zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně příslušnému útvaru policiepolicie a předložit ji ke kontrole.
(6)
Zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva je současně souhlasem k nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně mimo území České republiky.
(7)
V případě vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva vydá příslušný útvar policiepolicie, v zahraničí zastupitelský úřad České republiky, současně předběžný souhlas s dovozem zbraně nebo střeliva do České republiky.
§ 46
Tranzit zbraní a střeliva
(1)
Dočasně dovézt, držet nebo nosit na území České republiky nebo provézt územím České republiky zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně lze pouze na základě povolení; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů9).
(2)
Povolením podle odstavce 1 je zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva může na základě žádosti podané podle § 44 odst. 4 fyzickým nebo právnickým osobám vydat zastupitelský úřad České republiky; fyzickým nebo právnickým osobám navštěvujícím Českou republiku za účelem výkonu práva myslivosti nebo účasti na sportovních střeleckých soutěžích, pokud tento zákon nestanoví jinak, také útvar policiepolicie na hraničním přechodu na vnější státní hranici České republiky17b).
(4)
K žádosti podle odstavce 3 je žadatel povinen předložit úředně ověřené pozvání uživatele honitby nebo pořadatele sportovní akce, pokud je účelem tranzitu zbraně nebo střeliva výkon práva myslivosti nebo účast na střeleckých soutěžích. V ostatních případech je povinen uvést účel tranzitu zbraní nebo střeliva.
(5)
Povolení podle odstavce 2 nemusí mít lovec z členského státu pro loveckou zbraň a střelivo kategorie C nebo sportovní střelec pro sportovní zbraň kategorie B nebo C a střelivo do této zbraně, pokud je držitelem evropského zbrojního pasu, ve kterém má převáženou zbraň uvedenou, a pokud může uvést důvod své cesty, zejména předložením pozvání podle odstavce 4.
(6)
Povolení podle odstavce 2 nemusí mít též ostatní držitelé evropského zbrojního pasu pro zbraně kategorie B nebo C a střelivo do této zbraně v případě tranzitu, jestliže je zbraň zapsána v tomto průkazu a jestliže Policejní prezidium České republiky (dále jen „Policejní prezidium“) předem udělilo souhlas. Souhlas lze udělit na dobu až 1 roku. Tento souhlas se zaznamenává do evropského zbrojního pasu a lze jej prodloužit, a to vždy o 1 další rok.
(7)
Cestující z třetí země, který cestuje do členského státu, musí při kontrole na vnější hranici Evropské unie předložit povolení každého členského státu, na jehož nebo přes jehož území hodlá se zbraní nebo střelivem cestovat.
(8)
Pro držitele zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva nebo pro držitele evropského zbrojního pasu platí ustanovení tohoto zákona o oprávněních a povinnostech držitele zbrojního průkazu přiměřeně. Zbraň uvedená ve zbrojním průvodním listu pro tranzit zbraní nebo střeliva nebo evropském zbrojním pasu nepodléhá registraci podle § 41 odst. 1.
§ 47
Zánik platnosti zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva
Pro zánik platnosti zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva vydaného podle § 44, 45 nebo § 46 platí ustanovení § 37 obdobně.
§ 48
Odnětí zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva
(1)
Příslušný útvar policiepolicie rozhodne o odnětí zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva vydaného podle § 44, 45 nebo § 46, jestliže jeho držitel
a)
pozbyl způsobilost k právním úkonům,
b)
pozbyl zdravotní způsobilost, nebo
c)
závažným způsobem nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního průvodního listu pro vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraní nebo střeliva podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
§ 49
Evropský zbrojní pas
(1)
Evropský zbrojní pas je veřejná listina, která jeho držitele opravňuje při cestách do jiných členských států vézt s sebou zbraň v něm zapsanou a střelivo do této zbraně v množství odpovídajícím účelu použití, pokud členský stát, do kterého nebo přes který cestuje, udělil povolení k cestě s touto zbraní. Vzor evropského zbrojního pasu stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Odchylně od odstavce 1 může lovec zbraň uvedenou v § 6 písm. a) a b), anebo sportovní střelec zbraň uvedenou v § 5 písm. a) až f) nebo v § 6 písm. a) a b), vézt s sebou bez předchozího povolení 1 nebo více těchto zbraní během cesty přes 2 nebo více členských států s cílem vykonávat loveckou nebo sportovní činnost, pokud je držitelem evropského zbrojního pasu, ve kterém je taková zbraň nebo takové zbraně uvedeny, a pokud může prokázat účel své cesty, zejména předložením pozvání. Tato výjimka však neplatí při cestě do členského státu, který zakázal nabývání a držení dotyčné zbraně nebo který je podmiňuje udělením povolení. V tomto případě musí být proveden záznam v evropském zbrojním pase.
(3)
Evropský zbrojní pas vydá příslušný útvar policiepolicie fyzické osobě, která má místo pobytu na území České republiky a je oprávněným držitelem zbraně. Žádost o vydání tohoto pasu se podává na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, a musí obsahovat osobní údajeosobní údaje žadatele; k žádosti žadatel připojí 2 fotografie.
(4)
Doba platnosti evropského zbrojního pasu je 5 let a může být příslušným útvarem policiepolicie prodloužena; pokud jsou v tomto pasu zapsány pouze zbraně kategorie D, je doba platnosti nejvýše 10 let.
(5)
Platnost evropského zbrojního pasu zaniká, jestliže
a)
uplyne doba jeho platnosti,
b)
je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, nebo
c)
zanikla jeho držiteli platnost zbrojního průkazu nebo nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27).
(6)
O zániku platnosti evropského zbrojního pasu rozhoduje příslušný útvar policiepolicie, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje.
Uzná-li držitel evropského zbrojního pasu důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(7)
Držitel evropského zbrojního pasu, jehož platnost zanikla podle odstavce 5 nebo 6, je povinen jej odevzdat příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti. V případě úmrtí držitele evropského zbrojního pasu se postupuje jako při úmrtí držitele zbraně nebo střeliva (§ 65).
(8)
Zanikla-li platnost evropského zbrojního pasu podle odstavce 5 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. a) anebo c), vydá příslušný útvar policiepolicie po předložení 2 fotografií bez žádosti nový evropský zbrojní pas s dobou platnosti původního evropského zbrojního pasu. Je-li evropský zbrojní pas vydán jako náhrada za evropský zbrojní pas ztracený nebo odcizený, musí z něj být patrno, že se jedná o duplikát.
(9)
Příslušný útvar policiepolicie evropský zbrojní pas zadrží, pokud jeho držiteli zadrží nebo odejme zbrojní průkaz.
§ 50
Přeprava zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva
(1)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní může takovou zbraň nebo střelivo přepravovat za účelem vývozu z území České republiky, dovozu na toto území, nebo tranzitu přes toto území pouze na základě povolení. Přepravu povoluje příslušný útvar policiepolicie na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Jde-li o podnikatele se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, povoluje přepravu za účelem tranzitu přes území České republiky Policejní prezidium; žádost o povolení této přepravy se podává na zastupitelském úřadě České republiky nebo na Policejním prezidiu. Podnikatel se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky je povinen k žádosti o povolení přepravy předložit povolení nebo licenci Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou-li podle zvláštního právního předpisu9) vydávány.
(2)
Obsahem žádosti podle odstavce 1 musí být
a)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej,
b)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo,
c)
adresa místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno,
d)
počet zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní, které budou přepravovány,
e)
údaje umožňující identifikaci každé zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní a oznámení o tom, že tyto zbraně nebo střelivo byly předmětem kontroly v souladu s Úmluvou o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní,
f)
druh dopravy, dopravní prostředek a údaje o dopravci; to neplatí, pokud jde o dlouhodobé povolení přepravy zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva, a
g)
datum odeslání a předpokládaného převzetí; to neplatí, pokud jde o dlouhodobé povolení přepravy zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva.
(3)
Po přezkoumání bezpečnosti přepravy zbraní nebo střeliva vydá příslušný útvar policiepolicie nebo Policejní prezidium jednorázový doklad o povolení přepravy obsahující údaje uvedené v odstavci 2. Tento doklad musí doprovázet zbraně kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předložen na požádání příslušným orgánům.
(4)
Příslušný útvar policiepolicie může podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem na území České republiky vydat dlouhodobé povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podnikateli nebo od podnikatele v oboru zbraní a střeliva se sídlem mimo území České republiky. Toto povolení může být vydáno na dobu až 3 let. V žádosti o jeho vydání podnikatel v oboru zbraní a střeliva uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a c). Platnost povolení může být rozhodnutím pozastavena nebo zrušena.
(5)
Povolení podle odstavce 4 nebo jeho kopie, ověřená příslušným útvarem policiepolicie, musí doprovázet zbraně nebo střelivo až do místa určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům.
(6)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, kterému bylo vydáno povolení k přepravě zbraní nebo střeliva podle odstavce 3 nebo 4, je povinen nejméně 5 pracovních dnů před zahájením přepravy zbraní nebo střeliva sdělit příslušnému útvaru policiepolicie údaje uvedené v odstavci 2.
(7)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, kterému bylo vydáno povolení k přepravě zbraní kategorie A, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní, je povinen je zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8)
Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena přeprava zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu podle zvláštního právního předpisu18).
(9)
Příslušný útvar policiepolicie poskytne tomu, komu bylo vydáno povolení podle odstavce 4, seznam zbraní nebo střeliva do těchto zbraní, které mohou být dovezeny na území jednotlivých členských států bez jejich předchozího souhlasu.
§ 50a
Hlášení přepravy zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva
(1)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní je povinen příslušnému útvaru policiepolicie hlásit nejméně 5 pracovních dnů před uskutečněním přepravy přepravu více než 100 zbraní, více než 200 000 kusů střeliva nebo jakéhokoliv množství munice po území České republiky. Tuto povinnost nemá, pokud již má na přepravu těchto zbraní nebo střeliva vydáno povolení k přepravě podle § 50.
(2)
Obsahem hlášení podle odstavce 1 musí být
a)
způsob přepravy (dopravní prostředky),
b)
adresa místa, ze kterého bude přeprava uskutečněna,
c)
předpokládané datum zahájení přepravy,
d)
předpokládaná trasa přepravy,
e)
adresa místa, kde bude přeprava ukončena,
f)
předpokládané datum ukončení přepravy,
g)
počet zbraní nebo střeliva, které budou přepravovány; u přepravy zbraní kategorie A musí být uvedena jejich kategorie a
h)
způsob zabezpečení přepravy.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie přezkoumá bezpečnost přepravy zbraní nebo střeliva. Zjistí-li vážné nedostatky v bezpečnosti přepravy, ohrožení nebo narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a ochraně životů a zdraví osob nebo majetku, může přepravu zbraní nebo střeliva zakázat. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu přepravy nemá odkladný účinek.
(4)
Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena přeprava zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu podle zvláštního právního předpisu18).
§ 51
Ustanovení společná pro trvalý vývoz, trvalý dovoz a tranzit zbraní a střeliva
(1)
Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva je veřejná listina.
(2)
Každý, kdo vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní přes vnější státní hranice České republiky, je tuto skutečnost povinen oznámit policiipolicii na hraničním přechodu České republiky; to neplatí, je-li vývoz nebo dovoz uskutečňován v zásilkách. Zároveň je povinen předložit povolení podle § 44, 45 nebo § 46 a 50, popřípadě evropský zbrojní pas. Povolení nebo evropský zbrojní pas musí mít vždy u sebe, pokud má u sebe zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní, a předložit jej příslušnému orgánu ke kontrole. Tyto povinnosti má i na vnitřní státní hranici České republiky, pokud je zde prováděna ochrana hranic podle zvláštního právního předpisu17b).
(3)
Každý, kdo vyváží a zpětně dováží zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní, je povinen nejméně 5 pracovních dnů před datem jejich předpokládaného vývozu oznámit příslušnému útvaru policiepolicie
a)
osobní údajeosobní údaje a číslo cestovního dokladu osoby, která přepravu uskuteční,
b)
adresu místa, na které budou zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní dopraveny,
c)
údaje o zbrani kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní,
d)
dopravní prostředek,
e)
datum předpokládaného vývozu a zpětného dovozu a
f)
hraniční přechod, přes který se vývoz nebo zpětný dovoz uskuteční.
(4)
Ustanovení § 44 až 46 a § 49 se nevztahují na vývoz, dovoz nebo tranzit zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, realizovaný fyzickou nebo právnickou osobou v rámci její obchodní činnosti uskutečňované podle zvláštního právního předpisu9). Ustanovení § 46 se nevztahuje také na dočasný tranzit zbraní nebo střeliva ozbrojeného doprovodu občanů cizích států (chráněných osob), kterým je ozbrojená ochrana poskytována se souhlasem jejich státu, a to za předpokladu žádosti cizího státu o dočasný tranzit zbraní nebo střeliva.
(5)
Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva se vydává na dobu, po kterou se zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo bude nacházet na území České republiky, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Orgán příslušný k vydání zbrojního průvodního listu přezkoumá podmínky, za nichž dojde k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbraně nebo střeliva, a to zejména s ohledem na zabezpečení bezpečnosti.
(6)
Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, je povinen do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti zbrojní průvodní list odevzdat kterémukoliv útvaru policiepolicie včetně zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, je-li jejich držitelem na základě tohoto dokladu.
(7)
Vláda stanoví nařízením, které zbraně nebo střelivo je možné z jiného členského státu přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky.
(8)
Seznam zbraní a střeliva, které lze dovést na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky, předává ministerstvo ostatním členským státům.
HLAVA VIII
STŘELNICE
§ 52
Provozování střelnic
(1)
Střelnice pro střelbu ze zbraně kategorie A, B, C nebo D uvedené v § 7 písm. a) nebo b) je komplex zařízení a prostorů určených pro bezpečnou střelbu.
(2)
Příslušný útvar policiepolicie vydá na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, povolení k provozování střelnice pouze tehdy, je-li zde zajištěno bezpečné používání zbraní a střeliva.
(3)
Obsahem žádosti o povolení k provozování střelnice musí být
a)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu žadatele,
b)
místo, kde má být střelnice provozována, a
c)
osobní údajeosobní údaje fyzické osoby navržené k ustanovení správcem střelnice.
(4)
K žádosti o povolení k provozování střelnice je žadatel povinen připojit
a)
kolaudační rozhodnutí příslušného stavebního úřadu nebo jiného úřadu, je-li potřebné podle zvláštního právního předpisu19),
b)
provozní řád střelnice, obsahující zejména situační nákres střelnice s vyznačením prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, ověřený znalcem v oboru balistiky, a vzor označení správce střelnice s uvedením funkce, jména a příjmení,
c)
ověřenou kopii koncesní listiny provozovatele střelnice, pokud střelnice má být používána k podnikatelským účelům,
d)
výpis z obchodního rejstříku, je-li žadatel v něm zapsán.
§ 53
Pozastavení provozování střelnice
(1)
Příslušný útvar policiepolicie rozhodne o pozastavení provozování střelnice, jestliže
a)
provozování střelnice prokazatelně ohrožuje život nebo zdraví osob, životní prostředí nebo majetek, nebo
b)
správce střelnice nevykonává svou funkci a provozovatel střelnice neustanoví nového správce střelnice do 30 dnů od ukončení výkonu funkce dosavadního správce střelnice.
(2)
Příslušný útvar policiepolicie může rozhodnout o pozastavení provozování střelnice, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo vydáno povolení k jejímu provozování.
(3)
Příslušný útvar policiepolicie v rozhodnutí o pozastavení provozování střelnice stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků; tuto lhůtu lze v odůvodněných případech prodloužit.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení provozování střelnice podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek.
(5)
Příslušný útvar policiepolicie povolení k provozování střelnice zruší, pokud nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny nedostatky, pro něž bylo provozování střelnice pozastaveno.
§ 54
Povinnosti provozovatele střelnice
(1)
Provozovatel střelnice je povinen oznámit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policiepolicie, který vydal povolení k provozování střelnice,
a)
změnu provozního řádu střelnice,
b)
změnu správce střelnice,
c)
změny, které mohou mít vliv na bezpečnost provozu střelnice, nebo
d)
ukončení provozování nebo zrušení střelnice.
(2)
Provozovatel střelnice je dále povinen vybavit střelnici lékárničkou první pomoci, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55
Správce střelnice
(1)
Správcem střelnice je osoba odpovědná za bezpečný provoz střelnice a může jím být jen fyzická osoba starší 21 let, která je nejméně 3 roky držitelem zbrojního průkazu skupiny B, C, D nebo E.
(2)
Správce střelnice je povinen
a)
při výkonu funkce nosit viditelně označení správce střelnice stanovené provozním řádem střelnice,
b)
zajistit přístupnost provozního řádu střelnice,
c)
zajistit dodržování provozního řádu a ostrahu střelnice,
d)
zajistit, aby střelbu na střelnici prováděla jen osoba, která je k tomu oprávněna,
e)
zastavit střelbu na střelnici v případě ohrožení života, zdraví a majetku a
f)
oznámit bez zbytečného odkladu útvaru policiepolicie zranění nebo usmrcení osoby při střelbě nebo při manipulaci se zbraní na střelnici.
HLAVA IX
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI A STŘELIVEM
§ 56
Zadržení zbraně, střeliva, zbrojního průkazu, průkazu zbraně a zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní a střeliva
Příslušník policiepolicie je oprávněn zadržet zbraň kategorie A, B, C nebo D, střelivo, zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto zákonem. Příslušník policiepolicie, který zadržel věc uvedenou ve větě první, vydá jejímu držiteli na místě potvrzení o převzetí zadržené věci a neprodleně ji odevzdá s uvedením důvodu zadržení příslušnému útvaru policiepolicie, který rozhodne o jejím zajištění (§ 57), o odnětí zbrojního průkazu podle § 27 nebo o odnětí zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva podle § 48.
§ 57
Zajištění zbraně, střeliva, zakázaného doplňku zbraně, zbrojního průkazu, průkazu zbraně a zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní a střeliva
(1)
Příslušný útvar policiepolicie může rozhodnout o zajištění zbraně, střeliva, zakázaného doplňku zbraně, zbrojního průkazu, průkazu zbraně nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, jestliže proti držiteli zbrojního průkazu nebo zbrojního průvodního listu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v § 22 odst. 1 nebo bylo zahájeno správní řízení pro přestupekpřestupek uvedený v § 76 odst. 1 písm. a), § 76a odst. 1 písm. a), b) anebo d), § 76a odst. 4 písm. a), § 76a odst. 5 písm. a) anebo b) nebo v § 76a odst. 11 písm. a) anebo b).
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Kdo přechovává zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně, zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle odstavce 1, je povinen uvedené věci odevzdat bezodkladně do úschovy útvaru policiepolicie, který o jejich zajištění rozhodl. Ten o převzetí zajištěných věcí vydá potvrzení.
(4)
Není-li povinnost uvedená v odstavci 3 splněna dobrovolně, může příslušný útvar policiepolicie zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně, zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva odejmout za účelem zajištění.
(5)
Pominou-li důvody, které vedly k zajištění zbraně, střeliva, zakázaného doplňku zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz nebo trvalý dovoz, tranzit zbraní nebo střeliva, musí být tyto věci útvarem policiepolicie, u něhož jsou v úschově, bez zbytečného odkladu vráceny po předložení vydaného potvrzení tomu, komu byly zajištěny. Pokud není ten, komu byly věci zajištěny, totožný s jejich vlastníkem, musí být vráceny jejich vlastníkovi.
§ 58
Zabezpečení zbraní a střeliva
(1)
Nošené nebo přepravované držené zbraně kategorie A, B anebo C nebo střelivo do nich musí být pod neustálou kontrolou držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, který přepravu realizuje. Nošené nebo přepravované zbraně kategorie D a střelivo do těchto zbraní musí být pod neustálou kontrolou jejich oprávněného držitele.
(2)
Držené zbraně kategorie A, B nebo C uschované, uložené nebo uskladněné (dále jen „přechovávané zbraně“) v počtu do 10 kusů nebo střelivo v počtu do 10 000 nábojů se zabezpečují uložením do uzamykatelné ocelové schránky nebo uzamykatelné ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení, pokud tato schránka, skříň nebo toto zařízení splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na přechovávané zbraně kategorie B nebo C v počtu do 2 kusů nebo střelivo v počtu do 500 nábojů, které je však držitel těchto zbraní a střeliva povinen vhodně zabezpečit proti zneužití, ztrátě a odcizení.
(3)
Více než 10 přechovávaných zbraní nebo více než 10 000 nábojů se zabezpečuje v
a)
uzamykatelném skříňovém trezoru, pokud splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
b)
uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(4)
Více než 20 přechovávaných zbraní kategorie A, B nebo C nebo více než 20 000 kusů střeliva se zabezpečuje v uzamčené místnosti, samostatném objektu nebo komorovém trezoru, pokud jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením a pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(5)
Přechovávané zbraně nebo střelivo ve výlohách musí být v provozní době zabezpečeny uzamykatelnou otevíratelnou stěnou výloh. Výlohy, skla výloh, vitrín nebo pultů musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Mimo provozní dobu se tato zbraň nebo střelivo přechovává podle odstavců 2 až 4.
(6)
Přechovávaná zbraň musí být v nenabitém stavu, to znamená, že zbraň není nabita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo v nábojových komorách válce revolveru.
(7)
Pokud rozměry zbraně kategorie A neumožňují její přechovávání podle předchozích odstavců, může příslušný útvar policiepolicie jejímu držiteli povolit jiný způsob jejího zabezpečení v případě, že bude řádně zabezpečena proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Příslušný útvar policiepolicie může dále držiteli zbrojní licence skupiny A povolit jiný způsob zabezpečení přechovávaných zbraní kategorie A, B, C za podmínky, že přechovávané zbraně nebo střelivo budou řádně zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8)
Příslušný útvar policiepolicie je oprávněn u držitelů zbrojních průkazů provést kontrolu zabezpečení zbraní kategorie A; při této kontrole je oprávněn vstupovat do jejich obydlí.
§ 59
Svěření zbraně
(1)
Držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence může svěřit zbraň kategorie B nebo C nebo střelivo do této zbraně jiné fyzické osobě, která není držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny, pouze v rámci
a)
podnikání zaměřeného na výcvik a výuku ve střelbě,
b)
sportovní přípravy nebo sportovních soutěží, jejichž součástí je střelba,
c)
výuky k loveckým účelům,
d)
přípravy na budoucí povolání související s držením nebo nošením zbraně,
e)
filmové nebo divadelní činnosti, jde-li o zbraň upravenou pro střelbu nábojkami nebo cvičnými náboji, nebo
f)
výuky branné přípravy nebo výuky v oboru, jehož obsahem je i výroba, opravy a zkoušky zbraní a střeliva.
(2)
Svěří-li držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence zbraň nebo střelivo do používání fyzické osobě podle odstavce 1, je povinen
a)
poučit tuto osobu o bezpečném zacházení se zbraní a střelivem,
b)
dbát nutné opatrnosti a
c)
zajistit přítomnost odpovědné osoby (instruktora), která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny a zajistí bezpečnou manipulaci se zbraní a střelivem.
(3)
Zbraň nebo střelivo do této zbraně lze svěřit fyzické osobě podle odstavce 1 jen na dobu nezbytně nutnou, a to pouze
a)
k provedení střelby na střelnici, pokud nejde o střelbu ze zbraně uvedené v odstavci 1 písm. e), nebo
b)
k jiné manipulaci se zbraní nebo střelivem v prostoru, který určí odpovědná osoba provádějící dohled podle odstavce 2 písm. c).
(4)
Při výuce, přípravě nebo soutěžích, jejichž součástí je střelba, může osoba mladší 18 let, nejméně ve věku 10 let, používat zbraň, avšak pouze za přítomnosti osoby starší 21 let, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B, popřípadě skupiny C nejméně 3 roky a zajistí bezpečnou manipulaci se zbraní a střelivem.
§ 60
Držení a nošení zbraní při zvláštních příležitostech
Osoba, která se účastní veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav, může na těchto akcích nosit zbraň, pouze
a)
drží-li zbraň k provozování zábavné střelby v komerčních nebo obdobných střelnicích,
b)
podílí-li se se souhlasem pořadatele na zabezpečení akce, jejíž součástí je střelba,
c)
zabezpečuje-li úkoly podle zvláštního právního předpisu10), nebo
d)
pokud je to nezbytné k ochraně života, zdraví nebo majetku, a nošení zbraně povolí útvar policiepolicie příslušný podle místa konání akce.
§ 61
Veřejné vystavování zbraní a střeliva
(1)
Zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně může být veřejně vystavována jen na základě povolení vydaného útvarem policiepolicie příslušným podle místa konání akce.
(2)
Povolení k veřejnému vystavovaní zbraní nebo střeliva se vydává na základě písemné žádosti pořadatele výstavy, ve které uvede
a)
název a sídlo pořadatele výstavy,
b)
přesné označení místa a dobu trvání výstavy,
c)
údaje o zbrani nebo hlavní části zbraně, údaje identifikující zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo, které mají být vystavovány,
d)
množství vystavovaných zbraní, hlavních částí zbraní, zakázaných doplňků zbraní nebo střeliva a jejich vlastníky a
e)
způsob vystavování a zabezpečení zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva před zneužitím, ztrátou nebo odcizením.
(3)
Útvar policiepolicie uvedený v odstavci 1 před vydáním povolení k veřejnému vystavovaní zbraní nebo střeliva posoudí zejména podmínky zabezpečení zbraně, zakázaného doplňku zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva proti jejich zneužití, ztrátě nebo odcizení. V rozhodnutí o povolení k veřejnému vystavovaní zbraní nebo střeliva může stanovit další podmínky pro jejich zabezpečení. Nebudou-li podmínky zabezpečení splněny, žádost o povolení musí být zamítnuta. Odvolání proti zamítavému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 62
Dojde-li v průběhu veřejného vystavování zbraně nebo střeliva k porušení podmínek jejich zabezpečení, vyzve útvar policiepolicie, který povolení vydal, držitele povolení k odstranění nedostatků. V případě neuposlechnutí výzvy nebo při opakovaném porušení podmínek zabezpečení zbraní a střeliva, útvar policiepolicie, který povolení vydal, toto zruší. O zrušení povolení okamžitě vyrozumí vystavovatele. Proti rozhodnutí o zrušení povolení se nelze odvolat.
§ 63
Znehodnocování a ničení zbraní a střeliva a výroba řezů zbraní a střeliva
(1)
Znehodnotit nebo zničit zbraň kategorie A, B nebo C nebo vyrobit jejich řez lze jen na základě povolení příslušného útvaru policiepolicie, nejde-li o zhotovení řezu zbraně přímo výrobcem zbraně. Jde-li o zbraň, která je kulturní památkou, musí být též udělen souhlas příslušného orgánu státní památkové péče s jejím znehodnocením nebo zničením nebo s výrobou jejího řezu.
(2)
Vlastník zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně uvedených v odstavci 1 je povinen je před jejich znehodnocením nebo zničením nebo výrobou jejich řezu předložit příslušnému útvaru policiepolicie ke kriminalistické expertize s písemnou žádostí podanou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis; žádost musí obsahovat
a)
osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu,
b)
důvod znehodnocení nebo zničení zbraně, hlavní části zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně nebo výroby jejího řezu a
c)
údaje o zbrani nebo údaje identifikující hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen přiložit
a)
zbraň, hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně; pokud rozměry neumožňují jejich přiložení, sdělí místo jejich uložení,
b)
průkaz zbraně, jde-li o registrovanou zbraň nebo hlavní část zbraně, a
c)
písemný souhlas příslušného orgánu státní památkové péče, jde-li o zbraň, která je kulturní památkou,
o jejichž převzetí vydá příslušný útvar policiepolicie potvrzení.
(4)
Příslušný útvar policiepolicie žádost podle odstavce 2 zamítne, pokud kriminalistickou expertizou bylo zjištěno důvodné podezření, že s touto zbraní byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupekpřestupek.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na ty případy, kdy dochází při opravě nebo úpravě zbraně k takovým zásahům, které nevratně zničí nebo pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně. Povinnost uložená vlastníku zbraně v odstavci 2 přechází i na osobu, která úpravu nebo opravu provádí.
(6)
Žadatel, kterému bylo vydáno povolení podle odstavce 1, je povinen do 20 pracovních dnů ode dne vydání povolení zbraň kategorie A, B anebo C předat ke znehodnocení nebo zničení nebo výrobě jejího řezu pouze osobě, která je k této činnosti oprávněna. Této osobě předá i střelivo, pokud ho žadatel chce nechat znehodnotit nebo zničit nebo vyrobit jeho řez. O převzetí zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva je povinna tato osoba vydat žadateli potvrzení. Nepředá-li zbraň kategorie A, B anebo C ke znehodnocení nebo zničení nebo výrobě jejího řezu podle věty první, je povinen povolení vrátit do 20 pracovních dnů od posledního dne, kdy tak měl učinit, příslušnému útvaru policiepolicie.
(7)
Žadatel, kterému bylo vydáno povolení podle odstavce 1, je povinen příslušnému útvaru policiepolicie, který povolení vydal, předložit do 10 pracovních dnů po znehodnocení nebo zničení zbraně, hlavní části zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně nebo výrobě jeho řezu potvrzení oprávněné osoby o jejich znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu. V případě znehodnocení zbraně, hlavní části zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně nebo výroby jejich řezu, předloží současně s potvrzením také zbraň, hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně ke kontrole; pokud rozměry neumožňují jejich předložení, sdělí místo jejich uložení.
(8)
Držitel znehodnocené zbraně nesmí na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném nosit tuto zbraň viditelně. Při nošení znehodnocené zbraně je povinen mít u sebe potvrzení o jejím znehodnocení.
§ 64
Postup držitele zbrojního průkazu, zbrojní licence nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva po zániku jejich platnosti
(1)
Držitel zbrojního průkazu, zbrojní licence nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva je povinen do 2 měsíců ode dne následujícího po dni zániku jejich platnosti
a)
převést vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně na jiného oprávněného držitele,
b)
požádat příslušný útvar policiepolicie o povolení ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu zbraně kategorie A, B nebo C nebo předat ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu střelivo osobě, která je k této činnosti oprávněna, nebo
c)
požádat příslušný útvar policiepolicie o předání zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně podnikateli v oboru zbraní a střeliva za účelem jejího prodeje nebo úschovy.
(2)
Jestliže vlastník zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní ani po opakované výzvě příslušného útvaru policiepolicie nenaloží se zbraní nebo střelivem v souladu s odstavcem 1, rozhodne příslušný útvar policiepolicie o tom, že je nabídne prostřednictvím podnikatele v oboru zbraní a střeliva k prodeji. Výtěžek získaný prodejem náleží, po odečtení nákladů prodeje, jejich vlastníku.
(3)
Pokud se nepodaří uskutečnit prodej zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní podle odstavce 2 nejpozději do 2 let od opakované písemné výzvy příslušného útvaru policiepolicie, bude zničena.
(4)
Zanikne-li právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel, která byla držitelem zbrojní licence nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraní nebo střeliva, plní podle povahy věci povinnosti stanovené v odstavci 1 ten, kdo nakládá s majetkem zaniklé právnické osoby nebo fyzické osoby – podnikatele.
§ 65
Úmrtí držitele zbraně nebo střeliva
(1)
V případě smrti nebo prohlášení za mrtvého osoby, která držela zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně, je ten, kdo žil s takovou osobou v době její smrti nebo prohlášení za mrtvého ve společné domácnosti, povinen tuto skutečnost oznámit kterémukoli útvaru policiepolicie; to neplatí, pokud mu tato okolnost nebyla známa. O oznámení podle věty první vydá policiepolicie potvrzení.
(2)
Příslušný útvar policiepolicie předává příslušnému orgánu, který provádí řízení o dědictví, informace o zemřelém vlastníku zbraně a o jeho zbrani, hlavní části zbraně, zakázaném doplňku zbraně nebo střelivu.
§ 66
Dědění zbraně nebo střeliva
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně do vlastnictví děděním a není držitelem příslušných oprávnění k jejich držení, je oprávněna do 2 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci, požádat o vydání zbrojního průkazu, zbrojní licence, popřípadě o udělení výjimky, vydání povolení nebo zbrojního průvodního listu pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva. V případě, že tak neučiní nebo dojde k zamítnutí žádosti, je povinna postupovat podle § 64.
(2)
Nabude-li vlastnictví ke zbrani uvedené v odstavci 1 děděním fyzická osoba, která má zákonného zástupce, platí pro tohoto zástupce odstavec 1 obdobně.
§ 67
Oznámení o propadnutí nebo zabrání zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva
Orgán, který v trestním řízenítrestním řízení nebo v řízení o přestupkupřestupku rozhodl o propadnutí nebo zabrání zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, zašle opis tohoto rozhodnutí opatřený doložkou právní moci příslušnému útvaru policiepolicie.
§ 68
Nálezy dokladů, zbraní, munice nebo výbušnin
(1)
Každý, kdo nalezne zbrojní průkaz, průkaz zkušebního komisaře, zbrojní licenci, zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, evropský zbrojní pas nebo průkaz zbraně, je povinen odevzdat neprodleně tyto doklady příslušníkovi policiepolicie nebo kterémukoliv útvaru policiepolicie, anebo orgánu místní samosprávy, který je předá nejbližšímu útvaru policiepolicie. O převzetí dokladů bude nálezci vydáno potvrzení.
(2)
Každý, kdo nalezne zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do těchto zbraní anebo zbraň kategorie D, munici nebo výbušninu, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policiepolicie nebo útvaru policiepolicie, anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policiepolicie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení.
(3)
Útvar policiepolicie, jemuž byl podle odstavce 2 oznámen nález zbraně kategorie A, B, C nebo D, střeliva do těchto zbraní, munice nebo výbušniny, uloží nalezenou zbraň kategorie A, B, C nebo D, střelivo do těchto zbraní, munici nebo výbušninu a zabezpečí jejich úschovu po dobu 6 měsíců od jejich uložení. Nepřihlásí-li se jejich vlastník v této lhůtě, připadají nalezené zbraně kategorie A, B, C nebo D, střelivo do těchto zbraní, munice nebo výbušnina do vlastnictví státu. Představuje-li nalezená munice, výbušnina, nebo nalezené střelivo bezprostřední nebezpečí pro život nebo zdraví osob, policiepolicie zajistí jejich zničení.
(4)
Nevybuchlá munice nebo výbušnina, která byla nalezena v rámci pyrotechnického průzkumu, je majetkem státu určeným k likvidaci nebo k její deaktivaci. Likvidaci nařizuje a provádí policiepolicie.
§ 69
Zánik trestnosti nedovoleného ozbrojování
(1)
Trestnost nedovoleného ozbrojování zaniká u osoby, která bez povolení přechovává zbraň kategorie A, B nebo C nebo hlavní část zbraně této kategorie, pokud ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tuto zbraň nebo hlavní část zbraně dobrovolně předá do úschovy kterémukoli útvaru policiepolicie; ten o převzetí vydá potvrzení.
(2)
Ten, kdo odevzdal zbraň nebo hlavní část zbraně, může ve lhůtě 2 měsíců ode dne jejího odevzdání do úschovy požádat o vydání příslušných dokladů opravňujících jej k držení této zbraně nebo hlavní části zbraně. Pokud o vydání uvedených dokladů nepožádá, nebo nebudou-li mu vydány, použije se § 64 obdobně.
§ 70
Mimořádná opatření
(1)
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je oprávněna ve veřejném zájmu nařídit odevzdání zbraní a střeliva na určité místo do úschovy anebo omezit nebo zakázat jejich nošení.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 se zveřejní v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlásí se stejně jako zákon; účinnosti nabývá okamžikem, který je v něm stanoven.
HLAVA X
INFORMAČNÍ SYSTÉMY O ZBRANÍCH, STŘELIVU A PROVOZOVANÝCH STŘELNICÍCH
§ 71
Informační systémy
(1)
Ministerstvo vede informační systém obsahující osobní údajeosobní údaje a čísla průkazů zkušebních komisařů.
(2)
PoliciePolicie při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona vede informační systémy obsahující údaje o
a)
vydaných zbrojních průkazech a jejich držitelích,
b)
vydaných zbrojních licencích a jejich držitelích,
c)
registrovaných zbraních, hlavních částech zbraní, zakázaných doplňcích zbraní a vydaných průkazech zbraní,
d)
vyvezených nebo provezených zbraních, střelivu nebo zakázaných doplňcích zbraní,
e)
zbrojních průvodních listech pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva,
f)
jednorázových dokladech o povolení přepravy a povoleních přepravovat zbraně nebo střelivo,
g)
ztracených nebo odcizených zbraních, zbrojních průkazech, zbrojních licencích, průkazech zbraní a průkazech zkušebních komisařů,
h)
zajištěných, zadržených, odebraných, odevzdaných, propadlých nebo zabraných zbraních, zakázaných doplňcích zbraní a zbraních nebo zakázaných doplňcích zbraní určených ke zničení nebo znehodnocení,
i)
provozovaných střelnicích a
j)
nalezené nevybuchlé munici nebo výbušninách.
(3)
Zastupitelský úřad České republiky při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona vede informační systémy obsahující údaje o vydaných zbrojních průvodních listech a jejich držitelích.
(4)
Informační systémy vedené podle odstavce 2 obsahují osobní údajeosobní údaje v rozsahu údajů uváděných na žádosti nebo v rozsahu údajů uváděných na ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona nebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona.
(5)
Ministerstvo je oprávněno nepřetržitě vstupovat do informačních systémů policiepolicie vedených podle odstavce 2 a využívat údaje v nich uvedené k plnění svých úkolů ve věcech zbraní a střeliva.
§ 72
Uchovávání údajů a dokumentace
(1)
Údaje v informačních systémech provozovaných podle § 71 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.
(2)
Údaje v informačních systémech se uchovávají po dobu 20 let od zániku platnosti dokladů, z kterých byly údaje čerpány.
(3)
Při uchovávání dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu16).
§ 73
Poskytování údajů
(1)
Ministerstvo, policiepolicie nebo zastupitelský úřad České republiky poskytuje údaje z informačních systémů vedených podle tohoto zákona, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(2)
Ministerstvo poskytuje policiipolicii z informačního systému zkušebních komisařů údaje nezbytné pro určování zkušebních komisařů k provádění zkoušky odborné způsobilosti.
(3)
PoliciePolicie je oprávněna podnikatelům v oboru zbraní a střeliva, kteří zbraně nebo střelivo nakupují, prodávají, přijímají nebo k tomu vyhledávají objednávky, přenechávají zbraně nebo střelivo jiným, nebo jejich nabytí, prodej nebo přenechávání zprostředkovávají, poskytovat čísla ztracených nebo odcizených zbrojních průkazů nebo zbrojních licencí.
(4)
Policejní prezidium předává potřebné informace, které má k dispozici,
a)
o přepravě zbraní nebo střeliva členskému státu, na jehož území nebo přes jehož území budou přepraveny; o přepravě zbraní nebo střeliva fyzickými nebo právnickými osobami, které nemají místo pobytu nebo sídlo v České republice, informují nejpozději během přepravy,
b)
o vydání povolení k nabytí vlastnictví nebo držení zbraně kategorie B příslušnému členskému státu, má-li osoba, které bylo toto povolení vydáno, místo pobytu i v tomto členském státě, a
c)
o nabytí vlastnictví zbraně kategorie C příslušnému členskému státu, má-li osoba, která nabyla vlastnictví k této zbrani, místo pobytu i v tomto členském státě.
(5)
Zastupitelský úřad České republiky předává potřebné údaje o vydaných zbrojních průvodních listech Policejnímu prezidiu.
HLAVA XI
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 74
(1)
Státní správu ve věcech zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu vykonává ministerstvo, policiepolicie, zastupitelský úřad České republiky a Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.
(2)
V rámci policiepolicie vykonává státní správu ve věcech zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu
a)
Policejní prezidium a
b)
příslušné útvary policiepolicie.
(3)
Ministerstvo
a)
ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči Policejnímu prezidiu,
b)
je oprávněno dohlížet na dozor prováděný Policejním prezidiem nebo příslušným útvarem policiepolicie,
c)
vydává soubory písemných testů ke zkouškám odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu a žadatelů o jmenování zkušebním komisařem,
d)
vede informační systém zkušebních komisařů a poskytuje z něj policiipolicii údaje nezbytné pro určování zkušebních komisařů k provádění zkoušky odborné způsobilosti a
e)
poskytuje údaje z informačních systémů vedených podle tohoto zákona, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(4)
Policejní prezidium
a)
ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči příslušnému útvaru policiepolicie,
b)
vede informační systémy podle tohoto zákona a poskytuje z nich údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,
c)
vykonává působnost příslušného útvaru policiepolicie ve vztahu k zastupitelským úřadům,
d)
uděluje souhlas s tranzitem zbraně nebo střeliva (§ 46 odst. 6) a
e)
povoluje přepravu zbraní nebo střeliva (§ 50 odst. 1).
(5)
Příslušný útvar policiepolicie plní úkoly příslušného útvaru policiepolicie podle tohoto zákona.
(6)
Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva rozhoduje v pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní A až D.
(7)
Zastupitelský úřad České republiky vydává zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva, zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva a přijímá žádost o povolení přepravy, kterou zasílá Policejnímu prezidiu.
§ 75
(1)
Dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení vykonává
a)
Policejní prezidium
1.
u držitelů zbrojní licence skupiny C, pokud provádějí zahraniční obchod se zbraněmi nebo střelivem nebo mají provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policiepolicie, nebo u držitelů zbrojní licence skupiny K,
2.
u držitelů ostatních skupin zbrojních licencí, pokud mají provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policiepolicie,
v rámci tohoto dozoru lze vykonat dozor i nad činností, kterou dozorovaný držitel provádí na základě jiných skupin zbrojní licence,
b)
příslušný útvar policiepolicie u držitelů zbrojní licence, kteří nepodléhají výkonu dozoru Policejního prezidia, a u provozovatelů střelnic k podnikatelským účelům.
(2)
Výkon dozoru se řídí základními pravidly kontrolní činnosti podle zvláštního právního předpisu20). Při výkonu dozoru jsou orgány dozoru uvedené v odstavci 1 oprávněny
a)
požadovat předložení zbraně kategorie A, B, C nebo D nebo střeliva do těchto zbraní a příslušných dokladů ke kontrole,
b)
provádět kontrolu bezpečného používání zbraně nebo střeliva uvedených v písmenu a),
c)
v odůvodněných případech zajistit zbraň kategorie A, B, C nebo D nebo střelivo do této zbraně; o převzetí vydá kontrolované osobě potvrzení,
d)
provádět kontrolu výkonu pyrotechnického průzkumu a
e)
zajistit u držitele zbrojní licence skupiny K nalezenou nevybuchlou munici nebo výbušninu, jestliže je neodevzdal policiipolicii.
§ 75a
(1)
PoliciePolicie vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona u držitelů zbrojních průkazů, držitelů zbraní kategorie D a střeliva do těchto zbraní a ostatních držitelů zbraní a střeliva. V rámci dohledu
a)
kontroluje dodržování povinností a zákazů a provádění oprávnění držitelů zbrojních průkazů, držitelů zbraní kategorie D a střeliva do těchto zbraní a ostatních držitelů zbraní a střeliva, zbrojířů a správců střelnic a
b)
vede evidenci přestupkůpřestupků na úseku zbraní a střeliva projednaných v blokovém řízení.
(2)
V rámci dohledu jsou příslušníci policiepolicie oprávněni
a)
kontrolovat oprávnění k držení nebo nošení zbraně nebo střeliva,
b)
kontrolovat provádění zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E,
c)
požadovat po provozovateli střelnice používané k nepodnikatelským účelům předložení dokladů potřebných k provozu střelnice,
d)
zastavovat vozidla převážející zbraně nebo střelivo a kontrolovat zabezpečení přepravovaných zbraní nebo střeliva a doklady k přepravovaným zbraním a střelivu,
e)
zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost přepravy zbraní nebo střeliva nebo jiný veřejný zájem,
f)
vyzvat držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbraně, který zbraň nosí nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje,
1.
k orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky ke zjištění, zda není jeho schopnost k této činnosti ovlivněna alkoholem, a v případě pozitivního zjištění, aby se podrobil lékařskému vyšetření, zda není jeho schopnost k této činnosti ovlivněna alkoholem20a), nebo
2.
aby se podrobil lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem návykové látky20a) nebo léků,
g)
kontrolovat plnění povinností zbrojíře a správce střelnice.
HLAVA XII
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
§ 76
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
vlastní, drží nebo nosí zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8,
b)
cílevědomě vyhledává munici, střelivo nebo výbušniny pomocí detekční techniky a provádí jejich identifikaci bez zbrojního průkazu skupiny F,
c)
neoznámí podle § 42 odst. 1 nabytí nebo podle § 42 odst. 2 převod vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C,
d)
trvale vyveze v rozporu s § 44 odst. 1 nebo trvale doveze v rozporu s § 45 odst. 1 anebo dočasně doveze nebo proveze v rozporu s § 46 odst. 1 zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně,
e)
neodevzdá podle § 57 odst. 3 přechovávanou zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně, zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle § 57 odst. 1,
f)
nosí na veřejných shromážděních, slavnostech, sportovních podnicích nebo lidových zábavách zbraň v rozporu s § 60,
g)
veřejně vystavuje zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně v rozporu s § 61 odst. 1,
h)
znehodnotí nebo zničí zbraň kategorie A, B anebo C nebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1,
i)
nosí v rozporu s § 63 odst. 8 znehodnocenou zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném nebo nemá u sebe potvrzení o jejím znehodnocení, nebo
j)
nesplní oznamovací povinnost podle § 65 odst. 1 nebo neodevzdá nalezené doklady podle § 68 odst. 1 anebo neoznámí nález zbraně, střeliva, výbušniny nebo munice podle § 68 odst. 2.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako
a)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyl vlastnictví ke zbrani kategorie A, B anebo C nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, v rozporu s § 44 odst. 6 nevyveze takovou zbraň nebo střelivo do této zbraně,
b)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva v rozporu s § 45 odst. 5 dovoz zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva do této zbraně neoznámí nebo ji nepředloží ke kontrole,
c)
osoba, která vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně přes státní hranice České republiky, v rozporu s § 51 odst. 2 tuto skutečnost neoznámí, nebo nepředloží povolení podle § 44, 45 nebo 46, popřípadě evropský zbrojní pas, anebo zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva popřípadě evropský zbrojní pas nemá u sebe, i když zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně drží nebo nosí,
d)
osoba, která vyváží a zpětně dováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně, neprovede oznámení vývozu nebo zpětného dovozu zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva do této zbraně podle § 51 odst. 3,
e)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz anebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, v rozporu s § 51 odst. 6 neodevzdá zbrojní průvodní list včetně zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, nebo
f)
provozovatel střelnice neprovede oznámení podle § 54 odst. 1.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo h),
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g),
d)
15 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), e), i), j) nebo odstavce 2.
§ 76a
(1)
Držitel zbraně kategorie D se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
střílí ze zbraně uvedené v § 7 písm. a) nebo b) v rozporu s § 15 odst. 2,
b)
střílí ze zbraně uvedené v § 7 písm. c) až g) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. k) v rozporu s § 15 odst. 3,
c)
nosí zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném,
d)
nosí zbraň nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, nebo
e)
přechovává větší množství bezdýmného nebo černého prachu než 3 kilogramy nebo více než 1 000 zápalek anebo neukládá zápalky v samostatné schránce.
(2)
Držitel zbrojního průkazu se dopustí přestupkupřestupku tím, že se nedostaví k posuzujícímu lékaři nebo se nepodrobí potřebnému vyšetření podle § 20 odst. 5.
(3)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva, držitel evropského zbrojního pasu, zbrojíř nebo osoba uvedená v § 40 odst. 2 se dopustí přestupkupřestupku tím, že nezabezpečí zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně podle § 58 odst. 2 až 7.
(4)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
střílí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, v rozporu s § 28 odst. 5,
b)
neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně,
c)
neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany,
d)
neumožní příslušnému útvaru policiepolicie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A, nebo
e)
převede vlastnictví ke zbrani, střelivu nebo zakázanému doplňku zbraně na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechá takové osobě.
(5)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
se nepodrobí při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policiepolicie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu anebo jiné návykové látky, nebo
b)
nosí zbraň nebo manipuluje se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů anebo jiných návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci.
(6)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B anebo C, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 2 písm. a),
b)
přebíjí náboje v rozporu s § 28 odst. 2 písm. b),
c)
jako osoba mladší 18 let přebíjí náboje anebo nabude do vlastnictví jednotlivé díly těchto nábojů, nebo
d)
přechovává větší množství bezdýmného prachu než 3 kilogramy nebo více než 1 000 zápalek anebo neukládá zápalky v samostatné schránce.
(7)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B anebo C, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva ke sportovním anebo loveckým účelům nebo držitel evropského zbrojního pasu pro zbraň používanou ke sportovním anebo loveckým účelům se dopustí přestupkupřestupku tím, že přepravuje drženou zbraň v rozporu s § 29 odst. 6.
(8)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nepředloží na výzvu příslušného útvaru policiepolicie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady ke kontrole,
b)
v rozporu s § 29 odst. 1 písm. i) po zániku platnosti zbrojního průkazu podle § 26 odst. 1 písm. a) anebo c) nebo podle § 26 odst. 2 neodevzdá neplatný zbrojní průkaz, neodevzdá zbraně, střelivo, bezdýmný prach, zápalky, zakázané doplňky zbraně nebo průkazy zbraně, je-li jejich držitelem,
c)
v rozporu s § 29 odst. 1 písm. j) neohlásí změnu ráže zbraně, opravu anebo úpravu zbraně,
d)
svěří zbraň kategorie B anebo C nebo střelivo do této zbraně v rozporu s § 59 odst. 1 a 3,
e)
v případech, kdy svěří zbraň kategorie B anebo C nebo střelivo do této zbraně podle § 59 odst. 1, nezajistí, v rozporu s § 59 odst. 2, při manipulaci se zbraní přítomnost odpovědné osoby (instruktora), která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny, nebo
f)
střílí ze zbraně, která není označena zkušební značkou, nebo používá střelivo, které neodpovídá dovolenému výrobnímu provedení.
(9)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B až E se dopustí přestupkupřestupku tím, že nosí zbraň kategorie A, B nebo C, na kterou nebyl vydán průkaz zbraně.
(10)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D nebo F se dopustí přestupkupřestupku tím, že se nepodrobí lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře podle § 20 odst. 2, nebo neodevzdá doklad o zdravotní způsobilosti podle § 29 odst. 2.
(11)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
se nepodrobí při jakékoliv manipulaci se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policiepolicie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
b)
na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném manipuluje se zbraní, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, nebo
c)
v rozporu s § 28 odst. 1 nosí zbraň kategorie A, B anebo C.
(12)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D se dopustí přestupkupřestupku tím, že nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 3.
(13)
Držitel zbrojního průkazu skupiny E se dopustí přestupkupřestupku tím, že nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 4 písm. c).
(14)
Držitel zbrojního průkazu skupiny F se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provádí pyrotechnický průzkum v rozporu s § 28 odst. 6,
b)
nevyzve k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví anebo majetku zjištěnou nevybuchlou municí anebo výbušninou,
c)
neoznačí místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny,
d)
nezajistí místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny před nepovolanými osobami,
e)
neupozorní osoby zdržující se na místě nálezu nevybuchlé munice anebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí nebo je nevyzve k opuštění nebezpečného prostoru,
f)
neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie nález nevybuchlé munice nebo výbušniny,
g)
neprodleně neoznámí příslušnému útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbrojního průkazu a nalezené nevybuchlé munice nebo výbušniny,
h)
nemá u sebe zbrojní průkaz, jestliže provádí pyrotechnický průzkum nebo vyhledávání nevybuchlé munice anebo výbušniny,
i)
se nepodrobí před výkonem činnosti nebo při výkonu činnosti na výzvu příslušníka policiepolicie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo
j)
neprodleně nezapíše nález nevybuchlé munice nebo výbušniny do evidenční knihy.
(15)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, 3, 4, 5, odstavce 8 písm. f), odstavce 11 písm. a) nebo b) nebo odstavce 14 písm. i),
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), nebo e), odstavce 6 písm. a) nebo d), odstavce 7, odstavce 11 písm. c), odstavce 12, 13, nebo odstavce 14 písm. a) až h), nebo j),
c)
20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 8 písm. a) až e), odstavce 9 nebo 10,
d)
15 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c).
§ 76b
(1)
Zbrojíř nebo osoba uvedená v § 40 odst. 2 se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
vydá zbraň nebo střelivo v rozporu s § 40 odst. 1 písm. a), nebo
b)
nedodrží podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 79 odst. 1.
(2)
Správce střelnice se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nenosí označení podle § 55 odst. 2 písm. a),
b)
nezajistí přístupnost provozního řádu střelnice,
c)
nezajistí provoz včetně ostrahy střelnice v souladu s provozním řádem, nebo
d)
neoznámí bez zbytečného odkladu útvaru policiepolicie zranění nebo usmrcení osoby při střelbě nebo při manipulaci se zbraní na střelnici.
(3)
Posuzující lékař se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 20 odst. 3 nevydá nový posudek o zdravotní způsobilosti anebo jej nezašle příslušnému útvaru policiepolicie nebo neinformuje příslušného zaměstnavatele.
(4)
Lékař se dopustí přestupkupřestupku tím, že neprovede oznámení podle § 20 odst. 4.
(5)
Zkušební komisař se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 30a odst. 3 neodevzdá průkaz zkušebního komisaře, jehož platnost zanikla podle § 30a odst. 1 písm. a), c) anebo d) nebo podle § 30a odst. 2.
(6)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 4,
b)
15 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 5.
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 76c
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vlastní anebo drží zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako
a)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyl vlastnictví ke zbrani kategorie A, B anebo C nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, v rozporu s § 44 odst. 6 nevyveze takovou zbraň nebo střelivo do této zbraně,
b)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva v rozporu s § 45 odst. 5 dovoz zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva do této zbraně neoznámí nebo ji nepředloží ke kontrole,
c)
osoba, která vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně přes státní hranice České republiky, v rozporu s § 51 odst. 2 tuto skutečnost neoznámí, nebo nepředloží povolení podle § 44, 45 nebo 46, popřípadě evropský zbrojní pas, anebo zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva popřípadě evropský zbrojní pas nemá u sebe, i když zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně drží nebo nosí,
d)
osoba, která vyváží a zpětně dováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně, neprovede oznámení vývozu nebo zpětného dovozu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně podle § 51 odst. 3,
e)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz anebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, v rozporu s § 51 odst. 6 neodevzdá zbrojní průvodní list včetně zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, nebo
f)
provozovatel střelnice neprovede oznámení podle § 54 odst. 1.
(2)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,
b)
15 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.
§ 76d
(1)
Držitel zbrojní licence skupiny A až J se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neustanoví zbrojíře podle § 39 odst. 1 písm. a),
b)
nezajistí, aby zbraň nebo střelivo, jichž je vlastníkem nebo držitelem jako právnická nebo podnikající fyzická osoba, byla držena nebo nošena jen fyzickou osobou uvedenou v § 39 odst. 1 písm. c),
c)
nevydá vnitřní předpis podle § 39 odst. 1 písm. d),
d)
nevytvoří podmínky tak, aby zbraň nebo střelivo byly zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení způsobem uvedeným v § 58 odst. 2 až 7,
e)
neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbraně, střeliva, zbrojní licence nebo průkazu zbraně,
f)
nezajistí podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem podle § 79 odst. 1,
g)
v rozporu s § 39 odst. 1 písm. i) neustanoví nového zbrojíře nebo změnu zbrojíře neoznámí,
h)
nepožádá o vydání nové zbrojní licence nebo průkazu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. j),
i)
nevede evidenci podle § 39 odst. 1 písm. k) bodu 1 nebo ji neuchovává po dobu 5 let i po ukončení činnosti,
j)
nezajistí cvičnou střelbu podle § 39 odst. 1 písm. l),
k)
nevede evidenci o provedených cvičných střelbách,
l)
neoznámí změnu podle § 39 odst. 1 písm. m),
m)
neodevzdá po zániku platnosti zbrojní licence zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo nebo průkaz zbraně podle § 39 odst. 1 písm. n),
n)
nehlásí změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. o),
o)
převede vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k nabytí vlastnictví ke zbrani, munici nebo střelivu není oprávněna, nebo
p)
přenechá zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, osobě, která není držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo není k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny B nebo E se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží při znehodnocování zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva nebo výrobě jejich řezů postup podle § 39 odst. 2 písm. a),
b)
neoznačí znehodnocenou zbraň podle § 39 odst. 2 písm. b), nebo
c)
nevydá vlastníku zbraně potvrzení o znehodnocení zbraně anebo střeliva nebo o provedení řezu zbraně nebo střeliva.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny E se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží při ničení zbraně nebo střeliva postup podle § 39 odst. 3 písm. a), nebo
b)
nevydá vlastníku zbraně potvrzení podle § 39 odst. 3 písm. b).
(4)
Držitel zbrojní licence skupiny D se dopustí správního deliktu tím, že
a)
půjčí zbraň kategorie C osobě, která není k jejímu držení, popřípadě nošení oprávněna, nebo
b)
přijme do úschovy a uschovává zbraň nebo střelivo kategorie neuvedené ve zbrojní licenci.
(5)
Držitel zbrojní licence skupiny F se dopustí správního deliktu tím, že svěří zbraň v rozporu s § 38 odst. 4 písm. c).
(6)
Držitel zbrojní licence skupiny H se dopustí správního deliktu tím, že svěří zbraň v rozporu s § 38 odst. 6 písm. c).
(7)
Držitel zbrojní licence skupiny K se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 39 odst. 7 písm. a) nezpracuje technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami nebo jej nepředá ke schválení,
b)
nezajistí, aby nalezení nevybuchlé munice nebo výbušniny bylo neprodleně nahlášeno útvaru policiepolicie,
c)
zajistí pyrotechnický průzkum v rozporu s § 39 odst. 7 písm. d),
d)
neohlásí ztrátu nebo odcizení zbrojní licence podle § 39 odst. 7 písm. e),
e)
nepožádá o vydání nové zbrojní licence podle § 39 odst. 7 písm. g),
f)
nevede nebo neuchovává dokumentaci podle § 39 odst. 7 písm. h),
g)
neučiní při nálezu munice nebo výbušniny nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku, nebo
h)
nezajistí provádění denních záznamů o provedeném pyrotechnickém průzkumu do stavebního deníku.
(8)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem mimo území České republiky se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 50 odst. 1
a)
přepravuje zbraně kategorie A, B anebo C nebo střelivo do těchto zbraní, aniž by taková přeprava byla povolena, nebo
b)
nesdělí údaje podle § 50 odst. 6.
(9)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní se dopustí správního deliktu tím, že nenahlásí přepravu zbraní nebo střeliva podle § 50a.
(10)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), f), i), m), n) nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a), odstavce 7 písm. a), b), c), f) nebo g), odstavce 8 nebo 9,
b)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), e), g), h), j), k), l) nebo p), odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. d), e) nebo h).
§ 76e
(1)
Za správní delikt podle § 76c nebo § 76d lze uložit propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva, jestliže zbraň kategorie A, B, C anebo D nebo střelivo náleží pachateli správního deliktu a
a)
byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, nebo
b)
byly správním deliktem získány nebo byly nabyty za věc správním deliktem získanou.
(2)
Propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva nelze uložit, je-li jejich hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.
(3)
Vlastníkem propadlé zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva se stává stát.
§ 76f
(1)
Nebylo-li uloženo propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva podle § 76e odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se taková zbraň nebo střelivo zabírá, jestliže
a)
náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo
b)
nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela
a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2)
Vlastníkem zabrané zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva se stává stát.
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 77
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty právnických nebo podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány dozoru podle své příslušnosti k výkonu dozoru stanovené v § 75 odst. 1.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 77a
PoliciePolicie může přestupekpřestupek podle tohoto zákona projednat v blokovém řízení. Za přestupekpřestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč.
HLAVA XIII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
§ 78
V případech, kdy se fyzické nebo právnické osobě žádající o udělení výjimky podle tohoto zákona, o vydání povolení k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie B nebo dokladu nebo povolení k přepravě v plném rozsahu vyhoví, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze příslušný doklad22).
§ 79
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda stanoví nařízením technické požadavky pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva k provedení § 58 odst. 2 až 5 a podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami.
(2)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 2 písm. c), § 21 odst. 9, § 21a odst. 8, § 30 odst. 13, § 39 odst. 5, § 39 odst. 8 a § 49 odst. 1.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor zbrojního průkazu, zbrojní licence, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, průkazu zbraně, průkazu zkušebního komisaře,
b)
vzor žádosti o udělení výjimky, o povolení, o vydání zbrojního průkazu, o rozšíření skupin zbrojního průkazu, o vydání zbrojní licence, o rozšíření skupin zbrojní licence, o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, o povolení přepravy, o vydání evropského zbrojního pasu, o jmenování zkušebním komisařem, o povolení k provozování střelnice a o znehodnocení, zničení nebo o výrobu řezu zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně,
c)
vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti,
d)
vzor dokladu o osvědčení odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a
e)
vzor oznámení o nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví zbraně a oznámení o vývozu a zpětném dovozu zbraně.
(4)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 39 odst. 2 písm. a) a b) a § 39 odst. 3 písm. a), stanoví vzor potvrzení o znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva a kontrolní znehodnocovací značky a stanoví dovolené výrobní provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva.
(5)
Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 20 odst. 6 a § 54 odst. 2.
HLAVA XIV
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ
§ 80
(1)
Výjimka, týkající se zbraně kategorie A, udělená podle dosavadní právní úpravy, se považuje za výjimku udělenou podle tohoto zákona. Tomu, kdo je na základě této výjimky oprávněn zbraň nosit, vydá příslušný útvar policiepolicie do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový zbrojní průkaz, v němž toto oprávnění zaznamená.
(2)
Každý, kdo je ke dni účinnosti tohoto zákona oprávněn držet a nosit zbraň kategorie B, je oprávněn ji vlastnit, držet a nosit podle tohoto zákona.
(3)
Každý, kdo ke dni účinnosti toho zákona přechovává zbraň, k jejímuž držení nebo nošení nebylo podle dosavadních předpisů nutné mít zbrojní průkaz, zbrojní licenci nebo povolení a podle tohoto zákona je zbrojní průkaz, zbrojní licence nebo povolení vyžadováno, je povinen požádat o vydání příslušného zbrojního průkazu, zbrojní licence nebo povolení podle tohoto zákona nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. V případě zbraní vyrobených do 31. prosince 1890 je třeba povinnost podle první věty splnit nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Každý, kdo je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat střelnici, je povinen ustanovit správce střelnice a vybavit střelnici lékárničkou první pomoci podle tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; osobní údajeosobní údaje ustanoveného správce střelnice je povinen oznámit příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne jeho ustanovení.
§ 81
(1)
Zbrojní průkaz vydaný před nabytím účinnosti tohoto zákona platí po dobu v něm uvedenou, pokud není dále stanoveno jinak, a skupiny zbrojních průkazů se převádějí takto:
a)
skupina A, B nebo C zůstává zachována,
b)
skupina D – k výkonu zaměstnání v místech, kam nemá veřejnost volný přístup, a skupina E – k výkonu zaměstnání v místech, kam má veřejnost volný přístup, na skupinu D – k výkonu zaměstnání nebo povolání,
c)
skupina F – k ochraně zdraví, života a majetku v místech, kam nemá veřejnost volný přístup, a skupina G – k ochraně zdraví, života a majetku v místech, kam má veřejnost volný přístup, na skupinu E – k ochraně života, zdraví a majetku.
(2)
Platnost zbrojního průkazu skupiny H vydaného podle dosavadní právní úpravy zaniká uplynutím lhůty 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Na zbrojní průkazy skupiny D nebo E vydané podle dosavadní právní úpravy nelze od účinnosti tohoto zákona nabývat do vlastnictví zbraně kategorie A, B nebo C.
(4)
Při rozšiřování skupin zbrojních průkazů vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 25.
(5)
Zbrojní průkaz vydaný podle dosavadní právní úpravy cizinci6), který není občanem členského státu nebo státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pozbývá platnosti uplynutím 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při žádosti o vydání nového zbrojního průkazu podle § 24 se postupuje podle § 18 odst. 3.
(6)
Zbrojní oprávnění vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za zbrojní licenci a pozbývá platnosti uplynutím 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Ostatní doklady vydané podle právního předpisu platného před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti po dobu stanovenou právními předpisy platnými před účinností tohoto zákona.
§ 82
Řízení o žádosti o vydání zbrojního průkazu nebo zbrojní licence zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 83
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních).
2.
Zákon č. 13/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních).
§ 84 až 86
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony
§ 87
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 10 odst. 3, § 12 odst. 4, § 17 odst. 4, § 46 odst. 5 až 7, § 49, § 50 odst. 9, § 51 odst. 7 a 8 a § 73 odst. 4 zákona o zbraních, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.
Příloha k zákonu č. 119/2002 Sb.
Vymezení zbraní a střeliva
ČÁST PRVNÍ
DRUHY ZBRANÍ
1.
Střelná zbraň - zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost.
2.
Palná zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie.
3.
Plynová zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu.
4.
Mechanická zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie.
5.
Expanzní zbraň - palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou.
6.
Expanzní přístroj - pracovní zařízení, u něhož je primárním zdrojem energie výbušná látka obsažená ve střelivu pro expanzní přístroje.
7.
Kulová zbraň - palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň.
8.
Broková zbraň - palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň.
9.
Kombinovaná zbraň - palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň a s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň.
10.
Krátká zbraň - palná zbraň, jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm nebo jejíž celková délka nepřesahuje 600 mm.
11.
Dlouhá zbraň - palná zbraň, která není krátkou zbraní.
12.
Samočinná zbraň - palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště.
13.
Samonabíjecí zbraň - palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště.
14.
Opakovací zbraň - palná zbraň se zásobníkem nebo jiným podávacím ústrojím, u níž se opětovné nabití děje v důsledku ručního ovládání závěru nebo mechanického otočení revolverového válce.
15.
Jednoranová zbraň - palná zbraň bez zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí, u níž se opětovné nabití děje ručním vložením náboje do nábojové komory, hlavně nebo nábojiště.
16.
Víceranová zbraň – palná zbraň bez zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí, s 2 nebo více hlavněmi, u níž se opětovné nabití děje ručním vložením nábojů do nábojových komor, hlavní nebo nábojišť.
17.
Vojenská zbraň – střelná zbraň, která je určena k vedení námořní, letecké nebo pozemní války.
18.
Sportovní zbraň - střelná zbraň, určená pravidly sportovní střelby pro národní a mezinárodní disciplíny.
19.
Lovecká zbraň – střelná zbraň, určená k lovu zvěře odstřelem podle zákona o myslivosti.
20.
Paintbalová zbraň - plynová zbraň, kterou se vystřeluje střela se značkovací látkou.
21.
Signální zbraň - jednoúčelové zařízení na principu krátké nebo dlouhé zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm.
22.
Historická zbraň - střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890.
23.
Hlavní části střelné zbraně - hlaveň, vložná hlaveň, vložná nábojová komora, rám, válec revolveru, pouzdro závěru nebo tělo a závěr.
24.
Znehodnocená zbraň - střelná zbraň, která byla znehodnocena postupem stanoveným právním předpisem.
25.
Řez zbraně - je úprava střelné zbraně postupem stanoveným právním předpisem, při níž se alespoň částečně odkryje vnitřní konstrukce zbraně.
26.
Odpalovací zařízení – zařízení pro odpalování střel s reaktivním pohonem nebo střeliva s reaktivním účinkem nábojky jako jsou pancéřovky, tarasnice, raketomety a odpalovací zařízení pozemní, letecké a lodní; odpalovací zařízení speciálních střel.
ČÁST DRUHÁ
DRUHY STŘELIVA
1.
Střelivo - souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do střelných zbraní.
2.
Střelivo přebíjené - střelivo, které využívá již použitých nábojnic.
3.
Střelivo zkušební - střelivo, určené pro úřední přezkušování zbraní podle zvláštního právního předpisu.
4.
Munice - souhrnné označení pro ruční a jiné granáty, střely do pancéřovek a tarasnic, dělostřelecké střelivo, pumy, torpéda, řízené a neřízené rakety, kazetovou (kontejnerovou) munici, náložky trhavin, miny, pyropatrony, výmetné klamné cíle, pyrotechnické imitační prostředky, signální a osvětlovací prostředky, nástražná výbušná zařízení včetně zařízení pro dálkový odpal; za munici se považují též její hlavní části, kterými jsou dělostřelecké střely a nábojky, rozněcovače, zapalovače a iniciátory.
5.
Neaktivní střelivo a munice – střelivo a munice, které neobsahují výbušniny ani jiné aktivní muniční náplně. Zahrnuje delaborované střelivo a munici, znehodnocené střelivo a munici, řez střeliva a munice a maketu střeliva a munice.
6.
Střela - předmět vystřelený ze střelné zbraně, určený k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu.
7.
Jednotná střela - těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.
8.
Hromadná střela - těleso nebo látka ve skupenství tuhém, kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí.
9.
Průbojná střela – jednotná střela, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB - tvrdost podle Brinella, nebo střela, která je laborována do střeliva, které svou konstrukcí nebo energií střely vykazuje průbojný účinek; zpravidla má střelivo průbojnou střelu s kombinovaným účinkem, určenou pro vojenské nebo speciální účely.
10.
Výbušná střela - složená plášťová střela obsahující výbušnou slož, která po nárazu exploduje.
11.
Zápalná střela - složená plášťová střela obsahující zápalnou slož, která se po styku se vzduchem nebo po nárazu vznítí.
12.
Šoková střela - jednotná střela, se špičkou ve tvaru komolého kužele, který je na vrcholu opatřen otevřenou válcovou dutinou, do které zasahuje část olověného jádra tvaru komolého kužele, plášť je na okrajích podélně naříznut.
13.
Náboj - celek určený ke vkládání (nabíjení) do palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, výmetné náplně a střely.
14.
Nábojka - celek určený ke vkládání (nabíjení) do expanzní zbraně, expanzního přístroje nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, může obsahovat výmetnou náplň, granule nebo chemickou dráždivou látku.
15.
Znehodnocené střelivo a munice – střelivo a munice, na kterých byly provedeny nevratné úpravy znemožňující jejich původní funkci. Znehodnocené střelivo a munice se identifikuje podle zvláštního právního předpisu23).
16.
Řez střeliva a munice – řez střeliva a munice vyrobený pro školní a výcvikové účely ozbrojených složek zbavený výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, na kterém byly provedeny úpravy odkrývající alespoň částečně vnitřní konstrukci střeliva nebo munice včetně náhradních (inertních) náplní. Řez střeliva a munice se identifikuje podle zvláštního právního předpisu23).
17.
Delaborované střelivo a munice – střelivo a munice zbavené výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, neoznačené podle zvláštního právního předpisu23).
18.
Maketa střeliva a munice – střelivo a munice tvarově a rozměrově shodné s originální předlohou neobsahující výbušniny nebo jiné aktivní muniční náplně, přičemž mohou být vyrobeny z jiného (nestandardního) materiálu a mohou obsahovat náplně vyrobené z náhradního (inertního) materiálu. Zahrnuje civilní nebo vojenské školní střelivo nebo munici určené pro výcvik nebo školení.
19.
Nevybuchlá munice - souhrnné označení pro munici, která byla připravena k použití anebo byla použita (například vystřelena, shozena, rozhozena, odpálena, vržena anebo vymetena) a zůstala nevybuchlou například v důsledku selhání iniciačního mechanismu anebo byla konstruována tak, aby vybuchla z jiných příčin (například našlápnutím).
20.
Cvičný náboj - náboj určený k akustické a světelné imitaci ostré střelby.
* * *
1.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
2.
Zákon č. 227/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2003.
3.
Zákon č. 228/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
4.
Zákon č. 537/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (22. října 2004).
5.
Zákon č. 359/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2005).
6.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
7.
Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.
8.
Zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, nabyl účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).
9.
Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
10.
Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008).
11.
Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
12.
Zákon č. 484/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. února 2009).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
2)
Například zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
3)
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 21 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
5)
§ 30 až 34, § 49 a § 65 až 87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
6)
§ 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb.
7)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 17 zákona č. 156/2000 Sb.
9)
Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.
10)
Například zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
11a)
§ 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11b)
§ 83 až 85 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
11c)
§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
11d)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
11e)
§ 11 odst. 3, § 172 odst. 4 a § 227 trestního řádu.
11f)
§ 70 odst. 5 a 6 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).
12)
§ 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.
13)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Například zákon č. 218/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 17 odst. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Sb.
17a)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
17b)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.
18)
Například § 22 a 23 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb.
19)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
20a)
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
22)
§ 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
23)
Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb. |
Nález Ústavního soudu č. 47/2009 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 47/2009 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 9. prosince 2008 ve věci návrhu na zrušení § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
Vyhlášeno 13. 2. 2009, částka 15/2009
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Rekapitulace vyjádření dalších subjektů dle § 49 zákona o Ústavním soudu
* IV. - Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
* V. - Aktivní legitimace navrhovatele
* VI. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VII. - Hodnocení Ústavního soudu
47
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 9. prosince 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu, za nějž jedná JUDr. Petr Příhoda, předseda senátu Nejvyššího správního soudu, na zrušení ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky
takto:
Ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Návrhem podaným podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se Nejvyšší správní soud (dále též „navrhovatel“) domáhal vydání nálezu, jímž se ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) (dále též „napadené ustanovení“) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), ve znění zákona č. 161/2006 Sb., ruší. Napadené ustanovení vylučuje ze soudního přezkumu rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění cizinec zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. Navrhovatel spatřuje rozpor napadeného ustanovení s čl. 36 odst. 2 a s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
2.
Z návrhu vyplývá, že Nejvyšší správní soud vede řízení o kasační stížnostikasační stížnosti sp. zn. 8 As 42/2006, ve kterém se stěžovatelé, N. X. T. a D. A., domáhají zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 8 Ca 339/2005-29 ze dne 18. 5. 2006. Napadeným usnesením byla odmítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí příslušných orgánů o správním vyhoštění prvně jmenovaného z přechodného pobytu na území České republiky ve smyslu § 119 odst. 1 písm. a) bodu 3, písm. b) bodu 1, písm. c) bodu 2 a 3 zákona č. 326/1999 Sb.
3.
Správní vyhoštění bylo uděleno v návaznosti na pobytovou kontrolu, kterou cizinecká policiepolicie provedla dne 22. 6. 2005. Při této kontrole N. X. T. předložil padělaný cestovní doklad znějící na cizí jméno. Po zjištění jeho pravé totožnosti příslušné orgány rovněž shledaly, že mu již dříve bylo uděleno správní vyhoštění z přechodného pobytu na území České republiky s dobou platnosti od 26. 1. 2001 do 26. 1. 2004. N. X. T. uvedl, že žije ve společné domácnosti s družkou D. A., občankou České republiky, s níž plánuje sňatek a rodinu, a že vyhoštění by představovalo zásah do jeho soukromého a rodinného života. Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že přihlédl ke všem zjištěným skutkům, jichž se cizinec na území České republiky dopustil, k dopadu na jeho soukromý život a bezpečnost České republiky a Evropské unie a ochraně proti nedovolené migraci. Dospěl k závěru, že udělení správního vyhoštění nebude nepřiměřeným zásahem do soukromého života cizince, neboť ten zde sice má družku, avšak už v minulosti věděl, že na území České republiky pobývá v rozporu se zákonem a tuto situaci sám řádně neřešil. Odvolací správní orgán k odvolání stěžovatelů přezkoumal rozhodnutí o správním vyhoštění, přičemž v relevantních částech výroku zůstalo napadené rozhodnutí beze změny.
4.
N. X. T. a D. A. následně podali žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji odmítl s poukazem na § 171 písm. c) zákona o pobytu cizinců. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že provedeným správním i trestním řízenímtrestním řízením bylo doloženo, že se N. X. T. před zahájením řízení o vyhoštění zdržoval na území České republiky na základě padělaných dokladů, tedy neoprávněně, a že v daném případě je přezkoumání soudem vyloučeno.
5.
Při projednávání kasační stížnostikasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že je napadené ustanovení zákona o pobytu cizinců v rozporu s výše uvedenými ustanoveními Listiny, a proto podal k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na jeho zrušení.
6.
Navrhovatel uvádí, že „podle ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny má každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné moci, právo obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak. Z takové pravomoci soudu nesmí být ovšem vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“. Odkazuje na čl. 14 odst. 1 Listiny, podle kterého je zaručena svoboda pohybu a pobytu na území České republiky, a upozorňuje, že cizinec může být podle pátého odstavce téhož článku vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem. Nejvyšší správní soud rovněž cituje čl. 10 odst. 2 Listiny, zakotvující právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
7.
Navrhovatel odlišuje předchozí judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, konkrétně usnesení sp. zn. III. ÚS 219/04 ze dne 23. 6. 2004 (U 39/33 SbNU 591)*, kde se Ústavní soudÚstavní soud podle navrhovatele „vyjádřil v souvislosti s přezkumem nároku na udělení víza, že subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území ČR neexistuje, protože je věcí suverénního státu, za jakých (nediskriminujících) podmínek připustí pobyt cizinců na svém území. Na udělení víza není dle výslovného znění zákona právní nárok.“. Ústavní soudÚstavní soud tak podle navrhovatele „dospěl k závěru, že otázka udělování víz je ponechána na správním uvážení příslušných správních orgánů.“.
8.
Podle navrhovatele však v případě správního vyhoštění na základě napadeného ustanovení jde o jinou situaci: „Správní vyhoštění jakožto správní sankce není otázkou správního uvážení, nastupuje, jsou-li splněny podmínky pro jeho uložení. Zákon o pobytu cizinců obsahuje v hlavě X taxativní výčet případů, kdy lze cizince vyhostit. Možné nepříznivé následky správního vyhoštění se zákon snaží zmírnit ustanovením § 122, kde jsou zakotveny podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění. Stávající právní úprava neumožňující soudní přezkum těchto správních rozhodnutí zakládá v rámci státní správy prostor pro netransparentní rozhodování se všemi z toho vyplývajícími důsledky na kvalitu správních rozhodnutí, v mezních případech může vést i ke korupci. Neexistuje žádný objektivní a nestranný mechanismus (v případě orgánů státní správy se jedná o instanční kontrolu individuálních správních aktů), jímž by se prověřilo, zda jsou v daném případě skutečně naplněny důvody vyhoštění stanovené zákonem (čl. 14 odst. 5 Listiny). Nezákonné správní vyhoštění může představovat výrazný a obtížně napravitelný zásah do soukromého, resp. rodinného života, garantovaného čl. 10 odst. 2 Listiny, či práva podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost (čl. 26 odst. 1 Listiny).“.
9.
Na podporu své argumentace navrhovatel poukazuje na závěry vyslovené Nejvyšším soudem k možnosti uložení trestu vyhoštění. V rozsudku ze dne 3. 9. 1997 sp. zn. 2 Tzn 60/97 (č. 13/1998 Sb. rozh. tr.) uvedl, že „trest vyhoštění je možné uložit pouze »v případech, v kterých to nevylučují osobní poměry obviněného, zejména jeho rodinné vztahy a osobní vazby k určitému místu v České republice, kde prožil převážnou část svého života. Jen tak je možné zajistit, aby uložený trest nebyl nepřiměřeným zásahem do jeho života (...). Jen takové rozhodnutí je pak v souladu i s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (...).«“. Podle názoru navrhovatele představují trestné činytrestné činy z pohledu intenzity společenské nebezpečnosti kategorii protiprávních činů, jež jsou „výrazněji společensky nebezpečnější než správní delikty.“. Tím spíše je podle navrhovatele nutné dospět k závěru, že totéž musí platit v oblasti ukládání správního vyhoštění, nehledě na to, že dopady trestu vyhoštění a správního vyhoštění do soukromého života jednotlivce jsou obdobné. Podle navrhovatele by „právo na rodinný život, resp. možné výrazné zásahy do něj, [...] měly být brány v úvahu i v případech ukládání správního vyhoštění. V případě tvrzených zásahů do základních práv, musí zákon připouštět soudní přezkum správních rozhodnutí.“.
10.
Navrhovatel rovněž odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále též „ESLP“). V rozsudku ESLP ve věci Berrehab proti Nizozemsku č. 10730/84 ze dne 21. 6. 1988 připustil podle názoru navrhovatele tento soud, že Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) „nezakazuje smluvním státům regulovat vstup a pobyt cizinců v zemi, avšak přijatá omezující opatření by měla být proporcionální ve vztahu ke sledovanému cíli.“. Soud tak podle výkladu navrhovatele „poměřoval legitimitu sledovaného cíle a závažnost zásahu do práva stěžovatele na ochranu jeho rodinného života. V dané věci pak dospěl k závěru, že neprodloužení víza k pobytu a vyhoštění stěžovatele by mělo za následek vážný zásah do jeho rodinného života.“. Současně navrhovatel uvádí, že si je vědom „judikatury [ESLP], v níž se soud vyjádřil tak, že na zákaz pobytu na území členského státu se nevztahuje čl. 6 Úmluvy [viz např. rozsudek ESLP ve věci Maaouia proti Francii č. 39652/98 ze dne 5. 10. 2000], neboť čl. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě obsahuje specifické garance v řízeních o vyhoštění cizinců a členské státy Úmluvy tímto článkem daly jasně najevo svou vůli vyjmout toto řízení z oblasti aplikace čl. 6 odst. 1 Úmluvy (bod 36, 37 citovaného rozhodnutí). Jinými garancemi (dle důvodové zprávy k Protokolu č. 7), které mají k dispozici cizinci na území členských států, jimž hrozí správní vyhoštění, ke své ochraně, jsou např. čl. 3 Úmluvy (zákaz ponižujícího a nelidského zacházení) a čl. 8 Úmluvy (ochrana soukromého a rodinného života), obojí v souvislosti s čl. 13 Úmluvy (právo na účinné opravné prostředky při porušení práv a svobod garantovaných Úmluvou).“. Podle navrhovatele je „odrazem čl. 13 Úmluvy [...] následně i čl. 36 odst. 2 Listiny, avšak tento princip již nadále nebyl důsledně promítnut do zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.
II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
11.
K výzvě Ústavního souduÚstavního soudu podala podle § 69 zákona o Ústavním soudu prostřednictvím svého předsedy Ing. Miloslava Vlčka vyjádření Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Stejně tak učinil prostřednictvím svého předsedy MUDr. Přemysla Sobotky Senát Parlamentu České republiky.
12.
Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření především shrnuje průběh projednávání napadeného ustanovení. Upozorňuje na znění důvodové zprávy, která se k navrhovanému znění § 171 zákona o pobytu cizinců vyjádřila souhrnně větou, že „vylučuje z možnosti soudního přezkumu ta rozhodnutí, kterými nedochází k zásahům do základních práv a svobod.“. Závěrem svého vyjádření Poslanecká sněmovna konstatuje, že „zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a právním řádem“, a ponechává na „Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí.“.
13.
Senát s odkazem na výše citovanou pasáž z důvodové zprávy k návrhu zákona konstatuje, že se „návrh nepochybně opíral o tradiční postulát suverenity státu v připuštění nebo nepřipuštění cizince na své území. Ilegální pobyt cizince se pak v tomto ohledu jevil jako nezpůsobilý pro využívání ochrany vyplývající ze svobody pobytu (ilegálním pobytem ji cizinec jakoby odmítl).“. Podle Senátu není tato právní úprava v rozporu s procesními zárukami týkajícími se vyhoštění cizinců, které jsou upraveny v čl. 1 Protokolu č. 7 k evropské Úmluvě, který stanoví právo soudního přezkumu pouze pro případ vyhoštění z pobytu povoleného přijímajícím státem. Ustanovení § 119a odst. 2 zákona o pobytu cizinců pak podle Senátu představuje „zákonné garance“ respektování čl. 10 Listiny a čl. 8 evropské Úmluvy (upravující právo na ochranu soukromého a rodinného života), když stanoví, že rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jestliže by jeho důsledkem byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince. Senát podotýká, že výluka soudního přezkumu však přes četné novely zákona o pobytu cizinců zůstala beze změny.
14.
Senát rovněž připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2006 č. j. 4 Azs 419/2005-65 (publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1009/07), kde podle názoru Senátu pokládal Nejvyšší správní soud vyloučení soudního přezkumu za přípustné, nicméně opakovaně připomněl, že je v případě pochybností zapotřebí tuto výluku vykládat restriktivně, tj. ve prospěch soudního přezkumu.
15.
V druhé a třetí části svého vyjádření Senát rekapituluje průběh legislativního procesu a konstatuje, že návrh zákona, ve znění senátních pozměňovacích návrhů, schválil „v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně stanoveným způsobem [...] ve většinovém přesvědčení, že [...] je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními závazky státu.“. Podle Senátu je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadeného ustanovení a rozhodl.
III.
Rekapitulace vyjádření dalších subjektů dle § 49 zákona o Ústavním soudu
16.
Podle § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oslovil Ústavní soud ministra vnitra, ministra spravedlnosti a veřejného ochránce práv a dal jim možnost, aby se vyjádřili k návrhu.
17.
Ministr vnitra považuje návrh za nedůvodný, a proto doporučuje jeho zamítnutí podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Uvádí, že zákon o pobytu cizinců soudní přezkum připouští v případech, kdy cizinec pobýval na území České republiky oprávněně. K cizincům, kteří na území České republiky pobývají neoprávněně (a na které se tedy vztahuje napadené ustanovení), ministr vnitra uvádí, že podle poznatků jeho ministerstva si tito cizinci jsou „zpravidla vědomi svého protiprávního jednání i svého problematického postavení. Vytváření rodinných vazeb, ať už uzavíráním sňatků nebo prohlašováním otcovství k nezletilým dětem, v takové nejisté a cizincem většinou neřešené situaci nemůže [podle názoru ministra vnitra] být rozhodnou okolností pro rozhodování o správním vyhoštění.“. Ministr uvádí, že „ministerstvu je z jeho úřední činnosti známo, že v mnoha případech dochází k uzavírání účelových sňatků a prohlášení otcovství s cílem získat či legalizovat pobyt na území ČR, který by jinak zřejmě získán nebyl.“.
18.
Ministr vnitra dále odkazuje na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 219/04 (citováno výše v bodu 7 tohoto nálezu). Podle ministra zde Ústavní soudÚstavní soud „konstatoval, že subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území ČR neexistuje, když je věcí suverénního státu, za jakých podmínek připustí pobyt cizinců na svém území.“. Podle ministra vnitra se Ústavní soudÚstavní soud „v minulosti jednoznačně vyjádřil, že [Listina] poskytuje ochranu pouze tomu právu, které účastníku právní řád garantuje.“.
19.
Obdobně podle ministra vnitra hovoří i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2006 č.j. 4 Azs 419/2005-65 (citován výše v bodu 14 tohoto nálezu). Ministr ve svém vyjádření z tohoto rozhodnutí rozsáhle cituje jeho vybrané pasáže:
[Nejvyšší správní soud] vychází z toho, že soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu v otázkách rozhodování o veřejných subjektivních právech fyzických i právnických osob je, jak vyplývá z platné právní úpravy správního soudnictví dané především zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jednou ze základních a pravidelných záruk zákonnosti výkonu veřejné správy, jíž je realizován čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle kterého kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak; z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.
Jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva [např. ve věci Maaouia proti Francii, citované výše v bodu 10 tohoto nálezu], mezinárodní ochrana základních lidských práv a svobod, jíž je Listina vnitrostátní reflexí, nechápe právo cizince na pobývání na určitém území jako základní lidské právo, a tudíž absence soudního přezkumu vyhoštění z území státu není nedostatkem standardů ochrany, jež by základní práva a svobody měly požívat. Evropský soud pro lidská práva dovodil, že na vyhoštění cizince z území státu se nevztahuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod týkající se práva na spravedlivý proces („Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.“) ..., nýbrž že základní procesní záruky jsou upraveny čl. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě [„Cizinec, který má povolen pobyt na území některého státu, může být vyhoštěn pouze na základě výkonu rozhodnutí přijatého v souladu se zákonem a musí mít možnost: a) uplatnit námitky proti svému vyhoštění; b) dát přezkoumat svůj případ; c) dát se zastupovat za tímto účelem před příslušným úřadem nebo před osobou nebo osobami tímto úřadem určenými.“].
Jakkoli principy moderního demokratického státu odporují projevům svévole ze strany státních orgánů, i v rámci mezinárodní ochrany lidských práv a svobod se přiznává státům právo kontrolovat vstup a pobyt cizinců na svém území a případně vyhostit cizince, je-li to v souladu se zákonem, jsou-li sledovány legitimní cíle a je-li to v demokratické společnosti nezbytné [viz např. rozsudek ESLP ve věci Daliová proti Francii č. 26102/95 ze dne 19. 2. 1998]. Mezi cizinci je však činěn rozdíl v tom, zda stát souhlasil (byť třeba konkludentně) s jejich pobytem na svém území, či zda se na jeho území vyskytují bez tohoto souhlasu. Důkazem toho jsou i samotná minimální procesní pravidla stanovená čl. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě, která se vztahují pouze na „cizince, který má povolen pobyt na území některého státu ...“.
20.
Podle ministra vnitra se tedy lze domnívat, že napadené ustanovení není v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny (právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života), čl. 14 Listiny (svoboda pohybu a pobytu), čl. 26 odst. 1 Listiny (právo na svobodnou volbu povolání) a čl. 36 odst. 2 Listiny (právo na soudní a jinou právní ochranu).
21.
Ministr vnitra se dále domnívá, že je třeba se věnovat souladu napadeného ustanovení s čl. 13 Úmluvy (právo na účinné opravné prostředky při porušení práv a svobod garantovaných Úmluvou). Podle ministra bylo v případu Maaouia proti Francii (citovaném výše v bodu 10 tohoto nálezu) uvedeno, že se čl. 6 Úmluvy o právu na spravedlivý proces nevztahuje na azylové a imigrační oblasti, dopadá na ně však čl. 13 Úmluvy. Ten „lze použít pouze ve spojení s jiným právem či svobodou, které Úmluva garantuje, nejde tedy o autonomní ustanovení. Judikatura soudu určila určité požadavky na kvalitu přezkumu, které musí být splněny, aby bylo vyhověno podmínkám čl. 13. Podobně lze podmínky vztáhnout i na fungování základních procesních záruk upravených v čl. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.“. Ministr vnitra se domnívá, že „podle [ESLP] musí efektivní prostředek umožnit, aby se kompetentní orgán zabýval podstatou případu a mohl zjednat účinnou nápravu. Dle soudu čl. 13 [Úmluvy] neurčuje, o jaký druh opravného prostředku se musí jednat, a nepožaduje ani, aby rozhodujícím orgánem byl soud. Nicméně pravomoci a procesní záruky, kterými orgán disponuje, jsou relevantními v tom směru, zda jde o účinný opravný prostředek.“. V mnoha případech ESLP podle názoru ministra „akceptoval různorodé orgány nesoudního typu jako vyhovující požadavkům čl. 13.“. Podle ministra ESLP „akcentuje pravomoc orgánu poskytnout efektivní opravný prostředek před formálním charakterem orgánu“, přičemž (bez toho, že by poukázal na konkrétní rozhodnutí ESLP) uvedl základní charakteristiky, které by měl daný orgán vykazovat. Jsou to 1. nezávislost na orgánu, který se měl dopustit porušení, 2. možnost cizince vyslovit své argumenty podobně, jako by mohl učinit u soudu, 3. rozhodující orgán musí vydávat závazná rozhodnutí, a konečně 4. cizinec může efektivně těžit z úspěchu ve své věci. Absence některé z těchto charakteristik může podle názoru ministra být nahrazena soustavou opravných prostředků.
22.
V následující části svého vyjádření ministr vnitra argumentuje, že česká právní úprava výše vymezené požadavky splňuje, a tudíž se jedná o efektivní soustavu opravných prostředků ve smyslu požadavků Evropského soudu pro lidská práva. Podle ministra vnitra vydává rozhodnutí o správním vyhoštění „obecně řečeno oddělení cizinecké policiepolicie, [rozhodnutí] je cizinci předáváno za účasti tlumočníka, pokud nerozumí česky, a obsahuje poučení o možnosti podat proti rozhodnutí odvolání k Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policiepolicie [prostřednictvím] orgánu, který rozhodnutí vydal. V odvolání má cizinec možnost vyjádřit všechny své argumenty a námitky.“. Ředitelství může odvolání zamítnout, dále může rozhodnutí zrušit, přičemž buď věc vrátí k projednání orgánu, který je vydal (ten je pak vázán právním názorem ředitelství), anebo rozhodnutí zruší bez dalšího. V takovém případě je cizinci vymazán záznam v evidenci nežádoucích osob a původně vydané rozhodnutí nemá žádný vliv na případnou další legalizaci pobytu v České republice. I v případě, že se případ vrací k novému projednání, je však případ nově posouzen a cizinec má opět právo odvolat se k ředitelství. Podle ministra vnitra může cizinec využít i jiných institutů správního řádu – obnovy řízení anebo přezkumného řízení. K takovým řízením je příslušné Ministerstvo vnitra, které je vůči ředitelství nadřízeným správním orgánem.
23.
Veřejný ochránce práv naproti tomu návrh na zrušení napadeného ustanovení podporuje. Především má za to, že je napadené ustanovení v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny.
24.
Dále veřejný ochránce práv uvádí, že „i když čl. 8 [Úmluvy] neobsahuje absolutní právo pro jakoukoliv kategorii cizinců nebýt vyhoštěn, judikatura Evropského soudu pro lidská práva dokládá, že rozhodnutí o vyhoštění cizince ze země, kde žijí blízcí členové jeho rodiny, může představovat kromě zásahu do čl. 3 i porušení jeho práva na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu [citovaného ustanovení Úmluvy].“. Veřejný ochránce práv odkazuje na tyto rozsudky ESLP: ve věci Moustaquim proti Belgii č. 12313/86 ze dne 18. 2. 1991, ve věci Beldjoudi proti Francii č. 12083/86 ze dne 26. 3. 1992, ve věci Boultif proti Švýcarsku č. 54273/00 ze dne 2. 8. 2001, ve věci Amrollahi proti Dánsku č. 56811/00 ze dne 11. 7. 2002, ve věci Yilmaz proti Německu 52853/99 ze dne 17. 3. 2003 a ve věci Keles proti Německu č. 32231/02 ze dne 27. 10. 2005.
25.
Ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života poskytuje podle veřejného ochránce práv i čl. 10 odst. 2 Listiny. Jestliže právo na tuto ochranu patří mezi základní práva a svobody, pak nesmí být rozhodnutí o vyhoštění podle veřejného ochránce práv vyloučeno ze soudního přezkumu, bez ohledu na to, zda se jedná o cizince pobývajícího na území České republiky oprávněně, či nikoliv. Tutéž argumentaci pak lze podle veřejného ochránce práv použít i pro čl. 3 a 8 Úmluvy ve spojení s čl. 13, přičemž s „ohledem na absolutní charakter [prvně jmenovaného práva] může být deficit soudního přezkumu u namítaného porušení ještě závažnější.“. Veřejný ochránce práv uvádí, že „na základě šetření celé řady podnětů směřujících do této oblasti [nepovažuje] s ohledem na povahu vyhoštěním ohroženého práva standardní odvolací řízení k nadřízenému správnímu orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policiepolicie) za účinný právní prostředek nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy“, přičemž podotýká, že „ve vztahu k čl. 3 [Úmluvy] je tento nedostatek ještě markantnější.“. Přes některé změny v právní úpravě nepovažuje veřejný ochránce práv „stávající mechanismus ochrany vyhošťovaného cizince s předchozím neoprávněným pobytem – co do možného zásahu do práva na ochranu soukromého a rodinného života – za vyhovující a [postrádá] pojistku právě v podobě soudního přezkumu.“. Veřejný ochránce práv i „nadále [shledává] v individuálních případech na straně správních orgánů nedostatečnou aplikaci a znalost judikatury [ESLP], resp. u občanů EU a jejich rodinných příslušníků i judikatury Evropského soudního dvora.“.
26.
Podle veřejného ochránce práv se jím „popsaný deficit netýká občanů EU a jejich rodinných příslušníků, resp. rodinných příslušníků občanů ČR (§ 15a zákona o pobytu cizinců ve spojení s ustanovením § 171 odst. 2 téhož zákona).“. Nicméně ani v tomto případě nepovažuje veřejný ochránce práv „právní úpravu za bezespornou z pohledu komunitárního práva, neboť omezení práva na soudní přezkum, které v určitých případech ustanovení § 171 odst. 2 umožňuje, není v souladu se [směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) (viz dvacátý šestý bod odůvodnění a čl. 31 této směrnice)].“.
27.
Ministr spravedlnosti konstatuje, že zákon o pobytu cizinců nenáleží do gesce jeho ministerstva, proto se omezuje pouze na obecné vyjádření. V něm „se přiklání k argumentaci uvedené navrhovatelem [...], neboť sleduje kromě jiného i větší transparentnost rozhodování orgánů státní správy a má přispět k odstranění rozporu uvedeného ustanovení s [Listinou] a k naplnění práv Listinou zaručených.“. Na tomto základě ministerstvo návrh podporuje.
IV.
Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
28.
Napadené ustanovení zákona o pobytu cizinců zní:
Soudní přezkum
§ 171
(1)
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
[...]
c)
rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně, [...]
V.
Aktivní legitimace navrhovatele
29.
Aktivní legitimaci k podání posuzovaného návrhu dovozuje navrhovatel z čl. 95 odst. 2 Ústavy. Dojde-li soud, podle tohoto ustanovení, k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Právo soudu je konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu jako právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. To znamená, že aktivní legitimace soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jednotlivých ustanovení zákona se odvíjí od předmětu sporu a jeho právní kvalifikace. Jinými slovy, soud může podat návrh na zrušení pouze takového zákona, resp. jeho jednotlivých ustanovení, které mají být aplikovány při řešení sporu probíhajícího před obecným soudem. Úvaha o takové aplikaci musí být odůvodněná, musí být odvozena od splnění podmínek řízení, včetně věcné legitimace účastníků, a, jde-li o hmotněprávní předpis, od jednoznačného zjištění, že takový předpis má být aplikován [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 50/05 ze dne 16. 10. 2007 (vyhlášen pod č. 2/2008 Sb.), bod 11].
30.
Z výše uvedeného vyplývá, že napadené ustanovení je rozhodující pro úspěch jedné ze stran v řízení před navrhovatelem. Navrhovatel tak splňuje v předchozím bodu vymezené podmínky aktivní legitimace k podání předmětného návrhu k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.
VI.
Ústavní konformita legislativního procesu
31.
Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu má Ústavní soud, kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony, zjišťovat, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
32.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat, a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem (viz výše body 12 a 15 tohoto nálezu), formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz.
33.
Ústavní soudÚstavní soud z něj zjistil, že návrh zákona, který byl posléze vyhlášen pod č. 326/1999 Sb. (sněmovní tisk 240 Poslanecké sněmovny 1998-2002, 3. volební období), byl poté, co jej Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, schválen usnesením č. 605 na 32. schůzi Poslanecké sněmovny dne 30. listopadu 1999 ve znění schváleném Senátem, kdy ze 172 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh 171, proti 1. Zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl vyhlášen v částce 106 Sbírky zákonů, která byla rozeslána 23. prosince 1999, pod číslem 326/1999 Sb.
34.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 326/1999 Sb. byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, resp. že v tomto řízení nezjistil nic, co by svědčilo pro závěr opačný.
VII.
Hodnocení Ústavního soudu
35.
Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval souladem napadeného ustanovení s čl. 36 odst. 2 Listiny, podle kterého nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Toto právo je formulováno obecně, není omezeno na občany České republiky. Pokud by tedy Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že je správním vyhoštěním možné zasáhnout do základních práv a svobod cizinců, bylo by nutné napadené ustanovení, které jeho soudní přezkum vylučuje, zrušit.
36.
Ústavní soudÚstavní soud ve své předchozí judikatuře jasně stanovil, že má-li každý dle čl. 36 odst. 1 Listiny právo domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu, přičemž podmínky a pravidla realizace tohoto práva stanoví zákon, pak takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, nemůže nárok každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu v té které situaci zcela negovat, a tím tedy ústavně zaručené základní právo, byť i toliko v určitých případech, popřít. Ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny je každému ústavně garantována možnost domáhat se ochrany svého práva u soudu či jiného orgánu ve všech situacích jeho porušení (neexistuje zde ústavní restrikce). Jinými slovy, žádná osoba nemůže být zákonem naprosto vyloučena z možnosti domáhat se ochrany svého práva, byť pouze v určitém případě, neboť její právo dle čl. 36 odst. 1 Listiny by bylo anulováno. Opačný výklad by rovněž značil, že zakotvení práv každého obracet se na soudní a jiné orgány ochrany pro ochranu svých práv učiněné ústavodárcem – nadané nejvyšší právní silou – by v podstatě ztrácelo smysl, neboť by mohlo být pro tu kterou situaci anulováno vůlí toliko zákonodárce. Ústavní soudÚstavní soud rovněž poukázal na to, že i když ústavodárce ve větě druhé čl. 36 odst. 2 Listiny deleguje na zákonodárce připuštění výjimek z přezkoumatelnosti správních rozhodnutí soudem, je toto ústavní zmocnění omezeno v tom, že z přezkumné pravomoci soudu nesmí být vyloučeno rozhodnutí týkající se základních práv a svobod zaručených Listinou. Ústavodárce přitom zjevně reflektoval odlišnou relevanci základních práv a svobod a „obyčejných“ práv a svobod; těm významnějším právům přísluší z jejich rozdílné povahy logicky vyšší ochrana [nález sp. zn. Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (vyhlášen pod č. 355/2008 Sb.), body 27 a 30, nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (vyhlášen pod č. 291/2008 Sb.), body 40 a 41, oba dostupné na http://nalus.usoud.cz].
37.
Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že nijak nezpochybňuje své předchozí závěry ohledně neexistence subjektivního ústavně zaručeného práva cizinců na pobyt na území České republiky. Ústavní soudÚstavní soud konstantně potvrzuje, že je věcí suverénního státu, za jakých (nediskriminujících) podmínek připustí pobyt cizinců na svém území – srov. kromě usnesení sp. zn. III. ÚS 219/04, citovaného výše v bodu 7 tohoto nálezu, které zmiňuje jak navrhovatel (viz bod 7 tohoto nálezu), tak ministr vnitra (viz bod 18 tohoto nálezu), rovněž usnesení sp. zn. I. ÚS 394/06 ze dne 8. 11. 2006 (http://nalus.usoud.cz), kde Ústavní soudÚstavní soud tento závěr vyslovený v předchozím usnesení výslovně potvrdil, usnesení sp. zn. II. ÚS 59/06 ze dne 4. 5. 2006 (http://nalus.usoud.cz) a další.
38.
Ačkoliv však subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území České republiky neexistuje, Listina cizincům nepochybně zaručuje práva, která mohou být vyhoštěním dotčena. Jsou jimi například právo na život a zákaz mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení (ustanovení čl. 6 a 7 Listiny), jež chrání cizince před vyhoštěním do země, kde by tato jeho práva byla ohrožena, anebo právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2), které může vyhoštění bránit, pokud by do něho bylo zasaženo nepřiměřeným způsobem (srov. v tomto smyslu nález sp. zn. IV. ÚS 553/06 ze dne 30. 1. 2007, dostupný na http://nalus.usoud.cz, body 30 až 35).
39.
Listina přitom nijak nerozlišuje mezi tím, zda se cizinec zdržuje na území České republiky oprávněně, či nikoliv, na rozdíl od Úmluvy, jež cizincům, kteří se na území smluvního státu zdržují oprávněně, poskytuje procesní záruky ve svém Protokolu č. 7, a v opačném případě pak prostřednictvím čl. 13, jenž garantuje právo na účinné prostředky právní ochrany každému, jehož práva zaručená Úmluvou jsou porušena (k tomu srov. např. rozsudek Lupsa proti Rumunsku č. 10337/04 ze dne 8. 6. 2006, bod 52 a judikatura tam citovaná). V tomto ohledu tedy Ústavní soudÚstavní soud nemůže považovat za relevantní argumenty předložené ministrem vnitra (viz bod 17 tohoto nálezu).
40.
Tento závěr potvrzuje i judikatura Evropského soudu pro lidská práva, jíž se navrhovatel, ministr vnitra i veřejný ochránce práv (viz body 10, 19 a 24 tohoto nálezu) dovolávají, ačkoliv z ní činí vzájemně protichůdné závěry. Evropský soud pro lidská práva totiž sice uznal „zájem smluvních států na udržení veřejného pořádku, zejména při výkonu jejich práva kontrolovat vstup, pobyt a vyhoštění cizinců, jež vychází z ustáleného práva mezinárodního a je omezeno pouze jejich povinnostmi, jež vyplývají ze smlouvy“, zároveň ale zdůraznil, že „v případech, kde by relevantní rozhodnutí představovala zásah do práv chráněných odstavcem 1 článku 8, musí být prokázáno, že jsou »nezbytná v demokratické společnosti«, což znamená, že jsou ospravedlnitelná na základě naléhavé společenské potřeby, a zejména, že jsou přiměřená vzhledem k legitimnímu cíli, který sledují“ (Moustaqui proti Belgii, citováno výše v bodu 24 tohoto nálezu, bod 43 a navazující judikatura Evropského soudu pro lidská práva). Tím Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že autonomie smluvních států při rozhodování o vyhoštění cizince je limitována základními právy těchto cizinců, např. právem na ochranu před neoprávněnými zásahy do osobního a rodinného života stanoveným čl. 8 Úmluvy (jako tomu bylo v případu Moustaqui proti Belgii), právem na život a zákazem mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, chráněnými na základě čl. 2 a 3 Úmluvy, kterému by vyhoštěný cizinec mohl být případně vystaven v zemi, do které je vyhoštěn (viz např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mamatkulov a Askarov proti Turecku č. 46827/99 a 46951/99 ze dne 4. 2. 2005).
41.
Skutečnost, že Evropský soud pro lidská práva ponechal smluvním státům širokou autonomii při rozhodování o vyhoštění cizince a výslovně potvrdil, že se právo na přístup k soudu, obsažené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy, na rozhodování o vyhoštění cizince neuplatňuje (viz Maaouia proti Francii, citováno výše v bodu 10 tohoto nálezu, body 34 až 40, anebo Mamatkulov a Askarov proti Turecku citovaný v předchozím bodu tohoto nálezu, bod 82), nehraje pro výklad čl. 36 odst. 2 žádnou roli. Pro výklad tohoto ustanovení je rozhodující existence možnosti, že bude rozhodnutím o správním vyhoštění zasaženo do základních práv cizince, a uvedená judikatura Evropského soudu pro lidská práva existenci této možnosti potvrzuje. Není důvodu snižovat úroveň procesní ochrany základních práv, kterou zaručuje Listina, pouze proto, že ji Úmluva upravuje jiným způsobem, navíc pokud ji Listina garantuje naprosto jednoznačně, jak bylo uvedeno výše v bodu 36 tohoto nálezu (obdobně srov. nález sp. zn. IV. ÚS 553/06, citovaný výše v bodu 38 tohoto nálezu, bod 40).
42.
Z výše uvedených důvodů tedy Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, a proto je zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, usn. č. 39 |
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 46/2009 Sb. | Rozhodnutí prezidenta republiky č. 46/2009 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu
Vyhlášeno 13. 2. 2009, částka 15/2009
46
ROZHODNUTÍ
PREZIDENTA REPUBLIKY
ze dne 10. února 2009
o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu
Podle čl. 63 odst. 2 Ústavy České republiky a § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, v souladu s čl. 10 odst. 2 Aktu o zavedení všeobecných přímých voleb členů Evropského parlamentu vydaného v Úředním listu L 278 dne 8. 10. 1976 a rozhodnutí Rady EU č. 78/639 ze dne 25. 7. 1978
vyhlašuji volby
do Evropského parlamentu a stanovím dny jejich konání na pátek 5. června 2009 a sobotu 6. června 2009.
Prezident republiky:
Klaus v. r.
Předseda vlády:
Topolánek v. r. |
Nařízení vlády č. 45/2009 Sb. | Nařízení vlády č. 45/2009 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb.
Vyhlášeno 11. 2. 2009, datum účinnosti 15. 2. 2009, částka 14/2009
* Čl. I - Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2010 (78/2010 Sb.)
45
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 26. ledna 2009,
kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb.
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2c odst. 2 písm. b) zákona, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V kalendářním roce je možné podat pouze jednu žádost o zařazení.“.
2.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
㤠3a
Převod zařazení z titulu integrovaná produkce do titulu ekologické zemědělství
(1)
Hodlá-li žadatel v průběhu příslušného pětiletého období převést zařazení v titulu integrovaná produkce s kulturou vinice nebo ovocný sad podle § 2 písm. a) bodu 2 a § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 do zařazení v titulu ekologické zemědělství podle § 2 písm. a) bodu 1, podá novou žádost o zařazení podle odstavce 2.
(2)
Podává-li žadatel žádost o zařazení podle odstavce 1, uvede v této žádosti
a)
všechny půdní bloky, popřípadě jejich díly zařazené do titulu integrovaná produkce s kulturou vinice nebo ovocný sad, včetně zařazené výměry,
b)
všechny půdní bloky, popřípadě jejich díly zařazené do titulu ekologické zemědělství, včetně zařazené výměry,
c)
snížení zařazené výměry půdního bloku, popřípadě jeho dílu včetně případného důvodu snížení podle § 5 odst. 5,
d)
zvýšení zařazené výměry půdního bloku, popřípadě jeho dílu,
e)
půdní bloky, popřípadě jejich díly, které dosud nebyly zařazeny do titulu integrovaná produkce s kulturou vinice nebo ovocný sad a žadatel je požaduje zařadit do titulu ekologické zemědělství.
(3)
Na žádost podanou podle odstavců 1 a 2 se uplatní podmínky stanovené v § 3 a 5 obdobně. Splní-li žadatel podmínky pro zařazení do titulu ekologické zemědělství podle § 7, nedokončení původního pětiletého období v titulu integrovaná produkce podle § 2 písm. a) bodu 2 a § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 se za porušení podmínek nepovažuje.
(4)
Podává-li žadatel v kalendářním roce žádost o zařazení podle odstavců 1 až 3, nelze v tomto kalendářním roce podat žádost o zařazení podle § 20 do titulu ekologické zemědělství a integrovaná produkce.“.
3.
V § 4 odst. 2 písm. c) se za slova „k tomuto nařízení“ vkládají slova „a v souladu s podmínkami minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin6a) uvedenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení“.
Poznámka pod čarou č. 6a zní:
„6a)
Bod 5.3.2.1 přílohy II nařízení Komise (ES) č. 1974/2006.“.
4.
V § 4 odst. 2 písm. d) se slova „používá tato hnojiva a“ zrušují.
5.
V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „používá tyto přípravky a“ zrušují.
6.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
§ 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb.
§ 19 vyhlášky č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.“.
7.
V § 4 odst. 2 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
8.
V § 5 odst. 5 písm. g) se slova „do 5 %“ nahrazují slovy „do 15 %“.
9.
V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Žadatel, který žádá o dotaci na kulturu sad, zajistí, aby průměrný počet životaschopných jedinců ovocných stromů, popřípadě ovocných keřů na 1 ha osázené plochy daným druhem dřeviny na půdním bloku, popřípadě jeho dílu, na který je požadována dotace, neklesl u
a)
jádrovin pod 200 kusů,
b)
peckovin a skořápkovin pod 150 kusů,
c)
bobulovin pod 800 kusů.“.
10.
V § 13 odstavec 12 zní:
„(12)
Fond poskytne dotaci v měně České republiky; sazba dotace podle odstavce 11 se přepočte podle směnného kurzu, který je uveřejněn v prvním Úředním věstníku Evropské unie vydaném v kalendářním roce, za který se platba poskytuje, a který je uveden k datu, které je nejblíže začátku tohoto kalendářního roku.“.
11.
V § 14 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až n) se označují jako písmena a) až m).
12.
V § 15 písm. a) se slova „porušení podmínky používání hnojiv7) nebo statkových hnojiv8) uvedené v § 4 odst. 2 písm. d), popřípadě“ a slova „vedení evidence hnojení9)“ zrušují.
13.
V § 15 písm. d) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 9; dotace se neposkytne na příslušný půdní blok, popřípadě jeho díl, na kterém bylo porušení zjištěno; výměra půdního bloku, popřípadě jeho dílu, na který Fond neposkytne dotaci podle tohoto bodu, se do zjištěné výměry podle předpisů Evropských společenství nezahrne,“.
14.
V § 15 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
porušení podmínky uvedené v § 4 odst. 2 písm. e), přičemž za porušení této podmínky se považuje nepředložení evidence o používání přípravků na ochranu rostlin10) v průběhu kontroly na místě35) nebo předložení takové evidence, ze které není možné zjistit plnění podmínky uvedené v § 8 odst. 4 písm. a), § 8 odst. 5 písm. a), § 8 odst. 5 písm. b), § 8 odst. 5 písm. e), nebo § 8 odst. 7 písm. d).“.
15.
§ 19 se zrušuje.
16.
V § 20 se odstavec 7 zrušuje.
17.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 79/2007 Sb.
Podmínky minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
Za podmínky minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin se považuje:
1.
podmínka stanovená v § 6 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 108/2008 Sb.,
2.
podmínka stanovená v § 11 odst. 2 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 108/2008 Sb.,
3.
podmínka stanovená v § 11 odst. 3 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 108/2008 Sb.,
4.
podmínka stanovená v § 12 písm. a) nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 108/2008 Sb.,
5.
podmínka stanovená v § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 156/1998 Sb., ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 9/2009 Sb.,
6.
podmínka stanovená v § 9 odst. 2 písm. d) zákona č. 156/1998 Sb., ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 9/2009 Sb.,
7.
podmínka stanovená v § 46 písm. a) bodech 1 a 5 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění zákona č. 131/2006 Sb.,
8.
podmínka stanovená v § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb.,
9.
podmínka stanovená v § 66 zákona č. 326/2004 Sb.,
10.
podmínka stanovená v § 86 odst. 3 zákona 326/2004 Sb., ve znění zákona č. 249/2008 Sb.,
11.
podmínka stanovená v § 86 odst. 4 zákona 326/2004 Sb., ve znění zákona č. 131/2006 Sb. a zákona č. 249/2008 Sb.
Podmínky uvedené v bodech 1 až 4 se uplatní i mimo oblasti stanovené v § 2 nařízení vlády č. 103/2003 Sb.“.
18.
V příloze č. 13 sloupci Výsadba u druhu zeleniny paprika roční se číslo „60 000“ nahrazuje číslem „30 000“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
Žádosti podané podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posoudí podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. února 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Úplné znění zákona č. 43/2009 Sb. | Úplné znění zákona č. 43/2009 Sb.
Úplné znění zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 11. 2. 2009, částka 13/2009
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
* § 1a - (1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
* § 2 - Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
* § 3 - (1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce.
* § 3a - (1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené
* § 3b - (1) K plnění úkolů podle § 2 na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6), je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, oprávněn uzavřít veřejnoprávní smlouvu se starostou j
* § 3c - (1) Starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav,
* Strážníci
* § 4 - (1) Strážníkem může být občan České republiky, který
* § 4a - Bezúhonnost
* § 4b - Spolehlivost
* § 4c - Zdravotní způsobilost
* § 4d - Odborná způsobilost
* § 4e - Osvědčení
* § 5 - Odnětí a zánik platnosti osvědčení
* § 5a - (1) Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce ode dne zahájení
* Povinnosti strážníků
* § 6 - (1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobo
* § 7 - (1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
* § 8 - (1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
* § 9 - (1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která je smluvní stranou veřejnoprávn
* § 10 - (1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
* Oprávnění strážníků
* § 11 - Oprávnění požadovat vysvětlení
* § 11a - (1) Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
* § 12 - Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
* § 12a - Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná ne
* § 13 - Oprávnění předvést osobu
* § 14 - Oprávnění odebrat zbraň
* § 15 - Oprávnění zakázat vstup na určená místa
* § 16 - Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
* § 17 - Oprávnění odejmout věc
* § 17a - (1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
* § 17b - Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do záchytné stanice podle zvláštního právního předpisu15a) i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a. Povinn
* § 17c - Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven
* Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
* § 18 - Donucovací prostředky
* § 18a - (1) Strážník je oprávněn použít pouta
* § 19 - Použití psa
* § 20 - Použití služební zbraně
* § 21 - Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
* § 22 - Zvláštní omezení
* § 23 - (1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2
* § 24 - Náhrada škody
* § 24a - (1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
* § 24b - (1) Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo ú
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 25 - (1) Policie bezodkladně oznámí obci zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu strážníka.
* § 26 - (1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před ne
* § 26a - Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
* § 27 - Působnost ministerstva
* Správní delikty
* § 27a - (1) Obec se dopustí správního deliktu tím, že pověří plněním úkolů obecní policie osobu, která nemá osvědčení, nebo nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
* § 28 - (1) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 3.
* § 28a - (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
* § 28b - zrušen
* § 29 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
43
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 553/1991 Sb.,
o obecní policii, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 67/1993 Sb., zákonem č. 163/1993 Sb., zákonem č. 82/1995 Sb., zákonem č. 153/1995 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 311/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 267/2006 Sb. a zákonem č. 274/2008 Sb.
ZÁKON
o obecní policii
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Obecní policiepolicie je orgánem obceobce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
(2)
Obecní policiepolicie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obceobce2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
(3)
Obecní policiepolicie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s PoliciíPolicií České republiky (dále jen „policiepolicie“), státními orgány a orgány územních samosprávných celků.
(4)
Obecní policiepolicie zřízená obcíobcí, která je městem3) nebo statutárním městem4), a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policiepolicie.
(5)
Obecní policiepolicie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obceobce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
§ 1a
(1)
Obecní policiepolicie je tvořena zaměstnanci obceobce zařazenými do obecní policiepolicie, kteří
a)
splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b)
splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c)
nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2)
Zaměstnanci obceobce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a)
vykonávat oprávnění strážníka,
b)
prokazovat příslušnost k obecní policiipolicii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 2
Obecní policiepolicie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
a)
přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
b)
dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
c)
dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obceobce,
d)
se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
e)
se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
f)
se podílí na prevenci kriminality v obciobci,
g)
provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích5) v obciobci,
h)
odhaluje přestupkypřestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obceobce,
i)
poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policiipolicii.
§ 3
(1)
Obecní policiipolicii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce.
(2)
Na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obceobce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policiepolicie určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
§ 3a
(1)
ObecObec nebo obceobce, které nezřídily obecní policiipolicii, mohou uzavřít s jinou obcíobcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policiipolicii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policiepolicie této obceobce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obceobce nebo obcíobcí, které obecní policiipolicii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlasu krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti ve správním řízení podle zvláštního zákona.
(3)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení obcíobcí, které jsou jejími smluvními stranami,
b)
určení rozsahu úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, které bude obecní policiepolicie vykonávat na území obceobce nebo obcíobcí, které obecní policiipolicii nezřídily a které jsou smluvními stranami této smlouvy, jakož i den, od kterého bude obecní policiepolicie tyto úkoly vykonávat,
c)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů podle písmena b).
(4)
ObecObec, která obecní policiipolicii nezřídila a je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, vydá strážníkovi obceobce druhé smluvní strany této smlouvy písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území.
§ 3b
(1)
K plnění úkolů podle § 2 na území obceobce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6), je starosta obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, oprávněn uzavřít veřejnoprávní smlouvu se starostou jiné obceobce o poskytnutí strážníků.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 obsahuje zejména
a)
názvy obcíobcí, které jsou účastníky veřejnoprávní smlouvy,
b)
právní titul pro uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1,
c)
počet poskytnutých strážníků,
d)
časový úsek, na který jsou strážníci poskytnuti,
e)
vymezení konkrétních úkolů plněných poskytnutými strážníky.
§ 3c
(1)
Starosta obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav,
a)
informuje před použitím poskytnutých strážníků hejtmana kraje, na jehož území se obecobec nachází,
b)
řídí činnost poskytnutých strážníků, pokud se starostové dotčených obcíobcí nedohodnou jinak.
(2)
Poskytnutí strážníci prokazují oprávnění k plnění úkolů podle § 2 na území obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, písemným potvrzením vydaným starostou uvedeným v odstavci 1.
(3)
Písemné potvrzení obsahuje
a)
identifikační číslo strážníka,
b)
název obceobce, k níž je strážník v pracovním poměru,
c)
informaci o dohodě starostů podle § 3b.
(4)
Platnost písemného potvrzení končí dnem skončení krizového stavu.
(5)
ObecObec podle odstavce 1 odpovídá za vzniklou škodu, pokud byla způsobena v souvislosti s výkonem práce poskytnutých strážníků.
Strážníci
§ 4
(1)
Strážníkem může být občan České republiky, který
a)
je bezúhonný,
b)
je spolehlivý,
c)
je starší 21 let,
d)
je zdravotně způsobilý,
e)
dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f)
má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
(2)
Jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obceobce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii; to neplatí, pokud rada obceobce svěří tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.
§ 4a
Bezúhonnost
(1)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten,
a)
kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
b)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
c)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízenítrestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
d)
kdo v čestném prohlášení podle odstavce 2 uvede nesprávné údaje nezbytné pro posouzení bezúhonnostibezúhonnosti.
(2)
BezúhonnostBezúhonnost uchazeče o zaměstnání strážníka podle odstavce 1 písm. a) se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. BezúhonnostBezúhonnost podle odstavce 1 písm. b) a c) prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců.
(3)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích (§ 4 odst. 2), do 15 dnů ode dne zahájení trestního stíhání písemně oznámit, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který jej vydal.
§ 4b
Spolehlivost
(1)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupkupřestupku
a)
na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
b)
na úseku obrany České republiky,
c)
proti veřejnému pořádku,
d)
proti občanskému soužití,
e)
proti majetku,
f)
na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství spáchaný tím, že úmyslně neoprávněně zasáhl do výkonu práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovil zvěř nebo chytal ryby v době hájení,
g)
na úseku všeobecné vnitřní správy spáchaný tím, že porušil povinnost nebo nedodržel zákaz stanovený právními předpisy na úseku zbraní a střeliva podle zvláštního právního předpisu7), nebo
h)
podle § 28 odst. 1 nebo 2,
jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupekpřestupek, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupkupřestupku podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupkůpřestupků uvedených v odstavce 1 nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupkůpřestupků spáchaných týmž pachatelem.
(3)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, kdo uvedl nesprávné údaje v čestném prohlášení podle odstavce 4.
(4)
Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců.
(5)
Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích (§ 4 odst. 2), do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupkupřestupku uvedeného v odstavci 1.
(6)
K oznámení podle odstavce 5 se připojí kopie rozhodnutí o přestupkupřestupku.
§ 4c
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotní způsobilost posuzuje lékař závodní preventivní péče.
(2)
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.
§ 4d
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost čekatele a strážníka ověřuje zkušební komise ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 5.
(2)
Přihlášku ke zkoušce podává obecobec.
(3)
ObecObec je povinna zabezpečit školení
a)
čekatele před první zkouškou do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru,
b)
strážníka před každou zkouškou, a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení ve specializovaném školicím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo v obdobném zařízení obecní policiepolicie.
(4)
ObecObec je povinna zabezpečit výcvik čekatele a strážníka k používání služební zbraně a donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v zařízeních podle odstavce 3. Na základě dohody mezi obcíobcí a policiípolicií může výcvik provést policiepolicie. Zařízení podle odstavce 3 nebo policiepolicie vydá čekateli nebo strážníkovi potvrzení o vykonání výcviku, které je podmínkou, aby čekatel nebo strážník mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady výcviku hradí obecobec.
(5)
Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí
a)
písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policiepolicie,
b)
ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti aplikace teoretických znalostí.
(6)
Čekatel nebo strážník úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou částí zkoušky.
(7)
Pokud čekatel nebo strážník neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol o zkoušce obciobci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel a strážník je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obciobci nejméně 15 dnů předem.
(8)
V případě, že čekatel nebo strážník ani při druhém opakování zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.
(9)
Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obceobce dospěje k důvodné pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení odstavců 7 a 8 se v tomto případě použijí obdobně.
(10)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka,
b)
zkušební řád,
c)
náležitosti přihlášky ke zkoušce,
d)
rozsah výcviku čekatele a strážníka,
e)
náležitosti protokolu o zkoušce.
§ 4e
Osvědčení
(1)
Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 3 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku.
(2)
Dojde-li ke změně osobních údajůosobních údajů strážníka obsažených v osvědčení nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka k jiné obciobci, ministerstvo vydá na žádost strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajůosobních údajů nebo změny názvu příslušné obceobce do 15 dnů ode dne jejich oznámení.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti osvědčení.
§ 5
Odnětí a zánik platnosti osvědčení
(1)
Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi, který přestal splňovat podmínky
a)
bezúhonnostibezúhonnosti,
b)
spolehlivosti,
c)
zdravotní způsobilosti, nebo
d)
odborné způsobilosti.
(2)
Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti podle § 4d odst. 9.
(3)
Platnost osvědčení zaniká
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství České republiky, způsobilosti k právním úkonům nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
b)
uplynutím doby uvedené v § 4e odst. 1 větě první,
c)
skončením pracovního poměru strážníka. To neplatí, navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka. ObecObec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit skončení pracovního poměru ministerstvu, nebo
d)
neuspěním u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d.
§ 5a
(1)
ObecObec může převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obceobce ode dne zahájení
a)
trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činutrestného činu zakládajícího ztrátu bezúhonnostibezúhonnosti podle § 4a, nebo
b)
správního řízení o odnětí osvědčení,
a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v trestním nebo správním řízení.
(2)
Neprokáží-li se skutečnosti zakládající ztrátu bezúhonnostibezúhonnosti podle § 4a nebo důvody pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2, obecobec převede strážníka zpět k výkonu práce strážníka. Plat strážníka se doplatí za dobu, po kterou byl převeden k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obceobce podle odstavce 1.
(3)
ObecObec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obceobce, pokud neuspěje
a)
při výcviku podle § 4d odst. 4 nebo při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 8, a to do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky, nebo
b)
při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 9, a to do doby úspěšného vykonání zkoušky.
Povinnosti strážníků
§ 6
(1)
Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policiepolicie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
(2)
Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
(3)
Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.
§ 7
(1)
Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupekpřestupek či jiný správní delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)
Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupekpřestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policiipolicii průkazem obecní policiepolicie.
(3)
Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policiipolicii průkazem obecní policiepolicie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením „obecní policiepolicie“ nebo „městská policiepolicie“ (§ 1 odst. 4). Průkazem obecní policiepolicie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.
(4)
Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(5)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policiepolicie.
§ 8
(1)
Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
a)
je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b)
k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c)
je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.
(2)
Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.
§ 9
(1)
Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policiipolicii stejnokrojem s odznakem obecní policiepolicie, identifikačním číslem a názvem obceobce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obceobce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a, prokáže se na požádání rovněž zmocněním této obceobce; při zákroku, který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí.
(2)
Odznak obecní policiepolicie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo pod odznakem obecní policiepolicie. Nášivka s názvem obceobce se nosí na záloktí levého rukávu.
(3)
Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie musí obsahovat jednotné prvky. Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem8).
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor odznaku obecní policiepolicie,
b)
jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie.
§ 10
(1)
Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policiipolicii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čintrestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činutrestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
(2)
Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.
(3)
Oznámení podle odstavců 1 až 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.
Oprávnění strážníků
§ 11
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1)
Strážník je oprávněn
a)
požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupkupřestupku nebo jiného správního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci,
b)
vyzvat osobu podle písmena a), aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení,
c)
vyzvat osobu podle písmena a), aby předložila doklady potřebné ke zjištění skutečností podle písmena a).
(2)
Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15 let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce.
(3)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(4)
Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupekpřestupek.
(5)
Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(6)
Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
(7)
Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje obecobec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání, anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle zvláštních předpisů9).
(8)
Nárok na náhradu podle odstavce 7 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(9)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
(10)
Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu.
(11)
O předvedení sepíše strážník úřední záznam.
§ 11a
(1)
Obecní policiepolicie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
a)
policiepolicie o
1.
hledaných a pohřešovaných osobách a věcech,
2.
odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel,
3.
totožnosti osob, které byly předvedeny na policiipolicii podle § 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b)
obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností o
1.
totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obceobce spáchán přestupekpřestupek,
2.
řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku na území obceobce,
3.
osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu8a),
4.
totožnosti občana obceobce, kde obecní policiepolicie plní úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona,
c)
obecních úřadů o
1.
psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obceobce o místním poplatku ze psů,
2.
povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obceobce,
3.
povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství v obciobci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obceobce o místním poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství.
(2)
Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povinen je obecní policiipolicii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. V případě, že na straně obecní policiepolicie a dožádaných orgánů podle odstavce 1 jsou splněny technické podmínky, lze v případě, že dožádaný orgán je zároveň správcem informačního systému, údaje poskytnout způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3)
Jestliže mají údaje uvedené v odstavci 1 povahu osobních údajůosobních údajů, poskytne je dožádaný orgán pouze v rozsahu nezbytně nutném ke ztotožnění osoby uvedené v § 12 odst. 1.
§ 12
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)
Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, rodného čísla a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
(2)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a)
jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policiepolicie,
b)
jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku či jiného správního deliktu,
c)
jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d)
jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policiípolicií nebo osoby pohřešované,
e)
na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
f)
jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e),
g)
jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činutrestného činu, přestupkupřestupku nebo jiného správního deliktu.
(3)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.
(4)
Strážník je oprávněn údaje zjištěné podle odstavce 1 poskytnout osobě podle odstavce 2 písm. e).
§ 12a
Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policiepolicie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 13
Oprávnění předvést osobu
(1)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat.
(2)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policiípolicií nebo osobou pohřešovanou.
(3)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, která přes opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání zabránit.
(4)
Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obceobce podle zvláštních předpisů10).
(5)
O předvedení se sepíše úřední záznam. Obecní policiepolicie osoby předvedené podle odstavců 2 a 3 předá policiipolicii k dalšímu opatření. Převzetí osoby potvrdí policiepolicie strážníkovi v úředním záznamu nebo v potvrzení o převzetí.
§ 14
Oprávnění odebrat zbraň
(1)
Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a tuto odebrat.
(2)
Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle věty první nebo podle odstavce 1, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zvláštního zákona7) předá strážník nejbližšímu útvaru policiepolicie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty druhé.
(3)
Zbraní podle odstavců 1 a 2 se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším12).
(4)
Zbraň odebranou podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zvláštního zákona7), je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policiipolicii; o odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam.
(5)
Jestliže pominuly důvody pro odebrání zbraně podle odstavce 1 nebo 2 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policiepolicie, a jde-li o střelnou zbraň podléhající registraci podle zvláštního zákona7), u útvaru policiepolicie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.
§ 15
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1)
Vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policiepolicie, je strážník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení zdraví nebo života. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obceobce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policiepolicie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policiepolicie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.
(2)
Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů13).
§ 16
Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
(1)
Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen „byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2)
Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(4)
O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.
§ 17
Oprávnění odejmout věc
(1)
Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupkupřestupku může být vysloveno její propadnutí14) nebo může být zabrána15).
(2)
Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupkupřestupku.
(3)
O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci. Odňatou nebo vydanou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupkupřestupku rozhodnout.
§ 17a
(1)
Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
a)
které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
b)
které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c)
které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d)
je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranstvíveřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupkupřestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5.
(4)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a)
tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
b)
je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5)
Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.
(6)
Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policiípolicií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(7)
Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích.
§ 17b
Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do záchytné stanice podle zvláštního právního předpisu15a) i mimo území obceobce, která zřídila obecní policiipolicii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze vůči přepravované osobě v rozsahu nezbytném pro zajištění této přepravy.
§ 17c
Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven
Strážník je při plnění úkolů obecní policiepolicie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách15d) v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.
Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
§ 18
Donucovací prostředky
(1)
Donucovacími prostředky jsou
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy,
b)
slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)
obušek a jiný úderný prostředek,
d)
pouta,
e)
úder služební zbraní,
f)
hrozba namířenou služební zbraní,
g)
varovný výstřel ze služební zbraně,
h)
technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.
(3)
Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy „jménem zákona“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků; to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4)
O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(5)
Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
§ 18a
(1)
Strážník je oprávněn použít pouta
a)
při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b)
při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona10), která klade odpor, nebo
c)
proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka.
(2)
V případě podle odstavce 1 písm. c) může strážník omezit možnost volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout. Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána policiipolicii, nejdéle však 2 hodiny.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník použít v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení § 17a.
§ 19
Použití psa
(1)
Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.
(2)
Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policiípolicií.
§ 20
Použití služební zbraně
(1)
Strážník je oprávněn použít služební zbraň
a)
za podmínek nutné obrany16) nebo za podmínek krajní nouze17),
b)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet.
(2)
Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(3)
Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zvláštního zákona7) obecobec.
(4)
Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(5)
Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
(1)
Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2)
Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.
(3)
O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policiipolicii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.
§ 22
Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, psa, úderu služební zbraní, hrozby namířenou služební zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraně a služební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.
§ 23
(1)
Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie.
(2)
Starosta, jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie o použití služební zbraně.
§ 24
Náhrada škody
(1)
ObecObec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2)
ObecObec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). ObecObec se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(3)
ObecObec odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.
(5)
ObecObec odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policiipolicii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.
§ 24a
(1)
Obecní policiepolicie zpracovává osobní údajeosobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
(2)
Obecní policiepolicie poskytuje osobní údajeosobní údaje podle odstavce 1 policiipolicii, orgánům obceobce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.
(3)
Obecní policiepolicie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní údajeosobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.
(4)
Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů nejsou dotčena.
§ 24b
(1)
Obecní policiepolicie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.
(2)
Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policiepolicie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 25
(1)
PoliciePolicie bezodkladně oznámí obciobci zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání trestného činutrestného činu strážníka.
(2)
Soudy a státní zastupitelství bezodkladně poskytují ministerstvu kopie rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnostibezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1.
§ 26
(1)
Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policiepolicie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policiepolicie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
(2)
Každý, koho obecní policiepolicie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.
§ 26a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 27
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo
a)
ověřuje odborné předpoklady strážníka,
b)
vydává a odnímá osvědčení,
c)
vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů týkající se
1.
protokolů o zkoušce,
2.
přihlášek čekatelů a strážníků ke zkoušce,
3.
strážníků,
4.
osvědčení,
5.
zřízených a zrušených obecních policiípolicií,
6.
počtu strážníků,
7.
činnosti obecních policiípolicií.
(2)
Ministerstvo vykonává dozor nad
a)
odbornou způsobilostí strážníka k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto nebo jiného zákona,
b)
dodržováním stanovených jednotných prvků stejnokroje strážníka nebo označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie.
(3)
Při výkonu dozoru je ministerstvo oprávněno vyžadovat od obceobce poskytnutí údajů potřebných pro výkon dozoru.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah statistických údajů a způsob jejich poskytování [§ 2 písm. i)].
Správní delikty
§ 27a
(1)
ObecObec se dopustí správního deliktu tím, že pověří plněním úkolů obecní policiepolicie osobu, která nemá osvědčení, nebo nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie obsahovaly jednotné prvky.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.
§ 28
(1)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 3.
(2)
Čekatel nebo strážník se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4b odst. 5.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policiepolicie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo
b)
neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení používané na motorových vozidlech a dalších dopravních prostředcích obecní policiepolicie, anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 2 pokutu do 5 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 3 pokutu do 3 000 Kč.
§ 28a
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikt podle § 27a v prvním stupni projednává ministerstvo; přestupekpřestupek obecobec.
(5)
Pokuta za správní delikty je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
§ 28b
zrušen
Příloha k zákonu se zrušuje.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
* * *
1.
Zákon č. 67/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nabyl účinnosti dnem 1. března 1993.
2.
Zákon č. 163/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 26/1993 Sb. a zákona č. 67/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.
3.
Zákon č. 82/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. června 1995.
4.
Zákon č. 153/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 1995.
5.
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
6.
Zákon č. 311/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
7.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
8.
Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
9.
Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
2)
§ 14 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
3)
§ 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4)
§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a)
§ 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.
5)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb.
5a)
§ 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
6)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
8a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 42 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
11)
§ 76 odst. 2 trestního řádu.
12)
§ 89 odst. 5 trestního zákona.
13)
Např. § 20 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
14)
§ 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
15)
§ 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
15a)
§ 16 odst. 9 a § 17 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
15d)
§ 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 13 trestního zákona.
17)
§ 14 trestního zákona.
19)
§ 89 odst. 11 trestního zákona. |
Úplné znění zákona č. 42/2009 Sb. | Úplné znění zákona č. 42/2009 Sb.
Úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 11. 2. 2009, částka 13/2009
* ČÁST PRVNÍ - POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 185 až 188)
* ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 189 — § 190)
42
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 140/2001 Sb., zákonem č. 151/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 222/2003 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 428/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb., zákonem č. 230/2006 Sb., zákonem č. 170/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 129/2008 Sb., zákonem č. 140/2008 Sb., zákonem č. 274/2008 Sb. a zákonem č. 382/2008 Sb.
ZÁKON
o pobytu cizinců na území České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.
(2)
Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b).
(3)
Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie1b) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím1c) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), pokud tato smlouva nestanoví jinak.
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon se nevztahuje na cizince, který
a)
požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak,
b)
pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území3),
c)
požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.
HLAVA II
VSTUP NA ÚZEMÍ
§ 3
(1)
Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.
(2)
Hraničním přechodem se rozumí
a)
místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,
b)
mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu3b), pokud splňuje tyto podmínky:
1.
bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu4) a
2.
provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu3b),
c)
vnitřní hranice3b), nebo
d)
prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.
§ 4
(1)
Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b).
(2)
PoliciePolicie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.
(3)
Provádí-li policiepolicie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.
§ 5
(1)
Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1).
(2)
Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1) a dále je na požádání povinen
a)
vyplnit a podepsat hraniční průvodku,
b)
strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji.
(3)
Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je
a)
přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5),
b)
přes území provážen (§ 152), nebo
c)
na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství.
(5)
Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policiipolicii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.
(6)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policiipolicii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.
§ 6 až 8
zrušeny
§ 9
Odepření vstupu na území
(1)
PoliciePolicie odepře cizinci vstup na území, jestliže
a)
nemá platný cestovní doklad,
b)
předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu,
c)
nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu,
d)
nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území,
e)
nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území,
f)
je nežádoucí osobou (§ 154),
g)
je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,
h)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,
i)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo
j)
je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (§ 182a odst. 1) (dále jen „závažná nemoc“).
(2)
Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policiepolicie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j).
(3)
PoliciePolicie odepře vstup na území
a)
občanu Evropské unie,
1.
nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5,
2.
předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu,
3.
je-li důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,
4.
je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
5.
je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2) potvrdí, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo narušit veřejný pořádek,
b)
rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie,
1.
z důvodů uvedených v písmenu a),
2.
nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k pobytu,
3.
je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm narušit veřejný pořádek,
4.
je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, potvrdí, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo narušit veřejný pořádek.
(4)
PoliciePolicie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policiepolicie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(5)
Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí.
§ 10 až 11a
zrušeny
§ 12
Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území
(1)
Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje
a)
dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo
b)
předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.
(2)
Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat
a)
výpisem z účtu vedeného v bancebance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b)
jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
(3)
Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.
§ 13
Prostředky k pobytu na území
(1)
Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením
a)
peněžních prostředků alespoň ve výši
1.
0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
2.
15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima,
3.
50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
b)
dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.
(2)
Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat
a)
výpisem z účtu vedeného v bancebance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b)
jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
(3)
Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(4)
Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.
§ 14
Hraniční průvodka
Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území.
§ 15
Pozvání
V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady
a)
spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
b)
spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
c)
spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,
d)
spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.
§ 15a
(1)
Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho
a)
manžel,
b)
rodič, jde-li o občana Evropské unie1b) mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti,
c)
dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a
d)
nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.
(2)
Je-li účelem pobytu občana Evropské unie1b) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.
(3)
Za nezaopatřenou osobu podle odstavce 1 písm. d) se považuje občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který
a)
se soustavně připravuje na budoucí povolání,
b)
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c)
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4)
Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že
a)
je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud
1.
ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,
2.
je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo
3.
se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo
b)
má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.
(5)
Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a).
HLAVA III
PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území
§ 16
(1)
Cizinec pobývá na území přechodně
a)
po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policiípolicií odepřen vstup na území,
b)
po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo
c)
ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).
(2)
Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.
§ 17
Cizinec může pobývat na území přechodně
a)
bez víza,
b)
na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza,
c)
na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo
d)
na základě výjezdního příkazu.
§ 17a
Krátkodobá víza
Krátkodobým vízem je
a)
letištní vízum – vízum typu A,
b)
průjezdní vízum – vízum typu B,
c)
vízum k pobytu do 90 dnů – vízum typu C,
d)
vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „jednotné schengenské vízum“).
§ 17b
Dlouhodobá víza
Dlouhodobým vízem je
a)
vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D,
b)
vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „dlouhodobé vízum smluvních států“).
Díl 2
Přechodný pobyt na území bez víza
§ 18
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,
a)
stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak,
b)
stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)],
c)
je-li občanem Evropské unie1b),
d)
je-li
1.
ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,
2.
umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,
3.
mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu,
4.
držitelem dokladu o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
5.
žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu,
6.
rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem dokladu o povolení přechodného nebo trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo
7.
držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“) a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo
e)
je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b), jehož vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce.
§ 19
Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu
(1)
Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policiepolicie ukončí, jestliže cizinec
a)
úmyslně ohrozil veřejný pořádek,
b)
poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,
c)
pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policiepolicie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j),
d)
na žádost policiepolicie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180),
e)
na žádost policiepolicie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, nebo
f)
na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(2)
Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.
(3)
PoliciePolicie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policiepolicie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštění“).
Díl 3
Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza
§ 20 a 21
zrušeny
Průjezdní vízum
§ 22
(1)
Průjezdní vízum uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“) na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.
(2)
Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu.
(3)
Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců.
(4)
Průjezdní vízum
a)
jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,
b)
obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,
c)
bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.
(5)
Žádost o udělení průjezdního víza lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie.
(6)
Žádost o udělení průjezdního víza je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie1b). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie.
§ 23
Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza
(1)
K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a)
cestovní doklad,
b)
vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
c)
prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,
d)
fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,
e)
na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(2)
Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec povinen dále prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá doklad o cestovním zdravotním pojištění a fotografii.
(3)
Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen k žádosti o udělení průjezdního víza předložit pouze cestovní doklad, doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a fotografie.
Letištní vízum
§ 24
(1)
Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2)
Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce.
(3)
Letištní vízum
a)
jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,
b)
obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.
(4)
Cizinec, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat pouze na základě uděleného letištního víza.
(5)
Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.
§ 25
Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza
K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
c)
fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,
d)
letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.
Vízum k pobytu do 90 dnů
§ 26
(1)
Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.
(2)
Doba platnosti víza podle odstavce 1 se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 2 roky.
(3)
Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové, ke dvěma vstupům nebo vícenásobné.
(4)
Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce.
(5)
Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie.
(6)
Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie1b). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie.
(7)
Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.
§ 26a
zrušen
§ 27
Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů
(1)
K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a)
cestovní doklad,
b)
fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,
c)
policiípolicií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,
d)
doklad prokazující zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12),
e)
lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí,
f)
další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.
(2)
K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání8) vydané Úřadem práce České republiky, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.
(3)
K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), povinen předložit dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu, a na požádání náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e).
(4)
Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza ke dvěma vstupům nebo víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.
(5)
Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů předložit pouze cestovní doklad, doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a fotografie.
§ 28
Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevztahuje na případy uvedené v § 180i odst. 2. Cizinec je dále na požádání povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie.
§ 29
Prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum
(1)
PoliciePolicie na žádost cizince prodlouží platnost víza k pobytu do 90 dnů a dobu pobytu na toto vízum, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. PoliciePolicie na žádost cizince prodlouží platnost průjezdního víza a dobu pobytu na toto vízum, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle odstavce 4. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 3 měsíce.
(2)
Dobu pobytu podle odstavce 1 nelze prodloužit, pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo shledá-li policiepolicie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).
(3)
K žádosti o prodloužení platnosti víza k pobytu do 90 dnů a doby pobytu na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2, s výjimkou fotografií, a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.
(4)
K žádosti o prodloužení platnosti průjezdního víza a doby pobytu na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 23 odst. 1, s výjimkou fotografií.
(5)
PoliciePolicie na žádost cizince prodlouží platnost letištního víza, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle § 25, s výjimkou fotografie. Doba prodloužené platnosti víza se stanoví tak, aby doba pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území nepřekročila 3 měsíce. Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud nebyly shledány důvody hodné zřetele.
Jednotné schengenské vízum
§ 29a
Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou
(1)
Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států,
b)
není důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,
c)
Česká republika je cílem jeho cesty, nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí,
d)
cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států, a
e)
cizinec předloží náležitosti k udělení požadovaného druhu víza (§ 23, 25 a § 27 odst. 1 a 2); jde-li o udělení víza podle § 26, předloží také doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění8c), z něhož lze uhradit náklady v rozsahu podle § 180i odst. 1 po dobu pobytu na území všech smluvních států a má-li být vízum uděleno ke dvěma vstupům nebo jako vícenásobné, cizinec dále předloží čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území smluvních států bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.
(2)
Celková doba pobytu cizince na území smluvních států nesmí překročit 3 měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území těchto států.
(3)
Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, může Česká republika v souladu s mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a předpisy, vydanými na jejich základě8d), omezit územní platnost jednotného schengenského víza. Orgán, který takové vízum udělil, oznámí tuto skutečnost ostatním smluvním státům.
(4)
Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem v zastoupení České republiky je považováno za vízum vydané Českou republikou.
§ 29b
Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem
(1)
Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území po dobu v něm vyznačenou, pokud z jeho územní platnosti není Česká republika vyloučena.
(2)
PoliciePolicie nebo Ministerstvo zahraničních věcí může u jednotného schengenského víza vydaného jiným smluvním státem
a)
prodloužit platnost a dobu pobytu na jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 29,
b)
omezit jeho platnost na dobu odpovídající předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13), nebo
c)
zrušit jeho platnost, pokud jeho držitel přestal splňovat některou z podmínek pro jeho udělení.
(3)
PoliciePolicie nebo Ministerstvo zahraničních věcí o provedení změny nebo zrušení platnosti jednotného schengenského víza podle odstavce 2 informují orgán smluvního státu, který vízum udělil.
Díl 4
Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu
Oddíl 1
Vízum k pobytu nad 90 dnů
§ 30
(1)
Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policiepolicie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.
(2)
Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 anebo § 42g nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).
(3)
Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 anebo § 42g nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit policiipolicii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 anebo § 42g nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.
(5)
PoliciePolicie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3.
(6)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), pokud plnění účelu tohoto pobytu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce.
§ 31
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
(1)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující účel pobytu na území,
c)
prostředky k pobytu na území (§ 13),
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince.
(2)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d) a e). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu8e) podmínkou výkonu zaměstnání.
(3)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), povinen předložit
a)
dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu,
b)
náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a e),
c)
písemné vyjádření výzkumné organizace (§ 42f odst. 1) o účelu jeho pobytu na území a
d)
na požádání doklady uvedené v odstavci 5.
(4)
Povinnost předložit doklad potvrzující účel pobytu na území, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f), se považuje za splněnou, pokud cizinec v žádosti uvede číslo jednací ohlášení živnostiživnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostživnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal.
(5)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit
a)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,
b)
lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(6)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
§ 32
zrušen
§ 33
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
PoliciePolicie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,
a)
kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,
b)
který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízenítrestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,
c)
který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo
d)
který podal žalobu proti rozhodnutí policiepolicie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.
(2)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území policiipolicii.
(3)
PoliciePolicie dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policiepolicie.
(5)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policiepolicie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; jde-li o udělení víza podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo podle odstavce 3, dobu platnosti stanoví na 6 měsíců.
(6)
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policiepolicie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.
§ 34
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,
b)
ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,
c)
fotografie,
d)
doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),
e)
doklad o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. c),
f)
doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).
§ 35
Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů
(1)
Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policiepolicie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.
(2)
K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Cizinec je dále povinen na žádost policiepolicie předložit v případě změny podoby i fotografie.
(3)
Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).
§ 36
Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost policiepolicie i fotografie.
(2)
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost policiepolicie předložit i fotografie.
(3)
Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).
§ 37
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů
(1)
PoliciePolicie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec
a)
byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu,
b)
neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
c)
o zrušení platnosti víza požádá.
(2)
PoliciePolicie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
a)
cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady,
b)
cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
c)
policiepolicie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a
1.
cizinec ve lhůtě stanovené policiípolicií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2.
ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policiipolicii nepožádá,
d)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,
e)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,
f)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, anebo
g)
cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
PoliciePolicie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 38
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování.
(2)
PoliciePolicie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek; jedná-li se o zrušení platnosti víza uděleného podle § 33 odst. 3, policiepolicie požádá ministerstvo o závazné stanovisko9b) k zániku důvodů znemožňujících vycestování.
(3)
PoliciePolicie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 39
Dlouhodobé vízum smluvních států
(1)
Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti.
(2)
Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti.
Oddíl 2
Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum
§ 40
(1)
Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(2)
Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(3)
K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie; před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
(4)
Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.
§ 41
Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza
Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.
Oddíl 3
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
§ 42
Povolení k dlouhodobému pobytu
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen „rodinný příslušník výzkumného pracovníka“). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
(4)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4 se podává policiipolicii a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu. Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu policiipolicii je dále oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.
(6)
Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.
§ 42a
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je
a)
manželem cizince s povoleným pobytem,
b)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem,
c)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem,
d)
nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,
e)
rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,
f)
osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s cizincem, kterému bylo vydáno povolení k pobytu podle § 42g, je oprávněn podat cizinec uvedený v odstavci 1 písm. a) až d) nebo cizinec, který je zletilým nezaopatřeným dítětem, které se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže samo postarat.
(3)
Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny.
(4)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.
(5)
V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policiipolicii.
(6)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže
a)
cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,
b)
cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců a je držitelem povolení vydaného podle § 42g odst. 3 písm. a), nebo po dobu nejméně 1 roku a je držitelem povolení vydaného podle § 42g odst. 3 písm. b),
c)
manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území,
d)
nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2),
e)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f).
(7)
V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.
§ 42b
Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),
b)
doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,
c)
souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit,
d)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet
1.
částek životních minim9d) členů rodiny a
2.
nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny.
(2)
Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 5.
(4)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
§ 42c
Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat rezident jiného členského státu Evropské unie, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území policiipolicii. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit
a)
doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie,
b)
doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2,
c)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu,
d)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c), a
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5.
(4)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.
(6)
Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2, doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.
§ 42d
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.
(2)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen
a)
předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b)
předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý,
c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,
d)
na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
§ 42e
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je
a)
pravděpodobnou obětíobětí trestného činutrestného činu obchodování s lidmi9h), nebo
b)
osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k neoprávněnému pobytu na území9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území
za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení na trestním řízenítrestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu.
(2)
Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2).
(4)
K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je
a)
manželem,
b)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo
c)
z důvodu nezpůsobilosti k právním úkonům rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče
cizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie.
(6)
Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, nebo žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince.
§ 42f
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu8a) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j). Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu9j).
(2)
V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území policiipolicii.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit
a)
dohodu o hostování9j),
b)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a e),
c)
písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a
d)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 5.
(4)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
(5)
Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
§ 42g
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) je oprávněn podat cizinec uvedený v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e), je-li účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty9l), splňuje-li požadované vzdělání a popřípadě odbornou způsobilost k výkonu povolání.
(2)
Žádost o vydání zelené karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání zelené karty podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území
a)
na zelenou kartu a podává žádost ve lhůtě podle § 46e odst. 3,
b)
na zelenou kartu nejméně 1 rok, nebo
c)
nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; do této doby se započítává doba pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu, prokáže-li, že získal zaměstnání na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty.
(3)
Zelená karta je vydávána
a)
pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál9l) – typ „A“,
b)
pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen – typ „B“,
c)
pro ostatní pracovníky – typ „C“.
(4)
Ministerstvo rozhodne o vydání zelené karty na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, splňuje-li cizinec požadované vzdělání a popřípadě mu je uznána odborná způsobilost k výkonu povolání, na základě stanoviska zastupitelského úřadu, případně stanovisek dalších úřadů, zejména Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví.
(5)
Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vydání zelené karty.
(6)
Zastupitelský úřad své stanovisko a záznam z pohovoru, byl-li se žadatelem proveden, zasílá ministerstvu společně se žádostí cizince o vydání zelené karty; ostatní úřady stanoviska zasílají neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jsou o stanovisko požádány.
(7)
Ministerstvo, nepřihlédne-li k nedoporučujícímu stanovisku zastupitelského úřadu nebo jiného úřadu k vydání zelené karty, tuto skutečnost ještě před rozhodnutím ve věci s příslušným úřadem projedná. Stanoviska zastupitelského úřadu a dalších úřadů se žadateli ani jeho právnímu zástupci nezpřístupňují.
(8)
Ministerstvo v zelené kartě v rubrice typ povolení vyznačí záznam „ZELENÁ KARTA – A, B nebo C“.
(9)
Zelená karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání po dobu v ní uvedenou.
(10)
Na vydání zelené karty není právní nárok. Ministerstvo zelenou kartu nevydá z důvodů uvedených v § 56 a dále, pokud cizinec není uveden v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e), nebo podal žádost o její vydání na pracovní pozici, která není uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, anebo je v této evidenci záznam, že zelená karta na danou pozici již byla vydána, nebo cizinec neprokázal splnění podmínky vzdělání a popřípadě odborné způsobilosti požadované pro konkrétní pracovní pozici.
(11)
Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání zelené karty na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty písemně informuje zaměstnavatele o tom, že žádosti cizince bylo vyhověno; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní příslušnost cizince, datum vyhovění žádosti a označí pracovní pozici, pro kterou bude zelená karta vydána. Ministerstvo dále písemně informuje zaměstnavatele o čísle zelené karty vydané cizinci a o datu jejího převzetí.
(12)
Cizinec je povinen před nástupem do zaměstnání osobně převzít na ministerstvu zelenou kartu, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území.
§ 42h
Náležitosti k žádosti o vydání zelené karty
(1)
K žádosti je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a e),
b)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5 písm. b),
c)
doklady k prokázání vzdělání a odborné kvalifikace pro pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, na kterou cizinec žádá zařadit.
(2)
K žádosti nebo za pobytu na území nejdéle do 2 měsíců ode dne vstupu je cizinec dále na požádání povinen předložit náležitost podle § 31 odst. 5 písm. a).
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zelené karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
§ 43
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policiepolicie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
§ 44
(1)
PoliciePolicie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 78; v průkazu policiepolicie vyznačí účel pobytu.
(2)
Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území (§ 42d) anebo za účelem vědeckého výzkumu na území (§ 42f) na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policiipolicii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, nabývá právní moci dnem jeho převzetí.
(3)
Na průkaz o povolení k pobytu se § 79 odst. 2 a § 81 vztahují obdobně.
(4)
Povolení k dlouhodobému pobytu policiepolicie vydává s dobou platnosti
a)
potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok,
b)
1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu,
c)
odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,
d)
2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,
e)
odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání,
f)
odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,
g)
odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d,
h)
odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi, nebo
i)
2 roky v ostatních případech.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.
(6)
Zelená karta se vydává s platností na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však
a)
na 3 roky, jde-li o typ „A“,
b)
na 2 roky, jde-li o typ „B“,
c)
na 2 roky, jde-li o typ „C“.
§ 44a
(1)
Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to
a)
na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,
b)
nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až i),
c)
na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),
d)
na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),
e)
na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však o 3 roky, jde-li o zelenou kartu podle § 44 odst. 6 písm. a) nebo b).
(2)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení neprodlužuje.
(3)
Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a 7 a § 47 vztahuje obdobně.
(4)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).
(5)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7 nebo 8. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen v případech, kdy se podle zvláštního právního přepisu nevyžaduje povolení k zaměstnání9m), předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).
(6)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen
a)
předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b)
předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem,
c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,
d)
předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.
(7)
Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie.
(8)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka.
(9)
Žádost o prodloužení platnosti zelené karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad, pracovní smlouvu na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zelené karty, a v případě změny podoby i fotografie. Na požádání je povinen předložit doklad o zajištění ubytování na území a lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(10)
Platnost zelené karty typu „C“ se neprodlužuje.
§ 45
(1)
Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policiipolicii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2.
(2)
Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat policiipolicii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.
(3)
Cizinec, kterému byla vydána zelená karta, je oprávněn po 1 roce pobytu na území požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.
(4)
Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat policiipolicii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže
a)
ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo
b)
k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(5)
Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky.
(6)
K žádosti podle odstavce 4 nebo 5 je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 4 nebo 5,
c)
doklad o zajištění ubytování na území,
d)
doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,
e)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, je-li cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), nebo prokáže-li úhradu nákladů zdravotní péče jiným způsobem,
f)
fotografie.
(7)
Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 4 nebo 5 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.
(8)
Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat policiipolicii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. PoliciePolicie dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c).
§ 46
(1)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
(2)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.
(3)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), h) a i), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1.
(4)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.
(5)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), h) a i), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.
(6)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o povolení k zaměstnání nebo rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).
(7)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu9n) jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.
(8)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f) je cizinec povinen předložit živnostenský list nebo koncesní listinu anebo potvrzení vydané živnostenským úřadem prokazující, že cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti, a náležitosti podle odstavce 7 a § 31 odst. 1 písm. a) a c) až e).
(9)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, vydaného cizinci s povolením k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu8e), jehož pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, a cizinec ke dni skončení pracovního poměru na území pobýval za účelem zaměstnání
a)
po dobu alespoň 1 roku, pokud tato doba bezprostředně předcházela skončení pracovního poměru, nebo
b)
po dobu kratší než 1 rok, pokud ke dni skončení pracovního poměru na území pobýval nepřetržitě po dobu 3 let; do doby nepřetržitého pobytu se pro tyto případy započítává doba pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu,
policiepolicie zruší, nebylo-li cizinci ve lhůtě 60 dnů ode dne následujícího po dni skončení pracovního poměru vydáno nové povolení k zaměstnání.
§ 46a
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1)
Na žádost cizince policiepolicie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.
(2)
PoliciePolicie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže
a)
cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu,
b)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
c)
cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií,
d)
bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
e)
cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d),
f)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné,
g)
cizinec nemá na území zajištěno ubytování,
h)
cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,
i)
cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
j)
zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
k)
požádal-li nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno, nebo
l)
držitel zelené karty požádal o zrušení její platnosti nebo mu byla platnost zelené karty zrušena,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
PoliciePolicie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46b
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie
(1)
Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) policiepolicie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší.
(2)
PoliciePolicie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a)
byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činutrestného činu,
b)
je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky,
c)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
d)
držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, s výjimkou případů uvedených v § 46 odst. 9,
e)
držitel tohoto povolení při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií,
f)
držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,
g)
úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9o), nebo
h)
stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení.
(3)
Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie policiepolicie zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. PoliciePolicie postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění.
(4)
PoliciePolicie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46c
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1)
Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9f), jestliže
a)
cizinec přestal splňovat podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1,
b)
je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo
c)
cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.
(2)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(3)
Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policiepolicie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.
(4)
Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(5)
Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje.
(6)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; výjezdní příkaz dále ministerstvo udělí cizinci, kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5. Cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46d
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1)
Na žádost výzkumného pracovníka policiepolicie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší.
(2)
PoliciePolicie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže
a)
výzkumný pracovník byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu,
b)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
c)
bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí,
d)
výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování9j), byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j); to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování9j) s jinou výzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána,
e)
výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3,
f)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané nebo pozměněné, nebo
g)
výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka.
(3)
PoliciePolicie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46e
Zrušení a zánik platnosti zelené karty
(1)
Ministerstvo zruší platnost zelené karty, jestliže
a)
byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu z nedbalosti a byl mu za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu delší 6 měsíců,
b)
je to nezbytné k zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu,
c)
cizinec neplní účel, pro který mu byla zelená karta vydána, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3,
d)
cizinec v žádosti o vydání zelené karty uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti či na požádání předložil padělané nebo pozměněné doklady,
e)
cizinec nesplnil povinnost stanovenou v § 93a odst. 1 nebo 2,
f)
cizinec nepředložil v požadované lhůtě doklady vyžadované podle § 42h odst. 2,
g)
cizinec by mohl při pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,
h)
policiepolicie při pobytové kontrole [§ 167 odst. 1 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a
1.
cizinec ve lhůtě stanovené policiípolicií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2.
ačkoliv je důvod pro vydání cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádal,
i)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředložil potvrzení podle písmene h) bodu 1 nebo 2,
j)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie anebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, nebo
k)
cizinec o zrušení platnosti zelené karty požádá.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost zelené karty, jestliže
a)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, nebo
b)
cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti zelené karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Platnost zelené karty vydané cizinci, jehož pracovní poměr skončil výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, ministerstvo zruší, pokud cizinci nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne skončení pracovního poměru vydána nová zelená karta.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zelené karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(5)
Platnost zelené karty zaniká vydáním nové zelené karty podle § 42g.
§ 47
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 120 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.
(2)
Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.
§ 48
Pro účely úhrady poskytování zdravotní péče, nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje cizinec,
a)
kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43),
b)
který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2,
c)
který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,
d)
kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno.
§ 48a
(1)
Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše
a)
1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)],
b)
1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,
c)
1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,
d)
1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.
(2)
Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.
(3)
Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(4)
Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud
a)
odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180),
b)
žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo
c)
žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
§ 48b
(1)
Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou nebo fyzickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.
(2)
Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.
(3)
Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Oddíl 4
§ 49
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.
(2)
O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.
(4)
Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.
Díl 5
Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz
§ 50
Výjezdní příkaz
(1)
Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policiepolicie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, nebo při správním vyhoštění.
(2)
Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. Výjezdní příkaz dále uděluje ministerstvo po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo platnosti povolení k trvalému pobytu anebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a).
(3)
Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.
(4)
Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policiepolicie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.
(5)
Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.
(6)
Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.
(7)
Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policiepolicie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.
Díl 6
Společná ustanovení k vízům
§ 51
(1)
Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Na udělení víza není právní nárok.
(3)
Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.
(4)
Vízum nelze udělit občanu Evropské unie1b).
(5)
Vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.
§ 52
(1)
V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být
a)
vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území,
b)
zkrácena doba platnosti víza,
c)
požadováno, aby žádost o udělení víza byla podána na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt.
(2)
Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.
§ 53
(1)
Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.
(2)
Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.
(3)
Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.
§ 54
V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.
§ 55
Náležitosti žádosti o udělení víza
(1)
Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
(2)
Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.
(3)
Cizinec žádající o udělení víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.
§ 56
Důvody neudělení víza
(1)
Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, policiepolicie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže
a)
se cizinec na požádání policiepolicie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,
b)
cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,
c)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
d)
má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,
e)
nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti,
f)
cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal a úřad práce toto povolení nevydá,
g)
cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f) uvede pouze číslo jednací ohlášení živnostiživnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostživnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal, a živnostenský úřad potvrzení o tom, že tento cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti, nevydá,
h)
jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j),
i)
jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza,
j)
před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2,
k)
pobyt cizince na území není v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území,
l)
cizinec odmítne poskytnout otisky prstů nebo pořízení obrazového záznamu, nebo
m)
cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona.
(2)
Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, policiepolicie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže
a)
nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
b)
doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo
c)
v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.
(4)
Rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, se vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum neudělí z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), e), l) nebo z důvodů uvedených v § 9 odst. 3 písm. b) bodu 1, 3 nebo 4.
(5)
Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza. Podání musí být učiněno v písemné formě, musí obsahovat údaje o cizinci, který je činí, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a stát narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, a údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s důvody neudělení víza.
(6)
Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodu neudělení víza rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, s důvody uvedenými v odstavci 4. O výsledku nového posouzení Ministerstvo zahraničních věcí cizince písemně informuje v českém jazyce a dále podle volby cizince v jazyce anglickém, francouzském, německém, ruském nebo španělském ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; to neplatí, je-li cizinci na základě nového posouzení uděleno vízum.
§ 57
(1)
Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policiipolicii o stanovisko. V případě nesouhlasu policiepolicie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policiepolicie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policiipolicii a uvést důvody tohoto neudělení.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policiipolicii k této žádosti uplatnit stanovisko. PoliciePolicie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění a vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí policiipolicii; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.
(3)
Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.
(4)
Stanovisko zastupitelského úřadu nebo policiepolicie k žádosti o udělení víza se žadateli o vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.
§ 58
Vyznačování víza
(1)
Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.
(3)
Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.
§ 59
zrušen
§ 60
(1)
Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policiipolicii.
(2)
O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 120 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.
(3)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.
(4)
Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5)
Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6)
Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.
(7)
Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti.
§ 61
Zrušení platnosti krátkodobého víza
(1)
PoliciePolicie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec
a)
neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
b)
o zrušení platnosti víza požádá.
(2)
PoliciePolicie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže
a)
cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,
b)
cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
c)
cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
d)
cizinec při pobytové kontrole předloží neplatný cestovní doklad (§ 116),
e)
cizinec je nežádoucí osobou nebo je zařazen do informačního systému smluvních států,
f)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený, anebo
g)
cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Platnost průjezdního víza a víza k pobytu do 90 dnů je zrušena udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem. PoliciePolicie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.
(4)
Platnost letištního víza zaniká udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen po zrušení platnosti letištního víza bez zbytečného odkladu opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště a vycestovat zpět do zahraničí.
§ 62
Zánik platnosti víza
(1)
Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2)
Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).
(4)
Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.
§ 63
Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policiepolicie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.
§ 64
Studium
(1)
Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a), a studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k),
b)
účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,
c)
vzdělávací aktivity, včetně konzultací a výměn zkušeností, výměnných studijních pobytů a účasti v uměleckých, metodických a jiných specializovaných kurzech, jejichž obsah a organizace jsou upraveny zvláštním právním předpisem10b) nebo jejichž uskutečňování je upraveno mezinárodní smlouvou upravující spolupráci v oblasti školství, včetně studia v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných vysokými školami,
d)
odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností cizincem a uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
e)
odborná praxe a dobrovolná služba mládeže ve věku od 18 do 25 let, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
f)
výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.
(2)
Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe bezplatná.
§ 64a a 64b
zrušeny
HLAVA IV
TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
§ 65
(1)
Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě
a)
povolení k trvalému pobytu, nebo
b)
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
(2)
Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 78 až 86 na jeho rodinného příslušníka.
Povolení k trvalému pobytu
§ 66
(1)
Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci
a)
který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména
1.
je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,
2.
je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo
3.
byl-li v minulosti státním občanem České republiky,
b)
který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,
c)
na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo
d)
který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.
(2)
Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.
§ 67
(1)
Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnostikasační stížnosti.
(2)
Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který
a)
je mladší 18 let,
b)
se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo
c)
je osamělý a starší 65 let.
(3)
Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec,
a)
který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b),
b)
kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo
c)
který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený v odstavci 2 závislý.
(4)
Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(5)
Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
(6)
Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3, pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2.
(7)
Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území.
(8)
Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.
§ 68
(1)
Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území.
(2)
Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu nebo doba pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a), pokud se na cizince tento zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec na území služebně vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou cizinec na území pobýval za účelem sezónního zaměstnání nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb; doba pobytu na území za účelem studia se započítává jednou polovinou.
(3)
Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává.
(4)
Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.
§ 69
(1)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,
a)
pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11),
b)
pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
c)
pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činutrestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.
(3)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67.
(4)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.
(5)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu; žádost podle § 68 odst. 4 je oprávněn podat též na zastupitelském úřadu.
§ 69a a 69b
zrušeny
§ 70
(1)
Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,
b)
jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
(2)
Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit
a)
fotografie,
b)
cestovní doklad,
c)
doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list, oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1a); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68,
d)
doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67, nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a),
e)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let a na cizinec staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2), nebo který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,
f)
doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),
g)
souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit,
h)
doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (§ 182a odst. 2), není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta2) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).
(4)
Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí trpí.
(5)
Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který
a)
nedosáhl věku 15 let,
b)
prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní nebo střední školy s českým vyučovacím jazykem,
c)
žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,
d)
prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo
e)
dosáhl věku 60 let.
§ 71
(1)
Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66, může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.
(2)
Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním cizince; objekt ubytování musí být podle zvláštního právního předpisu11a) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle stavebního zákona určen pro bydlení nebo individuální rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva.
§ 72
Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
§ 73
Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.
§ 74
(1)
Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území osobně dostavit k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(2)
Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se cizinci vydá průkaz o povolení k pobytu12a). Spolu s průkazem o povolení k pobytu se cizinci vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.
Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu
§ 75
(1)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a)
cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 2 písm. a) až c), e), f), g) nebo h),
b)
cizinec k žádosti předloží padělané nebo pozměněné náležitosti,
c)
v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,
d)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),
e)
cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí závažnou nemocí,
f)
se cizinec bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,
g)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo
h)
v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo § 68.
(2)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže
a)
cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,
b)
cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,
c)
cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
d)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. f),
e)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
f)
cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku.
(4)
K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se dále nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(5)
Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 76
Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká
a)
nabytím státního občanství České republiky,
b)
nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,
c)
jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo
d)
úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.
§ 77
(1)
Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
b)
cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných nebo pozměněných náležitostí,
c)
cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,
d)
cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,
e)
je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, nebo
f)
o to cizinec požádá.
(2)
Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže
a)
cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu,
b)
zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno,
c)
byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,
d)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,
e)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky, nebo
f)
jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 78
Průkaz o povolení k pobytu
(1)
Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou.
(2)
Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako
a)
samostatný doklad, nebo
b)
ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.
(3)
Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; je-li průkaz vydán jako samostatný doklad, držitel jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.
§ 79
Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti
(1)
Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 78 odst. 3.
(2)
Pokud byl cizinci vydán příslušným orgánem České republiky rodný nebo oddací list, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(3)
Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení způsobilosti cizince k právním úkonům nebo o zbavení cizince této způsobilosti vyznačí tuto skutečnost do průkazu o povolení k pobytu.
(4)
Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let a cizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně.
§ 80
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1)
Cizinec je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.
(2)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3)
Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu ministerstvo neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 77.
§ 81
Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
§ 82
(1)
Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policiepolicie o ohlášení ztráty nebo odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit, nebo žádá-li cizinec o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti podle § 86 odst. 2.
(2)
Při provádění změn v průkazu o povolení k pobytu se postupuje obdobně jako při jeho vydání; fotografie se vyžaduje, pouze pokud došlo ke změně podoby žadatele.
(3)
Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 86 odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).
Díl 2
Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území
§ 83
(1)
Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizinec
a)
splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),
b)
nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a
c)
prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.
(2)
Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1.
(3)
Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie.
§ 84
Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES“7c).
§ 85
(1)
Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo
b)
jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.
(2)
Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES“7c).
(3)
Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.
Díl 3
Skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu
§ 86
(1)
Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí
a)
uplynutím doby v něm uvedené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti cizince k právním úkonům,
d)
nabytím státního občanství České republiky,
e)
úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,
f)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území.
(2)
Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže
a)
je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo
c)
fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.
(3)
Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu o povolení k pobytu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.
Díl 4
Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu
§ 87
(1)
Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn.
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; ministerstvo po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.
(3)
Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.
(4)
Ministerstvo na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.
(5)
Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.
(6)
Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže
a)
osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí ministerstvu, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem,
b)
cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a),
c)
skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo
d)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
(7)
Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže
a)
cizinec
1.
je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,
2.
oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,
3.
nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo
4.
dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,
b)
skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo
c)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
(8)
Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.
(9)
Ustanovení § 80 až 82 se vztahují na cizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně.
(10)
Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a).
HLAVA IVa
POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt
§ 87a
(1)
PoliciePolicie vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie
a)
hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a
b)
neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.
(2)
K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) anebo studium,
c)
fotografie,
d)
doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a
e)
doklad o zajištění ubytování na území.
(3)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.
§ 87b
(1)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat policiipolicii o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.
(2)
K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.
(3)
PoliciePolicie vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.
§ 87c
(1)
Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.
(3)
K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
§ 87d
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie
(1)
PoliciePolicie žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území zamítne, jestliže
a)
žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem,
b)
žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b),
c)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154).
(2)
PoliciePolicie rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže
a)
se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b),
b)
je důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie.
(3)
PoliciePolicie v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.
§ 87e
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu
(1)
Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. PoliciePolicie žádost dále zamítne, jestliže žadatel
a)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
b)
je zařazen do informačního systému smluvních států, nebo
c)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d)
se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti.
(2)
K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele.
(3)
K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. PoliciePolicie projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu policiepolicie oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87f
Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie pobývajícího na území společně s občanem Evropské unie
(1)
PoliciePolicie ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie a pobývá na území společně s občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to požádá, nebo z důvodů uvedených v § 87e.
(2)
PoliciePolicie dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud
a)
občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; to neplatí, pokud rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři anebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,
b)
občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo
c)
manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, nebylo-li rodinnému příslušníku občana Evropské unie rozhodnutím příslušného orgánu10c) svěřeno do výchovy dítě občana Evropské unie nebo nebylo-li mu přiznáno právo pravidelného osobního styku s takovým dítětem pouze na území anebo jestliže před zahájením rozvodového řízení toto manželství trvalo méně než 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt po dobu kratší než 1 rok,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka.
(3)
PoliciePolicie v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi výjezdní příkaz; rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.
Díl 2
Povolení k trvalému pobytu
§ 87g
(1)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)
a)
po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b)
jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
c)
jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku plné invalidity a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e),
d)
jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo
e)
jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.
(2)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(3)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.
(4)
Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.
(5)
Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.
(6)
Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce České republiky, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.
(7)
Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
a)
z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
b)
pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
(8)
Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 použije obdobně.
§ 87h
(1)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)
a)
po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b)
po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,
c)
jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo
d)
jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a
1.
ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2.
k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3.
pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství.
(2)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu
a)
pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo
b)
z humanitárních důvodů, zejména
1.
z důvodu péče o občana Evropské unie1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo
2.
žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití.
(3)
Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně.
§ 87i
(1)
K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,
c)
fotografie a
d)
doklad o zajištění ubytování.
(2)
Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka; objekt ubytování musí být podle zvláštního právního předpisu11a) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle stavebního zákona určen pro bydlení nebo individuální rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva.
§ 87j
(1)
Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, který je občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r), a jeho rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)12a). Spolu s průkazem podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.
§ 87k
Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu
(1)
Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a)
žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem,
b)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c)
se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),
e)
žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie1b),
f)
žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
g)
se žadatel bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, nebo
h)
v řízení nejsou potvrzeny důvody podle § 87g nebo 87h.
(2)
K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87l
Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu
(1)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení
a)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,
b)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo
c)
nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,
za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
§ 87m
Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně.
Díl 3
Potvrzení a průkazy
§ 87n
Potvrzení o přechodném pobytu na území
(1)
Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou.
(2)
Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.
§ 87o
Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1)
Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.
(3)
Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost průkazu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti průkazu je rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti tohoto průkazu.
§ 87p
Prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1)
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
(2)
PoliciePolicie dobu platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f.
§ 87r
Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie
(1)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.
(3)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.
§ 87s
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie
(1)
Občan Evropské unie je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.
(2)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3)
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je žadatel povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
(4)
Ministerstvo dobu platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu (§ 87l).
§ 87t
Průkaz o povolení k trvalému pobytu
(1)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.
(3)
Na průkaz o povolení k trvalému pobytu se § 87r odst. 3 a § 87s vztahují obdobně.
Díl 5
Společná ustanovení
§ 87u
(1)
Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán příslušným orgánem České republiky rodný nebo oddací list, uvede se v potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu jméno, příjmení a ostatní jména ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jeho jméno, příjmení a ostatní jména uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(2)
Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto skutečnost policiepolicie do potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a ministerstvo do průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu.
§ 87v
(1)
Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.
(2)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání průkazu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytování.
(3)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit, vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území se změna neprovádí; policiepolicie vydá jeho držiteli nové potvrzení o přechodném pobytu na území.
§ 87w
Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného nebo oddacího listu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.
§ 87x
(1)
Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo prodloužení doby jeho platnosti je žadatel oprávněn podat policiipolicii. Žádost o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti těchto průkazů je žadatel oprávněn podat ministerstvu.
(2)
Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,
b)
jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky, a
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí.
§ 87y
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o ukončení pobytu rodinného příslušníka.
§ 87z
Skončení platnosti průkazů
(1)
Platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu skončí
a)
uplynutím doby v něm uvedené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele průkazu k právním úkonům,
d)
nabytím státního občanství České republiky,
e)
úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele průkazu za mrtvého, nebo
f)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území.
(2)
PoliciePolicie zruší platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a ministerstvo platnost průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo
c)
fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.
(3)
Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.
§ 87aa
Skončení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území
(1)
Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí
a)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
b)
nabytím státního občanství České republiky,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele potvrzení k právním úkonům,
d)
úmrtím držitele potvrzení nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele potvrzení za mrtvého,
e)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území, nebo
f)
ohlášením držitele potvrzení o ukončení pobytu na území.
(2)
PoliciePolicie rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, jestliže potvrzení
a)
je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo
b)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3)
Je-li držitel potvrzení přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele potvrzení, že se zrušením platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel potvrzení předem prokazatelně poučen.
HLAVA V
POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ
§ 88
(1)
Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policiipolicii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.
(3)
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
(4)
Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policiipolicii, pobývá-li na území na vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na základě povolení k trvalému pobytu.
§ 89
(1)
K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a)
cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b)
rodný list dítěte,
c)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.
(2)
K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).
HLAVA VI
VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ
§ 90
(1)
Postup policiepolicie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1).
(2)
PoliciePolicie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.
§ 91
PoliciePolicie občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, umožní vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud
a)
občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,
b)
rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkaz o povolení k trvalému pobytu.
§ 92
Odepření vycestování z území
Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policiepolicie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží
a)
potvrzení ověřené policiípolicií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policiipolicii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo
b)
potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policiepolicie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.
HLAVA VII
HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ
§ 93
(1)
Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policiipolicii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policiipolicii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(2)
Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policiipolicii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policiipolicii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(3)
Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitostinemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.
§ 93a
Hlášení k pobytu držitele zelené karty
(1)
Cizinec, kterému byla vydána zelená karta, je povinen splnit povinnost stanovenou v § 93 odst. 1 osobně.
(2)
Při ohlášení místa pobytu po vstupu na území je cizinec povinen předložit doklad o zajištěném ubytování (§ 71 odst. 2); nepředložil-li jej, je tak povinen učinit nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne vstupu na území.
(3)
PoliciePolicie pořídí kopii dokladu o zajištěném ubytování, ověří její shodu s originálem a odešle ji neprodleně ministerstvu. Nesplní-li cizinec povinnost podle odstavce 1 nebo 2, policiepolicie o tom neprodleně vyrozumí ministerstvo.
§ 94
zrušen
§ 95
Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130).
§ 96
(1)
Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy13), nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).
(2)
Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policiipolicii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.
§ 97
Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policiipolicii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.
§ 98
Hlášení změn
(1)
Cizinec, kterému byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policiipolicii. Cizinec, kterému byl vydán průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policiipolicii.
(2)
Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.
(3)
Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policiipolicii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.
(4)
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policiipolicii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.
(5)
Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.
§ 98a
Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území
(1)
PoliciePolicie zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území a ministerstvo v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území,
a)
byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,
c)
pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo
d)
zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2)
PoliciePolicie nebo ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat.
(3)
Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil. PoliciePolicie o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území informuje ministerstvo.
Ubytovatel a jeho povinnosti
§ 99
(1)
Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu.
(2)
Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.
§ 100
Ubytovatel je povinen
a)
neprodleně policiipolicii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,
b)
umožnit policiipolicii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,
c)
oznámit policiipolicii ubytování cizince (§ 102),
d)
zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obciobci, popřípadě okresu nebo kraji. Přiměřenost se posuzuje zejména srovnáním hygienických podmínek a počtu ubytovaných osob,
e)
cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,
f)
vést domovní knihu a na požádání policiepolicie ji předložit ke kontrole.
§ 101
Domovní kniha
(1)
Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.
(2)
Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.
(3)
Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.
(4)
Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.
(5)
S osobními údajiosobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem15).
§ 102
Oznámení ubytování
(1)
Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policiepolicie.
(3)
Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a)
předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo
b)
prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný.
(4)
Oznamuje-li ubytovatel ubytování cizince způsobem stanoveným v odstavci 3 písm. b), přihlašovací tiskopis uschová po dobu 6 let od ubytování cizince.
HLAVA VIII
POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen
a)
dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policiipolicii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,
b)
předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,
c)
uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d)
na požádání policiepolicie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policiípolicií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,
e)
hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,
f)
chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g)
při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,
h)
odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
i)
odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
j)
ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu,
k)
strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policiípolicií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,
l)
podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,
m)
neprodleně ohlásit policiipolicii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),
n)
pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,
o)
na požádání policiepolicie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,
p)
v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policiepolicie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r)
prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče; to neplatí, jde-li o cizince pobývajícího na území v zájmu České republiky nebo cizince, u něhož zastupitelský úřad upustil od předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.
§ 104
Povinnost dopravce
(1)
Letecký dopravce nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2)
Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(3)
Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policiepolicie zajistit v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince
a)
dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,
b)
dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo
c)
přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.
Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policiepolicie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, nebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2).
(4)
Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policiepolicie zajistit dopravu cizince do zahraničí,
a)
byla-li cizinci zrušena platnost letištního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo
b)
jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(5)
Dopravce je povinen nést náklady15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství15b) dopraven do zahraničí.
§ 105
Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice
(1)
Soud, který pravomocně rozhodl
a)
o odsouzení cizince,
b)
o zbavení nebo omezení způsobilosti cizince k právním úkonům,
c)
o prohlášení cizince za mrtvého, nebo
d)
o rozvodu nebo neplatnosti manželství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,
informuje o této skutečnosti útvar policiepolicie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policiepolicie informuje soud útvar policiepolicie příslušný podle sídla soudu.
(2)
Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policiepolicie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.
(3)
PoliciePolicie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt.
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1)
Úřady práce jsou povinny neprodleně písemně oznámit policiipolicii
a)
zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu,
b)
nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zelené karty,
c)
ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání,
a dále jsou povinny neprodleně zaslat policiipolicii kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání.
(2)
Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí policiipolicii vydání potvrzení prokazujícího splnění všeobecných a zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti zahraniční fyzické osobě, která ohlásila živnostživnost nebo požádala o koncesi; tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na vydání živnostenského listu, rozhodnutí o udělení koncese a na vydání koncesní listiny, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že ohlášením živnostenské oprávnění nevzniklo nebo že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese.
(3)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady jsou povinny neprodleně písemně oznámit policiipolicii, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi. Působnost stanovená obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům podle věty první je výkonem přenesené působnosti.
(4)
Orgán pomoci v hmotné nouzi9o) je povinen neprodleně písemně oznámit policiipolicii, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.
(6)
Je-li cizinci vydána zelená karta, jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zelené karty.
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1)
Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o povolení k trvalému pobytu, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen je neprodleně odevzdat policiipolicii.
(2)
Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.
(3)
Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policiípolicií.
(4)
Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policiipolicii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.
(5)
Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit policiipolicii přerušení nebo ukončení studia držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.
(6)
Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování9j), neprodleně písemně oznámí policiipolicii ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.
(7)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí policiipolicii vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j).
HLAVA IX
CESTOVNÍ DOKLAD
§ 108
(1)
Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje
a)
veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,
b)
veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,
c)
průkaz totožnosti občana Evropské unie1b),
d)
cizinecký pas s územní platností do všech států světa,
e)
cestovní průkaz totožnosti, nebo
f)
cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,
g)
náhradní cestovní doklad Evropské unie15e),
h)
seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie7b), obsahuje-li
1.
fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,
2.
potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad.
(2)
Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit
a)
údaje o státním občanství cizince,
b)
údaje o jeho totožnosti,
c)
fotografii držitele,
d)
údaj o době platnosti.
§ 109
(1)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas orgánu, který doklad vydal.
(3)
Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.
§ 110
zrušen
§ 111
(1)
V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), který neobsahuje nosič dat s biometrickými údaji, dále připojí fotografie.
(2)
K žádosti o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 je cizinec povinen připojit fotografii.
(3)
V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů.
§ 112
Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f), které neobsahují nosič dat s biometrickými údaji, se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.
§ 113
(1)
Cizinecký pas, který je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, se vydává s dobou platnosti na 10 let; cizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let, cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2) a cizincům požívajícím dočasné ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci, jemuž je vydáván cizinecký pas s nosičem dat s biometrickými údaji, se na jeho žádost ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.
(2)
Cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě zpracován rovněž údaj o nemožnosti pořídit otisky prstů rukou. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.
(3)
Cizinci, který žádá o vydání cizineckého pasu ve lhůtě kratší než 30 dnů, se vydá cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu cizince, ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti; tento doklad se vydává s dobou platnosti 6 měsíců, nebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), anebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), je-li kratší než 6 měsíců.
(4)
Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
(5)
Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a).
(6)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
(7)
Cizinecký pas vydá ministerstvo
a)
na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,
b)
na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud
1.
je mladší 15 let, nebo
2.
jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena,
c)
cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu,
d)
na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2), který nemá platný cestovní doklad, a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.
(8)
Držitel cizineckého pasu, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji, je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(9)
Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu.
§ 114
Cestovní průkaz totožnosti
(1)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policiepolicie na žádost cizince
a)
který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,
b)
kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43, případně mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo
c)
mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2)
Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policiepolicie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policiepolicie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.
(3)
PoliciePolicie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a)
prohlášení krátkodobého víza za neplatné,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
c)
udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3 nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
(4)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policiepolicie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto nebo bylo ukončeno poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a) a který nemá jiný cestovní doklad.
(5)
Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem. Cestovní průkaz totožnosti ministerstvo vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(6)
Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu,
b)
zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo
c)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
§ 115
Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)
(1)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému
a)
je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo
b)
je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Cizinecký pas se nevydá z důvodu podle § 113 odst. 7 písm. d), je-li
a)
důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo
b)
cizinec zařazen do informačního systému smluvních států.
§ 115a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
(1)
Náhradní cestovní doklad Evropské unie15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie1b), jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.
(2)
Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.
(3)
V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.
(4)
Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.
(5)
Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.
§ 116
Neplatnost cestovního dokladu
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže
a)
uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b)
byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c)
je porušena jeho celistvost,
d)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e)
fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f)
držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 117
Zadržení cestovního dokladu
(1)
PoliciePolicie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole
a)
cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1.
cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2.
cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,
b)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.
(2)
Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení.
(3)
PoliciePolicie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policiepolicie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, a jde-li o cestovní průkaz totožnosti vydaný podle § 114 odst. 5 a 6 nebo o cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 8, ministerstvu, s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar policiepolicie nebo ministerstvo podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení.
(4)
PoliciePolicie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení.
HLAVA X
SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1)
Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba vycestování z území se nestanoví, pokud je cizinec zajištěn za účelem správního vyhoštění. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, stanoví policiepolicie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území. Je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, informuje policiepolicie cizince o skutečnosti, že požádá o zařazení záznamu k jeho osobě do informačního systému smluvních států a poučí tohoto cizince o důsledcích tohoto opatření.
(2)
Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policiepolicie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.
(3)
Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1)
PoliciePolicie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,
a)
až na 10 let,
1.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, nebo
3.
jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
b)
až na 5 let,
1.
prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2.
prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3.
je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
4.
jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
5.
nepodrobí-li se cizinec na výzvu policiepolicie hraniční kontrole,
6.
překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,
7.
překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod, nebo
8.
neprokáže-li cizinec věrohodným způsobem, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum,
c)
až na 3 roky,
1.
pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
2.
pobývá-li cizinec na území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo bez platného oprávnění k pobytu, nebo
3.
uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník
a)
ohrožuje bezpečnost státu,
b)
závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let, nebo
c)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.
(3)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.
(4)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policiepolicie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem Evropských společenství7c).
(5)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
a)
mezinárodní ochrana neuděluje,
b)
žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
c)
řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo
d)
azyl nebo doplňková ochrana odnímá,
jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.
(6)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
§ 119a
(1)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policiipolicii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
(4)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policiepolicie zastaví.
(5)
PoliciePolicie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu
(1)
PoliciePolicie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na
a)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
(3)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120a
(1)
PoliciePolicie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, rozhoduje-li policiepolicie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné.
(2)
Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policiepolicie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání závazného stanoviska ministerstva podle odstavce 1.
(3)
Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.
(4)
Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policiepolicie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).
(5)
Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policiepolicie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d). Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3; policiepolicie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.
(6)
Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.
(7)
Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl nebo doplňková ochrana, platné po dobu
a)
rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),
b)
rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).
(8)
Doba stanovená v odstavci 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.
§ 121
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
§ 122
Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění
(1)
V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policiepolicie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2)
V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policiepolicie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3)
Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4)
Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5)
PoliciePolicie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže
a)
pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, nebo
b)
se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(6)
PoliciePolicie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže
a)
pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina nebo alespoň 3 roky z doby, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, nebo
b)
se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
§ 123
Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním
(1)
Náklady spojené se správním vyhoštěním se uhradí z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2)
Nelze-li uhradit náklady z peněžních prostředků cizince, uhradí je plně nebo jejich zbývající část osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policiípolicií, nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace, která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j).
(3)
Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit plně nebo jejich zbývající část postupně
a)
ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,
b)
ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,
c)
dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.
(4)
Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady
a)
policiepolicie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16b),
b)
ministerstvo v ostatních případech.
(5)
Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.
(6)
Nejsou-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizince uhrazeny z peněžních prostředků cizince, stanoví policiepolicie nebo ministerstvo rozhodnutím, kdo a v jaké výši je povinen tyto náklady nebo jejich část uhradit. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím převzetí.
§ 123a
Dobrovolný návrat
(1)
Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem cizince,
a)
který je zajištěn za účelem správního vyhoštění, nebo
b)
kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění stanovena lhůta k vycestování z území a který nemá platný cestovní doklad,
do země, jejímž je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území.
(2)
Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši; do doby uhrazení bude cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob [§ 154 odst. 4 písm. b)].
(3)
Žádost o dobrovolný návrat je cizinec oprávněn podat policiipolicii
a)
v době svého zajištění v zařízení, nebo
b)
ve lhůtě stanovené k vycestování z území rozhodnutím o správním vyhoštění.
(4)
O žádosti cizince o dobrovolný návrat ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.
HLAVA XI
ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE
§ 124
Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
(1)
PoliciePolicie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění nebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec
a)
se dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7,
b)
je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo
c)
je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.
(2)
Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policiepolicie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.
(3)
PoliciePolicie zajistí cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, pokud po předchozím pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění nebo po ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) ve stanovené lhůtě z území nevycestoval; to neplatí, je-li opožděné vycestování cizince zjištěno při hraniční kontrole při jeho vycestování z území.
(4)
Je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policiepolicie opatrovníka. PoliciePolicie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu neprodleně vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
(5)
Zajištěný cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu17), v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.
§ 124a
PoliciePolicie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.
§ 124b
Zajištění cizince za účelem vycestování
(1)
PoliciePolicie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince staršího 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu2), za účelem jeho vycestování z území, jestliže
a)
nepodal žádost o mezinárodní ochranu, ačkoliv k tomu byl vyzván,
b)
nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,
c)
mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany.
(2)
O zajištění cizince za účelem vycestování policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a místu zajištění.
(3)
Nelze-li vycestování cizince uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policiepolicie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí přesáhnout 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.
(4)
Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a hlavy XII použijí obdobně.
(5)
Odstavec 1 se nepoužije,
a)
je-li důvod zajištění podle odstavce 1 písm. b) nebo c) zjištěn na hraničním přechodu při vycestování cizince z území, nebo
b)
má-li cizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku, jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z důvodů na jeho vůli nezávislých.
§ 125
(1)
Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.
(2)
O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policiepolicie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policiepolicie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. PoliciePolicie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2).
§ 126
PoliciePolicie je povinna
a)
po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,
b)
neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policiepolicie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policiepolicie sepíše záznam.
§ 126a
(1)
PoliciePolicie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že
a)
cizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo
b)
cizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,
by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení.
(2)
Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1.
(3)
Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policiepolicie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle odstavce 1 bezodkladně zruší.
§ 126b
(1)
Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení poskytujícího ústavní péči k poskytnutí zdravotní péče podle § 176 mimo zařízení, může policiepolicie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.
(2)
Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení za účelem poskytnutí zdravotní péče bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policiepolicie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policiepolicie cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.
§ 127
(1)
Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno
a)
po zániku důvodu pro zajištění,
b)
rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince17),
c)
je-li cizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana2), nebo
d)
je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území.
(2)
Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.
§ 128
(1)
Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policiepolicie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. PoliciePolicie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b.
(2)
PoliciePolicie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.
§ 129
Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu
(1)
PoliciePolicie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství17a); policiepolicie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.
(2)
O zajištění policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.
(3)
V případech, kdy předání cizince nebo dokončení jeho průvozu nelze uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policiepolicie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.
(4)
PoliciePolicie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.
HLAVA XII
ZAŘÍZENÍ
§ 130
(1)
Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.
(2)
Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen „provozovatel“).
(3)
Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policiepolicie vstup cizincům zakázán.
(4)
PoliciePolicie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.
§ 131
Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět.
§ 132
(1)
Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.
(2)
Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.
§ 132a
Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.
§ 133
(1)
Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.
(2)
Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.
§ 134
(1)
Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem
a)
poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,
b)
umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,
c)
umožní přijímat návštěvy,
d)
podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,
e)
umožní podat žádost, stížnost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle,
f)
na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policiípolicií v zařízení,
g)
umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,
h)
umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.
(2)
Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.
(3)
Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně. Vedoucí zařízení může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.
(4)
Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.
§ 135
(1)
PoliciePolicie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud
a)
je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,
b)
opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo
c)
opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.
(2)
Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
(3)
PoliciePolicie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). PoliciePolicie zajištěného cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policiepolicie uloží do spisu zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policiepolicie to do záznamu poznamená.
(4)
Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policiepolicie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.
(5)
Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. PoliciePolicie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policiepolicie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.
§ 136
(1)
Zajištěný cizinec je povinen
a)
dodržovat vnitřní řád zařízení,
b)
šetřit majetek zařízení,
c)
řídit se pokynem policiepolicie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,
d)
vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,
e)
strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,
f)
dodržovat noční klid.
(2)
Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Lékařská prohlídka zajištěného cizince je prováděna bez přítomnosti policiepolicie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policiepolicie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.
(3)
Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí
a)
vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,
b)
vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,
c)
vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení,
d)
opustit zařízení bez souhlasu policiepolicie.
§ 137
(1)
PoliciePolicie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.
(2)
PoliciePolicie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.
(3)
Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policiepolicie sepíše záznam.
(4)
PoliciePolicie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.
(5)
PoliciePolicie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.
§ 138
(1)
Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví
a)
časový rozvrh poskytované zdravotní, psychologické a sociální péče,
b)
časový rozvrh poskytování stravy,
c)
časový rozvrh a nabídku kulturního a sportovního vyžití,
d)
uspokojování kulturních potřeb a sportovního vyžití,
e)
časový rozvrh výdeje hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,
f)
režim návštěv,
g)
prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění,
h)
prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policiepolicie nebo pracovníka zařízení zakázán,
i)
způsob realizace povinné školní docházky,
j)
další nezbytné organizačně technické podrobnosti.
(2)
Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.
(3)
Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.
(4)
Vnitřní řád zařízení je umístěn tak, aby byl přístupný všem zajištěným cizincům.
§ 139
Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.
§ 140
(1)
Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.
(2)
Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.
(3)
Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.
§ 141
(1)
Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.
(2)
Odděleně se umisťují
a)
nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,
b)
muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14).
(3)
Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.
§ 142
(1)
Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.
(2)
Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.
(3)
Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.
§ 143
(1)
Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.
(2)
Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.
§ 144
(1)
Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy jedenkrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policiípolicií, povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než týden a delšího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.
(2)
Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených.
(3)
Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokátaadvokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(4)
Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policiepolicie.
§ 145
(1)
Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.
(2)
PoliciePolicie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. PoliciePolicie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady.
(3)
Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policiepolicie tyto peníze cizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.
(4)
Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.
§ 146
(1)
Ministerstvo je oprávněno použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho pobytem v zařízení a se správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje ministerstvo tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400,– Kč, má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka; to neplatí, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policiípolicií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.
(2)
Ministerstvo vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.
§ 147
(1)
Ministerstvo při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly ministerstvem použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.
(2)
PoliciePolicie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policiepolicie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policiepolicie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.
§ 148
(1)
Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.
(2)
Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.
§ 149
O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policiipolicii v zařízení.
§ 150 a 151
zrušeny
HLAVA XIII
PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA
Průvoz cizince
§ 152
(1)
Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policiípolicií nezávisle na vůli cizince. Jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policiípolicií nezávisle na vůli cizince.
(2)
PoliciePolicie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou.
(3)
PoliciePolicie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže
a)
je cizinec na území obviněn z trestného činutrestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,
b)
průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,
c)
průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,
d)
požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo
e)
by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(4)
PoliciePolicie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policiepolicie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.
§ 153
(1)
PoliciePolicie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policiepolicie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.
(2)
PoliciePolicie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.
(3)
Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policiípolicií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.
(4)
Prováženému cizinci poskytuje policiepolicie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.
(5)
Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policiepolicie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.
(6)
Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.
Nežádoucí osoba
§ 154
(1)
Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2)
PoliciePolicie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(3)
PoliciePolicie označí cizince za nežádoucí osobu na základě
a)
pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území10), nebo
b)
pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.
(4)
PoliciePolicie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě
a)
náklady spojené se správním vyhoštěním nese policiepolicie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 4),
b)
náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo
c)
náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).
(5)
Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. PoliciePolicie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(6)
Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policiepolicie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu.
(7)
PoliciePolicie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.
§ 155
(1)
PoliciePolicie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.
(2)
PoliciePolicie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policiepolicie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním policiipolicii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policiepolicie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osob.
(3)
Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policiepolicie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6.
HLAVA XIV
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 156
(1)
Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že
a)
dopraví na území cizince bez cestovního dokladu,
b)
dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje,
c)
nesplní povinnost zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4, nebo
d)
nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že
a)
neumožní policiipolicii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,
b)
nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),
c)
nepředloží na požádání policiepolicie ke kontrole domovní knihu,
d)
neoznámí policiipolicii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,
e)
nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,
f)
neoznámí policiipolicii úmrtí cizince, nebo
g)
poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d),
h)
neuchovává přihlašovací tiskopisy v souladu s § 102 odst. 4.
(3)
Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování9j), se dopustí správního deliktu tím, že neprodleně písemně policiipolicii neoznámí ukončení platnosti této dohody nebo nesdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.
(4)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši 100 000 až 500 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 nebo 3 pokuta do 50 000 Kč.
§ 156a
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 157
(1)
Cizinec se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b)
zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21),
c)
se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
d)
provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,
e)
v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policiepolicie zařízení nebo zdravotnické zařízení poskytující ústavní péči, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění,
f)
předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě,
g)
se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
h)
úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,
i)
nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,
j)
neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí,
k)
neohlásí neprodleně policiipolicii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),
l)
pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
m)
se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
n)
neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,
o)
nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě,
p)
jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (§ 88 odst. 2 a 3),
q)
uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,
r)
nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu,
s)
nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis,
t)
neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů, a jde-li o občana Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě 15 pracovních dnů,
u)
nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
v)
neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče,
w)
se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná,
x)
nevycestuje bez zbytečného odkladu po odepření vstupu na území nebo po rozhodnutí policiepolicie o ukončení pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště zpět do zahraničí, nebo
y)
jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nepodá žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě podle § 87b odst. 1.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. o) až y) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 157a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neodevzdá neprodleně policiipolicii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona,
b)
uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci,
c)
neoznámí policiipolicii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15, nebo
d)
neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neumožní policiipolicii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,
b)
nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),
c)
nepředloží na požádání policiepolicie ke kontrole domovní knihu,
d)
neoznámí policiipolicii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,
e)
nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,
f)
neoznámí policiipolicii úmrtí ubytovaného cizince, nebo
g)
poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d),
h)
neuchovává přihlašovací tiskopisy v souladu s § 102 odst. 4.
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(5)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 157b
Společná ustanovení
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správního deliktu podle § 156a a přestupkupřestupku podle § 157a odst. 1 písm. d), projednávají orgány policiepolicie (§ 161). Správní delikt podle § 156a a přestupekpřestupek podle § 157a odst. 1 písm. d) projednává v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.
(7)
V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
(8)
K uložení a vybrání pokuty policiepolicie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcíchpřestupcích21b). PoliciePolicie na pokutovém bloku vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.
(9)
Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(10)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(11)
Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu22).
HLAVA XV
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 158
(1)
PoliciePolicie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky. Dále se v informačním systému o cizinci vedou
a)
údaje v rozsahu
1.
žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),
2.
žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu (§ 87x),
3.
žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),
4.
výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),
b)
údaje o
1.
dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti,
2.
dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,
3.
dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,
4.
dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti,
5.
zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti,
6.
hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování,
7.
důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území,
8.
důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,
9.
zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,
10.
dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci a o důvodu pro jeho vydání,
11.
dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil,
12.
dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,
13.
druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu,
c)
údaje
1.
umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci podle písmene b),
2.
umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmene b),
3.
vztahující se k průběhu řízení podle písmene b) a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona.
(2)
PoliciePolicie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systémy obsahující údaje o
a)
dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,
b)
zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal,
c)
číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.
(3)
PoliciePolicie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu.
(4)
Údaje uvedené v informačním systému vedeném podle odstavců 2 a 3 mohou být obsaženy i v informačním systému podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.
(5)
Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem.
(6)
Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému policiepolicie podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) informace získané v rámci plnění úkolů ministerstva a informace z informačních systémů podle odstavců 1 až 3 využívat pro svou činnost.
(7)
Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému policiepolicie podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) informace získané v rámci plnění úkolů ministerstva a informace z informačních systémů podle odstavců 1 až 3 využívat pro svou činnost.
§ 158a
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje
a)
v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x), o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),
b)
o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,
c)
o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil,
d)
o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl,
e)
umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).
(2)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincích, žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje
a)
údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5),
b)
důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu,
c)
rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,
d)
údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu,
e)
den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí,
f)
den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,
g)
údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).
(3)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.
§ 159
(1)
Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.
(2)
Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(3)
Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů. Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů23a) využívat údaje uchovávané v informačních systémech, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.
(4)
PoliciePolicie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. PoliciePolicie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.
(5)
Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.
(6)
PoliciePolicie předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; policiepolicie informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území.
(7)
Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu.
(8)
Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.
(9)
Ministerstvo neprodleně předá policiipolicii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policiipolicii předá rovněž údaje potřebné podle § 182b.
(10)
PoliciePolicie na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.
§ 160
(1)
Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.
(2)
Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu
a)
20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,
b)
15 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, s výjimkou daktyloskopických otisků a dalších údajů vedených ministerstvem o cizincích žádajících o vydání tohoto pasu, které se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu,
c)
10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,
d)
10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,
e)
5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 3, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo
f)
5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(3)
Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu
a)
10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,
b)
5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,
c)
5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo
d)
5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(4)
Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 5, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.
(5)
Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 a 3 nesmí přesáhnout dobu 30 let.
(6)
Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, se údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak24).
§ 160a
Přístup k informačnímu systému smluvních států
V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států
a)
ministerstvo,
b)
ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jeho dislokovaná pracoviště,
c)
oblastní ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jejich dislokovaná pracoviště,
d)
Ministerstvo zahraničních věcí,
e)
zastupitelský úřad.
HLAVA XVI
PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE
§ 161
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1)
Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policiepolicie
a)
ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jeho dislokovaná pracoviště, kterými jsou inspektoráty cizinecké policiepolicie na mezinárodním letišti,
b)
oblastní ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou
1.
inspektoráty cizinecké policiepolicie,
2.
odbor specializovaných činností.
(2)
Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.
§ 161a
PoliciePolicie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění.
§ 162
zrušen
§ 163
Ředitelství služby cizinecké policie
(1)
Ředitelství služby cizinecké policiepolicie
a)
zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b)
rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému,
c)
provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,
d)
řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jejich dislokovaná pracoviště,
e)
rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,
f)
ve správním řízení
1.
vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké policiepolicie (§ 164),
2.
rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,
3.
vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,
g)
podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou,
h)
provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,
i)
zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území nebo zajištěného podle § 124b,
j)
vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
k)
pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
l)
provádí hraniční kontrolu,
m)
rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5 a 6 a víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 a 6,
n)
rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a o zrušení platnosti víza,
o)
v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí,
p)
rozhoduje o odepření vycestování z území,
q)
provádí pobytovou kontrolu,
r)
provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,
s)
rozhoduje o přestupcíchpřestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,
t)
rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,
u)
provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při udělování víz,
v)
posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2,
w)
prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství,
x)
rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,
y)
vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
z)
vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, zajistí dopravu cizince cestou jiného dopravce a uhradí náklady s tím spojené.
(2)
Ředitelství služby cizinecké policiepolicie dále
a)
rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b)
rozhoduje o umístění cizince do zařízení,
c)
rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16b), a vymáhá jejich úhradu.
(3)
Inspektorát cizinecké policiepolicie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bod 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
§ 164
Oblastní ředitelství služby cizinecké policie
(1)
Oblastní ředitelství služby cizinecké policiepolicie
a)
zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b)
provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,
c)
provádí pobytovou kontrolu,
d)
vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
e)
rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,
f)
rozhoduje o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz,
g)
rozhoduje o zrušení platnosti víza,
h)
rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu a vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o zrušení jejich platnosti,
i)
rozhoduje v rozsahu své působnosti o prodloužení doby platnosti průkazů vydaných podle tohoto zákona,
j)
rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcíchpřestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,
k)
rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,
l)
rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince na území (§ 180d),
m)
rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16b), a vymáhá jejich úhradu,
n)
provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo v rozsahu své působnosti dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,
o)
ověřuje pozvání,
p)
plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,
q)
provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,
r)
pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
s)
zrušuje v rozsahu své působnosti zápis údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle § 98a,
t)
vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,
u)
vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
v)
ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),
w)
prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství.
(2)
Oblastní ředitelství služby cizinecké policiepolicie dále
a)
provádí hraniční kontrolu,
b)
rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
c)
rozhoduje o umístění cizince do zařízení,
d)
v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu,
e)
provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízenítrestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.
(3)
Inspektorát cizinecké policiepolicie je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 a podle odstavce 2 písm. a) až c). Inspektorát dále posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
(4)
Odbor specializovaných činností je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až c), g), j), k), n), q), r), u) a w) a podle odstavce 2 písm. a) až c). Dále odbor rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza, a posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
§ 165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území
a)
vykonává dozor nad policiípolicií při výkonu státní správy,
b)
plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policiepolicie,
c)
rozhoduje o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a povolení k trvalému pobytu,
d)
zřizuje a provozuje zařízení,
e)
rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhá jejich úhradu,
f)
rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizinci, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu,
g)
pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2,
h)
rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,
i)
vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,
k)
rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území,
l)
rozhoduje o přestupcíchpřestupcích podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti,
m)
požaduje od policiepolicie prověření informací a dokladů předkládaných či sdělovaných cizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování podle písmen c), e), h), j), k) a l),
n)
rozhoduje o vydání zelené karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti,
o)
je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158,
p)
je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání zelené karty,
r)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 165a
Oprávnění ministerstva
(1)
Ministerstvo je oprávněno
a)
snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu,
b)
při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,
c)
vyžadovat od policiepolicie prověření informací a dokladů předkládaných cizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona,
d)
požadovat po cizinci prokázání totožnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona,
e)
účastnit se pobytových kontrol prováděných policiípolicií,
f)
vydávat pokyny policiipolicii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza.
(2)
Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů24a). V řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.
(3)
Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a) a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 166
Působnost Ministerstva zahraničních věcí
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.
(2)
Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.
§ 167
Oprávnění policie
(1)
PoliciePolicie je oprávněna
a)
vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, se zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství,
c)
při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,
d)
provádět pobytovou kontrolu
1.
cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,
2.
cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,
e)
v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,
f)
vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,
g)
provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,
h)
zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění,
i)
zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a),
j)
použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území,
k)
při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství,
l)
snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle zvláštního právního předpisu2),
m)
zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení,
n)
v souvislosti s odepřením vstupu cizince na území vyzvat cizince k vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec zpět do zahraničí bez zbytečného odkladu vycestoval.
(2)
Provádí-li policiepolicie pobytovou kontrolu v součinnosti s orgány provádějícími u zaměstnavatelů kontrolu podle zvláštních právních předpisů, je policiepolicie oprávněna vstupovat do objektů a zařízení těchto zaměstnavatelů.
(3)
V řízení o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, v řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si policiepolicie vždy vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a).
(4)
Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a) a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
HLAVA XVII
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM
Správní řízení
§ 168
Ustanovení správního řádu o správním řízení24b) se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 19 odst. 1, § 22, 24, 26, 29, § 29a odst. 1 a 3, § 29b odst. 2, 30, 33, 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1, § 40, 41, 42g, 49, 50, § 53 odst. 2, § 56 odst. 5 a 6, § 61, 92, 98a, 115a, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 124 (s výjimkou řízení podle § 124 odst. 4), § 124b, 126a, 129, § 135 odst. 3 až 5, § 148, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.
§ 169
Odchylky od správního řádu
(1)
Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.
(2)
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá:
a)
ve lhůtě 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka,
b)
ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu,
c)
ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,
d)
ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka podle § 42 odst. 3,
e)
ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h.
(3)
Účastník řízení je povinen se na vyzvání účastnit osobně úkonů v řízení. Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Správní orgán účastníka řízení poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), proti rozhodnutí podle odstavce 9 anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nemá odkladný účinek.
(5)
O správním vyhoštění rozhodne policiepolicie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policiepolicie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.
(6)
Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.
(7)
Usnesením se také zastaví řízení, jestliže cizinec
a)
ve lhůtě podle § 44 odst. 2 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu nebo podle § 74 povolení k trvalému pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
b)
který podal žádost na území, nepřevezme povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
c)
podal žádost o povolení k trvalému pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, nebo
d)
podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn.
(8)
Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policiepolicie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.
(9)
Vyjdou-li po vydání rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu najevo nové skutečnosti, jež by jinak byly důvodem zamítnutí této žádosti, toto rozhodnutí, je-li nepravomocné, se zruší.
(10)
Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.
(11)
Zastupitelský úřad je oprávněn provést kontrolu žádosti a náležitostí předložených k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu; nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže zastupitelský úřad cizinci nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti nebo uplynutí lhůty podle věty první neběží lhůta pro vyřízení žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Na pokyn policiepolicie nebo ministerstva je zastupitelský úřad oprávněn vyslechnout žadatele o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, je-li to za podmínek uvedených v odstavci 3 nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci.
§ 170
(1)
Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policiepolicie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.
(2)
Žádost o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5 nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policiepolicie vyřídí bez zbytečného odkladu.
(3)
Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti; jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie, nebo o udělení víza za účelem výzkumu, ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti.
(4)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 vyřídí policiepolicie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(5)
Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(6)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policiepolicie vyřídí ve lhůtě do 90 dnů, ve zvlášť složitých případech do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické činnosti nebo za účelem výzkumu vyřídí policiepolicie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(7)
Žádost o vydání zelené karty ministerstvo vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne
a)
doručení žádosti, je-li podána na zastupitelském úřadu, nebo
b)
podání žádosti, je-li žádost podána na území.
(8)
Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policiepolicie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí policiepolicie do 30 dnů.
(9)
Řízení před policiípolicií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad25).
(10)
Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policiipolicii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.
(11)
Nemá-li žádost o udělení víza předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, vyzve policiepolicie nebo zastupitelský úřad žadatele o udělení víza k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti o udělení víza nebo uplynutí lhůty podle předchozí věty neběží lhůta pro vyřízení žádosti o udělení víza.
Soudní přezkum
§ 171
(1)
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a)
rozhodnutí o neudělení víza,
b)
rozhodnutí o odepření vstupu,
c)
rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,
d)
rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,
e)
rozhodnutí o nevydání zelené karty.
(2)
Jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, jsou z přezkoumání soudem vyloučena rozhodnutí o odepření vstupu nebo o správním vyhoštění po dobu platnosti předchozího rozhodnutí o jeho správním nebo soudním vyhoštění.
§ 172
Žaloba
(1)
Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3)
Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.
(4)
Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie.
HLAVA XVIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 173
Cizinec, jemuž byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.
§ 174
Trestní zachovalost
(1)
Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a)
ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činutrestného činu,
b)
v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu.
(2)
Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 175
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.
§ 176
Zdravotní péče po dobu zajištění cizince
(1)
Cizinci se po dobu zajištění na území poskytne zdravotní péče
a)
neodkladná, při stavech, které
1.
bezprostředně ohrožují život,
2.
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3.
způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotní péče trvalé chorobné změny,
4.
působí náhlé utrpení a bolest,
5.
způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
6.
se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,
b)
v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní péči poskytnutou podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3)
Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí provozovatel poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení, se kterým ministerstvo nebo provozovatel uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví.
(4)
Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu do zdravotnického zařízení a zpět.
(5)
V případě, kdy náklady poskytnuté zdravotní péče hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů
a)
ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
b)
policiepolicie v ostatních případech.
§ 176a
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany
(1)
Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.
(2)
Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků.
(3)
Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
§ 176b
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu
(1)
Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.
(2)
Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policiipolicii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu.
(3)
Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
§ 177
Totožnost
(1)
Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.
(2)
Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policiepolicie k cizinci zjistila.
§ 178
Způsobilost k právním úkonům
Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 178a
Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.
§ 179
Důvody znemožňující vycestování
(1)
Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
(2)
Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje
a)
uložení nebo vykonání trestu smrti,
b)
mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,
c)
vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
d)
pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a)
se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech,
b)
spáchal zvlášť závažný trestný čintrestný čin,
c)
se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d)
představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4)
Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a)
ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b)
se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činůtrestných činů odlišných od trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5)
V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policiepolicie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1)
Pozvání ověřuje policiepolicie na žádost fyzické nebo právnické osoby.
(2)
Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(3)
PoliciePolicie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.
(4)
Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policiipolicii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policiípolicií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(5)
PoliciePolicie odepře ověření pozvání
a)
jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
b)
jestliže zvoucí osoba na požádání policiepolicie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,
c)
jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100,
d)
při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i),
e)
jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo
f)
jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.
(6)
Na požádání policiepolicie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:
a)
disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,
b)
disponuje prostředky ve výši 0,25násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,
c)
předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 180i odst. 1 disponuje částkou nejméně 30 000,– EUR,
d)
disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.
Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.
(7)
PoliciePolicie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policiipolicii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(8)
Ověření policiepolicie vyznačí na pozvání.
§ 180a
(1)
Zastupitelský úřad je oprávněn, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, udělovat jednotné schengenské vízum v zastoupení jiného smluvního státu.
(2)
Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.
§ 180b
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c).
§ 180d
Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince
PoliciePolicie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) tyto údaje dodatečně potvrdí.
§ 180e
Nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území
(1)
Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodu, pro který mu byl podle § 9 odst. 1 nebo 2 odepřen vstup na území.
(2)
Žádost o nové posouzení důvodu odepření vstupu podává cizinec písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne odepření vstupu na území ministerstvu; podání žádosti nemá odkladný účinek.
(3)
Ministerstvo posoudí soulad důvodu, pro který byl cizinci odepřen vstup na území, s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.
(4)
O výsledku posouzení ministerstvo cizince písemně informuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti cizince.
§ 180f
Partnerství
(1)
Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.
(2)
Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.
(3)
Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.
§ 180g
Úhrada nákladů spojených s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka
Cizinec je povinen hradit náklady spojené s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem10a).
§ 180h
Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1)
Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policiepolicie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(2)
Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.
§ 180i
Doklad o cestovním zdravotním pojištění
(1)
Dokladem o cestovním zdravotním pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec dokládá zajištění úhrady nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR, po dobu pobytu na území.
(2)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b), pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 2; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
HLAVA XIX
ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
Zmocňovací ustanovení
§ 181
Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) nařízením stanovit, že
a)
na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,
b)
cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.
§ 182
(1)
Ministerstvo právním předpisem stanoví
a)
náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,
b)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo právním předpisem vydaným na jejím základě26b), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza,
c)
výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění,
d)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce,
e)
seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty,
f)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí, v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy, seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt.
(2)
Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 182a
(1)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV vyhláškou
a)
rozsah požadované znalosti českého jazyka,
b)
seznam škol oprávněných provádět pro tyto účely výuku českého jazyka a zkoušky znalosti českého jazyka,
c)
vzor dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka.
§ 182b
PoliciePolicie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policiepolicie postupuje v případě zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.
§ 185 až 188
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 189
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
2.
Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
3.
Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 190
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
* * *
1.
Zákon č. 140/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou čl. I bodů 71, 72, 73 a 74, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (26. dubna 2001), a s výjimkou čl. I bodů 104, 107, 110 a 114, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2002.
2.
Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
3.
Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003; s výjimkou čl. I bodů 1, 7, 8, 11 až 15, 18 až 21, 23, 27 až 30, 37, 40, 42 v části, kterou se doplňuje text „anebo § 9 odst. 2 písm. b)“, bodů 48, 50, 53, 63 až 65, 68 až 71, 73, 75, 76, 87 v části, kterou se vkládá § 119 odst. 2, bodů 89, 102, 104, 109, 110, 112, 119, 121 v části, kterou se vkládají slova „(s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4)“; bodů 122 až 124, 126 až 128, 134 a čl. V, které nabyly účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. května 2004); čl. I bodů 4 až 6, 9, 10, 22, 24 až 26, 34, 36, 55, 56, 66, 67, 84, 91 v části, kterou se doplňuje text „nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států“, 96, 97, 106, 108, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007); a čl. I bodu 2, který nabyl účinnosti dnem, kdy bude Česká republika vázána Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (1. května 2004).
4.
Zákon č. 222/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou
a)
části prvé bodů 56, 112 a 129, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (31. července 2003),
b)
části prvé bodů 1, 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, bodu 15 mimo textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 mimo textu uvedeného pod písmenem b), bodů 20 až 22, 39 až 41, 44, 47, 49 až 55, 57 až 59, 63 až 67, 69, 72, 79, 85, 86, 88, 89, 100 až 103, 107 až 109, 111, bodu 114 s výjimkou slov „§ 7“ a „§ 180b“, bodů 115, 116, 118, 120 až 122, 124 a 126, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004),
c)
části prvé bodu 15 části textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 části textu uvedeného pod písmenem b), bodů 18, 33, 37, 38, 61, 62 a 131, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).
5.
Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).
6.
Zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
7.
Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2004).
8.
Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005.
9.
Zákon č. 428/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení (24. listopadu 2005), s výjimkou ustanovení čl. I bodů 9, 24 až 26, bodu 91 a bodu 139, pokud jde o slova „a j)“, která nabyla účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007), ustanovení čl. I bodů 39 a 59, pokud jde o § 46a odst. 2 písm. b), které nabyly účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007), a ustanovení čl. I bodů 165 a 166, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2006.
10.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
11.
Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
12.
Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
13.
Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. dubna 2006), s výjimkou ustanovení
1.
čl. I bodů 4 a 8, bodu 42, pokud jde o § 42d a 42e, bodu 43, pokud jde o § 44 odst. 4 písm. g) a § 44 odst. 5, bodu 44, pokud jde o § 44a odst. 2, 6 a 7, bodu 45, bodu 46, pokud jde o § 46 odst. 5, bodu 47, pokud jde o § 46c, bodu 49, pokud jde o § 48 písm. b), c) a d), bodu 50, bodů 61 až 63, bodů 78 a 80, bodu 84, pokud jde o § 119a odst. 4 a 5, bodu 96, bodu 118, pokud jde o § 169 odst. 2 písm. d), a ustanovení čl. II bodů 1, 2 a 4, která nabyla účinnosti 60. dnem po dni jeho vyhlášení (26. června 2006),
2.
čl. I bodů 22, 26, 28, 29, bodů 33 až 35, bodu 83, bodů 91 až 94, bodů 136 a 137, ustanovení čl. II bodu 13 a ustanovení čl. III, která nabyla účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007), a
3.
čl. I bodu 47, pokud jde o § 46b odst. 2 písm. c), bodu 64, pokud jde o § 75 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 3 větu druhou a třetí a § 77 odst. 2 písm. f), bodu 65, pokud jde o § 87e odst. 1 písm. b), § 87e odst. 3, § 87k odst. 1 písm. e) a § 87k odst. 2, a bodu 101, pokud jde o § 158 odst. 1 písm. b) bod 9, která nabyla účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007).
14.
Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 34, pokud jde o § 115 odst. 3 písm. b), které nabylo účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007).
15.
Zákon č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2006).
16.
Zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, nabyl účinnosti dnem stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007).
17.
Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. prosince 2007), s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 221, pokud jde o § 180g, a bodu 223, která nabyla účinnosti dnem 1. září 2008,
b)
čl. I bodů 89, 91 a 94, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009, a
c)
čl. I bodů 26 až 28, bodů 96, 122, 179, 180, 181, 182, 188, 199, 215 až 218, která nabyla účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).
18.
Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
19.
Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
20.
Zákon č. 140/2008 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (25. dubna 2008).
21.
Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. XXIII bodů 1 až 6, 8, 10, 23, 25, 27, 30, 32, 33, 36, 38, 40, 44, 45, 48, 49, 51, 52, 54, 58, 62, 63, 67, bodu 68, pokud jde o § 165 písm. j) a v § 165 písm. l) slova „nebo správních deliktech“, a bodů 70 a 73, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013.
22.
Zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).
1a)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Smlouva o založení Evropského společenství.
1c)
Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací.
1d)
Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
2)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
3a)
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
3b)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
4)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb.
5)
Hlava dvacátá pátá trestního řádu.
5a)
Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
6)
§ 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
6a)
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.
7)
§ 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb.
7b)
Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV).
7c)
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
7d)
Nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům.
8)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
8b)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8c)
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
8d)
Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
8e)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
8f)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. 5. 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.
9b)
§ 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9c)
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
9d)
§ 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
9e)
§ 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
9f)
Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
9g)
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány.
9h)
§ 232a trestního zákona.
9i)
§ 171a a 171d trestního zákona.
9j)
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb.
9k)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
9l)
§ 37a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb.
9m)
§ 98 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 161/2005 Sb.
9n)
§ 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
9o)
§ 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
10)
§ 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10b)
Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.
10c)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.
11a)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
12)
§ 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb.
12a)
§ 151 zákona č. 500/2004 Sb.
12b)
§ 150 zákona č. 500/2004 Sb.
13)
Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
13a)
Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
13b)
Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
13c)
§ 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
13d)
§ 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb.
13e)
§ 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
15)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
15a)
Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15b)
Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15c)
Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.
15e)
Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).
16)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16a)
§ 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.
16b)
§ 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.
17)
§ 200o a následující občanského soudního řádu.
17a)
Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
18)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
19)
§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19a)
§ 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
20)
Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.
20a)
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
21)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
21a)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
21b)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.
23a)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
24)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
24a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
24b)
Část druhá a třetí správního řádu.
25)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
26)
§ 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.
26b)
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce. |
Zákon č. 41/2009 Sb. | Zákon č. 41/2009 Sb.
Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku
Vyhlášeno 9. 2. 2009, datum účinnosti 1. 1. 2010, částka 12/2009
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu vazby
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rybářství
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zbraních
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Policii České republiky
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna transplantačního zákona
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o dočasné ochraně cizinců
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o azylu
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o insolvenčních správcích
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 43/1980 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 159/1989 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o volbách do Federálního shromáždění
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 457/1990 Sb.
* ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o způsobu provádění referenda
* ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 290/1993 Sb.
* ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
* ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 152/1995 Sb.
* ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
* ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 112/1998 Sb.
* ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností
* ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o návykových látkách
* ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 210/1999 Sb.
* ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona č. 223/1999 Sb.
* ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 238/1999 Sb.
* ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení
* ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o poštovních službách
* ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 105/2000 Sb.
* ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna autorského zákona
* ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 144/2001 Sb.
* ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o pohřebnictví
* ČÁST SEDMDESÁTÁ - Změna zákona č. 265/2001 Sb.
* ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech
* ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o Antarktidě
* ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 52/2004 Sb.
* ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 537/2004 Sb.
* ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zrušení civilní služby
* ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 411/2005 Sb.
* ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 413/2005 Sb.
* ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 70/2006 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ - Změna zákona o registrovaném partnerství
* ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona, kterým se mění zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
* ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 161/2006 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
* ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 253/2006 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 267/2006 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 314/2006 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 178/2007 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 296/2007 Sb.
* ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 122/2008 Sb.
* ČÁST DEVADESÁTÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence
* ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 274/2008 Sb.
* ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o lidských tkáních a buňkách
* ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.)
41
ZÁKON
ze dne 8. ledna 2009
o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 2 se slova „§ 178 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 180 trestního zákoníku“.
2.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech
a)
neoprávněného odebrání tkání a orgánů, nedovoleného nakládání s tkáněmi a orgány, odběru tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu, nedovoleného nakládání s lidským embryem a lidským genomem, obchodování s lidmi,
b)
spáchaných prostřednictvím investičních nástrojů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo o jejichž přijetí k obchodování na regulovaném trhu bylo požádáno, nebo jejich padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu,
c)
porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, manipulace s kurzem investičních nástrojů, zneužití informace a postavení v obchodním styku, poškození finančních zájmů Evropských společenství, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití, porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků a
d)
sabotáže, zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace, vyzvědačství, ohrožení utajované informace, spolupráce s nepřítelem, styků ohrožujících mír, použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, plenění v prostoru válečných operací,
koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.
(2)
Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 45 trestního zákoníku přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některého z trestných činů uvedených v odstavci 1.“.
3.
V § 36 odstavec 4 zní:
„(4)
Obviněný musí mít obhájce též
a)
v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,
b)
v řízení, v němž se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence nebo o uložení nebo změně ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního,
c)
má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu,
d)
v řízení o vydání do cizího státu nebo o předání do jiného členského státu Evropské unie,
e)
v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie, nebo
f)
v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, kterým byl uložen peněžitý trest nebo pokuta, a v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o propadnutí nebo zabrání majetku.“.
4.
V § 44a odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
5.
V § 44a odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
odsouzený byl propuštěn z výkonu ochranného léčení nebo z jeho výkonu uprchl, nebo
d)
odsouzený byl propuštěn z výkonu zabezpečovací detence nebo z jejího výkonu uprchl.“.
6.
V § 62 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
„(1)
Nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky1b). Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dále jen „pošta“) a v případě, že by takové doručení nebylo úspěšné, i prostřednictvím orgánu obce. Doručují-li písemnost soud nebo státní zastupitelství samy, činí tak svými doručovateli nebo orgány justiční stráže. Nelze-li takto písemnost doručit, doručí se prostřednictvím příslušného policejního orgánu. V případech stanovených zvláštními předpisy doručuje orgán činný v trestním řízení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo jiného stanoveného orgánu.“.
Poznámka pod čarou č. 1b zní:
„1b)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
7.
V § 71 odst. 8 písm. c) se slova „úmyslný trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
8.
V § 71 odst. 8 písm. d) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“ a slova „zvláštní části“ se zrušují.“.
9.
V § 71a se slova „úmyslný trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
10.
V § 73a odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), loupeže podle § 173 odst. 4 trestního zákoníku, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4 trestního zákoníku, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4 trestního zákoníku, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestního zákoníku, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), styků ohrožujících mír (§ 409 trestního zákoníku), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku), nebo zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku), a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.“.
11.
V § 88 odst. 1 se slova „zvlášť závažný úmyslný trestný čin“ nahrazují slovy „zvlášť závažný zločin“.
12.
V § 88 odst. 5 se slova „trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 196 a 197a), únosu podle § 216 odst. 1, obchodování s dětmi podle § 216a odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1 nebo omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 a 2 trestního zákona“ nahrazují slovy „trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku) nebo nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku).“.
13.
V § 88 odst. 9 se slova „zvlášť závažném úmyslném trestném činu“ nahrazují slovy „zvlášť závažném zločinu“, slova „ve prospěch zločinného spolčení“ se nahrazují slovy „ve prospěch organizované zločinecké skupiny“ a slova „účasti na zločinném spolčení“ se nahrazují slovy „účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku)“.
14.
V § 89 odst. 1 písm. c) se slova „nebezpečnosti činu“ nahrazují slovy „povahy a závažnosti činu“.
16.
V § 120 odst. 3 se za slova „nýbrž i uvedením“ vkládají slova „, zda jde o zločin nebo přečin, a“.
17.
V § 122 odstavec 1 zní:
„(1)
Odsuzující rozsudek musí obsahovat výrok o trestu s uvedením zákonných ustanovení, podle nichž byl trest vyměřen, nebo podle nichž bylo od potrestání upuštěno, a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušební doby a jejím trvání. Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládána další přiměřená omezení nebo povinnosti. Byl-li uložen trest, jehož výkon lze podmíněně odložit, musí rozsudek obsahovat i výrok o tom, zda byl podmíněný odklad povolen, popřípadě na jaké podmínky je vázán. Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu. Je-li odsouzený pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, je nutno výrok o tom rovněž pojmout do rozsudku.“.
18.
Na konci § 124 se doplňuje věta „Ukládá-li se v rozsudku společný trest za pokračování v trestném činu, musí soud označit ty dřívější rozsudky, v nichž zrušuje výrok o vině, o pokračujícím trestném činu a o trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a nahrazuje je novými výroky, včetně výroku o společném trestu za pokračování v trestném činu.“.
19.
V § 125 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Při odůvodnění uloženého trestu uvede jakými úvahami byl veden při ukládání trestu, jak posoudil povahu a závažnost trestného činu z hlediska významu konkrétního chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následků, okolností, za kterých byl čin spáchán, osoby pachatele, míry jeho zavinění a jeho pohnutky, záměru nebo cíle, jakož i polehčujících a přitěžujících okolností, doby, která uplynula od spáchání trestného činu, případné změny situace a délky trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu, při zvážení složitosti věci, postupu orgánů činných v trestním řízení, významu řízení pro pachatele a jeho chování, kterým přispěl k průtahům v řízení; uvede též, jak přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, k jeho dosavadnímu způsobu života, k chování pachatele po činu, zejména k jeho případné snaze nahradit škodu či jiné škodlivé následky činu, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu.“.
20.
V § 158 odst. 6 se slova „o zvlášť závažném trestném činu“ nahrazují slovy „o zločinu“.
21.
V § 158 odstavec 8 zní:
„(8)
Má-li výpověď osoby povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za podmínek uvedených v § 158a. Jako svědka vyslechne i osobu mladší patnácti let a osobu, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti. Jestliže lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho nelze zahájit trestní stíhání a hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi, je možno vyslechnout jako svědka i osobu, jejíž výpověď má podle odůvodněného předpokladu rozhodující význam pro zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že by mohl být na takovou osobu pro její výpověď vyvíjen nátlak, anebo hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna její výpověď. Pokud výslechy těchto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu podle § 164 odst. 4, lze protokoly o jejich výslechu v hlavním líčení číst pouze podle § 211 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c); jinak je lze pouze předestřít podle § 212.“.
22.
V § 158e odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), pro trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku), pro trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku) nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky, oprávněn použít agenta.“.
23.
V § 159a se vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
Státní zástupce může věc odložit, jestliže z výsledků prověřování vyplývá, že nastaly okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 písm. c).“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
24.
V § 159a odst. 6 se čísla „2 až 4“ nahrazují čísly „1 až 5“.
25.
V § 159a odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
26.
V § 159b odst. 1 se slova „zločinného spolčení“ nahrazují slovy „organizované zločinecké skupiny“.
27.
V § 161 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Vyšetřování o trestných činech příslušníků ozbrojených sil spáchaných při plnění úkolů v zahraničí může konat i pověřený orgán Vojenské policie.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
28.
V § 163 odstavec 1 zní:
„(1)
Trestní stíhání pro trestné činy ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku), poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku, krádeže (§ 205 trestního zákoníku), zpronevěry (§ 206 trestního zákoníku), neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku), neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku), podvodu (§ 209 trestního zákoníku), podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), lichvy (§ 218 trestního zákoníku), zatajení věci (§ 219 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku), poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku), poškození cizí věci (§ 228 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství (§ 360 trestního zákoníku), pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.“.
31.
V § 172 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.“.
32.
Za § 178 se vkládá nový § 178a, který včetně nadpisu zní:
㤠178a
Spolupracující obviněný
(1)
V řízení o zvlášť závažném zločinu může státní zástupce v obžalobě označit obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný
a)
oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění takového zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo které pomohou zabránit dokonání takového zločinu, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,
b)
dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a
c)
prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný,
a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.
(2)
Před tím, než státní zástupce obviněného označí jako spolupracujícího vyslechne ho zejména k obsahu oznámení a k jeho doznání. Obviněného také vyslechne k tomu, zda si je vědom důsledků svého postupu. Před výslechem státní zástupce obviněného poučí o jeho právech, o podstatě označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo v řízení před soudem poruší své závazky nebude nadále považován za spolupracujícího obviněného.“.
33.
§ 213 zní:
㤠213
(1)
Posudky, zprávy státních a jiných orgánů a další listiny a jiné věcné důkazy se při hlavním líčení předloží stranám k nahlédnutí, a pokud je to třeba, předloží se k nahlédnutí i svědkům a znalcům.
(2)
Pokud kterákoli ze stran navrhne přečtení listiny uvedené v odstavci 1, je soud povinen při hlavním líčení takovou listinu přečíst.“.
34.
V § 224 odstavec 5 zní:
„(5)
Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním pořádkem a předloží věc Ústavnímu soudu.“.
35.
V nadpisu nad § 239 se za slovo „věci“ doplňují slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
36.
V § 265m odst. 1 písm. c) se slova „nad patnáct až do dvaceti pěti let“ nahrazují slovy „nad dvacet až do třiceti let“.
37.
V § 266 odst. 2 se slova „k stupni nebezpečnosti činu pro společnost“ nahrazují slovy „k povaze a závažnosti trestného činu“.
38.
V § 271 odst. 1 písm. c) se slova „nad patnáct až do dvaceti pěti let“ nahrazují slovy „nad dvacet až do třiceti let“.
39.
V § 278 odst. 1 se slova „k stupni nebezpečnosti činu pro společnost“ nahrazují slovy „k povaze a závažnosti trestného činu“ a slova „§ 26 odst. 6 a 7 trestního zákona“ se nahrazují slovy „§ 48 odst. 6 a 7 trestního zákoníku“.
40.
V § 307 odst. 1 se slova „trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let,“ nahrazují slovem „přečinu“.
41.
V § 309 odst. 1 první větě se slova „trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let“ nahrazují slovem „přečinu“.
42.
V § 309 odst. 1. písm. b) se slova „trestným činem“ nahrazují slovem „přečinem“.
43.
V § 309 odst. 1 písm. c) se slova „trestného činu“ nahrazují slovem „přečinu“.
44.
V § 309 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „trestným činem“ nahrazují slovem „přečinem“.
45.
V § 311 odst. 1 se slova „trestným činem“ nahrazují slovem „přečinem“ a slova „trestný čin“ slovem „přečin“.
46.
V § 314a odst. 2 se za slova „souhrnný trest“ vkládají slova „nebo společný trest“.
47.
V § 314e odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
domácí vězení do jednoho roku,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
48.
V § 314e odst. 2 písm. f) se za slova „propadnutí věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
49.
V § 314e odst. 2 se doplňuje písmeno i), které zní:
„i)
trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let.“.
50.
V § 314e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Trest obecně prospěšných prací může být trestním příkazem uložen pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu a o zdravotní způsobilosti obviněného, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu. Trest obecně prospěšných prací je ukládán s přihlédnutím k této zprávě.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
51.
V § 314e se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ukládá-li se trest domácího vězení vedle peněžitého trestu, nesmí souhrn náhradních trestů ukládaných v souvislosti s těmito tresty přesahovat jeden rok.“.
52.
V § 314e odst. 5 písm. c) se za slova „souhrnný trest“ vkládají slova „nebo společný trest“.
53.
V § 320 odst. 3 se slova „(§ 39a a § 81 tr. zák.)“ zrušují.
54.
V § 330 odst. 1 se slova „§ 60 odst. 1 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 83 odst. 1 trestního zákoníku“.
55.
V § 331 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Žádost o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku může obviněný podat jen, pokud k ní připojí kladné stanovisko ředitele věznice, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba; jinak soud o takové žádosti nerozhoduje a vrátí ji obviněnému s poučením o nutnosti připojit k ní uvedené stanovisko ředitele věznice.“.
56.
V § 331 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Bylo-li rozhodnuto, aby se podmíněně propuštěný odsouzený ve zkušební době zdržoval ve svém obydlí užije se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně ustanovení § 334b až 334e. Jestliže bylo rozhodnuto, aby podmíněně propuštěný odsouzený ve zkušební době vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí užije se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně ustanovení § 336 až 339. Pokud bylo rozhodnuto, aby podmíněně propuštěný odsouzený složil na účet soudu částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, může předseda senátu na žádost odsouzeného z důležitých důvodů
a)
odložit složení této částky, a to na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, nebo
b)
povolit splácení této částky v měsíčních splátkách tak, aby byla celá zaplacena nejpozději do konce stanovené zkušební doby.“.
57.
V části třetí, hlavě dvacáté první se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl třetí
Výkon trestu domácího vězení
§ 334a
Nařízení výkonu trestu domácího vězení
(1)
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení stalo vykonatelným, předseda senátu zašle odsouzenému nařízení výkonu tohoto trestu, v kterém určí
a)
počátek výkonu tohoto trestu a
b)
místo výkonu tohoto trestu.
(2)
Počátek výkonu trestu domácího vězení stanoví předseda senátu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti.
(3)
Místo výkonu trestu stanoví předseda senátu v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdržuje, a to s přihlédnutím k jeho osobním a rodinným poměrům; je-li odsouzený zaměstnán, přihlédne i k místu výkonu zaměstnání a k možnostem dopravy do zaměstnání.
§ 334b
Kontrola výkonu trestu domácího vězení
Kontrolu výkonu trestu domácího vězení zajišťuje Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umožňuje detekci pohybu odsouzeného nebo namátkovou kontrolou prováděnou probačním úředníkem; za tímto účelem je odsouzený povinen probačnímu úředníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu.
§ 334c
Nedodržování podmínek výkonu trestu domácího vězení
Nedodržuje-li odsouzený stanovené podmínky domácího vězení a uložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, sdělí tuto skutečnost provozovatel elektronického kontrolního systému nebo probační úředník vykonávající kontrolu bezodkladně soudu, který výkon trestu nařídil.
§ 334d
Odklad a přerušení výkonu trestu domácího vězení
(1)
Předseda senátu může z důležitých důvodů na potřebnou dobu odložit nebo přerušit výkon trestu domácího vězení.
(2)
Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá.
(3)
Doba, po kterou byl výkon trestu domácího vězení odložen nebo přerušen, se nezapočítává do doby výkonu trestu.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 334e
Změna trestu domácího vězení
(1)
Na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka nebo i bez takového návrhu rozhodne předseda senátu z důležitých důvodů o změně místa výkonu trestu domácího vězení, doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, a přiměřených omezení a přiměřených povinností stanovených odsouzenému; přitom nesmí v neprospěch odsouzeného změnit počet hodin v týdnu, po které se má odsouzený zdržovat v obydlí, a rozsah přiměřených omezení a přiměřených povinností. O změně trestu domácího vězení rozhodne předseda senátu bez zbytečného odkladu i po vykázání ze společného obydlí podle jiného právního předpisu.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 334f
Upuštění od výkonu trestu domácího vězení
(1)
Ministr spravedlnosti může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do ciziny nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.
(2)
Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhoštěn.
(3)
Nedojde-li k vydání odsouzeného do ciziny, k jeho předání podle odstavce 1 nebo k vyhoštění podle odstavce 2, anebo vrátí-li se v těchto případech vydaný, předaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest domácího vězení nebo jeho zbytek vykoná.
(4)
Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku též tehdy, zjistí-li, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí duševní.
(5)
Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 334g
Nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody
(1)
O nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Dosavadní oddíly třetí až šestý se označují jako oddíly čtvrtý až sedmý.
58.
§ 336 zní:
㤠336
(1)
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis probačnímu úředníkovi.
(2)
O druhu a místě výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud, který trest obecně prospěšných prací uložil, na návrh probačního úředníka. Probační úředník v návrhu vychází z potřeby výkonu těchto prací v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a přihlíží k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu, kde bydlí; při stanovení druhu a místa výkonu obecně prospěšných prací postupuje v součinnosti se střediskem Probační a mediační služby v obvodu soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací vykonáván. Má-li být trest obecně prospěšných prací vykonáván mimo obvod okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, je součástí návrhu probačního úředníka také písemný souhlas odsouzeného s tímto výkonem.
(3)
V rozhodnutí podle odstavce 2 soud odsouzeného zároveň poučí o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí na středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, v němž má být trest obecně prospěšných prací vykonán, za účelem projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací a o jeho povinnosti dostavit se v den stanovený probačním úředníkem pověřeným kontrolou nad výkonem tohoto trestu na obecní úřad nebo instituci, u nichž má obecně prospěšné práce vykonávat, za účelem nástupu výkonu trestu. Zároveň jej upozorní na následky nesplnění těchto povinností.
(4)
O rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací vykonán, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací.
(5)
O změně druhu a místa výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud, který trest obecně prospěšných prací uložil, na návrh odsouzeného nebo probačního úředníka provádějícího kontrolu nad výkonem trestu obecně prospěšných prací. O tomto rozhodnutí vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek vykonán, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací.
(6)
Při projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací, stanovení dne nástupu jeho výkonu a při výkonu kontroly tohoto trestu postupuje probační úředník pověřený kontrolou výkonu trestu obecně prospěšných prací v součinnosti s příslušným obecním úřadem nebo institucí, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány.“.
59.
§ 337 zní:
㤠337
Nesplní-li odsouzený povinnosti stanovené v § 336 odst. 3, nebo bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest nebo jinak maří výkon tohoto trestu, probační úředník pověřený kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo jeho prostřednictvím obecní úřad nebo instituce, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány, tuto skutečnost bezodkladně sdělí soudu, který výkon trestu nařídil. Rovněž soudu bez odkladu sdělí, kdy odsouzený uložený trest obecně prospěšných prací vykonal.“.
60.
V § 338 odst. 2 větě první se slova „okresnímu soudu, v jehož obvodu“ nahrazují slovy „středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém“.
61.
V § 338 odst. 2 větě druhé se slova „soud měl“ nahrazují slovy „středisko mělo“.
62.
V § 338 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Probační úředník informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu.“.
63.
V § 338 odst. 3 se slova „(§ 27b)“ nahrazují slovy „pověřený kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací“.
64.
V § 340b odstavec 1 zní:
„(1)
O přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody, jakož i o ponechání trestu obecně prospěšných prací v platnosti při stanovení dohledu nebo dalších dosud neuložených přiměřených omezení, přiměřených povinností nebo případně výchovných omezení, rozhodne bez zbytečného odkladu předseda senátu na návrh probačního úředníka pověřeného kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány, podaný prostřednictvím tohoto probačního úředníka, nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. O těchto rozhodnutích předseda senátu vyrozumí středisko Probační a mediační služby v obvodu soudu, v němž je trest obecně prospěšných prací vykonáván.“.
65.
V § 341 se slova „nařízen výkon náhradního trestu odnětí svobody“ nahrazují slovy „zaplacení vymáháno“.
66.
§ 343 zní:
㤠343
(1)
Předseda senátu nařídí, aby peněžitý trest byl vymáhán, nezaplatí-li jej odsouzený
a)
do patnácti dnů poté, co byl k zaplacení vyzván,
b)
do patnácti dnů poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, jímž povolený odklad nebo povolené splácení byly odvolány, nebo
c)
do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen.
(2)
Peněžitý trest smí být vymáhán, jen pokud tím nebude zmařeno uspokojení přiznaného nároku poškozeného na náhradu škody. Nepřikročí-li poškozený k vymáhání svého nároku do tří měsíců ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl peněžitý trest uložen, může být peněžitý trest vymáhán bez ohledu na nárok poškozeného.“.
67.
V § 344 odst. 2 se za slova „nebo § 342 odst. 1“ vkládají slova „a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen“.
68.
V části třetí, hlavě dvacáté první se do oddílu čtvrtého doplňují nové § 350i a 350j, které včetně nadpisu znějí:
„Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
§ 350i
(1)
Jakmile rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nabude právní moci, předseda senátu zašle jeho opis středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a nemá-li stálé bydliště, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
(2)
Probační úředník pověřený kontrolou výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce vyzve odsouzeného, aby se dostavil v jím stanoveném termínu na příslušné středisko Probační a mediační služby za účelem projednání podmínek výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Ve výzvě jej upozorní i na následky nesplnění těchto povinností bez důležitého důvodu.
(3)
Probační úředník pověřený kontrolou výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce s odsouzeným projedná podmínky výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Považuje-li za potřebné stanovit odsouzenému povinnost dostavovat se podle jeho pokynů k určenému útvaru Policie České republiky, stanoví konkrétní podmínky po dohodě s Policií České republiky. Při stanovení a kontrole podmínek výkonu tohoto trestu postupuje probační úředník v součinnosti s příslušným útvarem Policie České republiky, k němuž se má odsouzený v určené době dostavovat.
§ 350j
Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu, se obdobně užijí ustanovení § 331 až 333.“.
69.
V § 352 se slovo „obviněného“ nahrazuje slovy „osoby, na níž se vykonává ochranné léčení“.
70.
§ 353 včetně nadpisu zní:
㤠353
Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení
(1)
Jakmile bylo dosaženo účelu ochranného léčení, podá zdravotnické zařízení, ve kterém je ochranné léčení vykonáváno, návrh na propuštění z ochranného léčení okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává; návrh na ukončení ochranného léčení podle § 99 odst. 6 trestního zákoníku podá zdravotnické zařízení, jakmile zjistí, že jeho účelu nelze dosáhnout. Nebude-li ochranné léčení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho započetí bylo rozhodnuto o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho prodloužení. V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na jeho ukončení nebo v návrhu na prodloužení ochranného léčení zdravotnické zařízení popíše průběh a výsledky ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného postupu včetně návrhu na případné uložení dohledu nad chováním osoby, na níž je vykonáváno ochranné léčení. O tom je třeba zdravotnické zařízení poučit.
(2)
O propuštění z ochranného léčení, o jeho ukončení včetně případného uložení dohledu nebo o prodloužení ochranného léčení rozhodne na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení, anebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(4)
Podal-li poškozený nebo svědek žádost podle § 44a, zašle předseda senátu spolu s nařízením ochranného léčení příslušnému zdravotnickému zařízení informace o poškozeném nebo svědkovi, kterého je třeba o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z ochranného léčení vyrozumět. V případě, že poškozený nebo svědek podal žádost v době, kdy je odsouzený ve výkonu ochranného léčení, zašle soud zdravotnickému zařízení, v němž odsouzený vykonává ochranné léčení, příslušné informace dodatečně. Zdravotnické zařízení je povinno písemně vyrozumět poškozeného nebo svědka bezodkladně, nejpozději však v den následující po skutečnosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. c).“.
71.
§ 354 až 357 včetně nadpisů znějí:
㤠354
Nařízení výkonu zabezpečovací detence a její výkon
(1)
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat zabezpečovací detence, stalo vykonatelným, předseda senátu zašle příslušnému ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v němž má být zabezpečovací detence vykonána, nařízení výkonu zabezpečovací detence a současně vyzve osobu, které byla zabezpečovací detence uložena, je-li na svobodě, aby výkon zabezpečovací detence nastoupila. Stal-li se výrok o uložení zabezpečovací detence, která nebyla uložena vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, vykonatelným rozhodnutím odvolacího soudu, nařídí výkon zabezpečovací detence u obviněného, který je ve vazbě, předseda senátu odvolacího soudu ihned při vyhlášení rozhodnutí. O nařízení výkonu zabezpečovací detence vždy vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém bude zabezpečovací detence vykonávána.
(2)
Je-li osoba, které byla uložena zabezpečovací detence, při pobytu na svobodě nebezpečná pro své okolí, nebo je-li obava, že taková osoba, která je na svobodě, uprchne, anebo je-li zde jiný důležitý důvod, zařídí předseda senátu bezodkladně její dodání do ústavu pro výkon zabezpečovací detence; jinak jí může poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jejích záležitostí, která však nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1.
(3)
Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru v činné službě, požádá předseda senátu příslušného velitele nebo nadřízeného, aby zařídil jeho dopravení do ústavu pro výkon zabezpečovací detence.
(4)
Předseda senátu požádá ústav pro výkon zabezpečovací detence, aby oznámil soudu, který zabezpečovací detenci uložil, kdy bylo s výkonem zabezpečovací detence započato. Zároveň požádá ústav pro výkon zabezpečovací detence, aby okresnímu soudu, v jehož obvodě se zabezpečovací detence vykonává, podal neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další trvání zabezpečovací detence.
(5)
K nařízení výkonu zabezpečovací detence předseda senátu připojí pro potřeby ústavu pro výkon zabezpečovací detence znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu osoby, které byla uložena zabezpečovací detence, pokud v průběhu trestního řízení byly opatřeny, a žádost, aby byla podávána okresnímu soudu, v jehož obvodu se zabezpečovací detence vykonává, v jím stanovených lhůtách, zpráva o průběhu a výsledcích výkonu zabezpečovací detence, se zaměřením na hlediska uvedená v § 100 odst. 4 trestního zákoníku.
§ 355
Změna výkonu zabezpečovací detence na ochranné léčení
O změně výkonu zabezpečovací detence na ochranné léčení rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém se zabezpečovací detence vykonává; proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 356
Upuštění od výkonu zabezpečovací detence
(1)
O upuštění od výkonu zabezpečovací detence před jejím započetím rozhodne soud, který zabezpečovací detenci uložil, a to ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce nebo osoby, které byla zabezpečovací detence uložena, anebo i bez takového návrhu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(2)
Ministr spravedlnosti může upustit od výkonu zabezpečovací detence, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do cizího státu nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.
(3)
Soud může upustit od výkonu zabezpečovací detence, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhoštěn.
(4)
Nedojde-li k vydání odsouzeného do cizího státu, k jeho předání podle odstavce 2 nebo k vyhoštění podle odstavce 3, anebo vrátí-li se v těchto případech vydaný, předaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se zabezpečovací detence vykoná.
§ 357
Trvání zabezpečovací detence a propuštění ze zabezpečovací detence
(1)
Okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém se zabezpečovací detence vykonává, na podkladě vyžádaných zpráv sleduje výkon zabezpečovací detence a nejméně jednou za dvanáct měsíců, a jde-li o mladistvého, nejméně jednou za šest měsíců od započetí výkonu zabezpečovací detence nebo od předchozího rozhodnutí o jejím trvání, přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování trvají.
(2)
O dalším trvání zabezpečovací detence nebo o propuštění ze zabezpečovací detence rozhodne na návrh ústavu pro výkon zabezpečovací detence, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává zabezpečovací detence, anebo i bez takového návrhu, ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se zabezpečovací detence vykonává. Byla-li žádost osoby, na níž se vykonává zabezpečovací detence, zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí šesti měsíců od právní moci rozhodnutí.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(4)
Podal-li poškozený nebo svědek žádost podle § 44a, zašle předseda senátu spolu s nařízením zabezpečovací detence příslušnému ústavu pro výkon zabezpečování detence informace o poškozeném nebo svědkovi, kterého je třeba o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpečovací detence vyrozumět. V případě, že poškozený podal žádost v době, kdy je odsouzený ve výkonu zabezpečovací detence, zašle soud ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v němž odsouzený vykonává zabezpečovací detenci, příslušné informace dodatečně. Ústav pro výkon zabezpečovací detence je povinen písemně vyrozumět poškozeného nebo svědka bezodkladně, nejpozději však v den následující po skutečnosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. d).“.
72.
V § 393 odst. 1 písm. b) se za slovo „azylanta“ vkládají slova „nebo osoby požívající doplňkové ochrany“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. II
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.
3.
V poznámce pod čarou č. 1 se slova „Trestní zákon“ nahrazují slovy „Trestní zákoník“.
4.
§ 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:
㤠2
Vymezení některých pojmů
(1)
Není-li zákonem stanoveno jinak, pak se rozumí
a)
mládeží děti a mladiství,
b)
dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku,
c)
mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku.
(2)
Podle tohoto zákona se dále rozumí
a)
protiprávním činem provinění, trestný čin nebo čin jinak trestný,
b)
opatřeními výchovná opatření (§ 15 až 20), ochranná opatření (§ 21 až 23) a trestní opatření (§ 24 až 35) u mladistvých a opatření ukládaná dětem mladším patnácti let (§ 93); přiměřená omezení a přiměřené povinnosti ve smyslu trestního zákoníku a trestního řádu nahrazují výchovná opatření,
c)
orgány činnými podle tohoto zákona jsou policejní orgány, státní zástupci a soudy pro mládež2),
d)
soudem pro mládež zvláštní senát anebo v zákonem stanovených případech předseda takového senátu nebo samosoudce příslušného okresního, krajského, vrchního a Nejvyššího soudu,
e)
obecným soudem jiný senát nebo samosoudce téhož soudu nebo jiný soud, který neprojednává protiprávní činy mládeže.
2)
§ 12 odst. 1 až 5 trestního řádu.“.
5.
V § 3 odst. 1 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“, za slovo „proviněním“ se vkládají slova „nebo činem jinak trestným“.
6.
V § 3 odst. 3 se slova „stupni nebezpečnosti“ nahrazují slovem „závažnosti“.
9.
V § 5 odst. 1 se slova „nebezpečnost pro společnost“ nahrazují slovem „protiprávnost“.
10.
V § 5 odst. 2 se za slova „vůči němu použít“ vkládají slova „vedle ochranných opatření (§ 21)“.
11.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
§ 13, 20, 21, 24 a 111 trestního zákoníku.“.
12.
V § 6 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
13.
V § 6 odst. 2 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
14.
V § 7 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
15.
V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
16.
V § 8 odst. 2 se slova „trestního zákona“ nahrazují slovy „trestního zákoníku“.
17.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4)
§ 34 odst. 2 až 5 trestního zákoníku.“.
18.
V § 8 odst. 3 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
19.
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
„5)
§ 35 trestního zákoníku.“.
20.
V § 9 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:
„(2)
Ustanovení trestního zákoníku o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody6) se u mladistvých neužije.
6)
§ 59 trestního zákoníku.“.
21.
V § 11 odst. 1 se slova „menší nebezpečnosti činu pro společnost“ nahrazují slovy „, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let“.
22.
V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova „má za to, že“ vkládají slova „zabezpečovací detence nebo“.
23.
V § 16 odst. 3 písm. a) se slova „programu jeho výkonu“ nahrazují slovy „vytvořeného probačního plánu dohledu“.
24.
V § 16 odst. 3 písm. c) se slovo „přiměřených“ nahrazuje slovem „výchovných“.
25.
V § 18 odst. 1 písm. f) se slova „není ochranným léčením podle trestního zákona“ nahrazují slovy „není ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí podle trestního zákoníku“.
26.
V § 18 odst. 4 se za slova „pro mládež“ vkládají slova „a v přípravném řízení státní zástupce“.
27.
§ 21 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8, 8a, 9 a 10 zní:
㤠21
Druhy ochranných opatření
(1)
Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení8), zabezpečovací detence8a), zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty9) a ochranná výchova. Jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými.
(2)
Ochrannou výchovu lze uložit pouze podle tohoto zákona, ochranné léčení, zabezpečovací detence a zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty se ukládají podle trestního zákoníku10).
8)
§ 99 trestního zákoníku.
8a)
§ 100 trestního zákoníku.
9)
§ 101 až 104 trestního zákoníku.
10)
§ 99 až 104 trestního zákoníku.“.
28.
V § 24 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:
„g)
domácí vězení,
h)
zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,“.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena i) až k).
29.
V § 24 odst. 2 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
30.
V § 25 odst. 1 se slovo „pachatel“ nahrazuje slovem „mladistvý“.
31.
Poznámka pod čarou č. 11 zní:
„11)
§ 43 trestního zákoníku.“.
32.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
§ 44 trestního zákoníku.“.
33.
V nadpisu § 26 se za slova „zákaz činnosti“ vkládají slova „, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce“.
34.
V § 26 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.
35.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
§ 62 až 65 trestního zákoníku.“.
36.
V § 26 se vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:
„(3)
Za podmínek stanovených v trestním zákoníku13a) může soud pro mládež mladistvému uložit zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, přičemž horní hranice sazby nesmí převyšovat pět let. Soud pro mládež může vedle trestního opatření zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce uložit i vhodná výchovná opatření.
13a)
§ 76 a 77 trestního zákoníku.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
37.
V § 26 odst. 4 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“ a slovo „trestem“ se nahrazuje slovy „trestním opatřením“.
38.
Poznámka pod čarou č. 14 zní:
„14)
§ 80 trestního zákoníku.“.
39.
§ 27 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní:
㤠27
Peněžité opatření
(1)
Peněžité opatření se ukládá za podmínek stanovených v trestním zákoníku15), je-li mladistvý výdělečně činný nebo jeho majetkové poměry uložení takového trestního opatření umožňují. Soud pro mládež může vedle peněžitého opatření uložit i vhodná výchovná opatření.
(2)
Soud pro mládež uloží peněžité opatření v rozmezí od deseti do třistašedesátipěti denních sazeb.
(3)
Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 5 000 Kč.
(4)
Náhradní trestní opatření stanoví soud pro mládež až na jeden rok. Náhradní trestní opatření nesmí však ani spolu s uloženým odnětím svobody přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31 odst. 1.
(5)
Soud pro mládež může po právní moci rozhodnutí o uložení peněžitého opatření rozhodnout po vyjádření mladistvého, že jeho zaplacení nebo nevykonaný zbytek bude nahrazen tím, že mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost v rámci probačního programu podle § 17 odst. 1, 2 pro tento účel zřízeného, nebo společensky prospěšnou činnost v rámci výchovné povinnosti podle § 18 odst. 1 písm. c).
15)
§ 67 až 69 trestního zákoníku.“.
40.
V § 31 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.
41.
V § 31 odst. 3 se slova „trestní zákon ve zvláštní části“ nahrazují slovy „trestní zákoník“, slova „stupeň nebezpečnosti takového provinění pro společnost“ se nahrazují slovy „povaha a závažnost provinění“ a slovo „vysoký“ se nahrazuje slovem „vysoká“.
42.
V § 31 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili devatenáctý rok svého věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé.
(5)
Ukládá-li soud pro mládež nepodmíněné odnětí svobody mladistvému, který již dovršil devatenáctý rok věku, může s přihlédnutím zejména k délce ukládaného odnětí svobody a ke stupni a povaze narušení mladistvého rozhodnout, že mladistvý toto trestní opatření vykoná ve věznici pro ostatní odsouzené; učiní-li takové rozhodnutí, musí zároveň rozhodnout, do kterého typu věznice bude odsouzený pro další výkon nepodmíněného odnětí svobody zařazen.“.
43.
V § 32 odst. 1 se slova „trestním zákonem“ nahrazují slovy „trestním zákoníkem“ a slova „trestním zákoně“ se nahrazují slovy „trestním zákoníku“.
44.
Poznámka pod čarou č. 16 zní:
„16)
§ 58 odst. 3 trestního zákoníku.“.
45.
V § 32 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
46.
Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18)
§ 81 až 83 trestního zákoníku.“.
47.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
§ 84 až 87 trestního zákoníku.“.
48.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
§ 82 odst. 1 trestního zákoníku.“.
49.
V § 34 odst. 2 se slova „trestního zákona“ nahrazují slovy „trestního zákoníku“.
50.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
§ 94 odst. 2 až 5 trestního zákoníku.“.
51.
V § 34 odst. 3 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
52.
Poznámka pod čarou č. 22 zní:
„22)
§ 95 trestního zákoníku.“.
53.
V § 35 odst. 3 se slova „podmíněně odsouzený, podmíněně odsouzený k odnětí svobody s dohledem nebo“ zrušují.
54.
V § 35 odst. 6 se slova „obecně prospěšných prací nebo zákazu činnosti“ nahrazují slovy „domácího vězení nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce“.
55.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:
„23)
§ 14 odst. 3 věta za středníkem trestního zákoníku.“.
56.
V § 54 odst. 1 se za slova „poškozený a jeho zmocněnec,“ vkládají slova „zúčastněná osoba a její zmocněnec, zákonní zástupci poškozeného a zúčastněné osoby,“.
57.
V § 58 odst. 1 se slova „přiberou dva znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii“ nahrazují slovy „přibere znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii a znalec z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie, se specializací na dětskou psychologii“.
58.
V § 70 odst. 1 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“ a slova „stupni nebezpečnosti provinění pro společnost“ se nahrazují slovy „povaze a závažnosti provinění“.
59.
V § 70 odst. 6 se slovo „trest“ nahrazuje slovy „trestní opatření“.
60.
V § 73 odst. 1 písm. a) se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.
61.
V § 73 odst. 2 se slova „orgánu pověřeného péčí o mládež“ nahrazují slovy „orgánu sociálně-právní ochrany dětí“.
62.
V § 78 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.
63.
Poznámka pod čarou č. 35 zní:
„35)
§ 88, 89 a 91 trestního zákoníku.“.
64.
V § 79 odst. 1 se slovo „trestu“ v obou případech nahrazuje slovy „trestního opatření“.
65.
V § 80 odst. 1 se za slova „pro mládež“ vkládají slova „a v přípravném řízení státní zástupce“.
66.
V § 80 odst. 3 se slova „připraveného programu výkonu dohledu pro mladistvého“ nahrazují slovy „vytvořeného probačního plánu dohledu nad mladistvým“.
67.
V § 80 odst. 4 se za slova „pro mládež“ vkládají slova „a v přípravném řízení státního zástupce“.
68.
V § 80 odst. 5 se za slova „předseda senátu“ vkládají slova „nebo v přípravném řízení státní zástupce“ a za slova „pro mládež“ se vkládají slova „a v přípravném řízení státního zástupce“.
69.
V § 81 odst. 1 se slovo „okresní“ zrušuje.
76.
V § 91 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Advokát tu vykonává svá oprávnění i po dosažení zletilosti dítěte až do skončení řízení ve věci dítěte mladšího patnácti let.“.
78.
§ 93 včetně nadpisu zní:
㤠93
Opatření
(1)
Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládež uložit, a to zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření, tato opatření
a)
výchovnou povinnost,
b)
výchovné omezení,
c)
napomenutí s výstrahou,
d)
zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče7),
e)
dohled probačního úředníka,
f)
ochrannou výchovu.
(2)
Ochrannou výchovu soud pro mládež uloží dítěti, které spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku a bylo mladší patnácti let.
(3)
Ochranná výchova může být uložena též dítěti, které v době spáchání činu bylo mladší patnácti let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy.
(4)
Na dohled probačního úředníka se s přihlédnutím k věku dítěte použijí přiměřeně ustanovení § 16 odst. 1, 2 a 3 a § 80 odst. 1, 3, 4 a 5. Probační úředník při výkonu dohledu také pravidelně navštěvuje dítě mladší patnácti let, nad nímž vykonává dohled, v jeho bydlišti a ve škole.
(5)
Na ukládání výchovných povinností, výchovných omezení a napomenutí s výstrahou se s přihlédnutím k věku dítěte použijí přiměřeně ustanovení § 18, 19 a 20. Tato opatření může dítěti mladšímu patnácti let uložit pouze soud pro mládež.
(6)
Při ukládání opatření podle odstavce 1 soud pro mládež dbá na výchovné působení na dítě a sleduje i preventivní účinek opatření. Dítěti lze opatření podle odstavce 1 uložit až do dovršení osmnácti let věku.
(7)
Dítěti může být současně uloženo i více opatření, je-li to potřebné k dosažení účelu tohoto zákona (§ 1 odst. 2).
(8)
Soud pro mládež může upustit od uložení opatření, postačuje-li k dosažení účelu tohoto zákona (§ 1 odst. 2) projednání činu dítěte státním zástupcem nebo před soudem pro mládež.
(9)
O uložení opatření soud pro mládež rozhoduje rozsudkem. O zamítnutí návrhu státního zástupce, o zastavení řízení, o upuštění od uložení opatření a o zrušení uloženého opatření rozhoduje soud pro mládež usnesením.“.
80.
Část druhá se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. III
V § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, se slova „§ 62 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 88 odst. 4 trestního zákoníku“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. IV
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.“.
2.
V § 7 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a zabezpečovací detencí“.
3.
V § 59 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo zabezpečovací detenci“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rybářství
Čl. VI
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odst. 6 se slova „veřejným činitelem“ nahrazují slovy „úřední osobou“.
2.
Poznámka pod čarou č. 14 zní:
„14)
§ 127 odst. 1 písm. i) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
Čl. VII
V § 9 odst. 6 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „veřejného činitele“ nahrazují slovy „úřední osoby“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. VIII
V § 37 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se slova „§ 201 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 274 trestního zákoníku“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zbraních
Čl. X
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 484/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 1 písm. a) se slovo „záškodnictví“ zrušuje, slova „zločinném spolčení“ se nahrazují slovy „organizované zločinecké skupině“ a za slova „obecného ohrožení,“ se vkládají slova „získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou,“.
2.
V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „lidské důstojnosti“ nahrazují slovy „právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti“.
3.
V § 22 odst. 3 se slova „porušování předpisu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, útoku na státní orgán, útoku na veřejného činitele,“ nahrazují slovy „provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem, násilí proti orgánu veřejné moci, vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci, násilí proti úřední osobě, vyhrožování s cílem působit na úřední osobu,“, slova „etnické skupiny, rasy a přesvědčení,“ se nahrazují slovy „rasy, etnické nebo jiné skupiny osob,“, slovo „směřujících“ se nahrazuje slovem „směřujícího“ a slovo „persekuce“ se nahrazuje slovem „perzekuce“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. XI
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 414/2008 Sb., se mění takto:
2.
V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovo „zdraví,“ vkládá slovo „svobodu,“.
3.
V § 22 odst. 5 písm. b) se za slovo „zdraví,“ vkládá slovo „svobodě,“.
4.
V § 27 odst. 1 písm. e) se za slovo „zdraví,“ vkládá slovo „svobodě,“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců
Čl. XIV
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:
4.
V § 46b odst. 2 písm. a) se slova „úmyslného trestného činu“ nahrazují slovy „zločinu“.
20.
V § 179 odst. 3 písm. b) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. XV
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, se mění takto:
3.
V § 65 odst. 1 písm. c) se za slova „ochranné léčení“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Čl. XVIII
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:
3.
V § 16 odst. 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a dětem, u nichž soud rozhodl o zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče podle zvláštního právního předpisu7a)“.
Poznámka pod čarou č. 7a zní:
„7a)
§ 93 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 16 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Na poskytování preventivně výchovné péče na základě rozhodnutí soudu o zařazení dítěte do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče7a) se užijí ustanovení tohoto zákona o poskytování preventivně výchovné péče ostatním dětem obdobně, s těmito odchylkami
a)
středisko přijme do výchovné péče dítě i bez souhlasu nebo žádosti jeho zákonného zástupce,
b)
formu preventivně výchovné péče určí soud v rozhodnutí o zařazení dítěte do příslušného výchovného programu,
c)
smlouva o poskytování stravování a ubytování podle odstavce 3 se neuzavírá; středisko přijme dítě do péče i v případě, že k úhradě nákladů před přijetím dítěte do péče nedojde.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. XIX
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:
1.
§ 4 se včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušuje.
2.
Část šestá se zrušuje.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna transplantačního zákona
Čl. XX
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 296/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „notářsky ověřený“ nahrazují slovy „úředně ověřený“.
2.
Část druhá se zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XXI
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. b) se za slova „zařazený do práce,“ vkládají slova „ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce,“.
2.
V § 5 písm. a) se na konci textu bodu 14 doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.
3.
V § 10 odst. 8 se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
4.
V § 13 odst. 2 písm. f) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
5.
V § 15 odst. 4 písm. f) se za slovo „odsouzeného“ vkládají slova „nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“ a za slova „odnětí svobody“ se vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
6.
V § 15 odst. 5 písm. c) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
7.
V § 15 odst. 5 písm. d) se za slovo „odsouzeného“ vkládají slova „nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence“ a za slova „odnětí svobody“ se vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
8.
V § 16 písm. d) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detenci“, slova „tohoto trestu“ se nahrazují slovy „trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence“ a v části věty za středníkem se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.
9.
V § 19 odst. 1 písm. b) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“ a slova „tohoto trestu“ se nahrazují slovy „trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence“.
10.
V § 25 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence“.
11.
V § 28 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo ve výkonu zabezpečovací detence“.
12.
V § 39 odst. 5 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.
13.
V § 40 odst. 7 větě druhé se za slova „odnětí svobody“ vkládá slovo „uloženého“ a za slova „jednoho roku“ se vkládají slova „nebo ve výkonu zabezpečovací detence,“.
14.
V § 42 odst. 4 písm. b) se za slova „zařazenou do práce“ vkládají slova „nebo je zařazena do práce ve výkonu zabezpečovací detence“.
15.
V § 82 odst. 1 písm. d) se za slova „zařazené do práce“ vkládají slova „, osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.
16.
V § 86 odst. 1 se slova „a věznice“ nahrazují slovy „, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.
17.
V § 92 odst. 1 písm. c) se za slovo „věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.
18.
V § 95 odst. 1 písm. d) se za slovo „vazby“ vkládají slova „, dobu výkonu zabezpečovací detence“.
19.
Nadpis části páté hlavy II dílu 3 oddílu 4 zní: „Úkoly věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence“.
20.
V § 102 se za slovo „Věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“ a slovo „má“ se nahrazuje slovem „mají“.
21.
V § 103 odst. 1 písm. a) až c) se slova „nebo věznici“ nahrazují slovy „, věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence“.
22.
V § 108 odst. 1 písm. c) se za slovo „věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.
23.
V § 108 odst. 2 se slova „a věznice“ nahrazují slovy „, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.
24.
V § 109 odst. 2 písm. d) se za slovo „věznice“ vkládají slova „nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence“.
25.
V § 110 odst. 4 se slova „a věznice, jsou-li plátcem dávek tyto útvary a věznice“ nahrazují slovy „, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jsou-li plátcem dávek tyto útvary, věznice a ústavy“.
26.
V § 110 odst. 6 se slova „a věznicemi“ nahrazují slovy „, věznicemi a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“, slovo „rozděluje“ se nahrazuje slovem „rozdělují“ a slovo „věznice“ se nahrazuje slovy „věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.
27.
V § 123 odst. 5 se za slovo „věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.
28.
V § 143 odst. 3 se slova „a věznic“ nahrazují slovy „, věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. XXII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 5 se za slova „(dále jen „věznice“)“ vkládají slova „nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence“ a za slovo „vazby“ se vkládají slova „nebo výkonu zabezpečovací detence“.
2.
V § 35a odst. 1 větě druhé se za slova „zařazený do práce,“ vkládají slova „ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonávají zabezpečovací detenci osoby zařazené do práce,“.
3.
V § 36 písm. n) se za slovo „věznice“ vkládají slova „a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence“.
4.
V § 43 větě první se za slovo „Věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“ a slova „a ve vazbě“ se nahrazují slovy „, ve vazbě a ve výkonu zabezpečovací detence“.
5.
V § 82 odst. 3 se za slovo „vazby“ vkládají slova „nebo výkonu zabezpečovací detence“, za slovo „věznice“ se vkládají slova „nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence“ a slovo „předkládá“ se nahrazuje slovem „předkládají“.
6.
V § 83 odst. 1 se slova „, pokud je podle § 82 odst. 3 příslušná“ nahrazují slovy „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, pokud jsou podle § 82 odst. 3 příslušné“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. XXIII
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 11 doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.
2.
§ 11 zní:
㤠11
Zaměstnavatel, u něhož jsou odsouzený nebo osoba ve výkonu zabezpečovací detence zařazeni k výkonu práce, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence spolu se mzdou za práci odsouzeného nebo odměnou za práci osoby ve výkonu zabezpečovací detence i pojistné, které jsou povinni platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence odečtou úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených odsouzeným nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence od pojistného, které jsou povinni za odsouzené nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence odvádět (§ 8 odst. 1), a ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 1 odvedou částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu Vězeňské služby České republiky. Ustanovení § 9 odst. 5 až 7 platí pro věznici a ústav pro výkon zabezpečovací detence ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení vět první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. XXIV
V § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se na konci textu písmene l) doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. XXVI
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 6 písm. a) se za slovo „propuštěna“ vkládají slova „z výkonu zabezpečovací detence,“.
2.
V § 3 odst. 1 písm. f) se za slovo „výkon“ vkládají slova „zabezpečovací detence nebo“.
3.
V § 47 odst. 3 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „ve výkonu zabezpečovací detence,“ a za slovo „měsíce“ se vkládají slova „výkonu zabezpečovací detence,“.
4.
V § 47 odst. 3 větě druhé se za slovo „sčítají“ vkládají slova „; to platí obdobně, jde-li o dobu výkonu zabezpečovací detence“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o dočasné ochraně cizinců
Čl. XXVII
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „trestného činu“ nahrazují slovem „zločinu“.
2.
V § 34 odst. 4 se číslo „18“ nahrazuje číslem „15“.
3.
V § 35 odst. 3 se číslo „18“ nahrazuje číslem „15“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o azylu
Čl. XXVIII
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 15a odst. 1 písm. b) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
2.
V § 17 odst. 1 písm. j) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
3.
V § 17 odst. 5 se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o insolvenčních správcích
Čl. XXX
V § 7 písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, se slova „hospodářské kázni“ nahrazují slovy „závazným pravidlům tržní ekonomiky“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Čl. XXXI
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 250/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 4 písm. f) se slova „trestných činů“ nahrazují slovem „zločinů“.
2.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
§ 14 odst. 3 trestního zákoníku.“.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. XXXIII
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 písm. e) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
2.
V § 30 odst. 1 písm. e) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
Čl. XXXIV
V § 42 odst. 1 písm. c) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, se slova „trestného činu“ nahrazují slovem „zločinu“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Čl. XXXVI
V § 30 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb., se za slova „ochranné výchovy“ vkládají slova „, zabezpečovací detence“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 43/1980 Sb.
Čl. XLVII
V zákoně č. 43/1980 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád, se článek I zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 159/1989 Sb.
Čl. XLVIII
V zákoně č. 159/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přečinech a trestní řád, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., se článek I zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o volbách do Federálního shromáždění
Čl. XLIX
V zákoně č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, ve znění zákona č. 208/1990 Sb. a zákona č. 59/1992 Sb., se § 56 zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona č. 457/1990 Sb.
Čl. L
V zákoně č. 457/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 31/1989 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, a kterým se mění trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění zákona č. 56/1991 Sb., se článek II zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o způsobu provádění referenda
Čl. LI
V zákoně č. 490/1991 Sb., o způsobu provádění referenda, se § 37 zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 290/1993 Sb.
Čl. LII
V zákoně č. 290/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se článek I zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
Čl. LIII
V zákoně č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 357/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se část šestá zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 152/1995 Sb.
Čl. LIV
V zákoně č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se článek I zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
Čl. LV
V zákoně č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 138/2008 Sb., se část osmá zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 112/1998 Sb.
Čl. LVI
V zákoně č. 112/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se článek I zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností
Čl. LVII
V zákoně č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 386/2004 Sb., zákona č. 190/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 220/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 250/2008 Sb., se v části třetí hlava čtvrtá zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. LVIII
V zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona č. 210/1999 Sb.
Čl. LX
V zákoně č. 210/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ
Změna zákona č. 223/1999 Sb.
Čl. LXI
V zákoně č. 223/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 587/2004 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 238/1999 Sb.
Čl. LXII
V zákoně č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 99/2004 Sb., se část první zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení
Čl. LXIII
V zákoně č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. LXIV
V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 218/2000 Sb., se část první zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o poštovních službách
Čl. LXV
V zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se část sedmnáctá zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 105/2000 Sb.
Čl. LXVII
V zákoně č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ
Změna autorského zákona
Čl. LXVIII
V zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb. a zákona č. 168/2008 Sb., se část třetí zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 144/2001 Sb.
Čl. LXIX
V zákoně č. 144/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se část první zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o pohřebnictví
Čl. LXX
V zákoně č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb. a zákona č. 67/2006 Sb., se část pátá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ
Změna zákona č. 265/2001 Sb.
Čl. LXXI
V zákoně č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o církvích a náboženských společnostech
Čl. LXXII
V zákoně č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se část šestá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o Antarktidě
Čl. LXXIII
V zákoně č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., se část jedenáctá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. LXXIV
V zákoně č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se část šestá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 52/2004 Sb.
Čl. LXXV
V zákoně č. 52/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část druhá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 537/2004 Sb.
Čl. LXXVI
V zákoně č. 537/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, se část první zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o zrušení civilní služby
Čl. LXXVII
V zákoně č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů, se část osmá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 411/2005 Sb.
Čl. LXXVIII
V zákoně č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část šestá zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 413/2005 Sb.
Čl. LXXIX
V zákoně č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se část první zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona č. 70/2006 Sb.
Čl. LXXX
V zákoně č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 254/2008 Sb., se část dvacátá první zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ
Změna zákona o registrovaném partnerství
Čl. LXXXI
V zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona, kterým se mění zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
Čl. LXXXII
V zákoně č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., se část třetí zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona č. 161/2006 Sb.
Čl. LXXXIII
V zákoně č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 170/2007 Sb., se část pátá zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
Čl. LXXXIV
V zákoně č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, se část druhá zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 253/2006 Sb.
Čl. LXXXV
V zákoně č. 253/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část druhá zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 267/2006 Sb.
Čl. LXXXVI
V zákoně č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se část osmá zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 314/2006 Sb.
Čl. LXXXVII
V zákoně č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 178/2007 Sb.
Čl. LXXXVIII
V zákoně č. 178/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb., se část první zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 296/2007 Sb.
Čl. LXXXIX
V zákoně č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, ve znění zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se část třetí zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona č. 122/2008 Sb.
Čl. XC
V zákoně č. 122/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se část první zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ
Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence
Čl. XCI
V zákoně č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 274/2008 Sb.
Čl. XCII
V zákoně č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění zákona č. 480/2008 Sb., se část třicátá devátá zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o lidských tkáních a buňkách
Čl. XCIII
V zákoně č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), se část druhá zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. XCIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. XV bodu 3, čl. XXI až XXIV, čl. XXVI a čl. XXXVI, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 40/2009 Sb. | Zákon č. 40/2009 Sb.
Zákon trestní zákoník
Vyhlášeno 9. 2. 2009, datum účinnosti 1. 1. 2010, částka 11/2009
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST (§ 1 — § 139)
* ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ ČÁST (§ 140 — § 418)
* ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 419 — § 421)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb., 166/2024 Sb., 321/2024 Sb.)
40
ZÁKON
ze dne 8. ledna 2009
trestní zákoník
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
HLAVA I
PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ
Díl 1
Žádný trestný čin bez zákona
§ 1
Zákaz retroaktivity
Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.
Díl 2
Časová působnost
§ 2
Trestnost činu a doba jeho spáchání
(1)
Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
(2)
Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán.
(3)
Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, jímž je čin spáchán, se užije zákona nejmírnějšího.
(4)
Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.
§ 3
Užití zákona účinného v době rozhodování
(1)
Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činutrestném činu rozhoduje.
(2)
O ochranném opatřeníochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatřeníochranném opatření rozhoduje.
Díl 3
Místní působnost
§ 4
Zásada teritoriality
(1)
Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území.
(2)
Trestný činTrestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky,
a)
dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zčásti jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonemtrestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo
b)
porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný trestním zákonemtrestním zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině.
(3)
Účastenství je spácháno na území České republiky,
a)
je-li tu spáchán čin pachatele, kdy místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2, nebo
b)
jednal-li tu zčásti účastník činu spáchaného v cizině.
(4)
Jednal-li účastník na území České republiky, užije se na účastenství zákona České republiky bez ohledu na to, zda je čin pachatele v cizině trestný.
§ 5
Zásada registrace
Podle zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3.
§ 6
Zásada personality
Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.
§ 7
Zásada ochrany a zásada univerzality
(1)
Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), padělání a pozměnění peněz (§ 233), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku (§ 236), neoprávněné výroby peněz (§ 237), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323), násilí proti úřední osobě (§ 325), padělání a pozměnění veřejné listinyveřejné listiny (§ 348), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415), zneužití vlajky a příměří (§ 416) a ublížení parlamentáři (§ 417) i tehdy, spáchal-li takový trestný čintrestný čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt.
(2)
Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán v cizině proti občanu České republiky nebo proti osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.
§ 8
Subsidiární zásada univerzality
(1)
Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy, jestliže
a)
čin je trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,
b)
pachatel byl dopaden na území České republiky, proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu cizímu státu nebo jinému oprávněnému subjektu a
c)
cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, požádal o provedení trestního stíhání pachatele v České republice.
(2)
Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku.
(3)
Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čintrestný čin spáchán.
§ 9
Působnost stanovená mezinárodní smlouvou
(1)
Trestnost činu se posuzuje podle zákona České republiky také tehdy, jestliže to stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(2)
Ustanovení § 4 až 8 se nepoužijí, jestliže to mezinárodní smlouva nepřipouští.
§ 11
Účinky rozsudku cizího státu
(1)
Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného.
(2)
Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízenítrestním řízení se pro účely trestního řízenítrestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.
HLAVA II
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST
Díl 1
Základy trestní odpovědnosti
§ 12
Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe
(1)
Jen trestní zákon vymezuje trestné činytrestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.
(2)
Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
§ 13
Trestný čin
(1)
Trestným činemTrestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.
(2)
K trestní odpovědnosti za trestný čintrestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.
§ 14
Přečiny a zločiny
(1)
Trestné činyTrestné činy se dělí na přečiny a zločiny.
(2)
Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činytrestné činy a ty úmyslné trestné činytrestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
(3)
Zločiny jsou všechny trestné činytrestné činy, které nejsou podle trestního zákonatrestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činytrestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
Díl 2
Zavinění
§ 15
Úmysl
(1)
Trestný činTrestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a)
chtěl způsobem uvedeným v trestním zákonětrestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo
b)
věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
(2)
Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákonětrestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.
§ 16
Nedbalost
(1)
Trestný činTrestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a)
věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákonětrestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b)
nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2)
Trestný činTrestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonemtrestním zákonem.
§ 17
Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující
K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne,
a)
jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo
b)
jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl.
§ 18
Omyl skutkový
(1)
Kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činutrestného činu, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti.
(2)
Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného trestného činutrestného činu, bude potrestán jen za tento mírnější trestný čintrestný čin, nejde-li o trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti.
(3)
Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného trestného činutrestného činu, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího trestného činutrestného činu.
(4)
Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti.
§ 19
Omyl právní
(1)
Kdo při spáchání trestného činutrestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat.
(2)
Omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží.
Díl 3
Příprava a pokus trestného činu
§ 20
Příprava
(1)
Jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu (§ 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činutrestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu.
(2)
Příprava je trestná podle trestní sazby stanovené na zvlášť závažný zločin, k němuž směřovala, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného.
(3)
Trestní odpovědnost za přípravu k zvlášť závažnému zločinu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k spáchání zvlášť závažného zločinu a
a)
odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem z podniknuté přípravy, nebo
b)
učinil o přípravě k zvlášť závažnému zločinu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem z podniknuté přípravy, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
(4)
Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za přípravu pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení.
(5)
Ustanovením odstavců 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čintrestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.
§ 21
Pokus
(1)
Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činutrestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čintrestný čin spáchat, je pokusem trestného činutrestného činu, jestliže k dokonání trestného činutrestného činu nedošlo.
(2)
Pokus trestného činutrestného činu je trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čintrestný čin.
(3)
Trestní odpovědnost za pokus trestného činutrestného činu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činutrestného činu a
a)
odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činutrestného činu, nebo
b)
učinil o pokusu trestného činutrestného činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činutrestného činu, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
(4)
Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za pokus pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení.
(5)
Ustanovením odstavců 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čintrestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.
Díl 4
Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu
§ 22
Pachatel
(1)
Pachatelem trestného činutrestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činutrestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná.
(2)
Pachatelem trestného činutrestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně. Pachatelem trestného činutrestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil takové osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem; v těchto případech není vyloučena trestní odpovědnost takové osoby za jiný trestný čintrestný čin, který tímto jednáním spáchala.
§ 23
Spolupachatel
Byl-li trestný čintrestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čintrestný čin spáchala sama (spolupachatelé).
§ 24
Účastník
(1)
Účastníkem na dokonaném trestném činutrestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně
a)
spáchání trestného činutrestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
b)
vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čintrestný čin (návodce), nebo
c)
umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činutrestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činutrestném činu (pomocník).
(2)
Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného.
(3)
Trestní odpovědnost účastníka zaniká, jestliže dobrovolně upustil od dalšího účastenství na trestném činutrestném činu a
a)
odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem z podniknutého účastenství, nebo
b)
učinil o účastenství na trestném činutrestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem z podniknutého účastenství, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
(4)
Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti účastníka, který takto jednal, je-li čin spáchán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení.
(5)
Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na trestní odpovědnost účastníka za jiný trestný čintrestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.
§ 25
Věk
Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.
§ 26
Nepříčetnost
Kdo pro duševní poruchuduševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
§ 27
Zmenšená příčetnost
Kdo pro duševní poruchuduševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný.
HLAVA III
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU
§ 28
Krajní nouze
(1)
Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem, není trestným činemtrestným činem.
(2)
Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
§ 29
Nutná obrana
(1)
Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonemtrestním zákonem, není trestným činemtrestným činem.
(2)
Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
§ 30
Svolení poškozeného
(1)
Trestný činTrestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.
(2)
Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.
(3)
S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdravíublížení na zdraví nebo usmrcení.
§ 31
Přípustné riziko
(1)
Trestný činTrestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonemtrestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.
(2)
Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.
§ 32
Oprávněné použití zbraně
Trestný činTrestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.
HLAVA IV
ZÁNIK TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI
Díl 1
Zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí
§ 33
Účinná lítost
Trestní odpovědnost za trestné činytrestné činy neposkytnutí pomoci (§ 150), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151), šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152), šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 157), svěření dítětedítěte do moci jiného (§ 169), zavlečení (§ 172), braní rukojmí (§ 174), opuštění dítětedítěte nebo svěřené osoby (§ 195), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221), porušení povinnosti v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (§ 225), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), poškození cizí věci (§ 228), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), ohrožení devizového hospodářství (§ 247), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273), porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízeníobecně prospěšného zařízení (§ 276), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízeníobecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277), poškození geodetického bodu (§ 278), nedovoleného ozbrojování (§ 279), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294), poškození lesa (§ 295), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300), šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306), šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), sabotáže (§ 314), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informaceutajované informace (§ 317), ohrožení utajované informaceutajované informace z nedbalosti (318), účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu (§ 321a), vzpoury vězňů (§ 344), křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346), křivého tlumočení (§ 347), maření spravedlnosti (§ 347a), šíření poplašné zprávy (§ 357), nepřekažení trestného činutrestného činu (§ 367), neoznámení trestného činutrestného činu (§ 368) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně
a)
škodlivému následku trestného činutrestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo
b)
učinil o trestném činutrestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činutrestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
Díl 2
Promlčení trestní odpovědnosti
§ 34
Promlčecí doba
(1)
Trestní odpovědnost za trestný čintrestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a)
třicet let, jde-li o trestný čintrestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestuvýjimečného trestu, a trestný čintrestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b)
patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c)
deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d)
pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e)
tři léta u ostatních trestných činůtrestných činů.
(2)
Promlčecí doba počíná běžet u trestných činůtrestných činů, u nichž je znakem účinek anebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal; u ostatních trestných činůtrestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele.
(3)
Do promlčecí doby se nezapočítává
a)
doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku,
b)
doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno,
c)
doba, po kterou oběťoběť trestného činutrestného činu těžkého ublížení na zdravíublížení na zdraví spočívajícího v zmrzačení pohlavních orgánů nebo sterilizaci (§ 145), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), obchodování s lidmi (§ 168), zavlečení spáchaného za účelem donucení jiného k sňatku (§ 172), vydírání (§ 175) nebo útisku (§ 177) spáchaných za účelem donucení jiného k sňatku nebo k strpění zákroku směřujícího k způsobení těžkého ublížení na zdravíublížení na zdraví spočívajícího v zmrzačení pohlavních orgánů nebo některého trestného činutrestného činu uvedeného v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona o trestných činechtrestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti anebo trestného činutrestného činu svádění k pohlavnímu styku (§ 202) byla mladší osmnácti let,
d)
zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání,
e)
doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě § 8 odst. 1,
f)
doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu,
g)
doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízenítrestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
h)
doba, po kterou bylo trestní stíhání dočasně odloženo.
(4)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
zahájením trestního stíhání pro trestný čintrestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro tento trestný čintrestný čin nebo doručením trestního příkazu pro takový trestný čintrestný čin obviněnému, nebo
b)
spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čintrestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(5)
Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
§ 35
Vyloučení z promlčení
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a)
za trestné činytrestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činůtrestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činůtrestných činů,
b)
za trestné činytrestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c)
za jiné trestné činytrestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.
HLAVA V
TRESTNÍ SANKCE
Díl 1
Druhy trestních sankcí a obecné zásady pro jejich ukládání
§ 36
Druhy trestních sankcí
Trestními sankcemiTrestními sankcemi jsou tresty a ochranná opatřeníochranná opatření.
§ 37
Obecné ustanovení pro ukládání trestních sankcí
(1)
Trestní sankceTrestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákonatrestního zákona.
(2)
Pachateli nelze uložit kruté a nepřiměřené trestní sankcetrestní sankce. Výkonem trestní sankcetrestní sankce nesmí být ponížena lidská důstojnost.
§ 38
Přiměřenost trestních sankcí
(1)
Trestní sankceTrestní sankce je nutno ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a poměrům pachatele.
(2)
Tam, kde postačí uložení trestní sankcetrestní sankce pachatele méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější.
(3)
Při ukládání trestních sankcítrestních sankcí se přihlédne i k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činemtrestným činem.
Díl 2
Tresty
Oddíl 1
Obecné zásady pro ukládání trestů
§ 39
Stanovení druhu a výměry trestu
(1)
Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu; přihlédne též k jeho postoji k trestnému činutrestnému činu v trestním řízenítrestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.
(2)
Povaha a závažnost trestného činutrestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. Při určování závažnosti trestného činutrestného činu z hlediska jeho následků soud přihlédne i k prohlášení poškozeného, který je obětíobětí trestného činutrestného činu podle zákona o obětechobětech trestných činůtrestných činů, o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čintrestný čin na jeho dosavadní život, pokud jej učinil.
(3)
Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 41 a 42), k době, která uplynula od spáchání trestného činutrestného činu, k případné změně situace a k délce trestního řízenítrestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Při posouzení přiměřenosti délky trestního řízenítrestního řízení soud přihlédne ke složitosti věci, k postupu orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, k významu trestního řízenítrestního řízení pro pachatele a k jeho jednání, kterým přispěl k průtahům v trestním řízenítrestním řízení.
(4)
Pokud soud neukládá souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu, při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne též k druhu a výměře trestů, které byly pachateli uloženy za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyly vykonány, tak, aby vzhledem k povaze a závažnosti trestného činutrestného činu a osobě pachatele nebyl uložen takový trest, který by spolu s dosud nevykonanými tresty vedl k nepřiměřenému postihu pachatele.
(5)
K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činutrestného činu, včetně okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující. K okolnosti odůvodňující mimořádné snížení trestu odnětí svobody nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující.
(6)
K okolnosti přitěžující se přihlédne,
a)
jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné,
b)
jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl.
(7)
Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud
a)
u spolupachatelů též k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání trestného činutrestného činu,
b)
u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze jejich účasti na spáchání trestného činutrestného činu,
c)
u přípravy k zvlášť závažnému zločinu a u pokusu trestného činutrestného činu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného činutrestného činu přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo.
(8)
Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činemtrestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu. Soud zejména zváží uložení peněžitého trestu (§ 67 až 69).
§ 40
Ukládání trestu pachateli se zmenšenou příčetností
(1)
Jestliže pachatel spáchal trestný čintrestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látkynávykové látky, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.
(2)
Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu pachatele uvedeného v odstavci 1 bylo možno za současného uložení ochranného léčení (§ 99) dosáhnout možnosti jeho nápravy i trestem kratšího trvání, sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, přičemž není vázán omezením uvedeným v § 58 odst. 4, a uloží zároveň ochranné léčení.
§ 41
Polehčující okolnosti
Soud jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel
a)
spáchal trestný čintrestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých,
b)
spáchal trestný čintrestný čin v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností,
c)
spáchal trestný čintrestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti,
d)
spáchal trestný čintrestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku,
e)
spáchal trestný čintrestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil,
f)
spáchal trestný čintrestný čin ve věku blízkém věku mladistvých,
g)
spáchal trestný čintrestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, anebo překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost,
h)
spáchal trestný čintrestný čin v právním omylu, kterého se bylo možno vyvarovat,
i)
trestným činemtrestným činem způsobil nižší škodu nebo jiný menší škodlivý následek,
j)
přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činutrestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,
k)
svůj trestný čintrestný čin sám oznámil úřadům,
l)
se k trestnému činutrestnému činu doznal,
m)
napomáhal při objasňování své trestné činnosti nebo významně přispěl k objasnění trestného činutrestného činu spáchaného jiným,
n)
přispěl zejména jako spolupracující obviněný k objasňování trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny,
o)
trestného činutrestného činu upřímně litoval, nebo
p)
vedl před spácháním trestného činutrestného činu řádný život.
§ 42
Přitěžující okolnosti
Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel
a)
spáchal trestný čintrestný čin s rozmyslem nebo po předchozím uvážení,
b)
spáchal trestný čintrestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky,
c)
spáchal trestný čintrestný čin surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem,
d)
spáchal trestný čintrestný čin využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti,
e)
trestným činemtrestným činem porušil zvláštní povinnost,
f)
ke spáchání trestného činutrestného činu zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce,
g)
spáchal trestný čintrestný čin vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku,
h)
spáchal trestný čintrestný čin vůči dítětidítěti, osobě blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí a ohrozil tím jejich život nebo zdraví, způsobil jim škodu, újmu na zdraví nebo jinou újmu anebo se na jejich úkor bezdůvodně obohatil,
i)
svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činutrestnému činu jiného, zejména dítědítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých,
j)
spáchal trestný čintrestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace,
k)
trestným činemtrestným činem způsobil vyšší škodu nebo jiný větší škodlivý následek,
l)
trestným činemtrestným činem získal vyšší prospěch,
m)
spáchal trestný čintrestný čin ve větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách, anebo trestný čintrestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu,
n)
spáchal více trestných činůtrestných činů,
o)
spáchal trestný čintrestný čin s další osobou,
p)
spáchal trestný čintrestný čin jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení, nebo
q)
byl již pro trestný čintrestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činutrestného činu, který byl spáchán ve stavu vyvolaném duševní poruchouduševní poruchou, anebo o pachatele, který se oddává zneužívání návykové látkynávykové látky a spáchal trestný čintrestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, také tehdy, započal-li léčení nebo učinil jiná potřebná opatření k jeho zahájení.
§ 43
Úhrnný a souhrnný trest
(1)
Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činůtrestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čintrestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh většího počtu trestných činůtrestných činů, může soud pachateli uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestuvýjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let. Vedle trestu přípustného podle takového ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činůtrestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li trestní zákon za některý z takových trestných činůtrestných činů pouze trest odnětí svobody, může být úhrnným trestem jen trest odnětí svobody jako trest samostatný.
(2)
Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čintrestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čintrestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
(3)
Odsuzujícím rozsudkem podle odstavce 2 se rozumí i rozsudek, kterým bylo za podmínek § 48 odst. 1 podmíněně upuštěno od potrestání s dohledemdohledem. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o podmíněném upuštění od potrestání s dohledemdohledem, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
(4)
Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, nebo jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie.
§ 44
Upuštění od uložení souhrnného trestu
Soud upustí od uložení souhrnného trestu podle § 43 odst. 2, má-li za to, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný.
§ 45
Ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu
(1)
Odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činupokračování v trestném činu (§ 116), za jehož ostatní útoky byl odsouzen rozsudkem, který již nabyl právní moci, zruší v tomto dřívějším rozsudku výrok o vině o pokračujícím trestném činutrestném činu a trestných činechtrestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činemtrestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činechtrestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čintrestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. V rámci společného trestu za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
(2)
Ustanovení § 43 a 44 se obdobně užijí v případě, kdy je současně ukládán trest za více trestných činůtrestných činů.
(3)
Ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu se užije i tehdy, je-li dřívější odsouzení takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
(4)
Ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu se neužije, jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie.
Oddíl 2
Upuštění od potrestání
§ 46
Obecné ustanovení
(1)
Od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti.
(2)
Soud upustí od potrestání pachatele označeného jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 a 2 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny; ustanovení § 48 odst. 1 tím není dotčeno. Upustit od potrestání pachatele označeného jako spolupracující obviněný takto nelze, jestliže jím spáchaný trestný čintrestný čin je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se podílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, jestliže jím způsobil úmyslně těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo jsou-li dány důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59).
(3)
Soud může upustit od potrestání také tehdy, jestliže pachatel přípravy nebo pokusu trestného činutrestného činu nerozpoznal, že příprava nebo pokus vzhledem k povaze nebo druhu předmětu útoku, na němž měl být čin spáchán, anebo vzhledem k povaze nebo druhu prostředku, jímž měl být čin spáchán, nemohl vést k dokonání.
(4)
Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
§ 47
Upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence
(1)
Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný čintrestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchouduševní poruchou, a soud má za to, že ochranné léčení (§ 99), které zároveň ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest. Tohoto ustanovení se nepoužije, jestliže si pachatel stav zmenšené příčetnosti nebo duševní poruchuduševní poruchu přivodil, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látkynávykové látky.
(2)
Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchouduševní poruchou, a nelze přitom očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchyduševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, a soud má za to, že zabezpečovací detence (§ 100), kterou pachateli zároveň ukládá, zajistí ochranu společnosti lépe než trest.
§ 48
Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem
(1)
Za podmínek uvedených v § 46 odst. 1, 2 nebo 3 může soud podmíněně upustit od potrestání a stanovit dohleddohled nad pachatelem, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu sledovat chování pachatele.
(2)
Při podmíněném upuštění od potrestání stanoví soud zkušební dobu až na jeden rok a zároveň uloží pachateli dohleddohled (§ 49 až 51).
(3)
Pachateli, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činemtrestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem.
(4)
Soud může jako přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uložit zejména
a)
podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace,
b)
podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy,
c)
podrobit se léčení závislosti na návykových látkáchnávykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona,
d)
podrobit se vhodným programům psychologického poradenství,
e)
zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,
f)
zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob,
g)
zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek,
h)
zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových láteknávykových látek,
i)
uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku,
j)
veřejně se osobně omluvit poškozenému, nebo
k)
poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění.
(5)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v odstavci 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
(6)
Jestliže pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců uložené zkušební doby. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.
(7)
Jestliže pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne o uložení trestu, a to popřípadě již během zkušební doby.
(8)
Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 7, aniž na tom měl pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, vinu, má se za to, že se osvědčil.
(9)
Bylo-li vysloveno, že se pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen.
Oddíl 3
Dohled
§ 49
Pojem a účel dohledu
(1)
Dohledem se rozumí pravidelný osobní kontakt pachatele s úředníkem Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“), spolupráce při vytváření a realizaci probačního plánu dohledu a kontrola dodržování podmínek uložených pachateli soudem nebo vyplývajících ze zákona.
(2)
Účelem dohledudohledu je
a)
sledování a kontrola chování pachatele, čímž je zajišťována ochrana společnosti a snížení možnosti opakování trestné činnosti,
b)
odborné vedení a pomoc pachateli s cílem zajistit, aby v budoucnu vedl řádný život.
(3)
DohledDohled nad pachatelem provádí probační úředník.
§ 50
Povinnosti pachatele
Pachatel, kterému byl uložen dohleddohled, je povinen
a)
spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu probační úředník stanoví, a plnit probační plán dohledudohledu,
b)
dostavovat se k probačnímu úředníkovi ve lhůtách, které mu probační úředník stanoví,
c)
informovat probačního úředníka o svém pobytu, zaměstnání a zdrojích obživy, dodržování soudem uložených přiměřených omezení a přiměřených povinností a jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledudohledu určených probačním úředníkem,
d)
umožnit probačnímu úředníkovi vstup do obydlíobydlí, ve kterém se zdržuje.
§ 51
Povinnosti a oprávnění probačního úředníka
Probační úředník je povinen vykonávat dohled nad pachatelem v souladu s vytvořeným probačním plánem, být mu nápomocen v jeho záležitostech a plnit pokyny, které dal předseda senátu Probační a mediační službě a které směřují k výkonu dohledu a k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Probační úředník je povinen probační plán pravidelně aktualizovat s přihlédnutím k výsledkům dohledu a k osobním, rodinným a jiným poměrům pachatele.
Oddíl 4
Druhy trestů a výjimečný trest
§ 52
Druhy trestů
(1)
Za spáchané trestné činytrestné činy může soud uložit tresty
a)
odnětí svobody,
b)
domácí vězení,
c)
obecně prospěšné práce,
d)
propadnutí majetku,
e)
peněžitý trest,
f)
propadnutí věci,
g)
zákaz činnosti,
h)
zákaz držení a chovu zvířat,
i)
zákaz pobytu,
j)
zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
k)
ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání,
l)
ztrátu vojenské hodnosti,
m)
vyhoštění.
(2)
Trestem odnětí svobody se rozumí, nestanoví-li trestní zákon jinak,
a)
nepodmíněný trest odnětí svobody,
b)
podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody,
c)
podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledemdohledem.
(3)
Zvláštním typem trestu odnětí svobody je výjimečný trestvýjimečný trest (§ 54).
§ 53
Ukládání více trestů samostatně a vedle sebe
(1)
Stanoví-li trestní zákon za některý trestný čintrestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví trestní zákon za některý trestný čintrestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v § 52. Nelze však uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění.
(2)
Domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vyhoštění a zákaz pobytu lze uložit samostatně, i když trestní zákon na některý trestný čintrestný čin takový trest nestanoví.
§ 54
Výjimečný trest
(1)
Výjimečným trestemVýjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trestVýjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje.
(2)
Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.
(3)
Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy podle § 140 odst. 3, nebo který při spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 3, vlastizrady (§ 309), teroristického útoku podle § 311 odst. 3, teroru (§ 312), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti podle § 412 odst. 3, perzekuce obyvatelstva podle § 413 odst. 3 nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3 zavinil úmyslně smrt jiného člověka, a to za podmínek, že
a)
takový zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku a
b)
uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.
(4)
Uloží-li soud trest odnětí svobody na doživotí, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.
Oddíl 5
Ukládání a výkon jednotlivých trestů
§ 55
Odnětí svobody
(1)
Nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na dvacet let, jestliže nejde o mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59), ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činutrestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108) nebo o výjimečný trestvýjimečný trest (§ 54).
(2)
Za trestné činytrestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Za trestný čintrestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 nebo 2 lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit jiným trestem.
(3)
Nepodmíněný trest odnětí svobody se vykonává podle jiného právního předpisu ve věznicích.
§ 56
Výkon trestu odnětí svobody
(1)
Nepodmíněný trest odnětí svobody se vykonává diferencovaně ve věznici
a)
s ostrahou, nebo
b)
se zvýšenou ostrahou.
(2)
Soud zpravidla zařadí do věznice
a)
s ostrahou pachatele, u kterého nejsou splněny podmínky pro zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou,
b)
se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen výjimečný trestvýjimečný trest (§ 54), kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čintrestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny (§ 108), kterému byl za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osm let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin a v posledních pěti letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu zabezpečovací detence.
(3)
Soud může zařadit pachatele do věznice jiného typu, než do které má být podle odstavce 2 zařazen, má-li se zřetelem na závažnost trestného činutrestného činu a na stupeň a povahu narušení pachatele za to, že bude působení na něj, aby vedl řádný život, v jiném typu věznice lépe zaručeno; do věznice se zvýšenou ostrahou zařadí však vždy pachatele, jemuž byl uložen trest odnětí svobody na doživotí.
(4)
Způsob výkonu trestu v jednotlivých typech věznic upravuje jiný právní předpis.
§ 57
Přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu
(1)
Během výkonu trestu odnětí svobody může soud rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.
(2)
O přeřazení odsouzeného do věznice s ostrahou rozhodne soud tehdy, jestliže chování odsouzeného a způsob, jakým plní své povinnosti, odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k jeho nápravě.
(3)
O přeřazení odsouzeného do věznice se zvýšenou ostrahou může soud rozhodnout, jestliže
a)
odsouzený závažným způsobem nebo opakovaně porušil stanovený pořádek nebo kázeň, nebo
b)
odsouzený byl pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem, který spáchal během výkonu trestu.
(4)
Z věznice se zvýšenou ostrahou nelze přeřadit
a)
odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu,
b)
jiného odsouzeného, který trest vykonává ve věznici se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň jedné čtvrtiny uloženého trestu.
(5)
Na návrh odsouzeného, který ve věznici se zvýšenou ostrahou vykonal nepřetržitě alespoň jednu čtvrtinu uloženého trestu, nejméně však šest měsíců, může soud rozhodnout o jeho přeřazení do věznice s ostrahou. Odsouzený, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, může podat návrh na přeřazení do věznice s ostrahou nejdříve po výkonu deseti let tohoto trestu.
(6)
Není-li návrhu podle odstavce 5 vyhověno, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od skončení řízení o jeho předchozím návrhu.
§ 58
Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
(1)
Má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonemtrestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.
(2)
Má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, pokud odsuzuje pachatele, který
a)
napomohl zabránit trestnému činutrestnému činu, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, nebo
b)
prohlásil svoji vinu.
(3)
Lze-li mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může být trest odnětí svobody uložen pod dolní hranicí trestní sazby též tehdy, je-li ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu.
(4)
Při snížení trestu odnětí svobody podle odstavců 1 až 3 nelze uložit trest
a)
pod pět let, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň dvanáct let,
b)
pod tři léta, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň osm let,
c)
pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň pět let.
(5)
Soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také pachateli označenému jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny; přitom vezme v úvahu povahu trestného činutrestného činu uvedeného v jeho doznání v porovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny, k jehož objasnění přispěl, dále význam takového jeho jednání, osobu pachatele a okolnosti případu, zejména zda a jakým způsobem se podílel na takovém zločinu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním případně způsobil. Omezením stanoveným v odstavci 4 přitom není vázán.
(6)
Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za přípravu k trestnému činutrestnému činu nebo za pokus trestného činutrestného činu nebo za pomoc k trestnému činutrestnému činu a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy nebo pokusu nebo pomoci za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání. Omezením stanoveným v odstavci 4 přitom není vázán.
(7)
Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také tehdy, jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§ 19 odst. 2), spáchal trestný čintrestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky krajní nouze (§ 28) nebo nutné obrany (§ 29), anebo překročil meze přípustného rizika (§ 31) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost. Omezením stanoveným v odstavci 4 přitom není vázán.
§ 59
Mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody
(1)
Pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3), ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán, může soud uložit trest v horní polovině trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákonětrestním zákoně, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je vzhledem k takové recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká nebo možnost nápravy pachatele je ztížena.
(2)
Horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody může po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat dvacet let. Při ukládání výjimečného trestuvýjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí horní hranice převyšovat třicet let.
§ 60
Domácí vězení
(1)
Soud může uložit trest domácího vězení až na dvě léta, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže
a)
vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a
b)
pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlíobydlí nebo jeho části na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost.
(2)
Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlíobydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu; poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit.
(4)
Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlíobydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.
(5)
Soud může nad pachatelem na dobu výkonu trestu domácího vězení vyslovit dohled; na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.
(6)
Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činemtrestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem.
(7)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
§ 60a
Zrušení dohledu nebo přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření
Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest domácího vězení, vede řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po výkonu jedné třetiny uloženého trestu domácího vězení, nejméně však po šesti měsících výkonu tohoto trestu.
§ 61
Náhradní trest odnětí svobody
(1)
Ukládá-li soud trest domácího vězení, stanoví pro případ, že by se pachatel vyhýbal nástupu výkonu tohoto trestu, bez závažného důvodu porušil sjednané podmínky jeho výkonu, zaviněně nevykonával ve stanoveném časovém období uložený trest či jinak mařil výkon tohoto trestu nebo nevedl řádný život, náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok; náhradní trest odnětí svobody nesmí přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. O výkonu náhradního trestu odnětí svobody může soud rozhodnout i během doby stanovené pro výkon trestu domácího vězení; rozhodne-li o výkonu náhradního trestu odnětí svobody, stanoví zároveň i způsob jeho výkonu.
(2)
Pokud odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, že se náhradní trest odnětí svobody vykoná, po výkonu poloviny uloženého trestu domácího vězení, soud délku náhradního trestu odnětí svobody stanovenou podle odstavce 1 zkrátí na polovinu.
(3)
Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat trest domácího vězení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o výkonu náhradního trestu odnětí svobody, a
a)
stanovit nad odsouzeným na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dohled,
b)
prodloužit dobu výkonu tohoto trestu až o jeden rok, přičemž nesmí překročit nejvyšší výměru tohoto trestu stanovenou v § 60 odst. 1,
c)
stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost podle § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život, nebo
d)
stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku některé z výchovných opatření podle § 60 odst. 7, je-li ve věku blízkém věku mladistvých.
(4)
Na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.
§ 62
Obecně prospěšné práce
(1)
Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za přečin; jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(2)
Soud trest obecně prospěšných prací zpravidla neuloží, jde-li o pachatele, kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejících uložení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody podle § 65 odst. 3.
(3)
Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, kterým může být stát, kraj, obec nebo právnická osoba, která se zabývá vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností a která tuto činnost vykonává k veřejně prospěšnému účelu. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného.
§ 63
Výměra trestu obecně prospěšných prací
(1)
Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin.
(2)
Soud může uložit pachateli na dobu trestu i přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou přečinem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přečinem.
(3)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
§ 64
Stanovisko pachatele a jeho zdravotní způsobilost
Při ukládání trestu obecně prospěšných prací přihlédne soud ke stanovisku pachatele, k jeho zdravotnímu stavu a k možnosti uložení tohoto trestu. Trest obecně prospěšných prací neuloží, je-li pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce.
§ 65
Výkon trestu obecně prospěšných prací
(1)
Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou odsouzený
a)
nemohl obecně prospěšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překážky, nebo
b)
byl ve vazbě nebo vykonával trest odnětí svobody.
(2)
Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, vede řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu.
(3)
Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
(4)
Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat trest obecně prospěšných prací v platnosti nebo prodloužit dobu výkonu tohoto trestu až o šest měsíců, i když odsouzený zavdal příčinu k přeměně trestu podle odstavce 3, a
a)
stanovit nad odsouzeným na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dohled,
b)
stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4, nebo
c)
stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku některé z výchovných opatření podle § 63 odst. 3, je-li ve věku blízkém věku mladistvých.
Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.
(5)
Na pachatele, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.
§ 66
Propadnutí majetku
(1)
Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činutrestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestuvýjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2)
Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
(4)
Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů.
(5)
Propadlý majetek připadá státu. Zástavní práva k propadlému majetku nezanikají.
§ 67
Peněžitý trest
(1)
Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činemtrestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2)
Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit peněžitý trest pouze v případě, že
a)
trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čintrestný čin dovoluje, nebo
b)
ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá.
(3)
Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
§ 68
Výměra peněžitého trestu
(1)
Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb.
(2)
Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.
(3)
Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu. Dvojnásobek počtu denních sazeb nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. Výši jedné denní sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den.
(4)
Příjmy pachatele, jeho majetek a výnosy z něj, jakož i jiné podklady pro určení výše denní sazby mohou být stanoveny odhadem soudu.
(5)
Soud v rozhodnutí uvede počet a výši denních sazeb. Se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele může soud stanovit, že peněžitý trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách; přitom může určit, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže pachatel nezaplatí dílčí splátku včas.
(6)
Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.
§ 69
Výkon peněžitého trestu
(1)
Zaplacené částky peněžitého trestu připadají státu.
(2)
Jestliže pachatel nezaplatí peněžitý trest na výzvu soudu nebo do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen anebo na kterou byly povoleny splátky, a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.
(3)
Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čintrestný čin než zvlášť závažný zločin, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.
§ 70
Propadnutí věci
(1)
Soud uloží trest propadnutí věci, která je bezprostředním výnosem z trestné činnostibezprostředním výnosem z trestné činnosti.
(2)
Soud může uložit trest propadnutí věci,
a)
která je nástrojem trestné činnostinástrojem trestné činnosti, nebo
b)
která je zprostředkovaným výnosem z trestné činnostizprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnostibezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnostizprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná.
(3)
Trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli.
(4)
Drží-li pachatel v rozporu s jiným právním předpisem věc uvedenou v odstavci 2, ve vztahu k níž je možno uložit propadnutí věci, uloží mu soud vždy i tento trest.
(5)
Před právní mocí rozhodnutí platí zákaz zcizení propadlé věci, který zahrnuje i zákaz jiných dispozic směřujících ke zmaření trestu propadnutí věci.
(6)
Propadlá věc připadá státu. Zástavní práva k propadlé věci nezanikají.
§ 71
Propadnutí náhradní hodnoty
(1)
Jestliže pachatel věc, kterou soud mohl prohlásit za propadlou podle § 70, před uložením trestu propadnutí věci zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její propadnutí zmaří, může mu soud uložit propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. Hodnotu věci, kterou soud mohl prohlásit za propadlou, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku.
(2)
Je-li věc, byť i jen zčásti, znehodnocena, učiněna neupotřebitelnou nebo odstraněna, může soud uložit propadnutí náhradní hodnoty vedle propadnutí věci podle § 70.
(3)
Propadlá náhradní hodnota připadá státu. Zástavní práva k propadlé náhradní hodnotě nezanikají.
§ 72
Samostatný trest propadnutí věci
Trest propadnutí věci může soud uložit jako trest samostatný pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
§ 73
Zákaz činnosti
(1)
Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činutrestného činu v souvislosti s touto činností.
(2)
Trest zákazu činnosti jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čintrestný čin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Pachateli, který se trestného činutrestného činu dopustil v souvislosti s řízením motorového vozidla, může soud uložit povinnost podrobit se terapeutickému programu podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích (dále jen „terapeutický program pro řidiče“).
(4)
Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.
§ 74
Výkon trestu zákazu činnosti
(1)
Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činemtrestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat anebo ji nemohl vykonávat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.
(2)
Byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
§ 74a
Zákaz držení a chovu zvířat
(1)
Soud může uložit trest zákazu držení a chovu zvířat až na deset let, dopustil-li se pachatel trestného činutrestného činu v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře.
(2)
Trest zákazu držení a chovu zvířat jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Trest zákazu držení a chovu zvířat spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje držení, chov a péče o zvíře.
§ 74b
Výkon trestu zákazu držení a chovu zvířat
(1)
Do doby výkonu trestu zákazu držení a chovu zvířat se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou pachatel před právní mocí rozsudku na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci nesměl již zvířata, která jsou předmětem zákazu, držet nebo chovat anebo o ně pečovat nebo je nemohl držet nebo chovat anebo o ně pečovat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.
(2)
Byl-li trest zákazu držení a chovu zvířat vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
§ 75
Zákaz pobytu
(1)
Soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až deset let za úmyslný trestný čintrestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku; trest zákazu pobytu se nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt.
(2)
Trest zákazu pobytu může být uložen jako samostatný trest za trestný čintrestný čin, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepřevyšuje tři léta, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činemtrestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem.
(4)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
(5)
Do doby výkonu trestu zákazu pobytu se doba výkonu trestu odnětí svobody nezapočítává; rozhodnutí podle odstavců 3 a 4 činí soud až po výkonu trestu odnětí svobody nebo po podmíněném propuštění.
(6)
Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest zákazu pobytu, vede po dobu jeho výkonu řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po výkonu jedné třetiny uloženého trestu zákazu pobytu, nejméně však po šesti měsících výkonu tohoto trestu.
(7)
Trest zákazu pobytu spočívá v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu; k přechodnému pobytu na takovém místě nebo v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je třeba povolení.
§ 76
Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
(1)
Soud může uložit trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce až na deset let, dopustil-li se pachatel úmyslného trestného činutrestného činu v souvislosti s návštěvou takové akce.
(2)
Jako samostatný trest může být trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje účast na stanovených sportovních, kulturních a jiných společenských akcích.
§ 77
Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
(1)
Odsouzený je při výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce povinen spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, zejména postupovat podle stanoveného probačního plánu, vykonávat stanovené programy sociálního výcviku a převýchovy, programy psychologického poradenství, a považuje-li to probační úředník za potřebné, dostavovat se podle jeho pokynů v období bezprostředně souvisejícím s konáním zakázané akce k určenému útvaru PoliciePolicie České republiky.
(2)
Do doby výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce se doba výkonu trestu odnětí svobody nezapočítává.
§ 78
Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání
(1)
Soud může uložit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.
(2)
Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání spočívá v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, čestná uznání a jiné čestné tituly udělené podle vnitrostátních právních předpisů.
§ 79
Ztráta vojenské hodnosti
(1)
Soud může uložit trest ztráty vojenské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.
(2)
Soud může uložit tento trest též vedle jiného trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného trestného činutrestného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách.
(3)
Ztráta vojenské hodnosti spočívá v tom, že se odsouzenému snižuje hodnost v ozbrojených silách na hodnost vojína.
§ 80
Vyhoštění
(1)
Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky, trest vyhoštění z území České republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem; jako samostatný trest může být trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(2)
S přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu, možnostem nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu může soud uložit trest vyhoštění ve výměře od jednoho roku do deseti let, anebo na dobu neurčitou.
(3)
Soud trest vyhoštění neuloží, jestliže
a)
se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele,
b)
pachateli byl udělen azyl podle jiného právního předpisu,
c)
jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života pachatele,
d)
hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu,
e)
pachatel je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku,
f)
pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území České republiky, neshledá-li naléhavé důvody ohrožení bezpečnosti státu, nebo
g)
pachatelem je dítědítě, které je občanem Evropské unie, ledaže by vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu.
Oddíl 6
Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody
§ 81
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody
(1)
Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu.
(2)
Povolení podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody se netýká výkonu ostatních trestů uložených vedle tohoto trestu.
§ 82
Zkušební doba, přiměřená omezení a přiměřené povinnosti
(1)
Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let, nikoliv však na dobu kratší, než je délka podmíněně odloženého trestu odnětí svobody; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.
(2)
Při podmíněném odsouzení může soud pachateli uložit, aby se ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části. Celková doba trvání pobytu podmíněně odsouzeného v určeném obydlíobydlí nebo jeho části nesmí přesáhnout jeden rok, a to i v případě stanovení delší zkušební doby.
(3)
Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činemtrestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem.
(4)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
(5)
Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, se započítává do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené při uložení úhrnného nebo souhrnného trestu nebo společného trestu za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu; uloží-li soud znovu povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části, započítává se do doby trvání této povinnosti doba, po kterou odsouzený tuto povinnost řádně vykonával.
§ 82a
Zrušení přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření
Jestliže podmíněně odsouzený vede řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.
§ 83
Rozhodnutí o podmíněném odsouzení
(1)
Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a)
stanovit nad odsouzeným dohleddohled,
b)
přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1,
c)
stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život,
d)
stanovit dosud neuložená výchovná opatření podle § 82 odst. 4, je-li ve věku blízkém věku mladistvých, nebo
e)
stanovit, aby se podmíněně odsouzený zdržoval v určeném obydlíobydlí nebo jeho části podle § 82 odst. 2.
(2)
Na výkon dohledudohledu se užije obdobně ustanovení § 49 až 51.
(3)
Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.
(4)
Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
(5)
Rozhodne-li soud podle odstavce 1, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu.
§ 84
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody s dohledem
Je-li třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat chování pachatele a poskytnout mu potřebnou péči a pomoc ve zkušební době, může soud za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta za současného vyslovení dohledudohledu nad pachatelem. Na výkon dohledudohledu se užije obdobně ustanovení § 49 až 51.
§ 85
Zkušební doba, přiměřená omezení a přiměřené povinnosti
(1)
Při podmíněném odsouzení s dohledem stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let, nikoliv však na dobu kratší, než je délka podmíněně odloženého trestu odnětí svobody; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.
(2)
Při podmíněném odsouzení s dohledem může soud pachateli uložit, aby se ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části. Celková doba trvání pobytu podmíněně odsouzeného v určeném obydlíobydlí nebo jeho části nesmí přesáhnout jeden rok, a to i v případě stanovení delší zkušební doby.
(3)
Podmíněně odsouzenému, nad kterým byl stanoven dohled, může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činemtrestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem.
(4)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení nebo přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
§ 85a
Zrušení dohledu nebo přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření
Jestliže podmíněně odsouzený, kterému byl uložen dohled, vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny uložené zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.
§ 86
Rozhodnutí o podmíněném odsouzení s dohledem
(1)
Jestliže podmíněně odsouzený, ohledně něhož byl vysloven dohleddohled, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení s dohledemdohledem v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a)
stanovit nad odsouzeným další povinnosti v rámci uloženého dohledudohledu,
b)
přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 85 odst. 1,
c)
stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život,
d)
stanovit dosud neuložená výchovná opatření podle § 85 odst. 4, je-li ve věku blízkém věku mladistvých, nebo
e)
stanovit, aby se podmíněně odsouzený zdržoval v určeném obydlíobydlí nebo jeho části podle § 85 odst. 2.
(2)
Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.
(3)
Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
(4)
Rozhodne-li soud podle odstavce 1, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu.
§ 87
Obdobné užití ustanovení o podmíněném odsouzení
Na vztah podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody k dalším trestům uloženým vedle tohoto trestu podle § 81 odst. 2 a na zápočet doby, po kterou podmíněně odsouzený s dohledem vedl ve zkušební době řádný život nebo řádně vykonával povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části, do nové zkušební doby nebo do doby trvání této povinnosti, je-li uložena znovu, podle § 82 odst. 5 se užije obdobně ustanovení o podmíněném odsouzení.
Oddíl 7
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
§ 88
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
(1)
Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a
a)
odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b)
odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin,
1.
kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čintrestný čin zabití podle § 141 odst. 1,
2.
kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví,
3.
jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítětidítěti,
4.
který spáchal jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupiněorganizované zločinecké skupině (§ 361),
5.
který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), nebo
6.
který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v odstavci 4,
a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
(2)
Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.
(3)
Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činemtrestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem. Jestliže odsouzený vykonával ochranné léčení před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo v jeho průběhu, přihlédne soud i k projevenému postoji odsouzeného k výkonu ochranného léčení.
(4)
Osoba odsouzená za trestný čintrestný čin vraždy (§ 140), zabití podle § 141 odst. 2, těžkého ublížení na zdravíublížení na zdraví podle § 145 odst. 3, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 4, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle § 159 odst. 3, 4, neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 164 odst. 3, 4, obchodování s lidmi podle § 168 odst. 4, 5, zbavení osobní svobody podle § 170 odst. 2, 3, zavlečení podle § 172 odst. 2, 3, loupeže podle § 173 odst. 3, 4, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4, vydírání podle § 175 odst. 3, 4, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4, sexuálního útoku podle § 185a odst. 3, 4, sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 5, 6, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 2, 3, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 4, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 3, vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství podle § 316 odst. 3, 4, válečné zrady (§ 320), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, jakož i osoba odsouzená k výjimečnému trestuvýjimečnému trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let (§ 54 odst. 2), mohou být podmíněně propuštěny až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.
(5)
Osoba odsouzená k výjimečnému trestuvýjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně dvaceti letech výkonu tohoto trestu, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.
§ 89
Zkušební doba a přiměřená omezení a přiměřené povinnosti při podmíněném propuštění
(1)
Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.
(2)
Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; může mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činemtrestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činemtrestným činem. Jde-li o podmíněně propuštěného ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. Podmíněně propuštěnému podle § 88 odst. 2 soud může uložit, aby se ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části, nebo aby vykonal práce ve prospěch poskytovatelů obecně prospěšných prací, anebo aby složil určenou peněžní částku na pomoc obětemobětem trestné činnosti na účet soudu.
(3)
Celková doba trvání určeného pobytu podmíněně propuštěného v určeném obydlíobydlí nebo jeho části podle odstavců 1 a 2 nesmí přesáhnout jeden rok, a to i v případě stanovení delší zkušební doby. Výkon prací podle odstavce 2 může být stanoven ve výměře od 50 do 200 hodin. Částka na peněžitou pomoc obětemobětem trestné činnosti podle odstavce 2 se stanoví ve výměře od 2 000 Kč do 10 000 000 Kč; při stanovení této částky přihlédne soud také k osobním a majetkovým poměrům odsouzeného a vzhledem k tomu může stanovit, že určená částka bude zaplacena v přiměřených měsíčních splátkách.
(4)
Jestliže podmíněně propuštěný vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny uložené zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.
§ 90
Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
(1)
Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době výkonu trestu způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Při rozhodování o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti může soud zohlednit, zda se odsouzený úspěšně podrobil terapeutickému programu pro řidiče, vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy nebo psychologického poradenství zaměřeného na činnost, která je předmětem zákazu.
(2)
Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce soud stanoví zkušební dobu až na pět let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění. Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel může soud uložit odsouzenému též povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.
§ 91
Společné ustanovení
(1)
Jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, že se zbytek trestu vykoná, a
a)
stanovit nad odsouzeným dohled,
b)
přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 89 odst. 1 nebo § 90 odst. 2,
c)
stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život, nebo
d)
uložit odsouzenému, který se dopustil trestného činutrestného činu v souvislosti s řízením motorového vozidla, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.
(2)
Na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.
(3)
Vyslovil-li soud, že se podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, osvědčil, má se za to, že trest byl vykonán dnem, kdy byl podmíněně propuštěn nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
(4)
U podmíněně propuštěného nebo u odsouzeného, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, se má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy došlo k podmíněnému propuštění nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně upustí od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, také tehdy, neučinil-li soud bez jeho viny do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1.
(5)
Opětovné podmíněné propuštění z výkonu téhož trestu je možné po výkonu poloviny zbytku trestu a v případech uvedených v § 88 odst. 4 po výkonu dvou třetin zbytku trestu. Opětovné podmíněné propuštění z výjimečného trestuvýjimečného trestu odnětí svobody na doživotí není možné.
(6)
Jestliže byla záruka za dovršení nápravy odsouzeného odvolána tím, kdo ji poskytl, přezkoumá soud chování odsouzeného během zkušební doby, a shledá-li, že podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce neplní své poslání, rozhodne, že se zbytek trestu vykoná; jinak podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce ponechá v platnosti.
Oddíl 8
Započítání vazby a trestu
§ 92
Započítání vazby a trestu
(1)
Jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízenítrestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, započítá se mu doba strávená ve vazbě do uloženého trestu, popřípadě do trestu úhrnného nebo souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné.
(2)
Jestliže byl pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán a došlo k jeho novému odsouzení pro týž skutek, započítá se mu vykonaný trest do uloženého trestu, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný (§ 43) nebo společný trest za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu (§ 45).
(3)
Není-li započítání vazby nebo trestu možné, přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu trestu, popřípadě jeho výměry.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně užijí na započítání předběžné, vydávací a předávací vazby vykonané podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a na započítání povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlíobydlí nebo jeho části uložené obviněnému podle § 73 odst. 3 trestního řádu do trestu uloženého pro týž skutek.
§ 93
Započítání vazby a trestu vykonaných v cizině
(1)
Jestliže pro týž skutek byl pachatel v cizině ve vazbě anebo potrestán orgánem cizího státu nebo mezinárodním soudním orgánem, započítá se mu doba strávená ve vazbě nebo vykonaný trest do trestu uloženého soudem České republiky, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný (§ 43) nebo společný trest za pokračování v trestném činupokračování v trestném činu (§ 45).
(2)
Není-li započítání vazby nebo trestu v cizině uloženého (odstavec 1) možné, a to zejména proto, že v cizině byl vykonán zcela nebo zčásti trest takového druhu, jaký trestní zákon nezná, přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu trestu, popřípadě jeho výměry.
Oddíl 9
Zánik výkonu trestu
§ 94
Promlčení výkonu trestu
(1)
Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí
a)
třicet let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestuvýjimečnému trestu,
b)
dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let,
c)
deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,
d)
pět let při odsouzení k jinému trestu.
(2)
Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná.
(3)
Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, vykonával ochranné léčení ústavní nebo zabezpečovací detenci nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody. Pokud jde o peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a vyhoštění, do promlčecí doby se nezapočítává též doba, po kterou byl na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody, a jde-li o trest vyhoštění, doba, po kterou byl výkon tohoto trestu přerušen.
(4)
Promlčecí doba se přerušuje,
a)
učinil-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo
b)
spáchal-li odsouzený v promlčecí době trestný čintrestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(5)
Přerušením promlčecí doby počíná nová promlčecí doba.
§ 95
Vyloučení z promlčení
Výkon trestu uloženého pro trestné činytrestné činy uvedené v § 35 se nepromlčuje.
Díl 3
Ochranná opatření
Oddíl 1
Obecné zásady pro ukládání ochranných opatření
§ 96
Zásada přiměřenosti
(1)
Ochranné opatřeníOchranné opatření nelze uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti pachatelem spáchaného činu a nebezpečí, které od pachatele v budoucnu hrozí pro zájmy chráněné trestním zákonemtrestním zákonem, jakož i osobě pachatele a jeho poměrům.
(2)
Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřenímochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu.
§ 97
Ukládání ochranných opatření
(1)
Ochranná opatřeníOchranná opatření lze ukládat za splnění zákonných podmínek samostatně i vedle trestu.
(2)
Vedle trestu obdobné povahy může být ochranné opatřeníochranné opatření uloženo jen, jestliže by jeho samostatné uložení nebylo dostatečné z hlediska působení na osobu, které je ukládáno, a ochrany společnosti.
(3)
Jsou-li splněny podmínky pro uložení více ochranných opatřeníochranných opatření, lze je uložit vedle sebe, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného. Lze-li však dosáhnout potřebného působení na osobu, které je ukládáno, a náležité ochrany společnosti jen jedním z nich, uloží se jen takové ochranné opatřeníochranné opatření.
(4)
Je-li uloženo více ochranných opatřeníochranných opatření vedle sebe, které nelze vykonávat současně, stanoví soud pořadí jejich výkonu.
Oddíl 2
Ochranná opatření a jejich ukládání
§ 98
Druhy ochranných opatření
(1)
Ochrannými opatřenímiOchrannými opatřeními jsou ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci, zabrání části majetku a ochranná výchova.
(2)
Ukládání ochranné výchovy upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže.
(3)
Ochranné léčení nelze uložit vedle zabezpečovací detence. Zabrání části majetku nelze uložit vedle propadnutí téže části majetku.
§ 99
Ochranné léčení
(1)
Soud uloží ochranné léčení v případě uvedeném v § 40 odst. 2 a § 47 odst. 1, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný.
(2)
Soud může uložit ochranné léčení i tehdy, jestliže
a)
pachatel trestný čintrestný čin spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchouduševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo
b)
pachatel, který zneužívá návykovou látkunávykovou látku, spáchal trestný čintrestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout.
(3)
Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při upuštění od potrestání.
(4)
Podle povahy nemoci a léčebných možností soud uloží ochranné léčení ústavní nebo ambulantní. Byl-li vedle ústavního ochranného léčení uložen trest odnětí svobody, ochranné léčení se vykonává zpravidla po nástupu výkonu trestu odnětí svobody ve věznici. Jestliže ochranné léčení nelze vykonat po nástupu výkonu trestu ve věznici, vykoná se ústavní ochranné léčení ve zdravotnickém zařízení před nástupem výkonu trestu odnětí svobody, pokud se tím lépe zajistí splnění účelu léčení, jinak se vykoná ve zdravotnickém zařízení po výkonu nebo jiném ukončení trestu odnětí svobody. Ambulantní ochranné léčení se vykoná zpravidla po nástupu výkonu trestu odnětí svobody ve věznici; jestliže výkon ambulantního ochranného léčení ve věznici nelze uskutečnit, vykoná se až po výkonu trestu odnětí svobody. Nepostačí-li délka výkonu trestu odnětí svobody ve věznici ke splnění účelu ochranného léčení, soud může rozhodnout o jeho pokračování v zdravotnickém zařízení poskytujícím ústavní nebo ambulantní péči.
(5)
Ústavní léčení může soud změnit dodatečně na léčení ambulantní a naopak. Ústavní ochranné léčení může soud změnit za podmínek § 100 odst. 1 nebo 2 na zabezpečovací detenci. Bez podmínek § 100 odst. 1 nebo 2 může soud změnit ústavní ochranné léčení na zabezpečovací detenci, jestliže uložené a vykonávané ochranné léčení neplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu společnosti, zejména v případě, že pachatel utekl ze zdravotnického zařízení, užil násilí vůči zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo jiným osobám ve výkonu ochranného léčení nebo opakovaně odmítl vyšetřovací nebo léčebné výkony.
(6)
Ochranné léčení trvá, dokud to vyžaduje jeho účel. Ústavní ochranné léčení trvá nejdéle dvě léta; nebude-li v této době léčba ukončena, rozhodne soud před skončením této doby o jejím prodloužení, a to i opakovaně, vždy však nejdéle o další dvě léta; jinak rozhodne o propuštění z ochranného léčení nebo o změně ústavního léčení na léčení ambulantní, ledaže má pachatel vinu na tom, že soud v uvedené době nemohl rozhodnout; v takovém případě soud rozhodne bezodkladně po odpadnutí překážky bránící rozhodnutí. Trvání ochranného léčení uloženého podle odstavce 2 písm. b) může být ukončeno, jakmile se během jeho výkonu zjistí, že jeho účelu nelze dosáhnout; je-li nebezpečí, že odsouzený spáchá další trestný čintrestný čin, soud v rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení uloží odsouzenému dohleddohled nad jeho chováním až na dobu pěti let; na výkon dohledudohledu se užije obdobně ustanovení § 49 až 51. O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.
(7)
Od výkonu ochranného léčení soud upustí, pominou-li před jeho započetím okolnosti, pro něž bylo uloženo.
§ 100
Zabezpečovací detence
(1)
Soud uloží zabezpečovací detenci v případě uvedeném v § 47 odst. 2, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného, který by naplňoval znaky zločinu, není pro nepříčetnost trestně odpovědný, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchyduševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti.
(2)
Soud může uložit zabezpečovací detenci vzhledem k osobě pachatele s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a jeho poměrům i tehdy, jestliže
a)
pachatel spáchal zločin ve stavu vyvolaném duševní poruchouduševní poruchou, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchyduševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, nebo
b)
pachatel, který se oddává zneužívání návykové látkynávykové látky, znovu spáchal zločin, ač již byl pro zločin spáchaný pod vlivem návykové látkynávykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta, a nelze očekávat, že by bylo možné dosáhnout uložením ochranného léčení dostatečné ochrany společnosti, a to i s přihlédnutím k již projevenému postoji pachatele k ochrannému léčení.
(3)
Zabezpečovací detenci může soud uložit samostatně, při upuštění od potrestání, anebo i vedle trestu. Byla-li zabezpečovací detence uložena vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, vykoná se po výkonu nebo jiném ukončení trestu odnětí svobody. Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v době výkonu zabezpečovací detence, její výkon se na dobu výkonu takového trestu odnětí svobody přerušuje. Po skončení výkonu trestu se pokračuje ve výkonu zabezpečovací detence.
(4)
Zabezpečovací detence se vykonává v ústavu pro výkon zabezpečovací detence se zvláštní ostrahou a s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy.
(5)
Zabezpečovací detence potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti. Soud nejméně jednou za dvanáct měsíců a u mladistvých jednou za šest měsíců přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování ještě trvají.
(6)
Zabezpečovací detenci může soud změnit dodatečně na ústavní ochranné léčení, pominou-li důvody, pro něž byla uložena, a jsou současně splněny podmínky pro ústavní ochranné léčení.
(7)
Od výkonu zabezpečovací detence soud upustí, pominou-li před jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena.
§ 101
Zabrání věci
(1)
Nebyl-li uložen trest propadnutí věci uvedené v § 70 odst. 2 písm. a), může soud uložit, že se taková věc zabírá,
a)
náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
b)
náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo
c)
ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zločinu.
(2)
Soud může uložit zabrání věci, která je bezprostředním výnosem z trestné činnostibezprostředním výnosem z trestné činnosti nebo je zprostředkovaným výnosem z trestné činnostizprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnostibezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnostizprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná, a pokud taková věc
a)
náleží pachateli, který byl odsouzen za trestný čintrestný čin, ze kterého věc pochází,
b)
náleží pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
c)
náleží pachateli, od jehož potrestání soud upustil,
d)
náleží nepříčetné osobě, která spáchala čin jinak trestný,
e)
náleží jiné osobě, na kterou pachatel takovou věc převedl nebo která ji jinak nabyla, nebo
f)
je součástí majetku ve svěřenském fondu nebo obdobném zařízení (dále jen „svěřenský fond“) anebo v podílovém fondu.
(3)
Drží-li pachatel nebo jiná osoba v rozporu s jiným právním předpisem věc uvedenou v odstavci 1 nebo 2, ve vztahu k níž je možno uložit zabrání věci, uloží mu soud vždy toto ochranné opatřeníochranné opatření.
(4)
Soud může místo zabrání věci uložit povinnost
a)
pozměnit věc tak, aby jí nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu,
b)
odstranit určité zařízení,
c)
odstranit její označení nebo provést její změnu, nebo
d)
omezit dispozice s věcí,
a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(5)
Nebude-li povinnost stanovená podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě splněna, rozhodne soud o zabrání věci.
§ 102
Zabrání náhradní hodnoty
Jestliže ten, komu by mohla být zabrána věc podle § 101 odst. 1 nebo 2, ji před rozhodnutím o zabrání zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její zabrání zmaří, anebo jestliže zmaří trest propadnutí věci jednáním porušujícím zákaz podle § 70 odst. 5, popřípadě zmaří zabrání věci jednáním porušujícím zákaz podle § 104 odst. 2, může mu soud uložit zabrání náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. Hodnotu věci, jejíž zabrání mohl soud uložit, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku.
§ 102a
Zabrání části majetku
(1)
Soud může uložit zabrání části majetku pachateli, který byl uznán vinným úmyslným trestným činemtrestným činem, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyři léta, nebo trestným činemtrestným činem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií (§ 192), neoprávněného přístupu k počítačovému systémupočítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systémupočítačového systému nebo nosiče informací (§ 230), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systémupočítačovému systému a jiných takových dat (§ 231), pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletich při veřejné dražbě (§ 258), nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 2 až 4, šíření toxikomanie (§ 287), podplacení (§ 332) nebo nepřímého úplatkářství (§ 333), pokud pachatel takovým trestným činemtrestným činem pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a soud má za to, že určitá část jeho majetku pochází z trestné činnosti vzhledem k tomu, že hodnota majetku, který pachatel nabyl nebo převedl na jinou osobu nebo do majetku ve svěřenském fondu v době nejdéle 5 let před spácháním takového trestného činutrestného činu, v době jeho páchání nebo po jeho spáchání, je v hrubém nepoměru k příjmům pachatele nabytým v souladu se zákonem nebo byly zjištěny jiné skutečnosti odůvodňující takový závěr.
(2)
Soud může uložit zabrání části majetku ve vztahu k věci, která by jinak mohla být zabrána podle odstavce 1, pokud pachatel takovou věc
a)
převedl na jinou osobu bezplatně nebo za nápadně výhodných podmínek a tato osoba věděla nebo mohla a měla vědět, že na ni takovou věc převedl z toho důvodu, aby se vyhnul jejímu zabrání, nebo že taková věc byla získána v rozporu se zákonem,
b)
převedl na osobu blízkouosobu blízkou,
c)
převedl na právnickou osobu, ve které má sám nebo ve spojení s osobami blízkýmiosobami blízkými většinovou majetkovou účast, většinový podíl na hlasovacích právech nebo rozhodující vliv na řízení, a takovou věc pachatel bezplatně nebo za nápadně výhodných podmínek užívá,
d)
převedl do majetku ve svěřenském fondu, nebo
e)
nabyl do společného jmění manželů.
(3)
Soud při určení části majetku, jejíž zabrání ukládá, stanoví konkrétní věci podléhající zabrání. Pokud byl zjištěn hrubý nepoměr mezi hodnotou majetku a příjmy pachatele nabytými v souladu se zákonem ve sledovaném období, může takto určit jakékoli věci pachatele v hodnotě až do výše zjištěného hrubého nepoměru.
(4)
Není-li známo, kde se věci, které by mohly být zabrány, nacházejí, nebo jejich zabrání není vhodné zejména s ohledem na práva třetích osob, anebo jestliže ten, komu mohla být věc zabrána, ji před rozhodnutím o zabrání zničí, poškodí, zcizí, nebo její zabrání jinak zmaří, může soud uložit zabrání náhradní hodnoty, včetně peněžité částky, až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. Hodnotu věci, jejíž zabrání mohl soud uložit, soud stanoví na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku.
(5)
Zabrání postihuje i plody a užitky věci, které náležejí osobě, jíž se taková věc zabírá. Zabrání se nevztahuje na věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb osoby, které se zabírá část majetku, nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je tato osoba podle zákona povinna pečovat.
§ 103
Zabrání spisů a zařízení
(1)
Spis nebo spisy s takovým obsahem, jejichž úmyslné rozšiřování při znalosti jejich obsahu by naplňovalo znaky některého trestného činutrestného činu podle trestního zákonatrestního zákona, se podle § 101 odst. 1 zaberou, jestliže nejméně jeden kus spisu byl již šířen, k šíření určen nebo připravován. Současně se zabere i zařízení použité nebo určené ke zhotovení takových spisů, zejména tiskárna, deska, forma, sazba, štoček, negativ, matrice, počítačový program nebo kopírovací zařízení; ustanovení § 101 odst. 4 a 5 se užijí obdobně.
(2)
Zabrání se vztahuje jen na kus nebo kusy spisu, které jsou v držení osob spolupůsobících při jejich rozšiřování nebo při jejich přípravě k rozšiřování, nebo byly zveřejněny vystavením, plakátováním, předváděním nebo jiným obdobným způsobem, anebo při zásilkovém rozšiřování ještě nebyly doručeny příjemci.
(3)
Zabrání spisu nebo spisů podle odstavců 1 a 2 se přiměřeně užije i v případě, kdy jejich úmyslným rozšiřováním při znalosti jejich obsahu by mohl být spáchán některý trestný čintrestný čin v případě, že se vyskytnou další okolnosti, které však nebyly v posuzovaném případě naplněny, a zabrání spisu nebo spisů je zároveň nutné, aby se zamezilo jejich nezákonnému rozšiřování.
§ 104
Účinek zabrání
(1)
Zabraná věc, zabraná část majetku, zabraná náhradní hodnota, zabraný spis nebo zařízení připadá státu; zástavní práva k nim nezanikají.
(2)
Ustanovení § 70 odst. 5 se přiměřeně užije pro uložení zabrání věci, zabrání části majetku a pro uložení povinnosti podle § 101 odst. 4; zákaz zcizení zde platí až do splnění povinnosti podle § 101 odst. 4, a nebyla-li tato povinnost splněna, až do právní moci rozhodnutí o zabrání věci (§ 101 odst. 5).
HLAVA VI
ZAHLAZENÍ ODSOUZENÍ
§ 105
Podmínky zahlazení odsouzení
(1)
Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a)
patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestuvýjimečnému trestu,
b)
deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
c)
pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
d)
tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
e)
jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin.
(2)
Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů nebo vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.
(3)
Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonemtrestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.
(4)
Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta České republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného.
(5)
Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.
(6)
Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
(7)
I v případě, že uplynula doba uvedená v odstavci 1, odsouzení nelze zahladit, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatřeníochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 106
Účinky zahlazení
Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
HLAVA VII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PACHATELÍCH
§ 107
Pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny
(1)
Pachatelem trestného činutrestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 129) je ten, kdo spáchal úmyslný trestný čintrestný čin jako člen organizované zločinecké skupiny, nebo ten, kdo takový čin spáchal vědomě se členem organizované zločinecké skupiny anebo v úmyslu organizované zločinecké skupině napomáhat.
(2)
Skutečnost, že pachatel se trestného činutrestného činu dopustil jako člen organizované skupiny nebo ve spojení s organizovanou skupinou, nebrání tomu, aby za splnění podmínek stanovených tímto zákonem byl současně postižen jako pachatel trestného činutrestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny.
§ 108
Ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny
(1)
Horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákonětrestním zákoně se u pachatele trestného činutrestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny zvyšuje o jednu třetinu. Takovému pachateli soud uloží trest odnětí svobody v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody, nejsou-li zároveň splněny podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58.
(2)
Horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody může po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat dvacet let. Při ukládání výjimečného trestuvýjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí horní hranice převyšovat třicet let.
§ 109
Mladiství
Trestní odpovědnost mladistvých a sankce jim ukládané upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Pokud zákon o soudnictví ve věcech mládeže nestanoví jinak, postupuje se podle tohoto zákona.
HLAVA VIII
VÝKLADOVÁ USTANOVENÍ
§ 110
Trestní zákon
Trestním zákonemTrestním zákonem se rozumí tento zákon a podle povahy věci i zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
§ 111
K pojmu trestného činu
Trestným činemTrestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákonatrestního zákona nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činutrestnému činu, pokus trestného činutrestného činu, organizátorství, návod a pomoc.
§ 112
Opomenutí
Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen.
§ 113
K pojmu pachatele
Pachatelem se rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního zákonatrestního zákona něco jiného, i spolupachatel a účastník.
§ 114
Konkrétní a speciální subjekt
(1)
Jestliže k spáchání trestného činutrestného činu trestní zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činutrestného činu pouze osoba, která má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem trestného činutrestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.
(2)
Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy,
a)
jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,
b)
jestliže právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, nebo
c)
je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.
(3)
Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činutrestného činu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost nebo postavení tam vyžadované.
(4)
Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a)
voják v činné službě,
b)
voják mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji,
c)
příslušník bezpečnostního sboru u trestných činůtrestných činů neuposlechnutí rozkazu (§ 375), neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti (§ 376), urážka mezi vojáky (§ 378), urážka mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 379), urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 380), násilí vůči nadřízenému (§ 381), porušení povinnosti strážní služby (§ 389), porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby (§ 390) a založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 2 písm. c), nebo
d)
válečný zajatec.
(5)
Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených v odstavci 4.
§ 115
Svémocné vzdálení
Svémocně se vzdaluje, kdo
a)
nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b)
se vzdálí bez dovolení z výkonu služby,
c)
je odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pominutí příčiny odloučení se nepřihlásí kterémukoli nadřízenému nebo jinému vojenskému útvaru, a to i v případě návratu ze zajetí nebo po osvobození ze zajetí.
§ 116
Pokračování v trestném činu
Pokračováním v trestném činuPokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činutrestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.
§ 117
Veřejné spáchání trestného činu
Trestný činTrestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a)
obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b)
před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
§ 118
Spáchání trestného činu se zbraní
Trestný činTrestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákonatrestního zákona nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
§ 119
Spáchání trestného činu násilím
Trestný činTrestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem.
§ 119a
Spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti
(1)
Trestný činTrestný čin je spáchán zneužitím bezbrannosti, jestliže pachatel využije toho, že jiná osoba je ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svou vůli nebo je její schopnost utvářet nebo projevit svou vůli podstatně snížena z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkaminávykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchyduševní poruchy, silného ochromujícího stresu, nízkého nebo vysokého věku, překvapení nebo jiného obdobného důvodu.
(2)
Za bezbranné z důvodu nízkého věku se vždy považuje dítědítě mladší dvanácti let.
§ 120
Uvedení někoho v omyl a využití něčího omylu prostřednictvím technického zařízení
Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do dat uložených v počítačovém systémupočítačovém systému nebo na nosiči informací, zásahu do programového nebo technického vybavení počítačového systémupočítačového systému nebo provedením jiné operace v počítačovém systémupočítačovém systému, zásahu do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k ovládání takového zařízení, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného jiným.
§ 121
Vloupání
VloupánímVloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly.
§ 122
Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví
(1)
Ublížením na zdravíUblížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření.
(2)
Těžkou újmou na zdravíTěžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdravítěžkou újmou na zdraví
a)
zmrzačení,
b)
ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c)
ochromení údu,
d)
ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e)
poškození důležitého orgánu,
f)
zohyzdění,
g)
vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h)
mučivé útrapy, nebo
i)
delší dobu trvající porucha zdraví.
§ 123
Duševní porucha
Duševní poruchouDuševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchyduševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.
§ 124
Státem uložená a uznaná povinnost mlčenlivosti
Za státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti se považuje mlčenlivost, která je uložena nebo uznána jiným právním předpisem. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle trestního zákonatrestního zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen jiným právním předpisem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě jiného právního předpisu.
§ 125
Osoba blízká
Osobou blízkouOsobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
§ 126
Dítě
Dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákon nestanoví jinak.
§ 127
Úřední osoba
(1)
Úřední osobou je
a)
soudce,
b)
státní zástupce,
c)
prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci,
d)
člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci,
e)
příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policiepolicie,
f)
soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce,
g)
notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař,
h)
finanční arbitr a jeho zástupce,
i)
fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží,
pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.
(2)
K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákonatrestního zákona vyžaduje, aby trestný čintrestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.
(3)
Úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace se za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 považuje za úřední osobu podle trestního zákonatrestního zákona, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud se souhlasem orgánů České republiky působí na jejím území; tento souhlas se nevyžaduje, jde-li o úřední osobu mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
§ 127a
Státní zástupce
Státním zástupcem se rozumí i evropský pověřený žalobce, evropský žalobce a evropský nejvyšší žalobce v rozsahu jejich působnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.
§ 128
Insolvenční správce a insolvenční řízení
(1)
Insolvenčním správcemInsolvenčním správcem se rozumí i předběžný insolvenční správceinsolvenční správce, zástupce insolvenčního správceinsolvenčního správce, oddělený insolvenční správceinsolvenční správce, zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce; postavení insolvenčního správceinsolvenčního správce má i správce konkursní podstaty, předběžný správce konkursní podstaty, zvláštní správce konkursní podstaty, zástupce správce konkursní podstaty a vyrovnací správce. Insolvenčním správcemInsolvenčním správcem se rovněž rozumí osoba, kterou podle jiného právního předpisu insolvenční správceinsolvenční správce určil, aby jej zastupovala při výkonu jeho pravomoci stanovené jiným právním předpisem na území jiného státu, dále zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce, zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny a osoba, kterou podle jiného právního předpisu zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce nebo zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny jmenoval, aby mu pomáhala nebo jej zastupovala.
(2)
Insolvenčním řízenímInsolvenčním řízením se rozumí i konkursní a vyrovnací řízení.
§ 129
Organizovaná zločinecká skupina
Organizovaná zločinecká skupinaOrganizovaná zločinecká skupina je společenstvím nejméně tří trestně odpovědných osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
§ 129a
Teroristická skupina
(1)
Teroristická skupinaTeroristická skupina je společenstvím nejméně tří trestně odpovědných osob, které má trvalejší charakter, je v něm provedena dělba činností mezi jeho jednotlivé členy, jeho činnost se vyznačuje plánovitostí a koordinovaností a je zaměřené na páchání trestného činutrestného činu vlastizrady spáchané formou teroristického útoku nebo teroru (§ 309), trestného činutrestného činu teroristického útoku (§ 311) nebo trestného činutrestného činu teroru (§ 312) (dále jen „teroristický trestný čintrestný čin“).
(2)
Naplnění znaků teroristické skupinyteroristické skupiny nevylučuje použití ustanovení tohoto a jiných zákonů o organizované skupině a organizované zločinecké skupiněorganizované zločinecké skupině; ustanovení § 361 a 363 se nepoužijí.
§ 130
Návyková látka
(1)
Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
(2)
Pro účely tohoto zákona se za návykové látky považují také psychomodulační látky a zařazené psychoaktivní látky.
§ 131
Veřejná listina
(1)
Veřejnou listinouVeřejnou listinou se rozumí listina vydaná soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost. Veřejnou listinouVeřejnou listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný právní předpis.
(2)
Ochrana podle § 348 se poskytuje i veřejné listiněveřejné listině vydané orgánem veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo orgánem mezinárodní organizace, pokud má podle mezinárodní smlouvy účinky na území České republiky.
§ 132
Obecně prospěšné zařízení
Obecně prospěšným zařízenímObecně prospěšným zařízením se rozumí veřejné ochranné zařízení proti požáru, povodni nebo jiné živelní pohromě, obranné nebo ochranné zařízení proti leteckým a jiným podobným útokům nebo jejich následkům, ochranné zařízení proti úniku znečišťujících látek, zařízení energetické nebo vodárenské, podmořský kabel nebo podmořské potrubí, zařízení a sítě elektronických komunikací a koncová telekomunikační a rádiová zařízení, zařízení držitele poštovní licence, zařízení pro veřejnou dopravu, včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek a dopravních značek upravujících přednost.
§ 133
Obydlí
ObydlímObydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a příslušenství k nim náležející.
§ 134
Věc
Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i na živá zvířata a zpracované oddělené části lidského těla, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákonatrestního zákona něco jiného.
§ 135
Věc náležející pachateli
Věc náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nakládá, aniž je oprávněný vlastník nebo držitel takové věci znám.
§ 135a
Nástroj trestné činnosti
Nástrojem trestné činnostiNástrojem trestné činnosti se rozumí věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činutrestného činu, včetně plodů a užitků.
§ 135b
Výnos z trestné činnosti
(1)
Výnosem z trestné činnostiVýnosem z trestné činnosti se rozumí jakákoli ekonomická výhoda pocházející z trestného činutrestného činu.
(2)
Bezprostředním výnosem z trestné činnostiBezprostředním výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, která byla získána trestným činemtrestným činem nebo jako odměna za něj, včetně plodů a užitků.
(3)
Zprostředkovaným výnosem z trestné činnostiZprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků,
a)
která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnostibezprostřední výnos z trestné činnosti,
b)
ve kterou byla věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnostibezprostřední výnos z trestné činnosti, byť jen zčásti, přeměněna, nebo
c)
k jejímuž zhodnocení došlo, byť jen zčásti, prostřednictvím věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnostibezprostřední výnos z trestné činnosti.
§ 136
Spisy
Spisy se rozumí datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákonatrestního zákona něco jiného.
§ 136a
Počítačový systém
Počítačovým systémemPočítačovým systémem se rozumí zařízení anebo skupina vzájemně propojených nebo přidružených zařízení, z nichž jedno nebo více provádí na základě programu automatické zpracování dat. Počítačovým systémemPočítačovým systémem se rozumí i data uložená, zpracovaná, opětovně vyhledaná nebo přenesená tímto zařízením anebo skupinou zařízení za účelem jeho nebo jejich provozu, použití, ochrany a údržby.
§ 137
Stanovení výše škody
Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
§ 138
Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
b)
škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
c)
větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
d)
značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
e)
škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.
(2)
Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.
§ 139
Počítání času
Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
HLAVA I
TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ
Díl 1
Trestné činy proti životu
§ 140
Vražda
(1)
Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
(2)
Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.
(3)
Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
na dvou nebo více osobách,
b)
na těhotné ženě,
c)
na dítětidítěti mladším patnácti let,
d)
na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
e)
na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
f)
na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
g)
na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
h)
opětovně,
i)
zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
j)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čintrestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.
(4)
Příprava je trestná.
§ 141
Zabití
(1)
Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let.
(2)
Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dvou nebo více osobách,
b)
na těhotné ženě, nebo
c)
na dítětidítěti mladším patnácti let.
§ 142
Vražda novorozeného dítěte matkou
Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí při porodu nebo bezprostředně po něm své novorozené dítědítě, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let.
§ 143
Usmrcení z nedbalosti
(1)
Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.
§ 144
Účast na sebevraždě
(1)
Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítětidítěti nebo na těhotné ženě.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítětidítěti mladším patnácti let nebo na osobě stižené duševní poruchouduševní poruchou.
Díl 2
Trestné činy proti zdraví
§ 145
Těžké ublížení na zdraví
(1)
Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dvou nebo více osobách,
b)
na těhotné ženě,
c)
na dítětidítěti mladším patnácti let,
d)
na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
e)
na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
f)
na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
g)
opětovně nebo poté, co spáchal jiný zvlášť závažný zločin spojený s úmyslným způsobením těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví nebo smrti nebo jeho pokus, nebo
h)
ze zavrženíhodné pohnutky.
(3)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(4)
Příprava je trestná.
§ 146
Ublížení na zdraví
(1)
Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na těhotné ženě,
b)
na dítětidítěti mladším patnácti let,
c)
na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d)
na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e)
na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 146a
Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky
(1)
Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdravíublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na čtyři léta.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 na dvou nebo více osobách,
b)
spáchá-li takový čin na těhotné ženě, nebo
c)
spáchá-li takový čin na dítětidítěti mladším patnácti let.
(5)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.
§ 147
Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti
(1)
Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3)
Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
§ 148
Ublížení na zdraví z nedbalosti
(1)
Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdravíublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
Díl 3
Trestné činy ohrožující život nebo zdraví
§ 149
Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení
(1)
Kdo mučením nebo jiným nelidským a krutým zacházením v souvislosti s výkonem pravomoci orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci působí jinému tělesné nebo duševní utrpení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako úřední osoba,
b)
spáchá-li takový čin na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
c)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
d)
spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, nebo
e)
spáchá-li takový čin opětovně.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na těhotné ženě,
b)
spáchá-li takový čin na dítětidítěti mladším patnácti let,
c)
spáchá-li takový čin zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na osm až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 150
Neposkytnutí pomoci
(1)
Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
§ 151
Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku
Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.
§ 152
Šíření nakažlivé lidské nemoci
(1)
Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek,
c)
poruší-li takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob.
(5)
Příprava je trestná.
§ 153
Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti
(1)
Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek,
b)
poruší-li takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
c)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 proto, že hrubě porušil zákony na ochranu veřejného zdraví.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil předpisy na ochranu veřejného zdraví.
§ 154
Společné ustanovení
Vláda nařízením stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci.
§ 155
Ohrožení pohlavní nemocí
Kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí nákazy pohlavní nemocí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 156
Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem má na prodej nebo pro tento účel vyrobí anebo sobě nebo jinému opatří úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek,
c)
poruší-li takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob.
(5)
Příprava je trestná.
§ 157
Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem má na prodej nebo pro tento účel vyrobí anebo sobě nebo jinému opatří z nedbalosti potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek,
b)
poruší-li takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
c)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 písm. a) proto, že hrubě porušil hygienické nebo jiné zákony týkající se takových potravin nebo předmětů.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil hygienické nebo jiné zákony týkající se takových potravin nebo předmětů.
§ 158
Rvačka
(1)
Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, je-li při činu uvedeném v odstavci 1 jinému způsobena těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, je-li při činu uvedeném v odstavci 1 jinému způsobena smrt.
Díl 4
Trestné činy proti těhotenství ženy
§ 159
Nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy
(1)
Kdo bez souhlasu těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na ženě mladší osmnácti let,
b)
spáchá-li takový čin za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy,
c)
spáchá-li takový čin zneužívaje tísně nebo závislosti těhotné ženy,
d)
spáchá-li takový čin opětovně, nebo
e)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(4)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob.
(5)
Příprava je trestná.
§ 160
Nedovolené přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy
(1)
Kdo se souhlasem těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na ženě mladší osmnácti let,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
c)
páchá-li takový čin soustavně, nebo
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob.
(5)
Příprava je trestná.
§ 161
Pomoc těhotné ženě k umělému přerušení těhotenství
(1)
Kdo těhotné ženě pomáhá k tomu, aby
a)
své těhotenství sama uměle přerušila, nebo
b)
jiného požádala nebo jinému dovolila, aby jí bylo těhotenství uměle přerušeno jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči ženě mladší osmnácti let, nebo
b)
přispěje-li takovým činem k těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví u těhotné ženy.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, přispěje-li činem uvedeným v odstavci 1 k smrti těhotné ženy.
§ 162
Svádění těhotné ženy k umělému přerušení těhotenství
(1)
Kdo svádí těhotnou ženu k tomu, aby
a)
své těhotenství sama uměle přerušila, nebo
b)
jiného požádala nebo jinému dovolila, aby jí bylo těhotenství uměle přerušeno jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči ženě mladší osmnácti let,
b)
spáchá-li takový čin zneužívaje tísně nebo závislosti těhotné ženy, nebo
c)
přispěje-li takovým činem k těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví u těhotné ženy.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, přispěje-li činem uvedeným v odstavci 1 k smrti těhotné ženy.
§ 163
Společné ustanovení
Těhotná žena, která své těhotenství sama uměle přeruší nebo o to jiného požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi.
Díl 5
Trestné činy související s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány, lidským embryem a lidským genomem
§ 164
Neoprávněné odebrání tkání a orgánů
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem provede jinému z jeho těla odběr tkáně, buňky nebo orgánu, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem pro sebe nebo pro jiného opatří, zprostředkuje, nabídne, doveze, vyveze nebo proveze odebranou lidskou tkáň, buňku nebo odebraný lidský orgán z těla živého člověka, anebo s takovou tkání, buňkou nebo orgánem jinak nakládá.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na dítětidítěti,
b)
spáchá-li takový čin za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy,
c)
spáchá-li takový čin zneužívaje tísně nebo závislosti,
d)
spáchá-li takový čin na nejméně dvou osobách,
e)
spáchá-li takový čin opětovně,
f)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny,
g)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
h)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na dítětidítěti mladším patnácti let,
b)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
c)
způsobí-li takovým činem smrt, nebo
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(5)
Příprava je trestná.
§ 165
Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem provede z těla mrtvého člověka odběr tkáně, buňky nebo orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu obohatit sebe nebo jiného nakládá s odebranou lidskou tkání, buňkou nebo odebraným lidským orgánem v rozporu s jiným právním předpisem.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 opětovně,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 166
Odběr tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem jinému nebo pro jiného nabídne, slíbí nebo poskytne úplatu za odběr tkáně nebo orgánu z jeho těla nebo za provedení transplantace, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s odběrem tkáně nebo orgánu nebo s provedením transplantace pro sebe nebo pro jiného žádá, přijme nebo si dá slíbit úplatu v rozporu s jiným právním předpisem.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
dojde-li v souvislosti s takovým činem k těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví, nebo
c)
je-li takový čin spáchán vůči dítětidítěti.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b)
dojde-li v souvislosti s takovým činem k smrti, nebo
c)
spáchá-li takový čin vůči dítětidítěti mladšímu patnácti let.
§ 167
Nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem
a)
použije pro výzkum lidské embryo nebo větší množství lidských embryonálních kmenových buněk nebo jejich linií,
b)
doveze nebo vyveze lidské embryo nebo větší množství lidských embryonálních kmenových buněk nebo jejich linií, nebo
c)
přenese lidský genom do buněk jiného živočišného druhu nebo naopak,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán,
a)
kdo provádí zákroky směřující k vytvoření lidského embrya pro jiný účel než pro přenesení do ženského organizmu,
b)
kdo přenese vytvořené lidské embryo do dělohy jiného živočišného druhu, nebo
c)
kdo během výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách provádí s těmito buňkami manipulace směřující k vytvoření nového lidského jedince (reprodukční klonování).
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin opětovně, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(5)
Příprava je trestná.
HLAVA II
TRESTNÉ ČINY PROTI SVOBODĚ A PRÁVŮM NA OCHRANU OSOBNOSTI, SOUKROMÍ A LISTOVNÍHO TAJEMSTVÍ
Díl 1
Trestné činy proti svobodě
§ 168
Obchodování s lidmi
(1)
Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítědítě, aby ho bylo užito
a)
jiným k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla,
b)
jiným k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jeho těla,
c)
k službě v ozbrojených silách,
d)
k otroctví nebo nevolnictví, nebo
e)
k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo
kdo kořistí z takového jednání,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo jinou osobu než uvedenou v odstavci 1 za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá, aby jí bylo užito
a)
jiným k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla,
b)
jiným k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jejího těla,
c)
k službě v ozbrojených silách,
d)
k otroctví nebo nevolnictví, nebo
e)
k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo
kdo kořistí z takového jednání.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví nebo smrti,
c)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci.
(4)
Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
(5)
Odnětím svobody na deset až osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt.
(6)
Příprava je trestná.
§ 169
Svěření dítěte do moci jiného
(1)
Kdo za odměnu svěří dítědítě do moci jiného za účelem adopce nebo pro jiný obdobný účel, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
c)
spáchá-li takový čin opětovně, nebo
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 170
Zbavení osobní svobody
(1)
Kdo jiného bez oprávnění uvězní nebo jiným způsobem zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c)
způsobí-li takovým činem fyzické nebo psychické útrapy,
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
e)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 171
Omezování osobní svobody
(1)
Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu usnadnit jiný trestný čintrestný čin.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c)
způsobí-li takovým činem fyzické nebo psychické útrapy,
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
e)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 172
Zavlečení
(1)
Kdo jiného lstí, násilím nebo hrozbou násilí nebo jiné újmy zavleče do České republiky nebo do jiného státu, nebo ho přiměje, aby se do České republiky nebo do jiného státu odebral, nebo ho odvrací od návratu z České republiky nebo z jiného státu, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c)
způsobí-li takovým činem fyzické nebo psychické útrapy,
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
e)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 173
Loupež
(1)
Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(3)
Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 174
Braní rukojmí
(1)
Kdo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí anebo že mu způsobí újmu na zdraví nebo jinou vážnou újmu, s cílem donutit jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
je-li při takovém činu rukojmím dítědítě,
c)
je-li při takovém činu rukojmími více osob,
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
e)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 175
Vydírání
(1)
Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami,
c)
spáchá-li takový čin se zbraní,
d)
způsobí-li takovým činem značnou škodu,
e)
spáchá-li takový čin na těhotné ženě,
f)
spáchá-li takový čin na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo
g)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), nebo
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 176
Omezování svobody vyznání
(1)
Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné újmy
a)
nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
b)
zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo
c)
jinému v užívání svobody vyznání jinak brání,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na nejméně třech osobách, nebo
b)
se zbraní.
§ 177
Útisk
(1)
Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 178
Porušování domovní svobody
(1)
Kdo neoprávněně vnikne do obydlíobydlí jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, užije-li při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, jestliže užije při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí a takový čin spáchá se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami.
§ 179
Porušování svobody sdružování a shromažďování
(1)
Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy omezuje ve výkonu jeho sdružovacího nebo shromažďovacího práva, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo se v souvislosti se shromážděním, které podléhá oznamovací povinnosti, násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí protiví pořádkovým opatřením svolavatele nebo určených pořadatelů takového shromáždění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Díl 2
Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
§ 180
Neoprávněné nakládání s osobními údaji
(1)
Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údajeosobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údajeosobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údajeosobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údajeosobní údaje týkají.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 181
Poškození cizích práv
(1)
Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
a)
uvede někoho v omyl, nebo
b)
využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému značnou újmu na právech,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
vydává-li se při takovém činu za úřední osobu.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému újmu na právech velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 182
Porušení tajemství dopravovaných zpráv
(1)
Kdo úmyslně poruší tajemství
a)
uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
b)
datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
c)
neveřejného přenosu dat do počítačového systémupočítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systémupočítačového systému, přenášejícího taková data,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a)
prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
b)
takového tajemství využije.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako úřední osoba,
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(5)
Zaměstnanec provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému anebo kdokoli jiný vykonávající komunikační činnosti, který
a)
spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2,
b)
jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
c)
pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(6)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 5 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 183
Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí
(1)
Kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, dat uložených v počítačovém systémupočítačovém systému nebo na nosiči informací anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový nebo jiný prospěch, způsobit jinému škodu nebo jinou vážnou újmu, anebo ohrozit jeho společenskou vážnost.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin vůči jinému pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 184
Pomluva
(1)
Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
HLAVA III
TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI V SEXUÁLNÍ OBLASTI
§ 185
Znásilnění
(1)
Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží,
kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo
kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dítětidítěti,
b)
na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy,
c)
s další osobou, nebo
d)
se zbraní.
(3)
Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítětidítěti mladším patnácti let,
b)
spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 185a
Sexuální útok
(1)
Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185,
kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo
kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dítětidítěti,
b)
s další osobou, nebo
c)
se zbraní.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítětidítěti mladším patnácti let,
b)
spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 186
Sexuální nátlak
(1)
Kdo přiměje jiného k pohlavnímu styku, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho tísně, závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dítětidítěti, nebo
b)
s další osobou.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dítětidítěti mladším patnácti let,
b)
na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c)
souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy.
(5)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na dítětidítěti mladším patnácti let,
b)
spáchá-li takový čin souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(6)
Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(7)
Příprava je trestná.
§ 187
Pohlavní zneužití
(1)
Kdo vykoná soulož s dítětemdítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(4)
Příprava je trestná.
§ 188
Soulož mezi příbuznými
Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
§ 189
Kuplířství
(1)
Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo
kdo kořistí z prostituce provozované jiným,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
b)
jako člen organizované skupiny.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 190
Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí
(1)
Kdo provozuje prostituci v blízkosti školy, školského nebo jiného obdobného zařízení nebo místa, které je vyhrazeno nebo určeno pro pobyt nebo návštěvu dětí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Kdo organizuje, střeží nebo jiným způsobem zajišťuje provozování prostituce v blízkosti školy, školského nebo jiného obdobného zařízení nebo místa, které je vyhrazeno nebo určeno pro pobyt nebo návštěvu dětí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
nejméně na dvou takových místech, nebo
b)
opětovně.
§ 191
Šíření pornografie
(1)
Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, v němž se projevuje násilí či neúcta k člověku, nebo které popisuje, zobrazuje nebo jinak znázorňuje pohlavní styk se zvířetem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo písemné, fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo
a)
nabízí, přenechává nebo zpřístupňuje dítětidítěti, nebo
b)
na místě, které je dětem přístupné, vystavuje nebo jinak zpřístupňuje,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
c)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 192
Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
(1)
Kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítědítě nebo osobu, jež se jeví být dítětemdítětem, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.
(2)
Stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá přístup k dětské pornografii.
(3)
Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítědítě nebo osobu, jež se jeví být dítětemdítětem, anebo
kdo kořistí z takového pornografického díla,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
c)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3
a)
jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 193
Zneužití dítěte k výrobě pornografie
(1)
Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede nebo zneužije dítědítě k výrobě pornografického díla nebo kořistí z účasti dítětedítěte na takovém pornografickém díle, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny, nebo
b)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 193a
Účast na pornografickém představení
Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného obdobného vystoupení, ve kterém účinkuje dítědítě, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 193b
Navazování nedovolených kontaktů s dítětem
Kdo navrhne setkání dítětidítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat trestný čintrestný čin podle § 187 odst. 1, § 192, 193, § 202 odst. 3 nebo jiný sexuálně motivovaný trestný čintrestný čin, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
HLAVA IV
TRESTNÉ ČINY PROTI RODINĚ A DĚTEM
§ 194
Dvojí manželství a partnerství
(1)
Kdo za trvání svého manželství nebo partnerství podle občanského zákoníku uzavře jiné manželství nebo jiné partnerství, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství nebo partnerství podle občanského zákoníku s osobou, která již je v jiném manželství nebo v jiném partnerství.
§ 195
Opuštění dítěte nebo svěřené osoby
(1)
Kdo opustí dítědítě nebo jinou osobu, o kterou má povinnost pečovat a která si sama nemůže opatřit pomoc, a vystaví ji tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdravíublížení na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
na dítětidítěti mladším tří let,
b)
opětovně, nebo
c)
na nejméně dvou osobách.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 196
Zanedbání povinné výživy
(1)
Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
§ 196a
Zvláštní ustanovení o trestání
Pachateli trestného činutrestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196) může soud uložit jako přiměřené omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto přiměřené omezení soud uloží zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována.
§ 197
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestní odpovědnost za trestný čintrestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196) zaniká, jestliže trestný čintrestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.
§ 198
Týrání svěřené osoby
(1)
Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
c)
spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo
d)
páchá-li takový čin po delší dobu.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo
b)
smrt.
§ 199
Týrání osoby žijící ve společném obydlí
(1)
Kdo týrá osobu blízkouosobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlíobydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
c)
spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo
d)
páchá-li takový čin po delší dobu.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo
b)
smrt.
§ 200
Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou
(1)
Kdo dítědítě nebo osobu stiženou duševní poruchouduševní poruchou odejme z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch, nebo
b)
ohrozí-li takovým činem mravní vývoj unesené osoby.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(5)
Příprava je trestná.
§ 201
Ohrožování výchovy dítěte
(1)
Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítětedítěte tím, že
a)
svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b)
umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,
c)
umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným zavrženíhodným způsobem, nebo
d)
závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Kdo umožní, byť i z nedbalosti, dítětidítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ze zavrženíhodné pohnutky,
b)
pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu,
c)
spáchá-li takový čin opětovně, nebo
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
§ 202
Svádění k pohlavnímu styku
(1)
Kdo nabídne, slíbí nebo poskytne dítětidítěti nebo jinému za pohlavní styk s dítětemdítětem, pohlavní sebeukájení dítětedítěte, jeho obnažování nebo jiné srovnatelné chování za účelem pohlavního uspokojení úplatu, výhodu nebo prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo vykoná pohlavní styk s dítětemdítětem nebo se účastní jeho pohlavního sebeukájení, obnažování nebo jiného srovnatelného chování za účelem vlastního pohlavního uspokojení, jestliže tomuto dítětidítěti nebo jinému byla za to nabídnuta, slíbena nebo poskytnuta úplata, výhoda nebo prospěch.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na dítětidítěti mladším patnácti let,
b)
spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky,
c)
pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, nebo
d)
spáchá-li takový čin opětovně.
§ 203
Beztrestnost dítěte
Dítě, které žádá nebo přijme za pohlavní styk s ním, své pohlavní sebeukájení, obnažování nebo jiné srovnatelné chování úplatu nebo jinou výhodu či prospěch, není pro takový čin trestné, a to ani podle ustanovení o návodci nebo pomocníkovi.
§ 204
Podání alkoholu, psychomodulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky dítěti
(1)
Kdo ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol, psychomodulační látku nebo zařazenou psychoaktivní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let.
HLAVA V
TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU
§ 205
Krádež
(1)
Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a)
způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b)
čin spáchá vloupánímvloupáním,
c)
bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d)
čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e)
čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(6)
Příprava je trestná.
§ 206
Zpronevěra
(1)
Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnouškodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(6)
Příprava je trestná.
§ 207
Neoprávněné užívání cizí věci
(1)
Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat, nebo
kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takové věci, které mu byly svěřeny, přechodně užívá,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
§ 208
Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
(1)
Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
§ 209
Podvod
(1)
Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnouškodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(6)
Příprava je trestná.
§ 210
Pojistný podvod
(1)
Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí
a)
v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy,
b)
v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo
c)
při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnouškodu nikoli nepatrnou.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(7)
Příprava je trestná.
§ 211
Úvěrový podvod
(1)
Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(7)
Příprava je trestná.
§ 212
Dotační podvod
(1)
Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f).
(7)
Příprava je trestná.
§ 213
Provozování nepoctivých her a sázek
(1)
Kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 216
Legalizace výnosů z trestné činnosti
(1)
Kdo ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc, která je výnosem z trestné činnostivýnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině jinou osobou, nebo
kdo takovou věc přemění v úmyslu umožnit jiné osobě, aby unikla trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatřeníochrannému opatření nebo jejich výkonu, nebo
kdo se ke spáchání takového trestného činutrestného činu spolčí,
bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo zastírá původ věci, která je výnosem z trestné činnostivýnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, zejména tím, že zakrývá nebo utajuje její skutečnou povahu, umístění, pohyb, nakládání s ní, vlastnické nebo jiné právo k ní, nebo kdo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění jejího původu, nebo
kdo se ke spáchání takového trestného činutrestného činu spolčí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve vztahu k věci pocházející ze zločinu,
b)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci, která má větší hodnotu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci pocházející ze zvlášť závažného zločinu,
c)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu,
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
e)
spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci, která má hodnotu velkého rozsahu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 216a
Zvláštní ustanovení o trestání
Při stanovení druhu trestu a jeho výměry za trestný čintrestný čin legalizace výnosů z trestné činnostivýnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 a 2 soud přihlédne také k výši trestní sazby stanovené na trestný čintrestný čin, ze kterého pochází výnos z trestné činnostivýnos z trestné činnosti, pokud trestní zákon na tento trestný čintrestný čin stanoví trest mírnější.
§ 217
Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti
(1)
Kdo jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnostivýnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnostivýnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině jinou osobou.
(3)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
b)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci pocházející ze zločinu,
c)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu, nebo
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve vztahu k věci pocházející ze zvlášť závažného zločinu,
b)
spáchá-li takový čin ve vztahu k věci, která má hodnotu velkého rozsahu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 217a
Společné ustanovení
Za trestnou činnost spáchanou v cizině se pro účely § 216 a 217 považuje čin spáchaný v cizině, který naplňuje znaky trestného činutrestného činu podle zákona České republiky, bez ohledu na to, zda je trestný i podle zákona státu, na jehož území byl spáchán.
§ 218
Lichva
(1)
Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo
kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c)
způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 219
Zatajení věci
(1)
Kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 220
Porušení povinnosti při správě cizího majetku
(1)
Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
§ 221
Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
(1)
Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
§ 222
Poškození věřitele
(1)
Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že
a)
zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,
b)
postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
c)
zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
d)
předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
e)
předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
f)
předstírá splnění závazku, nebo
g)
předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
a)
zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo
b)
k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
způsobí-li takovým činem jinému úpadek.
§ 223
Zvýhodnění věřitele
(1)
Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
způsobí-li takovým činem jinému úpadek.
§ 224
Způsobení úpadku
(1)
Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že
a)
činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
b)
spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
c)
užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
d)
poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
e)
učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů.
(3)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.
(4)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
§ 225
Porušení povinnosti v insolvenčním řízení
Kdo v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
§ 226
Pletichy v insolvenčním řízení
(1)
Kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.
(3)
Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude potrestán, kdo jako insolvenční správceinsolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.
(4)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 značnou škodu,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
spáchá-li takový čin jako úřední osoba.
(5)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 227
Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku
Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
§ 228
Poškození cizí věci
(1)
Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnouškodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b)
spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c)
spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo
d)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
§ 229
Zneužívání vlastnictví
Kdo poškodí důležitý zájem kulturní, vědecký, na ochraně přírody, krajiny nebo životního prostředí, chráněný jiným právním předpisem, tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc větší hodnoty, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
§ 230
Neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací
(1)
Kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo zasáhne do počítačového systémupočítačového systému nebo nosiče informací tím, že
a)
neoprávněně užije data uložená v počítačovém systémupočítačovém systému nebo na nosiči informací,
b)
data uložená v počítačovém systémupočítačovém systému nebo na nosiči informací neoprávněně vymaže nebo jinak zničí, poškodí, změní, potlačí, sníží jejich kvalitu nebo je učiní neupotřebitelnými,
c)
padělá nebo pozmění data uložená v počítačovém systémupočítačovém systému nebo na nosiči informací tak, aby byla považována za pravá nebo podle nich bylo jednáno tak, jako by to byla data pravá, bez ohledu na to, zda jsou tato data přímo čitelná a srozumitelná, nebo
d)
neoprávněně vloží nebo přenese data do počítačového systémupočítačového systému nebo na nosič informací nebo učiní jiný zásah do programového nebo technického vybavení počítačového systémupočítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo
b)
v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu,
c)
spáchá-li takový čin proti počítačovému systémupočítačovému systému, jehož narušení by mělo závažný dopad na fungování státu, zdraví osob, bezpečnost, hospodářství nebo zajištění základních životních potřeb obyvatel,
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
e)
způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 231
Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat
(1)
Kdo vyrobí, uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává
a)
zařízení nebo jeho součást, postup, nástroj nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k neoprávněnému přístupu do sítě elektronických komunikací, k počítačovému systémupočítačovému systému nebo k jeho části nebo k neoprávněnému zásahu do počítačového systémupočítačového systému nebo nosiče informací, nebo
b)
počítačové heslo, přístupový kód, data, postup nebo jakýkoli jiný podobný prostředek, pomocí něhož lze získat přístup k počítačovému systémupočítačovému systému nebo jeho části,
v úmyslu, aby jej bylo užito ke spáchání trestného činutrestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo trestného činutrestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systémupočítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systémupočítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1 nebo 2, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, propadnutím věci nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 232
Neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti
(1)
Kdo z hrubé nedbalosti porušením povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené podle zákona nebo smluvně převzaté
a)
data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací zničí, poškodí, pozmění nebo učiní neupotřebitelnými, nebo
b)
učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítačového systémupočítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,
a tím způsobí na cizím majetku značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
HLAVA VI
TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ
Díl 1
Trestné činy proti měně a platebním prostředkům
§ 233
Padělání a pozměnění peněz
(1)
Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo
kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(3)
Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
(5)
Příprava je trestná.
§ 234
Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
(1)
Kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného uživatele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek, který umožňuje výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků anebo virtuálních aktiv používaných namísto peněžních prostředků (dále jen „platební prostředek“) a který náleží jinému, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(3)
Kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný, nebo
kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek použije jako pravý nebo platný,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(4)
Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(5)
Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
(6)
Příprava je trestná.
§ 235
Udávání padělaných a pozměněných peněz
Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
§ 236
Výroba a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku
(1)
Kdo vyrobí, uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání, pozměnění nebo neoprávněnému získání platebního prostředku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání.
§ 237
Neoprávněná výroba peněz
(1)
Kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání, nebo
kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(3)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b)
spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 238
Společné ustanovení
Ochrana podle § 233 až 237 se poskytuje též penězům a platebním prostředkům jiným než tuzemským a tuzemským a zahraničním cenným papírůmcenným papírům.
§ 239
Ohrožování oběhu tuzemských peněz
(1)
Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo
kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo
a)
bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo
b)
poškozuje tuzemské peníze.
Díl 2
Trestné činy daňové, poplatkové a devizové
§ 240
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
(1)
Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
b)
poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(3)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu, nebo
b)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. c) ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
(4)
Příprava je trestná.
§ 241
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
(1)
Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 242
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestní odpovědnost za trestný čintrestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241) zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.
§ 243
Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
(1)
Kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně, a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné stanovení daně jinému nebo její vymáhání od jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu.
§ 244
Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží
(1)
Kdo s nálepkami, kontrolními páskami nebo jinými předměty k označení zboží pro daňové účely nakládá v rozporu s jiným právním předpisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo
kdo v rozporu s jiným právním předpisem dováží, skladuje, přepravuje nebo uvádí do oběhu zboží bez nálepek, kontrolních pásek nebo jiných předmětů k jeho označení pro daňové účely,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 245
Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti
(1)
Kdo padělá nebo pozmění nálepky, kontrolní pásky nebo jiné předměty k označení zboží pro daňové účely anebo předměty vydávané orgánem veřejné moci nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako doklad o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo
kdo takové nálepky, pásky nebo předměty uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 246
Padělání a pozměnění známek
(1)
Kdo padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo
kdo takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 247
Ohrožení devizového hospodářství
Kdo poruší v době nouzového stavu zákaz uložený opatřením vydaným na základě krizového zákona ve vztahu k devizovému hospodářství a způsobí tím vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy České republiky, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Díl 3
Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
§ 248
Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
(1)
Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěžinekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí
a)
klamavé reklamyklamavé reklamy,
b)
klamavého označování zboží a služeb,
c)
vyvolávání nebezpečí záměny,
d)
parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
e)
podplácení,
f)
zlehčování,
g)
srovnávací reklamy,
h)
porušování obchodního tajemství, nebo
i)
ohrožování zdraví spotřebitelůspotřebitelů a životního prostředí,
a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelůmspotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán,
kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,
kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo
kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost osob oprávněných k podnikání na finančním trhu, činnost bankbank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, penzijního připojištění a pojišťovnictví, obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,
a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelůmspotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin opětovně,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
způsobí-li takovým činem jinému úpadek.
§ 248a
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestní odpovědnost za trestný čintrestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první zaniká, jestliže pachatel splní podmínky podle jiného právního předpisu na ochranu hospodářské soutěže pro upuštění od uložení pokuty nebo pro snížení pokuty za účast na dohodě o určení ceny, dohodě o rozdělení trhu nebo jiné dohodě narušující hospodářskou soutěž se svým konkurentem.
§ 249
Neoprávněné vydání cenného papíru
(1)
Kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo získat pro sebe nebo pro jiného neoprávněnou výhodu nebo prospěch uvede do oběhu jako cenný papírcenný papír listinu, aniž jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho vydání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu uvedeném v odstavci 1 nechá provést zápis o vydání zaknihovaného cenného papírucenného papíru do zákonem stanovené evidence cenných papírůcenných papírů, aniž jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro takový zápis.
§ 250
Manipulace s kurzem investičních nástrojů
(1)
Kdo v úmyslu ovlivnit cenu nebo kurz investičních nástrojů, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému nebo o jejichž přijetí k obchodování v obchodním systému bylo požádáno,
a)
rozšíří nebo jinému poskytne nepravdivou nebo hrubě zkreslenou informaci významně ovlivňující cenu nebo kurz takových investičních nástrojů nebo s nimi souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo výpočet sazeb, indexů nebo kvantitativně vyjádřených ukazatelů určujících pro cenu nebo kurz takových investičních nástrojů, nebo
b)
uskuteční obchod, zadá pokyn nebo se dopustí jiného jednání, které je způsobilé vyvolat nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje nebo s ním souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo o hodnotě sazby, indexu nebo kvantitativně vyjádřeného ukazatele určujícího pro cenu nebo kurz takových investičních nástrojů,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 prospěch velkého rozsahu.
§ 251
Neoprávněné podnikání
(1)
Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 251a
Neoprávněné nakládání s psychomodulačními látkami
(1)
Kdo neoprávněně ve větším rozsahu nakládá s psychomodulačními látkami, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 252
Neoprávněné provozování hazardní hry
(1)
Kdo neoprávněně provozuje, organizuje, propaguje nebo zprostředkovává hazardní hru, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 253
Poškozování spotřebitele
(1)
Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnouškodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitelespotřebitele zejména tím, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo
kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 254
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
(1)
Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,
kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo
kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,
a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán,
kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti,
kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo
kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku značnou škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu.
§ 255
Zneužití informace v obchodním styku
(1)
Kdo neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí osobě informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo neoprávněně užije informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo jinak a jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, tím, že uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace v obchodním systému nebo na organizovaném trhu se zbožím, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 255a
Zneužití postavení v obchodním styku
(1)
Kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 256
Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě
(1)
Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže
a)
spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen hodnotící komise, vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, licitátor nebo jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch.
(4)
Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin jako úřední osoba, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
§ 257
Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
(1)
Kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že
a)
lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
b)
jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
c)
žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, nebo
d)
na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b)
jako úřední osoba.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch.
§ 258
Pletichy při veřejné dražbě
(1)
Kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věci tím, že
a)
lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti na podávání návrhů při dražbě,
b)
jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, nebo
c)
žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b)
jako úřední osoba.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch.
§ 259
Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy
Kdo jménem bankybanky nebo jiného podnikatele oprávněného k provozování finanční činnosti podle jiného právního předpisu vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho finanční situaci nebo jeho majetkových poměrech, nebo
kdo jako auditor vystaví jinému nepravdivou zprávu auditora nebo nepravdivé potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
§ 260
Poškození finančních zájmů Evropské unie
(1)
Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady, uvede nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje anebo zatají doklady nebo údaje, a tím umožní neoprávněné použití nebo zadržování finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu nebo umožní neoprávněné použití nebo zadržování majetku pořízeného z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně použije finanční prostředky pocházející z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, majetek pořízený z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenší zdroje některého takového rozpočtu.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy Evropské unie, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
§ 261
Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou
(1)
Kdo podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz, omezení nebo jinou důležitou povinnost stanovenou pro dovoz, vývoz nebo průvoz zboží, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
způsobí-li nebo zvýší takovým činem nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat nebo nakažlivé nemoci nebo škůdce užitkových rostlin.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
způsobí-li nebo zvýší takovým činem nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé lidské nemoci.
§ 262
Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití
Kdo bez platného povolení vyveze zboží nebo technologie dvojího užití, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let, peněžitým trestem nebo propadnutím majetku.
§ 263
Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití
(1)
Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k vývozu zboží nebo technologií dvojího užití anebo že takové zboží unikne z evidence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
jestliže v důsledku činu uvedeného v odstavci 1 bylo zboží vyvezeno,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
§ 264
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití
(1)
Kdo dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje vydání povolení k vývozu zboží nebo technologií dvojího užití, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo podklady potřebné pro evidenci vývozu zboží a technologií dvojího užití zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede anebo kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítačového systémupočítačového systému, v němž se vede evidence tohoto zboží a technologií.
§ 265
Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence
(1)
Kdo bez povolení nebo licence provede zahraniční obchod s vojenským materiálem, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou,
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
c)
spáchá-li takový čin opětovně,
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
e)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
f)
spáchá-li takový čin ve vztahu k významnému vojenskému materiálu, nebo
g)
způsobí-li takovým činem, že se vojenský materiál dostane do oblasti válečného nebo jiného ozbrojeného konfliktu nebo do státu, kde je zvýšené nebezpečí válečného nebo jiného ozbrojeného konfliktu.
§ 266
Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem
(1)
Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem nebo licence pro určitý obchod s vojenským materiálem, nebo vydá nepravdivý nebo neúplný doklad, na jehož základě je takové povolení nebo licence neoprávněně vydána, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou,
b)
způsobí-li takovým činem, že se vojenský materiál dostal do ciziny,
c)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
d)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
e)
spáchá-li takový čin ve vztahu k významnému vojenskému materiálu.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d)
způsobí-li takovým činem, že se vojenský materiál dostane do oblasti válečného nebo jiného ozbrojeného konfliktu nebo do státu, kde je zvýšené nebezpečí válečného nebo jiného ozbrojeného konfliktu.
§ 267
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem
(1)
Kdo žádost o povolení nebo o licenci k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem doloží nepravdivým nebo neúplným dokladem nebo zatají skutečnosti důležité pro vydání povolení nebo licence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán,
kdo podklady potřebné pro evidenci zahraničního obchodu s vojenským materiálem zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede, nebo
kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítačového systémupočítačového systému, v němž se vede evidence zahraničního obchodu s vojenským materiálem.
Díl 4
Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu
§ 268
Porušení práv k ochranné známce a jiným označením
(1)
Kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou s ní zaměnitelnou nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nabízí, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává, anebo takovou službu nabídne nebo zprostředkuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení s ní zaměnitelné nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo takovým označením s ním zaměnitelným nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nebo služby nabídne, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
b)
dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.
§ 269
Porušení chráněných průmyslových práv
(1)
Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.
§ 270
Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi
(1)
Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání, tiskové publikaci nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu, nebo
c)
dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo
b)
dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.
§ 271
Padělání a napodobení díla výtvarného umění
(1)
Kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autoraautora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autoraautora, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.
HLAVA VII
TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ
Díl 1
Trestné činy obecně ohrožující
§ 272
Obecné ohrožení
(1)
Kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo
kdo takové obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(2)
Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin opětovně v krátké době,
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(3)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 úmyslně smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 273
Obecné ohrožení z nedbalosti
(1)
Kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo
kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) škodu velkého rozsahu nebo těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) smrt.
§ 274
Ohrožení pod vlivem návykové látky
(1)
Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látkynávykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdravíublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek,
b)
spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látkynávykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo
c)
byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.
§ 275
Porušení povinnosti při hrozivé tísni
Kdo zmaří nebo ztíží odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně, která přímo postihuje větší skupinu osob, tím, že bez závažného důvodu
a)
odepře pomoc, která je mu podle zákona uložena nebo k níž se zavázal, nebo
b)
zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
§ 276
Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení
(1)
Kdo úmyslně poškodí obecně prospěšné zařízeníobecně prospěšné zařízení nebo ohrozí jeho provoz nebo využívání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
zničí-li, odstraní-li nebo učiní-li neupotřebitelným obecně prospěšné zařízeníobecně prospěšné zařízení,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 poruchu provozu obecně prospěšného zařízeníobecně prospěšného zařízení, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 písm. a) škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 277
Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti
(1)
Kdo z hrubé nedbalosti zničí, poškodí, odstraní nebo učiní neupotřebitelným obecně prospěšné zařízeníobecně prospěšné zařízení nebo ohrozí provoz obecně prospěšného zařízeníobecně prospěšného zařízení, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 278
Poškození geodetického bodu
(1)
Kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou značku
a)
geodetického bodu základní geodynamické sítě,
b)
geodetického bodu referenční sítě nultého řádu,
c)
geodetického bodu referenční sítě doplněného nultého řádu,
d)
základního nivelačního geodetického bodu, nebo
e)
absolutního tíhového geodetického bodu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelným zařízení permanentní stanice pro příjem signálů globálních navigačních systémů České sítě permanentních stanic pro určování polohy.
§ 279
Nedovolené ozbrojování
(1)
Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán,
kdo uvede do střelbyschopného stavu znehodnocenou zbraň nebo na ní provede konstrukční změny směřující k jejímu uvedení do střelbyschopného stavu nebo na zbrani provede konstrukční změny směřující ke zvýšení její účinnosti, nebo
kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci.
(3)
Kdo bez povolení
a)
vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším než malém, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, nebo
b)
hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo ve značném množství střelivo,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 280
Vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků
(1)
Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, vyvíjí, přechovává nebo hromadí zbraně, bojové prostředky nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou anebo s nimi jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo provozy určené k vývoji, výrobě nebo skladování zbraní, bojových prostředků nebo výbušnin uvedených v odstavci 1 projektuje, staví nebo užívá.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 281
Nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky
(1)
Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo jinému obstará radioaktivní látku nebo vysoce nebezpečnou látku nebo předměty určené k její výrobě, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
c)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
d)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 281a
Vysoce nebezpečná látka
Vysoce nebezpečnou látkou se pro účely tohoto zákona rozumí látka zařazená do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
§ 282
Nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu
(1)
Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo jinému obstará výchozí jaderný materiál nebo předměty určené k jeho výrobě, bude potrestán odnětím svobody na dva roky až deset let.
(2)
Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo jinému obstará zvláštní štěpný materiál nebo předměty určené k jeho výrobě, bude potrestán odnětím svobody na osm až patnáct let.
(3)
Příprava je trestná.
§ 283
Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
(1)
Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,
c)
ve značném rozsahu, nebo
d)
ve větším rozsahu vůči dítětidítěti nebo v množství větším než malém vůči dítětidítěti mladšímu patnácti let.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
c)
spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo
d)
spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítětidítěti mladšímu patnácti let.
(4)
Odnětím svobody na deset až osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
(5)
Příprava je trestná.
§ 284
Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
(1)
Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.
§ 285
Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku
(1)
Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2)
Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.
§ 286
Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu
(1)
Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu,
c)
spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítětidítěti, nebo
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
§ 286a
Neoprávněná výroba a jiné nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami
(1)
Kdo v množství větším než malém neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává zařazenou psychoaktivní látku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 287
Šíření toxikomanie
(1)
Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo psychomodulační látky nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
vůči dítětidítěti, nebo
c)
tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítětidítěti mladšímu patnácti let.
§ 288
Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem
(1)
Kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin vůči dítětidítěti mladšímu patnácti let, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítětidítěti staršímu patnácti let.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
c)
spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítětidítěti mladšímu patnácti let,
d)
spáchá-li takový čin jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba.
(4)
Odnětím svobody na pět let až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 289
Společné ustanovení
(1)
Zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory používané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek.
(2)
Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286.
(3)
Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285.
(4)
Vláda nařízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší množství ve smyslu § 288, a co se považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288.
Díl 2
Trestné činy ohrožující vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu
§ 290
Získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou
(1)
Kdo na palubě vzdušného dopravního prostředku, civilního plavidla nebo na pevné plošině na pevninské mělčině v úmyslu získat nebo vykonávat kontrolu nad tímto vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem nebo pevnou plošinou,
a)
užije proti jinému násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
b)
vyhrožuje jinému usmrcením, ublížením na zdravíublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, nebo
c)
zneužije bezbrannosti jiného,
bude potrestán odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem, popřípadě vedle těchto trestů též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou ujmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Příprava je trestná.
§ 291
Ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla
Kdo sdělí nepravdivou informaci, která může ohrozit bezpečnost nebo provoz vzdušného dopravního prostředku za letu nebo civilního plavidla za plavby, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
§ 292
Zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny
(1)
Kdo za účelem zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny se takového dopravního prostředku zmocní nebo neoprávněně užije takového dopravního prostředku, který mu byl svěřen, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na osm až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem, bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem, popřípadě vedle těchto trestů též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou ujmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
HLAVA VIII
TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ
§ 293
Poškození a ohrožení životního prostředí
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo
kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně,
b)
spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
c)
způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí,
d)
je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo
e)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 294
Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem z hrubé nedbalosti poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo smrt anebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo
kdo z hrubé nedbalosti takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
b)
způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, nebo
c)
je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu.
§ 294a
Poškození vodního zdroje
Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je stanoveno ochranné pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu vodního zdroje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 295
Poškození lesa
(1)
Kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným právním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče nebo způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené jiným právním předpisem na celkové větší ploše lesa, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, nebo
b)
vznikne-li těžbou nebo jinou činností uvedenou v odstavci 1 holá seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa.
§ 296
Společné ustanovení
(1)
Větším územím podle § 293 a 294 se rozumí území o rozloze nejméně tři hektary a v případě povrchových vod ve vodních útvarech, s výjimkou vodních toků, nejméně jeden hektar vodní plochy a u vodního toku nejméně dva kilometry jeho délky; jednotlivá zasažená území a délky vodního toku se sčítají.
(2)
Celkovou větší plochou lesa podle § 295 se rozumí plocha větší než jeden a půl hektaru a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než tři hektary.
(3)
Poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i provozování zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky či směsi, bez povolení podle jiného právního předpisu.
§ 297
Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek
(1)
Kdo v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z nedbalosti, vypustí nebo, ač je k tomu povinen, nezabrání vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného námořního plavidla, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny, nebo
b)
opětovně.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
závažné a rozsáhlé poškození jakosti vody, živočišných nebo rostlinných druhů nebo jejich částí, nebo
c)
poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 298
Neoprávněné nakládání s odpady
(1)
Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
spáchá-li takový čin opětovně.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
týká-li se takový čin nebezpečného odpadu.
§ 298a
Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, uvede na trh látku poškozující ozonovou vrstvu nebo s ní jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
spáchá takový čin ve značném rozsahu.
§ 299
Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
(1)
Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)
způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny.
§ 300
Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti
Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
§ 301
Poškození chráněných částí přírody
Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části přírody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
§ 302
Týrání zvířat
(1)
Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li takový čin veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c)
pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat,
b)
způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt,
c)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
d)
spáchá-li takový čin opětovně.
§ 302a
Chov zvířat v nevhodných podmínkách
(1)
Kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo chová zvířata v nevhodných podmínkách za účelem obchodu, anebo kdo kořistí z takového chovu, a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 trvalé následky či smrt zvířeti, nebo
c)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.
(4)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 trvalé následky či smrt většímu počtu zvířat, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 303
Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti
(1)
Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat.
§ 304
Pytláctví
(1)
Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch,
c)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí,
d)
spáchá-li takový čin zvlášť zavrženíhodným způsobem, hromadně účinným způsobem nebo v době hájení, nebo
e)
byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
§ 305
Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat
(1)
Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává látku s thyreostatickými, gestagenními, androgenními, estrogenními nebo jinými hormonálními účinky, beta-agonisty nebo jinou látku určenou ke stimulaci užitkovosti hospodářských zvířat nebo přípravek obsahující takovou látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem používá léčiva za účelem zvýšení užitkovosti hospodářských zvířat nebo je za tím účelem vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
opětovně,
c)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
d)
ve značném rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
jako člen organizované skupiny působící ve více státech,
b)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)
ve velkém rozsahu.
§ 306
Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1)
Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.
§ 307
Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin
(1)
Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci nebo škůdce užitkových rostlin, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci nebo takového škůdce.
§ 308
Společné ustanovení
Vláda nařízením stanoví, které nemoci zvířat a rostlin se považují za nakažlivé ve smyslu § 306 a 307 a na které škůdce se vztahuje ustanovení § 307.
HLAVA IX
TRESTNÉ ČINY PROTI ČESKÉ REPUBLICE, CIZÍMU STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACI
Díl 1
Trestné činy proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace
§ 309
Vlastizrada
(1)
Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čintrestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314), bude potrestán odnětím svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
(2)
Příprava je trestná.
§ 310
Rozvracení republiky
(1)
Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům, bude potrestán odnětím svobody na osm až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
d)
způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky, nebo
e)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Příprava je trestná.
§ 311
Teroristický útok
(1)
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,
a)
zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné prostranstvíveřejné prostranství, majetek nebo veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, včetně počítačového systému, na jehož fungování takové zařízení, systém nebo plošina závisejí, s cílem vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
b)
naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
c)
zmocní se letadla, lodi, jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo pevné plošiny na pevninské mělčině nebo nad takovým dopravním prostředkem nebo pevnou plošinou vykonává kontrolu anebo zničí nebo vážně poškodí navigační zařízení nebo ve větším rozsahu zasahuje do jeho provozu anebo sdělí důležitou nepravdivou informaci, čímž vydá majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
d)
vydá cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo takové nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, nebo
e)
vložením nebo přenosem dat do počítačového systémupočítačového systému nebo na nosič informací, učiněním jiného zásahu do programového nebo technického vybavení počítačového systémupočítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat anebo vymazáním nebo jiným zničením, poškozením, změněním nebo potlačením dat uložených v počítačovém systémupočítačovém systému nebo na nosiči informací, snížením jejich kvality nebo učiněním jich neupotřebitelnými provede útok proti počítačovému systémupočítačovému systému, jehož narušení by mělo závažný dopad na fungování státu, zdraví osob, bezpečnost, hospodářství nebo zajištění základních životních potřeb obyvatel, útok s dopadem na větší počet počítačových systémůpočítačových systémů s využitím počítačového programu vytvořeného nebo přizpůsobeného pro takový útok anebo útok, kterým způsobí značnou škodu,
bude potrestán odnětím svobody na tři až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(2)
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,
a)
provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
zmocní se rukojmí nebo provede únos,
c)
zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné prostranstvíveřejné prostranství, majetek nebo veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, včetně počítačového systému, na jehož fungování takové zařízení, systém nebo plošina závisejí, s cílem ohrozit tím lidské životy nebo bezpečnost takového prostranství, zařízení, systému nebo plošiny,
d)
naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem ohrozit tím lidské životy,
e)
zmocní se letadla, lodi, jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo pevné plošiny na pevninské mělčině nebo nad takovým dopravním prostředkem nebo pevnou plošinou vykonává kontrolu anebo zničí nebo vážně poškodí navigační zařízení nebo ve větším rozsahu zasahuje do jeho provozu anebo sdělí důležitou nepravdivou informaci, čímž ohrozí život nebo zdraví lidí nebo bezpečnost takového dopravního prostředku,
f)
vyrábí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, jaderný materiál, jadernou, biologickou, chemickou nebo jinou zbraň, bojový prostředek nebo materiál obdobné povahy, anebo provádí výzkum a vývoj jaderné, biologické, chemické nebo jiné zbraně nebo bojového prostředku nebo výbušniny, nebo
g)
vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na pět až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(3)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo smrt,
c)
způsobí-li takovým činem, že větší počet lidí zůstal bez přístřeší,
d)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
e)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
f)
ohrozí-li takovým činem závažně mezinárodní postavení České republiky nebo postavení mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, nebo
g)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 312
Teror
(1)
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení České republiky jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
(2)
Příprava je trestná.
§ 312a
Účast na teroristické skupině
(1)
Kdo založí teroristickou skupinuteroristickou skupinu nebo kdo se činnosti teroristické skupinyteroristické skupiny účastní, bude potrestán odnětím svobody na tři až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na pět až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako vedoucí činitel nebo představitel teroristické skupinyteroristické skupiny, nebo
b)
jako zakladatel nebo člen teroristické skupinyteroristické skupiny, která naplňuje znaky organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny.
(3)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako vedoucí činitel nebo představitel teroristické skupinyteroristické skupiny, která naplňuje znaky organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny, nebo
b)
za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Ustanovení § 107 a 108 se na pachatele činu uvedeného v odstavcích 1 až 3 neužijí.
§ 312b
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Kdo spáchá čin uvedený v § 312a, není trestný, učinil-li o teroristické skupiněteroristické skupině oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu teroristické skupinyteroristické skupiny, než je uveden v § 312a, mohlo být ještě odstraněno. Voják může takové oznámení učinit i nadřízenému.
§ 312c
Beztrestnost agenta
(1)
Policista plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen „agent“), který se účastní činnosti teroristické skupinyteroristické skupiny, není pro trestný čintrestný čin účasti na teroristické skupiněteroristické skupině podle § 312a trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy teroristické skupinyteroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinouteroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupinyteroristické skupiny anebo jejímu spáchání předejít.
(2)
Agent, který se účastní činnosti teroristické skupinyteroristické skupiny nebo takovou skupinu podporuje, není trestný pro trestný čintrestný čin rvačky podle § 158 odst. 1, obchodování s lidmi (§ 168), svěření dítětedítěte do moci jiného (§ 169), porušování domovní svobody (§ 178), poškození cizích práv (§ 181), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182), kuplířství (§ 189), šíření pornografie (§ 191), výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií (§ 192), zneužití dítětedítěte k výrobě pornografie (§ 193), krádeže (§ 205), zpronevěry (§ 206), neoprávněného užívání cizí věci (§ 207), provozování nepoctivých her a sázek (§ 213), legalizace výnosů z trestné činnostivýnosů z trestné činnosti (§ 216), pletichy v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (§ 226), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), poškození cizí věci (§ 228), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku (§ 236), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245), porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství (§ 247), neoprávněného podnikání (§ 251), neoprávněného provozování hazardní hry (§ 252), zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletichy při veřejné dražbě (§ 258), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 264), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§ 267), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízeníobecně prospěšného zařízení (§ 276), nedovoleného ozbrojování (§ 279), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284), nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285), výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 286), výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem (§ 288), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329), přijetí úplatkuúplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 341), padělání a pozměnění veřejné listinyveřejné listiny (§ 348), nebezpečného vyhrožování (§ 353), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny (§ 355), podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356) nebo výtržnictví (§ 358), jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy teroristické skupinyteroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinouteroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupinyteroristické skupiny anebo jejímu spáchání předejít.
(3)
Beztrestným se nestává agent, který teroristickou skupinuteroristickou skupinu založil nebo zosnoval, anebo agent, který je vedoucím činitelem nebo představitelem teroristické skupinyteroristické skupiny.
§ 312d
Financování terorismu
(1)
Kdo sám nebo prostřednictvím jiného finančně nebo materiálně podporuje teroristickou skupinuteroristickou skupinu, jejího člena, teroristu nebo spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu podpory a propagace terorismu (§ 312e) nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f) anebo shromažďuje finanční prostředky nebo jiné věci v úmyslu, aby jich bylo takto užito, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na pět až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, nebo
c)
ve velkém rozsahu.
§ 312e
Podpora a propagace terorismu
(1)
Kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu, nebo
kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čintrestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude potrestán,
a)
kdo ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a) zjedná jiného,
b)
kdo jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik pro účely spáchání teroristického trestného činutrestného činu,
c)
kdo získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání teroristického trestného činutrestného činu, nebo
d)
kdo sám nebo prostřednictvím jiného za spáchání teroristického trestného činutrestného činu poskytne nebo slíbí odměnu nebo odškodnění jinému nebo pro jiného anebo na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.
(3)
Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán,
a)
kdo cestuje do jiného státu nebo do České republiky za účelem spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f) nebo trestného činutrestného činu uvedeného v odstavci 2 písm. b) nebo c), nebo
b)
kdo pro jiného takové cestování organizuje, jiného k němu navádí anebo jinému umožní nebo usnadní takto cestovat.
(4)
Odnětím svobody na pět až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 písm. b) nebo d) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
b)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny,
c)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, nebo
d)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) vůči dítětidítěti.
§ 312f
Vyhrožování teroristickým trestným činem
(1)
Kdo vyhrožuje spácháním teroristického trestného činutrestného činu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na pět až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
c)
se zbraní, nebo
d)
za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 313
Společné ustanovení
Ochrana podle § 311 a 312 se poskytuje též cizímu státu.
§ 314
Sabotáž
(1)
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby
a)
mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo
b)
způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na osm až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Odnětím svobody na deset až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
c)
ohrozí-li takovým činem závažně mezinárodní postavení České republiky nebo postavení mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, nebo
d)
zorganizuje-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 315
Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace
(1)
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost anebo poškodit mezinárodní organizaci, ač je pověřen zastupovat Českou republiku nebo mezinárodní organizaci, jejíž je Česká republika členem, nebo vyjednávat s cizí mocí anebo jinak chránit zájmy České republiky nebo mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, při jednání s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci, zneužije své pravomoci jednat za Českou republiku nebo uvedenou mezinárodní organizaci, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v takovém úmyslu předstírá, že je pověřenou osobou a vstoupí v jednání o důležité záležitosti České republiky nebo mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky nebo postavení mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, nebo
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
Díl 2
Trestné činy proti bezpečnosti České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace
§ 316
Vyzvědačství
(1)
Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu, jejíž zneužití může vážným způsobem ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu a bezpečnost České republiky nebo jiného státu anebo obranu a bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů v uvedených oblastech se Česká republika zavázala, s cílem vyzradit ji cizí moci,
kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaciutajovanou informaci, nebo
kdo takovou utajovanou informaciutajovanou informaci cizí moci úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo umožní nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného v odstavci 1 nebo organizaci, jejímž cílem je vyzvídat utajované informaceutajované informace.
(3)
Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizace, jejímž cílem je vyzvídat utajované informaceutajované informace,
b)
spáchá-li takový čin, ačkoli mu byla ochrana utajovaných informacíutajovaných informací zvlášť uložena,
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo
d)
týká-li se takový čin utajované informaceutajované informace v jiném právním předpisu klasifikované stupněm utajení „Přísně tajné“.
(4)
Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(5)
Příprava je trestná.
§ 317
Ohrožení utajované informace
(1)
Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaciutajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaciutajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
vyzradí-li úmyslně nepovolané osobě utajovanou informaciutajovanou informaci v jiném právním předpisu klasifikovanou stupněm utajení „Přísně tajné“ nebo „Tajné“,
b)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, ačkoli mu ochrana utajovaných informacíutajovaných informací byla zvlášť uložena, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
týká-li se čin uvedený v odstavci 1 utajované informaceutajované informace z oblasti zabezpečení obranyschopnosti České republiky klasifikované v jiném právním předpisu stupněm utajení „Přísně tajné“, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 318
Ohrožení utajované informace z nedbalosti
Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení utajované informaceutajované informace v jiném právním předpisu klasifikované stupněm utajení „Přísně tajné“ nebo „Tajné“, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
Díl 3
Trestné činy proti obraně státu
§ 319
Spolupráce s nepřítelem
(1)
Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu opatřuje nepříteli prospěch nebo ho jakkoli podporuje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, odnětím svobody na jeden rok až deset let.
(2)
Příprava je trestná.
§ 320
Válečná zrada
(1)
Občan České republiky, který za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu koná službu v nepřátelských ozbrojených silách, bude potrestán odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
(2)
Příprava je trestná.
§ 321
Služba v cizích ozbrojených silách
(1)
Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 321a
Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu
Kdo se účastní činnosti nestátní ozbrojené skupiny zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu tím, že
a)
se zapojí do bojové činnosti takové skupiny,
b)
jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a),
c)
získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a) nebo b), nebo
d)
cestuje do jiného státu nebo do České republiky za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a), b) nebo c),
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
§ 322
Porušení osobní a věcné povinnosti pro obranu státu
(1)
Kdo nesplní, byť i z nedbalosti, osobní nebo věcnou povinnost pro obranu státu,
kdo se úmyslně vyhýbá plnění takové povinnosti, nebo
kdo plnění takové povinnosti jinou osobou, byť i z nedbalosti, maří nebo ztěžuje,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, ohrozí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou měrou zájmy obrany státu.
HLAVA X
TRESTNÉ ČINY PROTI POŘÁDKU VE VĚCECH VEŘEJNÝCH
Díl 1
Trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby
§ 323
Násilí proti orgánu veřejné moci
(1)
Kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,
b)
ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na čtyři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
škodu velkého rozsahu, nebo
c)
poruchu v činnosti takového orgánu.
(4)
Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 324
Vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci
(1)
Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdravíublížením na zdraví nebo způsobením značné škody
a)
v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, nebo
b)
pro výkon pravomoci takového orgánu,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody až na pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní.
§ 325
Násilí proti úřední osobě
(1)
Kdo užije násilí
a)
v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo
b)
pro výkon pravomoci úřední osoby,
bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,
b)
ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo
c)
způsobí-li takovým činem větší škodu.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
b)
škodu velkého rozsahu.
(4)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 326
Vyhrožování s cílem působit na úřední osobu
(1)
Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdravíublížením na zdraví nebo způsobením značné škody
a)
v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo
b)
pro výkon pravomoci úřední osoby,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody až na pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní.
§ 327
Společné ustanovení
(1)
Ochrana podle § 323 až 326 se poskytuje také osobě, která vystoupila na podporu nebo na ochranu orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci anebo úřední osoby.
(2)
Ochrana podle § 323 až 326 se poskytuje též mezinárodně chráněné osobě, kterou se rozumí úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace, která požívá diplomatické nebo jiné výsady a imunity podle mezinárodního práva, nebo osoba zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu.
§ 328
Přisvojení pravomoci úřadu
Kdo neoprávněně vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jinému orgánu veřejné moci, nebo
kdo vykoná úkon, který může být vykonán jen z moci úřední orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Díl 2
Trestné činy úředních osob
§ 329
Zneužití pravomoci úřední osoby
(1)
Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a)
vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b)
překročí svou pravomoc, nebo
c)
nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,
b)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c)
způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d)
způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
e)
spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo
f)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 330
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
(1)
Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
b)
způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d)
zajistí-li takovým činem jinému značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
zajistí-li takovým činem jinému prospěch velkého rozsahu.
Díl 3
Úplatkářství
§ 331
Přijetí úplatku
(1)
Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatekúplatek, nebo
kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatekúplatek,
bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatekúplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b)
spáchá-li takový čin jako úřední osoba.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch.
§ 332
Podplacení
(1)
Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatekúplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo
kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatekúplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch nebo způsobit jinému značnou škodu anebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
b)
spáchá-li takový čin vůči úřední osobě.
§ 333
Nepřímé úplatkářství
(1)
Kdo sám nebo prostřednictvím jiného žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatekúplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Kdo sám nebo prostřednictvím jiného z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatekúplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 334
Společné ustanovení
(1)
ÚplatkemÚplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.
(2)
Úřední osobou podle § 331 až 333 se vedle osoby uvedené v § 127 rozumí též jakákoliv osoba
a)
zastávající funkci v zákonodárném orgánu, soudním orgánu nebo v jiném orgánu veřejné moci cizího státu,
b)
zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu,
c)
zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodní nebo nadnárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného nebo v jejím orgánu nebo instituci anebo jednající jménem takové organizace, nebo
d)
zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát,
pokud je s výkonem takové funkce, zaměstnání nebo práce spojena pravomoc při obstarávání věcí obecného zájmu a trestný čintrestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí.
(3)
Za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje též zachovávání povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají.
Díl 4
Jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci
§ 335
Zasahování do nezávislosti soudu
(1)
Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu
a)
opatřit sobě nebo jinému značný prospěch,
b)
způsobit značnou škodu, nebo
c)
jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu
a)
opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
způsobit škodu velkého rozsahu.
§ 336
Pohrdání soudem
Kdo opakovaně
a)
závažným způsobem ruší jednání soudu,
b)
při takovém jednání se k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje, nebo
c)
bez dostatečné omluvy neuposlechne příkaz nebo výzvu soudu anebo jednání soudu zmaří,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo propadnutím věci.
§ 337
Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
(1)
Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že
a)
vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl,
b)
vstoupí na území České republiky, ačkoli mu byl uložen trest vyhoštění nebo bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění, anebo se navzdory uloženému trestu vyhoštění nebo rozhodnutí o správním vyhoštění na jejím území zdržuje poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření směřující k jeho vycestování,
c)
bez povolení a bez vážného důvodu se zdržuje v místě nebo obvodě, na které se vztahuje trest zákazu pobytu, nebo nedodržuje omezení, která mu byla soudem uložena v souvislosti s výkonem tohoto trestu,
d)
opakovaně nebo soustavně se dopouští jednání, aby zmařil účel omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku, které spočívá v zákazu navštěvovat místa, kde se konají sportovní akce, nebo aby zmařil účel omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku podle zákona o návykových látkách, které spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa,
e)
navštíví akci, na kterou se vztahuje trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,
f)
drží nebo chová zvíře, na které se vztahuje trest zákazu držení a chovu zvířat, nebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,
g)
bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu,
h)
dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel trestu,
i)
dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel vazby,
j)
dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel zabezpečovací detence, nebo
k)
dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel ochranného léčení nebo ochranné výchovy, které byly uloženy soudem, nebo jinak, zejména útěkem z ústavu, pomocí při útěku, výkon takových rozhodnutí podstatně ztěžuje, anebo maří dohleddohled uložený při ukončení ochranného léčení,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo se dopustí závažného nebo opakovaného jednání, aby zmařil vykázání provedené podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutí o předběžném opatření soudu, kterým se ukládá povinnost dočasně opustit společné obydlíobydlí a jeho bezprostřední okolí a zdržet se vstupu do něj nebo povinnost zdržet se styku s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním.
(3)
Kdo zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že
a)
zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou, zatají, zcizí nebo odstraní věc, které se takové rozhodnutí týká, nebo
b)
uprchne stráži, z vazby, z výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem.
(4)
Kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, včetně úpravy styku s dítětemdítětem, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody, nebo
kdo se dopustí závažného jednání, aby zmařil výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci týkajícího se výchovy nezletilých dětí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 338
Osvobození vězně
(1)
Kdo osvobodí vězně nebo chovance ve výkonu zabezpečovací detence, jeho útěk organizuje, navádí ho k útěku nebo jeho útěk připravuje, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
se zbraní, nebo
b)
jako úřední osoba.
§ 339
Násilné překročení státní hranice
(1)
Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže
a)
čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b)
spáchá takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
c)
spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čintrestný čin,
d)
způsobí takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
e)
způsobí takovým činem značnou škodu, nebo
f)
spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Odnětím svobody na osm až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob,
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d)
spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 340
Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice
(1)
Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
vystaví-li takovým činem jiného nelidskému nebo ponižujícímu zacházení,
c)
spáchá-li takový čin za úplatu,
d)
spáchá-li takový čin opětovně, nebo
e)
spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čintrestný čin.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny a za úplatu,
b)
vystaví-li takovým činem nelidskému nebo ponižujícímu zacházení větší počet osob,
c)
vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí smrti,
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
e)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
f)
spáchá-li takový čin se zbraní, nebo
g)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob,
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
d)
spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(5)
Příprava je trestná.
§ 341
Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky
(1)
Kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému pobytu na území České republiky, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, jestliže
a)
čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b)
spáchá takový čin jako člen organizované skupiny,
c)
spáchá takový čin opětovně, nebo
d)
spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čintrestný čin.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán,
a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 341a
Společné ustanovení
Ochrana podle § 339 až 341 se poskytuje též státu, který je členským státem Evropské unie nebo uplatňuje Schengenský hraniční kodex v plném rozsahu.
§ 342
Neoprávněné zaměstnávání cizinců
(1)
Kdo soustavně, opakovaně, za zvlášť vykořisťujících pracovních podmínek nebo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který se zdržuje neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání, pokud je podle jiného právního předpisu vyžadováno, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, propadnutím věci nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který je dítětemdítětem a zdržuje se neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu.
(3)
Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
za úplatu, nebo
c)
opětovně.
(4)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 343
Porušení předpisů o mezinárodních letech
Kdo poruší zákony o mezinárodních letech tím, že vnikne vzdušným dopravním prostředkem na území České republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 344
Vzpoura vězňů
(1)
Kdo se zúčastní vzepření nebo odporu skupiny vězňů nebo chovanců ve výkonu zabezpečovací detence dozorčímu orgánu, jeho rozkazu, vězeňskému řádu nebo řádu výkonu zabezpečovací detence, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, jestliže
a)
čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b)
spáchá takový čin se zbraní,
c)
spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čintrestný čin,
d)
způsobí takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
e)
způsobí takovým činem značnou škodu, nebo
f)
spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
smrt,
b)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo
c)
škodu velkého rozsahu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 345
Křivé obvinění
(1)
Kdo jiného lživě obviní z trestného činutrestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Kdo jiného lživě obviní z trestného činutrestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch,
b)
spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
c)
spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu,
d)
spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čintrestný čin, nebo
e)
spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 346
Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek
(1)
Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo jako svědek nebo znalec před soudem nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
a)
uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nebo
b)
takovou okolnost zamlčí,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch, nebo
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 347
Křivé tlumočení
(1)
Kdo jako tlumočník nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně překládá v řízení před orgánem veřejné moci nebo v souvislosti s takovým řízením skutečnosti nebo okolnosti, které mají podstatný význam pro rozhodnutí orgánu veřejné moci, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo jako tlumočník před soudem nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně překládá, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch, nebo
b)
páchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 347a
Maření spravedlnosti
(1)
Kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízenítrestního řízení anebo v takovém řízení předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného za účelem spáchání trestného činutrestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch,
b)
spáchá-li takový čin jako úřední osoba,
c)
spáchá-li takový čin v úmyslu vážně jiného poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, nebo
d)
spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 348
Padělání a pozměnění veřejné listiny
(1)
Kdo padělá veřejnou listinuveřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo takovou listinu užije jako pravou,
kdo takovou listinu opatří sobě nebo jinému nebo ji přechovává v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo
kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění veřejné listinyveřejné listiny,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny působící ve více státech,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f),
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d)
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 349
Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka
Kdo neoprávněně vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává pečetidlo státní pečeti nebo razítko orgánu veřejné moci s vyobrazením státního znaku nebo razítko, jehož otisk je povinnou součástí veřejných listinveřejných listin, anebo předmět způsobilý plnit jejich funkci, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
§ 350
Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu
(1)
Kdo padělá lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo podstatně změní jejich obsah v úmyslu užít je v řízení před orgánem sociálního zabezpečení anebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo
kdo užije v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení takové zprávy, posudku nebo nálezu jako pravého,
bude potrestán trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán,
kdo jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba vystaví nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo v něm zamlčí podstatné skutečnosti o zdravotním stavu svém nebo jiného, aby jej bylo užito v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo
kdo užije takové lékařské zprávy, posudku nebo nálezu v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a)
opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
§ 351
Maření přípravy a průběhu voleb a referenda
Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu nutí,
kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle,
kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého,
kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo
kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárného sboru nebo zastupitelstva územního samosprávného celku anebo přípravy nebo průběh referenda, až do vyhlášení jejich výsledků,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Díl 5
Trestné činy narušující soužití lidí
§ 352
Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci
(1)
Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdravíublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdravíublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(3)
Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán,
a)
kdo se spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu, nebo
b)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
§ 353
Nebezpečné vyhrožování
(1)
Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdravítěžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
vůči dítětidítěti nebo těhotné ženě,
c)
se zbraní,
d)
na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo
e)
na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
§ 354
Nebezpečné pronásledování
(1)
Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a)
vyhrožuje ublížením na zdravíublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkýmosobám blízkým,
b)
vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c)
vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d)
omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e)
zneužije jeho osobních údajůosobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
vůči dítětidítěti nebo těhotné ženě,
b)
se zbraní, nebo
c)
nejméně se dvěma osobami.
§ 355
Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
(1)
Kdo veřejně hanobí
a)
některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo
b)
skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
nejméně se dvěma osobami, nebo
b)
tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
§ 356
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
(1)
Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b)
účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.
Díl 6
Jiná rušení veřejného pořádku
§ 357
Šíření poplašné zprávy
(1)
Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1 nebo jinou nepravdivou zprávu, která je způsobilá vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa anebo bezdůvodnou záchrannou práci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému sdělí soudu, orgánu PoliciePolicie České republiky, orgánu státní správy, územní samosprávy, nebo jinému orgánu veřejné moci, právnické osobě, fyzické osobě, která je podnikatelem, anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 opětovně,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny,
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu,
d)
způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, nebo
e)
způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
b)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
§ 358
Výtržnictví
(1)
Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu, průběh nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)
opětovně, nebo
b)
jako člen organizované skupiny.
§ 359
Hanobení lidských ostatků
(1)
Kdo neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo urnu s lidskými ostatky, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo z pohřebiště svévolně odejme lidské ostatky nebo s lidskými ostatky nakládá v rozporu se zákonem.
(3)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch, nebo
c)
v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čintrestný čin.
§ 360
Opilství
(1)
Kdo se požitím nebo aplikací návykové látkynávykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším.
(2)
Ustanovení odstavce 1, jakož i § 26 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čintrestný čin, nebo spáchal trestný čintrestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti.
Díl 7
Organizovaná zločinecká skupina
§ 361
Účast na organizované zločinecké skupině
(1)
Kdo založí organizovanou zločineckou skupinu,
kdo se činnosti organizované zločinecké skupiny účastní, nebo
kdo organizovanou zločineckou skupinu podporuje,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako vedoucí činitel nebo představitel organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny.
(3)
Ustanovení § 107 a 108 se na pachatele činu uvedeného v odstavcích 1 a 2 neužijí.
§ 362
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Kdo spáchá čin uvedený v § 361, není trestný, učinil-li o organizované zločinecké skupině oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu organizované zločinecké skupiny, než je uveden v § 361, mohlo být ještě odstraněno. Voják může takové oznámení učinit i nadřízenému.
§ 363
Beztrestnost agenta
(1)
Agent, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny nebo organizovanou zločineckou skupinuorganizovanou zločineckou skupinu podporuje, není pro trestný čintrestný čin účasti na organizované zločinecké skupiněorganizované zločinecké skupině podle § 361 trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny anebo jejímu spáchání předejít.
(2)
Agent, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované skupiny nebo některou takovou skupinu podporuje, není trestný pro trestné činytrestné činy uvedené v § 312c odst. 2, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny anebo jejímu spáchání předejít.
(3)
Beztrestným se nestává agent, který organizovanou zločineckou skupinuorganizovanou zločineckou skupinu nebo organizovanou skupinu založil nebo zosnoval anebo agent, který je vedoucím činitelem nebo představitelem organizované zločinecké skupinyorganizované zločinecké skupiny.
Díl 8
Některé další formy trestné součinnosti
§ 364
Podněcování k trestnému činu
Kdo veřejně podněcuje k trestnému činutrestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 365
Schvalování trestného činu
(1)
Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činemtrestným činem
a)
pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo
b)
na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.
§ 366
Nadržování
(1)
Kdo pachateli trestného činutrestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatřeníochrannému opatření nebo jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta; pomáhá-li však takto pachateli trestného činutrestného činu, na který trestní zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2)
Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve prospěch osoby sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu
a)
pomoci osobě, která spáchala trestný čintrestný čin vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415), nebo
b)
opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch.
§ 367
Nepřekažení trestného činu
(1)
Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čintrestný čin vraždy (§ 140), zabití (§ 141), těžkého ublížení na zdravíublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), neoprávněného odebrání tkání a orgánů (§ 164), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), zavlečení podle § 172 odst. 2 a 3, loupeže (§ 173), braní rukojmí (§ 174), vydírání podle § 175 odst. 3 a 4, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 4, znásilnění (§ 185), sexuálního útoku (§ 185a), sexuálního nátlaku (§ 186), pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítětedítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), krádeže podle § 205 odst. 5, zpronevěry podle § 206 odst. 5, podvodu podle § 209 odst. 5, pojistného podvodu podle § 210 odst. 6, úvěrového podvodu podle § 211 odst. 6, dotačního podvodu podle § 212 odst. 6, legalizace výnosů z trestné činnostivýnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 4 a 5, padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), zneužití informace v obchodním styku podle § 255 odst. 4, zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 3, poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 5, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informaceutajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), násilí proti orgánu veřejné moci podle § 323 odst. 3 a 4, násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 3 a 4, přijetí úplatkuúplatku (§ 331), podplacení (§ 332), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 2 a 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, vzpoury vězňů (§ 344), neuposlechnutí rozkazu podle § 375 odst. 2 a 3, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 377 odst. 2 a 3, porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti podle § 382 odst. 3 a 4, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností podle § 383 odst. 3 a 4, zběhnutí (§ 386), ohrožování morálního stavu vojáků podle § 392 odst. 2, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a spáchání nebo dokončení takového trestného činutrestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činůtrestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2)
Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li trestný čintrestný čin překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkouosobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdravíublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízkéosoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele trestní odpovědnosti, týká-li se nepřekažení trestného činutrestného činu vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) a zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3.
(3)
Překazit trestný čintrestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
§ 368
Neoznámení trestného činu
(1)
Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čintrestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení na zdravíublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítětedítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informaceutajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), přijetí úplatkuúplatku (§ 331), podplacení (§ 332), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čintrestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činůtrestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2)
Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkouosobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdravíublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
(3)
Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokátadvokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činutrestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětemobětem trestných činůtrestných činů.
HLAVA XI
TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI
§ 369
Maření způsobilosti k službě
(1)
Kdo sebe nebo jiného učiní trvale nebo dočasně nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění branné povinnosti v době míru, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 370
Neplnění odvodní povinnosti
(1)
Kdo se nedostaví k odvodnímu řízení v úmyslu svou odvodní povinnost nesplnit nebo její splnění oddálit, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 371
Obcházení branné povinnosti
(1)
Kdo se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění branné povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Kdo se dopustí pletich v úmyslu
a)
sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné povinnosti, nebo
b)
jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 372
Nenastoupení služby v ozbrojených silách
Kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu nenastoupí za nouzového stavu službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v takovém povolávacím rozkaze, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 373
Nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách
(1)
Kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v takovém povolávacím rozkaze, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Kdo, v případě, že neobdrží povolávací rozkaz, nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách na základě veřejné vyhlášky nebo mobilizační výzvy, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
§ 374
Nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách z nedbalosti
(1)
Kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu z nedbalosti nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v takovém povolávacím rozkaze, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Kdo, v případě, že neobdrží povolávací rozkaz, nenastoupí z nedbalosti za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách na základě veřejné vyhlášky nebo mobilizační výzvy, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
HLAVA XII
TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ
Díl 1
Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
§ 375
Neuposlechnutí rozkazu
(1)
Kdo odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou vojáků,
b)
spáchá-li takový čin se zbraní,
c)
spáchá-li takový čin za okolností, že by tím mohl zmařit nebo podstatně ztížit splnění důležitého služebního úkolu,
d)
způsobí-li takovým činem ohrožení bojové pohotovosti vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru nebo jiné organizační jednotky v působnosti Ministerstva obrany,
e)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady nejméně ve velkém rozsahu,
f)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
g)
způsobí-li takovým činem smrt.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
(4)
Příprava je trestná.
§ 376
Neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti
(1)
Kdo z nedbalosti neprovede rozkaz, a tím zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého služebního úkolu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
vážné ohrožení bojové pohotovosti vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru nebo jiné organizační jednotky v působnosti Ministerstva obrany,
b)
škodu velkého rozsahu nebo poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady nejméně ve velkém rozsahu,
c)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
d)
smrt.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
§ 377
Zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti
(1)
Kdo klade odpor vojáku, který plní vojenskou povinnost, nebo jej donutí k porušení vojenské povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou osob,
b)
spáchá-li takový čin se zbraní,
c)
spáchá-li takový čin za bojové situace, nebo
d)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 378
Urážka mezi vojáky
(1)
Kdo urazí
a)
nadřízeného nebo vojáka s vyšší hodností,
b)
podřízeného nebo vojáka s nižší hodností, nebo
c)
vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává strážní, dozorčí nebo jinou službu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
§ 379
Urážka mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí
(1)
Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
a)
nadřízeného nebo vojáka s vyšší hodností, nebo
b)
podřízeného nebo vojáka s nižší hodností,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v době, kdy sám nebo uražený vykonává strážní, dozorčí nebo jinou službu,
b)
spáchá-li takový čin proti vojenské stráži,
c)
spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
d)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, nebo
e)
způsobí-li takovým činem ublížení na zdravíublížení na zdraví.
§ 380
Urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí
(1)
Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává strážní, dozorčí nebo jinou službu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proti vojenské stráži,
b)
spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
c)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, nebo
d)
způsobí-li takovým činem ublížení na zdravíublížení na zdraví.
§ 381
Násilí vůči nadřízenému
(1)
Kdo užije násilí vůči nadřízenému
a)
v úmyslu působit na výkon jeho vojenských povinností, nebo
b)
pro výkon jeho vojenských povinností,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
b)
spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami.
(3)
Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
(4)
Příprava je trestná.
§ 382
Porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti
(1)
Kdo vojáka stejné hodnosti nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na právech nebo svévolně ztěžuje výkon jeho služby, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy,
b)
spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami,
c)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, nebo
d)
způsobí-li takovým činem ublížení na zdravíublížení na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo se zbraní,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
(4)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
§ 383
Porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností
(1)
Kdo podřízeného vojáka nebo vojáka s nižší hodností nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na právech nebo svévolně ztěžuje výkon jeho služby anebo mu uloží kázeňský trest v rozporu s jiným právním předpisem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy,
b)
spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami,
c)
spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, nebo
d)
způsobí-li takovým činem ublížení na zdravíublížení na zdraví.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo se zbraní,
b)
způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
c)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
(4)
Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5)
Příprava je trestná.
Díl 2
Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
§ 384
Vyhýbání se výkonu služby
(1)
Kdo se za nouzového stavu v úmyslu vyhnout se výkonu služby poškodí na zdraví, předstírá nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látkunávykovou látku nebo použije jiného úskoku, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
§ 385
Vyhýbání se výkonu služby z nedbalosti
Kdo se za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace učiní z nedbalosti nezpůsobilým vykonávat službu tím, že zneužije návykovou látkunávykovou látku, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 386
Zběhnutí
(1)
Kdo se svémocně vzdaluje v úmyslu vyhnout se vojenské službě, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4)
Příprava je trestná.
§ 387
Svémocné odloučení
(1)
Kdo se svémocně vzdaluje tím, že se nedostaví včas k odjezdu nebo odletu vojenského transportu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než tři dny,
kdo se svémocně vzdaluje opakovaně po dobu delší než 24 hodiny, ačkoliv již byl v posledním roce za takový čin kázeňsky potrestán,
kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než dva dny v době plnění zvlášť důležitých úkolů, nebo
kdo se při službě v zahraničí svémocně vzdaluje po dobu delší než 24 hodiny,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(3)
Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než čtrnáct dnů,
kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než šest dnů v době plnění zvlášť důležitých úkolů, nebo
kdo se při službě v zahraničí svémocně vzdaluje po dobu delší než tři dny,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
Díl 3
Trestné činy proti povinnostem strážní, dozorčí nebo jiné služby
§ 388
Vyhýbání se výkonu strážní, dozorčí nebo jiné služby
(1)
Kdo se v úmyslu vyhnout se výkonu strážní, dozorčí nebo jiné služby poškodí na zdraví, předstírá nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látkunávykovou látku nebo použije jiného úskoku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až deset let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.
§ 389
Porušení povinnosti strážní služby
(1)
Kdo ve strážní nebo jiné obdobné službě poruší, byť i z nedbalosti, předpisy nebo pravidla této služby nebo zvláštní nařízení podle nich vydaná, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu strážní služby, která má zvlášť důležitý státní nebo vojenský význam,
b)
spáchá-li takový čin hrubým porušením své povinnosti,
c)
způsobí-li takovým činem škodlivý následek, k jehož odvrácení výkon strážní nebo jiné obdobné služby měl směřovat, nebo
d)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, jestliže úmyslně spáchá čin uvedený v odstavci 1 za bojové situace a je zde některá z okolností uvedených v odstavci 2.
(4)
Příprava je trestná.
§ 390
Porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby
(1)
Kdo v dozorčí nebo jiné službě, byť i z nedbalosti, poruší předpisy nebo pravidla této služby, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2)
Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek, jemuž byl povinen zabránit.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za bojové situace.
§ 391
Porušení povinnosti služby při obraně vzdušného prostoru
(1)
Kdo poruší, byť i z nedbalosti, pravidla služby v zařízeních určených k zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek, jemuž byl povinen zabránit.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, jestliže čin uvedený v odstavci 1 spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a způsobí jím zvlášť závažný následek, jemuž byl povinen zabránit.
(4)
Příprava je trestná.
Díl 4
Trestné činy ohrožující bojeschopnost ozbrojených sil
§ 392
Ohrožování morálního stavu vojáků
(1)
Kdo popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti nadřízenému, nebo
kdo závažným způsobem nebo soustavně rozvrací vojenskou kázeň,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
(3)
Příprava je trestná.
§ 393
Porušení služební povinnosti vojáka
(1)
Kdo ke škodě ozbrojených sil nesplněním uložené služební povinnosti podle svého služebního zařazení, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost vojenského materiálu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo bez oprávnění užije vojenský materiál větší hodnoty k účelu, pro který není určen, nebo k takovému užití dá souhlas, nebo
kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených k úkolům nad rámec služebních povinností,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
opatří-li činem uvedeným v odstavci 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b)
způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 snížení bojeschopnosti ozbrojených sil nebo značnou škodu.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
(5)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li úmyslně čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za bojové situace, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(6)
Příprava je trestná.
§ 394
Zbabělost před nepřítelem
Kdo se za bojové situace ze zbabělosti nebo malomyslnosti vzdá do zajetí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.
§ 395
Nesplnění bojového úkolu
(1)
Kdo se bez dovolení vzdálí z místa výkonu služby za bojové situace, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.
(2)
Kdo se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový úkol nebo odepře použít zbraně, bude potrestán odnětím svobody na deset až dvacet let.
(3)
Příprava je trestná.
§ 396
Opuštění vojenského materiálu
(1)
Kdo za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní neupotřebitelnou vojenskou výzbroj nebo jinou vojenskou techniku, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.
(2)
Odnětím svobody na osm až dvacet let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 snížení bojeschopnosti ozbrojených sil nebo značnou škodu.
(3)
Příprava je trestná.
§ 397
Vydání vojáků a vojenského materiálu nepříteli
(1)
Velitel, který, aniž to bylo vyvoláno bojovou situací, nepříteli vydá, byť i z nedbalosti, vojáky nebo ponechá mu vojenskou výzbroj, vojenskou techniku nebo technická zařízení, bude potrestán, nejednal-li v úmyslu podporovat nepřítele, odnětím svobody na pět až dvacet let.
(2)
Příprava je trestná.
Díl 5
Trestné činy proti služebním povinnostem příslušníků bezpečnostních sborů
§ 398
Porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru
(1)
Kdo ke škodě bezpečnostního sboru nesplněním uložené služební povinnosti, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost výzbroje, výstroje nebo jiných věcných prostředků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo bez oprávnění užije věcného prostředku větší hodnoty uvedeného v odstavci 1 k účelu, pro který není určen, nebo k takovému užití dá souhlas, nebo
kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených nebo nižších k mimoslužebním úkonům,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
opatří-li činem uvedeným v odstavci 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b)
způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.
(4)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
(5)
Příprava je trestná.
§ 399
Společné ustanovení
Na příslušníky bezpečnostního sboru se vztahují i ustanovení o trestných činechtrestných činech neuposlechnutí rozkazu (§ 375), neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti (§ 376), urážka mezi vojáky (§ 378), urážka mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 379), urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 380), násilí vůči nadřízenému (§ 381), porušení povinnosti strážní služby (§ 389) a porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby (§ 390).
HLAVA XIII
TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI, PROTI MÍRU A VÁLEČNÉ TRESTNÉ ČINY
Díl 1
Trestné činy proti lidskosti
§ 400
Genocidium
(1)
Kdo v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou podobnou skupinu lidí
a)
uvede příslušníky takové skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich úplné nebo částečné fyzické zničení,
b)
provede opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí,
c)
násilně převádí děti z jedné takové skupiny do druhé, nebo
d)
způsobí příslušníkovi takové skupiny těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo smrt,
bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo k činu uvedeném v odstavci 1 veřejně podněcuje.
(3)
Příprava je trestná.
§ 401
Útok proti lidskosti
(1)
Kdo se v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu dopustí
a)
vyhlazování lidí,
b)
zotročování,
c)
deportace nebo násilného přesunu skupiny obyvatelstva,
d)
znásilnění, sexuálního otroctví, vynucené prostituce, vynuceného těhotenství, vynucené sterilizace nebo jiné obdobné formy sexuálního násilí,
e)
perzekuce skupiny obyvatelstva na politickém, rasovém, národnostním, etnickém, kulturním nebo náboženském základě, z důvodu pohlaví nebo z jiného podobného důvodu,
f)
apartheidu nebo jiné podobné segregace nebo diskriminace,
g)
zbavení osobní svobody, zavlečení na neznámé místo nebo jakéhokoli jiného omezení osobní svobody s následným nedobrovolným zmizením osob,
h)
mučení,
i)
vraždy, nebo
j)
jiného nelidského činu obdobné povahy,
bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
(2)
Příprava je trestná.
§ 402
Apartheid a diskriminace skupiny lidí
(1)
Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.
(2)
Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a)
uvrhne-li činem uvedeným v odstavci 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek, nebo
b)
vystaví-li takovým činem takovou skupinu lidí nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.
(3)
Příprava je trestná.
§ 403
Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka
(1)
Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny,
c)
spáchá-li takový čin jako voják, nebo
d)
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Příprava je trestná.
§ 403a
Šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka
(1)
Kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí uvedeného v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1,
a)
jako člen organizované skupiny,
b)
tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
c)
v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 403b
Zvláštní ustanovení o beztrestnosti
Podle § 403a není trestný ten, kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří takové dílo za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo historických událostech nebo k obdobným účelům.
§ 404
Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka
Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 405
Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia
Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Díl 2
Trestné činy proti míru a válečné trestné činy
§ 405a
Agrese
Kdo v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem nebo řídit jeho politické anebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva plánuje, připravuje, zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly takovým státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly takovým státem jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů a který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
§ 406
Příprava útočné války
Kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet Česká republika, a tím přivodí pro Českou republiku nebezpečí války, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
§ 407
Podněcování útočné války
(1)
Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
(2)
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na shromáždění, které podléhá oznamovací povinnosti, nebo
b)
spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
(3)
Příprava je trestná.
§ 408
Společné ustanovení
Přípravou a podněcováním útočné války není jednání související
a)
s vyhlášením válečného stavu, hrozí-li, že bude Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení,
b)
s účastí České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,
c)
s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, s kterými vyslovuje souhlas Parlament České republiky nebo vláda České republiky.
§ 409
Styky ohrožující mír
(1)
Občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu přivodit válku nebo ozbrojenou akci proti České republice nebo jinému státu sama nebo prostřednictvím jiného naváže nebo udržuje styky s cizí mocí, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až dvanáct let.
(2)
Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a)
závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky nebo jiného státu, nebo
b)
závažné ohrožení existence České republiky nebo jiného státu.
(3)
Příprava je trestná.
§ 410
Porušení mezinárodních sankcí
(1)
Kdo ve větším rozsahu poruší příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, podpory demokracie a právního státu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána ze svého členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii anebo které zavedla Česká republika podle sankčního zákona, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
(2)
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo
b)
získá-li takovým činem pro sebe nebo jiného značný prospěch.
(3)
Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b)
spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
c)
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
d)
způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky, nebo
e)
přispěje-li takovým činem podstatně k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti, opatření směřujících k ochraně lidských práv a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva nebo podpory demokracie a právního státu.
§ 411
Použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje
(1)
Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu nebo za bojové situace
a)
nařídí použití zakázaného bojového prostředku nebo materiálu obdobné povahy anebo takového prostředku nebo materiálu použije, nebo
b)
nařídí vedení boje zakázaným způsobem nebo sám takto boj vede,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva o prostředcích a způsobech vedení války nebo jiného ozbrojeného konfliktu úmyslně
a)
poškodí vojenskou operací civilní obyvatelstvo nebo civilní osoby na životě, zdraví nebo majetku anebo vede proti nim útok z důvodu represálií,
b)
vede útok proti nebráněnému místu nebo demilitarizovanému pásmu,
c)
zničí nebo poškodí přehradu, jadernou elektrárnu nebo podobné zařízení obsahující nebezpečné síly, nebo
d)
zničí nebo poškodí objekt určený pro humanitární účely nebo mezinárodně uznávanou kulturní nebo přírodní památku nebo takový objekt nebo památku zneužije pro vojenské účely.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
b)
smrt.
(4)
Příprava je trestná.
§ 412
Válečná krutost
(1)
Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu poruší předpisy mezinárodního práva tím, že nelidsky zachází s civilním obyvatelstvem, utečenci, raněnými, nemocnými, s příslušníky ozbrojených sil, kteří zbraně již složili, nebo s válečnými zajatci, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu poruší předpisy mezinárodního práva tím, že
a)
neprovede účinná opatření k ochraně osob, které takovou pomoc potřebují, zejména dětí, žen, raněných a nemocných, anebo takovým opatřením brání, nebo
b)
zamezí nebo brání organizacím civilní obrany nepřítele, neutrálního nebo jiného státu v plnění jejich humanitárních úkolů.
(3)
Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
b)
smrt.
(4)
Příprava je trestná.
§ 413
Perzekuce obyvatelstva
(1)
Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy vyplývající z rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní nebo jiné podobné diskriminace nebo terorizuje civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití, bude potrestán odnětím svobody na pět až patnáct let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu
a)
zničí nebo vážně naruší zdroj základních životních potřeb civilního obyvatelstva v obsazeném území nebo dotykové zóně anebo svévolně neposkytne obyvatelstvu pomoc nezbytnou pro přežití,
b)
bezdůvodně oddaluje návrat civilního obyvatelstva nebo válečných zajatců,
c)
bezdůvodně přesídluje nebo vyhošťuje civilní obyvatelstvo obsazeného území,
d)
osídluje obsazené území obyvatelstvem vlastní země,
e)
odvádí děti ke službě ve zbrani, nebo
f)
svévolně znemožní civilnímu obyvatelstvu nebo válečným zajatcům, aby se o jejich provinění rozhodovalo v nestranném soudním řízení.
(3)
Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2
a)
těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví, nebo
b)
smrt.
(4)
Příprava je trestná.
§ 414
Plenění v prostoru válečných operací
(1)
Kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným konfliktem nebo na obsazeném území
a)
okrádá padlé nebo si jinak přisvojí cizí věc, nebo
b)
svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje nebo zneužívá,
bude potrestán odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem.
(2)
Příprava je trestná.
§ 415
Zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků
(1)
Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije označení Červeného kříže nebo jiných rozlišovacích znaků nebo barev uznávaných mezinárodním právem pro označení zdravotnických institucí nebo dopravních prostředků zdravotnické pomoci nebo evakuace, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije znaku Organizace spojených národů anebo vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v konfliktu.
(3)
Odnětím svobody na pět až dvacet let nebo výjimečným trestemvýjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2
a)
smrt nebo těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví,
b)
škodu velkého rozsahu, nebo
c)
odvetná opatření druhé válčící strany nebo druhé strany ozbrojeného konfliktu stejného nebo obdobného charakteru.
(4)
Příprava je trestná.
§ 416
Zneužití vlajky a příměří
(1)
Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje jiného státu, který je stranou v konfliktu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vyhlášeného příměří nebo vlajky příměří, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
§ 417
Ublížení parlamentáři
Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo
kdo takovou osobu neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
Díl 3
Společné ustanovení
§ 418
Odpovědnost nadřízeného
(1)
Vojenský nebo jiný nadřízený je trestně odpovědný za trestný čintrestný čin genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), podněcování útočné války (§ 407), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415), zneužití vlajky a příměří (§ 416) nebo ublížení parlamentáři (§ 417) spáchaný jeho podřízeným, nad kterým vykonával svou pravomoc a kontrolu, jestliže, byť i z nedbalosti, mu ve spáchání takového trestného činutrestného činu nezabránil, spáchání takového trestného činutrestného činu mu nepřekazil nebo ho za spáchání takového trestného činutrestného činu nepostihl nebo ho nepředal orgánu příslušnému k takovému postihu.
(2)
Na trestní odpovědnost a trestnost vojenského nebo jiného nadřízeného se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti podřízeného pachatele.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 419
Přechodné ustanovení
Trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činemtrestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čintrestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činytrestnými činy, a sbíhajících se trestných činůtrestných činů.
§ 419a
Implementace práva Evropské unie
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
§ 420
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
2.
Zákon č. 53/1963 Sb., kterým se mění § 203 trestního zákona.
3.
Zákon č. 56/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
4.
Zákon č. 148/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ve znění zákona č. 45/1973 Sb.
5.
Zákon č. 45/1973 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., a zákona č. 290/1993 Sb.
6.
Zákon č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
7.
Zákon č. 545/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
8.
Zákon č. 557/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
9.
Zákon č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Zákon č. 92/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
11.
Zákon č. 96/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
12.
Zákon č. 327/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
13.
Zákon č. 405/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
14.
Zákon č. 139/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
15.
Zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
16.
Zákon č. 91/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
17.
Zákon č. 692/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
18.
Zákon č. 320/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
19.
Zákon č. 343/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
20.
Zákon č. 271/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
21.
Zákon č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, ve znění zákona č. 140/1961 Sb.
22.
Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu, ve znění zákona č. 37/1989 Sb.
23.
Zákon č. 482/2002 Sb., o posílení ochrany vzdušného prostoru České republiky v době konání summitu Organizace severoatlantické smlouvy v Praze a o změně trestního zákona.
24.
Nařízení vlády č. 72/1997 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem ve smyslu trestního zákona.
25.
Nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, ve znění nařízení vlády č. 114/1999 Sb.
26.
Nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb., a nařízení vlády č. 444/2003 Sb.
§ 421
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání.
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 38/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 38/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 1/09-FAR, kterým se mění Cenové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. prosince 2007, kterým se stanoví maximální ceny zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění
Vyhlášeno 2. 2. 2009, částka 9/2009
38
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 13. ledna 2009
o vydání cenového rozhodnutí 1/09-FAR, kterým se mění Cenové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. prosince 2007, kterým se stanoví maximální ceny zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 10. prosince 2008 vydalo cenové rozhodnutí 1/09-FAR, kterým se mění Cenové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. prosince 2007, kterým se stanoví maximální ceny zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Cenové rozhodnutí je publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 7/2008 ze dne 28. prosince 2008 a nabylo účinnosti dne 1. ledna 2009.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 37/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 37/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 2. 2. 2009, částka 9/2009
37
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 22. ledna 2009
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 27. června 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
ŠIMANOV| Jihlava| Vysočina
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 36/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 36/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně
Vyhlášeno 2. 2. 2009, částka 9/2009
36
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 12. ledna 2009
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 12. 2008 do 31. 12. 2008 kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2009 (ze dne 28. 11. 2008) uzavřená mezi
Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu
a
Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2009 (ze dne 4. 12. 2008) uzavřená mezi
Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika
a
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství.
3.
Dodatek č. 1 (ze dne 3. 12. 2008) ke kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřené dne 17. 12. 2007 mezi
Svazem výrobců bižuterie
a
Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu.
4.
Dodatek č. 2 (ze dne 27. 11. 2008) ke kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřené dne 10. 12. 2007 mezi
Českou plynárenskou unií – zaměstnavatelským svazem
a
Odborovým svazem UNIOS a Odborovým svazem Transgas.
5.
Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2009 (ze dne 17. 12. 2008) uzavřená mezi
Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství
a
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství.
6.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2009 – 2012 (ze dne 16. 12. 2008) uzavřená mezi
Svazem dopravy ČR, sekcí silniční dopravy
a
Odborovým svazem dopravy.
7.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2009 (ze dne 4. 12. 2008) uzavřená mezi
Asociací českého papírenského průmyslu
a
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice
a
Česko-moravským odborovým sdružením.
Ministr:
RNDr. Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 35/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 35/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2009/FAR o regulaci cen zdravotní péče a specifických zdravotních výkonů
Vyhlášeno 28. 1. 2009, částka 8/2009
35
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 13. ledna 2009
o vydání cenového předpisu 1/2009/FAR o regulaci cen zdravotní péče a specifických zdravotních výkonů
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 10. prosince 2008 vydalo cenový předpis 1/2009/FAR o regulaci cen zdravotní péče a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 7/2008 ze dne 28. prosince 2008 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2009.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 34/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 34/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 28. 1. 2009, částka 8/2009
34
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 16. ledna 2009
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 27. června 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
TVOROVICE| Prostějov| Olomoucký
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Vyhláška č. 32/2009 Sb. | Vyhláška č. 32/2009 Sb.
Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí dosažení severního pólu
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 4. 3. 2009, částka 8/2009
* § 1 - (1) Ke 100. výročí dosažení severního pólu se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). Její vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je portrét polárníka Roberta Pearyho. Na mezikruží je při levém a spodním okraji dvousetkoruny v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při pravém okraji dvousetkoruny označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžn
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. března 2009. k vyhlášce č. 32/2009 Sb.
Aktuální znění od 4. 3. 2009
32
VYHLÁŠKA
ze dne 7. ledna 2009
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí dosažení severního pólu
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Ke 100. výročí dosažení severního pólu se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). Její vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je portrét polárníka Roberta Pearyho. Na mezikruží je při levém a spodním okraji dvousetkoruny v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při pravém okraji dvousetkoruny označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Mezi názvem státu a označením nominální hodnoty mince je logo Mezinárodního polárního roku, v jehož rámci mince vychází. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístněna pod portrétem polárníka.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je na pozadí symbolického zobrazení severního pólu arktická výprava se psy, nad níž je polární záře. Na mezikruží je při levém a spodním okraji dvousetkoruny neuzavřený opis „DOSAŽENÍ SEVERNÍHO PÓLU“ a při pravém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1909 - 2009“. Mezi postavou prvního polárníka a letopočty jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, akademického sochaře Jiřího Věnečka, které jsou tvořeny spojenými písmeny „jv“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. března 2009.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 32/2009 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí dosažení severního pólu
(lícní a rubová strana)
12kB
12kB |
Vyhláška č. 31/2009 Sb. | Vyhláška č. 31/2009 Sb.
Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun u příležitosti konání FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 18. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - (1) U příležitosti konání FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). Její vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je logo FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. Po obvodu dvousetkoruny je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvo
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. února 2009. k vyhlášce č. 31/2009 Sb.
Aktuální znění od 18. 2. 2009
31
VYHLÁŠKA
ze dne 7. ledna 2009
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun u příležitosti konání FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
U příležitosti konání FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). Její vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je logo FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. Po obvodu dvousetkoruny je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístněna pod logem mistrovství.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je kompozice skokanů na lyžích v pravé části dvousetkoruny a běžců na lyžích v levé části. Pod kompozicí je ve dvou řádcích nápis „FIS MISTROVSTVÍ SVĚTA V KLASICKÉM LYŽOVÁNÍ“. Při horním okraji dvousetkoruny je letopočet „2009“. Při spodním okraji dvousetkoruny jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, Davida Čermáka, které jsou tvořeny spojenými písmeny „ČD“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. února 2009.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 31/2009 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny u příležitosti konání FIS mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
(lícní a rubová strana)
7kB
10kB |
Vyhláška č. 30/2009 Sb. | Vyhláška č. 30/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* Čl. I - Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb.,
* Čl. II - Zrušuje se:
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2009
30
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009,
kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) a § 90 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb., vyhlášky č. 267/2007 Sb., vyhlášky č. 60/2008 Sb. a vyhlášky č. 75/2008 Sb., se mění takto:
V příloze č. V se slova „Boubínský prales PT Horní Vltavice, Včelná p. B. + Výnos MŠVU č. 2.224/58 (15. 1. 1958), Dářko ZR Radostín u Vojnova Městce, Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933), Novozámecký rybník CL Jestřebí, Zahrádky Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933), Klokočka MB Bělá p. B. + Výnos MK č. 18.830/56 (14. 1. 1956), Peklo CL Kvítkov, Zahrádky, Sosnová Výnos MKI č. 13.903/67 (18. 11. 1967), Swamp CL Doksy Výnos MK ČSR č. 17.976/72 (29. 12. 1972), Šejval PU Radhošť Vyhláška ONV Pardubice (12. 5. 1982), Holina CH Lázně Kynžvart, Valy u Mar. Lázní Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990), Modlivý důl RK Potštejn + Výnos MK č. 2.783/56 (4. 7. 1956) a U Houkvice RK Petrovice n. Orlicí + Výnos MK č. 45.964/54 (5. 8. 1954)“ zrušují.
Čl. II
Zrušuje se:
1.
Příloha č. XXIX výnosu Ministerstva kultury ČSR č. 17.094/87-VI/2, o vyhlášení ochrany některých státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť, ze dne 21. prosince 1987.
2.
Výnos Ministerstva kultury ČSR č. 17.976/72, o zřízení chráněné studijní plochy „Swamp“, ze dne 29. prosince 1972.
3.
Výnos Ministerstva školství a kultury č. 2.783/56, o zřízení státní přírodní rezervace „Modlivý důl“, ze dne 4. července 1956.
4.
Výnos Ministerstva kultury č. 26.374/54 – IX, o zřízení rezervace „U Glorietu“, ze dne 5. června 1954.
5.
Výnos Ministerstva kultury č. 45.964/54 – IX, o zřízení rezervace „U Houkvice“, ze dne 5. srpna 1954.
6.
Výnos Ministerstva školství a kultury č. 2.224/58 – D/1, o novém vyhlášení a rozšíření státní přírodní rezervace „Boubínský prales“, ze dne 15. ledna 1958.
7.
Výnos Ministerstva kultury č. 18.830/55, o zřízení státní přírodní rezervace „Klokočka“, ze dne 14. ledna 1956.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r. |
Vyhláška č. 29/2009 Sb. | Vyhláška č. 29/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* Čl. I - Vyhláška č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímansk
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2009
29
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009,
kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 90 odst. 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění vyhlášky č. 395/1992 Sb., vyhlášky č. 432/2000 Sb. a vyhlášky č. 266/2007 Sb., se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se slovo „Holina,“ zrušuje.
2.
V § 1 odst. 1 se slovo „Holina,“ zrušuje.
3.
V § 1 odst. 3 se písmeno g) zrušuje a dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena g) až n).
4.
Příloha č. 7 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r. |
Vyhláška č. 28/2009 Sb. | Vyhláška č. 28/2009 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Boubínský prales a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 28/2009 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 28/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
28
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Boubínský prales a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Boubínský prales (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Předmětem ochrany jsou přirozené lesní porosty 5. až 8. vegetačního stupně v masivu Boubína s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů tvořené především kyselými, klenovými a jeřábovými smrčinami (asociací Piceetum acidophillum, Acereto-Piceetum humidum, Piceetum saxatile, Sorbeto-Piceetum), kyselými, svěžími a vlhkými bukovými smrčinami (asociací Fageto-Piceetum mesotrophicum, Fageto-Piceetum lapidosum acidophyllum, Fageto-Piceetum humidum acerosum, Fageto-Piceetum acidophyllum) a klenosmrkovými, svěžími a vlhkými smrkovými bučinami (asociací Aceri-Piceeto-Fagetum lapidosum, Piceeto-Fagetum acerosum deluvium, Piceeto-Fagetum mesotrophicum, Piceeto-Fagetum humidum fraxinosum) majícími z části charakter původního pralesa. Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Šumava a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
§ 2
Vymezení národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje v katastrálních územíchkatastrálních územích Včelná pod Boubínem a Horní Vltavice. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3),
b)
zřizovat myslivecká nebo rybářská zařízení.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 28/2009 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní rezervace Boubínský prales
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
49001812451| 805639,02| 1159869,30| 1
49001812450| 805480,70| 1159903,52| 2
49001812449| 805285,37| 1159949,07| 3
49001812448| 805098,52| 1159793,80| 4
49001812447| 804971,56| 1159696,23| 5
49001812446| 804834,98| 1159631,03| 6
49001812445| 804784,80| 1159608,02| 7
49001812444| 804774,02| 1159608,07| 8
49001812464| 804719,84| 1159714,10| 9
49001811965| 804689,29| 1159774,53| 10
49001811723| 804633,96| 1159882,26| 11
49001811832| 804631,80| 1159886,47| 12
49001811966| 804536,86| 1160069,67| 13
49001811979| 804449,12| 1160238,70| 14
49001811980| 804360,13| 1160414,00| 15
49001811981| 804292,29| 1160544,71| 16
49001811982| 804252,86| 1160620,26| 17
49001811983| 804121,31| 1160587,05| 18
49001811030| 803994,92| 1160555,70| 19
49001810908| 803986,66| 1160553,52| 20
49001810909| 803857,88| 1160520,70| 21
49001810910| 803838,96| 1160518,14| 22
49001810911| 803818,04| 1160521,35| 23
49001810912| 803722,89| 1160560,20| 24
49001810913| 803625,15| 1160596,83| 25
49001810914| 803590,27| 1160601,19| 26
49001810915| 803566,44| 1160612,19| 27
49001810916| 803546,03| 1160625,27| 28
49001810917| 803512,25| 1160640,53| 29
49001810918| 803496,62| 1160642,04| 30
49001810919| 803510,41| 1160612,88| 31
49001810920| 803588,99| 1160456,37| 32
49001810921| 803479,33| 1160429,97| 33
49001810922| 803288,59| 1160382,86| 34
49001810923| 803153,62| 1160349,15| 35
49001810924| 803059,15| 1160325,86| 36
49001811551| 803019,80| 1160316,15| 37
49001811583| 803016,39| 1160315,32| 38
49001810944| 803007,38| 1160313,15| 39
49001810945| 802830,88| 1160269,76| 40
49001810946| 802642,74| 1160224,86| 41
49001810947| 802500,20| 1160190,21| 42
49001810806| 802369,21| 1160158,56| 43
49001810807| 802405,33| 1160124,26| 44
49001810808| 802415,70| 1160104,51| 45
49001810809| 802438,16| 1159924,37| 46
49001810810| 802452,95| 1159863,18| 47
49001810811| 802533,21| 1159705,28| 48
49001810812| 802622,42| 1159529,53| 49
49001810813| 802702,27| 1159376,49| 50
49001810814| 802757,73| 1159272,00| 51
49001810815| 802787,47| 1159231,65| 52
49001810816| 802808,25| 1159210,02| 53
49001810817| 802964,51| 1159079,05| 54
49001810818| 803005,97| 1159043,56| 55
49001810819| 803012,60| 1159007,86| 56
49001810820| 803000,10| 1158919,00| 57
49001810821| 803000,15| 1158893,21| 58
49001810822| 802999,23| 1158824,23| 59
49001810823| 803078,62| 1158632,08| 60
49001810962| 803033,91| 1158613,27| 61
49001810963| 802939,56| 1158616,80| 62
49001810964| 802898,22| 1158616,47| 63
49001810965| 802829,41| 1158605,64| 64
49001811630| 802747,80| 1158596,22| 65
49001811631| 802674,89| 1158585,99| 66
49001811101| 802607,16| 1158577,92| 67
191000749301| 802603,23| 1158565,93| 68
191000749292| 802599,25| 1158559,94| 69
191000749274| 802579,07| 1158502,40| 70
191000749271| 802576,12| 1158491,68| 71
191000749268| 802575,32| 1158487,70| 72
191000749262| 802572,12| 1158477,96| 73
191000749454| 802713,06| 1158353,58| 74
191000749465| 802719,34| 1158348,10| 75
191000749479| 802732,96| 1158336,66| 76
191000749544| 802800,28| 1158277,63| 77
191000749614| 802938,53| 1158153,63| 78
191000770013| 803105,29| 1158004,06| 79
191000749735| 803117,45| 1157994,98| 80
191000770014| 803170,72| 1157947,22| 81
191000770015| 803112,04| 1157904,69| 82
191000770021| 803036,85| 1157861,43| 83
191000770016| 802884,96| 1157695,34| 84
191000770017| 802864,18| 1157669,88| 85
191000749631| 802884,56| 1157522,31| 86
191000770018| 802901,44| 1157374,18| 87
191000770019| 802914,67| 1157278,25| 88
191000770020| 802984,85| 1156999,34| 89
191000749777| 803076,51| 1156954,65| 90
191000749802| 803130,08| 1156920,35| 91
191000749852| 803258,36| 1156860,01| 92
191000760036| 803478,61| 1156820,12| 93
191000760051| 803523,13| 1156831,63| 94
191000760104| 803609,65| 1156842,77| 95
191000760162| 803781,35| 1156890,36| 96
191000760205| 803953,13| 1156937,98| 97
191000760212| 803982,92| 1156946,76| 98
49001812602| 804178,41| 1157089,66| 99
49001812603| 804258,43| 1157153,40| 100
49001812604| 804307,28| 1157205,26| 101
49001812605| 804341,37| 1157249,79| 102
49001812606| 804469,15| 1157398,12| 103
49001812607| 804585,00| 1157527,66| 104
49001812608| 804693,23| 1157643,97| 105
49001812631| 804699,54| 1157650,55| 106
49001812632| 804789,10| 1157755,47| 107
49001812609| 804793,04| 1157759,95| 108
49001812610| 804751,23| 1157763,55| 109
49001812611| 804711,42| 1157773,76| 110
49001812612| 804751,78| 1157888,07| 111
49001812613| 804751,36| 1157965,13| 112
49001812614| 804747,81| 1158021,96| 113
49001812615| 804755,11| 1158064,12| 114
49001812616| 804798,26| 1158127,94| 115
49001812617| 804818,70| 1158234,13| 116
49001812618| 804802,65| 1158313,99| 117
49001812619| 804848,94| 1158434,64| 118
49001812620| 804839,69| 1158626,20| 119
49001812621| 804835,57| 1158709,63| 120
49001812622| 804847,87| 1158848,85| 121
49001812623| 804917,19| 1159050,09| 122
49001812624| 805000,09| 1159173,10| 123
49001812625| 804988,50| 1159280,92| 124
49001812626| 805021,38| 1159369,96| 125
49001812627| 805203,34| 1159521,32| 126
49001812628| 805343,41| 1159644,71| 127
49001812633| 805389,80| 1159682,63| 128
49001812629| 805479,26| 1159750,40| 129
49001812630| 805555,84| 1159824,20| 130
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 28/2009 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Boubínský prales
29.9MB
1)
Příloha č. 187 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 27/2009 Sb. | Vyhláška č. 27/2009 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Klokočka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení národní přírodní památky
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Ochranné pásmo
* § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 27/2009 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 27/2009 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 27/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
27
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009
o vyhlášení Národní přírodní památky Klokočka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Klokočka (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Předmětem ochrany je slatinná louka a mokřadní olšina tvořící biotopbiotop vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů včetně populací popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) a vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana). Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Klokočka a které se nacházejí na území národní přírodní památky.
§ 2
Vymezení národní přírodní památky
Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje v katastrálním územíkatastrálním území Malá Bělá a Bělá pod Bezdězem. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3),
b)
skladovat dřevo nebo jiné materiály, a to i přechodně,
c)
zřizovat myslivecká zařízení.
§ 4
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Malá Bělá. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění ochranného pásma národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 27/2009 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Klokočka
Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní památky Klokočka
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
1| 703323,01| 1002260,16| 1
2| 703346,22| 1002231,95| 2
3| 703381,55| 1002203,05| 3
4| 703414,73| 1002205,02| 4
5| 703423,27| 1002205,53| 5
6| 703478,27| 1002193,62| 6
7| 703598,28| 1002269,89| 7
8| 703649,03| 1002339,78| 8
9| 703649,25| 1002385,42| 9
10| 703657,36| 1002421,10| 10
11| 703627,01| 1002467,71| 11
12| 703617,31| 1002475,33| 12
13| 703515,59| 1002354,58| 13
14| 703507,52| 1002345,01| 14
15| 703512,79| 1002332,09| 15
16| 703509,77| 1002306,30| 16
17| 703490,84| 1002296,26| 17
18| 703471,87| 1002280,66| 18
19| 703458,36| 1002285,08| 19
20| 703440,29| 1002273,99| 20
21| 703423,11| 1002269,73| 21
22| 703395,07| 1002273,12| 22
23| 703389,89| 1002280,89| 23
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 27/2009 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Klokočka
Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Klokočka
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
14| 703507,52| 1002345,01| 1
15| 703512,79| 1002332,09| 2
16| 703509,77| 1002306,30| 3
17| 703490,84| 1002296,26| 4
18| 703471,87| 1002280,66| 5
19| 703458,36| 1002285,08| 6
20| 703440,29| 1002273,99| 7
21| 703423,11| 1002269,73| 8
22| 703395,07| 1002273,12| 9
23| 703389,89| 1002280,89| 10
24| 703417,37| 1002288,55| 11
25| 703427,78| 1002274,75| 12
26| 703453,35| 1002291,44| 13
27| 703446,56| 1002307,70| 14
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 27/2009 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Klokočka a jejího ochranného pásma
21.3MB
1)
Příloha č. 47 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 26/2009 Sb. | Vyhláška č. 26/2009 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Dářko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 26/2009 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 26/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
26
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Dářko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Dářko (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Předmětem ochrany jsou přirozené rašelinné ekosystémyekosystémy přechodového vrchoviště, představované především blatkovými bory a rašelinnými smrčinami a ekosystémyekosystémy minerotrofních ostřicových a bezkolencových luk s fragmenty smilkových trávníků přecházejících do opukových strání se společenstvy širokolistých suchých trávníků s bohatým výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Dářská rašeliniště a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
§ 2
Vymezení národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území krajeúzemí kraje Vysočina v katastrálním územíkatastrálním území Radostín u Vojnova Městce. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3),
b)
zřizovat myslivecká zařízení,
c)
skladovat dřevo nebo jiné materiály, a to i přechodně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 26/2009 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální(S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Dářko
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
234001570062| 644923,88| 1105913,25| 1
234001570061| 644983,60| 1105922,43| 2
234001570060| 645031,70| 1105935,98| 3
234001570059| 645113,65| 1105957,40| 4
234001570058| 645186,35| 1105987,18| 5
234001570056| 645240,62| 1106006,45| 6
234001570057| 645281,15| 1106011,04| 7
234001570054| 645310,57| 1106023,81| 8
234001570055| 645375,93| 1106010,78| 9
234001570053| 645426,46| 1105999,06| 10
234001570052| 645496,15| 1105972,00| 11
234001570048| 645523,55| 1105962,98| 12
234001570049| 645540,84| 1105961,04| 13
234001570050| 645560,64| 1105965,84| 14
234001570047| 645607,57| 1105968,45| 15
234001570045| 645536,15| 1106049,77| 16
234001570046| 645694,18| 1106009,81| 17
234001570029| 645841,70| 1105971,95| 18
234001570031| 645850,02| 1105954,79| 19
234001570030| 645860,79| 1105923,87| 20
234001570028| 645887,23| 1105885,32| 21
234001570027| 645918,80| 1105822,87| 22
234001570026| 645937,69| 1105706,46| 23
234001570025| 645965,90| 1105548,43| 24
234001570024| 645988,54| 1105514,97| 25
234001570023| 645995,17| 1105450,20| 26
234001570022| 646004,81| 1105416,32| 27
234001570021| 646003,93| 1105390,80| 28
234001570020| 645984,55| 1105368,57| 29
234001570015| 645917,81| 1105307,93| 30
234001570016| 645896,46| 1105329,54| 31
234001570017| 645875,14| 1105314,00| 32
234001570018| 645846,71| 1105325,04| 33
234001570019| 645798,40| 1105274,89| 34
234001570118| 645727,56| 1105215,87| 35
234001730097| 645721,51| 1105210,83| 36
234001730070| 645700,19| 1105193,07| 37
234001730061| 645677,10| 1105118,42| 38
234001860001| 645659,36| 1105098,99| 39
234001860002| 645655,92| 1105097,91| 40
234000910091| 645571,39| 1105148,98| 41
234000910084| 645535,57| 1105169,73| 42
234000910085| 645516,08| 1105178,37| 43
234001860004| 645517,88| 1105184,42| 44
234001860010| 645486,50| 1105194,73| 45
234001860011| 645451,76| 1105189,60| 46
234001860012| 645420,54| 1105192,29| 47
234001860009| 645399,00| 1105222,16| 48
234001860008| 645366,15| 1105232,21| 49
234001860007| 645329,02| 1105229,12| 50
234001860006| 645318,87| 1105230,55| 51
234001860005| 645302,96| 1105238,78| 52
234001860013| 645256,36| 1105270,83| 53
234001730082| 645268,12| 1105295,76| 54
234000000001| 645223,38| 1105323,87| 55
234001730088| 645172,14| 1105344,30| 56
234001730089| 645163,03| 1105348,00| 57
234001730090| 645145,55| 1105329,78| 58
234001730094| 645135,59| 1105319,39| 59
234000000002| 645114,29| 1105322,18| 60
234000000003| 645112,32| 1105331,64| 61
234000000004| 645099,02| 1105330,31| 62
234000000005| 645090,82| 1105358,64| 63
234001730092| 645081,19| 1105392,47| 64
234001730093| 645081,50| 1105420,17| 65
234001570085| 645024,32| 1105618,35| 66
234001570080| 644973,29| 1105769,53| 67
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 26/2009 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Dářko
13.9MB
1)
Příloha č. 484 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 25/2009 Sb. | Vyhláška č. 25/2009 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Swamp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení národní přírodní památky
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Ochranné pásmo
* § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 25/2009 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 25/2009 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 25/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
25
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009
o vyhlášení Národní přírodní památky Swamp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Swamp (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Předmětem ochrany je slatinné a přechodové rašeliniště s četnými vodními plochami tvořící biotopbiotop vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů včetně populací hrotnosemenky hnědé (Rhynchospora fusca) a leknínu bělostného (Nymphaea candida). Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Jestřebsko - Dokesko a které se nacházejí na území národní přírodní památky.
§ 2
Vymezení národní přírodní památky
Národní přírodní památka se rozkládá na území Libereckého kraje v katastrálním územíkatastrálním území Doksy u Máchova jezera. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3),
b)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního materiálu stejného geologického původu,
c)
skladovat dřevo nebo jiné materiály, a to i přechodně,
d)
zřizovat myslivecká zařízení.
§ 4
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Libereckého kraje v katastrálním územíkatastrálním území Doksy u Máchova jezera. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění ochranného pásma národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 25/2009 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Swamp
Geometrický obrazec č. 1 (severní zátoka) – hranice Národní přírodní památky Swamp
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
17023550224| 719481,41| 989589,93| 1
17023550223| 719472,25| 989523,91| 2
17023550222| 719498,54| 989522,51| 3
17023550221| 719488,08| 989475,63| 4
17023550220| 719471,86| 989444,87| 5
17023550219| 719461,50| 989416,50| 6
17023550218| 719451,35| 989396,87| 7
17023550217| 719471,17| 989366,52| 8
17023550216| 719491,28| 989388,34| 9
17023550215| 719555,61| 989305,92| 10
17023550214| 719571,37| 989286,46| 11
17023550213| 719600,67| 989244,88| 12
17023550212| 719612,14| 989230,00| 13
17004940007| 719614,82| 989226,77| 14
17004940008| 719582,09| 989212,06| 15
17023550211| 719629,66| 989152,72| 16
17023550210| 719633,27| 989135,69| 17
17023550209| 719579,63| 989052,97| 18
17023550208| 719493,86| 989167,53| 19
17023550207| 719482,59| 989168,16| 20
17023550206| 719480,80| 989171,75| 21
17023550130| 719450,08| 989197,64| 22
17023554034| 719414,28| 989174,80| 23
17023550234| 719399,71| 989165,50| 24
17023550233| 719404,31| 989150,39| 25
17023550205| 719431,33| 989110,52| 26
17023550204| 719464,59| 989059,38| 27
17023550310| 719419,54| 988986,87| 28
17023550308| 719361,79| 988894,45| 29
17023550306| 719400,81| 988861,16| 30
17023550302| 719443,89| 988824,92| 31
17023550304| 719434,14| 988790,30| 32
17023550128| 719458,64| 988775,73| 33
17023550126| 719442,57| 988759,09| 34
17023550124| 719394,87| 988768,12| 35
17023550122| 719281,46| 988788,57| 36
17023550203| 719174,08| 988806,01| 37
17023550202| 719164,19| 988816,41| 38
17023550201| 719158,15| 988828,88| 39
17023550120| 719219,79| 988875,21| 40
17023550118| 719239,14| 988917,34| 41
17023550116| 719233,05| 988953,47| 42
17023550114| 719213,45| 988982,21| 43
17023550112| 719175,63| 989028,78| 44
17023550110| 719064,24| 989074,12| 45
17023550108| 719071,98| 989097,73| 46
17023550106| 719069,68| 989123,92| 47
17023550104| 719043,00| 989138,86| 48
17023550102| 719041,26| 989155,49| 49
17023550100| 719030,89| 989196,18| 50
17023550098| 719049,60| 989213,36| 51
17023550096| 719104,35| 989262,69| 52
17023550078| 719112,72| 989285,02| 53
17023550076| 719125,10| 989341,40| 54
17023550074| 719127,61| 989344,81| 55
17023550060| 719139,40| 989347,89| 56
17023550057| 719158,81| 989352,98| 57
17023550056| 719176,29| 989357,60| 58
17023550227| 719189,87| 989361,09| 59
17023550228| 719190,72| 989357,77| 60
17023550046| 719211,51| 989362,79| 61
17023550044| 719215,37| 989363,73| 62
17023550230| 719228,57| 989366,91| 63
17023550229| 719213,44| 989417,52| 64
17023550042| 719163,46| 989421,47| 65
17009950011| 719117,41| 989425,41| 66
17023550225| 719091,12| 989479,05| 67
17023550226| 719095,45| 989500,55| 68
17023550032| 719127,57| 989517,70| 69
17023550030| 719139,90| 989524,29| 70
Geometrický obrazec č. 2 (východní zátoka) – hranice Národní přírodní památky Swamp
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
17020720002| 718163,30| 990952,43| 1
17020720001| 718138,23| 990881,53| 2
17020720062| 718136,87| 990878,20| 3
17020720066| 718124,45| 990883,11| 4
17020720067| 718084,07| 990898,65| 5
17020720068| 718057,28| 990902,64| 6
17020720069| 718052,57| 990903,36| 7
17020720070| 718029,13| 990908,41| 8
17020720071| 718017,92| 990914,17| 9
17020720072| 718013,55| 990916,21| 10
17020720073| 717979,70| 990943,39| 11
17020720074| 717968,23| 990966,20| 12
17020720075| 717963,48| 990984,89| 13
17020720076| 717958,27| 991015,98| 14
17020720077| 717948,19| 991042,33| 15
17020720078| 717941,81| 991077,19| 16
17020720063| 717943,25| 991092,96| 17
17020720061| 717940,77| 991093,41| 18
17020720004| 717932,48| 991082,80| 19
17020720003| 717910,50| 991043,10| 20
17020720053| 717823,93| 991106,28| 21
17020720054| 717810,72| 991048,56| 22
17020720057| 717637,75| 991187,35| 23
17020720056| 717679,04| 991258,45| 24
17020720055| 717738,38| 991309,96| 25
17020720058| 717790,82| 991320,72| 26
17020720059| 717833,90| 991353,92| 27
17020720082| 717878,89| 991347,45| 28
17020720081| 717900,99| 991344,28| 29
17020720006| 717907,73| 991344,35| 30
17020720005| 717935,55| 991357,29| 31
17020720080| 717924,71| 991389,48| 32
17020720083| 717910,65| 991399,52| 33
17020720084| 717882,86| 991421,88| 34
17020720085| 717824,02| 991465,85| 35
17020720086| 717760,74| 991515,68| 36
17020720087| 717809,14| 991588,68| 37
17020720088| 717819,02| 991603,30| 38
17020720014| 717872,80| 991682,92| 39
17020720089| 717876,84| 991688,90| 40
17020720090| 717839,06| 991726,03| 41
17020720091| 717804,90| 991760,56| 42
17020720016| 717768,81| 991754,95| 43
17020720018| 717723,23| 991771,13| 44
17020720019| 717682,18| 991786,16| 45
17020720020| 717639,57| 991783,24| 46
17020720021| 717540,54| 991795,07| 47
17020720022| 717490,49| 991816,58| 48
17020720060| 717489,21| 991818,53| 49
17023540016| 717486,30| 991822,85| 50
17023540015| 717492,73| 991826,36| 51
17023540014| 717494,62| 991831,23| 52
17023540013| 717488,11| 991831,73| 53
17023540012| 717485,49| 991835,21| 54
17023540011| 717486,07| 991840,90| 55
17023540010| 717505,17| 991856,78| 56
17023540009| 717518,27| 991855,78| 57
17023540008| 717502,69| 991865,93| 58
17023540007| 717476,18| 991894,56| 59
17023540006| 717465,78| 991904,37| 60
17023540005| 717402,58| 991929,12| 61
17023540004| 717403,81| 991935,96| 62
17023540002| 717401,82| 991938,72| 63
17023540003| 717517,28| 991937,44| 64
17023540001| 717617,27| 991936,34| 65
17020720023| 717617,23| 991935,37| 66
17020720024| 717746,70| 991914,46| 67
17020720025| 717788,54| 991980,18| 68
17020720026| 717817,56| 991925,94| 69
17020720079| 717831,93| 991898,24| 70
17020720027| 717856,64| 991850,61| 71
17020720065| 717870,37| 991837,45| 72
17020720064| 717877,17| 991831,11| 73
17020720028| 717932,20| 991782,58| 74
17020720029| 718009,32| 991778,38| 75
17020720030| 718031,32| 991757,58| 76
17020720031| 718064,83| 991721,18| 77
17020720032| 718105,50| 991701,14| 78
17020720033| 718148,11| 991687,57| 79
17020720034| 718180,28| 991665,67| 80
17020720035| 718193,45| 991642,31| 81
17020720036| 718234,99| 991606,98| 82
17020720037| 718269,30| 991587,99| 83
17020720038| 718294,35| 991631,59| 84
17020720092| 718301,44| 991644,88| 85
17020720093| 718312,51| 991635,26| 86
17020720094| 718312,54| 991633,77| 87
17020720095| 718332,12| 991614,22| 88
17020720096| 718341,62| 991599,07| 89
17020720097| 718382,93| 991562,95| 90
17020720098| 718401,91| 991553,09| 91
17020720099| 718370,56| 991510,92| 92
17020720100| 718364,61| 991462,50| 93
17020720101| 718406,04| 991438,16| 94
17020720102| 718452,96| 991408,07| 95
17020720103| 718526,37| 991333,01| 96
17020720104| 718549,89| 991298,71| 97
17020720105| 718558,76| 991261,97| 98
17020720045| 718562,77| 991242,06| 99
17020720106| 718563,65| 991237,71| 100
17020720107| 718551,32| 991199,09| 101
17020720108| 718544,51| 991194,04| 102
17020720109| 718539,18| 991198,34| 103
17020720110| 718539,25| 991206,69| 104
17020720111| 718524,35| 991206,57| 105
17020720112| 718498,91| 991209,73| 106
17020720113| 718459,82| 991215,93| 107
17020720046| 718454,69| 991217,17| 108
17020720052| 718409,08| 991241,48| 109
17020720051| 718378,26| 991249,59| 110
17020720050| 718367,23| 991237,91| 111
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 25/2009 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Swamp
Geometrický obrazec č. 3 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Swamp
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
1| 719481,41| 989589,93| 1
2| 719139,90| 989524,29| 2
3| 719127,57| 989517,70| 3
4| 719095,45| 989500,55| 4
5| 719100,92| 989526,15| 5
6| 719105,32| 989549,64| 6
7| 719019,23| 989626,08| 7
8| 719032,36| 989674,09| 8
9| 718977,94| 989710,46| 9
10| 718917,87| 989843,16| 10
11| 718862,62| 989943,82| 11
12| 718817,80| 990061,51| 12
13| 718753,58| 990136,78| 13
14| 718739,67| 990151,68| 14
15| 718729,12| 990158,38| 15
16| 718714,53| 990166,76| 16
17| 718711,75| 990168,44| 17
18| 718666,10| 990194,74| 18
19| 718640,26| 990242,76| 19
20| 718626,64| 990268,03| 20
21| 718592,43| 990349,07| 21
22| 718583,61| 990370,02| 22
23| 718586,99| 990371,50| 23
24| 718584,98| 990376,08| 24
25| 718581,60| 990374,60| 25
26| 718579,76| 990379,47| 26
27| 718578,27| 990382,88| 27
28| 718573,29| 990394,27| 28
29| 718522,05| 990419,31| 29
30| 718510,19| 990413,57| 30
31| 718508,26| 990412,66| 31
32| 718509,85| 990415,16| 32
33| 718512,43| 990419,57| 33
34| 718503,56| 990425,38| 34
35| 718499,25| 990418,72| 35
36| 718500,00| 990418,17| 36
37| 718493,50| 990408,24| 37
38| 718495,46| 990406,81| 38
39| 718494,58| 990405,66| 39
40| 718455,61| 990444,67| 40
41| 718449,83| 990449,80| 41
42| 718424,08| 990483,93| 42
43| 718379,93| 990536,13| 43
44| 718378,90| 990542,42| 44
45| 718372,73| 990580,15| 45
46| 718379,52| 990700,45| 46
47| 718369,31| 990707,61| 47
48| 718359,34| 990714,31| 48
49| 718339,28| 990728,22| 49
50| 718319,10| 990741,17| 50
51| 718257,20| 990781,11| 51
52| 718237,93| 990794,91| 52
53| 718196,02| 990873,35| 53
54| 718190,82| 990893,61| 54
55| 718170,87| 990944,27| 55
56| 718163,30| 990952,43| 56
57| 718367,23| 991237,91| 57
58| 718378,26| 991249,59| 58
59| 718409,08| 991241,48| 59
60| 718454,69| 991217,17| 60
61| 718459,82| 991215,93| 61
62| 718463,53| 991197,35| 62
63| 718509,04| 991176,21| 63
64| 718543,71| 991144,00| 64
65| 718569,10| 991113,21| 65
66| 718620,17| 991112,18| 66
67| 718632,25| 991073,82| 67
68| 718668,07| 991056,72| 68
69| 718672,82| 991044,07| 69
70| 718699,34| 991040,65| 70
71| 718722,92| 991030,84| 71
72| 718745,38| 991021,02| 72
73| 718743,03| 991016,00| 73
74| 718763,19| 991005,81| 74
75| 718765,76| 991011,47| 75
76| 718757,63| 991014,28| 76
77| 718787,63| 991009,10| 77
78| 718814,01| 991020,16| 78
79| 718814,93| 991020,55| 79
80| 718871,47| 991026,84| 80
81| 718890,42| 991033,99| 81
82| 718914,47| 991023,38| 82
83| 718930,15| 991022,55| 83
84| 718946,80| 991026,30| 84
85| 718952,43| 991027,46| 85
86| 718954,56| 991029,55| 86
87| 718977,21| 991052,67| 87
88| 719005,10| 991080,25| 88
89| 719028,65| 991097,02| 89
90| 719050,69| 991113,77| 90
91| 719083,18| 991137,78| 91
92| 719106,62| 991171,48| 92
93| 719125,79| 991208,28| 93
94| 719135,39| 991215,52| 94
95| 719146,11| 991249,56| 95
96| 719141,53| 991290,31| 96
97| 719141,67| 991327,10| 97
98| 719141,60| 991400,40| 98
99| 719135,09| 991448,07| 99
100| 719109,38| 991472,11| 100
101| 719098,43| 991507,36| 101
102| 719096,52| 991511,81| 102
103| 719093,57| 991513,96| 103
104| 719089,28| 991516,39| 104
105| 719064,26| 991511,06| 105
106| 719047,83| 991516,24| 106
107| 719021,53| 991537,29| 107
108| 718993,07| 991548,69| 108
109| 718974,14| 991566,64| 109
110| 718963,69| 991584,96| 110
111| 718940,59| 991605,62| 111
112| 718919,21| 991631,39| 112
113| 718909,13| 991692,06| 113
114| 718884,36| 991767,52| 114
115| 719081,65| 991744,95| 115
116| 719096,35| 991743,13| 116
117| 719117,24| 991723,27| 117
118| 719168,51| 991604,72| 118
119| 719173,48| 991610,98| 119
120| 719176,83| 991608,24| 120
121| 719180,19| 991617,01| 121
122| 719183,86| 991618,26| 122
123| 719189,91| 991614,42| 123
124| 719199,95| 991620,99| 124
125| 719213,17| 991619,32| 125
126| 719249,71| 991627,81| 126
127| 719301,56| 991636,36| 127
128| 719324,09| 991619,23| 128
129| 719331,42| 991574,21| 129
130| 719331,64| 991572,60| 130
131| 719317,46| 991570,78| 131
132| 719330,54| 991525,88| 132
133| 719332,97| 991491,02| 133
134| 719321,23| 991474,19| 134
135| 719290,43| 991467,17| 135
136| 719290,21| 991466,21| 136
137| 719289,02| 991466,31| 137
138| 719286,57| 991466,58| 138
139| 719282,11| 991467,01| 139
140| 719280,75| 991456,51| 140
141| 719278,89| 991456,12| 141
142| 719279,31| 991452,52| 142
143| 719280,02| 991446,71| 143
144| 719280,31| 991444,35| 144
145| 719281,78| 991432,35| 145
146| 719282,51| 991426,41| 146
147| 719283,77| 991426,52| 147
148| 719284,86| 991414,66| 148
149| 719284,60| 991413,04| 149
150| 719284,52| 991412,00| 150
151| 719280,92| 991412,40| 151
152| 719282,85| 991395,10| 152
153| 719269,67| 991394,07| 153
154| 719270,86| 991381,34| 154
155| 719286,72| 991382,42| 155
156| 719288,10| 991359,49| 156
157| 719285,19| 991359,42| 157
158| 719285,15| 991360,38| 158
159| 719283,14| 991360,37| 159
160| 719283,16| 991356,34| 160
161| 719285,18| 991356,34| 161
162| 719285,18| 991357,13| 162
163| 719288,22| 991357,18| 163
164| 719290,75| 991321,69| 164
165| 719288,53| 991319,62| 165
166| 719288,46| 991320,74| 166
167| 719284,66| 991321,29| 167
168| 719285,16| 991313,49| 168
169| 719288,60| 991313,53| 169
170| 719288,67| 991315,97| 170
171| 719293,14| 991320,20| 171
172| 719293,98| 991319,33| 172
173| 719301,65| 991325,61| 173
174| 719301,01| 991327,21| 174
175| 719309,63| 991333,03| 175
176| 719321,37| 991339,47| 176
177| 719362,21| 991349,02| 177
178| 719399,81| 991371,38| 178
179| 719421,29| 991391,68| 179
180| 719434,19| 991411,93| 180
181| 719472,67| 991423,18| 181
182| 719511,45| 991432,11| 182
183| 719554,98| 991435,98| 183
184| 719581,95| 991429,47| 184
185| 719624,89| 991410,48| 185
186| 719643,87| 991390,28| 186
187| 719670,49| 991347,34| 187
188| 719665,67| 991345,64| 188
189| 719656,70| 991336,16| 189
190| 719665,50| 991324,56| 190
191| 719684,25| 991330,52| 191
192| 719690,39| 991323,23| 192
193| 719696,53| 991316,39| 193
194| 719699,60| 991301,98| 194
195| 719680,45| 991282,12| 195
196| 719684,05| 991272,36| 196
197| 719727,64| 991293,59| 197
198| 719737,70| 991302,32| 198
199| 719768,50| 991328,78| 199
200| 719809,40| 991293,00| 200
201| 719834,31| 991270,43| 201
202| 719873,40| 991235,00| 202
203| 719913,30| 991220,10| 203
204| 719951,90| 991209,30| 204
205| 719992,60| 991169,00| 205
206| 720010,00| 991095,60| 206
207| 720018,20| 991084,60| 207
208| 720019,94| 991081,80| 208
209| 720015,06| 991079,05| 209
210| 720018,43| 991072,86| 210
211| 720023,94| 991075,97| 211
212| 720059,61| 991023,65| 212
213| 720056,61| 990995,08| 213
214| 720065,91| 990968,14| 214
215| 720066,61| 990965,85| 215
216| 720072,91| 990955,26| 216
217| 720090,78| 990925,24| 217
218| 720208,82| 990718,01| 218
219| 720260,02| 990628,66| 219
220| 720283,26| 990647,69| 220
221| 720316,11| 990673,94| 221
222| 720363,21| 990567,50| 222
223| 720304,63| 990572,46| 223
224| 720267,24| 990575,02| 224
225| 720267,55| 990502,00| 225
226| 720261,85| 990493,11| 226
227| 720241,69| 990461,99| 227
228| 720210,51| 990381,02| 228
229| 720167,85| 990410,39| 229
230| 720136,63| 990377,72| 230
231| 720050,78| 990427,53| 231
232| 720020,88| 990442,27| 232
233| 719999,85| 990449,08| 233
234| 719967,63| 990457,89| 234
235| 719908,96| 990469,15| 235
236| 719887,21| 990465,90| 236
237| 719879,62| 990460,82| 237
238| 719877,25| 990453,75| 238
239| 719878,01| 990450,34| 239
240| 719869,17| 990434,23| 240
241| 719857,27| 990408,97| 241
242| 719812,06| 990321,54| 242
243| 719785,47| 990251,38| 243
244| 719790,65| 990220,44| 244
245| 719786,88| 990217,65| 245
246| 719778,65| 990213,41| 246
247| 719777,88| 990214,53| 247
248| 719775,49| 990213,25| 248
249| 719778,06| 990208,96| 249
250| 719780,44| 990210,28| 250
251| 719779,62| 990211,72| 251
252| 719787,96| 990216,39| 252
253| 719791,93| 990216,93| 253
254| 719798,46| 990199,30| 254
255| 719828,92| 990165,95| 255
256| 719846,13| 990124,32| 256
257| 719878,30| 990070,91| 257
258| 719895,68| 990055,27| 258
259| 719917,88| 990034,35| 259
260| 719959,24| 989983,57| 260
261| 719992,32| 989952,79| 261
262| 720011,69| 989939,72| 262
263| 720033,92| 989927,60| 263
264| 720051,22| 989914,48| 264
265| 720057,35| 989906,35| 265
266| 720064,81| 989901,02| 266
267| 720087,49| 989863,88| 267
268| 720092,07| 989859,19| 268
269| 720111,83| 989836,40| 269
270| 720114,10| 989830,03| 270
271| 720117,01| 989821,65| 271
272| 720118,43| 989775,40| 272
273| 720118,88| 989759,94| 273
274| 720113,65| 989741,00| 274
275| 720127,74| 989727,16| 275
276| 720176,51| 989775,70| 276
277| 720207,01| 989772,82| 277
278| 720209,06| 989769,52| 278
279| 720227,56| 989761,40| 279
280| 720237,54| 989761,20| 280
281| 720239,52| 989754,93| 281
282| 720245,82| 989756,76| 282
283| 720247,68| 989743,26| 283
284| 720249,83| 989742,72| 284
285| 720250,29| 989702,64| 285
286| 720246,59| 989672,14| 286
287| 720247,92| 989672,14| 287
288| 720251,62| 989679,84| 288
289| 720258,89| 989681,72| 289
290| 720265,52| 989681,44| 290
291| 720273,00| 989680,75| 291
292| 720279,84| 989672,21| 292
293| 720285,85| 989668,92| 293
294| 720296,96| 989665,14| 294
295| 720302,25| 989663,06| 295
296| 720306,48| 989662,19| 296
297| 720308,82| 989661,71| 297
298| 720311,23| 989661,47| 298
299| 720313,61| 989661,99| 299
300| 720314,54| 989661,84| 300
301| 720316,05| 989661,37| 301
302| 720311,41| 989654,16| 302
303| 720310,39| 989652,28| 303
304| 720319,57| 989646,47| 304
305| 720315,42| 989640,64| 305
306| 720305,90| 989648,15| 306
307| 720304,26| 989648,88| 307
308| 720292,28| 989630,58| 308
309| 720291,23| 989622,26| 309
310| 720288,44| 989612,22| 310
311| 720287,15| 989604,77| 311
312| 720286,72| 989602,85| 312
313| 720282,90| 989597,00| 313
314| 720278,37| 989600,39| 314
315| 720275,73| 989596,12| 315
316| 720280,00| 989592,80| 316
317| 720265,40| 989568,10| 317
318| 720252,14| 989547,28| 318
319| 720233,70| 989510,63| 319
320| 720225,74| 989488,57| 320
321| 720223,45| 989462,51| 321
322| 720202,79| 989463,96| 322
323| 720183,80| 989465,30| 323
324| 720173,93| 989462,71| 324
325| 720165,12| 989463,58| 325
326| 720167,89| 989472,67| 326
327| 720151,23| 989478,33| 327
328| 720137,30| 989484,57| 328
329| 720135,85| 989482,33| 329
330| 720125,67| 989485,75| 330
331| 720111,43| 989494,66| 331
332| 720102,47| 989496,95| 332
333| 720097,56| 989496,94| 333
334| 720082,83| 989502,74| 334
335| 720076,43| 989506,05| 335
336| 720064,18| 989512,71| 336
337| 720064,57| 989513,93| 337
338| 719973,62| 989540,71| 338
339| 719915,79| 989586,34| 339
340| 719887,80| 989575,60| 340
341| 719851,84| 989561,92| 341
342| 719826,19| 989558,94| 342
343| 719807,95| 989559,60| 343
344| 719781,84| 989563,47| 344
345| 719697,06| 989563,57| 345
346| 719679,53| 989566,05| 346
347| 719629,97| 989566,45| 347
348| 719597,01| 989569,17| 348
349| 719586,22| 989573,33| 349
350| 719575,04| 989589,15| 350
351| 719562,74| 989596,80| 351
352| 719544,11| 989601,28| 352
353| 719509,95| 989598,69| 353
Geometrický obrazec č. 4 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Swamp
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
358| 719139,40| 989347,89| 1
357| 719140,65| 989376,80| 2
356| 719134,86| 989389,27| 3
355| 719132,90| 989393,33| 4
354| 719117,41| 989425,41| 5
359| 719163,46| 989421,47| 6
360| 719213,44| 989417,52| 7
361| 719228,57| 989366,91| 8
362| 719215,37| 989363,73| 9
363| 719211,51| 989362,79| 10
364| 719190,72| 989357,77| 11
365| 719189,87| 989361,09| 12
366| 719176,29| 989357,60| 13
367| 719158,81| 989352,98| 14
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 25/2009 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Swamp a jejího ochranného pásma
30MB
1)
Příloha č. 359 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 24/2009 Sb. | Vyhláška č. 24/2009 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Peklo a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení národní přírodní památky
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 24/2009 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 24/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
24
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009
o vyhlášení Národní přírodní památky Peklo a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Peklo (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Předmětem ochrany je geomorfologicky cenné kaňonovité údolí Robečského potoka vytvořené ve svrchně křídových kvádrových pískovcích a komplex bažinných olšin a jasanových luhů tvořících biotopbiotop vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů, včetně početné populace bledule jarní (Leucojum vernum) v údolní nivě.
§ 2
Vymezení národní přírodní památky
Národní přírodní památka se rozkládá na území Libereckého kraje v katastrálních územíchkatastrálních územích Kvítkov u České Lípy, Sosnová u České Lípy a Zahrádky u České Lípy. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2),
b)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního materiálu stejného geologického původu,
c)
provádět značení horolezeckých terénů, umísťování nebo údržbu horolezeckých zařízení včetně osazování trvalých jisticích prostředků,
d)
provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s touto vyhláškou,
e)
vyznačovat cyklotrasy nebo turistické stezky,
f)
zřizovat myslivecká zařízení,
g)
rozdělávat ohně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 24/2009 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Peklo
Geometrický obrazec
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
1| 727525,14| 982113,72| 1
2| 727555,86| 982075,59| 2
3| 727593,65| 982029,80| 3
4| 727592,44| 982028,48| 4
5| 727604,54| 981985,94| 5
6| 727618,41| 981978,71| 6
7| 727614,99| 981972,00| 7
8| 727626,81| 981965,78| 8
9| 727630,32| 981972,45| 9
10| 727665,17| 981954,10| 10
11| 727664,67| 981953,12| 11
12| 727667,84| 981951,51| 12
13| 727668,34| 981952,49| 13
14| 727674,19| 981949,31| 14
15| 727712,79| 981956,24| 15
16| 727717,11| 981954,82| 16
17| 727719,68| 981961,19| 17
18| 727715,79| 981962,82| 18
19| 727713,63| 981967,45| 19
20| 727707,25| 981968,70| 20
21| 727696,92| 981999,84| 21
22| 727690,98| 982026,95| 22
23| 727707,81| 982049,44| 23
24| 727720,36| 982036,11| 24
25| 727739,28| 982002,79| 25
26| 727760,24| 981983,62| 26
27| 727777,05| 981996,42| 27
28| 727798,88| 982043,39| 28
29| 727811,10| 982080,52| 29
30| 727845,28| 982118,40| 30
31| 727876,42| 982151,90| 31
32| 727884,96| 982165,10| 32
33| 727912,96| 982178,86| 33
34| 727941,83| 982206,89| 34
35| 727964,81| 982225,46| 35
36| 727971,57| 982247,49| 36
37| 727982,06| 982262,60| 37
38| 727993,99| 982281,47| 38
39| 728011,38| 982314,09| 39
40| 728014,23| 982330,86| 40
41| 728026,85| 982360,01| 41
42| 728032,52| 982374,51| 42
43| 728054,43| 982381,11| 43
44| 728070,22| 982407,15| 44
45| 728068,79| 982422,54| 45
46| 728086,17| 982434,22| 46
47| 728101,73| 982445,39| 47
48| 728106,67| 982473,04| 48
49| 728127,46| 982491,12| 49
50| 728113,66| 982539,24| 50
51| 728109,11| 982569,95| 51
52| 728088,27| 982575,74| 52
53| 728078,87| 982597,98| 53
54| 728073,96| 982605,77| 54
55| 728074,14| 982610,85| 55
56| 728051,78| 982650,73| 56
57| 728035,85| 982676,04| 57
58| 728017,35| 982701,76| 58
59| 727972,74| 982731,94| 59
60| 727945,15| 982740,20| 60
61| 727912,10| 982751,63| 61
62| 727913,26| 982761,51| 62
63| 727934,00| 982777,48| 63
64| 727933,73| 982788,71| 64
65| 727923,05| 982801,14| 65
66| 727900,76| 982825,47| 66
67| 727885,39| 982842,90| 67
68| 727877,43| 982865,72| 68
69| 727882,35| 982879,83| 69
70| 727894,33| 982894,35| 70
71| 727907,93| 982903,24| 71
72| 727945,47| 982916,37| 72
73| 727970,26| 982932,39| 73
74| 727995,25| 982919,16| 74
75| 728037,61| 982907,35| 75
76| 728045,62| 982903,44| 76
77| 728061,32| 982875,19| 77
78| 728069,97| 982813,14| 78
79| 728069,11| 982806,09| 79
80| 728059,41| 982791,77| 80
81| 728051,18| 982787,03| 81
82| 728032,90| 982790,29| 82
83| 728030,27| 982777,79| 83
84| 728035,90| 982757,56| 84
85| 728042,24| 982751,66| 85
86| 728049,66| 982749,52| 86
87| 728087,73| 982761,59| 87
88| 728098,88| 982786,01| 88
89| 728105,82| 982794,41| 89
90| 728121,26| 982790,44| 90
91| 728130,08| 982779,56| 91
92| 728135,21| 982766,94| 92
93| 728135,93| 982754,97| 93
94| 728131,09| 982725,65| 94
95| 728130,40| 982698,60| 95
96| 728134,33| 982691,62| 96
97| 728150,15| 982648,69| 97
98| 728152,74| 982634,42| 98
99| 728161,48| 982619,78| 99
100| 728167,57| 982609,91| 100
101| 728168,74| 982608,72| 101
102| 728175,17| 982598,46| 102
103| 728171,22| 982594,81| 103
104| 728184,14| 982578,43| 104
105| 728188,68| 982572,52| 105
106| 728201,75| 982561,49| 106
107| 728207,10| 982562,57| 107
108| 728211,88| 982561,83| 108
109| 728263,15| 982553,85| 109
110| 728265,06| 982530,60| 110
111| 728272,24| 982493,89| 111
112| 728269,49| 982458,91| 112
113| 728276,92| 982450,28| 113
114| 728305,37| 982448,63| 114
115| 728329,19| 982433,16| 115
116| 728345,06| 982407,95| 116
117| 728352,44| 982392,50| 117
118| 728340,87| 982382,18| 118
119| 728323,34| 982372,65| 119
120| 728295,61| 982382,05| 120
121| 728273,47| 982396,06| 121
122| 728248,83| 982398,62| 122
123| 728242,16| 982387,25| 123
124| 728224,94| 982356,94| 124
125| 728207,68| 982323,17| 125
126| 728182,53| 982288,93| 126
127| 728161,70| 982253,91| 127
128| 728147,22| 982218,08| 128
129| 728112,56| 982172,32| 129
130| 728086,36| 982150,33| 130
131| 728044,33| 982099,47| 131
132| 728034,54| 982086,36| 132
133| 728019,26| 982088,77| 133
134| 728010,15| 982069,13| 134
135| 728012,99| 982033,13| 135
136| 728003,18| 982027,92| 136
137| 727989,04| 982010,47| 137
138| 727981,22| 981979,95| 138
139| 727981,75| 981952,06| 139
140| 727992,06| 981946,16| 140
141| 727988,55| 981938,78| 141
142| 727960,99| 981932,88| 142
143| 727951,20| 981900,21| 143
144| 727929,25| 981871,28| 144
145| 727915,50| 981831,01| 145
146| 727922,68| 981771,89| 146
147| 727950,11| 981752,93| 147
148| 727981,98| 981759,44| 148
149| 728005,04| 981743,79| 149
150| 728050,47| 981747,76| 150
151| 728062,77| 981741,18| 151
152| 728055,18| 981721,57| 152
153| 728070,55| 981707,50| 153
154| 728047,72| 981674,42| 154
155| 728037,13| 981680,27| 155
156| 728008,79| 981697,60| 156
157| 727989,81| 981697,57| 157
158| 727970,66| 981689,31| 158
159| 727957,05| 981676,02| 159
160| 727948,86| 981659,78| 160
161| 727941,67| 981628,13| 161
162| 727923,94| 981612,68| 162
163| 727911,30| 981598,53| 163
164| 727909,63| 981584,81| 164
165| 727906,93| 981566,04| 165
166| 727885,24| 981547,88| 166
167| 727883,74| 981543,48| 167
168| 727867,89| 981544,49| 168
169| 727839,66| 981485,49| 169
170| 727877,89| 981402,75| 170
171| 727912,99| 981372,64| 171
172| 727955,51| 981316,04| 172
173| 727996,78| 981270,03| 173
174| 728121,23| 981159,12| 174
175| 728111,44| 981143,06| 175
176| 728173,86| 981075,86| 176
177| 728190,91| 980997,51| 177
178| 728233,61| 980953,01| 178
179| 728277,70| 980962,95| 179
180| 728312,68| 980953,77| 180
181| 728336,70| 980932,96| 181
182| 728380,54| 980930,36| 182
183| 728362,62| 980908,57| 183
184| 728392,23| 980897,39| 184
185| 728404,50| 980884,26| 185
186| 728418,35| 980868,14| 186
187| 728440,85| 980851,76| 187
188| 728436,84| 980834,45| 188
189| 728431,91| 980823,73| 189
190| 728426,83| 980810,87| 190
191| 728437,42| 980769,13| 191
192| 728440,03| 980740,45| 192
193| 728468,96| 980730,32| 193
194| 728478,64| 980703,19| 194
195| 728501,35| 980669,42| 195
196| 728518,77| 980641,67| 196
197| 728540,57| 980611,44| 197
198| 728547,23| 980586,67| 198
199| 728560,03| 980556,23| 199
200| 728563,93| 980526,34| 200
201| 728559,14| 980492,40| 201
202| 728569,31| 980475,41| 202
203| 728600,85| 980464,90| 203
204| 728621,47| 980471,10| 204
205| 728649,27| 980466,22| 205
206| 728674,90| 980457,35| 206
207| 728697,20| 980450,19| 207
208| 728730,24| 980463,73| 208
209| 728718,30| 980483,37| 209
210| 728726,48| 980489,84| 210
211| 728771,35| 980459,32| 211
212| 728779,70| 980449,96| 212
213| 728782,47| 980443,87| 213
214| 728783,38| 980439,23| 214
215| 728743,00| 980422,90| 215
216| 728654,80| 980426,04| 216
217| 728584,13| 980430,86| 217
218| 728574,11| 980429,90| 218
219| 728519,85| 980421,63| 219
220| 728507,21| 980421,35| 220
221| 728508,79| 980393,61| 221
222| 728516,90| 980368,07| 222
223| 728538,20| 980327,01| 223
224| 728563,97| 980269,80| 224
225| 728562,84| 980260,21| 225
226| 728557,88| 980222,24| 226
227| 728531,72| 980205,33| 227
228| 728433,70| 980250,02| 228
229| 728428,79| 980246,10| 229
230| 728425,32| 980252,13| 230
231| 728411,72| 980275,76| 231
232| 728370,83| 980318,05| 232
233| 728359,47| 980320,38| 233
234| 728313,31| 980304,24| 234
235| 728303,12| 980300,14| 235
236| 728278,82| 980296,43| 236
237| 728244,55| 980295,88| 237
238| 728231,29| 980296,39| 238
239| 728213,75| 980336,04| 239
240| 728193,06| 980365,55| 240
241| 728164,41| 980392,39| 241
242| 728161,79| 980427,85| 242
243| 728196,21| 980407,84| 243
244| 728243,16| 980370,53| 244
245| 728267,24| 980360,86| 245
246| 728294,69| 980355,17| 246
247| 728280,21| 980392,31| 247
248| 728272,64| 980430,58| 248
249| 728257,58| 980451,08| 249
250| 728299,82| 980457,39| 250
251| 728356,45| 980410,27| 251
252| 728387,62| 980392,87| 252
253| 728402,81| 980393,99| 253
254| 728420,26| 980417,76| 254
255| 728426,62| 980481,76| 255
256| 728424,57| 980538,17| 256
257| 728390,56| 980576,80| 257
258| 728387,07| 980598,36| 258
259| 728365,58| 980635,28| 259
260| 728342,96| 980648,00| 260
261| 728303,92| 980665,32| 261
262| 728305,74| 980699,76| 262
263| 728307,64| 980734,02| 263
264| 728306,16| 980758,13| 264
265| 728308,68| 980786,99| 265
266| 728303,92| 980799,93| 266
267| 728293,70| 980814,48| 267
268| 728231,42| 980835,46| 268
269| 728201,44| 980819,65| 269
270| 728171,90| 980807,54| 270
271| 728142,24| 980821,16| 271
272| 728108,64| 980836,60| 272
273| 728086,20| 980864,33| 273
274| 728062,64| 980888,54| 274
275| 728044,86| 980927,33| 275
276| 728040,63| 980963,75| 276
277| 728024,41| 980991,40| 277
278| 728015,49| 981023,44| 278
279| 728018,72| 981043,38| 279
280| 727994,40| 981068,14| 280
281| 727977,33| 981090,52| 281
282| 727941,63| 981101,52| 282
283| 727911,02| 981114,32| 283
284| 727883,78| 981141,68| 284
285| 727857,23| 981178,09| 285
286| 727848,62| 981187,93| 286
287| 727830,01| 981206,74| 287
288| 727804,73| 981235,91| 288
289| 727788,06| 981256,89| 289
290| 727772,90| 981277,33| 290
291| 727744,13| 981313,24| 291
292| 727723,60| 981352,65| 292
293| 727674,57| 981411,48| 293
294| 727657,84| 981447,65| 294
295| 727656,76| 981475,95| 295
296| 727675,02| 981583,52| 296
297| 727667,59| 981627,31| 297
298| 727669,51| 981637,08| 298
299| 727670,05| 981705,68| 299
300| 727670,83| 981750,44| 300
301| 727673,80| 981797,65| 301
302| 727670,52| 981843,70| 302
303| 727650,78| 981863,28| 303
304| 727624,69| 981882,30| 304
305| 727596,53| 981903,13| 305
306| 727553,47| 981967,99| 306
307| 727516,82| 982005,09| 307
308| 727502,90| 982036,93| 308
309| 727488,27| 982059,80| 309
310| 727485,87| 982080,47| 310
311| 727494,69| 982087,94| 311
312| 727509,98| 982098,34| 312
313| 727517,33| 982105,80| 313
314| 727529,87| 982086,95| 314
315| 727543,57| 982061,46| 315
316| 727548,34| 982050,02| 316
317| 727561,09| 982032,02| 317
318| 727573,65| 981999,05| 318
319| 727584,09| 981977,93| 319
320| 727596,02| 981963,22| 320
321| 727605,10| 981946,92| 321
322| 727613,09| 981924,15| 322
323| 727625,37| 981915,29| 323
324| 727638,19| 981907,98| 324
325| 727652,65| 981904,86| 325
326| 727692,06| 981902,00| 326
327| 727724,62| 981914,69| 327
328| 727740,26| 981916,06| 328
329| 727740,25| 981915,00| 329
330| 727747,67| 981910,93| 330
331| 727758,58| 981904,86| 331
332| 727769,04| 981903,66| 332
335| 727772,26| 981892,33| 333
333| 727774,10| 981892,91| 334
334| 727775,11| 981889,70| 335
336| 727781,84| 981891,81| 336
337| 727786,92| 981866,84| 337
338| 727796,81| 981866,61| 338
339| 727797,67| 981875,26| 339
340| 727796,00| 981892,50| 340
341| 727796,01| 981893,72| 341
342| 727796,95| 981897,44| 342
343| 727801,83| 981903,14| 343
344| 727806,73| 981910,22| 344
345| 727813,41| 981922,15| 345
351| 727810,65| 981926,42| 346
346| 727804,16| 981936,44| 347
347| 727795,02| 981944,19| 348
348| 727786,24| 981932,13| 349
349| 727782,52| 981926,94| 350
350| 727775,74| 981918,10| 351
352| 727760,82| 981921,26| 352
353| 727724,29| 981918,48| 353
354| 727691,54| 981905,45| 354
355| 727654,21| 981907,97| 355
356| 727638,96| 981911,24| 356
357| 727627,77| 981917,13| 357
358| 727616,00| 981926,15| 358
359| 727607,76| 981948,86| 359
360| 727598,51| 981965,62| 360
361| 727586,70| 981979,76| 361
362| 727576,85| 981999,96| 362
363| 727563,61| 982033,60| 363
364| 727551,37| 982051,52| 364
365| 727549,87| 982058,29| 365
366| 727532,93| 982087,70| 366
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 24/2009 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Peklo
20MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 23/2009 Sb. | Vyhláška č. 23/2009 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 28. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 8/2009
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Ochranné pásmo
* § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 23/2009 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 23/2009 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 23/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
23
VYHLÁŠKA
ze dne 12. ledna 2009
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Předmětem ochrany je ornitologická lokalita s hojným výskytem vodních a mokřadních druhů ptáků a komplex vodních, mokřadních a lesních ekosystémůekosystémů, zejména slatinných luk, rákosin, přirozených bažinných olšin a vrbin, vytvořených kolem Novozámeckého rybníka. Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Jestřebsko – Dokesko a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
§ 2
Vymezení národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Libereckého kraje v katastrálních územíchkatastrálních územích Jestřebí u České Lípy a Zahrádky u České Lípy. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3),
b)
zřizovat myslivecká nebo rybářská zařízení.
§ 4
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Libereckého kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Jestřebí u České Lípy. Hranice ochranného pásma národní přírodní rezervace se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění ochranného pásma národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 23/2009 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník
Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
1| 726322,35| 984732,18| 1
2| 726415,96| 984796,05| 2
3| 726489,78| 984841,41| 3
4| 726520,85| 984939,17| 4
5| 726523,94| 984954,44| 5
6| 726555,21| 985003,11| 6
7| 726634,75| 985031,14| 7
8| 726637,37| 985036,11| 8
9| 726676,80| 985087,01| 9
10| 726671,35| 985100,93| 10
11| 726663,30| 985112,17| 11
12| 726643,56| 985142,98| 12
13| 726614,01| 985178,39| 13
14| 726613,09| 985178,55| 14
15| 726612,47| 985180,13| 15
16| 726612,19| 985181,11| 16
17| 726608,80| 985185,01| 17
18| 726606,04| 985186,67| 18
19| 726606,15| 985187,61| 19
20| 726568,81| 985238,44| 20
21| 726563,87| 985244,93| 21
22| 726505,99| 985319,15| 22
23| 726464,96| 985370,05| 23
24| 726410,91| 985439,56| 24
25| 726340,59| 985529,60| 25
26| 726323,66| 985547,11| 26
27| 726298,71| 985563,35| 27
28| 726294,62| 985566,09| 28
29| 726221,92| 985612,45| 29
30| 726223,61| 985552,83| 30
31| 726217,27| 985544,84| 31
32| 726195,51| 985516,65| 32
33| 726190,34| 985507,58| 33
34| 726191,08| 985516,71| 34
35| 726191,84| 985518,63| 35
36| 726079,20| 985581,07| 36
37| 726038,08| 985597,63| 37
38| 726008,72| 985612,76| 38
39| 725952,87| 985639,58| 39
40| 725880,78| 985667,87| 40
41| 725770,14| 985715,80| 41
42| 725700,34| 985657,69| 42
43| 725651,52| 985614,87| 43
44| 725595,80| 985567,17| 44
45| 725514,87| 985602,35| 45
46| 725505,04| 985581,60| 46
47| 725497,23| 985550,46| 47
48| 725417,45| 985568,20| 48
49| 725378,24| 985561,37| 49
50| 725368,00| 985534,37| 50
51| 725364,69| 985503,89| 51
52| 725343,41| 985506,50| 52
53| 725293,98| 985522,88| 53
54| 725257,99| 985555,15| 54
55| 725234,41| 985570,86| 55
56| 725193,40| 985588,42| 56
57| 725164,53| 985598,59| 57
58| 725073,14| 985628,03| 58
59| 725038,61| 985649,99| 59
60| 725033,01| 985652,90| 60
61| 725015,71| 985657,28| 61
62| 725011,29| 985660,16| 62
63| 724990,92| 985667,27| 63
64| 724966,47| 985685,81| 64
65| 724932,56| 985716,71| 65
66| 724911,83| 985745,06| 66
67| 724890,55| 985772,98| 67
68| 724869,27| 985795,02| 68
69| 724850,73| 985814,09| 69
70| 724833,67| 985829,01| 70
71| 724789,52| 985870,43| 71
72| 724779,64| 985879,05| 72
73| 724757,75| 985899,54| 73
74| 724730,63| 985923,69| 74
75| 724709,56| 985945,84| 75
76| 724666,71| 986006,41| 76
77| 724637,16| 986038,00| 77
78| 724607,05| 986075,60| 78
79| 724590,34| 986093,18| 79
80| 724587,99| 986090,68| 80
81| 724530,18| 986116,68| 81
82| 724458,44| 986143,54| 82
83| 724438,66| 986151,53| 83
84| 724417,09| 986169,41| 84
85| 724362,61| 986212,55| 85
86| 724352,07| 986224,73| 86
87| 724343,92| 986236,20| 87
88| 724332,06| 986245,30| 88
89| 724330,63| 986244,93| 89
90| 724301,11| 986265,57| 90
91| 724265,38| 986279,18| 91
92| 724261,69| 986280,55| 92
93| 724244,79| 986284,37| 93
94| 724210,30| 986286,82| 94
95| 724189,99| 986292,81| 95
96| 724172,33| 986299,72| 96
97| 724117,14| 986312,03| 97
98| 724078,40| 986331,46| 98
99| 724039,64| 986348,76| 99
100| 724016,33| 986358,18| 100
101| 723927,87| 986401,57| 101
102| 723920,30| 986412,11| 102
103| 723870,27| 986443,43| 103
104| 723840,41| 986461,20| 104
105| 723814,61| 986476,86| 105
106| 723779,55| 986499,93| 106
107| 723738,51| 986528,19| 107
108| 723691,85| 986567,59| 108
109| 723682,40| 986615,84| 109
110| 723653,64| 986630,34| 110
111| 723644,14| 986640,20| 111
112| 723631,57| 986650,20| 112
113| 723627,07| 986655,08| 113
114| 723592,88| 986680,24| 114
115| 723588,66| 986682,81| 115
116| 723569,59| 986693,99| 116
117| 723547,52| 986663,04| 117
118| 723532,04| 986675,51| 118
119| 723512,45| 986690,48| 119
120| 723504,08| 986697,76| 120
121| 723499,87| 986701,21| 121
122| 723495,13| 986705,35| 122
123| 723466,87| 986732,14| 123
124| 723473,34| 986736,39| 124
125| 723448,84| 986769,88| 125
126| 723441,17| 986781,82| 126
127| 723440,02| 986783,61| 127
128| 723421,77| 986817,51| 128
129| 723417,67| 986824,98| 129
130| 723418,65| 986831,39| 130
131| 723398,08| 986854,04| 131
132| 723369,51| 986878,09| 132
133| 723375,40| 986885,94| 133
134| 723378,40| 986890,16| 134
135| 723371,83| 986894,98| 135
136| 723366,50| 986892,69| 136
137| 723361,51| 986896,91| 137
138| 723354,09| 986903,08| 138
139| 723349,52| 986905,06| 139
140| 723338,88| 986914,03| 140
141| 723327,63| 986902,69| 141
142| 723313,21| 986914,18| 142
143| 723297,13| 986927,29| 143
144| 723257,79| 986958,70| 144
145| 723245,93| 986950,67| 145
146| 723222,38| 986902,01| 146
147| 723221,32| 986899,81| 147
148| 723215,89| 986904,22| 148
149| 723203,90| 986912,68| 149
150| 723200,75| 986916,50| 150
151| 723184,17| 986925,02| 151
152| 723183,00| 986925,28| 152
153| 723170,01| 986933,12| 153
154| 723158,82| 986943,85| 154
155| 723154,25| 986947,30| 155
156| 723153,06| 986947,96| 156
157| 723140,81| 986944,66| 157
158| 723126,64| 986932,69| 158
159| 723121,58| 986928,40| 159
160| 723120,89| 986927,80| 160
161| 723122,22| 986926,21| 161
162| 723119,37| 986923,82| 162
163| 723118,15| 986925,27| 163
164| 723114,82| 986922,52| 164
165| 723124,38| 986910,57| 165
166| 723102,83| 986895,86| 166
167| 723090,69| 986909,41| 167
168| 723086,25| 986914,37| 168
169| 723047,04| 986880,70| 169
170| 723014,06| 986853,49| 170
171| 722975,66| 986821,16| 171
172| 722944,63| 986795,90| 172
173| 722991,72| 986728,11| 173
174| 723020,39| 986692,28| 174
175| 723058,31| 986663,83| 175
176| 723092,19| 986637,72| 176
177| 723162,30| 986585,94| 177
178| 723194,33| 986559,91| 178
179| 723217,94| 986540,11| 179
180| 723294,31| 986479,39| 180
181| 723374,40| 986415,03| 181
182| 723375,93| 986413,76| 182
183| 723457,00| 986351,02| 183
184| 723480,58| 986335,50| 184
185| 723477,06| 986330,33| 185
186| 723450,31| 986346,79| 186
187| 723389,29| 986298,96| 187
188| 723356,34| 986287,21| 188
189| 723332,23| 986279,95| 189
190| 723336,04| 986240,61| 190
191| 723337,32| 986231,70| 191
192| 723328,05| 986221,25| 192
193| 723304,00| 986193,73| 193
194| 723340,09| 986152,36| 194
195| 723379,73| 986104,05| 195
196| 723407,93| 986076,97| 196
197| 723461,96| 986036,84| 197
198| 723506,53| 986018,96| 198
199| 723527,16| 986002,12| 199
200| 723548,38| 985973,52| 200
201| 723560,06| 985957,75| 201
202| 723574,10| 985928,19| 202
203| 723560,29| 985880,12| 203
204| 723557,84| 985860,19| 204
205| 723555,46| 985850,04| 205
206| 723518,47| 985816,24| 206
207| 723503,44| 985802,47| 207
208| 723499,96| 985802,55| 208
209| 723498,05| 985799,39| 209
210| 723504,58| 985798,28| 210
211| 723507,22| 985788,71| 211
212| 723520,53| 985778,24| 212
213| 723525,98| 985775,90| 213
214| 723553,74| 985761,40| 214
215| 723543,09| 985756,05| 215
216| 723539,93| 985754,31| 216
217| 723548,52| 985747,60| 217
218| 723550,92| 985745,58| 218
219| 723587,33| 985705,18| 219
220| 723643,34| 985640,68| 220
221| 723645,82| 985637,73| 221
222| 723689,31| 985590,88| 222
223| 723738,32| 985539,59| 223
224| 723760,95| 985504,97| 224
225| 723860,96| 985404,46| 225
226| 723829,32| 985365,88| 226
227| 723796,66| 985328,79| 227
228| 723778,95| 985329,12| 228
229| 723731,38| 985308,81| 229
230| 723675,85| 985274,63| 230
231| 723611,08| 985222,62| 231
232| 723701,05| 985140,97| 232
233| 723762,94| 985093,59| 233
234| 723853,48| 985026,59| 234
235| 723907,81| 985034,79| 235
236| 724030,48| 985026,14| 236
237| 724035,00| 985003,12| 237
238| 724040,17| 984961,20| 238
239| 724185,41| 984974,89| 239
240| 724193,44| 984954,56| 240
241| 724204,32| 984960,20| 241
242| 724251,72| 984963,65| 242
243| 724270,13| 984960,46| 243
244| 724302,50| 984953,03| 244
245| 724348,32| 984928,06| 245
246| 724390,46| 984912,08| 246
247| 724409,42| 984895,44| 247
248| 724441,11| 984863,32| 248
249| 724455,55| 984852,07| 249
250| 724498,46| 984831,68| 250
251| 724511,14| 984824,14| 251
252| 724583,83| 984783,46| 252
253| 724588,78| 984782,09| 253
254| 724621,20| 984773,15| 254
255| 724660,23| 984776,60| 255
256| 724731,23| 984793,53| 256
257| 724763,87| 984794,80| 257
258| 724806,44| 984788,55| 258
259| 724847,50| 984778,90| 259
260| 724882,33| 984772,33| 260
261| 724910,77| 984768,90| 261
262| 724978,11| 984752,32| 262
263| 725004,62| 984746,07| 263
264| 725023,37| 984741,27| 264
265| 725079,45| 984728,19| 265
266| 725126,35| 984715,19| 266
267| 725244,02| 984676,34| 267
268| 725276,58| 984661,72| 268
269| 725320,15| 984643,30| 269
270| 725408,32| 984603,29| 270
271| 725473,17| 984576,08| 271
272| 725569,87| 984531,36| 272
273| 725642,95| 984496,69| 273
274| 725695,11| 984470,58| 274
275| 725767,35| 984426,43| 275
276| 725811,92| 984392,31| 276
277| 725829,43| 984384,08| 277
278| 725862,31| 984365,55| 278
279| 725875,96| 984361,25| 279
280| 725898,25| 984356,24| 280
281| 726016,62| 984329,58| 281
282| 726045,12| 984319,35| 282
283| 726084,28| 984317,40| 283
284| 726180,63| 984321,45| 284
285| 726197,96| 984327,93| 285
286| 726226,17| 984337,88| 286
287| 726288,77| 984328,04| 287
288| 726361,95| 984313,85| 288
289| 726403,96| 984310,23| 289
290| 726471,54| 984290,37| 290
291| 726476,08| 984288,48| 291
292| 726478,64| 984286,76| 292
293| 726482,58| 984286,23| 293
294| 726483,95| 984289,75| 294
295| 726480,44| 984290,72| 295
296| 726481,72| 984295,38| 296
297| 726485,81| 984294,25| 297
298| 726493,00| 984310,84| 298
299| 726499,82| 984322,48| 299
300| 726506,95| 984334,65| 300
301| 726512,01| 984333,64| 301
302| 726512,72| 984338,50| 302
303| 726519,11| 984382,15| 303
304| 726520,66| 984390,38| 304
305| 726524,22| 984401,91| 305
306| 726530,05| 984412,80| 306
307| 726538,21| 984426,17| 307
308| 726531,59| 984429,20| 308
309| 726560,82| 984462,76| 309
310| 726573,61| 984484,88| 310
311| 726578,78| 984482,27| 311
312| 726582,53| 984487,70| 312
313| 726571,86| 984491,99| 313
314| 726556,48| 984465,27| 314
315| 726521,71| 984433,44| 315
316| 726502,07| 984439,72| 316
317| 726502,66| 984440,80| 317
318| 726497,69| 984443,51| 318
319| 726469,70| 984461,09| 319
320| 726476,45| 984475,38| 320
321| 726424,78| 984509,86| 321
322| 726380,50| 984532,13| 322
323| 726350,74| 984543,71| 323
324| 726302,71| 984587,86| 324
325| 726293,24| 984635,08| 325
326| 726298,12| 984651,07| 326
327| 726300,10| 984662,95| 327
328| 726302,01| 984676,49| 328
329| 726303,52| 984692,64| 329
330| 726309,59| 984711,84| 330
331| 726321,15| 984730,99| 331
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 23/2009 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník
Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
192| 723328,05| 986221,25| 1
332| 723302,40| 986237,97| 2
333| 723268,40| 986265,16| 3
334| 723256,23| 986246,87| 4
335| 723231,73| 986265,40| 5
336| 723286,17| 986323,34| 6
337| 723320,82| 986357,64| 7
338| 723313,03| 986369,83| 8
339| 723309,54| 986385,02| 9
340| 723303,13| 986391,77| 10
341| 723289,99| 986395,99| 11
342| 723280,09| 986403,71| 12
343| 723256,64| 986413,87| 13
344| 723232,30| 986435,90| 14
345| 723204,79| 986467,92| 15
346| 723197,16| 986473,85| 16
347| 723086,82| 986546,99| 17
348| 723059,96| 986573,24| 18
349| 723048,68| 986594,12| 19
350| 723002,76| 986626,47| 20
351| 722976,79| 986640,12| 21
352| 722959,59| 986647,35| 22
353| 723000,78| 986694,66| 23
354| 723012,41| 986686,44| 24
355| 722986,61| 986722,52| 25
356| 722971,19| 986742,35| 26
357| 722938,58| 986790,54| 27
172| 722944,63| 986795,90| 28
173| 722991,72| 986728,11| 29
174| 723020,39| 986692,28| 30
175| 723058,31| 986663,83| 31
176| 723092,19| 986637,72| 32
177| 723162,30| 986585,94| 33
178| 723194,33| 986559,91| 34
179| 723217,94| 986540,11| 35
180| 723294,31| 986479,39| 36
181| 723374,40| 986415,03| 37
182| 723375,93| 986413,76| 38
183| 723457,00| 986351,02| 39
184| 723480,58| 986335,50| 40
185| 723477,06| 986330,33| 41
186| 723450,31| 986346,79| 42
187| 723389,29| 986298,96| 43
188| 723356,34| 986287,21| 44
189| 723332,23| 986279,95| 45
190| 723336,04| 986240,61| 46
191| 723337,32| 986231,70| 47
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 23/2009 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a jejího ochranného pásma
24.7MB
1)
Příloha č. 359 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2008 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu
Vyhlášeno 23. 1. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009, částka 3/2009
* PŘÍLOHA I
* 4.0 Kritéria pro udělování Terapeutických výjimek - Sportovci může být udělena terapeutická výjimka (TV) povolující mu Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody, jak jsou uvedeny v Seznamu. Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) podrobí žádost o TV přezkumu. KTV bude ustavena Antidopingovou organizací. Výj
* 5.0 Důvěrnost informací - 5.1. Žadatel musí členům KTV poskytnout písemný souhlas k podání všech informací, týkajících se žádosti a na základě požadavku dalším nezávislým lékařům a vědcům nebo nezbytným činovníkům zapojeným do řízení, přezkoumání nebo odvolání ve věci TV. Pokud bud
* 6.0 Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) - Komise budou ustaveny a budou postupovat v souladu s následujícími směrnicemi:
* 7.0 Postup při udělování Terapeutické výjimky (TV) - 7.1 TV bude posouzena pouze v případě obdržení kompletní žádosti, která musí obsahovat všechny odpovídající dokumenty (viz příloha 2 - formulář TV). Proces posuzování žádosti musí být veden v přísném souladu s principy lékařského tajemství.
* 8.0 Postup při prohlášení o Použití - 8.1 Je všeobecně známo, že některé látky zahrnuté do Seznamu jsou užívány k léčbě častých zdravotních obtíží u Sportovců. Pro účely monitorování těchto látek, pro které určité způsoby podání nejsou zakázány, bude požadováno jednoduché prohlášení o použití.
* 9.0 Databáze informací - 9.1. Od Antidopingových organizací se požaduje poskytovat WADA všechny TV udělené sportovcům, kteří jsou členy národního nebo mezinárodního Registru pro Testování a veškerou doprovodnou dokumentaci podle článku 7.0.
* 10.0 Přechodná ustanovení - Zkrácené terapeutické výjimky (ZTV) doručené před 31.12.2008 zůstanou vyřizovány podle Standardu pro terapeutické výjimky z roku 2005.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009
8
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2008 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. listopadu 2008 bylo generálním ředitelem UNESCO oznámeno schválení nového znění příloh k Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu1):
Přílohy I – Seznamu zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2009,
Přílohy II – Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky.
Příloha I a Příloha II vstoupily v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2009 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu nového znění Přílohy I v platnost přestává platit Příloha I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu ve znění pro rok 2008, vyhlášená pod č. 2/2008 Sb. m. s. Dnem vstupu nového znění Přílohy II v platnost přestává platit Příloha II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu, vyhlášená pod č. 58/2007 Sb. m. s.
Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka a anglické znění Přílohy II a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
6kB
PŘÍLOHA I
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2009
MEZINÁRODNÍ STANDARD
Tento Seznam platí od 1. ledna 2009.
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2009
Světový antidopingový kodex
Platný od 1. ledna 2009
Užití všech léků je limitováno terapeuticky odůvodněnými účely.
Všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3.
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE
(PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ)
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S1. ANABOLICKÉ LÁTKY
Anabolické látky jsou zakázány.
S1.1 ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS):
(a)
Exogenní* AAS, zahrnující:
1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); bolandiol (19-norandrostendiol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); danazol (17α-ethynyl-17β-hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol); dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-nor-17α-pregn-4-en-17-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-l,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (2α, 17α- dimethyl-5α-androstan-3-on-17β-ol); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); methyltestosteron; miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17β-hydroxy-5α-androstano [3,2-c]pyrazol); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-homo-pregna-4,9,11-trien-17β-ο1-3-οn); trenbolon a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
b.
Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně:
Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA), testosteron
a následující metabolity a isomery:
5α-androstan-3α,17α-diol
5α-androstan-3α,17β-diol
5α-androstan-3β,17α-diol
5α-androstan-3β,17β-diol
androst-4-en-3α,17α-diol
androst-4-en-3α,17β-diol
androst-5-en-3β,17α-diol
androst-5-en-3α,17α-diol
androst-5-en-3α,17β-diol
androst-5-en- 3β,17α-diol
4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol)
5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion)
epi-dihydrotestosteron
epitestosteron
3α-hydroxy-5αandrostan-17-on
3β-hydroxy-5αandrostan-17-on
19-norandrosteron
19-noretiocholanolon
[Poznámka ke skupině S1.1(b):
V případech, kdy může tělo produkovat androgenní anabolický steroid přirozeně, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje tuto Zakázanou látku a bude hlášen Pozitivní laboratorní nález, když se koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo ukazovatelů a/nebo když se jakýkoli jiný příslušný poměr ve Vzorku Sportovce významně odchyluje od rozmezí hodnot, které se normálně vyskytují u lidí tak, že neodpovídá normální endogenní produkci. Nebude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku v takovém případě, pokud Sportovec prokáže, že je koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů a/nebo příslušný poměr ve Vzorku Sportovce způsoben fyziologickým nebo patologickým stavem.
Bude se mít za to, že Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku a laboratoř nahlásí Pozitivní laboratorní nález ve všech případech a při jakékoliv koncentraci, pokud lze podle spolehlivé analytické metody (např. IRMS) prokázat, že je Zakázaná látka exogenního původu. V takovém případě není nutné provádět další šetření.
Když se hodnoty výsledku analýzy významně neodchylují od rozmezí hodnot, které se normálně vyskytují u lidí a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) neprokázala exogenní původ Zakázané látky, ale existují známky použití Zakázané látky, jako např. porovnání s endogenními referenčními steroidními profily, nebo když laboratoř nahlásila poměr Τ/Έ vyšší než čtyři (4) ku jedné (1) a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) neprokázala exogenní původ látky, provede příslušná Antidopingová organizace další šetření porovnáním výsledků předešlých testů nebo provedením následných testů.
Je-li vyžadováno takové další šetření, pak výsledek bude laboratoří hlášen jako neobvyklý a ne jako pozitivní. Pokud laboratoř nahlásí, za použití spolehlivé analytické metody (např. IRMS) exogenní původ Zakázané látky, není nutné provádět další šetření, a bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku. Pokud nebyla použita spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) a nejsou k dispozici minimálně 3 předchozí testy, bude zjištěn longitudinální profil Sportovce tím, že bude příslušnou Antidopingovou organizací v následujících 3 měsících třikrát testován bez předchozího oznámení. Výsledek, který zapříčinil tuto longitudinální studii, bude hlášen jako neobvyklý. Pokud longitudinální profil Sportovce, zjištěný následnými testy, není fyziologicky normální, bude se pak považovat za Pozitivní laboratorní nález.
V extrémně vzácných individuálních případech může být v moči trvale nalézán boldenon endogenního původu ve velice malých koncentracích (ng/ml). Pokud laboratoř takový nález nahlásila a použití spolehlivé analytické metody (např. IRMS) neprokázalo exogenní původ
Zakázané látky, může být provedeno další šetření provedením následného testu (následných testů).
Pokud laboratoř nahlásila Pozitivní laboratorní nález 19-norandrosteronu, bude se to považovat za vědecký a přesvědčivý důkaz exogenního původu Zakázané látky. V takovém případě není nutné provádět další šetření.
V případě, že Sportovec nebude spolupracovat při dalších šetřeních, bude se mít za to, že Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku. ]
Pro účely skupiny této sekce:
*
„exogenní“ se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat přirozeně.
**
„endogenní“ se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně.
S1.2. Ostatní anabolické látky, zahrnující:
Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
S2. HORMONY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY
Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány:
1.
Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), hematide);
2.
Růstový hormon (GH), insulinu podobné růstové faktory (např. IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF);
3.
Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů;
4.
Insuliny;
5.
Kortikotropiny.
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
[Poznámka ke skupině S2:
Pokud Sportovec nemůže prokázat, že koncentrace byla způsobena fyziologickým či patologickým stavem, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku (jak je uvedeno výše) v případech, kdy koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů či indikátorů a/nebo příslušné poměry ve Vzorku Sportovce splňují kriteria pozitivity stanovená WADA nebo jinak natolik překročí hodnoty obyčejně zjištěné u lidí tak, že neodpovídají normální endogenní produkci.
Pokud laboratoř nahlásila, po užití spolehlivé analytické metody, že Zakázaná látka je exogenního původu, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku a bude oznámen Pozitivní laboratorní nález.]
S3. BETA2- AGONISTÉ
Všichni beta-2 agonisté včetně jejich D- a L-isomerů jsou zakázáni.
Nicméně pro formoterol, salbutamol, salmeterol a terbutalin při inhalačním podání je také nutné udělení terapeutické výjimky v souladu s příslušným ustanovením Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky.
I když byla udělena terapeutická výjimka, bude nález salbutamolu vyšší než 1000 nanogramů v 1 mililitru moči považován za Pozitivní laboratorní nález pokud Sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické dávky salbutamolu v inhalaci.
S4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ
Následující skupiny jsou zakázané:
1.
Inhibitory aromatáz, zahrnující:
Aminoglutethimid, anastrozol, exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující:
Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
3.
Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:
Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
4.
Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY
Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují:
Diuretika, probenecid, plasmaexpandery (např. nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu) a další látky s podobnými biologickými účinky.
Diuretika zahrnují:
Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drosperinonu a lokálního podání dorzolaminu a brinzolamidu, které nejsou zakázané).
[Poznámka ke skupině S5:
*
Terapeutická výjimka není platná, pokud moč Sportovce obsahuje diuretika ve spojení s prahovou nebo podprahovou hladinou jiné exogenní Zakázané látky (látek).]
ZAKÁZANÉ METODY
M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU
Zakázané je následující:
1.
Krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu.
2.
Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např. krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně.
M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
1.
Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingových kontrolách je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu a/nebo úpravu moči, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Nitrožilní infúze jsou zakázány kromě chirurgických zákroků, lékařských zákroků zachraňujících život nebo klinických výzkumných aktivit.
M3. GENOVÝ DOPING
Transfer buněk nebo genových elementů nebo použití buněk, genových elementů nebo farmakologických látek k modifikaci exprese endogenních genů, které mají schopnost zvýšit sportovní výkon, je zakázané.
Receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARδ-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis agonists/ (např. AICAR) jsou zakázány.
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI
Kromě kategorií S1 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou při soutěži zakázané i následující skupiny:
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S6. STIMULANCIA
Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických (D- a L-) isomerů) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního užití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2009.
Stimulancia zahrnují:
(a)
Nespecifická stimulancia:
Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amifenazol, amfetamin, benzfetamin, benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin, ethylamfetamin, famprofazon, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, 4-fenylpiracetam (karfedon), furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (D-), methylendioxyamfetamin, methylendioxymetamfetamin, mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-methylamfetamin, prolintan.
Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou.
(b)
Specifická stimulancia (příklady):
Adrenalin**, katin***, efedrin****, etamivan, etilefrin, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát, metylefedrin****, methylfenidát, niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin, parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, selegilin, sibutramin, strychnin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
*
Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2009 (bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, pipradrol, pseudoefedrin, synefrin) nejsou považovány za Zakázané látky.
**
Adrenalin podaný společně s lokálními anestetiky nebo podaný lokálně (např. nosní, oční aplikace) není zakázaný.
***
Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči.
****
Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči.
S7. NARKOTIKA
Následující narkotika jsou zakázaná:
Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin.
S8. KANABINOIDY
Kanabinoidy (např. hašiš, marihuana) jsou zakázané.
S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY
Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané.
V souladu s Mezinárodním standardem pro Terapeutické výjimky musí být provedeno prohlášení o Použití Sportovcem pro glukokortikosteroidy podané aplikací nitrokloubní, do okolí kloubu, do okolí šlachy, epidurální, do kůže a inhalační aplikací s výjimkou níže uvedených.
Lokální přípravky podávané na potíže kožní (včetně iontoforézy/fonoforézy), ušní, nosní, oční, potíže okolí řitního otvoru, sliznice úst a dásní nejsou zakázané a nevyžadují ani Terapeutickou výjimku, ani prohlášení o Použití.
LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH
P1. ALKOHOL
Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l.
●
Automobilový sport (FIA)
●
Karate (WKF)
●
Kuželky IPC
●
Kuželky a bowling (FIQ)
●
Letecké sporty a parašutismus(FAI)
●
Lukostřelba (FITA, IPC)
●
Moderní pětiboj (UIPM) jen pro disciplíny se střelbou
●
Motocyklový sport (FIM)
●
Vodní motorismus (UIM)
P2. BETA-BLOKÁTORY
Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při soutěži v následujících sportech.
●
Automobilový sport (FIA)
●
Billiard a snooker (WCBS)
●
Boby (FIBT)
●
Bridž (FMB)
●
Curling (WCF)
●
Golf(IGF)
●
Gymnastika (FIG)
●
Jachting (ISAF) - „match race“ - jen kormidelník
●
Kuželky a bowling (FIQ)
●
Letecké sporty a parašutismus (FAI)
●
Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
●
Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“
●
Moderní pětiboj (UIPM) - jen discipliny se střelbou
●
Motocyklový sport (FIM)
●
Petanque a obdobné sporty (CMSB, IPC „bowls“)
●
Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
●
Vodní motorismus (UIM)
●
Zápas (FILA)
Beta-blokátory zahrnují následující látky:
Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně.
PŘEKLAD
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
MEZINÁRODNÍ STANDARD PRO TERAPEUTICKÉ VÝJIMKY
Leden 2009
Výňatek z Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky, 1. ledna 2009, Světové antidopingové agentury (WADA)
DRUHÁ ČÁST: STANDARDY PRO UDĚLOVÁNÍ TERAPEUTICKÝCH VÝJIMEK
4.0
Kritéria pro udělování Terapeutických výjimek
Sportovci může být udělena terapeutická výjimka (TV) povolující mu Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody, jak jsou uvedeny v Seznamu. Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) podrobí žádost o TV přezkumu. KTV bude ustavena Antidopingovou organizací. Výjimka bude udělena pouze v přísném souladu se všemi následujícími kritérii:
[Poznámka: Tento standard se vztahuje na všechny Sportovce definované v Kodexu a podléhající Kodexu, tj. na tělesně zdravé Sportovce a zdravotně postižené Sportovce. Tento standard bude aplikován v souladu s individuálními okolnostmi jednotlivce. Například výjimka, která je patřičná pro konkrétního zdravotně postiženého Sportovce nemusí být patřičná pro jiné Sportovce.]
4.1.
Sportovec je povinen předložit žádost o TV nejpozději 21 dní před tím, než potřebuje její schválení (například před Akcí).
4.2.
Zdraví Sportovce by se významně zhoršilo, pokud by mu měla být Zakázaná látka nebo Zakázaná metoda odmítnuta v průběhu léčby akutního nebo chronického zdravotního stavu.
4.3.
Terapeutické Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody by nemělo způsobit žádné jiné zvýšení výkonu, než které může být předvídáno navrácením do zdravotního stavu následně po léčbě skutečného zdravotního stavu. Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody ke zvýšení „minimální“ úrovně jakéhokoli endogenního hormonu není považováno za přijatelnou Terapeutickou intervenci.
4.4.
Neexistuje žádná přijatelná Terapeutická alternativa k Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody.
4.5.
Potřeba Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody nemůže být následkem zcela nebo z části dřívějšího neterapeutického Použití látek ze Seznamu.
4.6
Udělující orgán může zrušit TV pokud;
a.
Sportovec okamžitě nevyhoví jakýmkoliv požadavkům nebo stanoveným podmínkám Antidopingové organizace, která výjimku udělila.
b.
Okolnost, pro kterou byla TV udělena, pominula.
c.
Sportovec byl seznámen s tím, že TV byla Antidopingovou organizací odejmuta.
[Poznámka: Každá TV bude udělena na dobu určitou tak, jak bylo rozhodnuto KTV. Může se stát, že TV pominula nebo byla odejmuta a Zakázaná látka, které se tato TV týká, je stále v těle Sportovce. V takových případech Antidopingová organizace provádějící počáteční posouzení Pozitivního laboratorního nálezu zváží, jak se nález vztahuje k pominutí nebo odejmutí TV.]
4.7
Žádost o TV se zpětným účinkem nebude brána v úvahu kromě případů kdy:
a.
Nastala potřeba naléhavé léčby nebo léčby akutního zdravotního stavu, nebo
b.
Z důvodu výjimečných okolností nebyl dostatek času k předložení žádosti žadatelem nebo k posouzení žádosti KTV před Dopingovou kontrolou.
c.
Nastaly podmínky pro aplikaci článku 7.13.
[Poznámka: zdravotní naléhavosti nebo akutní zdravotní stavy vyžadující podání jinak Zakázané látky nebo Použití jinak Zakázané metody před tím než by mohla být podána žádost o TV, jsou výjimečné. Obdobně okolnosti vyžadující uspíšit posouzení žádosti o TV z důvodu blížící se Soutěže jsou vzácné. Antidopingové organizace udílející TV by měly mít vnitřní postupy, které umožňují připustit takové situace.]
5.0
Důvěrnost informací
5.1.
Žadatel musí členům KTV poskytnout písemný souhlas k podání všech informací, týkajících se žádosti a na základě požadavku dalším nezávislým lékařům a vědcům nebo nezbytným činovníkům zapojeným do řízení, přezkoumání nebo odvolání ve věci TV. Pokud bude vyžadována pomoc externích, nezávislých expertů, budou všechny podrobnosti žádosti předávány bez identifikace Sportovce. Žadatel musí rovněž poskytnout písemný souhlas k distribuci závěrů KTV dalším příslušným Antidopingovým organizacím v souladu s ustanovením Kodexu.
5.2.
Členové KTV a administrativa Antidopingových organizací bude při svých činnostech přísně zachovávat principy důvěrnosti. Všichni členové KTV a zapojení činovníci podepíší dohody o zachování mlčenlivosti a konfliktu zájmů. Konkrétně budou zachovávat mlčenlivost ohledně důvěrných informacídůvěrných informací, týkajících se:
a.
Všechny lékařské informace a data poskytnuté Sportovcem a lékařem, který je zapojen do péče o Sportovce.
b.
Všechny podrobnosti žádosti včetně jména lékaře, který je zapojen do procesu.
Pokud bude Sportovec chtít odvolat právo KTV nebo WADA KTV na získání jakýchkoli informací o svém zdravotním stavu jménem Sportovce, musí to Sportovec oznámit písemně svému praktickému lékaři. Sportovec nemusí jako důsledek takového rozhodnutí získat souhlas k TV nebo k obnovení existující TV.
6.0
Komise pro Terapeutické výjimky (KTV)
Komise budou ustaveny a budou postupovat v souladu s následujícími směrnicemi:
6.1.
KTV by měla sestávat nejméně ze tří (3) lékařů se zkušeností s péčí a léčbou Sportovců a výbornou znalostí klinické a zátěžové medicíny. Aby se zajistila úroveň nezávislosti v rozhodování, většina členů jakékoliv KTV by neměla být ve střetu zájmů a mít politickou odpovědnost v příslušné Antidopingové organizaci. Všichni členové KTV podepíšou prohlášení o vyloučení konfliktu zájmů. Při udělování TV týkajících se zdravotně postiženého Sportovce, alespoň jeden z lékařů musí mít zkušenost s péčí a léčbou zdravotně postižených Sportovců.
6.2.
KTV může požadovat jakoukoli expertizu lékaře nebo vědce, považuje-Ii to za vhodné k přezkoumání okolností jakékoli žádosti o TV.
6.3.
WADA KTV bude ustavena v souladu s kritériem upraveným v článku 6.1. WADA KTV je založena s cílem, aby ze své vlastní iniciativy přezkoumávala rozhodnutí týkající se TV udělených Antidopingovými organizacemi. Jak je upřesněno v Kodexu v článku 4.4., WADA KTV na žádost Sportovců, kterým byla TV odepřena Antidopingovou organizací, přezkoumá taková rozhodnutí s pravomocí je změnit.
7.0
Postup při udělování Terapeutické výjimky (TV)
7.1
TV bude posouzena pouze v případě obdržení kompletní žádosti, která musí obsahovat všechny odpovídající dokumenty (viz příloha 2 - formulář TV). Proces posuzování žádosti musí být veden v přísném souladu s principy lékařského tajemství.
7.2
Formulář žádosti o TV, je uveden v příloze 2, může být upraven antidopingovou organizací tak, aby zahrnoval další požadavky na informace, ale žádná část nebo položka nebude vypuštěna.
7.3
Formulář žádosti o TV může být Antidopingovými organizacemi přeložen do jiného jazyka/ů, ale angličtina nebo francouzština musí na formuláři/ích žádosti o TV zůstat.
7.4
Sportovec nemůže požádat více než jednu Antidopingovou organizaci o TV. V žádosti musí být uvedeno sportovní odvětví Sportovce a kde je to vhodné, jeho disciplína a jeho přesná pozice nebo role.
7.5
Žádost musí vyjmenovat kterékoli předchozí a/nebo současné žádosti o povolení k Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody a orgán, u něhož byla žádost podána, a rozhodnutí tohoto orgánu.
7.6
Žádost musí obsahovat komplexní zdravotní dokumentaci a výsledky všech vyšetření, laboratorních zkoumání a snímkových dokumentací, příslušných k této žádosti. Údaje vztahující se k diagnóze a léčbě, stejně jako jejich doba platnosti, musí být v souladu s dokumentem WADA „Lékařské informace na podporu rozhodnutí KTV“. Pro astma musí být splněny specifické požadavky obsažené v příloze 1.
7.7
Jakékoli doplňující příslušné vyšetření, zkoumání nebo snímkové dokumentace vyžádané KTV Antidopingové organizace před schválením budou učiněny na náklady žadatele nebo jeho národního sportovního orgánu.
7.8
Žádost musí obsahovat zprávu dostatečně kvalifikovaného lékaře dosvědčující potřebu jinak Zakázané látky nebo Zakázaně metody pro léčbu Sportovce a vysvětlující, proč alternativní, povolené léčivo nemůže nebo nemohlo by být užito pro léčbu Sportovce.
7.9
Dávka, frekvence, způsob podávání a doba podávání předmětné jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody musí být specifikovány. V případě změny musí být zaslána nová žádost.
7.10
Za normálních okolností rozhodnutí KTV by měla být učiněna do třiceti (30) dnů od doručení veškeré příslušné dokumentace a budou Sportovci písemně sdělena příslušnou Antidopingovou organizací. V případě, že žádost o TV byla podána v přiměřeném čase před Akcí, KTV vyvine maximální snahu pro dokončení posuzování TV před začátkem Akce. V případech, kde byla TV udělena Sportovci začleněnému do Registru pro Testování příslušné Antidopingové organizace, obdrží Sportovec a WADA bezodkladně souhlas obsahující informace o době trvání výjimky a o podmínkách spojených s TV.
7.11
a. Na základě obdržení požadavku Sportovce o přezkoumání, jak stanoveno v článku 4.4 Kodexu, bude WADA KTV oprávněna změnit rozhodnutí o TV udělené Antidopingovou organizací. Sportovec poskytne WADA KTV všechny informace pro TV tak, jak byly předloženy původně Antidopingové organizaci společně s příslušným poplatkem za žádost. Dokud nebude přezkumné řízení uzavřeno, zůstává původní rozhodnutí v platnosti. Řízení by nemělo trvat déle jak 30 dní po obdržení informací WADA.
b.
Přezkumné řízení může WADA, ze své vlastní iniciativy, vyvolat kdykoli.
7.12
Pokud bude rozhodnutí o udělení TV zrušeno WADA na základě přezkumu tohoto rozhodnutí, nebude mít tato změna zpětnou účinnost a nebudou anulovány výsledky Sportovce, kterých dosáhl v období udělené TV, a zrušení TV vstoupí v platnost do čtrnácti 14 dnů po oznámení rozhodnutí Sportovci.
7.13
Použití inhalačních beta2-agonistů:
●
Užití inhalačních inhalačního formoterolu, salbutamolu, salmeterolu a terbutalinu je v souladu se současnou klinickou praxí. Užití těchto látek by mělo být případně hlášeno pomocí ADAMS a v souladu s Kodexem jakmile je přípravek použit a stejně tak musí být hlášen do protokolu dopingové kontroly v případě Testování. Opomenutí hlášení bude zohledněno při nakládání s výsledky, zvláště v případě žádosti o Retroaktivní TV.
●
Sportovci užívající výše uvedené látky v inhalaci musí mít lékařskou dokumentaci potvrzující toto užívání a splňující minimální požadavky uvedené v příloze 1.
V závislosti na kategorii sportovce bude lékařská dokumentace posuzována takto:
●
Pro všechny sportovce začleněné v Registru pro Testování mezinárodní sportovní federace musí být schválena řádná TV před užitím látky
●
Pro sportovce účastnící se mezinárodní Akce, ale kteří nejsou členy Registru pro Testování mezinárodní sportovní federace, buď TV nebo Retroaktivní TV v případě Pozitivního laboratorního nálezu bude posuzována v souladu s pravidly mezinárodní sportovní federace nebo Organizátora významné Akce.
●
Pro Sportovce národní úrovně, kteří nejsou začleněni do Registru pro Testování mezinárodní sportovní federace a jsou nebo nejsou začleněni do národního Registru pro Testování, buď TV nebo Retroaktivní TV v případě Pozitivního laboratorního nálezu bude posuzována v souladu s pravidly Národní Antidopingové organizace.
●
Retroaktivní TV nebude udělena, pokud nebudou splněny požadavky přílohy 1, což znamená, že jakýkoliv Pozitivní laboratorní nález hlášený laboratoří za těchto okolností bude znamenat porušení antidopingových pravidel.
●
Jakýkoliv Sportovec může žádat o TV kdykoliv, kdy chce.
●
Žádný Sportovec, který žádal o TV nebo o Retroaktivní TV a byla mu zamítnuta, nesmí užívat příslušnou látku bez předchozího schválení TV (Retroaktivní TV nebude povolena).
8.0
Postup při prohlášení o Použití
8.1
Je všeobecně známo, že některé látky zahrnuté do Seznamu jsou užívány k léčbě častých zdravotních obtíží u Sportovců. Pro účely monitorování těchto látek, pro které určité způsoby podání nejsou zakázány, bude požadováno jednoduché prohlášení o použití. Toto je striktně omezeno na: Glukokortikosteriody nesystémovým podáním, jmenovitě intraartikulární, periartikulární, peritendinální, epidurální a intradermální injekcí a inhalační cestou.
8.2
Pro uvedené látky by mělo být sportovcem provedeno prohlášení o použití pomocí ADAMS pokud to bude přiměřeně vhodné a v souladu s Kodexem v okamžiku počátku použití. Toto prohlášení by mělo obsahovat diagnózu, název látky, podanou dávku, jméno a kontaktní informace lékaře.
Navíc musí Sportovec oznámit použití předmětné látky do protokolu Dopingově kontroly.
9.0
Databáze informací
9.1.
Od Antidopingových organizací se požaduje poskytovat WADA všechny TV udělené sportovcům, kteří jsou členy národního nebo mezinárodního Registru pro Testování a veškerou doprovodnou dokumentaci podle článku 7.0.
9.2.
Prohlášení o použití by měly být dostupné WADA (ADAMS).
9.3.
Databáze informací zajistí zachovávání přísné důvěrnosti zdravotních informací.
10.0
Přechodná ustanovení
Zkrácené terapeutické výjimky (ZTV) doručené před 31.12.2008 zůstanou vyřizovány podle Standardu pro terapeutické výjimky z roku 2005.
Tyto ZTV zůstanou v platnosti po 1.1.2009 dokud nenastane nejdřívější z:
(i)
Datum, ke kterému jsou zrušeny příslušnou KTV po posouzení podle článku 8.6 Standardu pro terapeutické výjimky z roku 2005;
(ii)
Datum platnosti uvedené na ZTV;
(iii)
31.12.2009
PŘÍLOHA 1:
Minimální požadavky na lékařskou dokumentaci použitelnou pro proces TV v případě astmatu a jeho klinických variant
Dokumentace musí odrážet současnou nejlepší lékařskou praxi a obsahovat:
1)
Kompletní lékařskou historii
2)
Komplexní zprávu o klinických vyšetřeních se specifickým zřetelem na respirační systém
3)
Zprávu ze spirometrie spolu s měřením usilovně vydechnutého objemu za první sekundu (FEV1)
4)
Pokud je přítomna obstrukce dýchacích cest, spirometrie bude opakována po inhalaci krátkodobého beta2 agonisty k prokázání reversibility bronchokonstrikce.
5)
Pokud se neprokáže reverzibilní obstrukce dýchacích cest, je požadován bronchoprovokační test k průkazu přítomnosti hyperreaktivity dýchacích cest
6)
Celé jméno, specializace a adresa (včetně telefonu, e-mailu a faxu) vyšetřujícího lékaře
1)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu přijatá dne 19. října 2005 v Paříži byla vyhlášena pod č. 58/2007 Sb. m. s. |
Nález Ústavního soudu č. 22/2009 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 22/2009 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 21. října 2008 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 12/1993 o veřejném pořádku v lázeňském městě Mariánské Lázně
Vyhlášeno 23. 1. 2009, částka 7/2009
22
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 21. října 2008 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 12/1993 o veřejném pořádku v lázeňském městě Mariánské Lázně za účasti Ministerstva vnitra a města Mariánské Lázně
takto:
I.
Ustanovení čl. 3 odstavce druhého, čl. 4 odstavce prvního věty druhé ve slovech „a nesmí rušit veřejný pořádek nebo noční klid, který je vymezen od 2200 hod. do 600 hod.“, čl. 4 odstavce prvního věty třetí ve slovech „a hřbitovy“, čl. 5 odstavce druhého písm. a), b), g) ve slově „odpad“, písm. h), ch), čl. 6 odstavce třetího, odstavce čtvrtého ve slovech „a najíždění na chodníky motorovými vozidly, ať z důvodu skládání a nakládání nebo parkování“, čl. 7 odstavce druhého písm. a), b), e) ve slovech „uzávěrům plynu, vody apod.“, písm. g), h), i), j) a čl. 9 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 12/1993 o veřejném pořádku v lázeňském městě Mariánské Lázně se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
II.
Ve zbytku se návrh zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 19/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 19/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 16. 1. 2009, částka 6/2009
19
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 7. ledna 2009
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 27. června 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
SLANÍK| Strakonice| Jihočeský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Vyhláška č. 18/2009 Sb. | Vyhláška č. 18/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
Vyhlášeno 16. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 6/2009
* Čl. I - Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2009
18
VYHLÁŠKA
ze dne 5. ledna 2009,
kterou se mění vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 26 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb., k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, se mění takto:
1.
V § 6 ve druhé větě se slova „nebo zmírnit účinky hrozící havárie nebo živelné pohromy“ nahrazují slovy „bezprostředně hrozící ekologická újma16a), havárie16b), závažná havárie16c) nebo živelní událost“.
Poznámky pod čarou č. 16a, 16b a 16c zní:
„16a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
16b)
§ 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
16c)
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončenm činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 16 odst. 1 se na závěr druhé věty vkládají slova „a zpráv o průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí“.
3.
V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Závěrečná zpráva o průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí se zpracovává podle přílohy č. 11.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
4.
Za přílohu č. 10 se doplňuje příloha č. 11, která zní:
„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
OSNOVA ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY O PRŮZKUMU ANTROPOGENNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ
TEXTOVÁ ČÁST
1.
Údaje o území
1.1.
Všeobecné údaje
1.1.1.
Geografické vymezení území
1.1.2.
Stávající a plánované využití území
1.1.3.
Základní charakterizace obydlenosti území
1.1.4.
Majetkoprávní vztahy
1.2.
Přírodní poměry zájmového území
1.2.1.
Geomorfologické a klimatické poměry
1.2.2.
Geologické poměry
1.2.3.
Hydrogeologické poměry
1.2.4.
Hydrologické poměry
1.2.5.
Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě
2.
Průzkumné práce
2.1.
Dosavadní prozkoumanost území
2.1.1.
Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě
2.1.2.
Přehled zdrojů znečištění
2.1.3.
Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů
2.1.4.
Předběžný koncepční model znečištění
2.2.
Aktuální průzkumné práce
2.2.1.
Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací
2.2.2.
Výsledky průzkumných prací
2.2.3.
Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění
2.2.4.
Posouzení šíření znečištění
2.2.4.1.
Šíření znečištění v nesaturované zóně
2.2.4.2.
Šíření znečištění v saturované zóně
2.2.4.3.
Šíření znečištění povrchovými vodami
2.2.4.4.
Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace
2.2.5.
Shrnutí šíření a vývoje znečištění
2.2.6.
Omezení a nejistoty
3.
Hodnocení rizika
3.1.
Identifikace rizik
3.1.1.
Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů
3.1.2.
Základní charakteristika příjemců rizik
3.1.3.
Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model)
3.2.
Hodnocení zdravotních rizik
3.2.1.
Hodnocení expozice
3.2.2.
Odhad zdravotních rizik
3.3.
Hodnocení ekologických rizik
3.4.
Shrnutí celkového rizika
3.5.
Omezení a nejistoty
4.
Doporučení nápravných opatření
4.1.
Doporučení cílových parametrů nápravných opatření
4.2.
Doporučení postupu nápravných opatření s odhadem finančních nákladů
5.
Závěr a doporučení
Použitá literatura
Přehled použitých zkratek
POVINNÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1.
kopie evidenčního listu geologických prací
2.
přehledná mapa zájmového území v měřítku 1 : 25 000 nebo podrobnějším
3.
výpis z katastru nemovitostí včetně kopie katastrální mapy s orientačním zákresem zájmového území
4.
účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem, včetně map provedených prací obsahujících specifikaci a lokalizaci dokumentačních bodů, přímých měření, odběrů vzorků a technických prací (včetně relevantních archivních dat)
5.
tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů
6.
geologická dokumentace průzkumných děl
7.
účelová hydrogeologická mapa a další mapy dokumentující výsledky prací
8.
mapy a schémata střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy podmiňujících využití výsledků prací, případně doklady o výsledcích projednání střetů zájmů
9.
svodné interpretační schéma dokumentující hlavní dosažené výsledky a navržená doporučení
10.
výsledky geodetického zaměření lokality a průzkumných děl (geodetická zpráva včetně přehledu souřadnic a grafických schémat měřických bodů)
11.
technické zprávy nebo posudky zpracované k řešení dílčích problémů specializovanými pracovišti
12.
protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů pro jednotlivé druhy speciálních prací s uvedením podmínek jejich pořízení (zejména laboratorní protokoly)
13.
doklady o přepravě a odstranění odpadů vzniklých průzkumnými pracemi
14.
potvrzení Ministerstva životního prostředí o záznamu lokality do databáze „Systém evidence kontaminovaných míst“.
DOPORUČENÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1.
přehled fyzikálně-chemických a toxikologických charakteristik prioritních znečišťujících látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů
2.
modely, statistické výpočty
3.
kopie relevantních povolení a správních rozhodnutí (např. kopie povolení k nakládání s vodami v případě, že nakládání s vodami při geologickém průzkumu toto povolení vyžadovalo)
4.
kopie protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka případně nájemce pozemku
5.
fotodokumentace
6.
kopie souhrnné dokumentace v digitální podobě.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r. |
Vyhláška č. 17/2009 Sb. | Vyhláška č. 17/2009 Sb.
Vyhláška o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě
Vyhlášeno 16. 1. 2009, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 6/2009
* § 1 - Předmět a účel úpravy
* § 2 - Metody a způsob zpracování analýzy rizik
* § 3 - Posouzení rizik pro lidské zdraví
* § 4 - Stanovování cílů nápravných opatření
* Způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření
* § 5 - Návrh nápravných opatření
* § 6 - Výběr nápravných opatření
* § 7 - Účinnost k vyhlášce č. 17/2009 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2009
17
VYHLÁŠKA
ze dne 5. ledna 2009
o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě
Ministerstvo životního prostředí stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 11 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět a účel úpravy
Tato vyhláška stanoví metody a způsob zpracování analýzy rizik, způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatřenínápravných opatření, stanovování cílů nápravných opatřenínápravných opatření a způsobů prokazování jejich dosažení, včetně způsobu srovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik pro lidské zdraví, a dále způsob posouzení těchto rizik plynoucích z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.
§ 2
Metody a způsob zpracování analýzy rizik
(1)
Analýza rizik1) zahrnuje zejména
a)
průzkum stavu znečištění půdy nebo hornin, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu nebo navážek (dále jen „půda“), charakteru znečištěného prostředí a možnosti migrace znečištění (dále jen „průzkum“),
b)
vyhodnocení výsledků průzkumu, které je obsaženo v závěrečné zprávě, jejíž osnova je stanovena v příloze k této vyhlášce,
c)
hodnocení zdravotních rizik2).
(2)
Cílem průzkumu je shromáždit informace tak, aby bylo možné zhodnotit a posoudit zdravotní rizika v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení
a)
látek nebo přípravků na zemský povrch nebo pod něj, a to stanovením podrobností o jejich koncentraci, rozsahu tohoto znečištění, schopnosti jejich migrace a schopnosti přirozeného rozkladu těchto látek,
b)
organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.
(3)
Při zpracování analýzy rizik se
a)
vychází z dosavadních informací o původu, typu a úrovni znečištění souvisejícího s provozní činnostíprovozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a znalostí o pedologických, geologických, hydrogeologických, hydrologických, geomorfologických a klimatických poměrech daného území, s přihlédnutím ke stávajícímu a plánovanému využití území,
b)
vyhodnocují vstupní informace tak, aby stanovily současný stav znečištění, jeho změny v budoucnosti a rizika přechodu látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů do dalších složek životního prostředí, včetně reálných expozičních scénářů,
c)
rozsah vstupních informací volí tak, aby mohly být zjištěny skutečnosti týkající se předcházení vzniku ekologické újmyekologické újmy na chráněných druzíchchráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištíchpřírodních stanovištích a na vodách3),
d)
průzkum provádí tak, aby bylo zjištěno riziko vzniku ekologické újmyekologické újmy na půdě přenosem látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů z povrchových a podzemních vod znečištěných v souvislosti s provozní činnostíprovozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu,
e)
vzorky určené k mikrobiologickým analýzám odebírají podle plánu odběru vzorků tak, aby nedošlo k druhotnému znečištění a nežádoucímu pomnožení mikrobiologických činitelů podle požadavků příslušné technické normy4),
f)
rozbory vzorků odebraných v rámci průzkumu provádí prostřednictvím laboratoří akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu5) nebo jiných odborných pracovišť, které mají posouzený systém kvality podle požadavků příslušné technické normy6),
g)
stanovení organismů nebo mikroorganismů, vyhodnocení jejich přítomnosti, množství, patogenity a možnosti jejich šíření provádí prostřednictvím laboratoří akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu5) nebo jiných odborných pracovišť, která mají posouzený systém kvality podle požadavků příslušné technické normy6),
h)
stanovení obsahu rizikových prvků v půdě náležející do zemědělského půdního fondu provádí prostřednictvím laboratoří akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu5) nebo jiných odborných pracovišť, která mají posouzený systém kvality podle požadavků příslušné technické normy6); stanovení rizikových prvků v půdě náležející do zemědělského půdního fondu se provádí podle jiného právního předpisu7).
§ 3
Posouzení rizik pro lidské zdraví
(1)
Podkladem pro stanovisko krajské hygienické stanice podle § 11 odst. 2 zákona je vyhodnocení výsledků průzkumu. Podkladem je také hodnocení zdravotních rizik zpracované autorizovanou osobou podle zákona o ochraně veřejného zdraví2), pokud bylo takové hodnocení z podnětu příslušného orgánu zpracováno.
(2)
Závažnost rizika pro lidské zdraví se hodnotí a posuzuje s ohledem na současný a plánovaný způsob využití znečištěného území a možné vystavení lidí působením znečišťujících látek, organismů nebo mikroorganismů.
(3)
Pokud se znečišťující látky, organismy nebo mikroorganismy vyskytují v důsledku jedné nebo opakované události nebo v důsledku migrace v územích s různým způsobem využití, míra zdravotního rizika se hodnotí pro každé takové území samostatně.
(4)
Překročení maximálně přípustných hodnot obsahu rizikových prvků v půdách8), které je důsledkem antropogenního znečištění, je v odůvodněných případech důvodem pro vypracování hodnocení zdravotních rizik.
(5)
V případě zavedení organismů nebo mikroorganismů na nebo pod zemský povrch je jedním z kritérií pro hodnocení zdravotních rizik z mikrobiologického znečištění půdy výskyt životaschopných, dostatečně virulentních parazitů, patogenních mikroorganismů a dalších původců infekcí nebo jejich toxinů v půdě v koncentraci nebo množství, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka.
§ 4
Stanovování cílů nápravných opatření
(1)
Cíle nápravných opatřenínápravných opatření se stanovují jako kvantitativní nebo kvalitativní cílové parametry na základě analýzy rizik a stanoviska krajské hygienické stanice tak, aby byla vyloučena závažná rizika nepříznivého vlivu na lidské zdraví související s přítomností látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů zavedených na zemský povrch nebo pod něj.
(2)
Cílové parametry nápravných opatřenínápravných opatření stanovují stav půdy nebo vody v konkrétně definovaném místě a ve specifikovaném čase a vyjadřují se jako
a)
koncentrace látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů v půdě, vodách nebo půdním vzduchu,
b)
jiné fyzikálně-chemické parametry nebo kritéria, nebo
c)
technické údaje a parametry, zejména technické parametry pasivních nebo reaktivních sanačních metod.
(3)
Pokud nelze pro stanovení cílových parametrů použít závazné limity, stanovují se kvantitativní cílové parametry nápravných opatřenínápravných opatření postupem užitým při zjišťování míry zdravotních rizik, a to zpětným výpočtem s použitím nejvyšších hodnot zdravotních rizik, které ještě nepředstavují závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví. Při souběhu více typů zdravotních rizik, zejména karcinogenních, mutagenních nebo toxických, se cílové parametry nápravných opatřenínápravných opatření stanoví tak, aby žádné z těchto rizik nepředstavovalo závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví. Pro výpočet cílových parametrů se použijí původní expoziční scénáře specifické pro znečištěné místo. Fyzikálně-chemické, biologické nebo technické parametry se zjišťují dalšími dostupnými metodami a metodikami, zejména hydrotechnickými nebo jinými výpočty, odvozením nebo výpočtem od reálných expozičních scénářů, odvozením z matematických modelů a v odůvodněných případech i odborným odhadem. Způsoby výpočtu, odvození nebo jejich odhadu musí být odborně odůvodněny.
(4)
Cíle nápravných opatřenínápravných opatření se stanovují s ohledem na současný a plánovaný způsob využití území a na lokální geologické anomálie a nemohou být přísnější než hodnoty přirozeného pozadí v daném území. Způsob využívání území se zjišťuje podle jiných právních předpisů9) účinných v době, kdy došlo k zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj. Nelze-li způsob využívání území takto zjistit, určí se podle charakteru oblasti, ve které k zavedení těchto látek došlo, přičemž se berou do úvahy předpokládané změny využívání území.
(5)
Cíle nápravných opatřenínápravných opatření lze v různých částech území zasaženého znečištěním stanovit odlišně s ohledem na způsob využití jednotlivých částí tohoto území.
(6)
Pokud analýza rizik prokáže, že šíření znečišťujících látek do povrchových nebo podzemních vod může vést ke vzniku ekologické újmyekologické újmy na vodách10), postupuje příslušný orgán podle § 6 odst. 4 zákona. Cílem preventivních opatřenípreventivních opatření je snížení koncentrace látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů nebo zamezení jejich šíření tak, aby se předešlo vzniku ekologické újmy na vodách.
Způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření
§ 5
Návrh nápravných opatření
(1)
Návrh možných nápravných opatřenínápravných opatření a jejich hodnocení11) obsahuje a rozpracovává přehled přiměřených sanačních postupů nebo jiných opatření, kterými lze dosáhnout cílových parametrů nápravných opatřenínápravných opatření.
(2)
Návrh nápravných opatřenínápravných opatření zohledňuje specifické podmínky dané lokality a faktory nejistoty vyplývající ze závěrečné zprávy.
(3)
Jako nápravné opatřenínápravné opatření lze uložit zejména
a)
odstranění látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů z půdy, případně z podzemní vody,
b)
snížení koncentrace látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na takovou úroveň, aby jejich přítomnost v půdě nepředstavovala závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví,
c)
zabránění nebo omezení přístupu látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů k ostatním recipientům,
d)
rozložení látek nebo přípravků,
e)
odstranění znečištěné půdy obsahující látky, přípravky, organismy nebo mikroorganismy, nebo
f)
přirozenou atenuaci do nerizikového stavu v době kratší než 5 let.
(4)
Součástí nápravného opatřenínápravného opatření může být sanační a v případě potřeby i postsanační monitoring, včetně způsobu prokázání dosažení cílů nápravného opatřenínápravného opatření. Návrh monitoringu zahrnuje zejména metodiku, rozsah, četnost, návrh bodů nebo sítě monitorovacích objektů a sledované parametry s ohledem na způsob průkazu dosažení cílů nápravných opatřenínápravných opatření.
(5)
Návrh nápravných opatřenínápravných opatření se zpracovává na základě veškerých dostupných informací o charakteru, rozsahu a závažnosti znečištění a o potenciálních rizicích vzniku ekologické újmyekologické újmy na chráněných druzíchchráněných druzích volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin nebo na vodách.
§ 6
Výběr nápravných opatření
(1)
Výběr nápravných opatřenínápravných opatření se provádí na základě hodnocení
a)
vlivu na lidské zdraví a bezpečnosti prováděných nápravných opatřenínápravných opatření,
b)
technické proveditelnosti a účinnosti nápravných opatřenínápravných opatření,
c)
finančních nákladů na provedení nápravných opatřenínápravných opatření,
d)
pravděpodobnosti dosažení navrhovaných cílů nápravného opatřenínápravného opatření,
e)
předcházení vzniku další ekologické újmyekologické újmy nebo škod na majetku nebo lidském zdraví v důsledku provedení nápravných opatřenínápravných opatření,
f)
doby nezbytné k dosažení cílů nápravných opatřenínápravných opatření,
g)
dostupnosti navrhovaných technologií,
h)
míry prospěchu pro každou složku životního prostředí nebo jejich funkce,
i)
sociálních, ekonomických nebo kulturních hledisek a dalších relevantních faktorů specifických pro dané území.
(2)
Kritéria uvedená v odstavci 1 se hodnotí v návrhu nápravných opatřenínápravných opatření samostatně pro každou navrženou alternativu.
(3)
Součástí hodnocení nápravných opatřenínápravných opatření je určení optimálního způsobu prokázání dosažení stanovených cílů nápravných opatřenínápravných opatření včetně specifikace postsanačního monitoringu.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2009.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha k vyhlášce č. 17/2009 Sb.
OSNOVA ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY O PRŮZKUMU EKOLOGICKÉ ÚJMY NA PŮDĚ
TEXTOVÁ ČÁST
1.
Geologický úkol a údaje o území
1.1.
Geografické vymezení území
1.2.
Stávající a plánované využití území (včetně aspektů ochrany přírody a krajiny a řešení případných střetů zájmů)
1.3.
Základní charakteristika obydlenosti lokality (příjemci znečištění)
1.4.
Majetkoprávní vztahy
1.5.
Geomorfologické a klimatické poměry
1.6.
Pedologické poměry
1.7.
Geologické poměry
1.8.
Hydrogeologické poměry
1.9.
Hydrologické poměry
1.10.
Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě
1.11.
Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě
2.
Provedené geologické práce
3.
Výsledky provedených prací
3.1.
Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací
3.2.
Výsledky průzkumných prací
3.3.
Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění
3.4.
Bilance znečištění
3.5.
Šíření znečištění v nesaturované zóně
3.6.
Šíření znečištění v saturované zóně
3.7.
Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace
3.8.
Shrnutí šíření a vývoje znečištění
3.9.
Podklady pro posouzení rizik pro lidské zdraví (vyhodnocení výsledků průzkumu, vyhodnocení reálných expozičních scénářů a návrh cílů nápravných opatřenínápravných opatření včetně faktorů nejistoty)
4.
Hodnocení rizik vzniku ekologické újmyekologické újmy na chráněných druzíchchráněných druzích volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištíchpřírodních stanovištích a na podzemních nebo povrchových vodách
5.
Závěry a doporučení
6.
Místo a způsob uložení hmotné dokumentace, pokud nebyla v průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání
7.
Seznam použité literatury, mapových podkladů a ostatních pramenů
8.
Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování u průzkumu hrazeného z prostředků ze státního rozpočtu.
POVINNÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1.
přehledná mapa zájmového území v měřítku 1 : 25 000 nebo podrobnějším
2.
výpis z katastru nemovitostínemovitostí včetně kopie katastrální mapykatastrální mapy s orientačním zákresem zájmového území12)
3.
mapy, ve kterých jsou zakresleny provedené práce včetně specifikace a lokalizace dokumentačních bodů, přímých měření, odběrů vzorků a technických prací (včetně relevantních archivních dat)
4.
tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů
5.
geologická dokumentace průzkumných děl13)
6.
účelová hydrogeologická mapa a další mapy dokumentující výsledky prací
7.
mapy a schémata střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy podmiňujících využití výsledků prací, případně doklady o výsledcích projednání střetů zájmů
8.
svodné interpretační schéma dokumentující hlavní dosažené výsledky a navržená doporučení
9.
výsledky geodetického zaměření lokality a průzkumných děl (geodetická zpráva včetně přehledu souřadnic a grafických schémat měřických bodů)
10.
technické zprávy nebo posudky zpracované k řešení dílčích problémů specializovanými pracovišti
11.
protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů pro jednotlivé druhy speciálních prací s uvedením podmínek jejich pořízení (zejména laboratorní protokoly)
12.
doklady o přepravě a odstranění odpadů vzniklých průzkumnými pracemi
13.
přehled fyzikálně-chemických a toxikologických charakteristik prioritních znečišťujících látek nebo přípravků
14.
potvrzení Ministerstva životního prostředí o záznamu lokality do databáze „Systém evidence kontaminovaných míst“.
DOPORUČENÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1.
kopie evidenčního listu geologických prací
2.
geologické a další speciální mapy, řezy, tabulky, schémata a diagramy
3.
modely, statistické výpočty
4.
kopie souvisejících správních rozhodnutí, stanovisek či vyjádření
5.
kopie protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka případně nájemce pozemku
6.
fotodokumentace
7.
další podklady, které napomáhají rozvedení, vysvětlení a doplnění informací v textové části zprávy
8.
kopie souhrnné dokumentace v digitální podobě.
1)
§ 11 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb.
2)
§ 2 odst. 3 a § 83a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 3 a 6 zákona č. 167/2008 Sb.
4)
ČSN ISO 10381-6. 1998: Kvalita půdy - Odběr vzorků, část 6.
5)
§ 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
ČSN EN ISO/IEC 17025.
7)
Příloha č. 3 bod 3 k vyhlášce č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.
8)
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
9)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 2 písm. a) bod 2 zákona č. 167/2008 Sb.
11)
§ 11 odst. 3 zákona č. 167/2008 Sb.
12)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2007 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2008 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Vyhlášeno 15. 1. 2009, částka 2/2009
7
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2007 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2008 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 14. listopadu 2008 a 1. prosince 2008 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) zvýšen původně stanovený počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2009, na 700 občanů z každého státu. Ostatní skutečnosti k provádění Dohody, uvedené ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2007 Sb. m. s., zůstávají nezměněny.
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o spolupráci v oblasti obranného průmyslu
Vyhlášeno 15. 1. 2009, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 11. 2007, částka 2/2009
* Článek 1 - Účel Dohody
* Článek 2 - Vymezení pojmů
* Článek 3 - Kompetentní orgány
* Článek 4 - Oblasti spolupráce
* Článek 5 - Komise
* Článek 6 - Kontrakty
* Článek 7 - Duševní vlastnictví
* Článek 8 - Výměna a ochrana utajovaných informací
* Článek 9 - Ověřování jakosti
* Článek 10 - Řešení sporů
* Článek 11 - Změny a dodatky
* Článek 12 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 11. 2007
5
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. února 2006 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o spolupráci v oblasti obranného průmyslu.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 dne 29. listopadu 2007.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
KABINETEM MINISTRŮ UKRAJINY
O
SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANNÉHO PRŮMYSLU
Vláda České republiky a Kabinet ministrů Ukrajiny (dále jen „smluvní strany“),
majíce na zřeteli ustanovení Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou ze dne 26. dubna 1995,
zdůrazňujíce, že vztahy přátelství a spolupráce, jež budou nadále rozvíjeny a upevňovány na základě principů vzájemného zájmu a rovnoprávnosti, přispějí ke společným zájmům obou států, jakož i míru a bezpečnosti ve světě,
vyjadřujíce svůj zájem o rozvoj spolupráce na základě využití nejlepších výsledků vědy a techniky v oblasti obranného průmyslu,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Účel Dohody
Účelem této Dohody je stanovení hlavních principů a postupů spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti obranného průmyslu v rámci vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran.
Článek 2
Vymezení pojmů
1.
„Obranný materiál“ je vojenský materiál a zboží dvojího užití.
2.
„Technické služby“ jsou služby, které mají vztah k výzkumu, vývoji, výrobě, modernizaci, opravám a údržbě obranného materiálu.
3.
„Katalogizace“ je proces, jehož podstatou je získávání, uchovávání a aktualizování údajů o výrobcích podle principů, předpisů a postupů stanovených vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran a podle vzájemně schválených dokumentů.
4.
„Oprávněná osoba“ je podnikatelský subjekt a jiná právnická osoba, která má právo provádět mezinárodní ekonomickou spolupráci v oblasti obranného průmyslu v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran.
5.
„Kompetentní orgány“ jsou centrální orgány výkonné moci odpovědné za provádění ustanovení této Dohody podle vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran.
Článek 3
Kompetentní orgány
Kompetentní orgány jsou:
za českou stranu:
Ministerstvo obrany České republiky,
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky;
za ukrajinskou stranu:
Ministerstvo průmyslové politiky Ukrajiny,
Ministerstvo obrany Ukrajiny.
Článek 4
Oblasti spolupráce
Smluvní strany budou spolupracovat v rámci vnitrostátních právních předpisů jejich států v následujících oblastech:
a)
výzkum, vývoj, modernizace, opravy a výroba v oblasti obranného průmyslu;
b)
prodej obranného materiálu vyvinutého či vyrobeného v rámci společných projektů třetím státům na základě vzájemné dohody;
c)
vyhledávání možností provádění společných programů vývoje, výroby a modernizace obranného materiálu a souvisejících technických služeb v zájmu ozbrojených sil států smluvních stran a, bude-li to dohodnuto, i třetích stran;
d)
výměna vědeckých a technických informací, výměna informací o obranných průmyslových standardech používaných smluvními stranami a systému ověřování jakosti, výměna katalogizačních údajů o výrobcích vyráběných smluvními stranami a používaných druhou smluvní stranou, jakož i výměna dokumentů vztahujících se ke všem výše uvedeným oblastem;
e)
účast na vojensko-průmyslových veletrzích, komerčních výstavách a sympoziích organizovaných na území států smluvních stran;
f)
spolupráce v dalších oblastech obranného průmyslu na základě vzájemné dohody smluvních stran.
Článek 5
Komise
Za účelem provádění ustanovení této Dohody smluvní strany zřizují společnou mezivládní česko-ukrajinskou Komisi (dále jen „Komise“). Komise v době určené smluvními stranami připraví a schválí Statut své činnosti.
Článek 6
Kontrakty
Podmínky spolupráce na společných projektech budou stanoveny v kontraktech uzavřených mezi oprávněnými osobami. Ukončení platnosti této Dohody nebude mít vliv na realizaci již uzavřených kontraktů.
Článek 7
Duševní vlastnictví
Ochrana práv duševního vlastnictví pocházejících ze vzájemné aktivity v rámci této Dohody bude řešena podle vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran a mezinárodního práva.
Článek 8
Výměna a ochrana utajovaných informací
Předávání a ochrana utajovaných informací smluvními stranami v rámci této Dohody budou realizovány podle vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran.
Článek 9
Ověřování jakosti
Způsob ověřování jakosti obranného materiálu bude určen v samostatné dohodě.
Článek 10
Řešení sporů
Jakékoliv spory týkající se výkladu a provádění ustanovení této Dohody budou do 90 dnů od přijetí písemného oznámení jedné ze smluvních stran řešeny jednáním mezi smluvními stranami.
Článek 11
Změny a dodatky
Tato Dohoda může být měněna vzájemně dohodnutými změnami nebo dodatky. Změny nebo dodatky budou vypracovány ve formě samostatných protokolů, které budou nedílnou součástí Dohody a vstoupí v platnost způsobem stanoveným pro vstup této Dohody v platnost.
Článek 12
Závěrečná ustanovení
Tato Dohoda zůstává v platnosti po dobu pěti let a vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího písemného oznámení smluvní strany o ukončení příslušných vnitrostátních právních postupů nezbytných pro vstup Dohody v platnost.
Jestliže kterákoli smluvní strana neoznámí diplomatickou cestou v písemné formě druhé smluvní straně nejpozději šest měsíců před ukončením příslušného pětiletého období svůj záměr tuto Dohodu vypovědět, Dohoda bude automaticky prodlužována na další pětiletá období.
Kterákoli smluvní strana může tuto Dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně se šestiměsíční lhůtou.
Dáno v Praze dne 17. února 2006 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ukrajinském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
ZA VLÁDU
ČESKÉ REPUBLIKY
JUDr. Karel Kühnl v. r.
ministr obrany
ZA KABINET MINISTRŮ
UKRAJINY
Volodymyr Mykolajovyč Šandra v. r.
ministr průmyslové politiky |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2008 Sb. m. s., o ukončení platnosti Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení a Protokolu k Dohodě ve vztahu k Ruské federaci
Vyhlášeno 13. 1. 2009, částka 1/2009
4
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2008 Sb. m. s., o ukončení platnosti Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení a Protokolu k Dohodě ve vztahu k Ruské federaci
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 87/2008 Sb. m. s., o ukončení platnosti Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení a Protokolu k Dohodě ve vztahu k Ruské federaci.
Poslední věta sdělení má správně znít:
„Podle ustanovení téhož článku a odstavce Dohoda a Protokol k této Dohodě pozbývají platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací dne 31. prosince 2008.“. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o ukončení platnosti Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství
Vyhlášeno 13. 1. 2009, částka 1/2009
3
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. prosince 1990 vypověděla Bulharská republika Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsanou v Praze dne 31. května 1974, vyhlášenou pod č. 61/1975 Sb.
Smlouva pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Bulharskou republikou v souladu s ustanovením svého článku 16 dnem 4. května 1995. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Doplňku k Protokolu mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání a výcviku vojáků z povolání a občanských zaměstnanců resortu obrany
Vyhlášeno 13. 1. 2009, částka 1/2009
* Článek 1 - 1. Článek 3 Protokolu zní:
* Článek 2 - Tento Doplněk nabývá platnost dnem jeho posledního podpisu a zůstává v platnosti po dobu platnosti Protokolu.
2
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. září 2008 v Praze a dne 25. září 2008 v Bratislavě byl podepsán Doplněk k Protokolu mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání a výcviku vojáků z povolání a občanských zaměstnanců resortu obrany1).
Doplněk vstoupil v platnost na základě svého článku 2 dne 25. září 2008.
České znění Doplňku se vyhlašuje současně.
Doplněk
k Protokolu
mezi
Ministerstvem obrany České republiky
a Ministerstvem obrany Slovenské republiky
o spolupráci v oblasti vzdělávání a výcviku
vojáků z povolání a občanských zaměstnanců
resortu obrany
Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“),
vycházejíce z článku 14 odstavec 3 Protokolu mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání a výcviku vojáků z povolání a občanských zaměstnanců resortu obrany, podepsaného dne 2. dubna 2004 v Brně (dále jen „Protokol“),
se dohodly takto:
Článek 1
1.
Článek 3 Protokolu zní:
„Prováděním tohoto Protokolu jsou pověřeny:
–
za Ministerstvo obrany České republiky – Sekce personální;
–
za Ministerstvo obrany Slovenské republiky – Sekce obranné politiky, mezinárodních vztahů a legislativy.“.
2.
Článek 4 odstavec 1 Protokolu zní:
„1.
Smluvní strany anebo vojenské školy, pokud jim to umožňují vnitrostátní právní předpisy upravující jejich status, určí podrobnosti průběhu studia na vojenských školách v prováděcích ujednáních, která upraví zejména dobu studia, datum začátku a předpokládaný termín skončení studia, náklady na studium studentů a další podrobnosti studia.“.
3.
Článek 5 odstavec 3 Protokolu zní:
„3.
Jmenné seznamy studentů, u nichž se předpokládá vyslání ke studiu, si smluvní strany zašlou v termínu do 30. listopadu roku předcházejícího vyslání studentů ke studiu.“.
4.
Článek 5 odstavec 4 Protokolu zní:
„4.
Kompetentní orgán vysílající smluvní strany zabezpečí nástup studentů ke studiu na vojenské školy v termínu uvedeném v prováděcích ujednáních a návrat studentů z dovolených před začátkem studia. V případě, že některý student nenastoupí bez udání závažných důvodů na vojenskou školu ve stanoveném termínu zahájení studia, je jeho přijetí nebo pokračování ve studiu neplatné. Opakované přijetí studenta, který nenastoupil ve stanoveném termínu, je možné až v dalším období na základě nové žádosti o přijetí.“.
5.
Článek 7 odstavec 1 Protokolu zní:
„1.
Přijímající smluvní strana studentům v průběhu studia zabezpečí:
a)
učební pomůcky, učebny a zařízení, laboratorní zařízení, výzbroj, techniku, munici, prostředky pro účely praktického vyučování, spisový materiál a další vybavení potřebné ke studiu dle schválených studijních programů za náhradu,
b)
přístup na Internet vojenské školy, knihovny, studovny i další prostory nutné ke studiu, sportovní haly a sportoviště za náhradu,
c)
nezbytnou lékařskou a stomatologickou péči včetně hospitalizace s tím, že tato péče a hospitalizace budou hrazeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu přijímající smluvní strany a mezinárodními smlouvami, které jsou pro tento stát závazné,
d)
dopravu v rámci studia za náhradu,
e)
speciální oděv potřebný pro práci s technikou podle norem stanovených pro jednotlivé kategorie odborníků přijímající smluvní strany s tím, že speciální oděv se poskytuje k dočasnému použití, za náhradu a po ukončení studia musí být vrácen,
f)
ubytování v ubytovacích prostorech vojenské školy bezplatně a za stejných podmínek, jaké platí pro srovnatelný personál přijímající smluvní strany, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak; na základě žádosti studenta může přijímající smluvní strana poskytnout pomoc při zabezpečení bytu na jeho náklady,
g)
stravování za náhradu a za stejných podmínek jako srovnatelnému personálu přijímající smluvní strany.“.
6.
Článek 7 odstavec 2 Protokolu zní:
„2.
Vysílající smluvní strana na svoje náklady zabezpečí:
a)
dopravu svých studentů a převoz jejich zavazadel do místa, kde bude probíhat studium, a zpět,
b)
dopravu na řádnou dovolenou na území státu vysílající smluvní strany a zpět do místa studia,
c)
dopravu na nové místo studia při přestupu na jinou vojenskou školu,
d)
náklady na cesty podle studijního programu (cestovní výdaje studenta, stravné, kapesné).“.
7.
Článek 10 odstavec 1 Protokolu zní:
„1.
Náklady na studium studentů bude hradit vysílající smluvní strana v národní měně přijímající smluvní strany.“.
8.
Článek 10 odstavec 2 Protokolu zní:
„2.
Náklady na studium zahrnují výdaje na:
a)
přednášející a technické zabezpečení,
b)
materiální a technické vybavení, administrativu a hospodářské potřeby,
c)
učebnice, odbornou literaturu a propagační materiál,
d)
zabezpečení uvedené v článku 7 odst. 1 poskytované za náhradu a
e)
jiné výdaje spojené se studiem.“.
9.
Článek 10 odstavec 3 Protokolu zní:
„3.
Náklady na studium uvedené v odstavci 2 tohoto článku budou účtovány za jednoho studenta vždy do 14 dnů po ukončení vzdělávací aktivity, v případě studia v akreditovaném studijním programu po ukončení semestru.“.
10.
Článek 12 Protokolu zní:
„1.
Odpovědnost za škodu, která vznikne v souvislosti s činností studentů podle tohoto Protokolu a její náhrada se budou řídit ustanovením článku VIII Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané dne 19. června 1951 v Londýně (dále jen „NATO SOFA“).
2.
Nároky na náhradu škody a vyšetřování škody, na kterou se nevztahuje článek VIII NATO SOFA, se budou řídit vnitrostátními právními předpisy státu, na území kterého ke škodě došlo.“.
11.
Do Protokolu se vkládá nový článek 13, který zní:
„Článek 13
Seznamování se s utajovanými informacemi
Studenti se na území státu přijímající smluvní strany mohou seznamovat s utajovanými informacemi, pokud to vyžaduje jejich studium, za podmínek stanovených Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností, podepsanou dne 3. února 2005 v Bratislavě, a v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran.“.
12.
Dosavadní články 13 a 14 Protokolu se označují jako články 14 a 15.
13.
Článek 14 Protokolu zní:
„Spory, jež mohou vzniknout mezi smluvními stranami při provádění spolupráce podle tohoto Protokolu, budou smluvní strany řešit neodkladně přímým jednáním.“.
14.
Z článku 15 Protokolu se vypouští odstavec 4.
15.
Příloha k Protokolu se vypouští.
Článek 2
Tento Doplněk nabývá platnost dnem jeho posledního podpisu a zůstává v platnosti po dobu platnosti Protokolu.
Dáno ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a v jazyce slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo obrany
České republiky
JUDr. Vlasta Parkanová v. r.
V Praze dne 11. září 2008
Za Ministerstvo obrany
Slovenské republiky
Jaroslav Baška v. r.
V Bratislavě dne 25. září 2008
1)
Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání a výcviku vojáků z povolání a občanských zaměstnanců resortu obrany podepsaný dne 2. dubna 2004 v Brně byl vyhlášen pod č. 62/2004 Sb. m. s. |
Vyhláška č. 15/2009 Sb. | Vyhláška č. 15/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 1. 2009, datum účinnosti 13. 1. 2009, částka 5/2009
* Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb. a vyhlášky č. 194/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 13. 1. 2009
15
VYHLÁŠKA
ze dne 30. prosince 2008,
kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování):
Čl. I
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb. a vyhlášky č. 194/2008 Sb., se mění takto:
1.
V části „Jihočeský kraj“, písm. e) se za slovo „Deštná,“ vkládají slova „Horní Pěna,“.
2.
V části „Jihočeský kraj“, písm. i) se za slova „Nová Pec,“ vkládá slovo „Pěčnov,“.
3.
V části „Jihomoravský kraj“, písm. d) se za slovo „Kostice,“ vkládá slovo „Ladná,“.
4.
V části „Jihomoravský kraj“, písm. e) se za slovo „Rašovice,“ vkládá slovo „Snovídky,“.
5.
V části „Jihomoravský kraj“, písm. t) se za slovo „Dyje,“ vkládají slova „Grešlové Mýto,“, za slova „Podhradí nad Dyjí,“ se vkládá slovo „Podmyče,“, za slovo „Šumná,“ se vkládá slovo „Tasovice,“, za slovo „Višňové,“ se vkládají slova „Vítonice, Vracovice,“ a za slovo „Vrbovec,“ se vkládá slovo „Výrovice,“.
6.
V části „Karlovarský kraj“, písm. c) se za slovo „Dalovice,“ vkládá slovo „Hory,“.
7.
V části „Královéhradecký kraj“, písm. e) se za slova „Dolní Přím,“ vkládá slovo „Habřina,“ a za slovo „Lišice,“ se vkládá slovo „Lodín,“.
8.
V části „Královéhradecký kraj“, písm. n) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Batňovice,“.
9.
V části „Liberecký kraj“, písm. e) se za slovo „Mníšek,“ vkládají slova „Nová Ves,“.
10.
V části „Liberecký kraj“, písm. i) se za slovo „Ohrazenice,“ vkládá slovo „Paceřice,“.
11.
V části „Olomoucký kraj“, písm. h) se za slovo „Drahany,“ vkládá slovo „Držovice,“, za slova „Kostelec na Hané,“ se vkládají slova „Koválovice-Osíčany,“, za slovo „Laškov,“ se vkládá slovo „Lešany,“ a za slova „Olšany u Prostějova,“ se vkládá slovo „Ondratice,“.
12.
V části „Pardubický kraj“, písm. b) se za slovo „Včelákov,“ vkládá slovo „Vítanov,“ a za slovo „Vortová,“ se vkládá slovo „Všeradov,“.
13.
V části „Pardubický kraj“, písm. h) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Bělá u Jevíčka,“.
14.
V části „Pardubický kraj“, písm. i) se za slovo „Dašice,“ vkládá slovo „Dříteč,“ a za slovo „Moravany,“ se vkládá slovo „Němčice,“.
15.
V části „Pardubický kraj“, písm. j) se za slovo „Jedlová,“ vkládá slovo „Květná,“.
16.
V části „Středočeský kraj“, písm. a) se za slovo „Čerčany,“ vkládá slovo „Čtyřkoly,“ a za slovo „Sázava,“ se vkládá slovo „Struhařov,“.
17.
V části „Středočeský kraj“, písm. c) se za slovo „Radonice,“ vkládá slovo „Sibřina,“.
18.
V části „Středočeský kraj“, písm. e) se za slovo „Ořech,“ vkládá slovo „Pohoří,“.
19.
V části „Středočeský kraj“, písm. j) se za slovo „Němčice,“ vkládá slovo „Ohaře,“.
20.
V části „Středočeský kraj“, písm. l) se za slova „Nové Dvory,“ vkládá slovo „Onomyšl,“.
21.
V části „Středočeský kraj“, písm. u) se za slovo „Šanov,“ vkládá slovo „Šípy,“.
22.
V části „Středočeský kraj“, písm. v) se za slova „Radějovice, Říčany,“ vkládá slovo „Senohraby,“ a za slovo „Vlkančice“ se vkládá slovo „, Vyžlovka“.
23.
V části „Středočeský kraj“, písm. x) se za slovo „Plchov,“ vkládá slovo „Poštovice,“.
24.
V části „Ústecký kraj“, písm. f) se za slova „Horní Jiřetín,“ vkládá slovo „Klíny,“.
25.
V části „Ústecký kraj“, písm. h) se za slovo „Lukavec,“ vkládají slova „Malé Žernoseky,“.
26.
V části „Ústecký kraj“, písm. k) se za slova „Mšené-lázně,“ vkládá slovo „Přestavlky,“.
27.
V části „Kraj Vysočina“, písm. k) se za slova „Dolní Město,“ vkládá slovo „Druhanov,“.
28.
V části „Kraj Vysočina“, písm. m) se za slovo „Benetice,“ vkládá slovo „Bransouze,“, za slovo „Čechtín,“ se vkládají slova „Dolní Vilémovice,“, za slovo „Příštpo,“ se vkládá slovo „Račice,“ a za slovo „Rudíkov,“ se vkládá slovo „Římov,“.
29.
V části „Kraj Vysočina“, písm. n) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Blízkov,“.
30.
V části „Zlínský kraj“, písm. k) se za slovo „Jasenná,“ vkládá slovo „Neubuz,“.
31.
V části „Zlínský kraj“, písm. m) se za slovo „Kaňovice,“ vkládá slovo „Karlovice,“ a za slovo „Kašava,“ se vkládá slovo „Kelníky,“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2009 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 1 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky
Vyhlášeno 13. 1. 2009, částka 1/2009
* Článek 1 - V názvu, třetím odstavci preambule a v článku 1 Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Dohoda“)
* Článek 2 - Znění článku 3 Dohody se nahrazuje následujícím zněním:
* Článek 3 - Znění článku 9 odst. 3 Dohody se nahrazuje následujícím zněním:
* Článek 4 - Tento Dodatek č. 1 k Dohodě vstupuje v platnost dnem posledního podpisu a zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
1
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. září 2008 v Praze a dne 25. září 2008 v Bratislavě byl podepsán Dodatek č. 1 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky1).
Dodatek vstoupil v platnost na základě svého článku 4 dne 25. září 2008.
České znění Dodatku se vyhlašuje současně.
Dodatek č. 1
k Dohodě mezi
Ministerstvem obrany České republiky
a Ministerstvem obrany Slovenské republiky
o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před
zánikem České a Slovenské Federativní Republiky
Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“),
berouce na vědomí vznik a působnost Ústavu pro studium totalitních režimů v České republice,
berouce v úvahu Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společném postupu při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, podepsanou v Bratislavě dne 24. listopadu 1999,
se dohodly takto:
Článek 1
V názvu, třetím odstavci preambule a v článku 1 Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Dohoda“), podepsané v Bratislavě dne 6. února 2007, se vypouští slova „rozdělení a“.
Článek 2
Znění článku 3 Dohody se nahrazuje následujícím zněním:
„(1)
Česká strana se zavazuje odevzdat slovenské straně kopie dokumentů při respektování teritoriálního a personálního principu a při zachování funkčnosti dokumentů pro potřeby dalšího využívání smluvními stranami.
(2)
Česká strana odevzdá slovenské straně kopie evidenčních pomůcek vztahujících se k registraci zájmových osob; u individuálních evidenčních pomůcek bude uplatněn personální princip.
(3)
Česká strana umožní slovenské straně přístup k dokumentům za účelem výběru dokumentů pro pořízení kopií.“.
Článek 3
Znění článku 9 odst. 3 Dohody se nahrazuje následujícím zněním:
„(3)
Smluvní strany projednají po předání kopií všech vybraných dokumentů další platnost této Dohody.“.
Článek 4
Tento Dodatek č. 1 k Dohodě vstupuje v platnost dnem posledního podpisu a zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Dáno v Praze dne 11. září 2008 a v Bratislavě dne 25. září 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo obrany
České republiky
JUDr. Vlasta Parkanová v. r.
Za Ministerstvo obrany
Slovenské republiky
Jaroslav Baška v. r.
1)
Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstverm obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky podepsaná dne 6. února 2007 v Bratislavě byla vyhlášena pod č. 18/2007 Sb. m. s. |
Zákon č. 9/2009 Sb. | Zákon č. 9/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 8. 1. 2009, datum účinnosti 23. 1. 2009, částka 3/2009
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hnojivech
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (541/2020 Sb.)
9
ZÁKON
ze dne 12. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o hnojivech
Čl. I
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 553/2005 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se slova „Nařízení (ES) č. 2003/2003 Evropského Parlamentu a Rady z 13. října 2003 o hnojivech.“ nahrazují slovy „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.“ a slova „splaškových kalů“ se nahrazují slovy „kalů z čistíren odpadních vod“.
2.
V § 1 odst. 1 větě první se slova „statkových hnojiv,“ zrušují, za slovo „kalů1a)“ se vkládají slova „a dále podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání sedimentů,“ a věta druhá se zrušuje.
3.
V § 1 odst. 3 větě první se slova „na statková hnojiva a“ zrušují, za slovo „kaly“ se vkládají slova „a na sedimenty“ a věta druhá se zrušuje.
4.
V § 1 se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 2 a 2a znějí:
„(4)
Na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13 a § 14 až 14b.
(5)
Na hnojiva ES se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropských společenství o hnojivech2) a dále ustanovení tohoto zákona o skladování (§ 8), používání (§ 9), odborném dozoru (§ 12), zvláštních opatřeních (§ 13) a přestupcích a jiných správních deliktech (§ 14 až 14b).
(6)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) vykonává činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí přímo použitelný předpis Evropských společenství o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu2a).
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.
2a)
Nařízení Komise (ES) č. 181/2006 ze dne 1. února 2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení.“.
5.
V § 2 písm. a) se slova „obsahující živiny“ nahrazují slovy „způsobilá poskytnout účinné množství živin“.
6.
V § 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až g), která znějí:
„b)
minerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivo obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů,
c)
organickým hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě,
d)
organominerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické formě,
e)
kapalným hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku,
f)
tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %,
g)
sedimentem usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic,“.
Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena h) až p).
7.
V § 2 písmeno h) zní:
„h)
statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin,“.
8.
V § 2 písm. l) se slova „statkových hnojiv,“ zrušují.
9.
V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „nebo jim byl udělen souhlas podle § 3a“ a slova „hnojivo splňující podmínky tohoto zákona, které odpovídá typu hnojiva uvedenému ve vyhlášce, o kterém vyhláška stanoví, že je hnojivem ES, a které je slovy „HNOJIVO ES“ označeno“ se nahrazují slovy „statkové hnojivo a hnojiva ES“.
10.
V § 3 odst. 2 se slova „nebo statkové hnojivo“ zrušují.
11.
V § 3 odst. 5 se slova „, statková hnojiva a pomocné látky“ nahrazují slovy „a pomocných látek“.
12.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a a 4 zní:
㤠3a
Ohlášení hnojiv a pomocných látek
(1)
Výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce, je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu.
(2)
Ohlášení podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu
a)
je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,
b)
název hnojiva nebo pomocné látky, jeho druh a typ podle vyhlášky,
c)
potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivo nebo pomocnou látku obsahující dusičnan amonný.
(3)
Hnojivo nebo pomocnou látku, které jsou předmětem ohlášení podle odstavce 1, může ohlašovatel uvést do oběhu na základě písemného souhlasu ústavu. Nebude-li ohlašovateli takový souhlas doručen do 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz uvádění do oběhu podle odstavce 4, platí, že ústav souhlas udělil. Souhlas ústavu je platný po dobu pěti let. Tato doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ohlašovateli takový souhlas doručen, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu.
(4)
Pokud by ohlášení uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu podle odstavce 1
a)
neodpovídalo typu hnojiva nebo pomocné látky uvedenému ve vyhlášce, nebo
b)
nesplňovalo podmínky stanovené tímto zákonem nebo s ním bylo v rozporu,
ústav rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu zakáže. Takové rozhodnutí musí být ústavem vydáno do 20 dnů ode dne, kdy mu ohlášení uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu došlo.
(5)
Ústav vede v elektronické podobě databázi ohlášených osob, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 a údaj o platnosti ohlášení. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3a)
§ 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 21 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
§ 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 8 zní:
㤠4
Registrace hnojiv
(1)
O registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele, který je oprávněn k podnikání podle zvláštního právního předpisu5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k podnikání v souladu s předpisy tohoto státu.
(2)
Žádost o registraci hnojiva obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu
a)
je-li žadatelem dovozce nebo dodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,
b)
název hnojiva a jeho druh,
c)
obsah jednotlivých součástí hnojiva, včetně obsahu rizikových prvků a rizikových látek; u živin též jejich formu a rozpustnost,
d)
zrnitost a jemnost mletí hnojiva,
e)
hmotnost hnojiva, popřípadě objem,
f)
rozsah a způsob použití hnojiva a podmínky jeho skladování,
g)
popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě hnojiva,
h)
potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivo obsahující dusičnan amonný.
(3)
Podá-li žadatel žádost o registraci hnojiva, poskytne současně ústavu potřebné vzorky hnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle zvláštního právního předpisu6).
(4)
Ústav provede u hnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze použít srovnání s již registrovaným hnojivem. Přezkoušení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou neznámé, zejména jedná-li se o hnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již registrovaným hnojivem.
(5)
Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním předpisem7).
(6)
Ústav rozhodne o žádosti nejpozději
a)
do 6 měsíců, pokud se provádí posouzení,
b)
do 18 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení ve skleníku, v hale nebo v laboratoři,
c)
do 36 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení na poli,
ode dne doručení žádosti.
(7)
Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony8).
(8)
Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné látky obdobně.
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv a pomocných látek, závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.
5)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných.
6)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.
8)
Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb.“.
14.
§ 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8a zní:
㤠5
Rozhodnutí o registraci
(1)
Rozhodnutí o registraci hnojiva obsahuje
a)
název hnojiva,
b)
číslo rozhodnutí,
c)
hodnoty chemických a fyzikálních vlastností hnojiva,
d)
rozsah a způsob použití hnojiva,
e)
omezení při uvádění do oběhu a při používání, způsob balení a varovná označení, jsou-li nezbytná pro zajištění ochrany lidí, zvířat a životního prostředí,
f)
dobu platnosti rozhodnutí.
(2)
Rozhodnutí o registraci hnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší.
(3)
Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojiva, může podat žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí; žádost doručí ústavu nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.
(4)
V případě změny názvu hnojiva, identifikačních údajů8a) výrobce nebo osoby, jíž bylo rozhodnutí o registraci hnojiva vydáno, tato osoba podá žádost o změnu rozhodnutí o registraci. Pro řízení o změně rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
(5)
Ústav zruší rozhodnutí o registraci hnojiva
a)
na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele,
b)
pokud žadatel porušil některou z povinností stanovených v § 3 odst. 1 až 3; zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.
(6)
Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.
(7)
Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na žádost podle odstavce 5 písm. a), může být dosud vyrobené nebo dovezené hnojivo dodavatelem uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku. Tuto dobu může ústav na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele prodloužit.
(8)
Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro pomocné látky obdobně.
8a)
§ 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“.
15.
V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „o jeho registraci“ vkládají slova „, bylo-li přiděleno“.
16.
V § 7 odst. 1 písm. d) se slovo „aplikaci“ nahrazuje slovem „používání“.
17.
V § 7 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:
„(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné látky obdobně. Na statková hnojiva se ustanovení odstavce 1 nevztahuje. Pokud statková hnojiva nejsou dodávána přímo spotřebiteli10) nebo ten na označení trvá, je nutné označit druh statkového hnojiva, případně druh zvířete, od kterého hnojivo pochází, rozsah a způsob použití a hmotnost nebo objem.
9a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 7 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
19.
V § 8 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 11 znějí:
„(1)
Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky
a)
uskladnit odděleně,
b)
označit čitelným způsobem,
c)
zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,
d)
evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv nebo pomocných látek.
(2)
Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv a zabezpečit zjišťování jejich úniku způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva.
11)
§ 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V § 8 odst. 3 se slova „Podnikatelé v zemědělství“ nahrazují slovy „Zemědělští podnikatelé11)“.
21.
V § 8 odst. 4 se slova „Statková hnojiva“ nahrazují slovem „Hnojiva“ a věta druhá a slovo „statkových“ se zrušují.
22.
V § 8 odstavec 5 zní:
„(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv a pomocných látek, kapacitu skladovacích prostor.“.
23.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12b a 12c zní:
㤠9
Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů
(1)
Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.
(2)
Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud
a)
jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,
b)
způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12),
c)
jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,
d)
půda, na kterou mají být použity, je
1.
zaplavená,
2.
přesycená vodou,
3.
pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo
4.
promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;
toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.
(3)
Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.
(4)
Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv.
(5)
Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem12a).
(6)
Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.
(7)
Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé11) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
(8)
Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
b)
způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,
c)
způsob hlášení o používání upravených kalů.
(10)
Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
12b)
§ 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
12c)
Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.“.
24.
V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12d zní:
„(1)
Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách12d) ústav provádí
a)
agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů,
b)
monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích postupů.
12d)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.“.
25.
V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí
a)
provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech,
b)
odběr vzorků půd, jejich chemické, případně fyzikální nebo mikrobiologické rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů,
c)
provedení rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd nebo z agrochemického zkoušení zemědělských půd vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
26.
V § 10 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
27.
V § 10 odst. 3 se za slovo „chemických“ vkládají slova „, případně fyzikálních nebo mikrobiologických“.
28.
V § 10 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
29.
V § 10 odst. 5 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje a v dosavadní větě druhé se slovo „pověření“ nahrazuje slovem „oprávnění“.
30.
V § 10 odst. 6 se slova „podnikatel v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělský podnikatel11)“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „a monitoringu zemědělských půd“.
31.
V § 10 odst. 7 se za slova „agrochemického zkoušení zemědělských půd“ vkládají slova „a monitoringu zemědělských půd“, slova „podnikatele v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělského podnikatele11)“ a slova „podnikateli v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělskému podnikateli11)“.
32.
V § 10 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „a dále stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování“.
33.
V § 11 se na konci nadpisu doplňují slova „a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin“.
34.
V § 11 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
„(1)
Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků14) a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů.
14)
§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“.
35.
V § 11 odst. 2 a 3 se slova „úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků“ nahrazují slovy „odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností“.
36.
V § 11 odstavec 4 zní:
„(4)
Vyhodnocení výsledků chemických rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce ústav předá výsledky chemických rozborů týkající se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin v jeho vlastnictví, nájmu nebo podnájmu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu6).“.
37.
V § 11 odst. 5 se slova „půdních“ a „lesních pozemků“ zrušují.
38.
V § 12 odst. 1 se slova „a statkových hnojiv“ zrušují a za slova „upravených kalů“ se vkládají slova „a sedimentů“.
39.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Ústav dozírá zda
a)
výrobci3a), dovozci3a) a dodavatelé, kteří hnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu,
b)
zemědělští podnikatelé11), kteří hnojiva vyrábějí, skladují nebo používají,
c)
zemědělští podnikatelé11), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty,
dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3 odst. 6 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.“.
40.
V § 12 odst. 3 se slova „a statková hnojiva“ zrušují a za slova „upravené kaly“ se vkládají slova „nebo sedimenty“.
41.
V § 12 odst. 5 se slova „podnikatelé v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělští podnikatelé11)“ a slova „pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv“ se zrušují.
42.
V § 12 odst. 6 se slova „právním předpisem Evropských společenství s bezprostředními účinky“ nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b)“.
Poznámka pod čarou č. 16b zní:
„16b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.
Nařízení Komise (ES) č. 181/2006 ze dne 1. února 2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení.“.
43.
V § 13 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 16c zní:
„(1)
Ústav může uložit výrobcům3a), dovozcům3a), dodavatelům nebo zemědělským podnikatelům11), kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojiva, nebo zemědělským podnikatelům11), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, zvláštní opatření, a to
a)
zakázat použití hnojiva, upraveného kalu nebo sedimentu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b),
b)
zakázat uvádění hnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu, včetně stanovení lhůty,
c)
nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojiva, včetně lhůty a podmínek jejich odstranění.
16c)
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
§ 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.“.
44.
V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
45.
§ 14 až 14b včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 17 zní:
㤠14
Přestupky
(1)
Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd.
(2)
Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností.
(3)
Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 14a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Zemědělský podnikatel11) se dopustí správního deliktu tím, že
a)
používá hnojiva, pomocné látky, upravené kaly, popřípadě sedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 5,
b)
v rozporu s § 9 odst. 6 a 7 nevede a po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let nebo neohlásí používání upravených kalů,
c)
jako vlastník zemědělské půdy v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd,
d)
jako vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností, nebo
e)
jako vlastník lesních pozemků nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13.
(2)
Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány nebo jim nebyl udělen souhlas podle § 3a,
b)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, u nichž obsah rizikových prvků nebo rizikových látek je vyšší než stanoví vyhláška,
c)
označuje nebo balí hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 7,
d)
skladuje hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 8 odst. 1 až 4,
e)
nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo
f)
poruší povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b).
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),
b)
100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. d),
c)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. c) nebo e),
d)
5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo f).
§ 14b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby17) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.
(6)
Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
17)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
46.
§ 14c až 16 se včetně nadpisů zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. II
V písmenu b) položce 94 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., se slova „registraci hnojiva“ nahrazují slovy „registraci nebo o změnu rozhodnutí o registraci hnojiva,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. III
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 167/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 4a znějí:
„(6)
Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je možné na pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, a to pouze na druhu pozemku orná půda a trvalý travní porost při jeho obnově, se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech4a). Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. Hodlá-li použít sedimenty na pozemky osoba odlišná od vlastníka nebo nájemce pozemku, musí mít písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku.
(7)
Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu
a)
identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, podle katastru nemovitostí, a uvedení celkového množství sedimentů, které má na nich být použito,
b)
souhlas vlastníka nebo nájemce pozemků, na kterých mají být sedimenty použity,
c)
údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
d)
údaj o původu sedimentů,
e)
informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,
f)
údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
g)
potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro dané hodnocení.
4a)
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 15 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
udělují souhlas podle § 3 odst. 6 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vedou evidenci jejich použití na pozemcích ve svém správním obvodu.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r. |
Zákon č. 7/2009 Sb. | Zákon č. 7/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákon
Vyhlášeno 8. 1. 2009, datum účinnosti 1. 7. 2009, částka 3/2009
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o výkonu vazby
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně dalších zákonů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o vyšších soudních úřednících
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o státní statistické službě
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna správního řádu
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna exekučního řádu
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.)
7
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 3 písm. r) se slova „z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy „mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení“.
2.
V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.“.
3.
V § 29 odst. 3 se za slovo „také“ vkládají slova „neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců,“.
4.
V § 29 se na začátek odstavce 4 vkládají věty „Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí.“.
5.
V § 31 odst. 1 se za slovo „Ustanovený“ vkládají slova „opatrovník nebo jiný“.
6.
V § 31 odst. 2 se za slovo „Byl-li“ vkládají slova „opatrovníkem nebo jiným“.
7.
V § 35 odst. 3 se za slova „odstavci 1 písm. b) až d)“ vkládají slova „a i)“.
8.
V § 35 odst. 4 se slova „státního zástupce“ nahrazují slovy „státní zastupitelství“.
9.
V § 36a odst. 3 se slova „v odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát“ nahrazují slovy „senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení“.
10.
V § 38 odstavec 2 zní:
„(2)
Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině, na ustanovení správce dědictví podle § 175f odst. 2, na zrušení usnesení o dědictví podle § 175w a na vydání potvrzení podle § 175z odst. 1.“.
11.
V § 40 odstavec 1 zní:
„(1)
Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu.“.
12.
V § 40 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:
„(2)
Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým
a)
byl uzavřen smír,
b)
byla uzavřena dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte,
c)
byla uzavřena dohoda o styku s nezletilým dítětem,
d)
byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví,
e)
byla uzavřena dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo
f)
došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.
(3)
Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy ve věcech péče soudu o nezletilé, vždy je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, nebo pokud tak určí soud. Věta prvá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol.
(4)
Úkony prováděné soudním komisařem nebo soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.
(5)
V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila.
(6)
V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.
13.
Za § 40a se vkládá nový § 40b, který zní:
㤠40b
(1)
O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, v listinné podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to třeba; podepisuje ho ten, kdo stejnopis vyhotovil.
(3)
Nestanoví-li zákon jinak, elektronicky vyhotovený úkon soudu opatří předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil, svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).“.
14.
V § 41 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního úkonu předepsána písemná forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně“.
15.
V § 44 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.
16.
§ 45 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58a zní:
„Doručování
§ 45
Způsoby doručování
(1)
Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.
(2)
Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky58a). Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu.
(3)
Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím
a)
doručujícího orgánu, nebo
b)
účastníka řízení či jeho zástupce.
58a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů.“.
17.
§ 45a až 45f se včetně nadpisů zrušují.
18.
§ 46 a 46a včetně nadpisů znějí:
㤠46
Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1)
Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu58a).
(2)
Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.
§ 46a
Adresa pro doručování
(1)
Adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.
(2)
Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování.
(3)
Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.“.
19.
Za § 46a se vkládají nové § 46b a 46c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 58b a 58c znějí:
㤠46b
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
Neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
a)
u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti58b); není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu58c),
b)
u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky,
c)
u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu,
d)
u fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy adresa tohoto zařízení,
e)
u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla organizační složky,
f)
u advokátů adresa jejich sídla,
g)
u notářů adresa jejich notářské kanceláře,
h)
u soudních exekutorů adresa jejich kanceláře,
i)
u patentových zástupců adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u Komory patentových zástupců,
j)
u insolvenčních správců adresa jejich sídla zapsaná v seznamu insolvenčních správců,
k)
u státu adresa sídla příslušné organizační složky státu, v případě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho příslušného územního pracoviště,
l)
u státního zastupitelství adresa jeho sídla,
m)
u správních úřadů adresa jejich sídla,
n)
u obcí a vyšších územních samosprávných celků adresa sídla obecního úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy.
§ 46c
Zástupce pro doručování písemností
(1)
Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si zvolil pro doručování písemností zástupce; to neplatí v případech, kdy účastník řízení nebo zástupce je ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, kdy účastník řízení nebo zástupce požívá diplomatické výsady a imunity, je v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník řízení nebo zástupce je vojákem v činné službě, příslušníkem Policie České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky nebo příslušníkem Vězeňské služby a justiční stráže, kterému nelze doručit jinak než prostřednictvím krajského vojenského velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(2)
Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti uložením u doručujícího soudu. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí být ve výzvě podle odstavce 1 poučeni.
(3)
Toho, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být doručováno (§ 46a odst. 1 a 2), soud při provedení výkonu rozhodnutí (§ 273b) vyzve, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti (§ 46 a § 46a odst. 1), nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemnosti. Nevyhoví-li výzvě, doručují se mu písemnosti uložením u soudu; o tomto následku musí být ve výzvě poučen.
(4)
Písemnost, která byla uložena u soudu podle odstavců 2 a 3, se považuje za doručenou dnem uložení.
58b)
§ 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2008 Sb.
58c)
§ 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
§ 47 a 48 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58d znějí:
㤠47
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1)
Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se postupuje podle zvláštního právního předpisu58a).
(2)
Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem.
(3)
Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou podle odstavce 2.
§ 48
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
(1)
Doručujícími orgány jsou
a)
soudní doručovatelé,
b)
orgány Justiční stráže,
c)
soudní exekutoři,
d)
provozovatelé poštovních služeb.
(2)
Doručujícími orgány jsou též
a)
Vězeňská služba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
b)
zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních,
c)
ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v tomto zařízení,
d)
krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné službě a písemnost není možno doručit jinak,
e)
Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České republiky a písemnost není možno doručit jinak,
f)
Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), jde-li o doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity, nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v budově nebo v místnosti chráněné diplomatickou imunitou.
(3)
Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy58d) vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem.
58d)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
§ 48a až 48i se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 61, 61a až 61d zrušují.
22.
§ 49 a 50 včetně nadpisů znějí:
㤠49
Doručování písemností do vlastních rukou
(1)
Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud.
(2)
Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.
(3)
Písemnost se ukládá
a)
v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím,
b)
u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu,
c)
v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
(4)
Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
(5)
U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
(6)
Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.
(7)
Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.
§ 50
Doručování jiných písemností
(1)
Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti.
(2)
Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.“.
23.
§ 50a až 50i včetně nadpisů znějí:
㤠50a
Příjemci písemností
(1)
Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b, případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(2)
Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(3)
Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci.
(4)
Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.
§ 50b
Doručování zástupci účastníka
(1)
Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(3)
Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak.
(4)
Písemnost se doručuje rovněž účastníku,
a)
má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat,
b)
je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23,
c)
jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, § 187 odst. 1, § 191b odst. 2 a § 192 odst. 1; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu,
d)
byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat,
e)
rozhodne-li tak soud.
§ 50c
Odepření přijetí písemnosti
(1)
Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(2)
Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo příjemce písemnosti postup podle věty prvé, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(3)
Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.
§ 50d
Neúčinnost doručení
(1)
Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
(2)
Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení, soud rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu, jestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností.
(3)
Návrh podle odstavce 1 nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, a rozsudek, kterým bylo vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství33c) („dále jen partnerství“).
(4)
Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje.
(5)
Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.
§ 50e
Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
(1)
Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti. Pověření není soudním rozhodnutím.
(2)
Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v potvrzení o doručení.
(3)
Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho zástupce neprodleně písemnost soudu.
§ 50f
Průkaz doručení
(1)
Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.
(2)
Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti.
(3)
Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.
(4)
V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.
(5)
Nelze-li doručení prokázat žádným ze způsobů uvedených v odstavcích 1 až 4, lze je prokázat též jiným způsobem.
§ 50g
Doručenka
(1)
Doručenka musí obsahovat
a)
označení soudu, který písemnost předal k doručení,
b)
označení doručujícího orgánu,
c)
označení doručované písemnosti,
d)
označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,
e)
prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,
f)
hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
g)
jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,
h)
jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,
i)
údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.
(2)
Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.
(3)
Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat také
a)
jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,
b)
prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost vyzvednuta,
c)
hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
d)
jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis.
(4)
Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.
(5)
Byla-li doručována písemnost podle § 50 a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat
a)
prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,
b)
hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
c)
jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu.
(6)
Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele také jiná vhodná fyzická osoba.
§ 50h
Výzva
(1)
Výzva podle § 49 odst. 2 musí obsahovat označení
a)
soudu, který písemnost předal k doručení,
b)
doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,
c)
adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d)
doručujícího orgánu,
e)
jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.
(2)
Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
(3)
Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout.
§ 50i
Oznámení
Oznámení podle § 50 odst. 2 musí obsahovat označení
a)
soudu, který písemnost předal k doručení,
b)
doručované písemnosti,
c)
adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d)
doručujícího orgánu,
e)
sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu,
f)
jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.“.
24.
Za § 50i se vkládají nové § 50j až 50l, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 58e, 58f a 62 znějí:
㤠50j
Doručování do ciziny
(1)
Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností58e) anebo podle zvláštního právního předpisu58f).
(2)
Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
§ 50k
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje, stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku62), neomezuje-li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.
§ 50l
Vyvěšení na úřední desce
(1)
Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.
(2)
Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne vyvěšení.
(3)
Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
58e)
Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.
58f)
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
62)
§ 769 obchodního zákoníku.“.
25.
§ 51 včetně nadpisu zní:
„Předvolání a předvádění
§ 51
(1)
Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen.
(2)
Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání další náležitosti, musí předvolání obsahovat, v jaké věci se má předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu, důvod předvolání, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě předpokládanou dobu trvání úkonu.“.
26.
V § 78e odst. 4 se slova „usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku doručeno“ nahrazují slovy „doručen stejnopis vyhotovení usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku“.
27.
V § 79 odst. 1 se za slovem „příjmení“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „bydliště účastníků“ se vkládají slova „, popřípadě rodná čísla účastníků“.
28.
V § 80 písm. a) se slova „registrovaného partnerství33c) (dále jen „partnerství“)“ nahrazují slovem „partnerství“.
29.
V § 87 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
30.
V § 88 písm. d) se slova „. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav“ zrušují.
31.
V § 88 písmena g) a h) znějí:
„g)
v jehož obvodu je ústav vykonávající zdravotnickou péči, jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v tomto ústavu;
h)
v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmena b);“.
32.
V § 88 se písmena ch) až o) označují jako písmena i) až p) a znějí:
„i)
v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;
j)
v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení;
k)
v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo;
l)
u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví (§ 175k);
m)
u něhož probíhá řízení o úschovách, jde-li o rozhodnutí, že ten, kdo odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit (§ 185e);
n)
u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu;
o)
u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů;
p)
v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky;“.
Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno q).
33.
V § 88 se na konci písmene q) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena r) až u), která znějí:
„r)
u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a;
s)
v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o řízení podle § 200h a 200i;
t)
v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách;
u)
je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního předpisu62e).“.
34.
V § 89a se věta druhá zrušuje.
35.
V § 105 odstavec 1 zní:
„(1)
Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.
36.
V § 109 odst. 1 písm. c) se slova „zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,33a)“ nahrazují slovem „pořádkem“.
37.
Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje.
38.
§ 114b zní:
㤠114b
(1)
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.
(2)
K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.
(3)
Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci.
(4)
Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
(5)
Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.“.
39.
§ 114c včetně nadpisu zní:
㤠114c
Přípravné jednání
(1)
Není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání.
(2)
K přípravnému jednání předvolá předseda senátu účastníky a jejich zástupce, popřípadě též další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno.
(3)
Při přípravném jednání předseda senátu zejména
a)
v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení, a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek řízení,
b)
vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne účastníkům potřebná poučení; § 118a zde platí obdobně,
c)
pokusí se o smírné vyřešení věci (§ 99),
d)
uloží účastníkům řízení další procesní povinnosti potřebné k dosažení účelu řízení.
(4)
Procesní povinnosti podle odstavce 3 jsou účastníci povinni splnit do skončení přípravného jednání. Z důležitých důvodů soud účastníkům poskytne na žádost některého z nich lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností; tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů.
(5)
Před skončením přípravného jednání předseda senátu poučí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přítomné účastníky o tom, že ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného jednání, popřípadě po uplynutí lhůty podle odstavce 4 věty druhé, může být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1.
(6)
Nedostaví-li se žalovaný k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 120 odst. 2, za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
(7)
Nedostaví-li se k přípravnému jednání žalobce nebo jiný navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, zastaví; o tomto následku musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání.“.
40.
V § 115 odstavec 2 zní:
„(2)
Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.“.
41.
§ 118b zní:
㤠118b
(1)
Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2)
Byla-li připuštěna změna žaloby (§ 95), nejsou tím účinky podle odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) nebo záměně účastníka (§ 92 odst. 2), nastávají ve vztahu s novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo; o tom musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto jednání.
(3)
Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 a v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle odstavce 2 části druhé věty za středníkem nebo podle § 114c odst. 5.“.
42.
§ 118c se zrušuje.
43.
V § 119a odst. 1 se slovo „, 118c“ zrušuje.
44.
V § 119a odst. 2 se slovo „, 118c“ zrušuje.
45.
V § 120 odst. 3 se slova „potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo“ nahrazují slovy „jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu“.
46.
V § 126 odst. 3 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Klást otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna.“.
47.
Za § 126 se vkládá nový § 126a, který zní:
㤠126a
(1)
Fyzická osoba, která má vypovídat o okolnostech, týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu, je povinna dostavit se na předvolání k soudu v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba.
(2)
Výslech fyzické osoby uvedené v odstavci 1 se provede podle § 131 odst. 2 věty druhé a § 131 odst. 3.“.
48.
V § 137 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 57f znějí:
„(2)
Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57) anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b).
(3)
Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem
a)
advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57) nebo patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b), který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d),
b)
advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba,
c)
patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b), který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových zástupců57f), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba,
d)
advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tento zaměstnavatel advokáta.
57f)
§ 10 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.“.
49.
V § 137 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, provádí-li v řízení o dědictví úkony soudního komisaře notář, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d).“.
50.
V § 139 odst. 1 větě první se za slovo „Svědci“ vkládají slova „a fyzické osoby uvedené v § 126a“ a ve větě třetí se za slovo „svědka“ vkládají slova „a fyzické osoby uvedené v § 126a“.
51.
V § 139 se na konci odstavce 4 doplňují věty „O výši znalečného rozhodne bez zbytečného odkladu po podání znaleckého posudku. Znalečné je třeba vyplatit nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení o přiznání znalečného.“.
52.
V § 140 odstavec 2 zní:
„(2)
Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně64) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.“.
53.
V § 141 odstavec 1 zní:
„(1)
Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.“.
54.
Na konci textu § 145 se doplňují slova „, zajištění důkazů a zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví“.
55.
V § 147 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým osobám uvedeným v § 126a,“.
56.
V § 148 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým osobám uvedeným v § 126a,“.
57.
V § 149 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „57) nebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b)“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 57 za tečkou se zrušuje.
58.
V § 151 odstavec 2 zní:
„(2)
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem57) anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně64). Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem57d). Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.“.
59.
V § 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, protože je způsobili účastníci řízení, jejich zástupci svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila, nebo protože je způsobili svědci, osoby uvedené v § 126a, znalci, tlumočníci nebo ti, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, nemohou být nahrazeny z jiného důvodu než podle § 147.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
60.
V § 153a odst. 3 se za slova „§ 114b odst. 5“ vkládají slova „a § 114c odst. 6“.
61.
V § 153b odst. 1 se slova „(§ 45b)“ nahrazují slovy „(§ 49)“ a slova „a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů“ se zrušují.
62.
V § 156 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok.“.
63.
V § 157 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.“.
64.
V § 158 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Elektronické vyhotovení rozsudku musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem soudce.“.
65.
V § 158 odst. 2 se slova „písemného vyhotovení rozsudku“ nahrazují slovy „rozsudku vyhotoveného v listinné podobě a rozsudek vyhotovený v elektronické podobě“.
66.
V § 158 odst. 3 se slova „zpravidla stejnopis rozsudku“ nahrazují slovy „stejnopis vyhotovení rozsudku zpravidla“.
67.
V § 158 odst. 4 se za slovo „stejnopis“ vkládá slovo „vyhotovení“.
68.
V § 169 odst. 1 se slova „v písemném“ nahrazují slovem „ve“.
69.
V § 169 odstavec 2 zní:
„(2)
Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.“.
70.
V § 171 odst. 2 se za slova „je usnesení“ vkládají slova „, není-li stanoveno jinak,“.
71.
Za § 174a se vkládá nový § 174b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 67a zní:
㤠174b
Evropský platební rozkaz
(1)
Evropský platební rozkaz67a) je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2)
K řízení o návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu je příslušný soud, který evropský platební rozkaz vydal.
(3)
Usnesení soudu, jímž bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu, se doručí účastníkům řízení o evropském platebním rozkazu.
67a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 67a se označuje jako poznámka pod čarou č. 67b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a dosavadní poznámka pod čarou č. 67b se označuje jako poznámka pod čarou č. 67e, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
72.
V § 175 odst. 2 se slova „§ 173 odst. 2 a“ zrušují.
73.
V § 175c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 67c a 67d zní:
„(2)
Soud zjistí, zda v evidenci manželských smluv vedené podle zvláštního právního předpisu67c) jsou evidovány smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství67d), a jejichž účastníkem byl zůstavitel, jakož i to, u kterého notáře jsou uloženy.
67c)
§ 35c zákona č. 358/1992 Sb.
67d)
§ 143a občanského zákoníku.“.
74.
V § 175e odstavec 2 zní:
„(2)
Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudního komisaře nebo u soudu nebo, nelze-li uložení takto zajistit, uložením u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě samém.“.
75.
V § 175n větě druhé se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.
76.
V § 175p odstavec 1 zní:
„(1)
Dědici a věřitelé se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Soud dohodu schválí, jestliže neodporuje zákonu nebo dobrým mravům; neschválí-li dohodu, pokračuje v řízení po právní moci rozhodnutí.“.
77.
V § 175u odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 34a a 34c zní:
„(1)
Likvidaci dědictví provede soud zpeněžením jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku, ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu34a) nebo v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu34c) anebo prodejem mimo dražbu. Likvidaci dědictví lze mimo dražbu provést také prodejem všeho nebo zbývajícího zůstavitelova majetku jedinou smlouvou.
34a)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.
34c)
§ 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
78.
V § 175v odst. 4 se za slova „pohledávky věřitelů“ vkládají slova „a jejich zajištění“.
79.
V § 175x se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.
80.
V § 175z odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže projednání dědictví nenáleží do pravomoci soudů České republiky, vydá o tom soud účastníkům na jejich žádost úřední potvrzení. Před vydáním úředního potvrzení soud zpravidla provede předběžné šetření.“.
81.
§ 175zd zní:
㤠175zd
(1)
Notář připraví všechny podklady potřebné pro vydání usnesení a potvrzení soudu uvedených v § 38 odst. 2 a návrhy na jejich znění. Nejsou-li podklady úplné, soud může požadovat po notáři jejich doplnění nebo provést potřebné úkony sám. Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.
(2)
Prodej mimo dražbu při likvidaci dědictví může notář uskutečnit jen se souhlasem soudu. Při udělení souhlasu může soud stanovit podmínky prodeje. Bez souhlasu soudu je smlouva o prodeji mimo dražbu neplatná.“.
82.
V § 187 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Nezvolí-li si vyšetřovaný zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřovaného, o jehož způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi vyšetřovaným a rodičem nebo jinou osobou blízkou anebo mezi těmito osobami navzájem. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká vyšetřovaného, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.“.
83.
V § 191a odst. 1 se za slovo „oznámit“ vkládají slova „(§ 191b)“.
84.
V § 191b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K dodatečnému písemnému souhlasu osoby, která jeví známky duševní choroby či intoxikace a která je zároveň nebezpečná sobě nebo svému okolí, se v rámci již zahájeného řízení nepřihlíží.“.
85.
V § 191c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto usnesení vyhlásí soud do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a.“.
86.
V § 191d odst. 3 se za slova „opatrovníka pro řízení“ vkládají slova „a ústav“.
87.
V § 192 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Soud ustanoví opatrovníkem rodiče či jinou osobu blízkou osoby, která opatrovníka podle zákona musí mít, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi touto osobou a rodičem či jinou osobou blízkou či mezi těmito osobami navzájem.“.
88.
V § 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena m) až o), která znějí:
„m)
bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d);
n)
byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu;
o)
bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu.“.
89.
V § 202 odst. 2 se částka „2 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.
90.
V § 205 odst. 2 písm. b) se slova „§ 118c, popřípadě“ zrušují.
91.
V § 210 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odvolání proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručí předseda senátu těm účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné.“.
92.
V § 229 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.“.
93.
V § 229 odst. 2 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí“.
94.
V § 234 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
95.
V § 234 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o zastavení výkonu rozhodnutí“.
96.
V § 237 odst. 2 písm. a) se částka „20 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“ a částka „50 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
97.
V § 237 odst. 3 se slova „odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem“ nahrazují slovy „soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží“.
98.
V § 238a odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
99.
§ 239 zní:
㤠239
(1)
Jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3), je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a)
rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b)
v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(2)
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a)
potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b)
potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(3)
Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a a 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§ 78d). Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.“.
100.
V § 243c odstavec 2 zní:
„(2)
V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.“.
101.
§ 250d zní:
㤠250d
(1)
Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c) nebo, nebyla-li nařízena a provedena tato příprava jednání, do skončení prvního jednání, které se v řízení před soudem konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i o skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2)
Omezení podle odstavce 1 neplatí v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle § 114c odst. 5 nebo že, nebyla-li nařízena a provedena příprava jednání, soud jim neposkytl poučení o povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností nejpozději v předvolání k prvnímu jednání ve věci.“.
102.
V § 254 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
V usnesení, jímž soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání odmítne.
(5)
V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
103.
V § 315 odst. 1 se slova „může se oprávněný domáhat“ nahrazují slovy „může oprávněný proti dlužníku povinného“ a slova „na dlužníkovi povinného“ se nahrazují slovy „podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat“.
104.
V § 323 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 86c a 86d zní:
„(2)
Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc, vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva, umístěnou mimo svůj byt (sídlo, místo podnikání), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného86c) nebo imobilizovaného86d) cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost již v návrhu na výkon rozhodnutí; jde-li o hmotnou movitou věc, vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva, uvede oprávněný, podle možností, kde se nachází.
86c)
§ 91 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86d)
§ 38 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
105.
V § 326 odst. 1 větě druhé se za slova „rychlý prodej“ vkládají slova „mimo dražbu“.
106.
V § 326 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 86e zní:
„(3)
Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k zastavení předána do úschovy nebo skladování86e), osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva84) anebo osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli, osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g).
86e)
§ 157 odst. 3 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
107.
V § 326 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 86f až 86h znějí:
„(5)
Cenné papíry86f), vkladní knížky, vkladní listy, anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a vždy se odevzdají soudu.
(6)
Cenné papíry zapsané v evidenci investičních nástrojů se sepíší, jakmile se soud dozví, že jsou pro povinného evidovány v evidenci investičních nástrojů. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soud sepíše podíl povinného na sběrném dluhopisu86g). Po sepsání soud přikáže osobě oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů zapsat pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem86h) do evidence (§ 324).
86f)
§ 1 zákona o cenných papírech.
86g)
§ 35 a násl. zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86h)
§ 97 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9.
108.
V § 326b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 329a odst. 1 se použije přiměřeně.“.
109.
§ 328 zní:
㤠328
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou, pokud není
a)
cena stanovena úředně36),
b)
uveřejněn kurs kótovaného investičního nástroje, nebo
c)
uveřejněna hodnota cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování.
(2)
Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Odhad soud neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a. Odhad sepsaných věcí není soudním rozhodnutím.
(3)
Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soud cenu podle odstavce 1 písm. a) až c) ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky (§ 328b odst. 3) nebo pověření k prodeji jiným způsobem.“.
110.
V § 328a odst. 1 se slovo „odhadu“ nahrazuje slovy „zjištění ceny“.
111.
V § 328a odst. 1 se za slovo „věcí“ vkládají slova „podle § 328 (dále jen „rozhodná cena“)“.
112.
V § 328a odst. 1 a 2 se slovo „odhadní“ nahrazuje slovem „rozhodnou“.
113.
V § 328a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Finanční kolaterál85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu rozhodnutí.“.
114.
V § 328b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 86i zní:
„(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak. Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí. V rámci souboru věcí se prodají zejména věci, které tvoří jediný, hospodářsky nedílný nebo i dělitelný celek nebo zastupitelné cenné papíry86i), lze-li očekávat vyšší výtěžek.
86i)
§ 2 zákona o cenných papírech.“.
115.
V § 328b odst. 3 větě první se za slovo „rok“ vkládají slova „dražební vyhláškou, kterou doručí“.
116.
V § 328b odst. 3 větě druhé se slovo „rok“ nahrazuje slovem „vyhláška“.
117.
V § 328b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dražební vyhláška není soudním rozhodnutím.“.
118.
V § 328b odstavec 4 zní:
„(4)
V dražební vyhlášce soud uvede
a)
čas a místo dražby,
b)
označení dražených věcí,
c)
zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,
d)
rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,
e)
výši nejnižšího podání (§ 329),
f)
zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení (odstavec 5),
g)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f se použijí přiměřeně.“.
119.
V § 328b se doplňuje odstavce 5, který zní:
„(5)
Povinnost složit jistotu a její výši soud stanoví, převyšuje-li rozhodná cena samostatně dražené věci nebo draženého souboru věcí po přepočtení na měnu České republiky podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky, ekvivalent částky 45000 EUR. Ustanovení § 336e odst. 2 se použije obdobně.“.
120.
V § 329 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
121.
V § 329 odstavec 2 zní:
„(2)
Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.“.
122.
V § 329 odstavec 4 zní:
„(4)
Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.“.
123.
V § 329 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 86j znějí:
„(5)
Vydražitel musí nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání, nepřesahují-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu86j) (dále jen „limit“), ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(6)
Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání přesahující limit musí vydražitel zaplatit bezhotovostní platbou do sedmi dnů od udělení příklepu, jinak soud nařídí opětovnou dražbu.
(7)
Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady váznoucí na věci.
86j)
§ 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
124.
Za § 329 se vkládá nový § 329a, který zní:
㤠329a
(1)
Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené věci k okamžiku udělení příklepu. V případě dražby cenných papírů vydá soud takové potvrzení vydražiteli i bez žádosti.
(2)
V případě přechodu vlastnického práva k listinnému cennému papíru na řad nebo na jméno soud vyznačí na rubu anebo přívěsku cenného papíru přechod vlastnického práva k cennému papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu.“.
125.
V § 330 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a včas přihlášených věřitelů“.
126.
V § 330 odst. 2 se slovo „kupec“ nahrazuje slovem „vydražitel“.
127.
V § 330 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto závazcích, případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soud usnesením.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
128.
V § 330 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Věci, které nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za jednu třetinu rozhodné ceny.“.
129.
V § 330 odst. 4 větě třetí se slova „Prodej uskutečněný převzetím“ nahrazují slovy „Převzetí věci“.
130.
V § 331 odst. 1 se za slovo „pohledávku“ vkládají slova „a nepřihlásil-li se včas další oprávněný anebo věřitel [§ 328b odst. 4 písm. g)]“.
131.
V § 331 odstavec 2 zní:
„(2)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek anebo přihlásil-li se včas další oprávněný nebo věřitel, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému z oprávněných nebo věřitelů výtěžek podle pořadí.“.
132.
V § 331a odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele84), zastavena87), nebo zadržena88) soud vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem.“.
Poznámky pod čarou č. 87 a 88 znějí:
„87)
§ 152 a násl. občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
88)
§ 175 a násl. občanského zákoníku.“.
133.
V § 332 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „anebo přihláška dalšího oprávněného či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm. g)]“.
134.
Nadpis nad § 333 zní: „Hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky“.
135.
V § 333 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní:
„(2)
Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato nebo peněžní prostředky v cizí měně, provede se jejich prodej nebo směna na měnu České republiky podle zvláštních předpisů90). Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.
90)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., ve znění zákona č. 482/2001 Sb.“.
136.
V § 334 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
137.
V § 334 odst. 1 větě první se za slova „Vkladní knížku“ vkládají slova „, vkladní list“.
138.
V § 334 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Jde-li o cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky, soud podle jejich povahy a stanoviska oprávněného buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení.
(3)
Vyzve-li soud toho, kdo má podle cenného papíru nebo listiny plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, postupuje přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin, provádí místo povinného vykonavatel. Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).“.
139.
V § 334 se odstavec 4 zrušuje.
140.
§ 334a včetně poznámky pod čarou č. 91 zní:
㤠334a
(1)
Pokud nebyly sepsané cenné papíry zpeněženy postupem podle § 334 odst. 2, soud sepsané cenné papíry zpeněží pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice91). Soud má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli cenného papíru.
(2)
Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).
91)
§ 35 zákona č. 256/2004 Sb.
§ 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
141.
V § 336f odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.“.
142.
V § 336g odst. 1 se za slovem „věřitel“ slovo „povinného“ zrušuje.
143.
V § 374 odstavec 3 zní:
„(3)
Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní komisař, justiční čekatel, asistent soudce nebo pověřený administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2.
Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3.
Písemnosti, které byly soudem předány k doručení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních předpisů.
4.
Správci konkursní podstaty, předběžnému správci a vyrovnacímu správci, ustanoveným podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se doručuje na adresy určené podle dosavadních právních předpisů; jinak se jim písemnosti (elektronické dokumenty) doručují podle tohoto zákona.
5.
O žalobách nebo jiných návrzích na zahájení řízení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede u soudu prvního stupně příprava jednání podle dosavadních právních předpisů, ledaže soud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučinil ve věci žádný úkon.
6.
Byla-li příprava jednání provedena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů, postupuje se při nařízení a provedení jednání před soudem prvního stupně podle dosavadních právních předpisů.
7.
Není-li dále stanoveno jinak, v řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
8.
V řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle nových § 38 a 175zd.
9.
Při likvidaci dědictví se postupuje podle občanského soudního řádu, ve znění tohoto zákona, i když zůstavitel zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
11.
Z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.
Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno.
13.
Žaloby podané ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají a rozhodnou v prvním stupni podle dosavadních právních předpisů.
14.
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí anebo nemovitostí nařízený přede dnem účinnosti tohoto zákona se provede podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. III
V § 180 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V řízení před okresním soudem se státní zástupce může nechat zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. IV
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 123/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 4 se za slova „platebnímu rozkazu“ vkládají slova „, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu“.
2.
V příloze se za položku 24 vkládají nové položky č. 24a a 24b, které včetně poznámek znějí:
„Položka 24a
Za poskytování kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, za každých započatých 10 MB dat| Kč 10,-
---|---
Za poskytnutí trvalého nosiče dat| Kč 10,-
Poznámka:
Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.
Položka 24b
Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu
a)| v jazyce českém nebo slovenském|
---|---|---
\\- bez ověření za každou i započatou stránku| Kč 100,-
\\- s ověřením za každou i započatou stránku| Kč 120,-
b)| v cizím jazyce
\\- bez ověření za každou i započatou stránku | Kč 150,-
\\- s ověřením za každou i započatou stránku| Kč 170,-
Poznámky:
1.
Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či hluchoněmého účastníka.
2.
Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých tak určil soud.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna notářského řádu
Čl. VI
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slovo „notářské“ nahrazuje slovy „výkonu notářství“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.“.
3.
V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak“.
4.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.“.
5.
V § 7 odst. 1 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „státní“ a slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti“ za slovy „studijního programu“ nahrazují slovem „oborů“, slova „získal vzdělání v oblasti práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána“ se nahrazují slovy „pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejích“.
7.
V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.“.
8.
V § 7 odst. 3 se za slova „prokurátorskou zkoušku,“ vkládají slova „odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů,“.
9.
V § 8 odst. 1 se slova „ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)“ nahrazují slovem „ministr“ a slova „Notářské komory České republiky (dále jen „Komora“)“ se nahrazují slovem „Komory“.
10.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže
a)
bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,
b)
bylo zahájeno řízení o způsobilosti notáře k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
c)
byl zahájen postup podle § 51.
(2)
Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře
a)
po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,
b)
po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.“.
11.
V § 11 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.“.
12.
V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náhradník se notáři rovněž ustanoví, byl-li notáři pozastaven výkon činnosti notáře podle § 10.“.
13.
V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
14.
V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu oborů práva na vysoké škole v České republice nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto vzdělání se považuje též vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců,“.
15.
V § 19 se na začátek písmene a) vkládají slova „sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1, vydáváním stejnopisů, prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94,“.
16.
V § 19 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.
17.
V § 23 písmeno a) zní:
„a)
sepisováním notářských zápisů o právních úkonech, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní úkon zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo výpisů z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),“.
18.
V § 23 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.
19.
V § 24 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta.“.
20.
V § 26 odst. 2 se slova „dva roky“ nahrazují slovy „1 rok“.
21.
V § 28 odstavec 2 zní:
„(2)
Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.“.
22.
V § 35b odst. 8 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
23.
Za § 35b se vkládá nový § 35c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou 4a zní:
㤠35c
Centrální evidence manželských smluv
(1)
Centrální evidence manželských smluv je neveřejný seznam v elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora. V Centrální evidenci manželských smluv jsou evidovány smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství4a) (dále jen „manželská smlouva“).
(2)
Do Centrální evidence manželských smluv se zapisují údaje stanovené předpisem přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)]. Zápis údajů o manželské smlouvě do evidence manželských smluv provádí notář, který takovou smlouvu sepsal (§ 70 odst. 2). Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
(3)
Komora v řízení o dědictví na žádost sdělí elektronickým přenosem dat notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, zda je či není evidována manželská smlouva uzavřená zůstavitelem nebo více takových smluv a u kterého notáře je uložena.
4a)
§ 143a občanského zákoníku.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 4a se označuje jako poznámka pod čarou č. 4f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
24.
V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „a postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence manželských smluv“.
25.
§ 48 včetně poznámky pod čarou č. 4b zní:
㤠48
(1)
Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2)
Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je
a)
závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem nebo předpisem Komory, anebo usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo
b)
závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho chováním.
(3)
Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)
písemné napomenutí,
b)
pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
c)
odvolání notáře.
(4)
Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)
písemné napomenutí,
b)
pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
c)
odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.
(5)
Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)
písemné napomenutí, nebo
b)
pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.
(6)
Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.
(7)
Výnos pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).
4b)
§ 274 písm. i) občanského soudního řádu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 4b se označuje jako poznámka pod čarou č. 4d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
26.
§ 49 zní:
㤠49
(1)
O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.
(2)
Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.
(3)
Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(4)
Kárnou žalobu je oprávněn podat
a)
ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
b)
prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
c)
prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,
d)
předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu,
e)
předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na základě pověření notářem jako soudním komisařem,
(dále jen „kárný žalobce“).
(5)
Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(6)
Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává, označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
(7)
O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(8)
Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho souhlasem.“.
27.
Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49c, které včetně poznámky pod čarou č. 4c znějí:
㤠49a
(1)
Kárně obviněný může být v řízení zastoupen jiným notářem nebo advokátem.
(2)
V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3)
Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechny úkony a rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
§ 49b
(1)
Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a)
byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b)
byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,
c)
zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo
d)
bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení.
(2)
Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
(3)
Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně stíhán.
(4)
Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být posouzen jako kárné provinění.
(5)
Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49 odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
§ 49c
(1)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.
(2)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.
(3)
Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl kárný žalobce.
(4)
Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(5)
Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy4c).
4c)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.“.
28.
§ 50 zní:
㤠50
(1)
Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2)
Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.
(3)
Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba odůvodnit a má odkladný účinek.
(4)
O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.
(5)
Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.“.
29.
Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
㤠50a
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.“.
30.
V § 58 se slova „nebo slovenském“ zrušují.
31.
V § 62 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
32.
V § 70 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Vyhotoví-li notář manželskou smlouvu, zapíše pomocí elektronického přenosu dat do Centrální evidence manželských smluv údaje o takové smlouvě a o těch, kteří ji uzavřeli (§ 35c odst. 2).“.
33.
§ 71a zní:
㤠71a
(1)
Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky a dobu plnění.
(2)
Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky, dobu plnění, označení osoby, jejíž pohledávka má být splněna, a skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá.“.
34.
V § 71b se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
35.
V § 71b se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a 71 se použijí obdobně.“.
36.
§ 71c včetně poznámky pod čarou č. 4e zní:
㤠71c
Notářský zápis podle § 71a a 71b je úřední listinou, která se potvrzuje jako evropský exekuční titul, je-li předmětem plnění peněžitá pohledávka vyplývající z občanskoprávního nebo z obchodněprávního závazkového vztahu4e).
4e)
§ 200ua občanského soudního řádu.
Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.“.
37.
Za § 80f se vkládá nový § 80g, který zní:
㤠80g
(1)
Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 71 se použije obdobně a ustanovení § 64 až 69 se použijí přiměřeně.“.
38.
V § 85 odst. 3 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ zrušují.
39.
V § 86 odst. 1 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ zrušují.
40.
Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně poznámky pod čarou č. 5b zní:
㤠94a
Stejnopisy notářských zápisů, prosté opisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů vydávané v elektronické podobě se opatří uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu5b) toho, kdo je vydal. Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí uznávaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.
5b)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 5b se označuje jako poznámka pod čarou č. 5d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
41.
V § 96 se za slovo „soudům“ vkládají slova „, soudním komisařům5c)“.
Poznámka pod čarou č. 5c zní:
„5c)
§ 38 odst. 1 občanského soudního řádu.“.
42.
V § 101 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „, soudnímu komisaři5c)“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. VIII
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se slovo „Věci“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li zákon jinak, věci“.
2.
V § 12 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
3.
V § 33 odst. 2 se za slova „správního soudu,“ vkládají slova „asistenta veřejného ochránce práv,“.
4.
V § 33 se na konci odstavce 7 doplňují věty „V trestním řízení může státní zástupce pověřit právního čekatele nebo asistenta státního zástupce, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu tohoto řízení; v řízení před soudem se může dát zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce pouze před okresním soudem.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. IX
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se slova „pověřenému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, jenž“ nahrazují slovy „krajskému státnímu zastupitelství, které“.
2.
V § 29 odst. 1 se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. X
V § 78 odst. 1 zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Čl. XI
V § 39 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se slova „pověřený státní zástupce státního“ nahrazují slovy „okresní státní“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně dalších zákonů
Čl. XII
V § 40 odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o vyšších soudních úřednících
Čl. XIII
V § 10 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, písmeno a) zní:
„a)
řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Čl. XIV
V § 15 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, odstavec 1 zní:
„(1)
Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. XV
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 9a odst. 2 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.
2.
V § 9a odst. 2 písm. b) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. XVI
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o)“.
Poznámka pod čarou č. 5o zní:
„5o)
Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“.
2.
V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o)“.
3.
V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a případně též údaje o adrese, na kterou mají být občanovi, popřípadě cizinci, který je obyvatelem, doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o), její změně nebo zrušení“.
4.
V § 8 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 9e zní:
„(12)
Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup notářům jako soudním komisařům pověřeným podle zvláštního právního předpisu9e) pro potřeby řízení o dědictví údaje z informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
d)
adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, jde-li o občana,
e)
druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu a případně datum ukončení pobytu, jde-li o cizince podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),
f)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
g)
rodinný stav,
h)
partnerství,
i)
rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pobytu manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,
j)
jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu, pokud je dítě obyvatelem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
k)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
9e)
§ 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní:
㤠10b
(1)
Na žádost obyvatele lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o).
(2)
Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí obyvatel ohlašovně v místě trvalého pobytu.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. XVIII
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 110 odst. 3 se za slova „exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta“ vkládají slova „, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů,“.
2.
V § 174a odstavec 1 zní:
„(1)
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle § 164.“.
3.
V § 174a odstavec 3 zní:
„(3)
Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.“.
4.
V § 174a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“).“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
5.
V § 174a odst. 6 se slova „jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo“ zrušují.
6.
V § 175a odst. 3 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XIX
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 41 větě druhé se slova „České republiky, státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu“.
2.
V § 45 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Odstavce 1 až 6 platí přiměřeně pro přehrávání zvukových nebo zvukově obrazových záznamů (dále jen „záznam“) a poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.
3.
V § 49 odstavec 12 zní:
„(12)
Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může určit, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.“.
4.
V § 55 odst. 1 se za slovo „protokolu“ vkládají slova „nebo záznamu“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna správního řádu
Čl. XX
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:
„(1)
Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky13a). Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie.
13a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
2.
V § 19 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“.
3.
V § 19 odst. 6 se slova „, a je-li možné v řízení postupovat i bez tohoto dokladu“ zrušují.
4.
V § 23 odst. 4 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“.
5.
V § 23 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“.
6.
V § 23 odst. 5 se za slovo „vyvolalo“ vkládají slova „nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2“.
7.
V § 24 odst. 2 se slova „prominutí zmeškání úkonu“ nahrazují slovy „určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena“.
8.
V § 178 odstavec 2 zní:
„(2)
Nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. XXI
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 77 odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
2.
V § 77 se odstavec 3 zrušuje.
3.
V § 79 odst. 1 větě první se za slovo „adresu“ vkládají slova „pro doručování“ a věta druhá se zrušuje.
4.
V § 79 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích
Čl. XXII
V § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení.“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna exekučního řádu
Čl. XXIII
V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., § 67 zní:
㤠67
Jsou-li cenné papíry nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, předmětem finančního zajištění18a) podle zvláštního právního předpisu18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze je po dobu trvání tohoto finančního zajištění zahrnout do výroku exekučního příkazu [§ 49 odst. 1 písm. e)].“.
Čl. XXIV
Přechodné ustanovení
Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se exekuce podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. XXV
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 97 se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.
2.
V § 97 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.
3.
V § 97 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
příslušný soud, exekutor nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření, exekučního příkazu nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,“.
4.
V § 97 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem nelze listinný investiční nástroj evidovaný v samostatné evidenci vydat z úschovy.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXVII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 10/2009 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 10/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
Vyhlášeno 8. 1. 2009, částka 3/2009
10
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 23. prosince 2008
o vydání výměru MF č. 01/2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 11. prosince 2008 vydalo výměr MF č. 01/2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 14/2008 ze dne 12. prosince 2008 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2009.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 6/2009 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 6/2009 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 14. října 2008 ve věci návrhu na zrušení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
Vyhlášeno 7. 1. 2009, částka 2/2009
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Vyjádření, stanoviska a replika
* III. - Ústní jednání
* IV. - Aktivní legitimace navrhovatelů
* V. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VI. - Dikce napadeného ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.
* VII. - Samospráva a ústavní pořádek České republiky
* VIII. Ochrana veřejného zdraví - 53. Určujícím hlediskem pro organizaci dohledu nad výkonem lékařského povolání je tak – za situace, kdy nelze přesvědčivě dovodit existenci speciální ústavní garance práva na profesní samosprávu – ochrana veřejného zdraví. V rámci těchto mezí ústavní pořád
* IX. Systémy dohledu nad výkonem lékařského povolání - 57. Podrobnou informaci o podmínkách přístupu k lékařskému povolání, jakož i o dohledu nad jejím výkonem, podává studie Světové zdravotnické organizace Regulation and licensing of physicians in the WHO European Region, vydaná v roce 2005, a dostupná z http
* X. Svoboda sdružování - 61. Vzhledem k navrhovateli ustavenému rámci ústavněprávního posouzení napadeného ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. se klíčovou stává otázka jeho konformity se svobodou sdružování, resp. jejím zakotvením v ústavním pořádku.
* XI. Rozhodovací praxe orgánů Úmluvy - 68. Výkladově určující je podle rozhodovací praxe orgánů Úmluvy hledisko, že pojmu „sdružení“ normativně předjímaného v čl. 11 odst. 1 Úmluvy je třeba přikládat autonomní význam. Klasifikace ve vnitrostátním právu má jen relativní hodnotu a tvoří pouze výc
* XII. Judikatura Ústavního soudu - 81. Ke znakům profesních komor se Ústavní soud vyjádřil v již výše citovaném nálezu ze dne 16. 4. 2003 sp. zn. I. ÚS 181/01, N 58/30 SbNU 97 (viz bod 48.). S vymezením doktrinárním se pak ztotožnil rovněž v nálezu ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01, N
* XIII. Zákonné znaky České lékařské komory - 82. Se zřetelem ku konstantně Ústavním soudem zastávaným názorům na význam vlastní prejudikatury, jakož i rozhodnutí orgánů Úmluvy, zejména Evropského soudu pro lidská práva, a jejich důsledky pro posouzení konkrétní věci, postačí konstatovat, že Ústavní s
* XIV. Hodnocení návrhu na zrušení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. - 104. Lze se bez potíží ztotožnit s tím, že „neúzemní“ veřejnoprávní korporace profesní samosprávy vykazují (obdobně jako samospráva územní) následující znaky: 1/ jsou zřizovány zákonem, 2/ jsou pověřovány výkonem veřejné moci vůči určité skupině obyvatel,
* XV. K dalším námitkám navrhovatelů - 113. Pouze již v rovině teoretické (bez nezbytného průmětu do výsledku řízení) tudíž zůstává i spor o „vhodnost“ použití kategorií „člen“, resp. „členství“ v zákoně č. 220/1991 Sb., vedený na základě srovnání se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, jenž op
* XVI. - Závěr
6
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 14. října 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Podáním doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 25. 5. 2006 navrhla skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky s odvoláním na čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) a podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, aby Ústavní soud pro rozpor s ústavním pořádkem, jmenovitě čl. 4 odst. 4, čl. 20 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), zrušil § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 220/1991 Sb.“), jenž ukládá každému lékaři, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, povinnost být členem České lékařské komory (dále též jen „ČLK“ nebo „Komora“).
2.
Navrhovatelé především vyjádřili přesvědčení, že „pod právo svobodně se sdružovat je zapotřebí též vztáhnout právo se naopak nesdružovat, pakliže o to daný subjekt nemá zájem“, resp. že právo svobodně „se sdružit“ ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny obsahuje též právo „se nesdružit“, s nímž se pojí stejná ústavní ochrana.
3.
Podle navrhovatelů princip povinného členství v České lékařské komoře, „veřejnoprávní korporaci sdružující všechny lékaře“, staví každého před volbu mezi dvěma ústavně garantovanými právy; právem na svobodný výkon povolání (čl. 26 odst. 1 Listiny) a právem svobodně se sdružovat, resp. se nesdružovat (čl. 20 odst. 1 Listiny); chce-li lékař „čerpat“ své právo na svobodný výkon povolání, musí se povinně sdružit „v organizaci, s níž se (např.) identifikovat nechce“, a naopak, míní-li využít práva svobodně se nesdružit, nezbývá, než se vzdát práva na výkon svého povolání.
4.
Navrhovatelé proklamují, že při omezování základních práv a svobod je zapotřebí šetřit jejich podstaty a smyslu, a proto „je nutno uchýlit se k omezením nejmenším, která ještě vedou k dosažení kýženého cíle, a je zapotřebí volit omezení přiměřená významu sledovaného cíle“, přičemž „celý systém omezení je pak ovládán zásadou subsidiarity, kdy není možno provést omezení tam, kde by bylo lze dosáhnout žádaného účelu bez omezení“.
5.
S ohledem na čl. 26 odst. 2 Listiny (čl. 4 odst. 4) je nutnost výše předznačené „volby“ přijatelná podle navrhovatelů jen tehdy, je-li jí třeba k dosažení ústavně legitimního cíle a je-li proporcionální „k významu sledovaného účelu“.
6.
Navrhovatelé tento ústavněprávně aprobovaný účel identifikují s pochopitelnou nutností vytvořit vhodný regulační rámec pro povolání lékaře, jelikož vyžaduje mimořádnou odbornost a pečlivost a jeho výkon se bezprostředně dotýká elementárních zájmů jednotlivých fyzických osob na zachování jejich života a zdraví. Uznávají, že „je zajisté legitimním a ústavně akceptovatelným cílem státu usilovat o přiměřenou regulaci poskytování lékařské péče a dohlížet na kvalitu poskytovaných služeb“, jelikož „zásahy do tělesné integrity jednotlivců, které vykonávají lékaři, představují často odborně a eticky mimořádně náročné a zároveň nevratné či těžko reparovatelné postupy“. Dohled státu je tím podle navrhovatelů legitimním zájmem, který je způsobilý odůvodnit omezení základních práv a svobod, a proto „zákonodárce zvolil cestu“, která „sleduje legitimní cíl“; navrhovatelé pak ani nezpochybňují, že profesní komora (Česká lékařská komora) je způsobilá zákonem jí svěřeným dohledem tohoto účelu dosíci.
7.
Nucené sdružení v České lékařské komoře však podle navrhovatelů není jedinou možností, jak spravovat „věci veřejné ve zdravotnictví“, zejména dohlížet na výkon povolání lékařů a garantovat jejich odbornou kvalifikaci. Její potřebnost není dána, jestliže je dostupná alternativa „stejně efektivní regulace“, totiž prostřednictvím „přímého výkonu státní správy“, v jejímž rámci by stát stanovil odborné a další požadavky na výkon lékařského povolání a kontroloval přímo svými výkonnými orgány jejich dodržování, aniž by nutil jednotlivé lékaře identifikovat se se „stavovskou organizací“ (tj. bez zásahu do ústavně garantovaného práva na sdružování, resp. „nesdružování“).
8.
Ku podpoře „modelu s nepovinným členstvím v lékařské komoře“ navrhovatelé uvedli, že „je v Evropě značně rozšířen“, nevykazuje žádné zvláštní nevýhody proti systému existujícímu v České republice a tím, že se nedotýká ústavně garantovaného práva na sdružování, je „z hlediska ústavního pořádku ČR přijatelnější“.
9.
Jestliže kupříkladu v případě advokacie je „sdružení v korporátním orgánu typu profesní komory jednoznačně nutné“, neboť její výkon „velmi často směřuje proti státu, jeho zájmům a orgánům, ať už se jedná o obhajobu v trestním řízenítrestním řízení, žaloby proti státu o náhradu škody, správní žaloby apod.“, v případě lékařské profese dán zvláštní důvod, proč konstruovat dohled nad jejím výkonem profesní samosprávou, není, jelikož podle navrhovatelů „neexistuje dostatečně ambivalentní vztah lékařů ke státu, který by odůvodňoval jejich nutnou izolaci od státní správy – a tím si vynucoval také jejich povinné sdružení v komoře“.
10.
Navrhovatelé posléze pokládají za důležité, že ze strany veřejnosti dochází k projekci postojů zastávaných Českou lékařskou komorou vůči jednotlivým členům; to je vyhroceně vnímáno především proto, že Česká lékařská komora je „korporace, tedy právnická osoba s vlastním jednáním, vlastní vůlí, vlastními postoji, pověstí, cíli a hodnotami“, a „provozuje faktickou činnost, komunikuje se svým okolím a podílí se na akcích, které jsou veřejností určitým způsobem vnímány“, „vystupuje politicky, vyjadřuje se k ekonomickým a politickým otázkám, zaujímá politická stanoviska, podporuje tu či onu vládní či nevládní koncepci zdravotnictví, preferuje postupy, s nimiž řada lékařů souhlasí a řada nesouhlasí, atd.“, a „je úzce personálně propojena s Ministerstvem zdravotnictví, které na ni vykonává přímý vliv“. „Toto povědomí, tato pověst a vyznění ČLK“ se podle navrhovatelů zákonitě více či méně přenášejí na členy komory a ti, kdož jsou s ní identifikováni, mohou nést „nelibě“, že jsou veřejností spojováni s aktivitami, se kterými „bytostně“ nesouhlasí, případně je považují za útok na své vlastní zájmy.
11.
Zákonodárce podle navrhovatelů tím nerespektoval kritérium potřebnosti, jestliže ústavně garantovaná práva jednotlivců, tj. svobodu sdružování, omezil sice za legitimním účelem, „nicméně zcela zbytečně, a proto nepřípustně“; „není-li takové sdružení nutné – a srovnání se zahraničím ukazuje, že není – nelze než označit takové nucené sdružení za neústavní požadavek“.
12.
Navrhovatelé konečně vyslovili názor, že Ústavní soudÚstavní soud by měl „popřípadě“ odložit vykonatelnost zrušovacího nálezu „na vhodnou dobu“, aby zákonodárce mohl přizpůsobit koncepci správy zdravotnictví členství v České lékařské komoře, jež by již povinné nebylo.
II.
Vyjádření, stanoviska a replika
13.
Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 69 zákona o Ústavním soudu návrh na zahájení řízení zprostředkoval účastníkům řízení – Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky, a nad tento zákonný rámec oslovil i věcně dotčené instituce, jmenovitě Ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky; jimi předložená vyjádření byla navrhovatelům intimována a ti k nim podali posléze repliku.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
14.
Poslanecká sněmovna ve vyjádření ze dne 1. 2. 2007 podepsaném předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem především uvedla, že zákonodárný sbor (bývalá Česká národní rada) jednal při projednávání návrhu zákona č. 220/1991 Sb. ve shodě s předepsanou procedurou a současně v přesvědčení, že přijatý zákon není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Předkladatelé návrhu zákona si byli podle předsedy Poslanecké sněmovny vědomi toho, že se vymyká z koncepce řady komor, které jsou obvykle budovány „jako prestižní sdružení“, zatímco poslání lékařských komor je obráceno směrem ven, k občanské veřejnosti, kterou chce ochraňovat kontrolou kvality odborné lékařské péče, a fungovat jako základní kontrolní článek, který bude dbát především zájmu pacienta. Zvolený organizační princip byl z praktického hlediska podle předkladatelů jediný možný, vychází z možností omezit právo na svobodné sdružování, vyplývajících z čl. 20 odst. 3 Listiny, přihlíží k právu na ochranu zdraví inkorporovaného do čl. 31 Listiny, a proto vzhledem k odborným aspektům tohoto statku nepředstavuje omezení neproporcionální. Poslanecká sněmovna upozornila, že zrušení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb., aniž by byla dotčena obdobná ustanovení § 3 odst. 2 a § 3 odst. 3 téhož zákona, jež upravují povinné členství v České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, by bylo nutně nesystematické a vedlo by „k určité diskriminaci“.
Senát Parlamentu České republiky
15.
Senát Parlamentu České republiky se na zákonodárném procesu (ve vztahu k napadenému ustanovení) nepodílel, participoval však posléze na legislativních změnách zákona č. 220/1991 Sb., jmenovitě provedených zákonem č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), a zákonem č. 111/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a vzhledem k tomu oprávnění vyjádřit se k návrhu navrhovatelů využil [a contrario nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 27. 6. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 12/99 (N 98/18 SbNU 355, 232/2000 Sb.)1)].
16.
Ve vyjádření ze dne 2. 2. 2007, autorizovaném předsedou Senátu MUDr. Přemyslem Sobotkou, se připomíná, že „ve světě existuje celá řada lékařských profesních komor s povinným členstvím lékařů [různého rozsahu], např. Rakousko, Německo, Belgie, Francie nebo že Irsko, Kanada, Velká Británie mají povinné registrace“, a že obdobnou problematikou (povinného členství v lékařské komoře) se zabýval Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí „Le Compte, Van Leuven and De Meyere v. Belgie ze dne 23. 6. 1981 a Albert a Le Compte v. Belgie ze dne 10. 2. 1983“, kde dovodil, že profesní komora (v posuzovaném případě belgická Lékařská komora) nemůže být považována za sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), pročež „povinnost lékařů zapsat se v jejím seznamu a podléhat autoritě jejích orgánů nemá za účinek omezení, a tím méně potlačení práva zaručeného čl. 11 odst. 1 Úmluvy“. Je na zvážení, uvádí se ve vyjádření, zda povinnost každého lékaře, který vykonává na území České republiky lékařské povolání, být členem České lékařské komory, nelze pak posoudit „analogicky ... i ve vztahu k Listině“. Ve vyjádření se předseda Senátu rovněž pozastavil nad tím, že navrhovatelé nenapadají neústavnost též povinného členství v České stomatologické komoře a v České lékárnické komoře.
Ministerstvo zdravotnictví
17.
Ve stanovisku ze dne 29. 3. 2007 Ministerstvo zdravotnictví (dále též jen „ministerstvo“) reprezentované ministrem MUDr. Tomášem Julínkem, „jakkoli uznává“ specifickou povahu samosprávných veřejnoprávních korporací a jejich odlišnost jak od spolků v pravém slova smyslu (dobrovolných sdružení), tak od sdružení, jež mají hájit výhradně socioekonomické zájmy svých členů, jakožto plně dostačující podmínku k „ne-aplikaci čl. 20 a 27 LZPS v jejich plné šíři“ tyto okolnosti nevnímá. Podle ministerstva je navíc nutné při posuzováni ústavní konformity napadané právní úpravy vycházet nejen z čl. 20 a 27, nýbrž i z čl. 26 Listiny ve spojení s jejím čl. 4 odst. 4, a zkoumat, zda zákonem uložené povinné členství v profesní komoře nenarušuje samotnou podstatu práva na svobodnou volbu povolání.
18.
Ministerstvo rekapitulovalo tři komponenty testu proporcionality, a to kritéria vhodnosti, potřebnosti a poměřování v kolizi stojících hodnot podle jejich „závažnosti“.
19.
Je názoru, že kritérium vhodnosti „je naplněno přinejlepším jen částečně“, jelikož nepochybně legitimní veřejný zájem lze „výrazně vhodněji“ zajistit metodou přímého výkonu státní správy, aniž by docházelo ke střetu zájmů členů, jež mají tyto veřejnoprávní korporace hájit, se zájmy společnosti. Samosprávná korporace s povinným členstvím podle ministerstva „zcela zřetelně tíhne k jisté formě kartelizace, která v porovnání s poskytováním služeb zdravotním průmyslem za standardních, byť regulovaných podmínek, vede k nižší efektivitě nakládání s finančními zdroji stejně jako ke zhoršení kvality zdravotní péče“. Ministerstvo též vyzdvihlo, že „šíře nezávislosti ČLK“ nemá „v evropském srovnání u komor nadaných výkonem moci veřejné obdobu“.
20.
Z hlediska potřebnosti princip povinného členství v České lékařské komoře podle ministerstva neobstojí „jednoznačně“, jelikož sledovaného cíle je možné opět dosáhnout (kupříkladu) „přímým výkonem státní správy“. I zde sice půjde o omezení práva na svobodnou volbu zaměstnání, neboť „každý lékař bude muset počítat s tím, že na jeho činnost bude určitá instituce dohlížet“, avšak tento systém, míní ministerstvo, se vyznačuje větší „implicitní“ nezávislostí státního orgánu vykonávajícího přímý výkon státní správy v porovnání s Českou lékařskou komorou, jejíž volení funkcionáři jsou zjevně svými voliči motivováni hájit spíše jejich zájmy než zájmy jejich potenciálních konkurentů (uchazečů o členství), případně zájem veřejný, například „na důkladném vyšetření konkrétních selhání jednotlivých členů komory“.
21.
Ohledně kritéria „závažnosti“ sice podle ministerstva platí, že vzhledem k nezpochybnitelnému veřejnému zájmu, který zde působí, „žádné opatření či uložená povinnost, která může vést k zajištěni maximální kvality péče o lidské zdraví, nemůže být považována za nepřípustnou s poukazem na zásah do určitého ústavně zaručeného práva“, tím však není dotčen argument o větší efektivitě i nestrannosti dozoru nad výkonem lékařského povolání státním orgánem ve srovnání se „zcela nezávislou samosprávnou korporací“. Na druhé straně ministerstvo uznává, že podmínky, s nimiž je spojen vznik a existence členství (§ 4 a § 9 odst. 2 zákona č. 220/1991 Sb.), však nepředstavují nepřiměřenou zátěž, a je legitimní i povinnost platit „komoře“ příspěvky, samozřejmě za předpokladu „přiměřenosti jejich výše“.
22.
V „evropských“ podmínkách se podle ministerstva uplatňují „dva zásadní modely“; první předpokládá „velmi nezávislou komoru s nepovinným členstvím a výrazně omezeným výkonem moci veřejné“, druhý představuje „komora s členstvím povinným a rozsáhlými veřejně-mocenskými oprávněními, avšak do značné míry podřízená kontrole moci výkonné“. Česká lékařská komora představuje podle ministerstva hybrid, který se nejen svými zákonnými oprávněními, „ale i praktickým fungováním“ vymyká z role nezávislého, přesto však samosprávného subjektu vykonávajícího veřejnou moc a „jeví tendenci k zasahování do oblasti upravené čl. 27 LZPS ve snaze o požíváni výhod jak korporace ex lege, tak i quasi-odborové organizace hájící ekonomické a sociální zájmy svých členů“. Zkušenost ukazuje, uvádí ministerstvo, že uvedené role nejsou vždy plně slučitelné, a to zejména při konfliktu zájmu členů a zájmu veřejného, zvláště když platná úprava postrádá „pojistku“ obdobnou „výrazné kontrolní pravomoci Ministerstva spravedlnosti“ nad Českou advokátní komorou.
Česká lékařská komora
23.
Česká lékařská komora, jednající prezidentem MUDr. Milanem Kubkem, ve stanovisku ze dne 6. 2. 2007 nejprve – k problematice postavení a kompetencí „profesních komor v demokratickém právním státě“ – připomněla „samosprávné tradice našich národů“, ohlášené v preambuli Listiny, a coby východisko dalších úvah zdůraznila, že profesní komory jakožto veřejnoprávní korporace zřízené zákonem a vybavené určitým rozsahem veřejnoprávních pravomocí se v rozhodném smyslu odlišují od „spolků, obchodních společností, občanských sdružení a jiných právních sdružení“, jež mají naopak charakter subjektů soukromoprávních. Za nesystémové, „patrně i politicky účelové“ a „pozoruhodné“ označila pak okolnost, že návrh směřuje jen proti České lékařské komoře.
24.
K namítanému povinnému členství Komora uvedla, že „to, že je někdo povinně v profesní komoře, neznamená žádné členství ve smyslu spolku, byť zákon č. 220/1991 Sb. tohoto termínu používá, ale udělení práv, tedy nikoli povinností, se na této samosprávě podílet“, pročež čl. 20 a 27 Listiny se na profesní komory nemohou vztahovat, jelikož dopadají pouze na korporace soukromoprávní. Termín „člen“ České lékařské komory se staví naroveň pojmu „občan státu“ nebo „příslušník obceobce“, a nevhodnost použití kategorie „členství“ lze podle jejího názoru demonstrovat na zákonu č. 85/1996 Sb., o advokacii, který se jí zcela vědomě vyhýbá ve prospěch konceptu „povinného zápisu“. Případné atrahování pravomocí České lékařské komory na stát není podle Komory „otázka v rovině ústavního práva, ale v rovině politického rozhodnutí“, a nutně by muselo vést ku zrušení zákona č. 220/1991 Sb. celého. Následně by bylo třeba vytvořit „úřad“, který by agendu České lékařské komory převzal, což by znamenalo nejen závazek státu „jej platit“, ale zejména problémy se sestavením „týmu úředníků“, který by při odborné specifičnosti výkonu lékařského povolání dokázal nynější pravomoci komory „vyřizovat“. K otázce poměřování ústavněprávně „chráněných hodnot a jejich údajné kolizi“ se Komora vyslovila tak, že „lékař se v lékařské komoře ve skutečnosti povinně nesdružuje, ale jeho zápis (v současné době členství) v ní je pouze dokladem jeho způsobilosti k výkonu lékařského povolání a toho, že současně podléhá profesnímu dohledu této komory“; proto je v tomto směru argumentace návrhu zcela zavádějící, jelikož podléhat dohledu profesní komory zřízené zákonem neznamená popření práva se nesdružovat.
25.
Způsobilost kritizované právní úpravy naplnit „sledovaný účel“ je podle vyjádření Komory dána funkcí profesního dohledu a funkcí disciplinární, přičemž bylo-li by naopak členství v komoře výběrové, resp. fakultativní, „byly by disciplinární pravomoc a celý profesní dohled komory nad řádným výkonem lékařského povolání nemožnými, protože případným vyloučením lékaře z komory by mu nebylo zabráněno nadále lékařské povolání vykonávat“.
26.
Není vhodné ani činit rozdíl mezi lékaři „soukromými“ a lékaři „zaměstnanci“, a na jednotlivých zvláštních případech Komora odůvodnila, proč má být profesní dohled zachován i u druhé kategorie lékařů (kupříkladu proto, že ne každý případ etického či odborného provinění lékaře je případem, který by byl důvodem k výpovědi z pracovního poměru).
27.
Ve vztahu k „mezinárodním souvislostem“ Komora uvedla, že „Rada Evropy doporučuje svým členským státům nahrazovat postavení orgánů státní správy působením orgánů profesní samosprávy“, a připomněla, že v řadě členských států Evropské unie platí princip povinného členství v příslušné lékařské komoře, jinde se uplatňuje „princip povinné registrace, který není nazýván členstvím, ale ve svém důsledku jde o totéž“, resp. rozdíl je spíše v rovině „sémantické a svým způsobem psychologické“.
28.
Komora odmítla námitku, že „vystupuje politicky“, a poukázala na to, že v některých případech (obdobně jako v advokacii) „musí hájit i zájmy občanů proti zájmům státu“, jako je tomu kupříkladu v oblasti posudkové činnosti lékařů.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky
29.
Ve stanovisku ze dne 5. 2. 2007 Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky (dále též jen „odborový svaz“) vyjádřením předsedy RNDr. Jiřího Schlangera především zdůrazňuje význam rozlišení mezi lékařem-zaměstnancem a lékařem vykonávajícím lékařské povoláni samostatně na vlastní účet a vlastní odpovědnost (typicky jde o soukromé praktické lékaře, soukromé ambulantní specialisty apod.). Jelikož v případě lékařů-zaměstnanců výkon povoláni podléhá přímé kontrole zaměstnavatele a ten vůči třetím osobám za ně nese (zásadně) odpovědnost, je u nich „právně opodstatněné pouze dobrovolné členství v komoře“, resp. povinné členství by zde mělo být zachováno výhradně u vedoucích pracovníků zdravotnických zařízení (náměstků pro léčebně preventivní péči a primářů). Podle odborového svazu je tedy alternativním normativním prostředkem, méně omezujícím dotčené ústavněprávní hodnoty, povinné členství v komoře pro „soukromé lékaře“ a pro „lékaře-vedoucí zaměstnance zdravotnických zařízení“, a přímý výkon státní správy ve vztahu k ostatním. Ohledně poměřování v kolizi stojících ústavněprávních hodnot se odborový svaz s poukazem na předchozí závěry vyslovil tak, že „kolize základních práv“ v případě „lékařů-řadových zaměstnanců zdravotnických zařízení“ není proporcionální, a tedy ani akceptovatelná.
Replika navrhovatelů
30.
Navrhovatelé ve své replice ze dne 18. 5. 2007 nejprve nastínili úpravu dohledu nad výkonem lékařského povolání ve vybraných evropských státech (Spolkové republice Německo, Rakousku, Belgii, Norsku, Nizozemí, Irsku, Spojeném království a Slovensku) a dovodili, že „současný systém v ČR, který svěřuje bezbřehé pravomoci České lékařské komoře bez jakéhokoli dohledu státu, je zcela odlišný od ostatních evropských systémů, které nezasahují nežádoucím způsobem do ústavně garantovaných práv“.
31.
Vyslovili dále přesvědčení, že „právo na lékařskou profesní samosprávu“ není právem ústavně zaručeným, a poukazují na názory vyslovené v právní teorii, podle nichž ústavní koncepce výkonu veřejné moci v České republice v širokém smyslu „je mezerovitá a výslovně počítá jen s územní samosprávou, přičemž nezná existenci jiných forem samosprávy, jako jsou samospráva profesní, hospodářská, vědecká, sociální, školská nebo akademická“ („Ústavní právo ČR 1, MU, Brno 2003“), a jeho „chabou ústavní oporu“ lze najít pouze v úvodním prohlášení Listiny základních práv a svobod, kde ústavodárce uznává „samosprávné tradice našich národů“.
32.
Navrhovatelé vyjádření Poslanecké sněmovny oponují opětovným zdůrazněním, že povinné členství v profesní organizaci není jediným myslitelným řešením, jelikož možnost kontroly a dohledu nad jednotlivci vykonávajícími určité povolání není založena povinným členstvím v takovém kontrolním orgánu, ale pravomocí, která je takovému orgánu svěřena. Potřebnou odbornost kontroly, opakují navrhovatelé, může zajistit samotný stát svými „lékaři-odborníky“. Otázka zátěžlivosti podmínek členství v České lékařské komoře je podle navrhovatelů „zcela irelevantní“, neboť tak jako tak (byť by byly stanoveny podmínky „zcela minimální, jako jsou v současné době“) jde o „členství povinné a nucené“. Zrušení obdobných ustanovení zákona č. 220/1991 Sb. týkajících se povinného členství v České stomatologické komoře a České lékárnické komoře nebylo navrženo, neboť „je třeba zasahovat do právního řádu v co nejmenší míře“ a „uvedené komory plní své funkce poněkud lépe než ČLK a bez nepatřičných excesů“, pročež je namístě „novelizaci“ úpravy, která může být protiústavní rovněž, ponechat na zákonodárci.
33.
V souvislosti s vyjádřením Senátu navrhovatelé zpochybnili výstižnost poukazu na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 6. 1981 ve věci Le Compte, Van Leuven a De Meyere v. Belgie, stížnosti č. 6878/75; 7238/75, a ze dne 10. 2. 1983 ve věci Albert a Le Compte, stížnosti č. 7299/75; 7496/76. Prvně jmenovaný rozsudek vychází ze situace, kdy členové belgické lékařské komory a jejich zájmy byly a stále jsou velice silným způsobem kontrolovány přímo státem, který podstatnou měrou promlouvá jak do ustavení členů orgánů komory, tak do znění důležitých předpisů komory či do disciplinárního řízení, a proto podle navrhovatelů není použitelný na odlišné poměry v České republice, kde „ČLK připomíná v současné době spíše odborovou organizaci či sdružení soukromého práva“, nikterak nechrání menšinové názory „lékařů-soukromníků“, politicky se angažuje a její členové jsou „nuceni si navíc takovou komoru platit“. Co do druhého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva navrhovatelé uvádějí, že v jeho relevantní části je „pouze odkázáno“ na rozhodnutí předchozí.
34.
Oproti tomu se navrhovatelé dovolávají „novější judikatury Evropského soudu pro lidská práva“, která se „zabývá především právem se nesdružovat“ a která z něj výslovně nevyjímá ani veřejnoprávní korporace, jakož i judikatury, jež se týká formálního vzniku či právního zakotvení na jedné straně a faktického působení sdružení a korporací na straně druhé („§ 100 Chassagnou a ostatní v. Francie, ze dne 29. dubna 1999“), případně judikatury, jež význam negativní složky svobody sdružování – byť v souvislosti s „nuceným vstupem do odborové organizace“ – potvrzuje („rozsudek Sorensen a Rasmussen v. Dánsko, ze dne 11. 1. 2006“ v „§ 54“).
35.
Navrhovatelé vyslovili současně podezření, že vyčlenění sdružení veřejného práva z pojmu sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy je zcela účelové, neboť především sdruženími založenými zákonem může být porušena svoboda se nesdružovat a nebýt nucen ke sdružování, jelikož soukromoprávní sdružení sotva mohou mít prostředky pro zabezpečení a vynucení povinného členství v nich; k tomu dodávají, že „ze znění článku 20 Listiny základních práv a svobod také nikterak nevyplývá rozdíl pro aplikaci na sdružení soukromého či veřejného práva“.
36.
S vyjádřením Ministerstva zdravotnictví se navrhovatelé naopak ztotožnili. Rovněž nevidí důvod, zejména vzhledem k pravomocem svěřeným České lékařské komoře a jejímu faktickému „fungování“, pro který by ji bylo možné vyjmout z dosahu čl. 20 a 27 Listiny. Vyzdvihli též argument ministerstva, že při výkonu správy této části věcí veřejných přímo státním orgánem bude tento orgán v porovnání s ČLK nezávislejší, neboť její volení funkcionáři jsou logicky svými voliči motivováni „hájit především jejich zájmy jako lékařů, nežli zájem pacientů, zájem veřejný“. Navrhovatelé dali najevo, že jsou s ministerstvem zajedno i v úsudku, že zákonné vymezení České lékařské komory „významně“ vybočuje z „evropských úprav lékařských komor“. Upozornili též, že v čl. 11 odst. 2 Úmluvy je zakotveno kritérium „nezbytnosti“, přičemž „slovo nezbytný není tak ohebné jako výrazy užitečný nebo vhodný“, a vyslovili domněnku, že právě v případě zákonné úpravy České lékařské komory k záměně pojmů „nezbytnost“ a „vhodnost“ došlo.
37.
S vyjádřením České lékařské komory navrhovatelé „zásadně nesouhlasí“, jestliže je tvrzeno, že současné členství v lékařské komoře má „pouze povahu zápisu“; byť ne za každých okolností je povinné členství v lékařské komoře samo o sobě neústavní, jeho neústavnost se zakládá „až v souvislosti s úpravou lékařské komory, která se v případě ČLK počíná blížit v některých ohledech až sdružení soukromého práva“. Podle navrhovatelů není správný ani názor, že v případě nepovinného členství by se dohled ze strany komory stal nemožným, neboť je možné uvažovat o systému „podobném anglickému“, „kde ... dozoru komory podléhají všichni registrovaní lékaři, přičemž si komora dokonce stanovuje svůj etický kodex sama“. Úmluvy Rady Evropy, na které se Komora odvolává, se nedotýkají přímo profesní samosprávy, ale jen samosprávy územní, a doporučení Výboru ministrů pak nejsou pro členské státy Rady Evropy právně závazné. Co do Komorou dovozovaného vztahu lékaře a státu navrhovatelé namítají, že v rámci posudkové činnosti je lékař spíše v postavení jakéhosi „kvaziorgánu“ státu a jeho činnost je namířena proti pacientovi, a nikoli proti státu, jak je tvrzeno. Vyjádření Komory – jako celek – navrhovatelé v závěru hodnotí tak, že se z něj podává „její přirozená touha zůstat ve stávající pozici samosprávné stavovské organizace, která má veškerá myslitelná oprávnění, aniž by se komukoli zodpovídala a byla jakkoli kontrolována“.
38.
Navrhovatelé posléze přitakali Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky potud, že je třeba zohledňovat rozdíly mezi oběma typy výkonu lékařského povolání (tj. soukromými lékaři a lékaři-zaměstnanci), zároveň však zdůraznili, že je-li „zaručena svoboda se svobodně sdružovat k ochraně hospodářských a sociálních zájmů každému, pak musí jak pro lékaře-zaměstnance, tak lékaře-soukromníky platit stejně“.
39.
Dne 6. 6. 2007 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu došlo „Doplnění vyjádření ze dne 18. 5. 2007 o časopis ČLK“, jehož přílohou bylo 15 vyhotovení Českou lékařskou komorou vydávaného časopisu Tempus medicorum, roč. 2007, č. 5. Navrhovatelé vysvětlili, že tak učinili proto, aby si touto „vizitkou“ České lékařské komory mohl Ústavní soudÚstavní soud o této organizaci „udělat bezprostřední obrázek“.
40.
Konečně, dne 30. 6. 2008, předložili navrhovatelé další „Doplnění vyjádření“, v němž ohlásili polemiku se „zastánci povinného členství“, a odkazujíce na dříve uplatněnou argumentaci, ji v jednotlivostech a podrobněji rozvíjejí. Odmítají srovnání samosprávy a státní moci, jakož i argument, který staví do jedné roviny státní občanství a příslušnost k obciobci či kraji s povinným členstvím ve stavovské organizaci. „Z tohoto pohledu“ má prý smysl územní samospráva, ta se však soustřeďuje na místní záležitosti, a „na rozdíl od ČLK zpravidla nevydává politicky vyhraněné tiskoviny“ a „nepropaguje názory konkrétní politické strany“. Občané, nesouhlasí-li s projevy své obceobce, ji mohou změnit, což u lékaře možné není, byť vnější projevy Komory dosahují úrovně „ne nepodobné předlistopadovému Rudému právu“, a připomínají „spíše základní organizaci jedné politické strany“, což navrhovatelé dokumentují připojením dalšího čísla časopisu Tempus medicorum. Navrhovatelé uznávají, že zřízení samosprávné profesní komory je „pouze politickým rozhodnutím“, které samo o sobě není zásahem do ústavně zaručených základních práv, a že ne vždy musí být povinné členství neústavní, připomínají však, co již dříve uvedli, že se protiústavním stává až „v souvislosti s úpravou lékařské komory“, blíží-li se sdružení soukromého práva. Opakovaně „za absurdní“ považují názor, že s povinným členstvím se nespojuje povinnost, nýbrž právo podílet se na samosprávě, neboť lékaři prý mají nyní „pouze právo vybrat si, zda budou vykonávat své povolání či nikoli“. Znovu pak odporují názoru, že se čl. 20 a 27 Listiny „na profesní komory“ nevztahují, neboť, jak již dříve též uvedli, „zákonodárce užitím pojmu členství a právní úpravou její činnosti přiblížil ČLK soukromoprávním sdružením“, a ČLK se tak ve své faktické činnosti vskutku projevuje. Sice je vždy nutné „vést seznam lékařů, ze kterého bude možné ověřit jejich způsobilost vykonávat svá povolání“, to však podle navrhovatelů povinné členství v ČLK neodůvodňuje, neboť to lze svěřit příslušnému státnímu orgánu. Konečně pokládají navrhovatelé za nepřípadný i argument, že Komora vystupuje proti státu při ochraně zdraví občanů (čímž se přibližuje komoře advokátůadvokátů), jelikož – kromě jiného – až dosud, jak ukazuje „historická zkušenost“, vyvíjí činnost nikoli pro ochranu pacientů, nýbrž zájmů vlastních, resp. samotných lékařů a jejich „obvykle finančních“ požadavků. Navrhovatelé shrnují, že povinné členství tedy není odůvodněno ani nutností vést seznam lékařů ani ochranou pacientů, neboť první úkol lze zabezpečit bez povinného sdružování v ČLK a druhý Komora „neplní a ani ze své podstaty plnit nemůže“. Tvrzení, že převzetí úkolů Komory státem by bylo neúčelné „s ohledem na specifika lékařského povolání“, je pak dle jejich názoru „pouhou spekulací“, kterou vyvracejí úpravy, jež „fungují“ v zahraničí.
III.
Ústní jednání
41.
Při ústním jednání zástupci procesních stran (zástupce navrhovatelů a osoba oprávněná jednat za Poslaneckou sněmovnu) shrnuli argumentaci obsaženou v dříve předestřených písemných podáních. Zástupce navrhovatelů zdůraznil především specifika zákonné úpravy České lékařské komory spočívající v její mimořádné samostatnosti při nedostatečném dohledu ze strany státu včetně nezřetelného dohledu soudního. Reprezentant Poslanecké sněmovny tomu oponoval a dal najevo, že samosprávu pokládá obecně za „správnější“ režim organizace výkonu lékařského povolání než správu státní.
IV.
Aktivní legitimace navrhovatelů
42.
Aktivní legitimaci k podání posuzovaného návrhu dovozují navrhovatelé z čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, dle kterého Ústavní soudÚstavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, ve spojení s § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, podle něhož návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněna podat skupina nejméně 17 senátorů. Tato podmínka je v dané věci splněna.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
43.
Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu při rozhodování v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle jeho části druhé hlavy druhé oddílu prvního posuzuje Ústavní soudÚstavní soud též, zda napadený zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Tento požadavek však lze efektivně uplatnit jen v případě, že je účinnou ústavní úprava, na jejímž základě byl přezkoumávaný právní předpis přijat; z toho plyne, že u právních předpisů vydaných před nabytím účinnosti ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je Ústavní soudÚstavní soud oprávněn přezkoumávat toliko jejich obsahový soulad se stávajícím ústavním pořádkem, nikoli však ústavnost procedury jejich vzniku a dodržení normotvorné kompetence [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 6. 10. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 9/99 (N 135/16 SbNU 9; 289/1999 Sb.)]. Uvedené v plném rozsahu dopadá i na posuzovanou věc, jestliže zákon č. 220/1991 Sb. byl bývalou Českou národní radou schválen dne 8. 5. 1991 a účinnosti nabyl již dne 1. 6. 1991, tj. před nabytím účinnosti Ústavy České republiky; přitom napadené ustanovení § 3 odst. 1 nebylo žádnou změnou tohoto zákona provedenou v období již relevantním (tj. zákonem č. 285/2002 Sb. a zákonem č. 111/2007 Sb.) dotčeno. Odpovídající procedurální deficit nadto navrhovateli namítán nebyl.
44.
Po tomto zjištění přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení obsahu napadeného ustanovení zákona z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy].
VI.
Dikce napadeného ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.
45.
Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb., které navrhovatelé napadli, zní:
Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, musí být členem České lékařské komory.
VII.
Samospráva a ústavní pořádek České republiky
46.
Otázky profesní samosprávy se ústavněprávnímu přezkumu otevírají s nižší frekvencí, než je tomu u samosprávy územní, pročež je i nečetné jejich věcné posouzení v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu. V nauce lze poukázat na pojem (vedle samosprávy územní) „jiných forem veřejnoprávní samosprávy“, kam se demonstrativním výčtem řadí i samospráva profesní, akademická, hospodářská, pojištěnecká a školská (Filip, J.: Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, nakl. Doplněk, 2003, str. 501).
Územní samospráva
47.
Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 19. 11. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 1/96 (N 120/6 SbNU 369, 375; 294/1996 Sb.) uvedl, že „považuje místní samosprávu za nezastupitelnou složku rozvoje demokracie. Místní samospráva je výrazem práva a schopnosti místních orgánů, v mezích daných zákonem, v rámci své odpovědnosti a v zájmu místního obyvatelstva regulovat a řídit část veřejných záležitostí.“. V nálezu ze dne 9. 7. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 5/03 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.) dodal, že dle výchozí teze, na níž je koncepce samosprávy vybudována, je základem svobodného státu svobodná obec, dále pak (z pohledu významu regionálního) na vyšším stupni územní hierarchie samosprávné společenství občanů, jímž je kraj.
Profesní samospráva
48.
K samotné profesní samosprávě se Ústavní soudÚstavní soud vyslovil – ve vztahu k profesi veterinárního lékaře – v nálezu ze dne 16. 4. 2003 sp. zn. I. ÚS 181/01 (N 58/30 SbNU 97) tak, že jde „o problematiku týkající se tzv. zájmové samosprávy, konkrétně profesních komor s povinným členstvím, sdružujících samostatně výdělečné fyzické osoby v určitých povoláních, kde je dán silný veřejný zájem na jejich řádném výkonu. Tyto komory jsou právnickými osobami veřejného práva, zřizované zákonem, vybavené oprávněním vydávat různé vnitřní předpisy pro komoru a její členy, kteří se jim musí s ohledem na povinné členství podřídit. Komora tak nad těmito členy – příslušníky určitého profesního stavu – vykonává určitá mocenská oprávnění, mezi něž typicky patří ... kárná pravomoc“. Jako obiter dictum Ústavní soudÚstavní soud k problému, „zda je či není členství v Komoře veterinárních lékařů České republiky povinné“, dodal, že vzhledem k povinnému členství v Komoře a zmíněnému veřejnému zájmu na výkonu daného povolání „(podobně jako na řádné činnosti advokátůadvokátů, notářů, lékařů, lékárníků, patentových zástupců apod.)“ jsou Komoře svěřena „určitá vrchnostenská oprávnění, aby tento požadavek mohla zaručovat. Samotná existence jakékoli samosprávy z principu omezuje státní byrokracii, umožňuje lidem starat se bezprostředně o věci, které se jich přímo dotýkají, a tím přispívá k větší svobodě a samostatnosti jednotlivce. Proto i profesní samospráva je demokratickým právním státem podporována“. »Také v její činnosti je však nutno trvat na bezpodmínečném dodržování základních práv a svobod, která jsou pod ochranou nezávislé soudní moci, a v jejím rámci jako „ultima ratio“ pod ochranou Ústavního souduÚstavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti«.
49.
Za ústavní základ profesní samosprávy lze mít čl. 21 odst. 1 Listiny, který zaručuje občanům právo na účast na správě veřejných záležitostí (Filip, J.: Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, nakl. Doplněk, 2003, str. 502). Není od věci odkázat též na preambuli Listiny, kterou „Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, ... navazujíc na ... demokratické a samosprávné tradice našich národů ... usneslo se na této Listině základních práv a svobod“.
50.
Jinak v ústavním pořádku není výslovné opory pro vznik tohoto typu samosprávy a požadavek zřizovat tzv. profesní komory se odtud na zákonodárce neklade.
51.
Právní teorie formulovala závěr, že Ústava sice výslovně jiné veřejnoprávní formy samosprávy než samosprávu územní neupravuje, což však jistě neznačí, že je vylučuje (Filip, J.: Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, nakl. Doplněk, 2003, str. 503); ostatně je zde „princip demokratického státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a dále nepsaný princip sociálního státu, pro který by měla platit rovněž zásada účasti na správě veřejných záležitostí, a tím spíše na správě věcí, které se občanů přímo dotýkají a které musí být tak či onak vrchnostensky organizovány“ (str. 506 tamtéž).
52.
I kdyby tedy bylo možné s navrhovateli souhlasit, že přímá ústavněprávní opora pro profesní samosprávu „je chabá“, z řečeného se podává, že tato samospráva není v tomto kontextu zcela neutrální, a příznivé hodnotící tendence, zejména ve vztahu k jimi konfrontované správě „státní“, jsou seznatelné.
VIII. Ochrana veřejného zdraví
53.
Určujícím hlediskem pro organizaci dohledu nad výkonem lékařského povolání je tak – za situace, kdy nelze přesvědčivě dovodit existenci speciální ústavní garance práva na profesní samosprávu – ochrana veřejného zdraví. V rámci těchto mezí ústavní pořádek poskytuje zákonodárci relativně široký prostor pro uvážení, jak ji konkrétně zajistit; zajištění (organizace) řádného odborného výkonu lékařské péče (výkonu lékařské profese) je pak nepochybně jedním (a významným) požadavkem, aby tohoto ústavněprávně zakotveného cíle bylo dosaženo. Podle čl. 6 odst. 1 Listiny má každý právo na život a čl. 31 stanoví, že každý má právo na ochranu zdraví.
54.
Ve shodě s nálezem Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 51/06 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.) se patří připomenout, že „práva na život a zdraví, tak jak jsou upravena v čl. 6 odst. 1 a čl. 31 Listiny základních práv a svobod, jsou absolutními základními právy a hodnotami“.
55.
Obdobně lze význam života a zdraví v ústavněprávním kontextu dovozovat z čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.), čl. 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb.), čl. 24 Úmluvy o právech dítěte (vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 104/1991 Sb.), čl. 11 a 13 Evropské sociální charty (vyhlášené pod č. 14/2000 Sb. m. s.), případně z čl. 2 a 3 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, ve znění Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí ze dne 12. 1. 1998 (vyhlášených pod č. 96/2001 Sb. m. s. a č. 97/2001 Sb. m. s.).
56.
Za zaznamenání stojí, že podle Závěrů Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (2006/C 146/01) uveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 6. 2006 jsou zdravotní systémy nedílnou součástí Evropské sociální infrastruktury. Při projednávání budoucích strategií by měly být společným zájmem ochrana hodnot a zásad, na nichž spočívají zdravotní systémy Evropské unie. Rada Evropské unie vzala rovněž na vědomí záměr Evropské komise vypracovat zásady Společenství pro bezpečnou, kvalitní a účinnou zdravotní péči, a to posílením spolupráce mezi členskými státy a zajištěním jasnosti a jistoty při uplatňování práva Společenství v oblasti zdravotních služeb a zdravotní péče. Podle Prohlášení o společných hodnotách a zásadách ministrů zdravotnictví Evropské unie, na nichž spočívají evropské zdravotní systémy, které je přílohou k uvedeným závěrům Rady Evropské unie, jsou jako základní hodnoty označeny všeobecnost, přístup ke kvalitní péči, rovnost a solidarita, které různé orgány Evropské unie při své práci obecně uznávají. Všechny zdravotní systémy v Evropské unii se snaží zaměřit především na pacienta a reagovat na individuální potřeby, avšak různé členské státy mají různé přístupy k uplatňování těchto hodnot v praxi. Ministři zdravotnictví vzali na vědomí rostoucí zájem o otázku úlohy tržních mechanismů (včetně tlaku hospodářské soutěže) při řízení zdravotních systémů; přitom konstatovali, že je na jednotlivých členských státech, aby stanovily svůj vlastní přístup se specifickými zásahy vytvořenými na míru zdravotnímu systému.
IX. Systémy dohledu nad výkonem lékařského povolání
57.
Podrobnou informaci o podmínkách přístupu k lékařskému povolání, jakož i o dohledu nad jejím výkonem, podává studie Světové zdravotnické organizace Regulation and licensing of physicians in the WHO European Region, vydaná v roce 2005, a dostupná z http://www.euro.who.int/document/e87789.pdf.
58.
Profesní sdružení lékařů ve Francii Národní lékařská komora (prezentována na http://www.conseil-national.medecin.fr/) má charakter „veřejné služby“ (service public); zákon stanoví jako podmínku výkonu povolání lékaře členství v komoře („obligatorně sdružuje všechny lékaře, vykonávající lékařskou praxi“) a Komora rozhoduje o zápisu do seznamu lékařů. Komora bdí na dodržováním etiky a profesionální kvality lékařské péče a je příslušná pro disciplinární řízení proti svým členům. V Rakousku působí lékařské komory jednotlivých zemí a Lékařská komora Rakouska (http://www.aerztekammer.at/), k níž patří jako řádní členové všichni lékaři mající oprávnění k výkonu lékařského povolání. Komora vede seznam všech lékařů v Rakousku oprávněných zemskými Komorami k výkonu povolání, ať jsou řádnými či mimořádnými členy, a je oprávněna rovněž vést disciplinární řízení. Komory jsou též povolány k ochraně a podpoře pracovních, sociálních a hospodářských zájmů lékařů. Ústřední organizací v systému lékařské samosprávy ve Spolkové republice Německo je Spolková lékařská komora (http://www.bundesaerztekammer.de/). Postavení lékařských komor ve Spolkové republice Německo je upraveno zákony jednotlivých zemí. Kupř. v Bavorsku existují okresní a krajské lékařské spolky a lékařská komora, a každý lékař vykonávající zde povolání (nebo zde bydlící) má ohlašovací povinnost u okresního lékařského spolku, kde se po zaplacení příspěvku stává členem. Také profesní sdružení v Belgii, jež se nazývá Lékařskou komorou (http://www.ordomedic.be/), má postavení veřejnoprávní korporace s právní subjektivitou, v níž členství je povinné, a lékařskou praxi mohou vykonávat jen ti lékaři, kteří jsou zapsáni v seznamu Komory. Komora rozhoduje o zápisu do seznamu lékařů, dbá na dodržování lékařské etiky a pravidel výkonu lékařské praxe a vede disciplinární řízení.
59.
Oproti tomu ve Velké Británii má „chránit, podporovat a udržovat zdraví a bezpečnost veřejnosti“ Všeobecná lékařská rada (http://www.gmc-uk.org/), která se vyznačuje povahou korporace (body corporate); všichni lékaři musí být povinně u Rady registrováni. Rada sestává z volených členů (všemi registrovanými lékaři), další členy ustanovují určené instituce (univerzity s lékařskými fakultami, Royal Colleges) a nominuje Privy Council. (Davies, M.: Medical Self-regulation. Crisis and Change. Medical Law and Ethics, Ashgate, 2007, str. 15 a násl.; Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut: Postavení lékařských komor v zahraničí, informační podklad č. 5.033, leden 1994).
60.
Poměry výkonu lékařského povolání v první Československé republice byly upraveny zákonem č. 113/1929 Sb. z. a n., o lékařských komorách (ve znění zákona č. 176/1934 Sb. z. a n.), tak (§ 3 odst. 1), že „všichni lékaři, kteří trvale bydlí v obvodu lékařské komory a vykonávají lékařskou praxi, ... jsou členy lékařské komory“. To neplatilo o lékařích „ustanovených ve státní službě (civilní i vojenské)“, kteří byli členy komory „jen potud, pokud jde o jejich mimoslužební praxi“. Komora měla charakter veřejnoprávní samosprávné korporace, a její čestná rada vykonávala disciplinární pravomoc (§ 27 odst. 1).
X. Svoboda sdružování
61.
Vzhledem k navrhovateli ustavenému rámci ústavněprávního posouzení napadeného ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. se klíčovou stává otázka jeho konformity se svobodou sdružování, resp. jejím zakotvením v ústavním pořádku.
62.
Čl. 20 odst. 1 Listiny, na který navrhovatelé poukázali, stanoví, že právo svobodně se sdružovat je zaručeno a každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Podle čl. 20 odst. 3 Listiny lze výkon těchto práv omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činůmtrestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.
63.
Z čl. 11 odst. 1 Úmluvy vyplývá, že každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. Podle čl. 11 odst. 2 Úmluvy na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policiepolicie a státní správy.
64.
Negativní složkou svobody sdružování (tzv. „negativní právo na svobodu sdružování“) se pak všeobecně rozumí možnost svobodně se rozhodnout nebýt členem určitého sdružení a tomu odpovídající zákaz kohokoli ke sdružování donucovat [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 11. 6. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 40/02 (N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb.)].
65.
Není pochyb, že smysl a rozsah pojmu „sdružení“ zakotveného v čl. 11 odst. 1 Úmluvy a v čl. 20 odst. 1 Listiny, tj. v „obecné normě sdružovacího práva“ (Klíma, K.: Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, str. 757), jsou shodné. Existenci relevantní odlišnosti, respektive důvodů pro ni netvrdí ani navrhovatelé.
66.
Navrhovatelé se uchylují, jak bylo výše uvedeno, zde k tvrzení, že „vyčlenění sdružení veřejného práva z pojmu sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy je zcela účelové“, a že „ze znění článku 20 Listiny základních práv a svobod také nikterak nevyplývá rozdíl pro aplikaci na sdružení soukromého či veřejného práva“, resp. se dovolávají – jmenovitě – odlišností České lékařské komory od Lékařské komory belgické posuzované Evropským soudem pro lidská práva v rozsudku ze dne 23. 6. 1981 ve věci Le Compte, Van Leuven a De Meyere v. Belgie, stížnosti č. 6878/75; 7238/75, a dále i „novější judikatury Evropského soudu pro lidská práva“.
67.
Je proto třeba se zabývat otázkou, zda jsou čl. 11 Úmluvy a čl. 20 odst. 1 Listiny ratione materiae použitelné ve vztahu k České lékařské komoře.
XI. Rozhodovací praxe orgánů Úmluvy
68.
Výkladově určující je podle rozhodovací praxe orgánů Úmluvy hledisko, že pojmu „sdružení“ normativně předjímaného v čl. 11 odst. 1 Úmluvy je třeba přikládat autonomní význam. Klasifikace ve vnitrostátním právu má jen relativní hodnotu a tvoří pouze výchozí bod.
69.
Otázkou, zda lékařská komora stojí v dosahu čl. 11 Úmluvy, se zabývaly Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 23. 6. 1981 ve věci Le Compte, Van Leuven a De Meyere v. Belgie, stížnosti č. 6878/75; 7238/75, a v rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 6. 11. 2003 ve věci Popov a ostatní, Vakarelova, Markov a Bankov v. Bulharsko, stížnosti č. 48047/99, 48961/99, 50786/99 a 50792/99, a Evropská komise pro lidská práva v rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 8. 7. 1992 ve věci Simón v. Španělsko, stížnost č. 16685/90. V těchto případech orgány Úmluvy shledaly, že posuzované instituce nejsou sdruženími ve smyslu uvedeného článku, pročež k zásahu do negativní složky svobody sdružování povinným členstvím v nich dojít nemohlo.
70.
Evropský soud pro lidská práva se v rozsudku ze dne 23. 6. 1981 ve věci Le Compte, Van Leuven a De Meyere v. Belgie, stížnosti č. 6878/75; 7238/75, zabýval belgickou Lékařskou komorou. Konstatoval, že je institucí veřejného práva, byla zřízena nikoli jednotlivci, nýbrž zákonem, je integrována do státní struktury a soudci jmenovaní králem jsou ustanovováni do většiny jejích orgánů. Komora sleduje cíl ve veřejném zájmu, jmenovitě ochranu zdraví, a to tím, že zajišťuje podle příslušných zákonů formu veřejné kontroly nad výkonem lékařské praxe; v rámci této kompetence se po ní zejména vyžaduje vést seznam členů Komory. K výkonu úkolů svěřených státem požívá některé administrativní, stejně jako normotvorné a disciplinární výsady mimo sféru obyčejného zákona, a tudíž používá právních prostředků veřejné moci.
71.
Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 6. 11. 2003 ve věci Popov a ostatní, Vakarelova, Markov a Bankov v. Bulharsko, stížnosti č. 48047/99, 48961/99, 50786/99 a 50792/99, posuzoval Bulharskou unii lékařů a Unii zubních lékařů v Bulharsku (dále jen „unie“). Připomněl, že orgány Úmluvy na regulační orgány svobodných povolání ustáleně nahlíží tak, že nejde o sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy; obvykle je cílem těchto orgánů zřízených zákonem regulace a podpora profesí, čímž vykonávají významné veřejnoprávní funkce, zaměřené ku ochraně veřejnosti. Nemohou být proto přirovnávány k soukromoprávním sdružením nebo odborovým organizacím, a zůstávají integrovány do státní struktury. Soud se (přesto) musí zabývat in concreto, zda – v daném případě obě unie, charakterizované svými funkcemi, strukturou a členstvím – jsou sdruženími spadajícími pod čl. 11 Úmluvy nebo zda jsou spíše veřejnoprávními institucemi, kde do svobody sdružování namítané povinné členství v nich nemůže zasáhnout. V této souvislosti pak zaznamenal, že unie – obdobně jako belgická Lékařská komora – sledují cíle ve veřejném zájmu, jmenovitě ochranu zdraví, tím, že podle příslušné legislativy vykonávají veřejnou kontrolu nad výkonem lékařské praxe; především vedou registry lékařů a zubních lékařů, jsou pověřeny tvorbou pravidel a vybaveny disciplinárními pravomocemi, navrhují kodexy profesní etiky pro lékaře a zubní lékaře, přijímají pravidla dobré praxe společně s Národním fondem zdravotního zabezpečení podle zákona o profesních organizacích lékařů a zubních lékařů a udělují sankce za zanedbání povinné péče. Soud proto uzavřel, že unie používají postupy veřejné moci. Musel se dále zabývat konkrétní námitkou stěžovatelů, že unie jsou soukromoprávními sdruženími, jelikož jsou pověřeny k sjednávání a uzavírání Národní rámcové smlouvy s Národním fondem zdravotního zabezpečení, jež je podle nich přirovnatelná ke kolektivní smlouvě, která stanoví podmínky, za nichž lékaři a zubní lékaři pracují a jsou odměňováni (což je úkolem odborů, pročež unie mají znaky odborových organizací, spadajících pod rozsah čl. 11 Úmluvy). Soud však zde konstatoval, že Národní rámcová smlouva nereguluje takové otázky jako mzdy a pracovní podmínky; smlouva se týká plateb, které poskytovatelé zdravotní péče mohou požadovat po Národním fondu zdravotního zabezpečení za služby pojištěncům, jakož i kvality, množství a způsobu poskytování těchto služeb. Smlouva se tudíž podle Soudu podobá spíše kontrolnímu cenovému mechanismu než kolektivní smlouvě; pokud je za příklad zvolena nemocnice uzavírající individuální smlouvu s Národním fondem zdravotního zabezpečení na základě Národní rámcové smlouvy, lze stěží argumentovat, že jde o vztah podobný vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Byť je pravda, že individuální smlouvy sjednané (soukromými) lékaři a zubními lékaři rozsáhle ovlivňují způsob práce a ceny, které mohou účtovat pojištěncům, přesto se nepodobají pracovním smlouvám, jelikož pouze stanovují podmínky, za kterých budou pacientům poskytovány služby, a částky, které mohou lékaři a zubní lékaři požadovat po Fondu za poskytnuté zdravotní služby. Soud připomenul, že úhrady za zdravotní služby poskytnuté pacientům s jiným typem zdravotního pojištění nebo bez zdravotního pojištění nejsou Smlouvou regulovány. Odkázal rovněž na „nedávné“ rozhodnutí bulharského Nejvyššího správního soudu, který shledal, že Smlouva je připodobitelná k sekundárnímu předpisu a podléhá soudnímu přezkumu. Soud proto konstatoval, že z vyjednávání o Smlouvě a jejího uzavírání nelze dovodit, že unie plní roli odborů; struktura unií je detailně popsána v zákoně o profesních organizacích lékařů a zubních lékařů včetně struktury a funkce ústředních a regionálních orgánů obou unií a členství v těchto orgánech (statuty unií řeší jen vedlejší otázky jako přesné počty členů orgánů a technické detaily procedury ustavování orgánů). Soud rovněž poznamenal, že členství v uniích vychází z rozhodnutí jednotlivce vykonávat povolání, které vyžaduje zvláštní právní regulaci, a nikoliv z jiných faktorů jako např. vlastnictví půdy (a contrario zpráva Komise ze dne 30. 10. 1997 ve věci Chassagnou a ostatní v. Francie, stížnost č. 25088/94, odst. 89).
72.
Evropská komise pro lidská práva v rozhodnutí ze dne 8. 7. 1992 ve věci Vialas Simón v. Španělsko, stížnost č. 16685/90, konstatovala, že lékařské komory jsou ve Španělsku veřejnoprávními institucemi zřízenými zákonem a sledujícími veřejný zájem – ochranu (veřejného) zdraví – tím, že zajišťují určitou veřejnou kontrolu výkonu lékařské praxe a dodržování lékařské etiky. V rámci kompetencí svěřených státem lékařským komorám požívají některé administrativní, stejně jako disciplinární výsady; lékařské komory se též účastní procesu tvorby zákonných a prováděcích norem, resp. vydávají stanoviska k návrhům z oblasti zdravotnictví, jež předkládají orgány veřejné moci. Podle Komise – s ohledem na tyto kompetence udělené lékařské komoře – je namístě závěr, že o sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy zde nejde. Přitom v dané věci stěžovatel tvrdil, že pro lékaře působící ve veřejném sektoru nejsou komory než sdruženími předvídanými tímto článkem, neboť ve vztahu k nim vykonávají tradiční funkce kontroly výkonu lékařské praxe a dodržování lékařské etiky orgány správy, která je zaměstnává. Komise však s poukazem na rozsudek španělského Ústavního tribunálu ze dne 17. 7. 1989 uzavřela, že ani okolnost, že stát zajišťuje dodržování zákonných a smluvních závazků jím zaměstnávanými lékaři, nelze postavit naroveň – jak požadoval stěžovatel – odstranění kompetence lékařských komor ve vztahu k lékařům zaměstnaným ve veřejném sektoru, aby prováděly kontrolu výkonu lékařské praxe a dodržování lékařské etiky.
73.
Orgány Úmluvy dovodily, že čl. 11 Úmluvy není ratione materiae použitelný ani v případě dalších profesních komor.
74.
Případné je též odkázat na částečné rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva o přijatelnosti ze dne 12. 3. 1981 ve věci Barthold v. Spolková republika Německo, stížnost č. 8734/79, jež se týkala povinného členství v Radě veterinárních lékařů.
75.
V rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 8. 9. 1989 ve věci Revert a Legallais v. Francie, stížnosti č. 14331/88 a 14332/88, Komise ve vztahu k povinnému členství ve francouzské Komoře architektů dospěla k závěru, že zákonem uložená povinnost připojit se ke Komoře architektů směřuje k ochraně veřejného zájmu (zájmu blíže nespecifikovaného, avšak z kontextu případu identifikovatelného rovněž s ochranou příjemců služeb, resp. veřejnosti).
76.
V rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 2. 7. 1990 ve věci A. a další v. Španělsko, stížnost č. 13750/88, Komise dala najevo, že advokátní komory ve Španělsku jsou instituce veřejného práva regulované zákonem a sledující cíl v obecném zájmu, totiž podporu svobodné a adekvátní právní pomoci, a tedy podporu spravedlnosti. Komise vyzdvihla, že zápis do seznamu vedeného komorou, který představuje předběžnou a nezbytnou podmínku výkonu profese advokátaadvokáta, je otevřený všem, kdo splní zákonné podmínky. Připomněla poté, že profesní komory nejsou podle ustálené rozhodovací praxe orgánů Úmluvy sdruženími ve smyslu čl. 11 Úmluvy.
77.
Soud v rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 3. 4. 2001 ve věci O. V. R. v. Rusko, stížnost č. 44319/98, v souvislosti s otázkou členství v Archangelské notářské komoře znovu zaznamenal, že komory svobodných povolání nejsou sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy. Cílem těchto orgánů zřízených zákonem je regulovat a podporovat tato povolání a zároveň plnit veřejnoprávní úkoly k ochraně veřejnosti. Nemohou být proto přirovnávány k odborovým organizacím, nýbrž zůstávají integrovány do struktur státu.
78.
V rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 12. 10. 2004 ve věci Bota v. Rumunsko, stížnost č. 24057/03, Soud rovněž poukázal na svoji ustálenou judikaturu, podle níž komory svobodných povolání jsou instituce veřejného práva, upravené zákonem a sledující cíle ve veřejném zájmu, pročež čl. 11 Úmluvy na ně nedopadá. Soud opět zdůraznil, že zde hodnocená Unie advokátůadvokátů Rumunska byla zřízena zákonem a sleduje cíl v obecném zájmu, totiž podporu adekvátní právní pomoci a implicite podporu spravedlnosti.
79.
Z dalších rozhodnutí, kde orgány Úmluvy dospěly k závěru, že posuzované subjekty stojí mimo dosah čl. 11 Úmluvy, lze z rozhodovací činnosti Evropské komise pro lidská práva jmenovat rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 6. 7. 1977 ve věci Sdružení X. v. Švédsko, stížnost č. 6094/73 (hodnoceno bylo sdružení „A. Studentkår“), rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 12. 4. 1991, ve věci Halfon v. Spojené království, stížnost č. 16501/90 (Spolek studentů Univerzity Exeter), rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 10. 7. 1991 ve věci Weiss v. Rakousko, stížnost č. 14596/89 (korutanská Obchodní komora), rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 14. 1. 1998 ve věci M. A. v. Švédsko, stížnost č. 32721/96 (Studentská unie Stockholmské univerzity), a z judikatury Evropského soudu pro lidská práva pak rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 14. 9. 1999, ve věci Karakurt v. Rakousko, stížnost č. 32441/96 (rada zaměstnanců), a rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 4. 7. 2002 ve věci Köll v. Rakousko, stížnost č. 43311/98 (sdružení turistického ruchu).
80.
Pro úplnost se sluší zaznamenat, že naopak zásah do negativního aspektu svobody sdružování v rozporu s čl. 11 Úmluvy konstatoval Evropský soud pro lidská práva (co do členství v odborových organizacích) kupř. v rozsudku ze dne 13. 8. 1981 ve věci Young, James a Webster v. Spojené království, stížnosti č. 7601/76, 7806/77, rozsudku ze dne 20. 4. 1993 ve věci Sibson v. Spojené království, stížnost č. 14327/88, rozsudku ze dne 25. 4. 1996 ve věci Gustafsson v. Švédsko, stížnost č. 15573/89, rozsudku ze dne 11. 1. 2006 ve věci Sorensen v. Dánsko, stížnost č. 52562/99 a 52620/99, dále pak v rozsudku ze dne 30. 6. 1993 ve věci Sigurdur A. Sigurjónsson v. Island, stížnost č. 16130/90 (Sdružení řidičů automobilů Frami), nebo v rozsudku ze dne 29. 4. 1999 ve věci Chassagnou a ostatní v. Francie, stížnosti č. 25088/94, 28331/95 a 28443/95 (schválená obecní sdružení lovu).
XII. Judikatura Ústavního soudu
81.
Ke znakům profesních komor se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v již výše citovaném nálezu ze dne 16. 4. 2003 sp. zn. I. ÚS 181/01, N 58/30 SbNU 97 (viz bod 48.). S vymezením doktrinárním se pak ztotožnil rovněž v nálezu ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01, N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb., vycházeje z hledisek vymezujících pojem veřejnoprávního orgánu; za ně měl faktory veřejného účelu, způsobu jeho ustavení a jemu svěřenou pravomoc.
XIII. Zákonné znaky České lékařské komory
82.
Se zřetelem ku konstantně Ústavním soudemÚstavním soudem zastávaným názorům na význam vlastní prejudikatury, jakož i rozhodnutí orgánů Úmluvy, zejména Evropského soudu pro lidská práva, a jejich důsledky pro posouzení konkrétní věci, postačí konstatovat, že Ústavní soudÚstavní soud i zde z obojího (co bylo vyloženo v předchozích oddílech X. a XII.) vychází.
83.
Pozornost se proto soustřeďuje k otázce, zda v těchto pramenech dosud vyslovené názory ohledně tzv. profesní samosprávy, resp. tzv. profesních komor ve vztahu ku čl. 11 Úmluvy a čl. 20 odst. 1 Listiny jsou použitelné i v případě České lékařské komory. Přitom se nepomíjí, že prezentovaná interpretačně určující hlediska mají vypovídací hodnotu především ve svém celkovém vyznění.
Zřízení České lékařské komory
84.
Česká lékařská komora byla zřízena zákonem (ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.) a vymezena coby samosprávná nepolitická stavovská organizace nadaná právní subjektivitou a sdružující všechny lékaře zapsané v jí vedeném seznamu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 220/1991 Sb.).
85.
Vyznačuje se tedy stejnou formou zřízení jako další profesní komory, jež podle rozhodovací praxe orgánů Úmluvy stojí mimo dosah čl. 11 Úmluvy. Zákonem byly v právním řádu České republiky zřízeny i další profesní komory, jmenovitě Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora (§ 1 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.), Komora patentových zástupců České republiky (§ 22 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, resp. zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví), Komora veterinárních lékařů České republiky (§ 1 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky), Notářská komora České republiky a notářské komory v sídlech krajských soudů [§ 35, resp. § 29 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)], Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (§ 23 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě), Komora daňových poradců České republiky (§ 9 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky), Komora auditorů České republiky (§ 24 odst. 2 zákona č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, resp. zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.), Česká advokátní komora (§ 40 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), a konečně Exekutorská komora České republiky [§ 6 a § 109 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].
86.
Již forma zřízení České lékařské komory přisvědčuje názoru, že je institucí, jež se identifikuje s těmi, o nichž bylo pojednáno orgány Úmluvy jakožto o veřejnoprávních korporacích (viz body 69. až 79. výše), a současně se odlišuje od sdružení, která Evropský soud pro lidská práva hodnotil v navrhovateli odkazovaném rozsudku ze dne 29. 4. 1999 ve věci Chassagnou a ostatní v. Francie, stížnosti č. 25088/94, 28331/95 a 28443/95. Zde posuzovaná schválená obecní sdružení lovu zůstávala „soukromoprávními institucemi“, přičemž zákon č. 64-696 ze dne 10. 7. 1964, známý jako „Loi Verdeille“, pak představoval „výzvu ke členství ve sdružení založeném podle zákona z roku 1901“, který dopadá (odst. 32 a odst. 99 citovaného rozsudku) na sdružení soukromoprávní [tím se nezpochybňuje úsudek o relativní vypovídací hodnotě naplnění uvedeného kritéria, jak se podává kupříkladu ve vztahu ku vzniku „soukromoprávní“ akciové společnostiakciové společnosti na podkladě zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů; srov. sp. zn. III. ÚS 63/06 (pozn. red.: nepublikované usnesení)].
Povinné členství
87.
Stejně tak „nuceným“ členstvím podle § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. se Česká lékařská komora přibližuje veřejnoprávním korporacím podle judikatorního shrnutí v oddílu XI. a XII., a je pak jen platonickou námitka, že jde o „vyčlenění sdružení veřejného práva z pojmu sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy“ zcela „účelové“. Úvaha navrhovatelů, že „soukromoprávní sdružení sotva mohou mít prostředky pro zabezpečení a vynucení povinného členství v nich“, pak stojí i v kolizi s ambicí konciliovat povinné členství se „soukromoprávními institucemi“, resp. sdruženími ve smyslu čl. 11 Úmluvy, již dokládají věci posuzované Evropským soudem pro lidská práva a vyjmenované v bodu 80. výše.
Dohled nad výkonem lékařského povolání
88.
Jestliže Česká lékařská komora podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 220/1991 Sb. dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory, resp. zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání podle zvláštních předpisů, pak účelem jejího zřízení je zajištění řádného výkonu lékařského povolání vůbec, a se zřetelem k jeho povaze (viz oddíl VIII. „Ochrana veřejného zdraví“) – mimo jakoukoli pochybnost – i „plnění veřejnoprávních úkolů k ochraně veřejnosti“.
Normotvorná pravomoc
89.
Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. předjímá, že Česká lékařská komora vydává „řády komory“, a ustanovením § 15 odst. 2 se jí svěřuje pravomoc „schvalovat, měnit a rušit organizační, jednací, volební a disciplinární řád“. Tuto – normotvornou – pravomoc vykonává sjezd delegátů, jemuž se přisuzuje oprávnění k vydávání („schvalování“) i dalších předpisů Komory, což je dovozováno z demonstrativního výčtu působnosti tohoto orgánu. Normotvorná pravomoc je charakteristická i pro další profesní komory a za jednu z nejúplnějších lze mít úpravu vtělenou do zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (§ 49–53).
90.
Autonomní normotvorná pravomoc, závazná pro členy komory, tak představuje „konstitutivní prvek veřejné moci svěřené veřejnoprávní korporaci“ (Beran, K.: Právnické osoby veřejného práva. Praha: Linde, 2006, str. 63).
91.
Pro tento závěr, rozhodný z hlediska sledovaného tématu, již není podstatné řešení otázky případného přezkumu této normotvorby („stavovských předpisů“). Nepochybně však neplatí, že by nepodléhala soudnímu přezkumu rozhodnutí orgánů Komory, jimiž bylo zasaženo do právního postavení jejích členů, případně že by zcela mimo soudní ochranu mohly být situovány povinnosti, jež ze stavovských předpisů pro jednotlivé členy vyplývají (srov. výše zmiňovaný nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 4. 2003 sp. zn. I. ÚS 181/01). Ostatně námitka navrhovatelů, že zde chybí relevantní soudní dohled, směřuje zcela zjevně jinam než k institutu povinného členství, o který zde – výlučně – jde.
Personální a disciplinární pravomoc
92.
Česká lékařská komora vede seznam členů [§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 220/1991 Sb.] a seznam hostujících osob [§ 6a odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.]. Veřejnoprávní povaha zápisů do seznamů vedených Českou lékařskou komorou je zachována i při minimálním prostoru pro správní uvážení poskytnutém v ustanoveních § 4 a § 6a odst. 2 zákona č. 220/1991 Sb.; uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, nebo nebyl-li zápis proveden včas, má právo domáhat se ochrany u soudu (§ 6a odst. 11 a § 7 zákona č. 220/1991 Sb.).
93.
I po dni účinnosti zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, zůstává v pravomoci České lékařské komory stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů v nestátních zdravotnických zařízeních a vydávat osvědčení o splnění těchto podmínek [§ 2 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 220/1991 Sb., stavovský předpis č. 11 – licenční řád]. Rovněž zde je zachována možnost soudního přezkumu (§ 2 odst. 3 a 4 zákona č. 220/1991 Sb.).
94.
V „personálních“ souvislostech je přiléhavé rovněž poukázat na možnost České lékařské komory účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví, vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání, vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků, účastnit se provádění specializačních zkoušek a vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotní péče a ve zdravotnickém výzkumu [§ 2 odst. 2 písm. b), g), h) a i) zákona č. 220/1991 Sb.].
95.
České lékařské komoře je svěřena disciplinární pravomoc [§ 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 220/1991 Sb.], již vykonává čestná rada okresního sdružení, respektive čestná rada České lékařské komory (§ 13 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.). Návrh na zahájení disciplinárního řízení podle § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 220/1991 Sb. podává revizní komise okresního sdružení [srov. též § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 220/1991 Sb.] a proti rozhodnutí čestné rady okresního sdružení, jímž mu bylo disciplinární opatření uloženo, lze podat opravný prostředek, o kterém rozhoduje čestná rada komory. Rozhodnutí čestné rady o uložení disciplinárního opatření je podle § 18 odst. 5 zákona č. 220/1991 Sb. přezkoumatelné soudem.
96.
Povahu shrnutých znaků personálních a disciplinárních – coby indikativních pro veřejnoprávní korporaci – vystihl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 1. 2005 č. j. 6 As 36/2003-115, podle něhož disciplinární pravomoc (zde ve vztahu k advokátůmadvokátům) představuje „součást veřejné správy, neboť nebyla-li by svěřena Komoře, tvořila by součást všeobecné státní správy“. Není důvod se s tímto závěrem neztotožnit, a co do „personální a disciplinární“ úpravy kompetencí České lékařské komory tedy i zde je zjevná podobnost s těmi „veřejnoprávními korporacemi“, jež byly posuzovány orgány Úmluvy v oddílu XI. výše.
97.
Jestliže navrhovatelé poukazují na „novější judikaturu“ Evropského soudu pro lidská práva, která se podle nich „zabývá především právem se nesdružovat a která z něj výslovně nevyjímá ani veřejnoprávní korporace“, a na judikaturu „týkající se formálního vzniku zakotvení a na druhé straně faktického působení sdružení a korporací (§ 100 Chassagnou a ostatní v. Francie, ze dne 29. dubna 1999)“, patří se dodat, že v rovině svěřených pravomocí je podstatný rozdíl mezi Českou lékařskou komorou a schválenými „obecními sdruženími lovu“, která podle Soudu nedisponovala „výsadami mimo sféru obyčejného zákona, ať už správními, normotvornými nebo disciplinárními“, a nepoužívala tím ani „postupů veřejné moci“ (odst. 101 označeného rozsudku).
Účast v řízení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění
98.
Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. jsou komory oprávněny účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami. Spolu s úpravou obsaženou v § 17 odst. 3, § 17 odst. 6 a § 48 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, představuje podklad pro jednotlivé druhy řízení s účastí České lékařské komory týkající se veřejného zdravotního pojištění, resp. rozsahu a podmínek, za nichž je zdravotní péče ze zdravotního pojištění poskytována.
99.
Z ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se podává, že za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního zákona (zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování a úhradě zdravotní péče („individuální smlouvy“). Před uzavřením těchto individuálních smluv se podle § 46 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. musí konat výběrové řízení, jehož průběh upravují ustanovení § 46 až 52; členem komise zřizované vyhlašovatelem (krajským úřadem, resp. Magistrátem hlavního města Prahy) pro každé výběrové řízení je zástupce příslušné profesní organizace, tj. rovněž České lékařské komory. Zdravotní pojišťovna výsledky výběrového řízení však není vázána; obdobně jako ke stanovisku vyhlašovatele k nim „přihlíží“ při uzavírání individuálních smluv (§ 52 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.), jež se řídí tzv. rámcovou smlouvou, která je podle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven (zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a zaměstnaneckých pojišťoven) a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími (rovněž Českou lékařskou komorou).
100.
Rámcová smlouva má obsahovat ustanovení, která se týkají doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení „individuální smlouvy“, má upravovat způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče, práva a povinnosti účastníků individuální smlouvy, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, podmínky nezbytné pro plnění individuální smlouvy, kontrolní mechanismus kvality poskytované péče a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování k příslušné kontrole nutných údajů (§ 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Rámcové smlouvy, dohodnuté v jednotlivých segmentech poskytované zdravotní péče, jsou po přijetí předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které posoudí jejich soulad s právními předpisy a veřejným zájmem a následně je vydá jako vyhlášku (v současnosti je účinná vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy). Jestliže před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nová rámcová smlouva. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je povoláno k odpovídající úpravě Ministerstvo zdravotnictví.
101.
V § 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. je pak vymezeno řízení vedoucí ke stanovení hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení na následující kalendářní rok. Dohodovacího řízení se účastní představitelé Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení.
102.
Dojde-li k dohodě o hodnotě bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezeních, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li výsledek dohody v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá jej Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k výsledku do 90 dnů před skončením příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že výsledek dohodovacího řízení není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví tyto parametry na následující kalendářní rok vyhláškou (v současnosti je účinná vyhláška č. 383/2007 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2008). Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydává Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou (§ 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.); před účinností zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se rovněž zde uplatňovalo dohodovací řízení.
103.
Zhodnocením takto shrnutých pravomocí účasti na výběrových a dohodovacích řízeních je pak zcela namístě závěr, že – v kontextu shora zmíněného (v bodě 71.) rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o přijatelnosti ze dne 6. 11. 2003 ve věci Popov a ostatní, Vakarelova, Markov a Bankov v. Bulharsko, stížnosti č. 48047/99, 48961/99, 50786/99 a 50792/99 – ani zde neplatí, že by se tím Česká lékařská komora „přibližovala“ odborové organizaci (čl. 11 odst. 1 Úmluvy, čl. 27 odst. 1 Listiny). Z výše zaznamenaných náležitostí rámcových (a následně „individuálních“) smluv se podává zřejmý závěr, že úpravu vztahů mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními s obdobou kolektivních smluv (vymezujících zásadně vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, resp. jejich práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích) obsahově identifikovat nelze. Totéž platí i ohledně úpravy postavení České lékařské komory k režimu stanovení hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení, kde, slovy Evropského soudu pro lidská práva (tamtéž), jde o „kontrolní cenový mechanismus“, jemuž jsou z povahy věci vlastní rysy nikoli soukromoprávní, nýbrž – rovněž – „veřejnoprávní“.
XIV. Hodnocení návrhu na zrušení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.
104.
Lze se bez potíží ztotožnit s tím, že „neúzemní“ veřejnoprávní korporace profesní samosprávy vykazují (obdobně jako samospráva územní) následující znaky: 1/ jsou zřizovány zákonem, 2/ jsou pověřovány výkonem veřejné moci vůči určité skupině obyvatel, 3/ mají právní subjektivitu, 4/ mají personální základ (zvláštní důvod členství), 5/ jsou hospodářsky a rozpočtově na státu nezávislé, 6/ nesou odpovědnost za své jednání, 7/ jednají nejen ve svém zájmu, nýbrž i zájmu veřejném nebo obecném, 8/ stát nad nimi a jejich činností vykonává dozor, 9/ lze se bránit proti jejich autoritativním rozhodnutím před soudy (viz Filip, J.: Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, nakl. Doplněk, 2003, str. 500-501).
105.
Stejně tak je akceptovatelný úsudek, že zákonné vymezení České lékařské komory, jak bylo prezentováno v předchozím oddílu (XIII.), tyto znaky adekvátně reflektuje. Česká lékařská komora znaky 1/-5/ naplňuje beze zbytku (ad 5/ se patří citovat § 20 zákona č. 220/1991 Sb., podle kterého Komory samostatně spravují svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu. Příjmy komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy. Výnos pokut připadá do sociálního fondu komory.) a rovněž je seznatelná odpovědnost Komory v rovině civilní a správní. Akty České lékařské komory nestojí, jak bylo konstatováno výše, mimo dosah soudní kontroly (byť problematickou - obdobně jako u dalších komor, s některými výjimkami, jako kupříkladu u České advokátní komory nebo u Komory patentových zástupců České republiky - se jeví úprava normotvorné pravomoci a její soudní kontroly). Jednání ve veřejném, resp. obecném zájmu je nezpochybnitelným korelátem ochrany veřejného zdraví.
106.
S řečeným koresponduje i judikatorní charakteristika, již podal Ústavní soudÚstavní soud ve vícekrát zmíněném nálezu ze dne 16. 4. 2003 sp. zn. I. ÚS 181/01 (bod 48.) ohledně Komory veterinárních lékařů České republiky, zřízené zákonem č. 381/1991 Sb.; i ku České lékařské komoře je namístě vztáhnout úsudek, že jde o jednu z profesních komor „s povinným členstvím, sdružujících samostatně výdělečné fyzické osoby v určitých povoláních, kde je dán silný veřejný zájem na jejich řádném výkonu. Tyto komory jsou právnickými osobami veřejného práva, zřizované zákonem, vybavené oprávněním vydávat různé vnitřní předpisy pro komoru a její členy, kteří se jim musí s ohledem na povinné členství podřídit. Komora tak nad těmito členy – příslušníky určitého profesního stavu – vykonává určitá mocenská oprávnění, mezi něž typicky patří ... kárná pravomoc“.
107.
Již v oddílu XIII. bylo v jednotlivostech, k tam shrnutým „zákonným znakům“ České lékařské komory, zdůrazněno, že tyto znaky, coby provenience „veřejnoprávní“, Českou lékařskou komoru odlišují od těch sdružení „soukromoprávních“, jež požívají samozřejmé ochrany podle čl. 11 Úmluvy, resp. čl. 20 odst. 1, příp. čl. 27 odst. 1 a 2 Listiny.
108.
Je podstatné, že tyto zákonné znaky současně umožňují Českou lékařskou komoru identifikovat s těmi institucemi, jež posuzovaly orgány Úmluvy (zejména Evropský soud pro lidská práva) v rozhodnutích vypočtených v oddílu XI. Je očividné, že vskutku není relevantního rozdílu mezi Českou lékařskou komorou a – kupříkladu – belgickou Lékařskou komorou, hodnocenou Evropským soudem pro lidská práva ve věci Le Compte, Van Leuven a De Meyere v. Belgie jakožto „instituce veřejného práva“, jež byla zřízena nikoli jednotlivci, nýbrž zákonem, je integrována do státní struktury, sleduje cíl ve veřejném zájmu, jmenovitě ochranu zdraví, tím, že zajišťuje podle příslušných zákonů formu veřejné kontroly nad výkonem lékařské praxe, k výkonu úkolů svěřených ... státem požívá některé administrativní, stejně jako normotvorné a disciplinární výsady mimo sféru obyčejného zákona, „a tudíž používá právních prostředků veřejné moci“ (viz bod 69. a 70.). Oproti tomu argument navrhovatelů, že belgická komora je „velice silným způsobem kontrolována přímo státem“, pak potřebu rozhodného odlišení (ve vztahu k České lékařské komoře) neimplikuje zcela zjevně, a totéž platí i o tvrzení, že Česká lékařská komora svým faktickým působením „připomíná v současné době spíše odborovou organizaci“, tj. „soukromoprávní sdružení“, neboť rozhodné charakteristiky naopak „instituce veřejného práva“ si Komora podržuje tak jako tak, a nedostatek „soukromoprávních“ prvků byl doložen (viz bod 103.) i ve vztahu k její účasti na výběrových a dohodovacích řízeních, resp. v režimu stanovení hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení. K úvahám navrhovatelů o „účelovém“ vyčlenění „sdružení veřejného práva z pojmu sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy“ postačí odkázat na bod 87. shora, odkud se podává, že v případě v oddílech XI. a XII. dotčených tzv. profesních komor („institucí veřejného práva“) jde o odlišení objektivní, spočívající na legálním (právním) základě, který svědčí – vzhledem k jejímu obdobnému zákonnému vymezení – i České lékařské komoře. Navrhovateli zdůrazňovaná míra její autonomie ve vztahu ku státu takovému „odlišení“ sama o sobě nepřekáží.
109.
Klíčovým pak je, že dovodily-li ve vztahu k (těmto) posuzovaným institucím orgány Úmluvy, že nejsou sdruženími ve smyslu článku 11 Úmluvy, pročež „ani k zásahu do negativní složky svobody sdružování povinným členstvím v nich dojít nemohlo“, je opodstatněné tento závěr vztáhnout i k instituci s nimi srovnatelné, jíž – jak bylo dovozeno – právě Česká lékařská komora je. Jestliže pak ve smyslu závěru vyjádřeného v bodě 65. není pochyb, že smysl a rozsah pojmu „sdružení“ zakotveného v čl. 11 odst. 1 Úmluvy a v čl. 20 odst. 1 Listiny jsou shodné, pak logicky platí, že závěr o vyloučenosti zásahu do svobody sdružování platí i ve vztahu k té její negativní složce (právu „se nesdružovat“), jež vychází z čl. 20 odst. 1 (příp. čl. 27 odst. 1 a 2) Listiny, na které se navrhovatelé odvolávali.
110.
Nemůže-li být svoboda sdružování (její negativní stránka) povinným členstvím v České lékařské komoře objektivně dotčena vůbec, neotevírá se ani prostor pro pokračování v hodnocení návrhu navrhovatelů testem proporcionality k ověření, zda není ústavněprávně nepřípustným způsobem omezena, resp. zda byly (či nikoli) k dispozici prostředky k této svobodě „šetrnější“.
111.
Není však od věci zde poznamenat, že – jednak – institut povinného členství podle § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. není ve srovnatelných (evropských) poměrech ničím výjimečným (viz oddíl IX. shora), a – jednak – že je „logický“ tím, že organicky zajišťuje působnost České lékařské komory vůči rozhodným adresátům (lékařům) právě tím, že jsou jejími členy. Byť závaznosti norem, aktů a jiných opatření komory by bylo možné dosáhnout i jinak než výlučně prostřednictvím povinného členství (viz kupříkladu bod 59.), je zde podstatné, že jeho instalace v rozhodných poměrech nemůže být jakkoli spojována se svévolí či libovůlí zákonodárce.
112.
Povinné členství v České lékařské komoře podle § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. tudíž v kolizi s čl. 20 odst. 1 (čl. 27 odst. 1 a 2) Listiny není.
XV. K dalším námitkám navrhovatelů
113.
Pouze již v rovině teoretické (bez nezbytného průmětu do výsledku řízení) tudíž zůstává i spor o „vhodnost“ použití kategorií „člen“, resp. „členství“ v zákoně č. 220/1991 Sb., vedený na základě srovnání se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, jenž operuje s pojmem „zápisu v seznamu advokátůadvokátů vedeném Českou advokátní komorou“ (§ 4). Není zřejmé, jakou reálnou (a contrario symbolickou, formální, sémantickou, psychologickou apod.) změnu by odpovídající úprava zákona č. 220/1991 Sb. přinesla; pro potřeby ústavněprávního přezkumu (není-li povinné „členství“ v profesní komoře výrazem omezení svobody sdružování) se lze omezit na konstatování, že ze srovnání obou zákonných úprav neplyne, že postavení advokátůadvokátů vůči České advokátní komoře je obsahově (v rovině práv a povinností) odlišné od pozice lékařů ve vztahu k České lékařské komoře. Tímto úsudkem nemůže otřást ani poukaz navrhovatelů na „faktické fungování“ České lékařské komory, respektive námitka, že „každý člen organizace je s ní zákonitě identifikován a jako takový nese nelibě, že je spojován s aktivitami, se kterými bytostně nesouhlasí“, jelikož ústavněprávní reflexi zjevně nemá.
114.
Úvahy navrhovatelů, že téhož (a vhodněji) lze namísto Českou lékařskou komorou zajistit přímým výkonem správy státem, jsou vzhledem k dovozené neexistenci zásahu do ústavně zaručené svobody sdružování nevýznamné proto, že pak reflektují již jen otázku politickou (volby té či oné koncepce správy), jejíž posouzení Ústavnímu souduÚstavnímu soudu z povahy věci nepřísluší. Poznamenává se toliko, že v bodě 52. se ve shodě s navrhovateli připouští, že přímá ústavněprávní opora pro profesní samosprávu sice „je chabá“, že však jí „příznivé hodnotící tendence, zejména ve vztahu k jimi konfrontované správě státní“, nejsou přehlédnutelné.
115.
K rovněž navrhovateli namítané potřebě rozlišení mezi lékaři „soukromými“ a „lékaři-zaměstnanci“ (v podobě souhlasu s názorem Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky) se vyjádřila Evropská komise pro lidská práva v rozhodnutí ze dne 8. 7. 1992 ve věci Vialas Simón v. Španělsko (bod 72. shora), a není důvod jí vyjádřenému názoru (že ve sledovaných souvislostech nejde o diferenci rozhodnou) oponovat.
116.
Poukazy navrhovatelů na „novější judikaturu“ Evropského soudu pro lidská práva již byly – co do rozsudku ve věci Chassagnou a ostatní v. Francie ze dne 29. dubna 1999 – zohledněny v bodech 86. a 97. výše s tím, že efektivní podporu jejich názorům odtud vyvozovat nelze. V rozsudku ze dne 13. 8. 1981 ve věci Young, James a Webster, stížnosti č. 7601/76, 7806/77, odst. 57, sice soud konstatoval, že ochrana osobního přesvědčení poskytovaná čl. 9 a 10 Úmluvy formou (garance) svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání a svobody projevu je jedním z účelů svobody sdružování podle čl. 11 Úmluvy, a přinucení někoho proti jeho přesvědčení ke členství ve sdružení tudíž útočí na samou podstatu čl. 11 Úmluvy, avšak zde šlo o členství v odborových organizacích, tj. ve sdruženích ve smyslu čl. 11 Úmluvy. Obdobně Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 30. 6. 1993 ve věci Sigurdur A. Sigurjónsson v. Island, stížnost č. 16130/90, takto zhodnotil názory prezentované zástupci sdružení Frami (odst. 37), leč rovněž až poté, co deklaroval, že předmětné sdružení spadá pod čl. 11 Úmluvy (odst. 32). Kritizovaná úprava zákona č. 220/1991 Sb. možnosti zakládat „skutečná“ sdružení ve smyslu čl. 20 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a 2 Listiny nikterak neomezuje.
117.
Lichá je rovněž úvaha, že povinné členství v České lékařské komoře představuje zásah též do práva zakotveného v čl. 26 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání. Jestliže bylo dovozeno, že svoboda sdružování ve smyslu čl. 20 Listiny (její „negativní aspekt“) povinným členstvím dotčena není, pak logicky neobstojí tvrzení, jež je naopak na „dotčení“ této svobody založeno. Neplatí tedy, jak uvádějí navrhovatelé, že právo na svobodný výkon povolání lékaře je zasaženo tím, že ti, kdo chtějí toto povolání vykonávat, se musí vzdát svobody sdružování, neboť zde takové právo není. Ústavněprávní konformitu dalších zákonných předpokladů výkonu lékařského povolání (§ 4 zákona č. 220/1991 Sb.) zpochybnit poukazem na čl. 26 Listiny zjevně nelze, a navrhovatelé tak ani nečiní.
118.
V případech, kdy není posuzováno členství ve sdružení ve smyslu čl. 11 Úmluvy, se prostor pro úvahy o zásahu do negativní složky svobody sdružování neotvírá, což dokumentuje rozhodovací praxe orgánů Úmluvy kupříkladu v rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 8. 9. 1989 ve věci Revert a Legallais, stížnosti č. 14331/88 a 14332/88, v němž Evropská komise pro lidská práva vyslovila, že stěžovatelé mohou svobodně vyjadřovat své osobní názory „jinou cestou“. V rozhodnutí ze dne 12. 4. 1991, ve věci Halfon v. Spojené království, stížnost č. 16501/90, pak neuznala coby relevantní námitky týkající se politických aktivit Spolku studentů Univerzity Exeter přidruženému k Národní unii studentů.
119.
Obdobné se uplatní i ve vztahu k zřejmě určující pohnutce, jež vede navrhovatele k nesouhlasu s povinným členstvím, kterou identifikují s vyhraněným odporem proti veřejnému, resp. politickému vystupování České lékařské komory, jež podrobně popsali (viz body 10. a 40. shora), a dokumentují mimo jiné předkládanými výtisky časopisu Tempus medicorum. I zde totiž nutno navrhovatelům připomenout, že není-li svoboda sdružování ve smyslu čl. 20 Listiny „ve hře“, chybí tím pro příznivé hodnocení jejich kritiky efektivní ústavněprávní rámec. Z činnosti profesní komory coby nositele veřejné moci sice může objektivně vzejít zásah do těch základních práv a svobod, které jsou chráněny prameny ústavního pořádku, reakcí nemůže být však nic jiného, než vytvoření adekvátního právního (soudního) rámce potřebné ochrany, nikoli vyjmutí osob ohrožených tímto zásahem z její působnosti. Navrhovatelé ostatně - mimo nepoužitelný odkaz na čl. 20 Listiny - zásah do základních práv a svobod ani netvrdili; tvrzení, že (někteří) členové Komory „nesou nelibě“, že jsou spojováni s aktivitami, s nimiž „bytostně“ nesouhlasí, a považují je „za útok na své vlastní zájmy“, takový zásah samozřejmě neimplikuje. Navrhovatelé rovněž přehlížejí, že navenek prezentovaná „vůle“ (včetně „politických názorů“) České lékařské komory, proti níž protestují, je výrazem ustavených institucionálních mechanismů (především orgánů komory a jejích představitelů), jejichž ústavnost (demokratičnost) nezpochybňují, a na jejichž fungování a společenskopolitických výstupech se proto objektivně podílejí všichni „povinní“ členové (lékaři); tedy nutně i ti, kteří s veřejným projevem Komory nyní nesouhlasí. Lze proto vycházet z toho, že aktuální veřejný obraz České lékařské komory odráží v daném okamžiku dominantní vůli jejích členů, resp. (všech) lékařů, což lze vyjádřit i tak, že lékaři mají takovou komoru, jakou mít chtějí, případně jakou vzniknout „dovolili“. Že situace, proti níž navrhovatelé brojí, tím není přímým výrazem zákonné úpravy České lékařské komory (včetně úpravy povinného členství), je nabíledni, což navrhovatelé demonstrují sami i tím, že stejně tak povinné členství v České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (upravené v tomtéž ustanovení § 3 zákona č. 220/1991 Sb.) ku zrušení nenavrhují. O ústavněprávně relevantní argumentaci zde nemůže být řeč.
XVI.
Závěr
120.
Na tomto základě Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení napadeného ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. není důvodný, a proto jej podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
v z. JUDr. Holländer v. r.
místopředseda
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Eliška Wagnerová.
1)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 18, nález č. 98, str. 355, vyhlášen pod č. 232/2000 Sb. |
Vyhláška č. 4/2009 Sb. | Vyhláška č. 4/2009 Sb.
Vyhláška o ochraně zvířat při přepravě
Vyhlášeno 7. 1. 2009, datum účinnosti 7. 1. 2009, částka 2/2009
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ, NA KTEROU SE NEVZTAHUJE PŘÍMO POUŽITELNÝ PŘEDPIS EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (§ 4 — § 4)
* ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 5 — § 5)
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. č. 3 k vyhlášce č. 4/2009 Sb.
Aktuální znění od 30. 1. 2013 (22/2013 Sb.)
4
VYHLÁŠKA
ze dne 22. prosince 2008
o ochraně zvířat při přepravě
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 k provedení § 8e odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 77/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Tato vyhláška stanoví velikost prostor pro přepravupřepravu zvířatzvířat.
ČÁST DRUHÁ
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ, NA KTEROU SE NEVZTAHUJE PŘÍMO POUŽITELNÝ PŘEDPIS EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
§ 4
Velikost prostor pro přepravu zvířat
Požadavky na velikost prostor pro přepravupřepravu zvířatzvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a pro přepravupřepravu hospodářských zvířathospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 5
Vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, se zrušuje.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 4/2009 Sb.
Požadavky na velikost prostor pro přepravu zvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a pro přepravu hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství
1.
Silniční a železniční přepravapřeprava koní, oslů a jejich kříženců (dále jen „koně“)
Kategorie zvířat| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře v m2| Minimální rozměry stání na jedno zvíře v m
---|---|---
Dospělí koně| 1,75| 0,7 x 2,5
Mladí koně (6 až 24 měsíců)| cesta do 48 hod.| 1,20| 0,6 x 2,0
cesta nad 48 hod.| 2,40| 1,2 x 2,0
Poníci (výška do 144 cm)| 1,00| 0,6 x 1,8
Hříbata do 6 měsíců| 1,40| 1,0 x 1,4
Během delších cest musí mít hříbata a mladí koně možnost ulehnout.
Uvedené hodnoty se mohou u dospělých koní a poníků odchylovat nejvýše o 10 % a u mladých koní a hříbat o 20 % v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.
2.
Silniční a železniční přepravapřeprava skotu
Kategorie zvířat| Přibližná hmotnost zvířat v kg| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře v m2
---|---|---
Malá telata| 50| 0,30 až 0,40
Středně velká telata| 110| 0,40 až 0,70
Těžká telata| 200| 0,70 až 0,95
Středně velký dospělý skot| 325| 0,95 až 1,30
Těžký dospělý skot| 550| 1,30 až 1,60
Velmi těžký dospělý skot| nad 700| nad 1,60
Uvedené hodnoty se mohou zvýšit v závislosti na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.
3.
Silniční a železniční přepravapřeprava ovcí a koz
Kategorie zvířat| Hmotnost zvířat v kg| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře v m2
---|---|---
Ostříhané ovce| do 55| 0,20 až 0,30
nad 55| nad 0,30
Neostříhané ovce| do 55| 0,30 až 0,40
nad 55| nad 0,40
Vysokobřezí ovce| do 55| 0,40 až 0,50
nad 55| nad 0,50
Kozy| do 35| 0,20 až 0,30
35 až 55| 0,30 až 0,40
nad 55| 0,40 až 0,75
Vysokobřezí kozy| do 55| 0,40 až 0,50
nad 55| nad 0,50
Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti na plemeni, vzrůstu, tělesném stavu, délce srsti, povětrnostních podmínkách a délce trvání cesty.
4.
Silniční a železniční přepravapřeprava prasat
Všechna prasata musí mít k dispozici dostatek prostoru, aby mohla ležet nebo stát v přirozeném postoji. Aby se vyhovělo tomuto minimálnímu požadavku, neměla by hustota osazení pro prasata o přibližné hmotnosti 100 kg překročit 235 kg/m2.
S ohledem na plemeno, vzrůst a tělesný stav, se výše uvedené minimální požadavky na plochu přiměřeně zvyšují. S ohledem na povětrnostní podmínky a délku trvání cesty, se výše uvedené minimální požadavky na plochu zvyšují až o 20%.
5.
Požadavky na nakládací zařízenízařízení
Kategorie zvířat| Maximální sklon zařízení pro nakládku (ve °)
---|---
Koně, osli a kříženci| 25
Skot| 20
Telata do 6 měsíců stáří| 20
Ovce a kozy| 20
Prasata| 20
6.
PřepravaPřeprava drůbeže
Kategorie| Plocha v cm2
---|---
Jednodenní kuřata| 21 až 25 na 1 kuře
Drůbež vyjma jednodenní kuřata| do 1,6 kg| 180 až 200 na 1 kg
1,6 až 3 kg| 160 na 1 kg
3 až 5 kg| 115 na 1 kg
nad 5 kg| 105 na 1 kg
Uvedené hodnoty platí pro přepravupřepravu drůbeže v kontejnerech a mohou se měnit v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce trvání cesty.
7.
Silniční, železniční a letecká přepravapřeprava psů a koček
a)
Silniční přepravapřeprava psů
Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat pohyby dopravního prostředku. Psi musí být umístěni v dopravním prostředku tak, aby neohrozili řidiče ani sebe. Samice v říji musí být odděleny od pohlavně dospělých samců.
b)
Silniční nebo železniční přepravapřeprava dopravním prostředkem, kdy pes je umístěn v přepravním boxu
Rozměry přepravního boxu musí psu umožnit alespoň pohodlné ležení. Dvířka boxu musí být zajištěna proti samovolnému otevření. Pokud je pes přepravován v boxu, který mu umožňuje pouze pohodlné ležení, může být takto přepravován po dobu maximálně 6 hodin. Pokud cesta přesáhne tuto dobu, může být pes přepravován pouze v boxu, který je popsán v písmenu c). Box musí být zajištěn proti pohybu v dopravním prostředku. Samice v říji musí být odděleny od pohlavně dospělých samců.
c)
Letecká přepravapřeprava psů
Přepravní boxy musí mít takové rozměry, aby pes mohl přirozeně stát, snadno se otočit a bez problémů si lehat a vstávat. Rozměry přepravních boxů se odvozují od velikosti psa. Délka boxu odpovídá délce psa měřené od čenichu po nasazení ocasu. Výška boxu nesmí být nižší než je výška přirozeně stojícího psa včetně uší, pokud jsou postaveny. Šířka boxu je nejméně dvojnásobkem šířky těla psa, měřené v nejširším místě těla. Pokud jsou boxy plastové, musí být opatřeny dvířky z kovu, se zámkem, který znemožňuje otevření zevnitř. Samice v říji musí být odděleny od pohlavně dospělých samců.
d)
Silniční, železniční a letecká přepravapřeprava koček
Kočky musí být umístěny v dopravním prostředku tak, aby neohrozily řidiče ani sebe. Pokud jsou kočky přepravovány v přepravních boxech, musí mít přepravní box takové rozměry, aby kočka mohla přirozeně stát, snadno se otočit a bez problémů si lehat a vstávat. Přepravní box musí umožnit kočkám pohodlné ležení. Rozměry přepravních boxů se odvozují od velikosti kočky. Box musí být zajištěn proti samovolnému otevření. Box musí být zajištěn proti pohybu v dopravním prostředku. PřepravaPřeprava více koček v jednom boxu může být uskutečněna pouze v případě, že box svými rozměry odpovídá počtu přepravovaných zvířatzvířat. Samice v říji musí být odděleny od pohlavně dospělých samců.
e)
Při přepravěpřepravě koček a krátkolebých plemen psů a jejich kříženců je třeba mít na zřeteli jejich zvýšenou potřebu čerstvého vzduchu a náchylnost k dýchacím potížím.
8.
Silniční, železniční a letecká přepravapřeprava ostatních savců a ptáků
a)
Velikost přepravních prostor pro ostatní savce a ptáky musí odpovídat velikosti zvířetezvířete nebo skupiny zvířatzvířat daného druhu tak, aby každé zvířezvíře mohlo stát a bez problémů si lehat nebo vstávat.
b)
Velikost kontejneru pro přepravupřepravu ptáků odpočívajících na hřadech musí umožnit sezení na hřadu s napřímenou hlavou a ocasem pro každého ptáka. Ptákům, kteří neodpočívají na hřadech, musí velikost přepravních prostor kontejneru umožňovat vzpřímené stání.
c)
Ptáci musí být přepravováni v šeru.
9.
PřepravaPřeprava studenokrevných obratlovců
Velikost kontejneru pro přepravupřepravu studenokrevných obratlovců vyjma ryb musí umožnit větrání, zabezpečení teploty a podmínek mikroklimatu, které odpovídají danému druhu. |
Zákon č. 2/2009 Sb. | Zákon č. 2/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 1. 1. 2009, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 1/2009
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009
2
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 4 písmeno f) zní:
„f)
příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem1e) a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti,“.
2.
V § 4 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„h)
příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění42), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), státní sociální podpory44), peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona44a), sociálního zabezpečení45), plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47), a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy39), která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů2c),
39)
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.“.
3.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách4m)“.
Poznámka pod čarou č. 4m zní:
„4m)
§ 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. t) se za slova „Národního fondu,“ vkládají slova „regionální rady regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu124),“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. w) se slova „investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování podle zvláštního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ nahrazují slovy „cenných papírů“ a slova „celkový podíl, přímý i nepřímý, na základním kapitálu a“ nahrazují slovy „celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo“.
6.
V § 5 odst. 9 se slova „nebo cena zjištěná pro účely daně dědické a nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem“ nahrazují slovy „a u pohledávky nabyté děděním nebo darem cena zjištěná ke dni jejího nabytí podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a)“.
7.
V § 6 odst. 9 písm. a) se slova „rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace“ nahrazují slovy „související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu132) vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost133)“.
Poznámky pod čarou č. 132 a 133 znějí:
„132)
Například § 230 zákoníku práce.
133)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“.
8.
V § 6 odst. 9 písm. p) se čárka za slovem „let“ nahrazuje středníkem.
9.
V § 6 odst. 13 se slova „sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění“ nahrazují slovy „(dále jen „povinné pojistné“); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti nebo funkčnímu požitku i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru“.
10.
V § 6 odstavec 14 zní:
„(14)
Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost nebo funkce vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.“.
11.
V § 6 se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí:
„(15)
Jedná-li se o příjem ze závislé činnosti nebo o funkční požitek plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 ze zdrojů na území České republiky (§ 22), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně podle § 36, postupuje se při stanovení samostatného základu daně podle odstavce 13.
(16)
Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 zvyšují o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel.“.
12.
V § 7 odst. 7 písm. d) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.
13.
V § 7 odst. 11 se za slovo „termínu,“ vkládají slova „a uhradí závazky uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 12“.
14.
V § 7b odst. 3, § 10 odst. 5, § 24 odst. 2 písm. t), § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 a § 29 odst. 8 se slova „pro účely daně dědické nebo darovací“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí“.
15.
V § 8 odst. 4 se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“.
16.
V § 15 odst. 1 ve větě třetí se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro hodnotu darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu; je-li příjemcem daru právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území těchto států, posuzuje se splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, podle právních předpisů příslušného státu, není-li takové úpravy, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky.“.
17.
§ 16 ve znění, které má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2009, se zrušuje.
18.
V § 19 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují slova „a příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České inkasní, s.r.o., na stát,“.
19.
V § 19 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
příjmy plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu19a), a ve zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace,“.
20.
Poznámka pod čarou č. 18c se včetně odkazů na ni zrušuje.
21.
V § 19 odst. 1 se na konci písmene p) doplňují slova „a výnosy z operací na finančním trhu s prostředky účtu rezervy pro důchodovou reformu podle rozpočtových pravidel“.
22.
V § 19 odst. 1 písm. ze) bodě 2, v § 19 odst. 1 písm. ze) závěrečné části ustanovení a v § 19 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „stálé provozovně“ a slova „, umístěné na území České republiky“ zrušují.
23.
V § 19 odst. 1 písmeno zo) včetně poznámky pod čarou č. 136 zní:
„zo)
příjmy obdobné úrokovým příjmům, které se podle § 23 odst. 4 písm. a) nezahrnují do základu daně u penzijních fondů, plynoucí instituci penzijního pojištění. Institucí penzijního pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel finačních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je
1.
provozován na principu fondového hospodaření,
2.
zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě dohody nebo smlouvy a vykonává činnosti z toho přímo vyplývající,
3.
povolen a provozován v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě, a
4.
skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů v souladu s § 19 odst. 6,
136)
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“.
24.
V § 19 odst. 1 se doplňuje písmeno zp), které zní:
„zp)
příjmy z dividend podle § 36 odst. 1 a 2 plynoucí penzijnímu fondu9a) nebo instituci penzijního pojištění.“.
25.
V § 19 odst. 8 se slova „, zi) až zk)“ nahrazují slovy „bodu 1 a písm. zj) a zk)“ a slova „společnost, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace nebo mateřskou společností daňového rezidenta Švýcarské konfederace, je-li poplatníkem podle § 17 odst. 3“ se nahrazují slovy „příjmy vyplácené společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, společnosti, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace, Norska nebo Islandu“.
26.
V § 20 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.“.
27.
V § 20 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Ustanovení odstavců 8 až 11 se použije i pro hodnotu darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu; je-li příjemcem daru právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území těchto států, posuzuje se splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, podle právních předpisů příslušného státu, není-li takové úpravy, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky.“.
28.
V § 21 odstavec 3 zní:
„(3)
Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu nebo u instituce penzijního pojištění. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.“.
29.
V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, zm) a zp)“.
30.
V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 7 se slova „a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky“ zrušují.
31.
V § 22 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 12, který zní:
„12.
sankce ze závazkových vztahů,“.
32.
V § 22 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno h), které zní:
„h)
příjmy z převodu podílů v obchodních společnostech nebo družstvech, které mají sídlo na území České republiky.“.
33.
V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slova „Obdobně postupují poplatníci“ nahrazují slovem „Poplatníci“ a na konci textu bodu 12 se doplňují slova „a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku neuhrazeného závazku odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, s výjimkou závazků dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu19a), 127), a u ostatních poplatníků s výjimkou závazků z titulu úvěrů, půjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí“.
34.
§ 23 odst. 3 písm. c) bod 6 zní:
„6.
hodnotu závazku nebo část závazku zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 12. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví.“.
35.
V § 23 odst. 4 písm. e) se slova „; ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w)“ zrušují.
36.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 se slovo „závazků“ nahrazuje slovy „hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“.
37.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodech 2 a 3 se slova „výši pohledávek“ nahrazují slovy „hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem“.
38.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 3 se slova „nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v bodě 2, ani nevede daňovou evidenci“ nahrazují slovy „uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4“.
39.
V § 23 odst. 14 větě druhé se za slova „ukončí-li vedení účetnictví“ vkládají slova „, nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do obchodní společnosti nebo družstva,“ a za slova „ukončeno vedení účetnictví“ se vkládají slova „, nebo ve kterém vložil pohledávky nebo zásoby do obchodní společnosti nebo družstva“.
40.
V § 24 odst. 2 písm. j) bodě 3 se slova „a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace“ nahrazují slovy „související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu132) považuje za výkon práce anebo výdaje (náklady) na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost133)“.
41.
V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větou „Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít ceny stanovené zvláštním právním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru5c), který je účinný v době konání cesty.“.
Poznámka pod čarou č. 5c zní:
„5c)
§ 189 odst. 1 písm. c) nebo odst. 2 zákoníku práce.“.
42.
V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene t) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Při prodeji vyvolané investice (§ 29 odst. 1) lze uplatnit jako výdaj (náklad) jen tu část hodnoty vyvolané investice, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku, a to jen do výše příjmů z prodeje,“.
43.
V § 24 odst. 2 písm. zc) se slova „a dále se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),“ zrušují.
44.
V § 24 odst. 2 písm. zg) se slova „doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je“ nahrazují slovy „je nelze“.
45.
V § 24 odst. 2 písm. zp) se za slovo „republiky“ vkládají slova „nebo jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu“.
46.
V § 24 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „snížené o částku uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zm),“ zrušují.
47.
V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li sjednaná doba nájmu kratší, než je stanoveno v písmeni a), uznává se nájemné při splnění ostatních podmínek, stanovených v tomto odstavci, jako výdaj (náklad) u nájemce jen, pokud je kupní cena stanovena podle § 24 odst. 5 písm. a).“.
48.
V § 24 odst. 5 závěrečné části ustanovení se věta první zrušuje.
49.
V § 24 odst. 7 písm. c) se slova „pro účely daně dědické a darovací26b)“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí“.
Poznámka pod čarou č. 26b se zrušuje.
50.
V § 25 odst. 1 písm. h) bodě 1 se za slovo „pořady“ vkládá slovo „, zájezdy“.
51.
V § 25 odst. 1 písm. h) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje.
52.
V § 25 odst. 1 písm. h) se bod 3 zrušuje.
53.
V § 25 odst. 1 písmeno w) zní:
„w)
finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel nebo osoba, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob a úvěrů a půjček, které spojené osoby zajišťují, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje trojnásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo dvojnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž finanční výdaje (náklady) nelze uznat jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. zm) nebo zp),“.
54.
V § 25 odst. 1 se na konci písmene zd) doplňují slova „a výdaje spojené s úhradou závazku, o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v některém z minulých zdaňovacích období“.
55.
V § 25 odst. 1 písmeno zm) zní:
„zm)
finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka,“.
56.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zo) a zp), která včetně poznámky pod čarou č. 129 znějí:
„zo)
pojistné ve výši určené ke krytí budoucích závazků pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu,
zp)
finanční výdaje (náklady) z úvěrů a půjček podřízených jinému závazku129).
129)
§ 172 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
57.
V § 25 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Do úvěrů a půjček se pro účely odstavce 1 písm. w), zm) a zp) nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Ustanovení odstavce 1 písm. w), zm) a zp) se nevztahují na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů28a) a na poplatníky uvedené v § 2.“.
58.
V § 26 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
dospělá zvířata a jejich skupiny20), jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč,“.
59.
V § 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 se slova „nebo prohlášení konkursu, povolení reorganizace nebo schválení plánu oddlužení“ nahrazují slovy „, účinkům rozhodnutí o úpadku nebo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně“ a slova „účinnosti prohlášení konkursu, povolení reorganizace nebo schválení plánu oddlužení“ se nahrazují slovy „, ke kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, nebo den přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně“.
60.
V § 26 odst. 7 písmeno c) zní:
„c)
z hmotného majetku evidovaného po celé zdaňovací období u poplatníka, u něhož v průběhu zdaňovacího období nastaly účinky rozhodnutí o úpadku nebo došlo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil do likvidace,“.
61.
V § 28 odst. 2 se slova „, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3),“ zrušují.
62.
V § 29 odst. 1 písm. e) se slova „pro účely daně dědické“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí“ a slova „nebo daně darovací,“ se zrušují.
63.
V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě třetí se slova „o podpory poskytnuté regionální radou“ nahrazují slovy „regionální rady“.
64.
V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě poslední se slova „Součástí vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) jsou“ nahrazují slovy „Do vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) lze zahrnout“.
65.
V § 32a odst. 6 závěrečné části ustanovení se věta první nahrazuje větou „Dojde-li po ukončení technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku20) s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, jehož účetní odpisy byly uplatňovány jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2, ke zvýšení pořizovací ceny na částku převyšující 60 000 Kč, odpisuje se tento nehmotný majetek ze vstupní ceny při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 jako nově pořízený nehmotný majetek; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy.“.
66.
V § 35a odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře
1.
všechny odpisy podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), způsob odpisování podle tohoto zákona stanoví poplatník,
2.
opravné položky k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu22a),
3.
položky odčitatelné od základu daně podle § 34 v nejbližším zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně,“.
67.
V § 35a odst. 6 větě druhé a v § 35b odst. 7 větě druhé se slovo „dvojnásobku“ zrušuje.
68.
V § 35b odst. 1 písm. a) část věty za středníkem zní: „tato částka se nezvyšuje, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost34d),“.
69.
V § 35b odst. 1 písm. b) část věty první za druhým středníkem zní: „tato částka se nesnižuje, je-li za příslušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost34d).“.
70.
V § 35ba odst. 1 písmena a) a b) ve znění, které má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2009, se zrušují.
71.
V § 35ba odst. 1 písm. b) se číslo „38 040“ nahrazuje číslem „68 000“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách4j), který je od daně osvobozen podle § 4“.
72.
V § 35c odstavec 1, v § 36 odst. 1 písmeno a), v § 36 odstavec 2 a v § 38h odstavec 2, ve znění, které má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2009, se zrušují.
73.
V § 36 odst. 2 písm. k) se slova „z výher“ nahrazují slovy „z příjmů plynoucích fyzickým osobám z výher“.
74.
V § 36 odst. 2 písm. l) se slova „z cen“ nahrazují slovy „z příjmů plynoucích fyzickým osobám z cen“.
75.
V § 36 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 35e zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
76.
V § 38 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví pro přepočet cizí měny nelze v jednom zdaňovacím období použít současně.“.
77.
V § 38d odst. 4 písm. a) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
78.
V § 38f odst. 3 větě první se slova „stanovené podle vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí“ nahrazují slovy „stanovené podle tohoto zákona; přičemž u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se má za to, že se jedná o základ daně stanovený podle § 6 odst. 14“.
79.
V § 38g se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1“.
80.
V § 38gb odst. 1 se slova „způsobu řešení jeho“ zrušují.
81.
V § 38h odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
zvýšený o povinné pojistné.“.
82.
V § 38h se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Dojde-li u poplatníka ke vzniku samostatného základu daně pro zdanění podle § 6 odst. 4 a současně ke vzniku základu pro výpočet zálohy na daň, zvýší se při dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění21), o povinné pojistné nejdříve základ pro výpočet zálohy na daň.“.
83.
V § 38ch odst. 3 větě první se slova „částce odpovídající pojistnému, které byl povinen platit z těchto mezd zaměstnavatel sám za sebe“ nahrazují slovy „povinném pojistném“.
84.
V § 38j odst. 2 písm. e) bod 3 zní:
„3.
povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1,“.
85.
V § 38j se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 134 a 135 znějí:
„(4)
Plátce daně nebo plátcova pokladna podle zvláštního právního předpisu o správě daní a poplatků134), kde je v průběhu vykazovaného zdaňovacího období vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, podávají vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu o správě daní a poplatků40a), včetně příloh uvedených v odstavci 6, pouze elektronicky prostřednictvím datové zprávy na společném technickém zařízení správců daně135) ve struktuře a tvaru zveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup Ministerstvem financí. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet poplatníků podle § 2 odst. 3, kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu zdaňovacího období více než 10.
(5)
Vyúčtování podle odstavce 4 podávají plátci daně nebo plátcovy pokladny nejpozději do 20. března po uplynutí vykazovaného zdaňovacího období.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
134)
§ 4 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.
135)
§ 21 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.“.
86.
V § 38j se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
přehledy o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu.“.
87.
V § 38j odstavec 7 zní:
„(7)
Povinnost podávat vyúčtování podle zvláštního právního předpisu o správě daní a poplatků40a), včetně příloh, má plátce nebo plátcova pokladna i v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.“.
88.
V § 38j se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Plátci daně nebo plátcovy pokladny jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů21) ze svých příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků povinen platit poplatník, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.“.
89.
V § 38k odst. 5 písm. c) se číslo „38 040“ nahrazuje číslem „68 000“.
90.
V § 38k odst. 5 písm. e) bodě 2 se za slovo „potřeby“ vkládají slova „uvedený v § 15 odst. 3“.
91.
V § 38k odst. 5 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje.
92.
V § 38l odst. 1 písm. c) se za slovo „povolením“ vkládají slova „nebo ohlášením stavby“.
93.
V § 38l odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „odst. 8; a jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána plně invalidní, a jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána částečně invalidní a nebo rozhodnutím úřadu práce, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou“.
94.
V § 38na odst. 7 písmeno a) zní:
„a)
název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,“.
95.
V § 38p se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Jestliže poplatník může uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6 až 8 v souladu s ustanovením § 34a odst. 3, ustanovení tohoto odstavce se nepoužije.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2008 a zdaňovací období, které započalo v roce 2008, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 4 odst. 1 písm. w), § 19 odst. 1 písm. l) a p), § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3, § 26 odst. 7 písm. c), § 35a odst. 2 písm. a), § 35b odst. 1 písm. a) a b), § 35ba odst. 1 písm. b), § 38gb, § 38f odst. 3, § 38j odst. 4 a 5, § 38j odst. 6 písm. c), § 38j odst. 8 a § 38l odst. 1 písm. c), se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009.
2.
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. w), § 19 odst. 1 písm. l) a p), § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3, § 26 odst. 7 písm. c), § 35a odst. 2 písm. a), § 35b odst. 1 písm. a) a b), § 35ba odst. 1 písm. b), § 38gb, § 38f odst. 3, § 38j odst. 8 a § 38l odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.
3.
Ustanovení § 38j odst. 4, 5 a § 38j odst. 6 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2010.
4.
Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2008 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2009 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2008, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2009 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím 2009. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2008 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.
5.
Osvobození příjmů podle § 19 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bodu 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze poprvé použít pro zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008.
7.
Při prodeji osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, lze ve zdaňovacím období započatém v roce 2008 postupovat podle § 23 odst. 4 písm. l) a § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2007.
8.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již za zdaňovací období roku 2008.
9.
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2007, se použije na úroky z úvěrů a půjček plynoucí ze smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených před 1. lednem 2008, s výjimkou smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených do 31. prosince 2003 mezi osobami, které pro účely ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2003, nebyly do konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2003, považovány za osoby spojené, a to za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2009. Obdobně lze postupovat i za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008.
10.
Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 25 odst. 1 písm. w), zm) a zp) a § 25 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční výdaje (náklady) plynoucí ze smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených po 1. lednu 2008 a na finanční výdaje (náklady) plynoucí na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po 1. lednu 2008 ke smlouvám o úvěrech a půjčkách uzavřeným před 1. lednem 2008, a to za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2009. Obdobně lze postupovat i za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008.
11.
Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2010 a později, se použije ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 25 odst. 1 písm. w), zm) a zp) a § 25 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na veškeré finanční výdaje (náklady) plynoucí ze všech smluv včetně jejich dodatků.
12.
Ustanovení § 24 odst. 4 závěrečné části a § 24 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.
13.
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na pojistné smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Ustanovení § 26 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008. U základního stáda a tažných zvířat zaevidovaných do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2007, se až do doby jejich vyřazení z majetku poplatníka použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
15.
U technického zhodnocení ukončeného na nehmotném majetku, jehož samostatné odpisování bylo započato před nabytím účinnosti tohoto zákona, se až do doby ukončení odpisování použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Do výše odpočtu odčitatelného od základu daně podle § 34 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i odpočet uplatněný do konce zdaňovacího období roku 2007.
17.
Ustanovení § 35a odst. 1, § 35a odst. 2 písm. a), § 35b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro poplatníky, kterým byl poskytnut příslib investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu67) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
18.
Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované plátcem daně ve prospěch poplatníka v letech 2005 až 2007 a vyplacené poplatníkovi nebo jím obdržené až po 31. lednu 2008, se při zahrnutí do základu daně nezvyšují o pojistné uvedené v § 6 odst. 13 nebo § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2008, které v době zúčtování z nich byl plátce daně povinen platit. Tyto příjmy se při zahrnutí do základu daně nesnižují ale ani o částky povinného pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění nebo o pojistné příspěvky na zahraniční pojištění stejného druhu, které v době zúčtování těchto příjmů poplatník uhradil nebo mu je plátce daně srazil.
19.
Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno, použije se pro daň z příjmů související s tímto řízením ustanovení § 4 odst. 1 písm. x), § 19 odst. 1 písm. m), § 26 odst. 7 písm. a) bod 3, § 26 odst. 7 písm. c) a § 38gb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
Čl. III
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 166/2008 Sb., se mění takto:
1.
V čl. I se body č. 50, 169, 171, 180, 186, 190 a 211 zrušují.
2.
V čl. II se doplňuje bod 19, který zní:
„19.
Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009, a ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2010, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010.“.
3.
V čl. LXXXI bodě 1 písm. c) se čísla „50“, „131“, „169“, „171“, „180“, „186“, „190“ a „211“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl. IV
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 5 se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“.
2.
V § 3 odst. 3 větě druhé se slova „nezahrnovaným do samostatného“ nahrazují slovy „zahrnovaným do samostatného“.
3.
V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.“.
Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12.
4.
V § 8c písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
5.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24)
§ 19 odst. 1 písm. zl) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé na tvorbu rezervy, která započala ve zdaňovacím období, které započalo v roce nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pro tvorbu rezervy podle § 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která započala před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. VI
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „důchodové pojištění“.
2.
V § 5 odst. 1 větě první se za slovo „zaměstnance“ vkládají slova „pro pojistné na důchodové pojištění“ a slovo „nebo“ se nahrazuje slovy „pojištění nebo účast jen na“.
3.
V § 5 odst. 4 větě první se za slova „[§ 3 odst. 1 písm. b) bod 13]“ vkládají slova „pro pojistné na důchodové pojištění“.
4.
V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,“.
5.
V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se číslo „29,6“ nahrazuje číslem „29,2“ a číslo „1,6“ se nahrazuje číslem „1,2“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zní:
„2.
1,4 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,“.
7.
V § 7 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
u zahraničního zaměstnance 1,4 % z vyměřovacího základu.“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období před 1. lednem 2009 se stanoví podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. VIII
V § 3 písm. e), § 18 odst. 2 větě první a třetí, § 19 odst. 9 a § 97 odst. 1 větě druhé zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „pojistné na pojištění“ nahrazují slovy „pojistné na důchodové pojištění“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 1/2009 Sb. | Zákon č. 1/2009 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 1. 2009, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 1/2009
* Čl. I - Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 2
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
1
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
2.
V § 9 odst. 1 písm. r) se slova „anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení,“ zrušují.
3.
Na konci textu § 12 se doplňují slova „, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobození se poskytne naposledy ve zdaňovacím období 2009.
2.
Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobození se poskytne naposledy ve zdaňovacím období 2012.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 485/2008 Sb. | Zákon č. 485/2008 Sb.
Zákon o přechodu Úrazové nemocnice v Brně a o změně zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 31. 12. 2008, částka 155/2008
* § 1 - Státní příspěvková organizace Úrazová nemocnice v Brně se sídlem Ponávka 6, 662 50 Brno, identifikační číslo 00209813, se stává příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
* § 2 - V zákoně č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, pr
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou § 1, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2009
485
ZÁKON
ze dne 13. prosince 2008
o přechodu Úrazové nemocnice v Brně a o změně zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní příspěvková organizace Úrazová nemocnice v Brně se sídlem Ponávka 6, 662 50 Brno, identifikační číslo 00209813, se stává příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
§ 2
V zákoně č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 211/2003 Sb., zákona č. 485/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 317/2006 Sb., se za § 3 vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní:
㤠3a
(1)
Dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7a) se stává Úrazová nemocnice v Brně se sídlem Ponávka 6, 662 50 Brno, identifikační číslo 00209813 (dále jen „Úrazová nemocnice“), která byla ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7a) státní příspěvkovou organizací, příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
(2)
Úrazová nemocnice zůstává nositelem závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 4 měsíců od dne, kdy se stane Úrazová nemocnice jeho příspěvkovou organizací, je statutární město Brno povinno přizpůsobit její dosavadní zřizovací listinu náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu6) a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.
(3)
Dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7a) přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví statutárního města Brna věci, se kterými ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7a) byla příslušná hospodařit Úrazová nemocnice.
(4)
Na statutární město Brno dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7a) zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byla ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7a) příslušná hospodařit Úrazová nemocnice.
(5)
O předání a převzetí majetku státu sepíše Úrazová nemocnice se statutárním městem Brnem nejpozději do 3 měsíců od dne, kdy se Úrazová nemocnice stane příspěvkovou organizací statutárního města Brna, protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. Protokol je listinou, kterou nabyvatel zašle do 2 měsíců od jeho vyhotovení s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu práv do katastru nemovitostí16). K protokolu budou připojeny přílohy zpracované na základě výsledků mimořádné účetní závěrky provedené podle zvláštního právního předpisu14) ke dni předcházejícímu dni, kdy se stane Úrazová nemocnice příspěvkovou organizací statutárního města Brna, jejichž seznam bude v protokolu uveden. V ostatním pro tento protokol platí § 8 obdobně.
(6)
Pokud nebude v Úrazové nemocnici poskytována statutárním městem Brnem zdravotní péče, je statutární město Brno povinno ji bezplatně převést zpět státu. Toto ustanovení se použije i při prodeji či pronájmu Úrazové nemocnice.
7a)
Zákon č. 485/2008 Sb., o přechodu Úrazové nemocnice v Brně a o změně zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou § 1, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r. |
Zákon č. 484/2008 Sb. | Zákon č. 484/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 1. 2. 2009, částka 155/2008, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.)
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zbraních
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
484
ZÁKON
ze dne 12. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zbraních
Čl. I
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1, 1a, 1b, 2, 3 a 3a zní:
„(2)
Zákon se nevztahuje, není-li dále stanoveno jinak, na
a)
zbraně, střelivo a munici, které jsou nabývány nebo drženy ve výzbroji ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a jsou určeny k plnění jejich úkolů,
b)
zbraně, střelivo a munici ve vlastnictví státu, které jsou určeny ke sbírkovým, výzkumně vývojovým nebo muzejním účelům Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstvem obrany, ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,
c)
zbraně, střelivo a munici, které jsou určeny k ověřování Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva3),
d)
zbraně, střelivo a munici, které jsou kulturními památkami, součástí souboru prohlášeného za kulturní památku nebo sbírkovými předměty, které jsou ve vlastnictví státu, krajů nebo obcí,
e)
zřizování a provozování střelnic Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvem, Ministerstvem obrany, ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, pouze pro jejich potřebu a
f)
výbušniny vymezené zvláštním právním předpisem3a) (dále jen „výbušnina“), s výjimkou výbušnin vyhledaných pyrotechnickým průzkumem.
1)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
2)
Například zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
3)
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 21 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 3b znějí:
„(3)
Umožní-li stát, kraj, obec, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), bezpečnostní sbory1a), Vojenské zpravodajství1b), ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, disponovat se zbraní, střelivem nebo municí, které jsou v jejich držení a nevztahuje se na ně tento zákon, komukoliv jinému, který je oprávněn zbraně, střelivo nebo munici držet podle tohoto zákona, vztahuje se na tuto věc od okamžiku převzetí tento zákon.
(4)
Na zbraně, střelivo a munici podle odstavce 2 písm. a) až d) se přiměřeně vztahují ustanovení upravující vedení evidence a zabezpečení zbraní a střeliva, pokud zvláštní právní předpis3b) nestanoví jinak.
3b)
Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 2 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
pyrotechnickým průzkumem cílevědomé vyhledávání munice, střeliva nebo výbušnin a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí.“.
4.
V § 4 písm. a) bod 1 zní:
„1.
vojenské, včetně odpalovacích zařízení, s výjimkou pušek, pistolí a revolverů, ověřených pro civilní použití, pokud podléhají ověřování podle zvláštního právního předpisu,“.
5.
V § 4 písm. b) bodě 4 se slovo „vojenská“ zrušuje.
6.
V § 5 písm. h) se číslo „19“ nahrazuje číslem „16“.
7.
V § 6 písm. d) se za slovo „dvouranové“ vkládají slova „nebo opakovací“.
8.
V § 7 se na konci písmene i) slovo „a“ zrušuje a za písmeno i) se vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
neaktivní střelivo a munice a“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
9.
V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 3 a v § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „průkazu“ vkládají slova „skupiny A“.
10.
V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „licence“ vkládají slova „skupiny A, F, G, H, I nebo J“.
11.
V § 9 odst. 3, § 73 odst. 1, § 74 odst. 3 písm. d) a v § 74 odst. 4 písm. b) se slova „kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „která je součástí právního řádu“.
12.
V § 9 se odstavec 4 zrušuje.
13.
V § 11 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
ten, komu byla výjimka udělena, přestal být držitelem zbrojního průkazu skupiny A nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J.“.
14.
V § 11 odst. 3 se za slovo „povinen“ vkládají slova „odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti výjimky nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí a“.
15.
V § 12 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; značka výrobce zbraně, vzor (model), ráže a výrobní číslo zbraně pouze v případě, jsou-li žadateli známé“.
16.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Platnost povolení vydaného podle § 12 zaniká, jestliže ten, komu bylo povolení uděleno, přestal být držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Platnost povolení k nabytí vlastnictví zbraně kategorie B dále zaniká, není-li využito do 12 měsíců ode dne jeho vydání.“.
17.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
V případě zániku platnosti povolení podle odstavce 1 věty první nebo jeho odejmutí podle odstavce 2 je vlastník zbraně kategorie B povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti povolení nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí a postupovat podle tohoto zákona (§ 64).“.
18.
V § 15 odst. 2 se za slovo „akcí“ vkládají slova „, při nichž se ze zbraní nevystřelují střely“.
19.
V § 15 odst. 3 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. k)“ a slova „, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku“ se zrušují.
20.
V § 15 odst. 5 písm. a) se slova „v místech, kam má veřejnost volný přístup“ nahrazují slovy „na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném“.
21.
V § 15 odst. 5 písm. b) a v § 29 odst. 3 písm. b) se za slova „s ní“ vkládají slova „na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném“.
22.
V § 17 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene c) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
23.
V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jde-li o žádost o vydání zbrojního průkazu skupiny C, je žadatel povinen také předložit platný lovecký lístek.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
24.
V § 17 odst. 6 se slova „odstavců 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 4 a 5“.
25.
V § 18 odst. 1 písm. e) se za slova „§ 21“ vkládají slova „a 21a“.
26.
V § 18 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 11a, 11b a 11c zní:
„(3)
Příslušný útvar policie může vydat rozhodnutí, jímž nevyhoví žádosti o vydání zbrojního průkazu, jestliže je žadatelem cizinec6), který není
a)
občanem členského státu,
b)
občanem členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy,
c)
rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu a)11a), kterému bylo vydáno povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky,
d)
cizincem, kterému byl na území České republiky povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky11b), nebo cizincem, kterému bylo takové právní postavení přiznáno na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky11c),
e)
rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nebo
f)
osobou, které byl na území České republiky udělen azyl,
i když splní všechny podmínky uvedené v odstavci 1. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
11a)
§ 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11b)
§ 83 až 85 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
11c)
§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 11a se označuje jako poznámka pod čarou č. 11d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
27.
V § 19 se za dosavadní odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Zbrojní průkaz skupiny D lze vydat žáku střední školy nebo středního odborného učiliště staršímu 18 let, pokud v osnovách školy nebo učiliště je zahrnuta výuka puškařského oboru nebo střeliva.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
28.
V § 19 odstavec 6 zní:
„(6)
V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 je nutný písemný souhlas zákonného zástupce a doporučení příslušného občanského sdružení, školy nebo učiliště. Osoba mladší 18 let smí zbraň nebo střelivo pro sportovní nebo lovecké účely nabývat do vlastnictví, s výjimkou koupě, a držet pouze se souhlasem zákonného zástupce; tuto zbraň nebo střelivo smí používat pouze za přítomnosti osoby starší 21 let, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B nebo C nejméně 3 roky a která zajistí bezpečnou manipulaci se zbraní nebo střelivem.“.
29.
§ 22 a 23 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11e, 11f, 12, 13 a 13a znějí:
㤠22
Bezúhonnost fyzické osoby
(1)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činem
a)
vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, teroristického útoku, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, válečné zrady, účasti na zločinném spolčení, obecného ohrožení, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny, vraždy nebo genocidia, za který byl uložen výjimečný trest nebo trest odnětí svobody na více než 12 let nebo mladistvému trestní opatření odnětí svobody nepodmíněně na 5 až 10 let,
b)
uvedeným v písmenu a), za který byl uložen trest odnětí svobody na 5 až 12 let, nebo úmyslným trestným činem proti životu a zdraví, proti svobodě a lidské důstojnosti nebo jiným úmyslným trestným činem spáchaným se zbraní, za který byl uložen trest odnětí svobody převyšující 5 let a od ukončení výkonu trestu odnětí svobody neuplynulo alespoň 20 let,
c)
uvedeným v písmenu a) nebo b) nebo jiným úmyslným trestným činem, jestliže od právní moci rozsudku nebo od ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že tento trest byl uložen,
1.
neuplynulo alespoň 10 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody převyšující 2 roky,
2.
neuplynulo alespoň 5 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky nebo jiný trest než trest odnětí svobody, nebo
3.
neuplynuly alespoň 3 roky, jestliže bylo upuštěno od potrestání, podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému anebo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému nebo byla sice vyslovena vina, ale nebyl uložen trest v trestním řízení, v němž došlo k pokračování trestního stíhání na žádost obviněného anebo obžalovaného11e), nebo nebylo uloženo trestní opatření poté, co bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého podle zvláštního právního předpisu11f), nebo
d)
spáchaným z nedbalosti za porušení povinností v souvislosti s držením, nošením nebo používáním zbraně nebo střeliva, pokud od právní moci rozsudku neuplynuly alespoň 3 roky.
(2)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se také nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně uznán vinným činem, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v odstavci 1. Doba, po kterou není osoba považována za bezúhonnou, je obdobná jako v odstavci 1.
(3)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se v případně žádosti o vydání zbrojního průkazu skupiny F nebo zbrojní licence skupiny K nepovažuje také ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činem porušování předpisu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, útoku na státní orgán, útoku na veřejného činitele, nedovoleného ozbrojování, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků, nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky, hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, válečné krutosti, persekuce obyvatelstva nebo jiným trestným činem spáchaným se zbraní.
(4)
Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti fyzické osoby o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Při posuzování bezúhonnosti fyzické osoby se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu13) ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen13a).
§ 23
Spolehlivost fyzické osoby
(1)
Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, v níž má být rozhodnuto, zda se osvědčil,
b)
kdo prokazatelně nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo prokazatelně požívá návykové látky11), nebo
c)
kdo pro vnitřní pořádek a bezpečnost představuje vážné nebezpečí svým jednáním, za které byl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku
1.
na úseku zbraní a střeliva,
2.
na úseku používání výbušnin,
3.
na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
4.
na úseku obrany České republiky,
5.
proti veřejnému pořádku,
6.
proti občanskému soužití,
7.
proti majetku, nebo
8.
na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství tím, že úmyslně neoprávněně zasáhl do výkonu práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovil zvěř nebo chytal ryby v době hájení.
(2)
Za spolehlivého podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání zbrojního průkazu skupiny F nebo zbrojní licence skupiny K nepovažuje také ten, kdo byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku na úseku zbraní a střeliva nebo na úseku výbušnin.
(3)
Příslušný útvar policie je oprávněn požádat obecní úřad a orgán státní báňské správy o údaje umožňující posoudit spolehlivost fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c). Obecní úřad a orgán státní báňské správy žádosti vyhoví bez zbytečného odkladu.
11e)
§ 11 odst. 3, § 172 odst. 4 a § 227 trestního řádu.
11f)
§ 70 odst. 5 a 6 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).
12)
§ 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.
13)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Například zákon č. 218/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
30.
V § 24 odst. 1 se slova „a d) a odst. 4“ nahrazují slovy „a odst. 5“ a věta druhá a poznámka pod čarou č. 14, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, se zrušuje.
31.
V § 24 odst. 3 se za slovo „měsíce“ vkládají slova „a nejdříve 6 měsíců“.
32.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Zánik platnosti zbrojního průkazu
(1)
Platnost zbrojního průkazu zaniká, jestliže
a)
uplyne doba jeho platnosti,
b)
je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,
c)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27), nebo
d)
jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O zániku platnosti zbrojního průkazu rozhoduje příslušný útvar policie, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny,
c)
obsahuje nesprávné údaje, nebo
d)
jeho držitel ukončil pobyt na území České republiky.
Uzná-li držitel zbrojního průkazu důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(3)
Zanikla-li platnost zbrojního průkazu podle odstavce 1 písm. b) anebo odstavce 2 písm. a) nebo c), vydá příslušný útvar policie po předložení 2 fotografií bez žádosti nový zbrojní průkaz s dobou platnosti původního zbrojního průkazu. Je-li zbrojní průkaz vydán jako náhrada za zbrojní průkaz ztracený nebo odcizený, musí z něj být patrno, že se jedná o duplikát.“.
33.
V § 27 odst. 1 písm. d) se slova „odst. 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odst. 3, 4 nebo 6“.
34.
V § 28 odst. 2 písm. b) se slova „sportovní náboje nebo lovecké náboje se středovým zápalem“ nahrazují slovem „náboje“.
35.
V § 28 odst. 2 písm. c) se za slovo „vlastnictví“ vkládají slova „, držet, popřípadě nosit“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; střelivo a jednotlivé části nábojů nesmí nosit viditelně“.
36.
V § 28 odst. 3 písm. a) se za slovo „licence“ vkládají slova „; k této zbrani je oprávněn držet nebo nosit i střelivo“.
37.
V § 28 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
nosit nejvíce 2 zbraně uvedené v písmenu a) a střelivo do těchto zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném; zbraň a střelivo do této zbraně nesmí nosit viditelně.“.
38.
V § 28 odst. 3 závěrečná část ustanovení zní: „Strážník obecní policie je oprávněn nosit zbraň viditelně při plnění úkolů obecní policie. Zaměstnanec České národní banky zajišťující fyzickou ochranu objektů této banky může zbraň nosit viditelně jen v souvislosti s plněním svých pracovních úkolů.“.
39.
V § 28 odst. 4 písm. a) se slova „zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka,“ zrušují.
40.
V § 28 odst. 4 písm. b) se za slova „průkazu zbraně“ vkládají slova „; toto střelivo je oprávněn také držet nebo nosit“.
41.
V § 28 odst. 4 písmeno c) zní:
„c)
nosit nejvíce 2 zbraně a střelivo do těchto zbraní; zbraně ani střelivo nesmí nosit viditelně.“.
42.
V § 28 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Soudní znalec, který je držitelem zbrojního průkazu, je oprávněn držet zbraň a střelivo a střílet ze zbraně na střelnici za účelem vypracování znaleckého posudku.“.
43.
V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „do této zbraně“ zrušují.
44.
V § 29 odst. 1 na konci textu písmene e) a v § 39 odst. 1 na konci textu písmene h) se doplňují slova „, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro provedení kontroly“.
45.
V § 29 odst. 1 písm. i) se slova „§ 26 písm. a), c) nebo g)“ nahrazují slovy „§ 26 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo podle § 26 odst. 2“.
46.
V § 29 odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně, opravu nebo úpravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně; v případě, že se jedná o úpravu mající za následek vznik zbraně kategorie B, smí tuto úpravu provést až na základě uděleného povolení k nabytí zbraně kategorie B a v případě, že úprava má za následek vznik zbraně kategorie A, smí takovou úpravu provést až na základě udělení výjimky k nabytí zbraně kategorie A.“.
47.
V § 29 odst. 1 písm. k) se za slovo „zbraně“ vkládají slova „nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném“.
48.
V § 29 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
neprodleně ohlásit útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany a“.
49.
V § 29 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
střílet ze zbraně, která není označena zkušební značkou3), nebo používat střelivo, které neodpovídá dovolenému výrobnímu provedení.“.
50.
V § 29 odst. 4 se slova „1 kilogram“ nahrazují slovy „3 kilogramy“.
51.
V § 29 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Držitel zbrojního průkazu skupiny C je povinen přepravovat drženou zbraň na místo, kde je oprávněn ji nosit, pouze ve stavu vylučujícím její okamžité použití; používá-li při této přepravě dopravní prostředek veřejné hromadné dopravy, je povinen tuto zbraň přepravovat v uzavřeném obalu.“.
52.
V § 30 odst. 2 písm. d) se za slovo „průkazu“ vkládají slova „skupiny A, B, C, D nebo E“.
53.
V § 30 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Termín konání zkoušky oznamuje ministerstvo do 3 měsíců od zaevidování prvního žadatele.“.
54.
V § 30 odst. 8 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene b) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
55.
V § 30 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Nebyl-li žadatel jmenován zkušebním komisařem z důvodu nesplnění podmínky pro jmenování uvedené v odstavci 2 písm. c), může znovu požádat o toto jmenování nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým nebylo jeho žádosti o jmenování zkušebním komisařem vyhověno.“.
Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 10 až 13.
56.
V § 30 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Zkušební komisař, který byl odvolán podle odstavce 10 písm. b), může požádat o jmenování zkušebním komisařem nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání.“.
Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 12 až 14.
57.
Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní:
㤠30a
Zánik platnosti průkazu zkušebního komisaře
(1)
Platnost průkazu zkušebního komisaře zaniká, jestliže
a)
uplyne doba jeho platnosti,
b)
je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,
c)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27),
d)
nabylo právní moci rozhodnutí o odvolání zkušebního komisaře (§ 30 odst. 10), nebo
e)
jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O zániku platnosti průkazu zkušebního komisaře rozhoduje ministerstvo, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje.
Uzná-li držitel průkazu zkušebního komisaře důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(3)
Průkaz zkušebního komisaře neplatný podle odstavce 1 písm. a), c) anebo d) nebo podle odstavce 2 je jeho držitel povinen odevzdat ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti.
(4)
Zanikla-li platnost průkazu zkušebního komisaře podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2 písm. a) anebo c), vydá ministerstvo po předložení 2 fotografií bez žádosti nový průkaz zkušebního komisaře s dobou platnosti původního průkazu zkušebního komisaře.“.
58.
V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „kterou je Česká republika vázána“ nahrazují slovy „která je součástí právního řádu“.
59.
V § 32 odst. 3 se slova „nebo dokladu osvědčujícího odbornou způsobilost nebo kvalifikaci v oblasti výbušnin,“ zrušují.
60.
V § 33 odst. 1 písm. a) se slova „; žadatel o vydání zbrojní licence skupiny A, B nebo E musí navíc splňovat odbornou způsobilost a kvalifikaci v oblasti výbušnin“ zrušují.
61.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Zánik platnosti zbrojní licence
(1)
Platnost zbrojní licence zaniká, jestliže
a)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojní licence (§ 36),
b)
je ohlášena její ztráta nebo odcizení,
c)
právnická osoba zanikla,
d)
fyzická nebo právnická osoba ukončila činnost, pro kterou jí byla vydána zbrojní licence, nebo
e)
držitel zbrojní licence zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O zániku platnosti zbrojní licence rozhoduje příslušný útvar policie, jestliže
a)
je poškozena tak, že zápisy v ní uvedené jsou nečitelné nebo je porušena její celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje.
Uzná-li držitel zbrojní licence důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.
(3)
Zbrojní licenci neplatnou podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) je povinen odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti příslušnému útvaru policie její držitel, zbrojní licenci neplatnou podle odstavce 1 písm. e) ten, kdo s ní přišel do styku.
(4)
Zanikla-li platnost zbrojní licence podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, vydá příslušný útvar policie bez žádosti novou zbrojní licenci s dobou platnosti původní zbrojní licence. Je-li zbrojní licence vydána jako náhrada za zbrojní licenci ztracenou nebo odcizenou, musí z ní být patrno, že se jedná o duplikát.“.
62.
V § 38 odst. 1 písm. b), § 38 odst. 2 písm. b), § 38 odst. 4 písm. b), § 38 odst. 5 písm. b) a v § 38 odst. 6 písm. b) se za slovo „zbraň“ vkládají slova „nebo střelivo“ a slovo „kterou“ se nahrazuje slovem „které“.
63.
V § 38 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Držitel zbrojní licence skupiny E je též oprávněn přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.“.
64.
V § 38 odst. 4 písm. a), § 38 odst. 5 písm. a) a v § 38 odst. 6 písm. a) se za slova „kategorie C,“ vkládají slova „nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet,“.
65.
V § 38 odst. 6 písm. b) se za slova „skupiny B“ vkládá slovo „, C“.
66.
V § 38 odstavec 7 zní:
„(7)
Držitel zbrojní licence skupiny I je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet. Držitel zbrojní licence skupiny I je též oprávněn přenechat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet, držiteli zbrojního průkazu skupiny A nebo D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.“.
67.
V § 38 odst. 8 se na konci písmene a) doplňují slova „střelivo do zbraní, které je oprávněn držet,“, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
je-li soudním znalcem, držet zbraň kategorie A, B anebo C a střelivo do této zbraně za účelem vypracování znaleckého posudku.“.
68.
V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „licence“ vkládají slova „skupiny A až J“.
69.
V § 39 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
zajistit podmínky pro zabezpečení zbraní nebo střeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení podle § 58 odst. 2 až 7,“.
70.
V § 39 odst. 1 písm. f) se za slovo „zbraně“ vkládá slovo „, munice“.
71.
V § 39 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
zajistit podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami,“.
72.
V § 39 odst. 1 písm. k) bodě 1 se za první slovo „zbraní“ vkládají slova „kategorie A, B anebo C“ a za slovo „střeliva“ se vkládají slova „do těchto zbraní“.
73.
V § 39 odst. 1 písm. n) se za slovo „zbraň“ vkládají slova „, zakázaný doplněk zbraně“.
74.
V § 40 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
dodržovat podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem a“.
75.
V § 41 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „průkaz zbraně nevydá“ nahrazují slovy „registraci zbraně neprovede“.
76.
V § 41 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Příslušný útvar policie současně s výzvou řízení o registraci přeruší. Vlastník zbraně je povinen zbraň předložit k ověření do 20 pracovních dnů ode dne doručení výzvy.“.
77.
V § 41 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Vlastník zbraně, kterému příslušný útvar policie neprovede registraci zbraně podle odstavce 3 písm. a) anebo b) nebo řízení o registraci zastaví, je povinen postupovat podle tohoto zákona (§ 64).“.
78.
V § 42 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oznamovací povinnost se vztahuje i na stát, kraj, obec, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.“.
79.
V § 42 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Oznámení je možno učinit písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem17a). Ten, kdo činí oznámení v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát17a) vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k oznámení.“.
Poznámka pod čarou č. 17a zní:
„17a)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 17a se označuje jako poznámka pod čarou č. 17b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
80.
V § 44 odst. 6 se slova „Každý, kdo“ nahrazují slovy „Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který“.
81.
V § 44 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Útvar policie, který rozhoduje o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, žádost zamítne, není-li zbraň podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3) označena uznávanou zkušební značkou nebo pokud zbraň nepodléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3) není zaregistrována. Útvar policie dále žádost zamítne, jedná-li se o zbraně nebo střelivo do těchto zbraní uvedené jako vojenský materiál ve zvláštním právním předpise9). U vývozu zbraní kategorie A do zemí, které nejsou členskými státy, útvar policie zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nevydá bez předchozího souhlasu Ministerstva zahraničních věcí.“.
82.
V § 45 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva vydá příslušný útvar policie, v zahraničí zastupitelský úřad České republiky, současně předběžný souhlas s dovozem zbraně nebo střeliva do České republiky.“.
83.
V § 46 odst. 6 se slova „příslušný útvar policie“ nahrazují slovy „Policejní prezidium České republiky (dále jen „Policejní prezidium“)“ a slovo „vyslovil“ se nahrazuje slovem „udělilo“.
84.
V § 49 odst. 3 větě první se slova „vlastníkem a“ zrušují.
85.
V § 49 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Platnost evropského zbrojního pasu zaniká, jestliže
a)
uplyne doba jeho platnosti,
b)
je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, nebo
c)
zanikla jeho držiteli platnost zbrojního průkazu nebo nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27).
(6)
O zániku platnosti evropského zbrojního pasu rozhoduje příslušný útvar policie, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje.
Uzná-li držitel evropského zbrojního pasu důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká.“.
86.
V § 49 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Zanikla-li platnost evropského zbrojního pasu podle odstavce 5 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. a) anebo c), vydá příslušný útvar policie po předložení 2 fotografií bez žádosti nový evropský zbrojní pas s dobou platnosti původního evropského zbrojního pasu. Je-li evropský zbrojní pas vydán jako náhrada za evropský zbrojní pas ztracený nebo odcizený, musí z něj být patrno, že se jedná o duplikát.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
87.
V § 50 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní může takovou zbraň nebo střelivo přepravovat za účelem vývozu z území České republiky, dovozu na toto území, nebo tranzitu přes toto území pouze na základě povolení. Přepravu povoluje příslušný útvar policie na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Jde-li o podnikatele se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, povoluje přepravu za účelem tranzitu přes území České republiky Policejní prezidium; žádost o povolení této přepravy se podává na zastupitelském úřadě České republiky nebo na Policejním prezidiu. Podnikatel se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky je povinen k žádosti o povolení přepravy předložit povolení nebo licenci Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou-li podle zvláštního právního předpisu9) vydávány.“.
88.
V § 50 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „v souladu s Úmluvou o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní“.
89.
V § 50 odst. 2 písm. f) a g) se slovo „přepravu“ nahrazuje slovy „dlouhodobé povolení přepravy“.
90.
V § 50 odst. 3 větě první se za slovo „policie“ vkládají slova „nebo Policejní prezidium“.
91.
V § 50 odst. 4 větě první se za slovo „vydat“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a za slova „nebo střelivo podnikateli“ se vkládají slova „nebo od podnikatele“.
92.
V § 50 odst. 6 se slova „Ten, komu“ nahrazují slovy „Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, kterému“.
93.
V § 50 odstavec 7 zní:
„(7)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, kterému bylo vydáno povolení k přepravě zbraní kategorie A, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní, je povinen je zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.“.
94.
Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
㤠50a
Hlášení přepravy zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva
(1)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní je povinen příslušnému útvaru policie hlásit nejméně 5 pracovních dnů před uskutečněním přepravy přepravu více než 100 zbraní, více než 200 000 kusů střeliva nebo jakéhokoliv množství munice po území České republiky. Tuto povinnost nemá, pokud již má na přepravu těchto zbraní nebo střeliva vydáno povolení k přepravě podle § 50.
(2)
Obsahem hlášení podle odstavce 1 musí být
a)
způsob přepravy (dopravní prostředky),
b)
adresa místa, ze kterého bude přeprava uskutečněna,
c)
předpokládané datum zahájení přepravy,
d)
předpokládaná trasa přepravy,
e)
adresa místa, kde bude přeprava ukončena,
f)
předpokládané datum ukončení přepravy,
g)
počet zbraní nebo střeliva, které budou přepravovány; u přepravy zbraní kategorie A musí být uvedena jejich kategorie a
h)
způsob zabezpečení přepravy.
(3)
Příslušný útvar policie přezkoumá bezpečnost přepravy zbraní nebo střeliva. Zjistí-li vážné nedostatky v bezpečnosti přepravy, ohrožení nebo narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a ochraně životů a zdraví osob nebo majetku, může přepravu zbraní nebo střeliva zakázat. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu přepravy nemá odkladný účinek.
(4)
Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena přeprava zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu podle zvláštního právního předpisu18).“.
95.
V § 55 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
zajistit dodržování provozního řádu a ostrahu střelnice,“.
96.
V § 55 odst. 2 písm. f) se slovo „příslušnému“ zrušuje a slova „provozování střelnice“ se nahrazují slovy „střelbě nebo při manipulaci se zbraní na střelnici“.
97.
V § 57 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo bylo zahájeno správní řízení pro přestupek uvedený v § 76 odst. 1 písm. a), § 76a odst. 1 písm. a), b) anebo d), § 76a odst. 4 písm. a), § 76a odst. 5 písm. a) anebo b) nebo v § 76a odst. 11 písm. a) anebo b)“.
98.
V § 58 odstavec 1 zní:
„(1)
Nošené nebo přepravované držené zbraně kategorie A, B anebo C nebo střelivo do nich musí být pod neustálou kontrolou držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, který přepravu realizuje. Nošené nebo přepravované zbraně kategorie D a střelivo do těchto zbraní musí být pod neustálou kontrolou jejich oprávněného držitele.“.
99.
V § 63 odst. 1 větě první se slova „, zakázaný doplněk zbraně“ zrušují.
100.
V § 63 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na ty případy, kdy dochází při opravě nebo úpravě zbraně k takovým zásahům, které nevratně zničí nebo pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně. Povinnost uložená vlastníku zbraně v odstavci 2 přechází i na osobu, která úpravu nebo opravu provádí.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
101.
V § 63 odstavec 6 zní:
„(6)
Žadatel, kterému bylo vydáno povolení podle odstavce 1, je povinen do 20 pracovních dnů ode dne vydání povolení zbraň kategorie A, B anebo C předat ke znehodnocení nebo zničení nebo výrobě jejího řezu pouze osobě, která je k této činnosti oprávněna. Této osobě předá i střelivo, pokud ho žadatel chce nechat znehodnotit nebo zničit nebo vyrobit jeho řez. O převzetí zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva je povinna tato osoba vydat žadateli potvrzení. Nepředá-li zbraň kategorie A, B anebo C ke znehodnocení nebo zničení nebo výrobě jejího řezu podle věty první, je povinen povolení vrátit do 20 pracovních dnů od posledního dne, kdy tak měl učinit, příslušnému útvaru policie.“.
102.
V § 63 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „V případě znehodnocení zbraně, hlavní části zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně nebo výroby jejich řezu, předloží současně s potvrzením také zbraň, hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně ke kontrole; pokud rozměry neumožňují jejich předložení, sdělí místo jejich uložení.“.
103.
V § 63 odst. 8 se slova „v místech, kam má veřejnost volný přístup,“ nahrazují slovy „na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném“.
104.
V § 68 odst. 1 větě první se za slova „zbrojní průkaz“ vkládají slova „, průkaz zkušebního komisaře“.
105.
V § 68 odstavec 2 zní:
„(2)
Každý, kdo nalezne zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do těchto zbraní anebo zbraň kategorie D, munici nebo výbušninu, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie, anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení.“.
106.
V § 68 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Představuje-li nalezená munice, výbušnina, nebo nalezené střelivo bezprostřední nebezpečí pro život nebo zdraví osob, policie zajistí jejich zničení.“.
107.
V § 70 odst. 1 se za slovo „zbraní“ vkládají slova „a střeliva“.
108.
V § 71 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zastupitelský úřad České republiky při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona vede informační systémy obsahující údaje o vydaných zbrojních průvodních listech a jejich držitelích.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
109.
V § 72 odstavec 2 zní:
„(2)
Údaje v informačních systémech se uchovávají po dobu 20 let od zániku platnosti dokladů, ze kterých byly údaje čerpány.“.
110.
V § 72 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
111.
V § 73 odst. 1 se slova „nebo policie“ nahrazují slovy „, policie nebo zastupitelský úřad České republiky“.
112.
V § 73 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 74 odst. 2 písm. a), § 74 odst. 3 písm. a) a v § 74 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „České republiky“ zrušují.
113.
V § 73 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Zastupitelský úřad České republiky předává potřebné údaje o vydaných zbrojních průvodních listech Policejnímu prezidiu.“.
114.
V § 74 odst. 1 se za slovo „policie“ vkládají slova „, zastupitelský úřad České republiky“.
115.
V § 74 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
je oprávněno dohlížet na dozor prováděný Policejním prezidiem nebo příslušným útvarem policie,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
116.
V § 74 odst. 4 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
uděluje souhlas s tranzitem zbraně nebo střeliva (§ 46 odst. 6) a
e)
povoluje přepravu zbraní nebo střeliva (§ 50 odst. 1).“.
117.
V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Zastupitelský úřad České republiky vydává zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva, zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva a přijímá žádost o povolení přepravy, kterou zasílá Policejnímu prezidiu.“.
118.
Za § 75 se vkládá nový § 75a, který včetně poznámky pod čarou č. 20a zní:
㤠75a
(1)
Policie vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona u držitelů zbrojních průkazů, držitelů zbraní kategorie D a střeliva do těchto zbraní a ostatních držitelů zbraní a střeliva. V rámci dohledu
a)
kontroluje dodržování povinností a zákazů a provádění oprávnění držitelů zbrojních průkazů, držitelů zbraní kategorie D a střeliva do těchto zbraní a ostatních držitelů zbraní a střeliva, zbrojířů a správců střelnic a
b)
vede evidenci přestupků na úseku zbraní a střeliva projednaných v blokovém řízení.
(2)
V rámci dohledu jsou příslušníci policie oprávněni
a)
kontrolovat oprávnění k držení nebo nošení zbraně nebo střeliva,
b)
kontrolovat provádění zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E,
c)
požadovat po provozovateli střelnice používané k nepodnikatelským účelům předložení dokladů potřebných k provozu střelnice,
d)
zastavovat vozidla převážející zbraně nebo střelivo a kontrolovat zabezpečení přepravovaných zbraní nebo střeliva a doklady k přepravovaným zbraním a střelivu,
e)
zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost přepravy zbraní nebo střeliva nebo jiný veřejný zájem,
f)
vyzvat držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbraně, který zbraň nosí nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje,
1.
k orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky ke zjištění, zda není jeho schopnost k této činnosti ovlivněna alkoholem, a v případě pozitivního zjištění, aby se podrobil lékařskému vyšetření, zda není jeho schopnost k této činnosti ovlivněna alkoholem20a), nebo
2.
aby se podrobil lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem návykové látky20a) nebo léků,
g)
kontrolovat plnění povinností zbrojíře a správce střelnice.
20a)
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
119.
Hlava XII včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 zní:
„HLAVA XII
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
§ 76
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vlastní, drží nebo nosí zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8,
b)
cílevědomě vyhledává munici, střelivo nebo výbušniny pomocí detekční techniky a provádí jejich identifikaci bez zbrojního průkazu skupiny F,
c)
neoznámí podle § 42 odst. 1 nabytí nebo podle § 42 odst. 2 převod vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C,
d)
trvale vyveze v rozporu s § 44 odst. 1 nebo trvale doveze v rozporu s § 45 odst. 1 anebo dočasně doveze nebo proveze v rozporu s § 46 odst. 1 zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně,
e)
neodevzdá podle § 57 odst. 3 přechovávanou zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně, zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle § 57 odst. 1,
f)
nosí na veřejných shromážděních, slavnostech, sportovních podnicích nebo lidových zábavách zbraň v rozporu s § 60,
g)
veřejně vystavuje zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně v rozporu s § 61 odst. 1,
h)
znehodnotí nebo zničí zbraň kategorie A, B anebo C nebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1,
i)
nosí v rozporu s § 63 odst. 8 znehodnocenou zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném nebo nemá u sebe potvrzení o jejím znehodnocení, nebo
j)
nesplní oznamovací povinnost podle § 65 odst. 1 nebo neodevzdá nalezené doklady podle § 68 odst. 1 anebo neoznámí nález zbraně, střeliva, výbušniny nebo munice podle § 68 odst. 2.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyl vlastnictví ke zbrani kategorie A, B anebo C nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, v rozporu s § 44 odst. 6 nevyveze takovou zbraň nebo střelivo do této zbraně,
b)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva v rozporu s § 45 odst. 5 dovoz zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva do této zbraně neoznámí nebo ji nepředloží ke kontrole,
c)
osoba, která vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně přes státní hranice České republiky, v rozporu s § 51 odst. 2 tuto skutečnost neoznámí, nebo nepředloží povolení podle § 44, 45 nebo 46, popřípadě evropský zbrojní pas, anebo zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva popřípadě evropský zbrojní pas nemá u sebe, i když zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně drží nebo nosí,
d)
osoba, která vyváží a zpětně dováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně, neprovede oznámení vývozu nebo zpětného dovozu zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva do této zbraně podle § 51 odst. 3,
e)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz anebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, v rozporu s § 51 odst. 6 neodevzdá zbrojní průvodní list včetně zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, nebo
f)
provozovatel střelnice neprovede oznámení podle § 54 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo h),
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g),
d)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), e), i), j) nebo odstavce 2.
§ 76a
(1)
Držitel zbraně kategorie D se dopustí přestupku tím, že
a)
střílí ze zbraně uvedené v § 7 písm. a) nebo b) v rozporu s § 15 odst. 2,
b)
střílí ze zbraně uvedené v § 7 písm. c) až g) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. k) v rozporu s § 15 odst. 3,
c)
nosí zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném,
d)
nosí zbraň nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, nebo
e)
přechovává větší množství bezdýmného nebo černého prachu než 3 kilogramy nebo více než 1000 zápalek anebo neukládá zápalky v samostatné schránce.
(2)
Držitel zbrojního průkazu se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k posuzujícímu lékaři nebo se nepodrobí potřebnému vyšetření podle § 20 odst. 5.
(3)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva, držitel evropského zbrojního pasu, zbrojíř nebo osoba uvedená v § 40 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že nezabezpečí zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně podle § 58 odst. 2 až 7.
(4)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupku tím, že
a)
střílí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, v rozporu s § 28 odst. 5,
b)
neprodleně neohlásí útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně,
c)
neprodleně neohlásí útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany,
d)
neumožní příslušnému útvaru policie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A, nebo
e)
převede vlastnictví ke zbrani, střelivu nebo zakázanému doplňku zbraně na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechá takové osobě.
(5)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupku tím, že
a)
se nepodrobí při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu anebo jiné návykové látky, nebo
b)
nosí zbraň nebo manipuluje se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů anebo jiných návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci.
(6)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B anebo C, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupku tím, že
a)
nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 2 písm. a),
b)
přebíjí náboje v rozporu s § 28 odst. 2 písm. b),
c)
jako osoba mladší 18 let přebíjí náboje anebo nabude do vlastnictví jednotlivé díly těchto nábojů, nebo
d)
přechovává větší množství bezdýmného prachu než 3 kilogramy nebo více než 1000 zápalek anebo neukládá zápalky v samostatné schránce.
(7)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B anebo C, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva ke sportovním anebo loveckým účelům nebo držitel evropského zbrojního pasu pro zbraň používanou ke sportovním anebo loveckým účelům se dopustí přestupku tím, že přepravuje drženou zbraň v rozporu s § 29 odst. 6.
(8)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E se dopustí přestupku tím, že
a)
nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady ke kontrole,
b)
v rozporu s § 29 odst. 1 písm. i) po zániku platnosti zbrojního průkazu podle § 26 odst. 1 písm. a) anebo c) nebo podle § 26 odst. 2 neodevzdá neplatný zbrojní průkaz, neodevzdá zbraně, střelivo, bezdýmný prach, zápalky, zakázané doplňky zbraně nebo průkazy zbraně, je-li jejich držitelem,
c)
v rozporu s § 29 odst. 1 písm. j) neohlásí změnu ráže zbraně, opravu anebo úpravu zbraně,
d)
svěří zbraň kategorie B anebo C nebo střelivo do této zbraně v rozporu s § 59 odst. 1 a 3,
e)
v případech, kdy svěří zbraň kategorie B anebo C nebo střelivo do této zbraně podle § 59 odst. 1, nezajistí, v rozporu s § 59 odst. 2, při manipulaci se zbraní přítomnost odpovědné osoby (instruktora), která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny, nebo
f)
střílí ze zbraně, která není označena zkušební značkou, nebo používá střelivo, které neodpovídá dovolenému výrobnímu provedení.
(9)
Držitel zbrojního průkazu skupiny B až E se dopustí přestupku tím, že nosí zbraň kategorie A, B nebo C, na kterou nebyl vydán průkaz zbraně.
(10)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D nebo F se dopustí přestupku tím, že se nepodrobí lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře podle § 20 odst. 2, nebo neodevzdá doklad o zdravotní způsobilosti podle § 29 odst. 2.
(11)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A se dopustí přestupku tím, že
a)
se nepodrobí při jakékoliv manipulaci se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
b)
na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném manipuluje se zbraní, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, nebo
c)
v rozporu s § 28 odst. 1 nosí zbraň kategorie A, B anebo C.
(12)
Držitel zbrojního průkazu skupiny D se dopustí přestupku tím, že nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 3.
(13)
Držitel zbrojního průkazu skupiny E se dopustí přestupku tím, že nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 4 písm. c).
(14)
Držitel zbrojního průkazu skupiny F se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí pyrotechnický průzkum v rozporu s § 28 odst. 6,
b)
nevyzve k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví anebo majetku zjištěnou nevybuchlou municí anebo výbušninou,
c)
neoznačí místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny,
d)
nezajistí místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny před nepovolanými osobami,
e)
neupozorní osoby zdržující se na místě nálezu nevybuchlé munice anebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí nebo je nevyzve k opuštění nebezpečného prostoru,
f)
neprodleně neohlásí útvaru policie nález nevybuchlé munice nebo výbušniny,
g)
neprodleně neoznámí příslušnému útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbrojního průkazu a nalezené nevybuchlé munice nebo výbušniny,
h)
nemá u sebe zbrojní průkaz, jestliže provádí pyrotechnický průzkum nebo vyhledávání nevybuchlé munice anebo výbušniny,
i)
se nepodrobí před výkonem činnosti nebo při výkonu činnosti na výzvu příslušníka policie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo
j)
neprodleně nezapíše nález nevybuchlé munice nebo výbušniny do evidenční knihy.
(15)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4, 5, odstavce 8 písm. f), odstavce 11 písm. a) nebo b) nebo odstavce 14 písm. i),
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), nebo e), odstavce 6 písm. a) nebo d), odstavce 7, odstavce 11 písm. c), odstavce 12, 13, nebo odstavce 14 písm. a) až h), nebo j),
c)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 8 písm. a) až e), odstavce 9 nebo 10,
d)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c).
§ 76b
(1)
Zbrojíř nebo osoba uvedená v § 40 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že
a)
vydá zbraň nebo střelivo v rozporu s § 40 odst. 1 písm. a), nebo
b)
nedodrží podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 79 odst. 1.
(2)
Správce střelnice se dopustí přestupku tím, že
a)
nenosí označení podle § 55 odst. 2 písm. a),
b)
nezajistí přístupnost provozního řádu střelnice,
c)
nezajistí provoz včetně ostrahy střelnice v souladu s provozním řádem, nebo
d)
neoznámí bez zbytečného odkladu útvaru policie zranění nebo usmrcení osoby při střelbě nebo při manipulaci se zbraní na střelnici.
(3)
Posuzující lékař se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 20 odst. 3 nevydá nový posudek o zdravotní způsobilosti anebo jej nezašle příslušnému útvaru policie nebo neinformuje příslušného zaměstnavatele.
(4)
Lékař se dopustí přestupku tím, že neprovede oznámení podle § 20 odst. 4.
(5)
Zkušební komisař se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30a odst. 3 neodevzdá průkaz zkušebního komisaře, jehož platnost zanikla podle § 30a odst. 1 písm. a), c) anebo d) nebo podle § 30a odst. 2.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 4,
b)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5.
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 76c
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vlastní anebo drží zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako
a)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyl vlastnictví ke zbrani kategorie A, B anebo C nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, v rozporu s § 44 odst. 6 nevyveze takovou zbraň nebo střelivo do této zbraně,
b)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva v rozporu s § 45 odst. 5 dovoz zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva do této zbraně neoznámí nebo ji nepředloží ke kontrole,
c)
osoba, která vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně přes státní hranice České republiky, v rozporu s § 51 odst. 2 tuto skutečnost neoznámí, nebo nepředloží povolení podle § 44, 45 nebo 46, popřípadě evropský zbrojní pas, anebo zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva popřípadě evropský zbrojní pas nemá u sebe, i když zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně drží nebo nosí,
d)
osoba, která vyváží a zpětně dováží zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně, neprovede oznámení vývozu nebo zpětného dovozu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně podle § 51 odst. 3,
e)
držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz anebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, v rozporu s § 51 odst. 6 neodevzdá zbrojní průvodní list včetně zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva, nebo
f)
provozovatel střelnice neprovede oznámení podle § 54 odst. 1.
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,
b)
15 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.
§ 76d
(1)
Držitel zbrojní licence skupiny A až J se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neustanoví zbrojíře podle § 39 odst. 1 písm. a),
b)
nezajistí, aby zbraň nebo střelivo, jichž je vlastníkem nebo držitelem jako právnická nebo podnikající fyzická osoba, byla držena nebo nošena jen fyzickou osobou uvedenou v § 39 odst. 1 písm. c),
c)
nevydá vnitřní předpis podle § 39 odst. 1 písm. d),
d)
nevytvoří podmínky tak, aby zbraň nebo střelivo byly zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení způsobem uvedeným v § 58 odst. 2 až 7,
e)
neprodleně neohlásí útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně, střeliva, zbrojní licence nebo průkazu zbraně,
f)
nezajistí podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem podle § 79 odst. 1,
g)
v rozporu s § 39 odst. 1 písm. i) neustanoví nového zbrojíře nebo změnu zbrojíře neoznámí,
h)
nepožádá o vydání nové zbrojní licence nebo průkazu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. j),
i)
nevede evidenci podle § 39 odst. 1 písm. k) bodu 1 nebo ji neuchovává po dobu 5 let i po ukončení činnosti,
j)
nezajistí cvičnou střelbu podle § 39 odst. 1 písm. l),
k)
nevede evidenci o provedených cvičných střelbách,
l)
neoznámí změnu podle § 39 odst. 1 písm. m),
m)
neodevzdá po zániku platnosti zbrojní licence zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo nebo průkaz zbraně podle § 39 odst. 1 písm. n),
n)
nehlásí změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. o),
o)
převede vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k nabytí vlastnictví ke zbrani, munici nebo střelivu není oprávněna, nebo
p)
přenechá zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, osobě, která není držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo není k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny B nebo E se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží při znehodnocování zbraně kategorie A, B anebo C nebo střeliva nebo výrobě jejich řezů postup podle § 39 odst. 2 písm. a),
b)
neoznačí znehodnocenou zbraň podle § 39 odst. 2 písm. b), nebo
c)
nevydá vlastníku zbraně potvrzení o znehodnocení zbraně anebo střeliva nebo o provedení řezu zbraně nebo střeliva.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny E se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží při ničení zbraně nebo střeliva postup podle § 39 odst. 3 písm. a), nebo
b)
nevydá vlastníku zbraně potvrzení podle § 39 odst. 3 písm. b).
(4)
Držitel zbrojní licence skupiny D se dopustí správního deliktu tím, že
a)
půjčí zbraň kategorie C osobě, která není k jejímu držení, popřípadě nošení oprávněna, nebo
b)
přijme do úschovy a uschovává zbraň nebo střelivo kategorie neuvedené ve zbrojní licenci.
(5)
Držitel zbrojní licence skupiny F se dopustí správního deliktu tím, že svěří zbraň v rozporu s § 38 odst. 4 písm. c).
(6)
Držitel zbrojní licence skupiny H se dopustí správního deliktu tím, že svěří zbraň v rozporu s § 38 odst. 6 písm. c).
(7)
Držitel zbrojní licence skupiny K se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 39 odst. 7 písm. a) nezpracuje technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami nebo jej nepředá ke schválení,
b)
nezajistí, aby nalezení nevybuchlé munice nebo výbušniny bylo neprodleně nahlášeno útvaru policie,
c)
zajistí pyrotechnický průzkum v rozporu s § 39 odst. 7 písm. d),
d)
neohlásí ztrátu nebo odcizení zbrojní licence podle § 39 odst. 7 písm. e),
e)
nepožádá o vydání nové zbrojní licence podle § 39 odst. 7 písm. g),
f)
nevede nebo neuchovává dokumentaci podle § 39 odst. 7 písm. h),
g)
neučiní při nálezu munice nebo výbušniny nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku, nebo
h)
nezajistí provádění denních záznamů o provedeném pyrotechnickém průzkumu do stavebního deníku.
(8)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem mimo území České republiky se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 50 odst. 1
a)
přepravuje zbraně kategorie A, B anebo C nebo střelivo do těchto zbraní, aniž by taková přeprava byla povolena, nebo
b)
nesdělí údaje podle § 50 odst. 6.
(9)
Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní se dopustí správního deliktu tím, že nenahlásí přepravu zbraní nebo střeliva podle § 50a.
(10)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), f), i), m), n), nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a), odstavce 7 písm. a), b), c), f) nebo g), odstavce 8 nebo 9,
b)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), e), g), h), j), k), l) nebo p), odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. d), e) nebo h).
§ 76e
(1)
Za správní delikt podle § 76c nebo § 76d lze uložit propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva, jestliže zbraň kategorie A, B, C anebo D nebo střelivo náleží pachateli správního deliktu a
a)
byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, nebo
b)
byly správním deliktem získány nebo byly nabyty za věc správním deliktem získanou.
(2)
Propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva nelze uložit, je-li jejich hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.
(3)
Vlastníkem propadlé zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva se stává stát.
§ 76f
(1)
Nebylo-li uloženo propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva podle § 76e odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se taková zbraň nebo střelivo zabírá, jestliže
a)
náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo
b)
nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela
a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2)
Vlastníkem zabrané zbraně kategorie A, B, C anebo D nebo střeliva se stává stát.
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 77
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty právnických nebo podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány dozoru podle své příslušnosti k výkonu dozoru stanovené v § 75 odst. 1.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 77a
Policie může přestupek podle tohoto zákona projednat v blokovém řízení. Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč.
21)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
120.
§ 78 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:
㤠78
V případech, kdy se fyzické nebo právnické osobě žádající o udělení výjimky podle tohoto zákona, o vydání povolení k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie B nebo dokladu nebo povolení k přepravě v plném rozsahu vyhoví, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze příslušný doklad22).
22)
§ 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
121.
V § 79 odst. 2 se číslo „11“ nahrazuje číslem „13“.
122.
V příloze části první bodě 5 se slovo „střelná“ nahrazuje slovem „palná“.
123.
V příloze části první bodech 12 až 14 se slova „a napnutí bicího mechanismu“ zrušují.
124.
V příloze části první bodě 15 se slova „a napnutí bicího mechanismu se děje v důsledku ručního ovládání závěru“ zrušují.
125.
V příloze části první bodě 16 se slova „a napnutí bicích mechanismů se děje v důsledku ručního ovládání závěru“ zrušují.
126.
V příloze části první bodě 17 se slovo „palná“ nahrazuje slovem „střelná“.
127.
V příloze části první bod 19 zní:
„19.
Lovecká zbraň – střelná zbraň, určená k lovu zvěře odstřelem podle zákona o myslivosti.“.
128.
V příloze části první bodě 21 se za slovo „krátké“ vkládají slova „nebo dlouhé“ a číslo „19“ se nahrazuje číslem „16“.
129.
V příloze části první se doplňuje bod 26, který zní:
„26.
Odpalovací zařízení – zařízení pro odpalování střel s reaktivním pohonem nebo střeliva s reaktivním účinkem nábojky, jako jsou pancéřovky, tarasnice, raketomety a odpalovací zařízení pozemní, letecké a lodní; odpalovací zařízení speciálních střel.“.
130.
V příloze části druhé body 4 a 5 znějí:
„4.
Munice – souhrnné označení pro ruční a jiné granáty, střely do pancéřovek a tarasnic, dělostřelecké střelivo, pumy, torpéda, řízené a neřízené rakety, kazetovou (kontejnerovou) munici, náložky trhavin, miny, pyropatrony, výmetné klamné cíle, pyrotechnické imitační prostředky, signální a osvětlovací prostředky, nástražná výbušná zařízení včetně zařízení pro dálkový odpal; za munici se považují též její hlavní části, kterými jsou dělostřelecké střely a nábojky, rozněcovače, zapalovače a iniciátory.
5.
Neaktivní střelivo a munice – střelivo a munice, které neobsahují výbušniny ani jiné aktivní muniční náplně. Zahrnuje delaborované střelivo a munici, znehodnocené střelivo a munici, řez střeliva a munice a maketu střeliva a munice.“.
131.
V příloze části druhé bod 9 zní:
„9.
Průbojná střela – jednotná střela, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB - tvrdost podle Brinella, nebo střela, která je laborována do střeliva, které svou konstrukcí nebo energií střely vykazuje průbojný účinek; zpravidla má střelivo průbojnou střelu s kombinovaným účinkem, určenou pro vojenské nebo speciální účely.“.
132.
V příloze části druhé body 15 a 16 včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí:
„15.
Znehodnocené střelivo a munice – střelivo a munice, na kterých byly provedeny nevratné úpravy znemožňující jejich původní funkci. Znehodnocené střelivo a munice se identifikuje podle zvláštního právního předpisu23).
16.
Řez střeliva a munice – řez střeliva a munice vyrobený pro školní a výcvikové účely ozbrojených složek zbavený výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, na kterém byly provedeny úpravy odkrývající alespoň částečně vnitřní konstrukci střeliva nebo munice včetně náhradních (inertních) náplní. Řez střeliva a munice se identifikuje podle zvláštního právního předpisu23).
23)
Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb.“.
133.
V příloze části druhé se za bod 16 vkládají nové body 17 a 18, které znějí:
„17.
Delaborované střelivo a munice – střelivo a munice zbavené výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, neoznačené podle zvláštního právního předpisu23).
18.
Maketa střeliva a munice – střelivo a munice tvarově a rozměrově shodné s originální předlohou neobsahující výbušniny nebo jiné aktivní muniční náplně, přičemž mohou být vyrobeny z jiného (nestandardního) materiálu a mohou obsahovat náplně vyrobené z náhradního (inertního) materiálu. Zahrnuje civilní nebo vojenské školní střelivo nebo munici určené pro výcvik nebo školení.“.
Dosavadní bod 17 se označuje jako bod 19.
134.
V příloze části druhé se doplňuje bod 20, který zní:
„20.
Cvičný náboj – náboj určený k akustické a světelné imitaci ostré střelby.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Trestnost nedovoleného ozbrojování zaniká u osoby, která bez povolení přechovává zbraň kategorie A, B anebo C nebo hlavní část zbraně této kategorie, předá-li je ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dobrovolně do úschovy kterémukoli útvaru policie; ten o převzetí vydá potvrzení. Ten, kdo odevzdal zbraň kategorie A, B anebo C nebo jejich hlavní část, může ve lhůtě 2 měsíců ode dne jejího odevzdání do úschovy požádat o vydání příslušných dokladů opravňujících jej k jejich držení. Nepožádá-li o vydání uvedených dokladů, nebo nebudou-li mu vydány, použije se § 64 zákona č. 119/2002 Sb. obdobně.
2.
Držitel zbrojního průkazu, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně uznán vinným úmyslným trestným činem a bylo upuštěno od potrestání nebo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem nebo upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému nebo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému anebo nebyl uložen trest poté, co bylo trestní stíhání zastaveno podle zvláštního právního předpisu11d) nebo nebylo uloženo trestní opatření poté, co bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého podle zvláštního právního předpisu11e), je považován za bezúhonného.
3.
Každý, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechovává signální zbraň, k jejímuž držení nebo nošení nebylo podle dosavadních právních předpisů nutné mít zbrojní průkaz nebo zbrojní licenci a povolení, je povinen požádat o vydání příslušného zbrojního průkazu nebo licence a povolení podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nepožádá-li o vydání uvedených dokladů, nebo nebudou-li mu vydány, použije se § 64 zákona č. 119/2002 Sb. obdobně.
4.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, je držitel zbrojního průkazu považován za spolehlivého.
5.
Každý, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechovává střelivo s průbojnou střelou, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB – tvrdost podle Brinella, nebo střelou, která je laborována do střeliva, které svou konstrukcí nebo energií střely vykazuje průbojný účinek, je oprávněn jej držet a je povinen s ním ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládat jako se zakázaným střelivem.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r. |
Zákon č. 482/2008 Sb. | Zákon č. 482/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 31. 12. 2008, částka 154/2008
* ČÁST PRVNÍ - Čl. I
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 31. 12. 2008
482
ZÁKON
ze dne 12. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
Změna zákona o daních z příjmů
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákon č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se na konec textu písmene i) doplňují slova „; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách4m)“.
Poznámka pod čarou č. 4m zní:
„4m)
§ 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.
2.
V § 35ba odst. 1 písm. b) se číslo „38 040“ nahrazuje číslem „68 000“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách4j), který je od daně osvobozen podle § 4“.
3.
V § 38k odst. 5 písm. c) se číslo „38 040“ nahrazuje číslem „68 000“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. i), § 35ba odst. 1 písm. b) a § 38k odst. 5 písm. c) podle tohoto zákona se použije již pro zdaňovací období roku 2008.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 481/2008 Sb. | Zákon č. 481/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 154/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o metrologii
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009
481
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. I
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 229/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Úřad je v takovém případě oprávněn vybírat za odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem úplatu. Tyto činnosti a výši úplaty stanoví Ministerstvo vyhláškou.“.
2.
V § 13b úvodní části ustanovení se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo v Turecku“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o metrologii
Čl. II
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je měřidlo v souladu s požadavkem stanoveným opatřením obecné povahy.“.
2.
V § 9 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je měřidlo v souladu s požadavkem stanoveným opatřením obecné povahy.“.
3.
V § 14 odst. 1 se za slova „u uživatelů měřidel,“ vkládají slova „provádí výzkum a vývoj v oblasti elektronické komunikace a podílí se na mezinárodní spolupráci v této oblasti, posuzuje shodu a provádí zkoušení výrobků v rozsahu udělených autorizací či akreditace podle právního předpisu upravujícího oblast technických požadavků na výrobky2b) a posuzuje technickou způsobilost měřicích zařízení a technických zařízení pro využití v elektronických komunikacích, vydává opatření obecné povahy2c) podle § 24c a 24d,“.
Poznámky pod čarou č. 2b a 2c znějí:
„2b)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2c)
Část šestá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a „Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ se označuje jako poznámka pod čarou č. 2d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a dosavadní poznámka pod čarou č. 2c se označuje jako poznámka pod čarou č. 2e, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
4.
Za § 24b se vkládají nové § 24c a 24d, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 znějí:
„Opatření obecné povahy
§ 24c
Opatření obecné povahy stanoví metrologické a technické požadavky na stanovené měřidlo. Opatření obecné povahy též stanoví metody zkoušení při schvalování typu a při ověřování stanoveného měřidla.
§ 24d
(1)
Dotčenými orgány k projednání návrhu opatření obecné povahy jsou orgány státní správy v oblasti metrologie6).
(2)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho uveřejnění, nestanoví-li v něm Český metrologický institut počátek účinnosti pozdější. Dnem uveřejnění je den, který je uveden v záhlaví opatření obecné povahy.
6)
§ 2 zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. III
Přechodné ustanovení
Schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 480/2008 Sb. | Zákon č. 480/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 154/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST TŘETÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009
480
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky
Čl. I
Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, se mění takto:
1.
V části třetí čl. VI se v bodu 1 slovo „zastupitelstvem“ nahrazuje slovem „radou“.
2.
V části šesté čl. X se bod 17 zrušuje.
3.
V části šesté čl. X se v bodu 24 slova „V příloze k zákonu „Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání“, osmý řádek tabulky zní:“ nahrazují slovy „V příloze k zákonu sedmá položka za 7 bodů zní:“.
4.
V části šesté čl. X se v bodu 25 slova „V příloze k zákonu „Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání“, dvacátý pátý řádek tabulky zní:“ nahrazují slovy „V příloze k zákonu první položka za 3 body zní:“.
5.
V části dvacáté třetí čl. XXXI se body 13 a 14 zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. II
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
§ 79a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13a zní:
㤠79a
Měření rychlosti vozidel
(1)
Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.
(2)
Obecní policie může měřit rychlost výhradně v úseku určeném policií13a), jehož počátek je ve směru silničního provozu označen přenosnou dopravní značkou s vyobrazením kamery snímající rychlost a nápisem „MĚŘENÍ RYCHLOSTI“. Konec tohoto úseku je označen přenosnou dopravní značkou s tímto vyobrazením šikmo přeškrtnutým a nápisem „KONEC MĚŘENÍ RYCHLOSTI“.
13a)
§ 1 odst. 3 a § 2 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
§ 86 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 123b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 35g zní:
„(6)
Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidiče ověřený výstup z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního právního předpisu35g).
35g)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
ČÁST TŘETÍ
Změna trestního řádu
Čl. III
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 161 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Nestanoví-li zákon jinak, vyšetřování konají útvary Policie České republiky.
(3)
Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Bezpečnostní informační služby a příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.“.
2.
V § 161 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, příslušníky Bezpečnostní informační služby nebo příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace; ustanovení § 23 tím není dotčeno.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 479/2008 Sb. | Zákon č. 479/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2009, částka 154/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017
479
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. I
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a odst. 3 větě první se za slova „zabezpečení je“ vkládá slovo „ústřední“ a za větu první se vkládá věta „Vedoucího organizační jednotky České správy sociálního zabezpečení pro posuzování zdravotního stavu jmenuje a odvolává ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení se souhlasem ministra práce a sociálních věcí.“.
2.
V § 3a odst. 3 větě třetí se slovo „ředitel“ nahrazuje slovy „ústřední ředitel“.
3.
V § 4 odst. 2 se slova „a odvolacího řízení správního“ zrušují.
4.
V § 4 odst. 2 se slova „úřadu práce podle zvláštních právních předpisů46)“ nahrazují slovy „okresní správy sociálního zabezpečení“ a poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje.
5.
V § 5 písm. ch) se slova „plně nebo částečně“ zrušují.
6.
V § 5 se na konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv.“.
7.
V § 5 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8 odst. 9).“.
8.
V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na území města Brna vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Městská správa sociálního zabezpečení Brno.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9b až 9d zní:
㤠8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
(1)
Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a mimořádných výhod podle jiných právních předpisů9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzují
a)
plnou invaliditu a částečnou invaliditu,
b)
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdělečnou činnost,
c)
zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
d)
zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu příjem vlastní prací,
e)
zda jde o fyzickou osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely poskytnutí mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvku na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,
f)
zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o fyzickou osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou, dlouhodobě zdravotně postiženou nebo o dítě dlouhodobě nemocné,
g)
stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
(2)
Okresní správa sociálního zabezpečení provede zjišťovací lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.
(3)
Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou prohlídku
a)
v termínu určeném při předchozím posouzení okresní správou sociálního zabezpečení na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán,
b)
zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky,
c)
z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti provedla okresní správa sociálního zabezpečení zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat příslušný orgán o výsledku posouzení,
d)
z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání plné invalidity pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení,
e)
z podnětu úřadu práce, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat úřad práce o výsledku posouzení, nebo
f)
z podnětu fyzické osoby, která byla uznána plně invalidní nebo částečně invalidní, avšak její žádost o přiznání plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti.
(4)
Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař.
(5)
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1 se řídí
a)
místem trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; nemá-li fyzická osoba takový pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost místem, kde se na území České republiky obvykle zdržuje, nebo
b)
sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“), je-li fyzická osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby.
(6)
Na žádost fyzické osoby, jejíž zdravotní stav má být posouzen, nebo s jejím souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavce 5 požádat o posouzení této osoby okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je tato osoba zaměstnána nebo se v něm dlouhodobě zdržuje, popřípadě je v ústavní péči zdravotnického zařízení nebo jsou jí poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo je jí poskytováno vzdělávání pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením9c), anebo okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je zdravotnické zařízení, ve kterém je posuzované osobě poskytována zdravotní péče, pokud zdravotní stav posuzované osoby vyžaduje vzhledem k charakteru nemoci posouzení tímto zdravotnickým zařízením.
(7)
Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.
(8)
Při posuzování podle odstavce 1 vychází okresní správa sociálního zabezpečení zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy9d). Při posuzování podle odstavce 1 lze vycházet také z podkladů vypracovaných lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení.
9b)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
§ 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9d)
Například § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.“.
10.
V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
invaliditu a změnu stupně invalidity,“.
12.
V § 8 odst. 1 písm. b) se slovo „soustavnou“ zrušuje.
13.
V § 8 odst. 3 písm. d) se slova „plné invalidity“ nahrazují slovy „invalidity třetího stupně“.
14.
V § 8 odst. 3 písm. f) se slova „plně invalidní nebo částečně“ a slova „plného invalidního důchodu nebo částečného“ zrušují.
16.
V § 8 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9)
Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Česká správa sociálního zabezpečení posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly České správy sociálního zabezpečení podle věty první může plnit pouze lékař. Z posuzování podle věty první je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení.
(10)
Okresní správa sociálního zabezpečení předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a); náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.“.
17.
V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „provádí“ vkládají slova „, řídí a kontroluje“.
18.
V § 9 odst. 6 se slova „plnou nebo částečnou“, slova „plně nebo částečně“ a slova „plném nebo částečném“ zrušují.
19.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení při posuzování podle § 4 odst. 2 a § 8
a)
provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu vyžádaného zdravotního výkonu,
b)
zpracovat lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu fyzické osoby.“.
20.
V § 16 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které včetně poznámek pod čarou č. 50f a 50g znějí:
„(2)
Zdravotnická zařízení jsou povinna bezplatně lékaři, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení podle § 4 odst. 2 nebo § 8, na jeho žádost
a)
sdělit informace potřebné pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby,
b)
umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby.
(3)
Zdravotnické zařízení plní povinnosti podle odstavce 1 ve lhůtě určené orgánem sociálního zabezpečení a povinnosti podle odstavce 2 ve lhůtě určené lékařem uvedeným v odstavci 2, a není-li tato lhůta určena, do 15 dnů ode dne, kdy obdrželo žádost.
(4)
Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami50f) a jinými právními předpisy50g). Úhradu poskytne orgán sociálního zabezpečení, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením; to platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2.
50f)
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
50g)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.
21.
V § 16 odst. 5 se slova „plné invaliditě nebo částečné“ zrušují.
22.
§ 16a zní:
㤠16a
(1)
Na postup při vydání posudku podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 až 8 se použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 2 až 4, § 134, § 156 odst. 2 a § 158 odst. 2 správního řádu; obdobně přitom platí ustanovení § 17 a 38 správního řádu.
(2)
Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
(3)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, pouze ty části posudku, které neobsahují údaje o zdravotním stavu posuzované fyzické osoby.
(4)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby
a)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly příslušného orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 1, lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení,
b)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu v určeném zdravotnickém zařízení nebo jinému odbornému vyšetření,
c)
předložila zdravotnickému zařízení uvedenému ve výzvě lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo
d)
sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku;
posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.
(5)
Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d), sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.“.
23.
V § 16a odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a vkládají se slova „lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 9 činí 60 dnů.“.
24.
V § 16a se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ustanovení § 8 odst. 10 platí obdobně pro posudkovou komisi.“.
25.
V § 54 odst. 3 se slova „§ 16 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 až 3“.
26.
V § 86 odst. 1 větě první se slova „o dávkách“ nahrazují slovy „ve věcech“.
27.
V § 86 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě nesouhlasu s postupem uvedeným ve větě první lze podat do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu sociálního zabezpečení, který oznámení zaslal, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle věty první.“.
28.
V § 86 odst. 4 se slova „České správy“ nahrazují slovem „orgánu“ a slova „Česká správa“ se nahrazují slovem „orgán“.
29.
V § 86 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění musí obsahovat poučení o možnosti podat námitky, lhůtu, ve které je možné námitky podat, od kterého dne se lhůta počítá, kdo o námitkách rozhoduje a u kterého orgánu se námitky podávají; v poučení se dále uvádí, kdy námitky nemají odkladný účinek.“.
30.
§ 88 včetně nadpisu zní:
㤠88
Námitky
(1)
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
(2)
Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání námitek o předložení podkladů pro výpočet důchodu nebo pro vyčíslení přeplatku, který je povinen uhradit, počíná běžet nová lhůta k podání námitek ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny.
(3)
Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu.
(4)
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených podle § 71 správního řádu; tyto lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu (§ 8 odst. 9), prodlužují se lhůty podle věty první o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami.
(5)
Námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutím vydaným podle § 118a až 118c.
(6)
Námitky nelze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách.
(7)
Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni; nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
(8)
Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
(9)
Námitky lze podat též u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení, pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního zabezpečení; účinky podání námitek jsou zachovány, byly-li podány okresní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle odstavce 1. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení.“.
31.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který včetně nadpisu zní:
㤠88a
Právní moc a opravné prostředky
(1)
Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění je v právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat námitky.
(2)
Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách nabývá právní moci dnem oznámení.
(3)
Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, které není v právní moci, je předběžně vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, které mají odkladný účinek.
(4)
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění včetně rozhodnutí o námitkách se odvolání nepřipouští.“.
32.
V § 89 se odstavce 1 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
33.
V § 89 odst. 1 se slova „České správy“ nahrazují slovem „orgánu“.
34.
V § 90 odst. 1 písm. b) se slova „věty první“ zrušují a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“.
35.
V § 106 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Řízení o žádosti o odstranění tvrdosti nelze zahájit, popřípadě v něm pokračovat, po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní.“.
36.
V § 107a odst. 1 se slova „o dobu, po kterou zdravotnická zařízení plní povinnosti podle § 16 odst. 1 věty první ve lhůtě stanovené orgánem sociálního zabezpečení,“ zrušují.
37.
§ 111 se zrušuje.
38.
V § 112 se slova „§ 88 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 88 odst. 9“.
39.
V § 115a odst. 2 větě první se slova „nebo plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“ a slova „starobního nebo plného invalidního“ se nahrazují slovem „tohoto“.
40.
V § 115a odst. 2 větě druhé se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
41.
V § 127 odst. 2 se slova „věty první“ zrušují.
42.
Za § 127 se vkládá nový § 127a, který zní:
㤠127a
Z důvodu zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro zpravodajské služby České republiky a jejich příslušníky zvláštní postupy pro provádění sociálního zabezpečení těchto příslušníků, včetně poskytování dávek těmto příslušníkům.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí posoudí zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely odvolacího řízení správního v případech, kdy napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku úřadu práce přede dnem 1. července 2009.
2.
Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou prohlídku v termínu určeném při posouzení přede dnem 1. července 2009 úřadem práce nebo z podnětu orgánu, na základě jehož žádosti provedl úřad práce přede dnem 1. července 2009 zjišťovací lékařskou prohlídku.
3.
Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010, nelze podat námitky.
4.
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva obrany ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010, lze podat odvolání podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009; řízení o tomto odvolání se provede podle těchto předpisů. Proti rozhodnutí uvedenému ve větě první nelze podat námitky.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. III
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 3 se slova „nebo bydlištěm fyzické osoby, jejíž zdravotní stav úřad práce posuzuje,“ zrušují.
2.
V § 8 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě o tom, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže se nepodrobila vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna,“.
3.
V § 8 odst. 1 se písmeno n) zrušuje.
Dosavadní písmena o), p) a r) se označují jako písmena n), o) a p).
4.
§ 9 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 14a zní:
㤠9
(1)
Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce do 15 dnů ode dne, kdy obdržela žádost, provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby (§ 21).
(2)
Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami14) a jinými právními předpisy14a). Úhradu poskytne příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením.
14)
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
§ 9a a 9b se zrušují.
6.
V § 67 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 41a zní:
„(6)
Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje jiný právní předpis41a).
41a)
§ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.“.
7.
V § 78 odst. 2 se za slova „nejvýše však“ vkládá částka „8 000 Kč“.
8.
V § 78 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.
9.
V § 78 odst. 4 písm. b) se slova „délky sjednané pracovní doby“ nahrazují slovy „data vzniku a skončení pracovního poměru“.
10.
V § 78 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
11.
V § 78 odst. 6 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
12.
V § 78 odst. 6 písmeno b) zní:
„b)
za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.“.
13.
V § 78 odst. 7 písm. c) se za slova „odstavce 5“ vkládají slova „nebo 6“.
14.
V § 98 písm. p) se za slova „Evropské unie“ vkládá čárka a za slova „povolení k zaměstnání“ se vkládají slova „nebo zelené karty“.
15.
V § 104 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f).
16.
V § 113 odst. 5 se slova „a d)“ nahrazují slovy „a e)“.
17.
V § 116 odst. 2 se ve větě třetí slovo „se“ zrušuje.
18.
V § 140 odstavec 3 zní:
„(3)
Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9 odst. 1 nebo je neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Posouzení zdravotního stavu zahájená podle § 8 odst. 1 písm. m) a n) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení podle dosavadních právních předpisů. Lhůta pro vydání posudku se v těchto případech prodlužuje o 30 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Úřady práce předají bezúplatně do 30. června 2009 okresním správám sociálního zabezpečení příslušným podle místní příslušnosti úřadů práce posudkové spisy, které vedly do 30. června 2009.
3.
Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v úřadech práce, kteří ke dni 30. června 2009 plnili úkoly při posuzování zdravotního stavu a výkonu činností s tím souvisejících, přechází dnem 1. července 2009 na Českou správu sociálního zabezpečení.
4.
Úřady práce dohodnou se zaměstnanci uvedenými v bodě 3 přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Českou správu sociálního zabezpečení. Takto provedená delimitace je závazná. Nedojde-li k dohodě podle věty první nejpozději do 31. března 2009, stanoví počty a pravidla delimitace vztahující se k dotčeným zaměstnancům České republiky v úřadech práce Ministerstvo práce a sociálních věcí.
5.
Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2008 se řídí právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. VI
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 142 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 142 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:
„(4)
Není-li v této části zákona stanoveno jinak, řídí se organizace a řízení o výsluhových náležitostech a jejich výplata ustanoveními zvláštních právních předpisů o organizaci a řízení ve věcech důchodového pojištění a výplatě dávek důchodového pojištění41).
41)
Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o sociálních službách
Čl. VII
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 písmeno d) zní:
„d)
okresní správy sociálního zabezpečení.“.
2.
V § 21 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu okresní správou sociálního zabezpečení vyzváni, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí,“.
3.
V § 25 odst. 2 se slova „příslušnému úřadu práce8)“ nahrazují slovy „příslušné okresní správě sociálního zabezpečení8)“.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
§ 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 25 odst. 3 a 5 a § 26 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „okresní správa sociálního zabezpečení“.
5.
V § 25 odst. 4 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „Okresní správa sociálního zabezpečení“.
6.
V § 28 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; ustanovení § 26 platí obdobně“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. VIII
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 18a odstavec 2 zní:
„(2)
Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je obec povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Osoba vykonávající veřejnou službu odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně. Ministerstvo práce a sociálních věcí může poskytnout obci dotaci ke krytí sjednaného pojistného.“.
2.
V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „plně invalidní, ale nemají nárok na plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní ve třetím stupni, ale nemají nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
3.
V § 24 odst. 1 písm. f) se za slovo „vykonávala“ doplňují slova „dobrovolnickou službu21) nebo“.
4.
V § 24 odst. 1 písm. g) se za slovo „vykonává“ doplňují slova „dobrovolnickou službu21) nebo“.
5.
V § 24 odst. 1 písm. h) se slova „uznána plně invalidní, ale nemá nárok na plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní ve třetím stupni, ale nemá nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
6.
V § 43 odstavec 5 zní:
„(5)
Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty
a)
příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto ve formě poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku,
b)
mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto ve formě poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,
c)
mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určí plátce dávky jako způsob výplaty přímou úhradou výdaje nebo nákladu, který je důvodem přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo prostřednictvím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty může u mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky hotovostním způsobem.“.
7.
V § 49 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení plné invalidity nebo posouzení, zda si nemůže zvýšit příjem vlastní prací vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, lékařem plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu okresní správou sociálního zabezpečení vyzváni, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí29).“.
8.
V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „plné invalidity“ nahrazují slovy „invalidity třetího stupně“.
9.
V § 49 odst. 5 se slova „pomoci v hmotné nouzi“ zrušují.
10.
V § 55 odst. 4 písm. d) se za slova „okamžité pomoci,“ vkládají slova „nebo je jim příspěvek na živobytí poskytován prostřednictvím elektronického platebního prostředku,“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. X
V § 65 odst. 1 větě první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., se slova „Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se nevyplácejí“ nahrazují slovy „Invalidní důchod se nevyplácí“ a slova „plné invalidity nebo částečné“ se zrušují.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XI
V § 84 odst. 2 písm. c), § 124 odst. 2 a § 153 odst. 1 písm. d) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl. XII
Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto:
1.
V čl. I se bod 77 zrušuje.
2.
V čl. II bodu 14 se číslo „2010“ nahrazuje číslem „2009“ a číslo „2009“ se nahrazuje číslem „2008“.
3.
V čl. IV se body 4 až 6, 8 až 11, 18 a 19 zrušují.
4.
V čl. IX se bod 3 zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Čl. XIII
V části desáté, čl. XV zákona č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se slova „a 12“ nahrazují slovy „, 12 a 17“.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 17, čl. IV bodů 2 až 4, čl. XII bodu 2 a čl. XIII, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení,
b)
čl. III bodů 7 až 17, čl. IV bodu 5 a čl. VIII bodů 1, 3 a 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009,
c)
čl. I bodů 3, 5, 7, 10, 12 až 14, 16, 18, 21, 23, 24, 26 až 34 a 37 až 41, čl. II bodů 3 a 4, čl. VI, čl. VIII bodů 2, 5, 6, 8 a 10, čl. X a čl. XI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 477/2008 Sb. | Zákon č. 477/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2009, částka 153/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o krajích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2009
477
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. I
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 a v § 5 odst. 1 se za slovo „celek“ vkládají slova „a svazek obcí“.
2.
V § 3 odst. 1 se za slovo „celku“ vkládají slova „a svazku obcí“.
3.
V § 3 odst. 2 a v § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo svazku obcí“.
4.
V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „vlastních dluhopisů“ nahrazují slovy „komunálních dluhopisů územního samosprávného celku“.
5.
V nadpisu § 5 se na konci doplňují slova „a svazků obcí“.
6.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.“.
7.
V § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a v § 10 odst. 1 se na konci úvodních částí ustanovení doplňuje slovo „zejména“.
8.
V § 7 odst. 1 písm. b) a v § 8 odst. 1 písm. b) se slovo „hospodářské“ zrušuje.
9.
V nadpisu § 11 se na konci doplňují slova „územního samosprávného celku“.
10.
V § 11 odstavec 3 zní:
„(3)
Návrh rozpočtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván.“.
11.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti
Návrh rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
12.
V § 12 odst. 1 se za slovo „Rozpočet“ vkládají slova „územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí“.
13.
V § 12 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
14.
V § 13 odst. 1 se slovo „jeho“ zrušuje a za slovo „hospodaření“ se vkládají slova „územního samosprávného celku nebo svazku obcí“.
15.
§ 15 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a zní:
㤠15
Hospodaření podle rozpočtu a kontrola
(1)
Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok.
(2)
Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.
10a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“.
16.
V § 17 odst. 2 se za slovo „skladby“ vkládají slova „, údaje o hospodaření s majetkem“, slova „celku a“ se nahrazují slovy „celku nebo“ a slova „a hospodaření s jejich majetkem“ se zrušují.
17.
V § 17 odstavec 6 zní:
„(6)
Návrh závěrečného účtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván.“.
18.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
㤠17a
Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti
Návrh závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
19.
V § 20 odst. 1 se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo svazku obcí“.
20.
§ 22 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13 a 14 zní:
㤠22
Porušení rozpočtové kázně
(1)
Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu
a)
územního samosprávného celku,
b)
městské části hlavního města Prahy,
c)
Regionální rady regionu soudržnosti, nebo
d)
svazku obcí.
(2)
Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.
(3)
Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.
(4)
Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.
(5)
Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků.
(6)
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.
(7)
O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti
a)
u obce obecní úřad,
b)
u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,
c)
u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,
d)
u kraje krajský úřad.
(8)
Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona14). Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(9)
O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje
a)
u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,
b)
u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.
(10)
Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí.
(11)
Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(12)
Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň.
(13)
Při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení.
13)
§ 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.“.
21.
Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisů znějí:
㤠22a
Správní delikty
(1)
Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled,
b)
v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,
c)
neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2,
d)
zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,
e)
v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,
f)
v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo
g)
v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.
(2)
Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
a)
§ 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
b)
§ 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c)
§ 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.
(3)
Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
a)
§ 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
b)
§ 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c)
§ 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu.
(4)
Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
a)
§ 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,
b)
§ 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c)
§ 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.
(5)
Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 22b
Společná ustanovení
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.
(5)
Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.
(6)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.“.
22.
V § 23 odst. 1 písm. g) se slova „veřejné neziskové organizace“ nahrazují slovy „veřejná ústavní zdravotnická zařízení podle zvláštního zákona16c)“.
Poznámka pod čarou č. 16c zní:
„16c)
Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 25 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky.
(5)
Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9.
24.
V § 25 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.“.
25.
V § 25 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
26.
V § 26 písm. d) se slovo „jednotku“ nahrazuje slovem „složku“.
27.
V § 27 odst. 2 písm. e) se slova „do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití“ nahrazují slovy „k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“)“.
28.
V § 27 odst. 2 písm. f) se slova „takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného jeho vlastní činností, spravovala pro“ se nahrazují slovy „práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit“.
29.
V § 27 odst. 2 písm. g) se slova „hlavních účelů“ nahrazují slovy „hlavního účelu“.
30.
V § 27 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3)
Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.
(4)
Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.
(5)
Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to
a)
bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
b)
darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
c)
děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
d)
jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
(6)
Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.“.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.
31.
V § 27 odst. 8 větě první se slovo „přecházejí“ nahrazuje slovy „přechází její majetek,“.
32.
V § 27 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větami „Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.“.
33.
V § 27 odst. 9 se slova „Skutečnosti podle odstavce 3 s údaji podle odstavce 2“ nahrazují slovy „Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 8“.
34.
V § 28 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7)
Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že
a)
použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
b)
převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
c)
použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
d)
použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo
e)
překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.
(8)
Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.
(9)
Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 10 a 11.
35.
V § 28 odst. 11 se za slovo „rozpočtu“ vkládají slova „, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti“.
36.
V § 30 odstavec 1 zní:
„(1)
Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3.“.
37.
V § 30 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
38.
V § 30 odst. 2 písm. b) se slovo „rozdílů“ nahrazuje slovy „dočasného nesouladu“.
39.
V § 31 odst. 1 písm. d) se slova „hmotného investičního“ nahrazují slovy „svěřeného dlouhodobého hmotného“.
40.
V § 31 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
41.
V § 31 odst. 2 písm. a) se slova „popř. investičních příspěvků,“ zrušují.
42.
V § 31 odst. 2 písm. d) se slovo „nemovitého“ a slova „ve vlastnictví zřizovatele“ zrušují.
43.
V § 32 odst. 1 se slovo „hospodářského“ zrušuje, za slovo „výsledku“ se vkládá slovo „hospodaření“ a slova „limitu prostředků na platy“ se nahrazují slovem „stanoveného“.
44.
V § 32 odstavec 2 zní:
„(2)
Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem.“.
45.
§ 33a se včetně nadpisu zrušuje.
46.
V § 34 odst. 1 se za slovo „předchozím“ vkládá slovo „písemném“.
47.
V § 34 odstavec 2 zní:
„(2)
Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky.“.
48.
V § 35 se za slovo „předchozím“ vkládá slovo „písemném“.
49.
§ 36 včetně nadpisu zní:
㤠36
Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.“.
50.
Na konci textu § 37 se doplňují slova „a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6.“.
51.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:
㤠37a
Zřizování a zakládání právnických osob
Příspěvková organizace nesmí
a)
zřizovat nebo zakládat právnické osoby,
b)
mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.“.
52.
V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
53.
V § 39 odst. 4 se slova „vhodným způsobem zveřejnit v obcích, které jsou jeho členy“ nahrazují slovy „zveřejnit vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
54.
V § 39 odst. 6 se slova „musí být vhodným způsobem zveřejněn v obcích, které jsou jeho členy“ nahrazují slovy „včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, musí být zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
55.
Nadpis § 39a zní: „Druhy organizací svazku obcí“.
56.
V § 39a odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „a školské právnické osoby“.
57.
V § 39a odst. 4 se číslo „37“ nahrazuje číslem „37a“.
58.
Za § 39a se vkládá nový § 39b, který včetně nadpisu zní:
㤠39b
Předchozí souhlas
(1)
Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, anebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný.
(2)
Do doby, než právní úkon nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv.
(3)
Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí předchozí souhlas k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen zabezpečit předem oznámení o této skutečnosti v Ústředním věstníku České republiky.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona není ustanoveními tohoto zákona dotčen s výjimkou majetku převedeného na ni bezúplatně zřizovatelem. S tímto majetkem příspěvková organizace naloží podle § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Zřizovatel přizpůsobí zřizovací listinu zákonu č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 7 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
3.
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod, penále a pokuta se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Řízení o uložení odvodu a penále nebo pokuty za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o obcích
Čl. IV
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006, zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 47 odstavec 1 zní:
„(1)
Obce se mohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů pouze, jsou-li členy občanského sdružení i jiné osoby než obce.“.
2.
V § 109 odst. 3 se na konci bodu 2 středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který včetně poznámky pod čarou č. 34b zní:
„3.
rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem34b);
34b)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 34b se označuje jako poznámka pod čarou č. 34c, a to včetně odkazů na ni.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o krajích
Čl. V
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:
1.
Na konci § 66 se doplňuje věta „Krajský úřad rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem23a).“.
Poznámka pod čarou č. 23a zní:
„23a)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.“.
2.
V § 94 odst. 1 se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak25a)“.
Poznámka pod čarou č. 25a zní:
„25a)
Například § 22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. VI
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 20 odst. 4 větě první se slovo „nemůže“ nahrazuje slovem „může“ a na konci textu věty se doplňují slova „pouze, jsou-li členy občanského sdružení i jiné osoby než obce nebo kraje“.
2.
V § 81 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem21).“.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.“.
3.
V § 81 odst. 3 písm. a) se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 475/2008 Sb. | Zákon č. 475/2008 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2009
Vyhlášeno 31. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 152/2008
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2009 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 114 001 697 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 166 181 282 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 52 179 585 000 K
* § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2008, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 nebo vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová
* § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
* § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009. č. 1 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 2 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 3 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 4 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 5 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 6 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 7 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 8 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 9 k zákonu č. 475/2008 Sb. č. 10 k zákonu č. 475/2008 Sb.
Aktuální znění od 27. 11. 2009 (423/2009 Sb.)
475
ZÁKON
ze dne 10. prosince 2008
o státním rozpočtu České republiky na rok 2009
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2009 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 114 001 697 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 166 181 282 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 52 179 585 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami:
a)
zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 37 680 190 000 Kč,
b)
zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 15 823 034 000 Kč,
c)
změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 1 323 639 000 Kč.
(2)
Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(5)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 96 306 595 000 Kč a odvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 35 200 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(7)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 178 928 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(8)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 8 979 617 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(9)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 706 535 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(10)
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(11)
Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 150 000 000 000 Kč.
§ 2
(1)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2008, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 nebo vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2008, byly těmito kraji a obcemiobcemi použity v roce 2009 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 2002 až 2008.
(2)
Ministr financí se zmocňuje zvýšit ukazatele „Výdaje celkem“, „Transfery na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“ a „Transfery na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření“, rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv, o prostředky, které nebyly v roce 2008 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto zvýšení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu, mění se saldo státního rozpočtu a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c).
(3)
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2008 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Zvýšení stavu státních dluhopisů“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c).
§ 3
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 4
Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 475/2008 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel | v tis. Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem | 1 114 001 697
Výdaje státního rozpočtu celkem | 1 166 181 282
z toho: finanční vztahy k rozpočtům |
\\- krajů | 1 178 928
\\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích | 8 979 617
\\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy | 706 535
Schodek| \\- 52 179 585
Financování: |
Zvýšení stavu státních dluhopisů | 37 680 190
Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů | 15 823 034
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv | -1 323 639
Příloha č. 2
k zákonu č. 475/2008 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| v tisících Kč
---|---
Číslo kapitoly | Kapitola | daňové příjmy *) | pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti | z toho povinné pojistné na důchodové pojištění | nedaňové příjmy,
kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | z toho z rozpočtu Evropské unie **)
301 | Kancelář prezidenta republiky | | | | 60 |
302 | Poslanecká sněmovna Parlamentu | | | | 23 100 |
303 | Senát Parlamentu | | | | 4 000 |
304 | Úřad vlády České republiky | | | | 67 000 |
305 | Bezpečnostní informační služba | | | | 123 000 |
306 | Ministerstvo zahraničních věcí | 600 000 | | | 50 000 |
307 | Ministerstvo obrany | 14 095 | 2 587 555 | 2 300 048 | 196 249 |
308 | Národní bezpečnostní úřad | | | | 300 |
309 | Kancelář Veřejného ochránce práv | | | | 0 |
312 | Ministerstvo financí | 1 472 230 | 623 065 | 553 836 | 2 384 880 | 51 429
313 | Ministerstvo práce a sociálních věcí | 806 000 | 385 732 927 | 342 873 713 | 7 434 248 | 6 289 748
314 | Ministerstvo vnitra | 15 500| 6 998 190 | 6 220 613 | 3 963 718 | 2 962 120
315 | Ministerstvo životního prostředí | 900 | | | 93 55 293 | 9 161 576
317 | Ministerstvo pro místní rozvoj | 1 000 | | | 9 516 667 | 9 502 067
321 | Grantová agentura České republiky | | | | 0 |
322 | Ministerstvo průmyslu a obchodu | 27 000 | | | 6 715 104 | 6 398 104
327 | Ministerstvo dopravy | 80 000 | | | 29 814 519 | 29 790 645
328 | Český telekomunikační úřad | 50 000 | | | 1 105 000 |
329 | Ministerstvo zemědělství | 6 200 | | | 21 659 518 | 20 668 348
333 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 400 | | | 10 464 479 | 10 436 311
334 | Ministerstvo kultury | 10 | | | 1 059 600 | 520 000
335 | Ministerstvo zdravotnictví | | | | 531 000 | 500 000
336 | Ministerstvo spravedlnosti | | 740 211 | 657 965 | 1 752 293 | 9 671
343 | Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů | | | | 0 |
344 | Úřad průmyslového vlastnictví | 85 000 | | | 60 927 | 927
345 | Český statistický úřad | | | | 29 721 | 15 649
346 | Český úřad zeměměřický a katastrální | 52 700 | | | 200 000 |
348 | Český báňský úřad | | | | 2 400 |
349 | Energetický regulační úřad | 2 300 | | | 0 |
353 | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 5 000 | | | 700 |
355 | Ústav pro studium totalitních režimů | | | | 0 |
358 | Ústavní soudÚstavní soud | | | | 0 |
361 | Akademie věd České republiky | | | | 5 283 |
372 | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání | 3 500 | | | 6 700 |
374 | Správa státních hmotných rezerv | | | | 787 000 |
375 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 300 | | | 1 000 |
381 | Nejvyšší kontrolní úřad | | | | 564 |
396 | Státní dluh | | | | 6 675 770 |
397 | Operace státních finančních aktiv | 1 350 000 | | | 3 499 500 |
398 | Všeobecná pokladní správa | 590 944 731 | | | 4 313 290 |
| CELKEM| 595 516 866| 396 681 948| 352 606 175| 121 802 883| 96 306 595
PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)| 1 114 001 697
*)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
**)
zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu
Příloha č. 3
k zákonu č. 475/2008 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v tisících Kč
Číslo kapitoly | Kapitola| Výdaje celkem
---|---|---
301| Kancelář prezidenta republiky| 434 628
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 1 206 903
303| Senát Parlamentu| 589 868
304| Úřad vlády České republiky| 1 239 736
305| Bezpečnostní informační služba| 1 270 363
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 7 352 773
307| Ministerstvo obrany| 55 983 878
308| Národní bezpečnostní úřad| 287 213
309| Kancelář Veřejného ochránce práv| 97 556
312| Ministerstvo financí| 18 477 363
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 469 988 328
314| Ministerstvo vnitra| 61 802 385
315| Ministerstvo životního prostředí| 13 839 167
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 13 330 206
321| Grantová agentura České republiky| 1 833 145
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 18 008 379
327| Ministerstvo dopravy| 51 216 032
328| Český telekomunikační úřad| 599 442
329| Ministerstvo zemědělství| 40 022 449
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 134 661 633
334| Ministerstvo kultury| 8 411 947
335| Ministerstvo zdravotnictví| 8 304 157
336| Ministerstvo spravedlnosti| 21 687 449
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 101 296
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 180 956
345| Český statistický úřad| 1 057 640
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 3 191 679
348| Český báňský úřad| 180 368
349| Energetický regulační úřad| 121 625
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 143 619
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 176 439
358| Ústavní soudÚstavní soud| 161 715
361| Akademie věd České republiky| 5 887 180
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 64 006
374| Správa státních hmotných rezerv| 3 345 384
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 408 808
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 644 665
396| Státní dluh| 71 034 065
397| Operace státních finančních aktiv| 3 525 861
398| Všeobecná pokladní správa| 145 301 976
| CELKEM| 1 166 181 282
Příloha č. 4
k zákonu č. 475/2008 Sb.
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 60
Výdaje celkem| 434 628
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky| 99 202
v tom: | náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (zákon č. 236/1995 Sb.) | 2 286
| ostatní výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky | 96 916
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 301 426
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 34 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 60 038
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 19 578
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 099
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 54 935
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 166 000
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem | 23 100
Výdaje celkem | 1 206 903
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 23 100
Specifické ukazatele - výdaje|
| Kapitálové výdaje | 38 000
Platy představitelů státní moci včetně odstupného a odchodného - poslanci a EU poslanci | 190 946
Ostatní běžné výdaje celkem | 977 957
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 372 204
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 126 448
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 3 486
Platy zaměstnanců v pracovním poměru | 174 258
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem | 38 000
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem | 4 000
Výdaje celkem | 589 868
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 4 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Senátu Parlamentu ČR | 589 868
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 188 564
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 63 772
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 989
Platy zaměstnanců v pracovním poměru | 99 454
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem | 34 000
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 67 000
Výdaje celkem| 1 239 736
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 67 000
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 67 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR| 1 239 736
v tom:| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR| 581 023
| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády| 236 696
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 412 017
| grantové řízení odboru informování o evropských záležitostech v ČR| 10 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 270 469
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 88 322
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 521
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 226 044
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 36 344
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 36 344
| v tom: | institucionální výdaje celkem 3)| 16 073
| | účelové výdaje celkem 3)| 20 271
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 0
Veřejné zakázky4)| 20 271
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Program protidrogové politiky| 100 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 61 352
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 67 890
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 123 000
Výdaje celkem| 1 270 363
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 123 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby| 1 270 363
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje Bezpečnostní informační služby| 1 270 363
Průřezové ukazatele|
| Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 8 100
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 8 100
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 0
| | účelové výdaje celkem 3)| 8 100
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 0
Veřejné zakázky4)| 8 100
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 120 700
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 650 000
Výdaje celkem| 7 352 773
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 600 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 50 000
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 50 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 7 352 773
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 435 170
| transformační spolupráce| 50 000
| humanitární pomoc| 85 000
| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí| 1 255 000
| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí| 21 399
| zahraniční vysílání rozhlasu| 68 000
| vrcholné státní návštěvy| 0
| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech| 0
| prostředky na zapojení občanů ČR do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací| 0
| provinční rekonstrukční tým - Afghánistán| 80 000
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 5 358 204
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 771 721
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)| 262 386
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 15 272
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 763 583
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 21 697
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 21 697
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 14 274
| | účelové výdaje celkem3)| 7 423
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 0
Veřejné zakázky 4)| 7 373
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 270 794
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 534
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 498 434
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 2 797 899
Výdaje celkem| 55 983 878
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 14 095
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 2 587 555
v tom:| pojistné na důchodové pojištění| 2 300 048
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 287 507
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 196 249
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů reprodukce majetku a obranného výzkumu a vývoje| 13 049 794
v tom:| výdaje na financování programů pořízení a reprodukce majetku| 12 542 588
| výdaje na výzkum a vývoj| 507 206
| ostatní výdaje na zabezpečení úkolů reprodukce majetku a obranného výzkumu a vývoje| 0
Dávky důchodového pojištění| 3 847 500
Ostatní sociální dávky| 2 549 201
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Výdaje na ostatní úkoly Ministerstva obrany| 36 537 383
v tom:| výdaje na mise, zastoupení MO v zahraničí a další mezinárodní spolupráci v obraně| 3 600 132
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 16 521
| další úkoly Ministerstva obrany| 32 920 730
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 824 076
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 3 981 181
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 231 633
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 3 212 976
Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru| 8 368 479
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 507 206
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 507 206
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 124 175
| | účelové výdaje celkem 3)| 383 031
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 80 000
Veřejné zakázky 4)| 300 031
Specifický výzkum na vysokých školách 4)| 20 000
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 30 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 8 474
Program protidrogové politiky| 4 286
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 4 290
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 12 542 588
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 300
Výdaje celkem| 287 213
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 300
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 665
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu| 286 548
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 137 576
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 46 775
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 722
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 136118
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 21 731
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 21 731
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 7 000
| | účelové výdaje celkem3)| 14 731
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 0
Veřejné zakázky4)| 14 731
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 15 100
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem | 0
Výdaje celkem | 97 556
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv | 97 556
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 45 953
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 15 624
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 810
Platy zaměstnanců v pracovním poměru | 40 479
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem | 16 040
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 4 480 175
Výdaje celkem| 18 477 363
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 1 472 230
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 623 065
v tom:| pojistné na důchodové pojištění | 553 836
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti | 69 229
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 384 880
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem | 51 429
| příjmy z prostředků finančních mechanismů | 50 911
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 2 282 540
Specifické ukazatele - výdaje|
| Daňová správa zajišťovaná finančními orgány| 8 613 778
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu| 3 026 383
Daňová správa zajišťovaná celními orgány| 4 908 266
v tom:| sociální dávky | 438 873
| výdaje na činnost celní správy | 4 469 393
Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových| 1 887 964
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 40 972
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 8 565 305
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 2 912 199
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 170 112
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 6 389 155
Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru| 2 025 848
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 90 545
Zahraniční rozvojová spolupráce| 2 500
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 830
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 2 880
v tom:| ze státního rozpočtu | 2 880
| kryté příjmem z rozpočtu EU | 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 60 506
v tom:| ze státního rozpočtu | 9 077
| kryté příjmem z rozpočtu EU | 51 429
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 55 484
v tom:| ze státního rozpočtu | 4 573
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů | 50 911
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 3 726 838
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 393 973 175
| Výdaje celkem| 469 988 328
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 806 000
| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 385 732 927
| v tom: pojistné na důchodové pojištění| 342 873 713
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 42 859 214
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 7 434 248
| v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 6 289 748
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)| 1 144 500
Specifické ukazatele - výdaje|
| Dávky důchodového pojištění| 330 485 481
| Dávky státní sociální podpory| 44 400 000
| Dávky nemocenského pojištění| 28 845 962
| Ostatní sociální dávky| 16 000
| Podpory v nezaměstnanosti| 6 972 034
| Aktivní politika zaměstnanosti celkem| 5 733 348
| Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 220 000
| Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů| 240 300
| Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením| 2 350 000
| Transfery územním rozpočtům na dávky| 25 446 243
| v tom: transfery na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách| 18 146 243
| transfery na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým| 7 300 000
| Ostatní výdaje organizací státní správy| 16 102 071
| v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 54 706
| ostatní výdaje organizací státní správy| 16 047 365
| Výdaje přímo řízených ústavů sociální péče (OSS a PO)| 381 362
| Bezpečnost a ochrana zdraví při práci| 44 550
| Neinvestiční nedávkové transfery| 7 965 136
| Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti| 785 841
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 5 464 482
| Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 1 905 153
| Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 106 945
| Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 5 347 324
| Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 77 243
| v tom: ze státního rozpočtu celkem| 77 243
| v tom: institucionální výdaje celkem 3)| 54 185
| účelové výdaje celkem 3)| 23 058
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
| Národní program výzkumu 4)| 3 721
| Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 0
| Veřejné zakázky 4)| 18 489
| Zahraniční rozvojová spolupráce| 21 117
| Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
| Program protidrogové politiky| 0
| Podpora projektu integrace příslušníků romské komunity| 0
| Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 150
| Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| v tom: ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
| Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 7 359 129
| v tom: ze státního rozpočtu| 1 069 381
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 6 289 748
| Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
| v tom: ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 0
| Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 2 747 975
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
6)
včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění 82 949 tis. Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění 735 630 tis. Kč
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 10 977 408
Výdaje celkem| 61 802 385
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 15 500
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 6 998 190
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 6 220 613
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 777 577
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 963 718
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 2 962 120
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 14 860
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 986 738
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje PoliciePolicie ČR| 34 715 676
Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR| 8 140 551
Výdaje ústředního orgánu| 4 408 565
Výdaje resortního policejního školství a Muzea PoliciePolicie ČR| 1 134 586
Výdaje archivnictví| 806 711
Výdaje Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra| 307 972
Výdaje Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra| 240 821
Výdaje na sportovní reprezentaci| 71 840
Výdaje na státní příspěvkové organizace| 888 190
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 238 437
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU| 3 219 264
v tom:| Integrovaný operační program| 2 503 397
| Operační program lidské zdroje a zaměstnanost| 715 867
Dávky důchodového pojištění| 4 121 039
Ostatní sociální dávky| 3 508 733
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 28 005 383
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 9 343 726
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 547 533
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 4 567 483
Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru| 22 809 047
v tom:| PoliciePolicie ČR| 18 824 469
| Hasičský záchranný sbor ČR| 3 984 578
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 47 942
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 47 942
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 2 760
| | účelové výdaje celkem 3)| 45 182
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 0
Veřejné zakázky 4)| 44 182
Specifický výzkum na vysokých školách4)| 0
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 33 228
Program sociální prevence a prevence kriminality| 82 691
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 373
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 3 642 395
v tom: | ze státního rozpočtu| 680 275
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 2 962 120
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 19 578
v tom:| ze státního rozpočtu| 4 718
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 14 860
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 5 916 057
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 9 356 193
Výdaje celkem| 13 839 167
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 900
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 9 355 293
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 1 151 378
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 8 010 198
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 20 000
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 173 717
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na výzkum a vývoj| 478 111
Krajinotvorné programy| 382 000
Operační program Rozvoj lidských zdrojů| 0
Podpora ochrany životního prostředí včetně programů spolufinancovaných z prostředků EU| 9 458 056
Ostatní výdaje spojené se státní politikou životního prostředí celkem| 3 521 000
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 70 754
| neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 52 000
| další ostatní výdaje spojené se státní politikou životního prostředí| 3 398 246
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 708 264
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)| 240 810
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 14 107
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 705 369
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 478 111
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 478 111
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 206 945
| | účelové výdaje celkem 3)| 271 166
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 269 666
Veřejné zakázky4)| 0
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 94 738
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 500
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 1 151 378
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 1 151 378
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 8 280 678
v tom:| ze státního rozpočtu| 270 480
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 8 010 198
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 26 000
v tom:| ze státního rozpočtu| 6 000
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 20 000
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 10 156 688
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez přijmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 9 517 667
Výdaje celkem| 13 330 206
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 1 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 9 516 667
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 44 800
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 9 457 267
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 14 600
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na financování regionálních programů| 11 363 464
Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu| 42 000
Ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva pro místní rozvoj| 1 924 742
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 27 467
| ostatní výdaje spojené s další činností resortu| 1 897 275
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 292 688
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)| 99 514
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 762
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 288 051
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 31 210
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 31 210
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 0
| | účelové výdaje celkem3)| 31 210
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 29 210
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 173 533
v tom:| ze státního rozpočtu| 128 733
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 44 800
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 10 803 509
v tom:| ze státního rozpočtu| 1 346 242
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 9 457 267
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 3 247 555
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 1 833 145
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR| 54 328
Dotace jiným subjektům| 1 778 817
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 37 581
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 6 999
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 262
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 13 106
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 1 833 145
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 833 145
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 54 328
| | účelové výdaje celkem 3)| 1 778 817
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 6 742 104
Výdaje celkem| 18 008 379
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 27 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 715 104
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 6 398 104
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 317 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora podnikání| 11 782 647
Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje| 3 191 300
Výdaje spojené s další činností resortu| 3 034 432
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 57 813
| ostatní výdaje spojené s další činností resortu| 2 976 619
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 781 792
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 263 208
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 15 095
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 754 705
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 6 584 348
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 3 741 948
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 501 600
| | účelové výdaje celkem3)| 3 240 348
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 2 842 400
Národní program výzkumu 4)| 495 783
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 2 730 965
Veřejné zakázky 4)| 5 600
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 501 600
Zahraniční rozvojová spolupráce| 185 241
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 7 546 182
v tom:| ze státního rozpočtu| 1 148 078
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 6 398 104
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 498 743
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 29 894 519
Výdaje celkem| 51 216 032
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 80 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 29 814 519
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 1 641 697
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 28 148 948
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 23 874
Specifické ukazatele - výdaje|
| Drážní doprava| 6 982 441
v tom:| doprovodný sociální program| 295 000
| úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě| 4 077 161
| příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze Státního fondu dopravní infrastruktury| 400 000
| ostatní výdaje spojené s drážní dopravou| 2 210 280
Kombinovaná doprava| 100 000
Pozemní komunikace| 671 992
Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 37 309 203
v tom:| dotace na společné programy (projekty) EU a ČR| 26 459 203
| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 10 850 000
| dotace na projekty spolufinancované z EIB| 0
Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu| 6 152 396
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 28 413
| další výdaje spojené s dopravní politikou státu| 6 123 983
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 397 736
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 134 959
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 7 859
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 392 952
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 187 682
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 187 682
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 28 571
| | účelové výdaje celkem 3)| 159 111
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 62 360
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 92 551
Veřejné zakázky4)| 0
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 7 226
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 57 900
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 1 641 697
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 1 641 697
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 28 269 888
v tom:| ze státního rozpočtu| 120 940
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 28 148 948
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 4 772 379
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 155 000
Výdaje celkem| 599 442
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 50 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 105 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 599 442
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 2 389
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu | 597 053
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 172 821
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 58 760
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 305
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 165 262
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 100
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 137 606
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 21 665 718
Výdaje celkem| 40 022 449
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 6 200
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 659 518
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 195 000
| příjmy z rozpočtu Evropské unie - SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie - SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 20 473 348
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 991 170
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora agropotravinářského komplexu| 28 987 801
v tom:| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 26 669 756
| ostatní výdaje| 2 318 045
Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu| 1 640 000
v tom:| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 1 440 000
| ostatní dotace| 200 000
Podpora lesního hospodářství| 428 889
Podpora vodního hospodářství| 1 024 500
Podpora neziskovým organizacím| 59 600
Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 7 881 659
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 93 729
| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 7 787 930
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 039 406
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 693 397
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 40 481
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 2 023 957
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 912 154
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 912 154
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 477 159
| | účelové výdaje celkem 3)| 434 995
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 23 959
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 407 836
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně| 5 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 88 206
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 900
| Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 240
v tom:| ze státního rozpočtu| 240
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 260 000
v tom: | ze státního rozpočtu| 65 000
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 195 000
Výdaje na společnou zemědělskou politiku - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu| 0
| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 0
Horizontální plán rozvoje venkova - ze státního rozpočtu| 0
Horizontální plán rozvoje venkova - kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na společnou zemědělskou politiku - programovací období 2007 až 2013 celkem| 26 669 756
v tom:| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu| 13 594 000
| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 4 000 000
| podpora venkova - ze státního rozpočtu| 1 250 000
| podpora venkova - kryté příjmem z rozpočtu EU| 6 000 000
Společná organizace trhu - ze státního rozpočtu| 79 128
Společná organizace trhu - kryté příjmem z rozpočtu EU| 1 746 628
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 2 235 792
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 10 464 879
Výdaje celkem| 134 661 633
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 400
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 10 464 479
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 10 436 311
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 19 431
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 8 737
Specifické ukazatele - výdaje|
| Věda a vysoké školy| 39 100 049
v tom:| vysoké školy| 24 640 250
| výzkum a vývoj| 14 459 799
Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací| 84 690 217
Podpora činnosti v oblasti mládeže| 228 951
Podpora činnosti v oblasti sportu| 1 901 526
v tom:| sportovní reprezentace bez programu 233510| 988 902
| tělovýchova včetně programu 233510| 912 624
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU celkem mimo výzkum a vývoj| 6 752 050
Ostatní:| 1 988 840
v tom:| zahraniční rozvojová spolupráce| 153 450
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 44 489
| program podpory vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchova| 19 000
| ostatní| 1 771 901
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 545 848
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 180 597
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 9 860
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 495 815
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 14 459 799
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 9 744 379
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 6 978 160
| | účelové výdaje celkem 3)| 2 766 219
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 4 715 420
Národní program výzkumu4)| 1 470 524
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 1 285 695
Veřejné zakázky 4)| 0
Specifický výzkum na vysokých školách 4)| 1 047 356
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 1 901 973
Zahraniční rozvojová spolupráce| 153 450
Program sociální prevence a prevence kriminality| 10 202
Program protidrogové politiky| 12 702
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 25 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 400
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 12 305 013
v tom:| ze státního rozpočtu| 1 868 702
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 10 436 311
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 21 590
v tom:| ze státního rozpočtu| 2 159
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 19 431
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 3 996 117
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 059 610
Výdaje celkem| 8 411 947
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 10
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 059 600
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 520 000
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 93 598
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 446 002
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 92 807
Výdaje na činnost registrovaných CNS| 1 347 740
v tom: | platy duchovních včetně pojistného| 1 217 000
| provozní náklady CNS| 85 000
| opravy církevního majetku| 25 740
| 234410 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny CNS| 20 000
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury| 322 820
v tom:| činnost úřadu| 239 706
| 234010 Rozvoj a obnova materiálně technické základny systému řízení Ministerstva kultury| 24 788
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 29 420
| neinvestiční výdaje na programy spolufinancované z prostředků EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 (mimo ISPROFIN) celkem| 20 000
| Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětíobětí 2\\. světové války| 8 906
| ostatní výdaje úřadu| 0
Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury| 5 007 482
v tom:| příspěvek na provoz| 3 182 480
| 134120 Program péče o národní kulturní poklad| 624 261
| 234110 Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení| 1 133 794
| 234310 Podpora obnovy kulturních památek a ochrany kulturního dědictví| 49 957
| společné projekty spolufinancované z prostředků finančního mechanismu EHP/Norsko (bez ISPROFIN)| 16 990
| ostatní dotace na reprodukci majetku| 0
Výdaje na spolufinancování komunitárních programů| 4 160
Kulturní služby, podpora živého umění| 491 297
v tom:| Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 81 726
| Kulturní aktivity| 363 499
| Veřejné informační služby knihoven| 46 072
Záchrana a obnova kulturních památek| 788 153
v tom:| Program záchrany architektonického dědictví| 272 000
| Havárie střech památek| 100 371
| Program restaurování movitých kulturních památek| 14 000
| Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón| 150 000
| Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny| 15 000
| Podpora záchranných archeologických výzkumů| 5 000
| Program podpory pro památky UNESCO| 11 000
| Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcíobcí s rozšířenou působností| 170 000
| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 50 782
Podpora kultury národnostních menšin| 27 488
v tom:| Podpora kulturních aktivit národnostních menšin| 6 545
| Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 1 309
| Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin| 19 634
Regionální kulturní zařízení - program 234210| 330 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 132 441
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 44 367
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 404
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 120 242
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 92 807
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 92 807
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 67 298
| | účelové výdaje celkem 3)| 25 509
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 25 044
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 1 309
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 602 690
v tom:| ze státního rozpočtu| 82 690
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 520 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 108 772
v tom:| ze státního rozpočtu| 15 174
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 93 598
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 2 182 800
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 531 000
Výdaje celkem| 8 304 157
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 531 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 500 000
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 31 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na státní správu| 2 168 081
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 50 008
| ostatní výdaje na státní správu| 2 118 073
Výzkum a vývoj ve zdravotnictví| 1 101 468
Ústavní péče| 2 088 813
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví| 1 413 921
Zdravotnické programy| 958 557
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 573 317
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 206 726
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 410 290
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 22 617
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 1 178 421
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 1 101 468
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 101 468
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 217 082
| | účelové výdaje celkem 3)| 884 386
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 14 767
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 847 510
Veřejné zakázky4)| 0
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 22 900
Program sociální prevence a prevence kriminality| 50
Program protidrogové politiky| 18 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 15 700
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 742 537
v tom:| ze státního rozpočtu| 242 537
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 500 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 15 000
v tom:| ze státního rozpočtu| 15 000
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 2 827 050
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištěni
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 2 492 504
Výdaje celkem| 21 687 449
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečeni a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 740 211
v tom:| pojistné na důchodové pojištění| 657 965
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 82 246
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 752 293
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 9 671
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 11 052
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 731 570
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdajový blok - Výdaje justiční část| 13 342 927
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 31 907
| platy soudců| 3 048 145
| platy státních zástupců| 1 111 286
| ostatní výdaje justiční části| 9 151 589
Výdajový blok - Výdaje vězeňská část| 8 344 522
v tom:| dávky důchodového pojištění| 604 000
| ostatní sociální dávky| 675 510
| ostatní výdaje vězeňské části| 7 065 012
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 10 742 984
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 3 651 642
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 210 634
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 4 059 063
Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru celkem| 2 312 780
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 111 286
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 6 000
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 6 000
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 0
| | účelové výdaje celkem 3)| 6 000
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Veřejné zakázky 4)| 6 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 11 664
Program protidrogové politiky| 10 320
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 490
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 13 137
v tom:| ze státního rozpočtu| 3 466
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 9 671
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 13 008
v tom:| ze státního rozpočtu| 1 956
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 11 052
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 1 590 046
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez přijmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 101 296
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 101 296
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 1 629
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů | 99 667
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 705
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 14 181
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 790
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 30 493
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 972
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 8 500
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 145 927
Výdaje celkem| 180 956
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy5)| 85 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 927
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem | 927
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 60 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 180 956
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 3 555
| ostatní výdaje Úřadu průmyslového vlastnictví | 177 401
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 85 236
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 28 980
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 689
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 84 366
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 1 185
v tom:| ze státního rozpočtu | 258
| kryté příjmem z rozpočtu EU | 927
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 38 231
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 29 721
Výdaje celkem| 1 057 640
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 29 721
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem | 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem | 15 649
| příjmy z prostředků finančních mechanismů | 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 14 072
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 057 640
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 9 935
| výdaje na volby a referenda | 0
| výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů | 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu | 1 047 705
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 582 715
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 197 683
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 780
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 537 222
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 707
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 1 360
v tom:| ze státního rozpočtu | 1 360
| kryté příjmem z rozpočtu EU | 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 21 806
v tom:| ze státního rozpočtu | 6 157
| kryté příjmem z rozpočtu EU | 15 649
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu | 0
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů | 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 130 000
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 252 700
Výdaje celkem| 3 191 679
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 52 700
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního| 3 191 679
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 598 674
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 543 553
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 31 943
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 1 596 933
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 31 300
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 31 300
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 31 300
| | účelové výdaje celkem3)| 0
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 662 676
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
6)
bez přijmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 2 400
Výdaje celkem| 180 368
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 400
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu| 180 368
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 90 411
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 30 740
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 807
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 90 352
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 22 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 22 000
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 0
| | účelové výdaje celkem 3)| 22 000
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů2)| 0
Veřejné zakázky 4)| 21 820
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 14 500
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 2 300
Výdaje celkem| 121 625
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 2 300
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem | 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 121 625
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 740
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu | 120 885
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 47 511
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 16 154
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 926
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 46 297
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy spolufinancované z prostředků EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu | 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU | 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 19 372
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 5 700
Výdaje celkem| 143 619
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 5 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 700
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 143 619
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 5 636
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže | 137 983
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 306
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 18 124
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 028
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 46 855
Platy zaměstnanců odvozené od platů ústavních činitelů| 4 520
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 100
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 23 000
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 176 439
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje vlastního Ústavu pro studium totalitních režimů| 96 956
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 0
| ostatní výdaje vlastního Ústavu pro studium totalitních režimů | 96 956
Výdaje na Archiv bezpečnostních složek| 79 483
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 86 841
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 29 527
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 678
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 83 879
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 9 950
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 161 715
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu| 161 715
v tom:| platy soudců | 22 270
| náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (zákon č. 236/1995 Sb.) | 3 336
| ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu | 136 109
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 77 144
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 26 229
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 522
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 53 806
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 22 680
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 5 283
Výdaje celkem| 5 887 180
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 283
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 4 783
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 500
Specifické ukazatele - výdaje|
| Programy výzkumu| 823 843
Infrastruktura výzkumu| 5 063 337
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 47 814
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 16 257
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 931
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 46 551
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 5 887 180
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 5 882 397
| v tom:| institucionální výdaje celkem 3)| 5 058 554
| | účelové výdaje celkem 3)| 823 843
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 4 783
Národní program výzkumu 4)| 85 012
Programy v působnosti poskytovatelů 4)| 315 493
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 321
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2004 až 2006 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP - programovací období 2007 až 2013 celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| kryté příjmem z rozpočtu EU| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 5 104
v tom:| ze státního rozpočtu| 321
| kryté příjmem z prostředků finančních mechanismů| 4 783
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem | 10 200
Výdaje celkem | 64 006
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 3 500
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 6 700
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání | 64 006
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 26 668
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 9 068
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 314
Platy zaměstnanců v pracovním poměru | 15 672
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem | 4 100
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 787 000
Výdaje celkem| 3 345 384
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 787 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Civilní připravenost na krizové stavy| 3 281 584
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie | 3 080
| ostatní výdaje na civilní připravenost na krizové stavy | 3 278 504
Zabezpečení potřeb ozbrojených sil| 63 800
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 131 263
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 44 457
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 615
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 130 754
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 3 281 584
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 300 730
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 300
Výdaje celkem| 408 808
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 300
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 408 808
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 459
| ostatní výdaje na zabezpečen' plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 405 349
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 122 040
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 41 375
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 431
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 121 510
Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)| 45 940
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 45 940
| v tom:| institucionální výdaje celkem3)| 19 200
| | účelové výdaje celkem 3)| 26 740
| kryté příjmem z prostředků zahraničních programů 2)| 0
Národní program výzkumu 4)| 0
Programy v působnosti poskytovatelů4)| 0
Veřejné zakázky4)| 26 540
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji4)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 000
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 97 560
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
3)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
4)
výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 564
Výdaje celkem| 644 665
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 564
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu| 644 665
v tom:| náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (zákon č. 236/1995 Sb.) | 4 262
| neinvestiční transfery mezinárodním organizacím | 150
| ostatní výdaje Nejvyššího kontrolního úřadu | 640 253
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 283 376
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)| 96 348
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 195
Platy zaměstnanců v pracovním poměru| 259 767
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem| 62 150
1)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 6 675 770
| Výdaje celkem| 71 043 065
| Financování|
| Zvýšení stavu státních dluhopisů| 37 680 190
| Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů| 15 823 034
| Změna stavu na účtech státních finančních aktiv| -1 323 639
Specifické ukazatele - příjmy|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 675 770
Specifické ukazatele - výdaje|
| Úroky státního dluhu| 54 810 032
| Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu| 400 000
| Úmor státního dluhu| 9 999
| Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí| 15 823 034
Průřezové ukazatele|
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 4 849 500
Výdaje celkem| 3 525 861
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 7)| 1 350 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 8)| 3 499 500
Specifické ukazatele - výdaje|
| Transfery do jiných kapitol| 1 807 000
v tom:| transfery pro výdaje státu na sociální politiku | 0
| transfery na výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku | 150 000
| transfery na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření | 0
| transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření | 790 000
| ostatní transfery do jiných kapitol | 867 000
Výdaje na nákup akciíakcií a majetkových podílů| 1 270 421
Výdaje na financování nakládání s radioaktivními odpady| 102 000
Ostatní výdaje| 346 440
Průřezové ukazatele|
| |
7)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
8)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem | 595 258 021
Výdaje celkem | 145 301 976
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 5)| 590 944 731
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem | 4 313 290
Specifické ukazatele - výdaje|
| Vládní rozpočtová rezerva | 3 541 696
Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků
(zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) | 100 000
Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému | 100 000
Stavební spoření | 14 600 000
Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky | 9 812 922
Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace | 9 077 940
Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 5| 1 178 928
Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích - viz příloha č. 6| 8 979 617
Finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7| 706 535
Další prostředky pro územní samosprávné celky | 1 604 902
Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně | 47 403 540
Ostatní výdaje | 9 055 974
Odvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie | 35 200 000
Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem | 3 939 922
Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů | 0
Průřezové ukazatele|
| |
5)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Příloha č. 5
k zákonu č. 475/2008 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM KRAJŮ
| v tis. Kč
---|---
KRAJ | Příspěvek na výkon státní správy celkem | Úhrn
Středočeský| 129 551 | 129 551
Jihočeský| 88 482 | 88 482
Plzeňský| 79 288 | 79 288
Karlovarský| 56 923 | 56 923
Ústecký| 100 203 | 100 203
Liberecký| 69 160 | 69 160
Královéhradecký| 82 061 | 82 061
Pardubický| 75 145 | 75145
Vysočina| 75 022 | 75 022
Jihomoravský| 126 199 | 126 199
Olomoucký| 83 938 | 83 938
Zlínský| 83 733 | 83 733
Moravskoslezský| 129 223 | 129 223
Úhrn| 1 178 928| 1 178 928
Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy:
-
Počty zaměstnanců krajských úřadů na přenesený výkon státní správy (I. fáze reformy územní veřejné správy) jsou dány usnesením vlády č. 85/2001 upraveným o dopad usnesení vlády č. 62/2001. Každé funkční místo je oceněno průměrnými běžnými výdaji 391 243 Kč.
-
Funkční místa převedená z okresních úřadů (usn. vlády č. 695/2002), z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (usn. vlády č. 1359/2001) a navýšení podle usnesení vlády č. 1085/2002 a usnesení vlády č. 810/2003 jsou oceněna průměrnými běžnými výdaji 300 154 Kč.
-
Rozdílné průměrné výdaje na jedno funkční místo vyplývají z odlišné finanční náročnosti jednotlivých činností.
-
Funkční místa dle usnesení vlády č. 1257/2005, o příspěvku státu na výkon státní správy v souvislosti s implementací soustavy Natura 2000 a dle usnesení vlády č. 563/2007 o zvýšení příspěvku na výkon státní správy v souvislosti s implementací soustavy Natura 2000, jsou oceněna průměrnými běžnými výdaji 590 391 Kč.
-
Pro rok 2009 byl příspěvek na výkon státní správy navýšen oproti úrovni roku 2008 o 3,0 %.
-
Pro rok 2009 byl valorizovaný příspěvek na výkon státní správy navýšen o 26 920 tis. Kč na dofinancování kompetencí v oblasti inspekce kvality sociálních služeb a poskytování dotací poskytovatelům sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. Rozdělení této částky vychází z podílu počtu sociálních služeb na území krajeúzemí kraje na počtu sociálních služeb v celé ČR (údaje z centrálního Registru poskytovatelů sociálních služeb sdělilo Ministerstvo práce a sociálních věcí).
Příloha č. 6
k zákonu č. 475/2008 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
| v tis. Kč
---|---
KRAJ | Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky | Úhrn
příspěvek na školství | dotace na vybraná zdravotnická zařízení
*) | příspěvek na výkon státní správy
**) | dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím
Středočeský| 176 048 | | 986 061 | 2 542 | 1 164 651
Jihočeský| 95 977 | | 524 768 | 31 940 | 652 685
Plzeňský| 80 266 | 9 679 | 467 007 | 10 374 | 567 326
Karlovarský| 45 789 | | 247 761 | 12 739 | 306 289
Ústecký| 128 081 | | 645 487 | 40 849 | 814 417
Liberecký| 68 163 | 7 445 | 346 802 | 471 | 422 881
Královéhradecký| 84 528 | | 458 579 | 23 280 | 566 387
Pardubický| 81 279 | | 436 045 | 9 755 | 527 079
Vysočina| 82 015 | | 442 521 | | 524 536
Jihomoravský| 165 434 | 11 168 | 866 601 | 33 744 | 1 076 947
Olomoucký| 94 301 | | 498 662 | 21 120 | 614 083
Zlínský| 88 810 | | 476 662 | 44 803 | 610 275
Moravskoslezský| 188 550 | 8 935 | 934 576 | | 1 132 061
Úhrn| 1 379 241| 37 227| 7 331 532| 231 617| 8 979 617
*)
účelové dotace podléhající finančnímu vypořádání za rok 2009
**)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 7
k zákonu č. 475/2008 Sb.
FINANČNÍ VZTAH K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
| v tis. Kč
---|---
Příspěvek na školství| 142 793
Příspěvek na výkon státní správy *) | 563 742
Úhrn| 706 535
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 8
k zákonu č. 475/2008 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze
1.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1)
A)
ObceObce
Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.2) 3) 4) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části B), případně části C).
Vzorec 1:
P1=BA+SO×SO
Vzorec 2:
P2=C×1-SCSO×SO
Výše příspěvku je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy5),
-
na velikosti správního obvodu (SO)6) vyjádřené počtem obyvatel,
-
na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)6) je vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obceobce.
Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí:
Rozsah působnosti| A| B| C
---|---|---|---
ObceObce| 51,61623651| 1273345,195| 0
ObceObce s působností matričního úřadu| 188,1550315| 7477287,323| 5139,847748
ObceObce s působností stavebního úřadu| 52,36425042| 5839070,924| 9503,536255
ObceObce s pověřeným obecním úřadem| 62,83943530| 10673207,72| 12115,63996
ObceObce s rozšířenou působností| 3,256188813| 4866317,543| 29827,05584
1)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
2)
příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají, výsledná částka se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru
3)
výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy
4)
do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících; u obcíobcí, jejichž správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely vypočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 300 obyvatel; u obcíobcí s rozšířenou působností, jejichž správní obvod je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely vypočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel
5)
pro rok 2009 byl celkový objem příspěvku na výkon státní správy navýšen oproti úrovni roku 2008 o 3 %, což při současném meziročním nárůstu počtu obyvatel znamená, že průměrné navýšení příspěvku u obcíobcí činí cca 2,3 %
6)
velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2008, podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění, a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
B)
ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením
Obec| Výše příspěvku v Kč 10)
---|---
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav7)| 4 470 867
Černošice7)| 4 470 867
Nýřany7)| 4 470 867
Šlapanice7)| 4 470 867
Brno8) 9)| 25 256 728
Ostrava8)| 31 862 334
Plzeň8)| 2 525 673
7)
§ 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
8)
obceobce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
9)
§ 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
10)
pro rok 2009 byl příspěvek v části B) proti roku 2008 navýšen o 2,3 %, což odpovídá průměrnému navýšení příspěvku na výkon státní správy v roce 2009 u obcíobcí
C)
ObceObce s rozšířenou působností s mimořádným příspěvkem 11)
Obec| Výše příspěvku v Kč
---|---
Jablunkov| 771 761
Jeseník| 1 404 089
11)
mimořádný příspěvek částečně kompenzuje pokles příspěvku u některých obcíobcí s rozšířenou působností v souvislosti s přechodem na novou metodiku; částka je stanovena jako rozdíl příspěvku, který by obceobce získaly v roce 2009 při použití metodiky výpočtu příspěvku na výkon státní správy platné v roce 2008, a příspěvku pro rok 2009
2.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze12)
A)
Výkon působnosti dle § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Pro rok 2009 byl příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu ve funkci kraje navýšen oproti úrovni roku 2008 o 3 %.
Počty funkčních míst převedených na hl. m. Prahu v I. fázi reformy veřejné správy jsou dány usnesením vlády č. 85/2001 upraveným o dopad usnesení vlády č. 62/2001. Každé funkční místo je pro rok 2009 oceněno průměrnými běžnými výdaji 391 243 Kč.
Funkční místa převedená z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (usn. vlády č. 1359/2001) a navýšení podle usn. vlády č. 1085/2002 a usn. vlády č. 810/2003 jsou pro rok 2009 oceněna průměrnými běžnými výdaji 300 154 Kč.
Rozdílné průměrné výdaje na jedno funkční místo vyplývají z odlišné finanční náročnosti jednotlivých činností.
Pro rok 2009 byl valorizovaný příspěvek na výkon státní správy navýšen o 3 080 tis. Kč na dofinancování kompetencí v oblasti inspekce kvality sociálních služeb a poskytování dotací poskytovatelům sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. Rozdělení této částky vychází z podílu počtu sociálních služeb na území hl. m. Prahy na počtu sociálních služeb v celé ČR (údaje z centrálního Registru poskytovatelů sociálních služeb sdělilo Ministerstvo práce a sociálních věcí).
B)
Výkon působnosti dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Výše příspěvku se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území.
Pro rok 2009 byla sazba na 100 obyvatel pro hl. m. Prahu ve funkci obceobce oproti úrovni roku 2008 navýšena o 3 %, stanovena je ve výši 40 561 Kč.
Celková výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Praha je dána součtem částek získaných postupem daným v části 2.A) a 2.B).
12)
§ 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 9
k zákonu č. 475/2008 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití
[podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle těchto závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na
a)
obnovu lesů poškozených imisemi,
b)
obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů,
c)
sdružování vlastníků lesů malých výměr1),
d)
ekologické a k přírodě šetrné technologie,
e)
(neobsazeno)
f)
(neobsazeno)
g)
vybrané činnosti mysliveckého hospodaření2),
h)
úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu3) (dále jen „plán“) pro účely státní správy lesů,
i)
ostatní hospodaření v lesích,
j)
(neobsazeno)
k)
chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců2).
(2)
Příspěvky podle odstavce 1 písm. a) až i) poskytuje
a)
Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech4),
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky důležité pro obranu státu5),
c)
Ministerstvo zemědělství, jde-li o příspěvky podle odstavce 1 písm. g), h) a i) a současně se jedná o pozemky neuvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce.
(3)
Příspěvky podle odstavce 1 písm. k) poskytuje Ministerstvo zemědělství.
(4)
Pokud je žadatelem obecobec nebo kraj, přikládá k žádosti „Výpočet ukazatele dluhové služby“, a to v rozsahu údajů podle vzoru formuláře uvedeného v části 3.
(5)
V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která
a)
má většinový spoluvlastnický podíl6), nebo
b)
je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů.
(6)
Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí. Souhlas s poskytnutím příspěvku není nutný k žádosti podle písmene g).
(7)
Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku, přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku.
(8)
Příspěvky jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen „sazbové příspěvky“) nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů (dále jen „nákladové příspěvky“). Rozhodujícím dokladem pro přiznání sazbových příspěvků je dodržení účelu a podmínek stanovených v pravidlech a v rozhodnutí, skutečně vynaložené náklady se u sazbových příspěvků neprokazují.
(9)
Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů.
(10)
Příspěvek se neposkytne v případě, že
a)
žadatel v době podání žádosti o poskytnutí příspěvku podle části 2. písmen A, B, C, D a I nehospodaří podle platného plánu nebo podle převzaté platné lesní hospodářské osnovy,
b)
celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč.
(11)
Žádost o poskytnutí příspěvku, jakož i vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu. Podacím místem se rozumí
a)
jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. a), odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek,
b)
jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvo obrany,
c)
jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. c), krajský úřad, do jehož územní působnosti patří katastrální územíkatastrální území, na němž se pozemky nacházejí; nacházejí-li se pozemky v územní působnosti dvou nebo více krajů, je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část honitby; v případě příspěvku dle části 2, písm. H je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část lesního hospodářského celku (LHC), pro který je zpracován lesní hospodářský plán
d)
u příspěvku podle odstavce 1 písm. k), krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází trvalé bydliště majitele loveckého psa, resp. majitele loveckého dravce.
(12)
Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí.
(13)
Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zařazení žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků.
(14)
Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí, v jakém byly zaregistrovány.
(15)
Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených podacímu místu příslušným ministerstvem podle odstavce 2 a odstavce 3 pro jednotlivá písmena příspěvků.
(16)
Žadatel je o přiznání příspěvku vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí. Kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení7),8). V případě neposkytnutí příspěvku podací místo tuto skutečnost písemně oznámí žadateli s uvedením důvodu.
(17)
Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to:
a)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G odstavec 1, H a K po splnění podmínek a po přiznání příspěvku,
b)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G odstavec 2 a písmene I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací a po přiznání příspěvku.
(18)
Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.
(19)
Důvodem k zamítnutí žádosti podle těchto pravidel může být skutečnost, že byla žadateli, v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesích podacímu místu, pravomocně uložena sankce za porušení lesního zákona.
(20)
Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů9).
(21)
Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu10).
(22)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu11).
(23)
Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu:
a)
jméno, popř. jména a příjmení žadatele, popř. obchodní firma; název právnické osoby,
b)
identifikační číslo (bylo-li přiděleno),
c)
adresa místa trvalého pobytu; adresa místa podnikání,
d)
předmět příspěvku,
e)
výše poskytnutého příspěvku.
(24)
V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady.
(25)
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle těchto pravidel jsou výkonem přenesené působnosti.
2.
Příspěvky
A.
Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi
Předmět příspěvku:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým),
e)
zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším,
f)
zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě.
Sazba příspěvku:
Čís. řád. | Předmět příspěvku| Technické jednotky | Indikace | Sazba v pásmu ohrožení
---|---|---|---|---
A| B
1.| Přirozená obnova a umělá obnova šíjí |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny12)| Kč/ha | A | a | 1 | 15 000 | 15 000
\\- ostatní dřeviny | Kč/ha | A | a | 2 | 10 000 | 10 000
2.| Umělá obnova sadbou - první |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny | Kč/sazenici | A | b | 1 | 12 | 12
\\- ostatní dřeviny | Kč/sazenici | A | b | 2 | 8 | 8
3.| Umělá obnova sadbou - opakovaná | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny | Kč/sazenici | A | c | 1 | 9 | 91
| Kč/poloodrostek | A | c | 2 | 30 | 301
Kč/odrostek | A | c | 3 | 40 | 40
\\- ostatní dřeviny | Kč/sazenici | A | c | 4 | 7 | 7
4.| Ochrana mladých lesních porostů |
\\- ochrana kultur proti buření| Kč/ha | A | d | 1 | 4 500 | 4 000
\\- ochrana kultur proti zvěři | Kč/ha | A | d | 2 | 3 500 | 2 500
\\- ochrana kultur proti klikorohu | Kč/ha | A | d | 3 | 1 000 | 700
\\- ochrana kultur proti myšovitým | Kč/ha | A | d | 4 | 2 500 | 2 000
5\\. | Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za
účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se
zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším | Kč/km | A | e | 1 | 70 000 | 70 000
6\\. | Zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým
sazenicím při výsadbě | Kč/ha | A | f | 1 | 2 000 | 2 000
Kritéria příspěvku:
-
pásmo ohrožení A13),
-
pásmo ohrožení B13).
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
příspěvek se neposkytuje na činnosti prováděné v důsledku obnovy po kalamitě, které je možno financovat z prostředků poskytovaných v rámci opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013,
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
-
při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu14),
-
dodržení parametrů u výsadby schopného materiálu nebo stromků z náletu15),
-
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu16),
-
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu16),
-
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou,
-
příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři,
-
poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm,
-
odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,
-
příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
průvodní list použitého reprodukčního materiálu18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. června 2009,
-
v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2008 po 1. říjnu 2008 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2009,
-
žádosti roku 2009 podané podle těchto pravidel po 30. září 2009 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2010.
B.
Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů
Předmět příspěvku:
-
obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě20),
-
výchova lesních porostů:
e)
přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce porostů po škodách zvěří,
f)
výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).
Kritéria příspěvku:
-
skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“,
-
zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné),
-
zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení),
-
zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské)24),
-
předání nezajištěných kultur při vrácení vlastnického práva nebo obnově užívacího práva oprávněné osobě po 1. lednu 2007 (lesy restituční).
Zařazení souborů lesních typů do skupin:
Skupina | 1\\. | 2\\. | 3\\.
---|---|---|---
Soubory lesních typů -„SLT“ | 9Z, 9R, 9K, 9Y | |
8Z, 8Y, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8G | 8V, 80, 8F, 8A |
7Z, 7T, 7R, 7M | 7K, 7N, 7Q, 7Y | 7V, 7S, 7P, 7O, 7G, 7F, 7B
6M | 6L, 6Z, 6Y, 6T | 6V, 6S, 6R, 6Q, 6P, 6O, 6N, 6K, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A
5M, 5L | 5T, 5Q, 5R, 5Z, 5Y | 5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 5O, 5N, 5K, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A
4Z | 4P, 4M, 4C, 4Q, 4X, 4Y | 4W, 4V, 4S, 4R, 4O, 4N, 4K, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A
3Z, 3Q, 3N, 3M, 3K, 3L, 3R | 3P, 3C, 3T, 3X | 3Y, 3W, 3V, 3U, 3S, 3O, 3J, 3I, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 3A
2Z, 2X, 2T, 2N, 2M, 2K, 2C, 2Y | 2A, 21, 2S, 2Q, 2P | 2W, 2V, 2O, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B
1Z, 1X, 1Q, 1N, 1M, 1K, 1C, 1G, 1T, 1W | 1A, 1B, 1H, 1I, 1J, 1S | 1V, 1U, 1P, 1O, 1L, 1D
0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0M, 0K, 0C, 0T | 0O, 0G, 0N, 0P |
Sazba příspěvku:
Předmět příspěvku | Technické jednotky | Indikace | Kategorie lesů | Lesy restituční „R“
---|---|---|---|---
ochranné „O“ | zvláštního určení - „U“| hospodářské - „H“
Skupina SLT | Skupina SLT
1\\. | 2\\. | 3\\. | 1\\. | 2\\. | 3\\.
Přirozená obnova a umělá obnova síjí | | | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny | Kč/ha | B | a | 1 | 12 000 | 12 000 | 12 000 | 12 000 | 12 000 | 12 000 | 12 000| -
\\- základní dřeviny13)| Kč/ha | B | a | 2 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | -| -
Umělá obnova sadbou - první | | | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny | Kč/sazenici | B | b | 1 | 9 | 9 | 9 | 9 | 9 | 9 | 9 | \\-
\\- základní dřeviny | Kč/sazenici | B | b | 2 | 6 | 6 | 5 | 4 | 6 | 5 | \\- | -
Umělá obnova sadbou-opakovaná | | | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny | Kč/sazenici | B | c | 1 | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | 9
| Kč/poloodrostek | B | c | 2 | 30 | 30 | 30 | 30 | 30 | 30 | 30 | \\-
Kč/odrostek | B | c | 3 | 40 | 40 | 40 | 40 | 40 | 40 | 40 | \\-
\\- základní dřeviny | Kč/sazenici | B | c | 4 | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | 7
Zajištění lesních porostů | | | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny | Kč/ha | B | d | 1 | 34 000 | 34 000 | 26 500 | 20 000 | 34 000 | 26 500 | 20 000 | -
\\- základní dřeviny | Kč/ha | B | d | 2 | 20 000 | 20 000 | 16 000 | 8 000 | 20 000 | 16 000 | \\- | -
Přeměna porostů, rekonstrukce | Kč/ha | B | e | 1 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | -
Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku | | | | | | | | | | | |
\\- prořezávky | Kč/ha | B | f | 1 | 4 000 | 4 000 | 4 000 | 4 000 | 4 000 | 4 000 | 4 000 | -
\\- předmýtní úmyslná těžba | Kč/ha | B | f | 2 | 3 200 | 3 200 | 3 200 | 3 200 | 3 200 | 3 200 | 3 200 | -
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
příspěvek se neposkytuje na činnosti prováděné v důsledku obnovy porostů po kalamitě, které je možno financovat z prostředků poskytovaných v rámci opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013,
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
-
při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu14),
-
dodržení parametrů u výsadby schopného materiálu nebo stromků z náletu15),
-
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu16),
-
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu16),
-
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou,
-
příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 20 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři,
-
poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm,
-
odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,
-
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek,
-
příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy,
-
příspěvek na zajištění lesních porostů se neposkytuje na porosty, na něž žadatel obdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu25),
-
při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
průvodní list použitého reprodukčního materiálu18), pokud je předmětem příspěvku umělá obnova.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. června 2009,
-
v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2008 po 1. říjnu 2008 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2009,
-
žádosti roku 2009 podané podle těchto pravidel po 30. září 2009 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2010.
C.
Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr
Předmět příspěvku:
a)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů,
b)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů,
c)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů.
Kritéria příspěvku:
-
příspěvek je poskytován v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis,
-
velikost celkového sdruženého lesního majetku k 1. lednu 2008,
-
velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2009 zaokrouhlená na celé hektary nahoru.
Sazba příspěvku:
Čís. řád. | Velikost sdruženého majetku v hektarech | Technické jednotky | Indikace | Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků
---|---|---|---|---
do 5 ha | do 50 ha | do 150 ha | do 300 ha
| | | | A | B | C | D
1\\. | od 150 do 500 | Kč/ha | C | a | 1 | 300 | 150 | 100 | -
2\\. | nad 500 a do 1000 | Kč/ha | C | b | 1 | 350 | 200 | 150 | 50
3\\. | nad 1 000 | Kč/ha | C | c | 1 | 400 | 250 | 200 | 100
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2009, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku,
-
minimální výměra sdruženého lesního majetku 150 hektarů,
-
sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa na území, které je vymezeno smlouvou o sdružení,
-
členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa,
-
sdružení není podnikem v obtížích ve smyslu pokynů Společenství o státních podporách k záchraně a restrukturalizaci společenství v obtížích,
-
sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře.
Žadatel:
-
člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn,
-
sdružení s právní subjektivitou.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o sdružení vlastníků lesa,
-
čestné prohlášení podle vzoru v části 3.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 31. března 2009.
D.
Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie
Předmět příspěvku:
a)
vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu,
b)
vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu,
c)
přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun,
d)
likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím.
Kritéria příspěvku:
-
zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné),
-
zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení),
-
zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské)24).
Sazba příspěvku:
Čís. řád. | Předmět příspěvku | Technické jednotky | Indikace | Lesy
---|---|---|---|---
ochranné | zvl. určení | hospodářské
O| U | H
1\\. | Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)] | Kč/m3| D | a | 1 | 80 | 80 | 50
2\\. | Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)] | Kč/m3| D | b | 1 | 30 | 30 | 20
3\\. | Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi [viz písm. c)] | Kč/m3| D | c | 1 | 30 | 30 | 20
4\\. | Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)] | Kč/ha | D | d | 1 | 12 000 | 12 000 | 12 000
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější,
-
výše příspěvku nepřekročí vzhledem k ploše, na níž se žadatel zavazuje ekologické a šetrné technologie uplatňovat, maximální platbu dle nařízení (ES) č. 1698/2005, tj. 200 EUR/ha.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2008 po 1. říjnu 2008 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2009,
-
žádosti roku 2009 podané podle těchto pravidel po 1. říjnu 2009 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2010.
E.
neobsazeno
F.
neobsazeno
G.
Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření
Předmět příspěvku:
Příspěvky poskytované sazbou
a)
zlepšování životního prostředí zvěře
-
založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř maximálně 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,1 ha a maximální výměra 1ha,
-
zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na 100 ha honitby,
-
pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na odchyt lišek v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby,
-
pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zvláštních právních předpisů26) na zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí, pokud se v honitbě vyskytují, v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby,
-
pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, v maximálním počtu 5 kusů na 1 ha vodní plochy.
b)
podpora ohrožených druhů zvěře
-
vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu (v případě koroptve polní se příspěvek nevztahuje na vypouštění po zakomorování),
-
pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve v počtu maximálně 5 ks na 100 ha zemědělské a ostatní půdy.
c)
oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen)
d)
použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům
-
výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, v počtu 1 ks/ 100ha,
-
výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) v trvalých pícninách a trvalých travních porostech, v maximálním počtu 5 berliček na 1 ha zemědělské půdy v honitbě.
e)
veterinárně léčebné akce v chovech zvěře
-
medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře; příspěvek se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratorním vyšetřením.
Nákladové příspěvky
-
veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno laboratorně.
Výše příspěvku a způsob výpočtu:
Příspěvky poskytnuté sazbou:
Čís. řád. | Předmět příspěvku | Technické jednotky | Indikace | Sazba
---|---|---|---|---
1.| Založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř | Kč/ha | G | a | 1 | 5 000
Zřizování napajedel pro zvěř | Kč/ks | G | a | 2 | 1 000
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory | Kč/ks | G | a | 3 | 2 000
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení | Kč/ks | G | a | 4 | 1 000
Pořízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky | Kč/ks | G | a | 5 | 500
2.| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu | | | | |
\\- tetřev hlušec | Kč/ks | G | b | 1 | 7 000
\\- tetřívek obecný | Kč/ks | G | b | 2 | 5 000
\\- koroptev polní | Kč/ks | G | b | 3 | 100
Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve | Kč/ks | G | b | 4 | 200
3.| Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy | | | | |
\\- kozy bezoárové | Kč/ks | G | c | 1 | 1 500
\\- bílého jelena | Kč/ks | G | c | 2 | 1 000
4.| Použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům | | | | |
\\- výroba a instalace hnízdních podložek a budek | Kč/ks | G | d | 1 | 250
\\- výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě | Kč/ks | G | d | 2 | 40
5\\. | Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře | Kč/kg| G | e | 1 | 200
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek (ha, ks, kg); u příspěvku podle písm. c) a e) je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti.
Nákladové příspěvky:
-
výše příspěvku se stanoví na 80% skutečně vynaložených přímých nákladů na laboratorní vyšetření,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty,
-
příspěvek může být poskytnut pouze na laboratorní vyšetření provedené a vyúčtované v běžném roce.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé).
Příspěvky poskytnuté sazbou:
písm. a)
-
kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu,
-
pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu,
-
příspěvek na umělé nory, napajedla, lapací zařízení, hnízdní podložky nebo budky pro dravce, lovecká stanoviště pro dravce (berličky) nebo hnízdní budky pro vodní ptáky lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 13.11.2009 předložen podacímu místu.
písm. b)
-
zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel),
-
chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu27), všichni jedinci budou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu pěti let,
-
vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis,
-
minimální počet jedinců vypouštěných do honitby je 30 ks koroptve polní,
-
při vypouštění tetřeva hlušce dodržet minimální poměr pohlaví 1:1 a při vypouštění tetřívka obecného dodržet minimální poměr 1:4 ve prospěch slepic,
-
příspěvek na přenosný přístřešek pro koroptve lze poskytnout jednou za 10 let.
písm. c)
-
žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 200928),
-
žadatel vede evidenci chovaných jedinců.
písm. d)
-
příspěvek na hnízdní podložky nebo budky pro dravce, lovecká stanoviště pro dravce (berličky) lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 13.11.2009 předložen podacímu místu.
písm. e)
-
žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 200929).
Nákladové příspěvky:
-
žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 200929).
Žadatel:
-
uživatel honitby.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.
Příspěvky poskytnuté sazbou:
písm. a)
-
písemný souhlas vlastníka (v případě spoluvlastnictví souhlasy všech spoluvlastníků, případně jejich plná moc) nebo nájemce pozemku, pokud uživatel honitby není vlastníkem pozemku, vč. uvedení parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází,
-
kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby),
-
zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000,
-
v případě založení nebo údržby zvěřních políček agrotechnická dokumentace obsahující zejména: parcelní číslo pozemku, název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu,
-
v případě pořízení, výroby a instalace mysliveckých zařízení technická dokumentace.
písm. b)
-
koncepce podpory ohroženého druhu,
-
zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok,
-
v případě vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře pravomocný souhlas či výjimku29),
-
v případě instalace nových přenosných přístřešků pro koroptve, technická dokumentace k výrobě, kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby).
písm. c)
-
koncepce podpory vzácného druhu a v souladu s ní platný plán mysliveckého hospodaření na rok 2009.
písm. d)
-
projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění budek nebo berliček do mapy 1:25 000 se zřetelným označením budek nebo berliček rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek,
-
kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby).
písm. e)
-
protokol o laboratorním vyšetření,
-
kopie dokladu o zakoupení medikovaného premixu
-
platný plán mysliveckého hospodaření na rok 200929).
Termín podání žádosti o příspěvek:
–
žadatel podává jednu žádost do 29. května 2009.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku u nákladového příspěvku do 13. listopadu 2009.
H.
Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů
Předmět příspěvku:
–
vyhotovení digitální formy plánu v souladu s platným informačním standardem lesního hospodářství (ISLH).
Kritéria příspěvku:
–
rozsah zpracování plánu v digitální formě.
Sazba příspěvku:
Čís. řád. | Předmět příspěvku | Technické jednotky | Indikace | Sazba
---|---|---|---|---
1.| numerická a grafická data plánu v digitální formě | Kč/ha | H | 1 | 1 | 300
Způsob výpočtu příspěvku:
–
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k lesnímu hospodářskému plánu (LHP).
Podmínky přiznání příspěvku:
–
platnost stávajícího plánu končí v roce 2008, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2008 alespoň jednoho z nich. Za splnění této podmínky se považuje i případ, kdy povinnost vyhotovení plánu vznikne žadateli v důsledku majetkových změn či změn charakteru nemovitostinemovitosti, dále se za splnění této podmínky považuje i případ, kdy žadateli skončila platnost plánu již v předchozích letech, žadatel vypracoval návrh nového plánu a probíhá jeho schvalování,
–
doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let,
–
předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat a souhlas žadatele s využíváním těchto dat pro potřeby orgánů státní správy lesů, včetně jejich uložení do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem),
–
soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství v rozsahu povinných položek, které vydává Ministerstvo zemědělství, jehož uveřejnění je oznámeno ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
Žadatel:
–
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
–
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
–
Průvodní list k plánu podle vzoru v části 3.
Termín podání žádosti o příspěvek:
–
do 60 dnů od doručení dokladu o schválení plánu vlastníkovi lesa.
Přechodná ustanovení:
–
žádosti podané podle těchto pravidel po 1. říjnu 2009 mohou být uhrazeny z prostředků roku 2010.
I.
Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích
Předmět příspěvku:
a)
práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin,
b)
zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů).
Výše příspěvku:
-
80 % skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé).
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek,
-
u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 29. května 2009.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací do 30. listopadu 2009.
J.
neobsazeno
K.
Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců
Předmět příspěvku:
a)
úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek,
b)
úspěšný odchov loveckého dravce30) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní).
Sazba příspěvku:
Čís. řád. | Předmět příspěvku | Technické jednotky | Indikace | Sazba
---|---|---|---|---
1.| Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů | | | | |
\\- český teriér | Kč/zkouška | K | a | 1 | 2 000
\\- český fousek | Kč/zkouška | K | a | 2 | 2 000
2.| Úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu | | | | |
\\- jestřáb lesní | Kč/ks | K | b | 1 | 7 000
\\- sokol stěhovavý | Kč/ks | K | b | 2 | 5 000
\\- raroh velký | Kč/ks | K | b | 3 | 5 000
\\- orel skalní | Kč/ks | K | b | 4 | 5 000
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek (počet zkoušek, počet kusů).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni,
-
příspěvek se poskytuje na plně opeřeného loveckého dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 3 do 7 měsíců.
Žadatel:
-
majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.
U příspěvků podle písm. a)
-
potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu.
U příspěvků podle písm. b)
-
osvědčení nebo výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů31),
-
potvrzení o složení sokolnické zkoušky,
-
potvrzení o členství v sokolnické organizaci.
Termín podání žádosti o příspěvek: do 30. října 2009.
3.
Vzory formulářů
452kB
1.7MB
414kB
1.1MB
612kB
1.2MB
646kB
400kB
Příloha č. 10
k zákonu č. 475/2008 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití
[podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen „závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen „podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, na základě priorit stanovených Ministerstvem zemědělství pro rok 2009, zejména na:
a)
prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1),
b)
odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1),
c)
obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1),
d)
podporu procesu plánování v oblasti vod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1),
e)
podporu zvyšování funkčnosti vodních děl1),
f)
podporu zemědělských vodních toků ve správě organizační složky státu Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen „ZVHS“)1),
g)
ostatní opatření ve vodním hospodářství.
(2)
Podporou se pro účely závazných pravidel rozumí dotace příspěvkovým organizacím a právnickým a fyzickým osobám nebo výdaje na činnost organizační složky státu, poskytnuté na stanovený účel podle zvláštního právního předpisu2).
(3)
Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje Ministerstvo zemědělství.
(4)
Žadatel odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé. Pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „Rozhodnutí“) nebo Stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu (dále jen „Stanovení výdajů“) dojde ke změnám, je žadatel povinen tyto změny doložit.
(5)
Podpora je poskytována na kapitálové i běžné výdaje, včetně výdajů na výkupy pozemků ve výši stanovené podle oceňovacího předpisu3).
(6)
Na poskytnutí podpory není právní nárok.
(7)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost dle zvláštního právního předpisu4).
(8)
Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu:
a)
Jméno, příjmení a rok narození žadatele, je-li fyzickou osobou, obchodní firma nebo název, je-li žadatel právnickou osobou nebo organizační složkou státu,
b)
identifikační číslo, je-li přiděleno,
c)
úplná adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu (u cizinců s povolením k pobytu na území České republiky adresa místa pobytu),
d)
předmět podpory,
e)
výše poskytnuté podpory,
f)
podmínky poskytnutí podpory.
(9)
Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování, nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního souhlasu, u ZVHS se tato podmínka nevztahuje na majetkoprávní vypořádání pozemků.
(10)
Žádosti jsou evidovány na Ministerstvu zemědělství dnem přijetí.
(11)
Je-li předložená žádost neúplná nebo nesprávně vyplněna, vyzve Ministerstvo zemědělství žadatele k odstranění nedostatků. Po odstranění nedostatků bude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. Pokud žadatel neodstraní nedostatky v termínu stanoveném ve výzvě, nebude dotace poskytnuta.
(12)
Pro objektivní posouzení žádosti je Ministerstvo zemědělství oprávněno vyžádat si doplňující údaje a doklady.
(13)
Ministerstvo zemědělství o žádostech rozhoduje na základě odborného technicko-ekonomického posouzení akce, podle kritérií dané podpory, v souladu s těmito závaznými pravidly a zvláštním právním předpisem5). Podle povahy akce Ministerstvo zemědělství rozhodne, zda technicko-ekonomické posouzení akce provede vlastními či externími odbornými posuzovateli.
(14)
U akcí, na které byly podle závazných pravidel platných pro příslušný kalendářní rok přijaty žádosti o podporu v jednotlivých programech v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž je navrženo zahájení financování, platí přiměřeně ustanovení závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti. V případě odlišného znění dokumentace programů vypracované podle zvláštních předpisů1) a znění závazných pravidel, platí znění závazných pravidel.
(15)
Podpory jsou přiznávány podle důležitosti z hlediska zájmů státu do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory Ministerstva zemědělství podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce. V případě, že nebudou na některou podporu dle části 2 závazných pravidel vyčleněny finanční prostředky v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, nebude tato podpora realizována.
(16)
Podpory jsou poskytovány na základě Rozhodnutí nebo na základě Stanovení výdajů, které vydává Ministerstvo zemědělství. Na toto Rozhodnutí a Stanovení výdajů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení6). O neposkytnutí dotace Ministerstvo zemědělství žadatele vyrozumí.
(17)
Podpory jsou poskytovány:
a)
pro účastníky programů podle částí 2 A „Podpora prevence před povodněmi“, 2 B „Podpora na odstraňování povodňových škod“, 2 C „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem“, 2 E „Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl“, 2 F „Podpora zemědělských vodních toků a hlavních odvodňovacích zařízení“ na základě zvláštních právních předpisů7),
b)
pro účastníky podpor dle části 2 D „Podpora procesu plánování v oblasti vod“, pouze na akce, na které byly přijaty žádosti o podporu v roce 2007 a 2008. Podpora je určena na dofinancování zahájených akcí, nové žádosti v roce 2009 nebudou přijímány,
c)
pro účastníky podpory dle části 2 G „Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství“ na základě zvláštních právních předpisů8).
(18)
Náklady, které jsou kryty z poskytnutých peněžních prostředků formou podpory, účtuje příjemce samostatně a prokazuje je účetními doklady.
(19)
Je-li poskytnuta podpora podle těchto závazných pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu nebo dotaci či příspěvek ze státního rozpočtu.
(20)
V případě, že příjemce podpory nemůže splnit předmět podpory z vážných důvodů a na tento předmět mu byla poskytnuta podpora, je povinen o tom neprodleně informovat Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo zemědělství může novým rozhodnutím převést podporu na jinou osobu včetně všech práv a povinností. V případě úmrtí příjemce podpory bude postupováno v souladu s ustanovením občanského zákoníku o dědění.
(21)
Porušení zvláštních právních předpisů9) může být důvodem k neposkytnutí dotace podle těchto závazných pravidel.
(22)
Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů je příjemce podpory dle částí 2 A až 2 F povinen předložit Ministerstvu zemědělství zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem10).
(23)
Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštního právního předpisu5). Příjemce podpory je povinen v rámci kontrol prováděných Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem financí a místně příslušným finančním úřadem předkládat příslušné podklady a doklady a umožnit přístup zaměstnanců kontrolních orgánů do svých provozních a administrativních prostor k provedení kontroly a kontrolu umožnit.
(24)
V případě zjištění, že na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta podpora, vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet Ministerstva zemědělství.
(25)
Porušení podmínek, na něž je vázáno poskytnutí podpory, je porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu11). V případě zjištění porušení rozpočtové kázně uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále finanční úřad v řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Finanční úřad i příjemce podpory jsou povinni tuto skutečnost oznámit Ministerstvu zemědělství.
(26)
Ministerstvo zemědělství si vyhrazuje právo neproplatit přiznanou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů7), nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů z důvodů vládou schválených regulačních opatření, nabídne Ministerstvo zemědělství žadateli rozložení financování akce do následujícího roku. Nepřijme-li žadatel tuto nabídku, proplatí Ministerstvo zemědělství žadateli prokazatelně vynaložené náklady na přípravu akce v plné výši a náklady vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech.
(27)
Nebude-li do 30. listopadu 2009 na akci, jejíž financování žadatel uvažoval zahájit v roce 2009, a na níž podal žádost dle části 2 A až 2 F, vydán registrační list akce, nebude dotace poskytnuta z důvodu nedostatku finančních prostředků.
(28)
V případě, že bude v průběhu roku 2009 zrušena nebo novelizována vyhláška Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku nebo oceňovací předpis3), Ministerstvo zemědělství se zmocňuje zveřejnit na svých internetových stránkách metodický pokyn pro žadatele s instrukcemi pro podávání a administraci žádostí o podporu podle nové vyhlášky a zároveň upravit tato závazná pravidla podle znění nové vyhlášky. Dále se Ministerstvo zemědělství zmocňuje k vydání Metodického pokynu zpřesňujícího postup administrace žádostí.
(29)
Tato závazná pravidla se nevztahují na poskytování podpory v programu 129 160 „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu - závlahy“. Ministerstvo zemědělství se zmocňuje vydat Pravidla podle zvláštních právních předpisů1), kterými stanoví podmínky pro poskytování dotací z programu 129 160 – podprogramu 129 162 „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“.
(30)
Ministr zemědělství je oprávněn v mimořádných případech a ve veřejném zájmu, např. při ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu, udělit výjimku oproti ustanovením těchto závazných pravidel. Jedná-li se o individuálně posuzované výdaje nebo individuální dotace podle § 13 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., je k udělení výjimky potřeba předchozí souhlasné stanovisko ministra financí.
2.
Podpory
2 A.
Podpora prevence před povodněmi
podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci:
programu 129 120 „Podpora prevence před povodněmi II“, který se řídí následujícími pravidly:
I.
Předmět podpory:
a)
Podpora protipovodňových opatření s retencí (podprogram 129 122):
–
výstavba, rekonstrukce a obnova vodních nádrží a jejich hrází, a dále zajištění jejich oprav,
–
výstavba, rekonstrukce a obnova suchých nádrží a jejich hrází, a dále zajištění jejich oprav,
–
výstavba a rekonstrukce stavebních objektů v území určených k rozlivům povodní;
b)
Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků (podprogram 129 123):
–
zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků (zejména rozšířením nebo prohloubením koryta) a zajištění rekonstrukcí a oprav souvisejících objektů a zařízení k regulaci průtokových a odtokových podmínek,
–
ochranné hráze (rovněž mobilní hrazení nebo stěny jako součást systémových opatření správců vodních toků),
–
odlehčovací koryta a štoly,
–
zvyšování průtočné kapacity jezů,
–
rekonstrukce hrází,
–
stabilizace koryt vodních toků;
c)
Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl (podprogram 129 124):
-
se zaměřením na snížení rizika vzniku zvláštních povodní (§ 64 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů);
d)
Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů (podprogram 129 125):
Pro všechny akce v jedné oblasti povodí12) bude v podprogramu 129 125 podávána jedním žadatelem jedna souhrnná žádost.
II.
Forma podpory:
a)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b) je poskytována podpora na kapitálové a běžné výdaje. Podporu na běžné výdaje lze poskytnout pouze ZVHS;
b)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d) je poskytována podpora na kapitálové výdaje.
III.
Žadatel:
Žadatelem o podporu je:
a)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): státní podniky Povodí13), ZVHS, Lesy České republiky, s.p. a správci drobných vodních toků určení Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
b)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c): státní podniky Povodí13),
c)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d): státní podniky Povodí13) a ZVHS.
IV.
Termín a místo podání žádosti o podporu:
–
žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2009 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2009 a do 30. listopadu 2009 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2010. Žádosti vycházející z návrhů navrhovatelů v souladu s článkem X části 2 A Závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2008, podávají žadatelé průběžně,
–
místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství Ministerstva zemědělství.
V.
Kritéria podpory:
a)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b):
–
přednostní řešení území s vyšší pravděpodobností výskytu povodňových situací s ohledem na hydrologické poměry a nebo možný vznik velkých povodňových škod,
–
návaznost na zpracované generely protipovodňové ochrany daného území, využití studií odtokových poměrů nebo studií pro stanovení záplavových území, pokud jsou pro dané území vytvořeny,
–
efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů,
–
integrace do připravovaných plánů oblastí povodí nebo soulad s platným Směrným vodohospodářským plánem,
–
posudek strategického experta programu,
–
spoluúčast vlastních zdrojů žadatele (nevztahuje se na ZVHS), územních rozpočtů či fondů Evropské unie,
b)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d):
–
počet ohrožených měst a obcíobcí, odhad počtu ohrožených obyvatel, výskyt povodňových situací v zájmovém území v posledních letech včetně uvedení velikosti kulminačních průtoků těchto povodní (pokud jsou k dispozici), odhad možných povodňových škod nebo uvedení skutečných škod způsobených povodněmi (je-li tento údaj k dispozici),
–
posudek strategického experta programu.
VI.
Způsob výpočtu podpory:
a)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a), b) a c):
–
u státních podniků Povodí13), ZVHS a Lesy České republiky, s.p.: úhrada do výše 100% výdajů na: dokumentaci pro územní a stavební řízení, související investorské a inženýrské činnosti včetně posudku environmentálního experta, výkupy pozemků3) a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a výdajů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu14),
–
u správců drobných vodních toků určených Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů: úhrada do výše 80% výdajů na: výkupy pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a výdajů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu14),
b)
pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d):
–
výši podpory, do 100% výdajů, Ministerstvo zemědělství stanoví podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, plocha povodí v km2, průměrná šířka inundace).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
Žádost o poskytnutí podpory (formulář A v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
prohlášení žadatele (formulář C v části 3),
–
technická zpráva dle formuláře D1 nebo D2 v části 3,
–
vyplněný formulář indikátorů a parametrů akce (formulář Z v části 3),
–
doklad, že žadatel je správcem drobného vodního toku určeným Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (týká se pouze podpory dle části 2 A odst. 1. písm. a) a b),
–
stanovisko správce povodí15) (je-li žadatelem jiný subjekt než správce povodí, ZVHS nebo Lesy České republiky, s.p.),
–
výpočet ukazatele dluhové služby ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 346/2004, o regulaci zadluženosti obcíobcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, vypočtený dle formuláře O v části 3 (je-li žadatelem obecobec),
–
formuláře S 05 110, S 05 120, S 05 140, S 05 143, S 05 150 a S 05 16016).
VIII.
Náležitosti doplňku žádosti:
Doplněk žádosti (formulář F v části 3), jehož součástí jsou přílohy:
–
u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení),
–
návrh smlouvy o dílo včetně položkového rozpočtu (předložení položkového rozpočtu se nevztahuje na projektovou dokumentaci),
–
pravomocné stavební povolení nebo ohlášení (nevztahuje se na projektovou dokumentaci),
–
posudek environmentálního experta - zajišťuje žadatel u některého ze subjektů, které mají oprávnění Ministerstva zemědělství a Evropské investiční bankybanky,
–
prohlášení orgánu zodpovědného za monitorování míst významných z hlediska ochrany životního prostředí,
–
formuláře S 05 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky14).
IX.
Podmínky přiznání podpory:
–
jedná se o akci protipovodňového charakteru, která naplňuje stanovené závazné ukazatele ve schválené dokumentaci programu,
–
dodržení osnovy studie stanovování záplavových území, studie odtokových poměrů,
–
posudek environmentálního experta (neplatí pro podprogram 129 125 a pro neinvestiční akce),
–
posudek strategického experta,
–
dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F v části 3),
–
doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů,
–
doložení vyplněného formuláře dle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) – v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů,
–
pro závěrečné vyhodnocení akce doložení aktualizovaného formuláře Z v části 3.
2 B.
Podpora na odstraňování povodňových škod
podle § 102 odst. 1 písm. f), k), n) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci programu 229 110 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“.
I.
Předmět podpory:
Náprava povodňových škod vzniklých při povodních od roku 2000 na vodních tocích a souvisejících vodních dílech ve vlastnictví státu. Obnova vodních děl (včetně hlavních odvodňovacích zařízení) a koryt vodních toků po povodních včetně souvisejících objektů a zařízení, zejména v intravilánech obcíobcí a dále na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňových škod obnoví významné vodohospodářské dílo, koryto vodního toku či protipovodňovou ochranu území prostřednictvím:
a)
podprogramu 229 114 „Odstranění následků povodní roku 2006“,
b)
podprogramu 229 115 „Odstranění následků povodní roku 2007“ (v tomto podprogramu lze hradit i odstraňování povodňových škod u akcí, jejichž realizace byla zahájena v roce 2008),
c)
podprogramu 229 116, který bude vytvořen, pokud rozsah případných dalších povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na celém území České republiky v kalendářním roce přesáhne 100 mil. Kč nebo přesáhne-li výše vzniklých povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na území oblasti povodí12) částku 50 mil. Kč v příslušném kalendářním roce.
II.
Forma podpory:
Podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje.
III.
Žadatel:
Státní podniky Povodí13), Lesy České republiky, s.p., ZVHS.
IV.
Termín a místo podání žádosti o podporu:
–
žádosti o podporu na akce dle části 2 B odst. I. písm. b) v podprogramu 229 115, jejichž zahájení financování se uvažuje v roce 2009 nebo byly již žadatelem zahájeny v roce 2008, se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2009 a
–
žádosti o podporu na akce dle části 2 B odst. 1. písm. b) v podprogramu 229 115, jejichž zahájení financování se uvažuje v roce 2010, se podávají průběžně, nejpozději do 30. listopadu 2009,
–
žádosti o podporu na akce dle části 2 B odst. I. písm. c) v případně vyhlášeném podprogramu 229 116 se podávají v termínech stanovených Ministerstvem zemědělství,
–
místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství Ministerstva zemědělství.
V.
Kritéria podpory:
Vyjádření omezené funkce - koryta vodního toku, vodních děl (včetně hlavních odvodňovacích zařízení) a dále objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství - v důsledku povodňové škody na státním vodohospodářském majetku jako např.:
–
omezení průtočnosti nebo kapacity koryta vodního toku,
–
snížení stability dna a břehů koryta vodního toku,
–
ohrožení funkce stability objektů v korytě vodního toku včetně zařízení křižujících vodní tok,
–
ohrožení funkce objektů a zařízení umístěných v blízkosti objektů sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství,
–
snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území,
–
vliv poruchového stavu koryta na okolí včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod.,
–
odhad velikosti možných škod vzniklých v důsledku dalšího trvání poruchového stavu,
–
efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření s využitím moderních metod a postupů v návaznosti na protokol o zjištění rozsahu povodňových škod způsobených povodní.
VI.
Způsob výpočtu podpory:
–
úhrada ve výši do 100% u škod v rámci 3. stupně povodňové aktivity17) a ve výši do 80% u škod v rámci 2. stupně povodňové aktivity18) nákladů stavebních prací a technologických dodávek. To se nevztahuje na ZVHS, jíž budou poskytovány prostředky na odstranění veškerých povodňových škod v plné výši, tj. včetně projektových, přípravných a ostatních prací (včetně výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby). Úhrada se provádí podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu14).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
Žádost o poskytnutí podpory (formulář B v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
prohlášení žadatele (formulář C v části 3),
–
technická zpráva dle formuláře E v části 3,
–
protokol(y) z místního šetření o rozsahu povodňových škod (kopie) vztahující se k akci,
–
vyjádření věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu (pokud není součástí protokolu z místního šetření),
–
rozhodnutí místně příslušné povodňové komise o vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity17), ve výjimečném případě, kdy při vyhlášeném 2. stupni povodňové aktivity18) hodnoty průtoků dosáhnou hodnot blízkých 3. stupni povodňové aktivity a došlo ke vzniku velkých škod na státním vodohospodářském majetku,
–
zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce,
–
situace území (povodí) v měřítku přiměřeném povaze akce s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce,
–
formuláře S 05 110, S 05 120, S 05 140, S 05 143, S 05 150 a S 05 16016).
VIII.
Náležitosti doplňku žádosti:
Doplněk žádosti (formulář F v části 3), jehož součástí jsou přílohy:
–
u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení),
–
návrh smlouvy o dílo, včetně položkového rozpočtu (předložení položkového rozpočtu se nevztahuje na projektovou dokumentaci),
–
pravomocné stavební povolení nebo ohlášení,
–
formuláře S 05 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky14).
IX.
Podmínky přiznání podpory:
–
doklad, že se jedná o povodňovou škodu na státním vodohospodářském majetku,
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F v části 3),
–
doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů,
–
doložení vyplněného formuláře dle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) – v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů.
2 C.
Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem
podle § 102 odst. 1 písm. g) a j) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci programu 129 130 „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží“, který se řídí následujícími pravidly:
I.
Předmět podpory:
V rámci podprogramu 129 132 „Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží“:
a)
obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, za účelem obnovy jejich základních funkcí, zlepšení bezpečnosti jejich provozu (zejména za povodňových situací), zlepšení vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí s důrazem na posílení jejich retenčních schopností,
b)
odbahnění nejvíce zanesených rybníků,
c)
výstavba vodních nádrží k ochraně před povodněmi a suchem.
V rámci podprogramu 129 133 „Odstraňování povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží“:
d)
odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží způsobených případnou povodní v roce 2009 a jednotlivě přesahujících 250 tis. Kč, za předpokladu, že na tyto škody budou uvolněny prostředky nad rámec prostředků schválených ve státním rozpočtu na program 129 130. Na odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží vystavěných či obnovených z podprogramu 129 132 lze poskytnout podporu pouze za předpokladu, že byly způsobeny povodní o průtoku větším než Q100.
II.
Forma podpory:
–
podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje.
III.
Žadatel:
Žadatel o podporu může být subjekt podnikající v zemědělské prvovýrobě, provozující chov a lov ryb na rybníku či vodním díle, na který je poskytována podpora, a splňující podmínku, že se jedná o:
–
právnickou osobu, podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
–
fyzickou osobu zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
–
Školní rybářství Protivín (IČ 00072648),
–
Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (IČ 60076658),
–
Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
Žadatelem dále mohou být organizační jednotky Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu provozující chov a lov ryb na rybníku či vodní nádrži, na který je žádáno o poskytnutí podpory.
Z podprogramu 129 132 nelze poskytnout podporu žadatelům, jejichž předmět podpory (rybník či vodní nádrž) se nachází na území hlavního města Prahy.
IV.
Termín a místo podání žádosti o podporu:
–
žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2009,
–
žádosti o podporu dle části 2 C odst. I. písm. d) se podávají průběžně, nejpozději v termínu stanoveném Ministerstvem zemědělství,
–
právnické osoby podávají žádost na odbor zemědělské agentury Ministerstva zemědělství příslušný podle místa sídla právnické osoby,
–
podnikající fyzické osoby podávají žádost na odbor zemědělské agentury Ministerstva zemědělství příslušný podle sídla zapsaného v evidenci zemědělského podnikatele.
V.
Kritéria podpory:
–
obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, jejichž základní parametry nejsou v souladu s normami a je ohrožena bezpečnost vodního díla, nebo je narušena nebo významně omezena jejich vodohospodářská funkce,
–
celkové odbahnění rybníků a vodních nádrží o katastrální výměře 1 až 30 ha (a to i v případě, kdy rybník nebo nádrž této katastrální výměry dosáhne realizací navrhovaného opatření), u kterých vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 40 cm,
–
zlepšení bezpečnosti provozu rybníků a vodních nádrží za povodní,
–
výstavba vodních nádrží o katastrální výměře (nebo výstavba soustavy vodních nádrží nacházejících se ve stejném dílčím hydrologickém pořadí, a zároveň ve stejném katastrálním územíkatastrálním území, nebo v sousedních katastrálních územíchkatastrálních územích, v součtu o katastrální výměře) větší než 1 ha, jejichž hlavním účelem bude ochrana před povodněmi a suchem (povolen pouze extenzivní chov ryb),
–
efektivnost vynaložených nákladů,
–
posudek strategického experta,
–
pro podprogram 129 132 podíl investičních nákladů akce ve výši minimálně 15%.
VI.
Způsob výpočtu podpory:
–
úhrada do výše 100% nákladů na vlastní realizaci (zahrnující stavební práce a technologické dodávky) a na zajištění posudku environmentálního experta, a u výstavby nových vodních nádrží i na výkupy pozemků nutných pro realizaci stavby. Úhrada nákladů na odbahnění (tj. odtěžení sedimentu včetně prací na odvodnění sedimentu, naložení sedimentu a jeho doprava na úložiště) se poskytuje maximálně do výše 210,- Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu. Do tohoto limitu se nezapočítávají náklady na rozprostření na zemědělský půdní fond. Úhrada se provádí na základě výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu14).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
Žádost o poskytnutí podpory (formulář G v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
čestné prohlášení (formulář H v části 3),
–
technická zpráva (formuláře I v části 3),
–
ověřená kopie osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (ne starší než 3 měsíce) s předmětem činnosti chov ryb, podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (je-li žadatelem fyzická osoba nebo právnická osoba podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) – netýká se předmětu podpory dle části 2 C odst. I. písm. c), nebo
–
zřizovací listina, respektive její ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem), nebo
–
statut, respektive jeho ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem vysoká škola či její organizační jednotka), nebo
–
výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku),
–
ověřená kopie registračního listu organizační jednotky Českého rybářského svazu nebo Moravského rybářského svazu (je-li žadatelem),
–
doklad evidence rybářského hospodaření na více než 20 ha vodních ploch dle zvláštního právního předpisu19), prokázané za uplynulý kalendářní rok, podepsané žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo podepsané statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) a d),
–
doklad o vlastnictví, nájmu nebo jiném právním vztahu k 20 ha vodních ploch, na kterých žadatel rybářsky hospodaří dle zvláštního právního předpisu19), doložené výpisy z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví ne starší než 3 měsíce s uvedením druhu pozemku – vodní plocha, způsob využití – rybník, nebo vodní nádrž umělá), nebo platnými nájemními smlouvami (v kopiích), nebo doklady o jiném právním vztahu. Tutéž plochu lze uplatňovat pouze jedenkrát, např. při bezpodílovém spoluvlastnictví rybníků. Doklady o vyhlášení rybářského revíru, ke kterému mají organizační jednotky Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu právo hospodaření dle § 11 zákona o rybářství, jsou považovány za jiný právní vztah, kde pro účely dotace poskytovatel uznává kromě výše uvedených způsobů využití vodních ploch i způsob využití – vodní nádrž přírodní (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) a d),
–
doklad evidence o hospodaření na předmětu podpory podle zvláštního právního předpisu19), prokázaný za období minimálně posledních tří let, podepsaný žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo podepsaný statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c),
–
doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k vodnímu dílu (pozemkům dotčeným stavbou – pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c), doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy ne staršími než 3 měsíce; ve výpisu bude pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a), b) a d) uvedeno: druh pozemku - vodní plocha, způsob využití - rybník, nebo vodní nádrž umělá,
–
doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem),
–
stanovisko správce příslušného povodí15) (státního podniku Povodí) k připravované akci (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. d) v případě, že akce nebude podléhat stavebnímu povolení),
–
stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k připravované akci (nebo doložení skutečnosti, že určeným správcem tohoto vodního toku je žadatel),
–
stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu20), v jehož správním území se předmět podpory nachází, ve kterém bude uvedeno, zda akce, na kterou se vztahuje žádost, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení,
–
odpovídající vyjádření (rozhodnutí, stanovisko) věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody21) v jehož správním území se vodní dílo nachází, nebo bude nacházet, k připravované akci,
–
kopie posudku o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu (dle § 61 zákona č. 254/2001 Sb.) v případě, že se jedná o změnu stavby vyžadující stavební povolení,
–
návrh manipulačního a provozního řádu s rozčleněním prostor22) rybníka či vodní nádrže,
–
výškopisné a polohopisné zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže před započetím těžby sedimentu (podélný řez a příčné řezy ve vzdálenosti max. 40 metrů), stanovení průměrné výšky sedimentu a odhad kubatury sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou23) (tyto náležitosti pouze pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka nebo vodní nádrže),
–
kopie protokolu z místního šetření o rozsahu povodňových škod (vztahujícího se k akci), který byl vypracován podle metodiky stanovené Ministerstvem zemědělství (pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. d),
–
formuláře S 05 110, S 05 120, S 05 140, S 05 143, S 05 150 a S 05 16016).
VIII.
Náležitosti doplňku žádosti:
Doplněk žádosti (formulář J v části 3), jehož součástí jsou přílohy:
–
u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení),
–
zadávací dokumentace veřejné zakázky,
–
návrh smlouvy o dílo,
–
položkový rozpočet akce potvrzený zhotovitelem,
–
výškopisné a polohopisné zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže provedené nejdříve po 30 dnech od vypuštění rybníka nebo vodní nádrže, avšak před započetím těžby sedimentu, upřesnění průměrné výšky sedimentu a upřesnění odhadu kubatury sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou23) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka nebo vodní nádrže). Tyto náležitosti není potřeba znovu předkládat pouze v případě, pokud měření předložené jako základní náležitost žádosti dle části 2 C odst. VII. bylo provedeno v době, kdy rybník nebo vodní nádrž byly vypuštěny déle než 3 měsíce,
–
pravomocné stavební povolení nebo ohlášení,
–
pravomocné rozhodnutí o povolení k nakládání s povrchovými vodami k užívání těchto vod v rybníku nebo vodní nádrži, která je předmětem podpory, pro chov ryb podle § 8 vodního zákona (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) a d),
–
hydrotechnický posudek bezpečnostních přelivů a bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (nebo posudek bezpečnosti vodního díla při povodni24)), zpracovaný a podepsaný autorizovanou osobou23),
–
stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k návrhu manipulačního řádu a doklad o jeho předložení příslušnému vodoprávnímu úřadu k projednání,
–
údaje o nakládání s vytěženým sedimentem a o jeho uložení a údaje o pozemcích, na které bude vytěžený sediment ukládán, tj. snímky katastrálních mapkatastrálních map a výpis z katastru nemovitostínemovitostí (případně informace o parcelách), ne starší než 3 měsíce, vše potvrzené katastrálním úřadem, dále souhlas uživatelů příslušných pozemků s ukládáním sedimentu (a nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) a d)),
–
tabulka parametrů sledovaných u jednotlivých akcí,
–
prohlášení orgánu zodpovědného za monitorování míst významných z hlediska ochrany životního prostředí,
–
posudek environmentálního experta,
–
formuláře S 05 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky14).
IX.
Podmínky přiznání podpory:
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
dodržení kalkulace nákladů,
–
kladný posudek strategického experta a environmentálního experta (v případě spolufinancování z úvěru od Evropské investiční bankybanky),
–
trvalé vyčlenění retenčního ochranného prostoru22) o velikosti minimálně 10% z celkového (tj. ovladatelného i neovladatelného) prostoru22) rybníka nebo vodní nádrže (objem tohoto prostoru nebude zmenšen oproti stavu před realizací akce),
–
u výstavby vodních nádrží dle části 2 C odst. I. písm. c): v manipulačním a provozním řádu vodní nádrže bude stanovena trvalá podmínka, že každoročně v období od 15. listopadu do 31. března bude vodní nádrž vypuštěna a bude sloužit: jako suchá nádrž (poldr), nebo jako suchá nádrž s částečným stálým nadržením do 35% z celkového prostoru nádrže, nebo do 35% z celkového prostoru nově vybudované soustavy nádrží,
–
prokázání, že bezpečnostní přelivy a bezpečnostní zařízení rybníka nebo vodní nádrže jsou schopny bezpečně převést průtok odpovídající minimálně Q100 či vyšší v souladu s platnými předpisy,
–
žadatel, případně následující uživatel, povede průběžně doklady o hnojení a krmení ryb, ze kterých bude patrné, že na předmětu podpory neprovozuje intenzivní chov ryb,
–
doložení doplňku žádosti, včetně příloh (formulář J v části 3) v termínu, který stanoví Ministerstvo zemědělství,
–
doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí,
–
doložení vyplněného formuláře dle odst. 3 § 4 vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) – v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí,
–
doložení výškopisného a polohopisného zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže po ukončení těžby sedimentu a výpočet skutečného množství vytěženého sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou23) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka),
–
doložení dokumentace o zřízení nivelačního bodu a určení jeho nadmořské výšky v systému Bpv odborně způsobilou osobou podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
–
doklad o zřízení vodočetné latě,
–
doložení čestného prohlášení žadatele o podporu, potvrzené odborně způsobilou osobou23), že údaj o množství vytěženého sedimentu odpovídá skutečnosti (formulář K v části 3) - pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka,
–
po dobu realizace odbahnění bude veden stavební deník, který bude obsahovat údaje o použité mechanizaci (počet a druh těžebních a dopravních prostředků),
–
závazek, že bez písemného souhlasu Ministerstva zemědělství a Evropské investiční bankybanky vlastník předmětu podpory nezmění po dobu splácení úvěru přijatého Českou republikou od Evropské investiční bankybanky vlastnická práva k předmětu podpory (s výjimkou případu, kdy vlastníkem předmětu podpory je stát),
–
počet žádostí jednoho žadatele o podporu, na které může žadatel v kalendářním roce 2009 podporu získat, se odvíjí od celkové rybářsky obhospodařované plochy (nevztahuje se na předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) a d). V případě, že žadatel rybářsky hospodaří na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu25) na:
–
méně než 100 ha vodní plochy, může podat jednu žádost na jeden rybník,
–
více než 100 ha vodní plochy, může podat dvě žádosti, každou na jeden rybník, a v případě, kdy katastrální výměra ani jednoho z rybníků nepřesahuje 10 ha vodní plochy, může podat tři žádosti, každou na jeden rybník;
–
pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) může žadatel v roce 2009 podat jednu žádost na jednu vodní nádrž nebo jednu soustavu nádrží;
–
pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. d) není počet žádostí omezen.
X.
Přechodná ustanovení:
U žádostí, na které byl vydán v roce 2008 příslib podpory pro rok 2009, žadatel písemně potvrdí Ministerstvu zemědělství do 31. března 2009 platnost požadavku pro rok 2009 na formulářích zaslaných společně s příslibem. Omezení počtu žádostí dle části 2 C odst. IX. se vztahují na nově podané žádosti v r. 2009, nesouvisejí s přísliby z roku 2008.
2 D.
Podpora procesu plánování v oblasti vod
podle § 102 odst. 1 písm. d) vodního zákona
Podpora se vztahuje pouze na akce, na které byly přijaty žádosti o podporu v roce 2007 a 2008. Program v roce 2009 je určen na dofinancování zahájených akcí. Nové žádosti v roce 2009 nebudou přijímány.
Pro přiznání podpory platí podmínky závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti o podporu.
2 E.
Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl
podle § 102 odst. 1 písm. f) a g) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci programu 129 170 „Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl“.
Financování akcí bude umožněno až po schválení dokumentace programu 129 170 podle §§ 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., a příslušné vyhlášky.
I.
Předmět podpory:
a)
Podpora zvýšení funkčnosti a bezpečnosti vodních děl (podprogram 129 172):
–
rekonstrukce a modernizace hrází a jejích funkčních objektů u vodních děl I. až III. kategorie26), jejichž základní parametry nejsou v souladu s normativními a právními požadavky (především vyhlášky č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla),
–
nápravná opatření k předejití závažným poruchám na vodních dílech I. až III. kategorie, u nichž je ohrožena bezpečnost nebo je narušena popř. významně omezena jejich vodohospodářská funkce.
b)
Podpora odtěžení nánosů z nádrží (podprogram 129 173):
–
nápravná opatření na vodárenských nádržích27) a s nimi souvisejících předzdrží, u nichž je ohrožena jakost vody v nádrži pro vodárenské využití,
–
nápravná opatření na vodních nádržích zařazených v koupacích oblastech28), v nichž je ohrožena jakost vody pro koupání, a to ve výjimečných případech na základě vyjádření Krajské hygienické stanice a uvedení této vodní nádrže v dokumentaci programu 129 170,
c)
Podpora obnovení funkčnosti vodních děl v mimořádných situacích (podprogram 129 174):
–
nápravná opatření na vodních dílech, na nichž byl vyhlášen stav nebezpečí29).
II.
Forma podpory:
–
podpora je účelově vázaná,
–
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a) je poskytována na kapitálové výdaje,
–
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. b) a c) je poskytována na kapitálové a běžné výdaje.
III.
Žadatel:
–
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a) a b) mohou být žadatelem o podporu státní podniky Povodí13),
–
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. c) mohou být žadatelé vlastníci vodních děl a dále státní podniky Povodí13), ZVHS a státní podnik Lesy ČR.
IV.
Termín a místo podání žádosti o podporu:
–
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a) a b) se žádosti o podporu podávají průběžně, nejpozději do 30. dubna 2009 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2009,
–
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. c) se žádosti o podporu podávají do 30 dnů ode dne vyhlášení stavu nebezpečí29),
–
místem podání žádosti o podporu je Ministerstvo zemědělství, odbor programového financování ve vodním hospodářství.
V.
Kritéria podpory:
a)
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a):
–
efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů,
–
přednostní řešení sypaných hrází vodních děl,
–
spoluúčast vlastních zdrojů žadatele,
–
akce je jmenovitě uvedena ve schválené dokumentaci programu7).
b)
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. b):
–
efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů,
–
ohrožení bezpečnosti díla a funkce nádrží,
–
přednostní řešení vodárenských nádrží a koupacích míst,
–
spoluúčast vlastních zdrojů žadatele,
–
akce je jmenovitě uvedena ve schválené dokumentaci programu7).
c)
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. c):
–
efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů,
–
vyhlášení stavu nebezpečí.
VI.
Způsob výpočtu podpory:
a)
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a):
–
úhrada do výše 70% způsobilých nákladů vztahujících se na majetek ve vlastnictví státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky Povodí,
–
konkrétní výši podpory stanoví Ministerstvo zemědělství podle rozsahu předpokládaných prací podle parametrů akce v souladu se schválenou dokumentací programu 129 170 a podle výše dostupných finančních prostředků,
b)
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. b):
–
úhrada do výše 90% způsobilých nákladů vztahujících se na majetek ve vlastnictví státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky Povodí,
–
konkrétní výši podpory stanoví Ministerstvo zemědělství podle rozsahu předpokládaných prací podle parametrů akce v souladu se schválenou dokumentací programu 129 170 a podle výše dostupných finančních prostředků,
c)
pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. c):
–
úhrada do výše 100% výdajů uskutečněných v daném roce pro žadatele, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je Ministerstvo zemědělství, na majetek ve vlastnictví státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky Povodí nebo příslušnost hospodaření ZVHS - po předchozím souhlasu Ministerstva zemědělství,
–
úhrada do výše 85% výdajů uskutečněných v daném roce pro žadatele, jejichž zřizovatelem není Ministerstvo zemědělství a vlastníci vodních děl, po předchozím souhlasu Ministerstva zemědělství,
–
konkrétní výši podpory stanoví Ministerstvo zemědělství podle rozsahu předpokládaných prací podle parametrů akce v souladu se schválenou dokumentací programu 129 170 a podle výše dostupných finančních prostředků.
VII.
Základní náležitosti žádosti:
Žádost o poskytnutí podpory (formulář L v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
prohlášení žadatele (formulář C v části 3),
–
technická zpráva (formulář M v části 3),
–
zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce,
–
doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k vodnímu dílu (pozemkům dotčeným stavbou, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne staršími než 3 měsíce; ve výpisu bude uvedeno: druh pozemku – vodní plocha nebo vodní nádrž umělá,
–
územní rozhodnutí v případě, že se jedná o změnu stavby vyžadující územní rozhodnutí,
–
stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu20), v jehož správním území se předmět podpory nachází, ve kterém bude uvedeno, zda akce, na kterou se vztahuje žádost, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení,
–
odpovídající vyjádření (rozhodnutí stanovisko) věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody21), v jehož správním území se vodní dílo nachází nebo bude nacházet,
–
kopie posudku o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění technicko-bezpečnostního dohledu (dle § 61 vodního zákona) v případě, že se jedná o změnu stavby vyžadující stavební povolení,
–
návrh manipulačního a provozního řádu s rozčleněním prostor vodní nádrže v případě, že dochází k jejich změně,
–
pro předmět podpory dle části I. písm. b) výškopisné a polohopisné zaměření dna vodní nádrže před započetím těžby sedimentu (podélný řez a příčné řezy ve vzdálenosti max. 40 metrů), stanovení průměrné výšky sedimentu a odhad kubatury sedimentu - vše provedené odborně způsobilou osobou23),
–
stanovisko příslušného správce povodí15) (státního podniku Povodí) k připravované akci (netýká se akcí předkládaných státními podniky Povodí),
–
pro předmět podpory dle části I. písm. b) stanovisko Krajské hygienické stanice,
–
rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí29)- pouze pro předmět podpory části 2 E odst. I. písm. c),
–
formuláře S 05 110, S 05 120, S 05 140, S 05 143, S 05 144, S 05 150 a S 05 16016).
VIII.
Náležitosti doplňku žádosti:
Doplněk žádosti (formulář N v části 3), jehož součástí jsou přílohy:
–
u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení),
–
návrh smlouvy o dílo,
–
položkový rozpočet akce potvrzený zhotovitelem,
–
tabulka parametrů sledovaných u jednotlivých akcí,
–
pravomocné stavební povolení nebo ohlášení,
–
hydrotechnický posudek bezpečnostních přelivů a bezpečnostních výpustných zařízení vodního díla (nebo posudek bezpečnosti vodního díla při povodni24)),
–
platný manipulační řád
–
pro předmět podpory části 2 E odst. I. písm. b) a c) údaje o nakládání s vytěženým sedimentem a o jeho uložení a údaje o pozemcích, na které bude vytěžený sediment ukládán, tj. snímky katastrálních mapkatastrálních map a výpis z katastru nemovitostínemovitostí (případně informace o parcelách), ne starší než 3 měsíce, vše potvrzené katastrálním úřadem, dále souhlas uživatelů příslušných pozemků s ukládáním sedimentu,
–
formuláře S 05 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky14).
IX.
Podmínky přiznání podpory:
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
dodržení kalkulace nákladů,
–
doložení doplňku žádosti, včetně příloh v termínu, který stanoví Ministerstvo zemědělství,
–
doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů,
–
doložení vyplněného formuláře dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení) v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí nebo Stanovení výdajů (pouze pokud již nebyly předloženy jako náležitost doplňku žádosti).
2 F.
Podpora zemědělských vodních toků Zemědělské vodohospodářské správy
podle § 102 odst. 1 písm. b), f), h) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci programu 129 190 „Podpora zemědělských vodních toků - Zemědělská vodohospodářská správa“.
Financování akcí bude umožněno až po schválení dokumentace programu 129 190 podle §§ 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., a příslušné vyhlášky.
I.
Předmět podpory:
a)
V rámci podprogramu 129 192 „Příprava operačního programu Životní prostředí“poskytování finančních prostředků na náklady, které nejsou uznány jako způsobilé výdaje na přípravu akcí, včetně zpracování projektové dokumentace, náklady související s realizací a dokončením akcí, na předfinancování uznatelných nákladů a na zajištění 10% finanční spoluúčasti investora u akcí financovaných z operačního programu Životní prostředí. Pro ostatní krajinotvorné programy bude zajištěno financování nákladů spojených s přípravou, realizací a dokončením akcí, které nejsou hrazeny Ministerstvem životního prostředí.
b)
V rámci podprogramu 129 193 „Rekonstrukce vodních toků a nové úpravy vodních toků“ zajištění řádného plnění povinností správce vodního toku ukládané vodním zákonem, tj. zejména pečovat o koryta vodních toků ve stavu, který zabezpečuje pro odvádění vody z území dostatečnou průtočnost.
c)
V rámci podprogramu 129 194 „Rekonstrukce vodních nádrží“ zajištění řádného stavu a funkce vodních děl v souladu s kolaudačním souhlasem, manipulačním řádem a podmínkami stanovenými při technickobezpečnostním dohledu.
II.
Forma podpory:
Podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje.
U podprogramů 129 192 a 129 193 se jedná o kapitálové výdaje, u podprogramu 129 194 o kapitálové a běžné výdaje.
III.
Žadatel:
Organizační složka státu - ZVHS.
IV.
Termín a místo podání žádosti o podporu:
–
žádosti o podporu na akce dle části 2 F odst. I. písm. a) se podávají do 30. listopadu 2009, žádosti o podporu b) a c) se podávají průběžně, nejpozději do 30. dubna 2009,
–
místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství Ministerstva zemědělství.
V.
Kritéria podpory:
Vyjádření omezené funkce koryta drobného vodního toku, vodního díla, a dále souvisejících objektů a zařízení na státním vodohospodářském majetku (pro předmět podpory dle části 2 F odst. I. písm. b) a c) jako např.:
–
omezení průtočnosti nebo kapacity koryta vodního toku,
–
snížení stability dna a břehů koryta vodního toku,
–
ohrožení funkce a stability objektů v korytě vodního toku včetně zařízení křižujících vodní tok,
–
ohrožení funkce objektů a zařízení umístěných v jejich bezprostřední blízkosti,
–
snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území,
–
vliv poruchového stavu koryta na okolí včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod.,
–
odhad velikosti možných škod vzniklých v důsledku dalšího trvání poruchového stavu,
–
efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření v porovnání s možnými škodami na majetku a pozemcích státu, obcíobcí a soukromých subjektů,
U podpory dle části 2 F odst. I. písm. a) splnění parametrů a podmínek Operačního programu Životní prostředí nebo krajinotvorných programů.
VI.
Způsob výpočtu podpory:
Podpora se poskytuje organizační složce státu – ZVHS:
–
na úhradu minimálně 10% nákladů na přípravu, realizaci a dokončení akcí, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu, pro předmět podpory dle části 2 F odst. I. písm. a),
–
do výše 100% nákladů na přípravu, realizaci a dokončení akcí, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu, pro předmět podpory dle části 2 F odst. I. písm. b) a c).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
Žádost o poskytnutí podpory dle části 2 F odst. I. písm. b) a c) (formulář P v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
prohlášení žadatele (formulář C v části 3),
–
technická zpráva (formulář Q v části 3),
–
protokol z místního šetření o potřebě realizace navržených opatření,
–
vyjádření věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu (pokud není součástí protokolu z místního šetření),
–
zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce,
–
situace území (povodí) v měřítku přiměřeném povaze akce s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce,
–
formuláře S 05 110, S 05 120, S 05 140, S 05 143, S 05 150 a S 05 16016),
–
u podpory F I. a) splnění parametrů a podmínek operačního programu Životní prostředí nebo krajinotvorných programů.
VIII.
Náležitosti doplňku žádosti:
Doplněk žádosti (formulář R v části 3), jehož součástí jsou přílohy:
–
doklady o průběhu a výsledcích zadávacího řízení na veřejné zakázky (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení),
–
návrh smlouvy o dílo, včetně položkového rozpočtu,
–
pravomocné stavební povolení nebo ohlášení,
–
formuláře S 05 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky14).
IX.
Podmínky přiznání podpory:
–
doklad, že se jedná o opatření na státním vodohospodářském majetku nebo na neupravených tocích spravovaných ZVHS,
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář R v části 3),
–
doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Stanovení výdajů,
–
doložení vyplněného formuláře dle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) – v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Stanovení výdajů,
–
u podpory dle části 2 F odst. I. písm. a) pro přípravu a zpracování projektové dokumentace akcí stanovisko správce Operačního programu Životní prostředí nebo krajinotvorných programů, pro realizaci a dokončení akcí stanovení výdajů vydané správcem programů.
2 G.
Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství
podle § 102 odst. 1 písm. b), f), i), k) vodního zákona
Podpora je neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci běžných výdajů specifického ukazatele „Podpora vodnímu hospodářství celkem“.
I.
Předmět podpory je zejména:
a)
správa drobných vodních toků,
b)
správa hlavních odvodňovacích zařízení,
c)
obnova a provoz vodních cest.
II.
Forma podpory:
–
podpora je účelově vázaná a je neinvestičního charakteru.
III.
Žadatel:
–
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. a) - správci drobných vodních toků určení Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 vodního zákona a ZVHS,
–
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. b) - ZVHS,
–
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. c) - státní podniky Povodí13).
IV.
Termín a místo podání žádosti o podporu:
–
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. a) - u organizační složky státu průběžně do 31. října 2009, u ostatních správců vodních toků průběžně do 31. března 2009,
–
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. b) - průběžně do 31. října 2009,
–
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. c) - průběžně do 31. března 2009,
–
místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství Ministerstva zemědělství.
V.
Kritéria podpory:
–
pro činnosti dle části 2 G odst. I. písm. a) - údržba a opravy na vodních tocích a objektech k zajištění provozuschopnosti a funkčnosti upravených i neupravených drobných vodních toků (např. odstranění nátrží a nánosů, péče o břehové porosty a pod.), a dále provádění prvotních zásahů (zásahů, které umožní neodkladné zprovoznění vodního toku nebo odstranění ekologické havárie – dále jen „prvotní zásahy“) na drobných vodních tocích ve správě ZVHS,
–
pro činnosti dle části 2 G odst. I. písm. b) - údržba a opravy na hlavních odvodňovacích zařízeních a objektech k zajištění jejich provozuschopnosti a funkčnosti a dále provádění prvotních zásahů na nich,
–
pro činnosti dle části 2 G odst. I. písm. c) - zajištění provozu a údržby využitelné dopravně významné vodní cesty podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, doložené stanoviskem Státní plavební správy.
VI.
Způsob výpočtu podpory:
–
podpora dle části 2 G odst. I. písm. a) a b) se poskytuje organizační složce státu do 100% na realizaci včetně projektové dokumentace, ostatním správcům vodních toků do 65% nákladů na realizaci, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu14),
–
podpora dle části 2 G odst. I. písm. c) se poskytuje do 65% nákladů spojených s provozem a údržbou vodní cesty.
VII.
Základní náležitosti žádosti:
a)
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. a):
–
žádost (formulář S v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
jmenovitý seznam akcí a finanční rezerva na provádění prvotních zásahů,
–
čestné prohlášení (formulář H v části 3),
–
návrh technického řešení (technická zpráva podle formuláře T v části 3),
–
zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce,
–
kalkulace nákladů na akci, včetně uvedení finančních zdrojů,
–
přehledná situace území v měřítku dle povahy akce s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory,
–
katastrální mapakatastrální mapa v přiměřeném měřítku se zákresem stávajícího stavu a navrhovaného technického řešení (nevztahuje se na ZVHS),
–
doklad, že žadatel je správcem drobného vodního toku určený Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (nevztahuje je se na ZVHS),
–
doklad o vlastnictví majetku, který je předmětem oprav a údržby, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne staršími než 3 měsíce (nevztahuje se na ZVHS),
–
ověřenou kopii (ne starší než 3 měsíce) platného dokladu o podnikání podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nebo
–
výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem právnická osoba podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), nebo
–
výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku; nevztahuje se na ZVHS),
–
doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem),
–
stanovisko správce příslušného povodí (státního podniku Povodí) k připravované akci (u ZVHS pouze v případě, kdy se tok, na němž se provádí oprava objektů nebo údržba, vlévá do toku spravovaného jiným správcem vodního toku),
–
ohlášení drobné stavby, stavební úpravy nebo udržovacích prací, doložené potvrzením o přijetí vodoprávním úřadem minimálně 35 dnů před podáním žádosti, případně doplněné o další vodoprávním úřadem požadované doklady,
–
výpočet ukazatele dluhové služby ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 346/2004 o regulaci zadluženosti obcíobcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, vypočtený dle formuláře P v části 3 (je-li žadatelem obecobec),
b)
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. b):
–
žádost (formulář U v části 3), jejíž součástí jsou přílohy:
–
jmenovitý seznam hlavních odvodňovacích zařízení (s uvedením pracoviště ZVHS, názvu a označení hlavního odvodňovacího zařízení (číslo DHM), délky předmětného úseku, specifikace prací a nákladů) a finanční rezerva na provádění prvotních zásahů,
–
čestné prohlášení (formulář H v části 3),
c)
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. c):
–
písemná žádost a formulář W v části 3 včetně příloh,
–
čestné prohlášení (formulář H v části 3),
–
doplněk žádosti na akce oprav a údržby po výběrovém řízení (formulář Y v části 3).
VIII.
Podmínky přiznání podpory:
a)
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. a):
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
dodržení kalkulace nákladů,
–
předložení Protokolu o vzniku havarijní situace a způsobu prvotního zásahu (formulář V v části 3) – týká se pouze ZVHS,
b)
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. b):
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací potvrzené vodoprávním úřadem,
–
dodržení kalkulace nákladů uvedené v žádosti o podporu,
–
předložení Protokolu o vzniku havarijní situace a způsobu prvotního zásahu (formulář V v části 3) – týká se pouze ZVHS,
c)
pro předmět podpory dle části 2 G odst. I. písm. c):
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
pravomocné ohlášení potvrzené Státní plavební správou,
–
vypořádání předchozích závazků vůči státnímu rozpočtu.
3.
Vzory formulářů
81kB
455kB
543kB
471kB
388kB
336kB
528kB
758kB
94kB
1.2MB
699kB
431kB
812kB
938kB
541kB
559kB
466kB
380kB
460kB
905kB
302kB
400kB
291kB
488kB
324kB
380kB
618kB
1)
Finanční podpora v rámci čl. 2 Příspěvky, C. Příspěvky na sdružování vlastníků lesů malých výměr, je udělována podle Nařízení komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.
2)
§ 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
3)
§ 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
4)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
7)
Zákon č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.
9)
Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
12)
Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
13)
Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
14)
Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.
Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
15)
Příloha č. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb.
Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).
16)
Příloha č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb.
17)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
18)
Příloha č. 16,17 a 18 vyhlášky č. 29/2004 Sb.
Zákon č. 149/2003 Sb.
19)
§ 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb.
20)
§ 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
21)
§ 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
22)
§ 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
23)
Zákon č. 449/2001 Sb.
24)
§ 9 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
25)
§ 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
26)
§ 45 zákona č. 449/2001 Sb.
§ 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
27)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb. § 5 zákona č. 449/2001 Sb.
28)
§ 36 zákona č. 449/2001 Sb.
29)
§ 54 odst. 3 či § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
30)
§ 44 zákona č. 114/1992 Sb.
31)
§ 54 nebo § 56 zákona č. 114/1992 Sb.
1)
§ 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku.
2)
§ 13 odst. 3 písmena a) až d) zákona č. 218/2000 Sb.
3)
zákon č. 151/1997/Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. v platném znění
4)
§ 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 218/2000 Sb.
Vyhláška č. 560/2006 Sb.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb.
9)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 218/2000 Sb.
Vyhláška č. 560/2006 Sb.
10)
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 560/2006 Sb.
11)
§ 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb.
12)
§ 25 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon
Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí
13)
Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
14)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
15)
§ 54 zákona č. 254/2001 Sb.
16)
Vyhláška č. 560/2006 Sb.
17)
§ 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb.
18)
§ 70 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb.
19)
§ 3 nebo § 11 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).
20)
§ 15 zákona č. 254/2001 Sb.
21)
§ 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
22)
ČSN 73 65 15 Názvosloví hydrotechniky - Vodní nádrže.
23)
§ 5 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo
§ 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
24)
TNV 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodního díla při povodni.
25)
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.
27)
Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
28)
Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob.
29)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci
Vyhlášeno 30. 12. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 9. 2008, částka 34/2008
* ČLÁNEK 1 - Všeobecná ustanovení
* ČLÁNEK 2 - Oblasti spolupráce
* ČLÁNEK 3 - Způsoby spolupráce
* ČLÁNEK 4 - Smíšená česko-peruánská komise pro hospodářskou a průmyslovou spolupráci
* ČLÁNEK 5 - Konzultace
* ČLÁNEK 6 - Zvláštní ustanovení
* ČLÁNEK 7 - Změny
* ČLÁNEK 8 - Vstup v platnost
* ČLÁNEK 9 - Doba platnosti
* ČLÁNEK 10 - Ukončení platnosti
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 9. 2008
89
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. prosince 2007 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 8 dne 12. září 2008.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky
o hospodářské a průmyslové spolupráci
Vláda České republiky a vláda Peruánské republiky (dále jen „Strany“),
přejíce si posílit vzájemnou hospodářskou a průmyslovou spolupráci ve prospěch ekonomického a sociálního rozvoje obou států;
vedeny zájmem stanovit vhodný rámec pro stálý dialog mezi Stranami, který by umožnil analyzovat a přijímat opatření směřující k podpoře hospodářské, průmyslové a investiční spolupráce, se zvláštní pozorností věnovanou rozvoji malých a středních podniků;
respektujíce závazky, které vyplývají z členství České republiky v Evropské unii a z členství Peruánské republiky v Andském společenství,
se dohodly na následujícím:
ČLÁNEK 1
Všeobecná ustanovení
1.
Cílem této dohody je podpora a rozvoj hospodářských, průmyslových a investičních vztahů mezi Českou republikou a Peruánskou republikou v souladu s příslušnými platnými vnitrostátními právními řády a s ustanoveními této dohody.
2.
Za tímto účelem budou Strany podporovat spolupráci mezi osobami, veřejnými a soukromými podniky a institucemi obou států s cílem zvýšit úroveň hospodářských vztahů, s důrazem na rozvoj malých a středních podniků.
ČLÁNEK 2
Oblasti spolupráce
Strany se zavazují podporovat hospodářskou spolupráci v oblastech a způsoby, které budou upřesněny vzájemnou dohodou, a to především v následujících oblastech:
a)
Energetika (výstavba a modernizace elektráren, distribučních sítí a elektrického vedení: hydroenergetické projekty; dodávky zařízení, příslušenství a náhradních dílů, mimo jiné);
b)
Zemědělsko-průmyslový rozvoj;
c)
Strojírenství (automobilový průmysl, obráběcí a textilní stroje, elektromotory, traktory, zemědělská technika, mimo jiné);
d)
Technologie na ochranu životního prostředí (zalesňování, úprava vody, zpracování odpadu, mimo jiné);
e)
Podpora udržitelného rozvoje lesů;
f)
Průzkum a využívání přírodních zdrojů, zejména souvisejících s důlním průmyslem;
g)
Systémy městské dopravy a infrastruktury;
h)
Technické normy, certifikace a metrologie;
i)
Další oblasti společného zájmu.
ČLÁNEK 3
Způsoby spolupráce
1.
Strany se budou vhodným způsobem informovat o národních hospodářských programech, jakož i o perspektivách a prioritách uvedených v těchto programech, které budou mít vliv na hospodářské vztahy mezi oběma státy.
2.
Strany budou podporovat investiční příležitosti a možnosti hospodářské spolupráce mezi fyzickými a právnickými osobami obou států formou vzájemné výměny informací a zkušeností, posilováním spolupráce mezi agenturami a institucemi na podporu obchodu, průmyslu a investic. Stejně tak budou podporovat spolupráci mezi podnikatelskými sdruženími obou států.
3.
Strany budou podporovat uskutečňování podnikatelských misí, organizaci a/nebo účast na mezinárodních veletrzích a výstavách, sympoziích, konferencích a jiné aktivity, které přispějí k rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a ke vzniku nových podnikatelských příležitostí.
4.
Strany budou podporovat intenzivnější účast malých a středních podniků na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů.
5.
Strany budou podporovat spolupráci mezi českými a peruánskými fyzickými a právnickými osobami v oblastech společného zájmu ve třetích zemích.
ČLÁNEK 4
Smíšená česko-peruánská komise pro hospodářskou a průmyslovou spolupráci
1.
S cílem usnadnit aplikaci této dohody a ve snaze posílit hospodářskou a průmyslovou spolupráci mezi oběma státy Strany zakládají Smíšenou česko-peruánskou komisi pro hospodářskou a průmyslovou spolupráci, dále jen „Komise“.
2.
Komise bude, mimo jiné, vykonávat následující funkce:
a)
hodnotit vývoj a perspektivy dvoustranné hospodářské, průmyslové a investiční spolupráce;
b)
navrhovat, vyhodnocovat a určovat prioritní oblasti, v nichž by bylo možné uskutečňovat konkrétní projekty hospodářské a podnikatelské spolupráce, náležitosti potřebné pro jejich uskutečňování, jakož i projekty a programy spolupráce zahrnující stanovení strategických cílů a směrů činnosti;
c)
věnovat zvláštní pozornost intenzivnější účasti malých a středních podniků na rozvoji dvoustranných hospodářských vztahů;
d)
podporovat rozvoj průmyslové, technické a technologické spolupráce, jakož i spolupráce v oblasti certifikací, licencí a metrologie, včetně výměny informací z těchto oblastí;
e)
napomáhat spolupráci mezi agenturami specializovanými na podporu investic za účelem rozvoje společných programů zaměřených na posilování toku investic mezi oběma státy;
f)
hodnotit plnění této dohody a sjednaných projektů a programů spolupráce;
g)
být poradním orgánem Stran pro oblast hospodářské, průmyslové a investiční spolupráce.
3.
Komisi budou společně předsedat představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstva produkce Peru na úrovni náměstků ministrů, nebo jejich zástupci, nebo náměstky ministra určení funkcionáři.
4.
Komise se budou zúčastňovat představitelé různých orgánů a institucí veřejného sektoru obou států a Komise bude moci ke své činnosti přizvat zástupce soukromého sektoru, kteří budou mít zájem o rozvoj vzájemné spolupráce.
5.
Komise bude moci vytvářet skupiny expertů ad hoc či trvalé povahy a přenášet na ně úkoly. Zprávy a doporučení těchto skupin, stejně jako dalších státních orgánů, osob a institucí uvedených v odstavci 4, budou předkládány k posouzení Komisi.
6.
Komise se bude scházet když to Strany uznají za vhodné, střídavě v Praze a v Limě v dohodnutých termínech, přičemž takové schůzky bude možné uskutečňovat též prostřednictvím videokonferencí.
ČLÁNEK 5
Konzultace
Strany mohou na žádost kterékoliv z nich přímo nebo prostřednictvím Komise kdykoliv uskutečnit konzultace o jakékoliv otázce, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit výklad nebo provádění této dohody.
ČLÁNEK 6
Zvláštní ustanovení
1.
Ustanovení této dohody budou prováděna tak, aby nebyla v rozporu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii a z členství Peruánské republiky v Andském společenství.
2.
Tuto dohodu nelze provádět ani vykládat způsobem, který by měnil nebo ovlivňoval závazky vyplývající z následujících právních dokumentů:
–
Dohoda z Cartageny;
–
Dohoda o zřízení a statutu Soudu Andského společenství a dalších nástrojích, které podle článku 1 Dohody o Soudu tvoří právní uspořádání Andského společenství;
–
Dohoda o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím na straně jedné a Cartagenskou dohodou a jejími členskými státy, Bolívií, Kolumbií, Ekvádorem, Peru a Venezuelou, na straně druhé (Cartagena, 1983);
–
Rámcová dohoda o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Cartagenskou dohodou a jejími členskými státy, Bolívijskou republikou, Kolumbijskou republikou, Ekvádorskou republikou, Peruánskou republikou a Venezuelskou republikou (Kodaň, 1993);
–
Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Andským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (Řím, 2003);
–
Jakákoli jiná dohoda, která bude uzavřena mezi Evropským společenstvím nebo Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Peruánskou republikou nebo Andským společenstvím na straně druhé.
ČLÁNEK 7
Změny
Na žádost jedné ze Stran lze tuto dohodu měnit po vzájemné dohodě obou Stran.
ČLÁNEK 8
Vstup v platnost
Tato dohoda vstoupí v platnost dnem přijetí pozdější diplomatické nóty, která potvrdí splnění veškerých vnitřních formálních požadavků státu příslušné Strany, nezbytných pro vstup této dohody v platnost.
ČLÁNEK 9
Doba platnosti
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a může být kdykoli vypovězena jednou ze Stran prostřednictvím písemného oznámení zaslaného diplomatickou cestou druhé Straně 6 (šest) měsíců předem, po jejichž uplynutí její platnost skončí.
ČLÁNEK 10
Ukončení platnosti
V případě ukončení platnosti této dohody budou nadále prováděna její ustanovení týkající se nesplněných závazků vyplývajících z činností vykonávaných na jejím základě.
Podepsáno ve městě Praze dne 6. měsíce prosince roku 2007, ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky
Ing. Martin Říman v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za vládu Peruánské republiky
José Antonio García Belaúnde v. r.
ministr zahraničních věcí |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňují sdělení č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/ /2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s. a č. 41/2008 Sb. m. s. o Smlouvě o patentové spolupráci a Prováděcím předpisu ke Smlouvě
Vyhlášeno 30. 12. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009, částka 34/2008
* (a) Přihlašovatel může kdykoliv před uplynutím 19 měsíců od data priority požádat, aby byla provedena u mezinárodní přihlášky doplňková mezinárodní rešerše orgánem pro mezinárodní rešerši, který je k tomu příslušný podle pravidla 45bis.9. Tyto žádosti moho
* (b) Žádost podle odstavce (a) („žádost o doplňkovou rešerši“) se předloží Mezinárodnímu úřadu a musí uvádět: - (i) jméno a adresu přihlašovatele a zástupce (pokud je ustanoven), název vynálezu, datum mezinárodního podání a číslo mezinárodní přihlášky;
* (c) Žádost o doplňkovou rešerši bude, kde je to vhodné, doplněna o: - (i) pokud ani jazyk, ve kterém byla mezinárodní přihláška podána, ani jazyk překladu (pokud existuje), který byl dodán podle pravidla 12.3 nebo 12.4, není přijatelný pro orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši, pak o překlad mezinárodní přihlášky do jazyka,
* (d) Pokud orgán pro mezinárodní rešerši zjistí, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, pak žádost o doplňkovou rešerši může obsahovat údaj o přání přihlašovatele omezit doplňkovou mezinárodní rešerši na jeden z vynálezů, jak by
* (e) Žádost o doplňkovou rešerši bude považována za nepodanou a Mezinárodní úřad ji za takovou prohlásí: - (i) pokud ji obdrží po uplynutí lhůty stanovené v odstavci (a); nebo
* (a) Žádost o doplňkovou rešerši podléhá poplatku ve prospěch Mezinárodního úřadu („jednací poplatek za doplňkovou rešerši“), jak je stanoven v Sazebníku poplatků.
* (b) Jednací poplatek za doplňkovou rešerši je splatný v měně, ve které je stanoven v Sazebníku poplatků nebo v některé z měn předepsaných Mezinárodním úřadem. Částka v takovéto jiné měně bude odpovídat, v zaokrouhlených číslech, částce stanovené Mezinárodn
* (c) Jednací poplatek za doplňkovou rešerši je splatný Mezinárodnímu úřadu do jednoho měsíce od data obdržení žádosti o doplňkovou rešerši. Splatná částka bude částka platná v den platby.
* (d) Mezinárodní úřad vrátí jednací poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je
* (a) Každý orgán pro mezinárodní rešerši, který provádí doplňkové mezinárodní rešerše, může požadovat, aby přihlašovatel zaplatil v jeho prospěch poplatek („poplatek za doplňkovou rešerši“) za provedení této rešerše.
* (b) Poplatek za doplňkovou rešerši bude vybírán Mezinárodním úřadem. Pravidla 16.1(b) až (e) se použijí přiměřeně.
* (c) Pro stanovení lhůty k zaplacení poplatku za doplňkovou rešerši a splatné částky se použijí ustanovení pravidla 45bis.2(c) přiměřeně.
* (d) Mezinárodní úřad vrátí poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považo
* (e) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnou dohodou podle článku 16(3)(b) vrátí poplatek za doplňkovou rešerši, pokud předtím, než zahájil doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s pravidlem 45bis.5(a), je žád
* (a) Ihned po přijetí žádosti o doplňkovou rešerši Mezinárodní úřad zkontroluje, zda splňuje požadavky pravidla 45bis.1(b) a (c)(i) a vyzve přihlašovatele k opravě vad ve lhůtě jednoho měsíce od data výzvy.
* (b) Pokud v době splatnosti podle pravidla 45bis.2(c) a 45bis.3(c) Mezinárodní úřad zjistí, že jednací poplatek za doplňkovou rešerši a poplatek za doplňkovou rešerši nebyly zaplaceny v plné výši, vyzve přihlašovatele, aby zaplatil částku požadovanou k pok
* (c) Zaplacení poplatků na základě výzvy podle odstavce (b) bude podmíněno platbou poplatku za pozdní platbu ve prospěch Mezinárodního úřadu, jehož výše bude 50 % jednacího poplatku za doplňkovou rešerši.
* (d) Pokud přihlašovatel nedodá požadovanou opravu nebo nezaplatí poplatky v plné výši včetně poplatku za pozdní platbu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavců (a) nebo (b), bude žádost o doplňkovou rešerši považována za nepředloženou a Mezinárodní úř
* (e) Při zjištění, že požadavky pravidla 45bis.1(b) a (c)(i), 45bis.2(c) a 45bis.3(c) byly splněny, Mezinárodní úřad ihned, ale ne před datem přijetí zprávy o mezinárodní rešerši nebo uplynutím 17 měsíců od data priority, podle toho, co nastane dříve, předá - (i) žádosti o doplňkovou rešerši;
* (f) Na základě žádosti orgánu jmenovaného pro doplňkovou rešerši bude písemný posudek uvedený v odstavci (e)(v), pokud není v angličtině nebo jazyku přípustném pro tento orgán, přeložen do angličtiny Mezinárodním úřadem nebo na jeho odpovědnost. Mezinárodn
* (a) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zahájí doplňkovou mezinárodní rešerši ihned po přijetí dokumentů stanovených v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv), s tím, že orgán může, dle své volby, pozdržet zahájení rešerše do doby, kdy také obdrží dokumenty stan
* (b) Doplňková mezinárodní rešerše bude provedena na základě mezinárodní přihlášky, jak byla podána, nebo překladu podle pravidla 45bis.1(b)(iii) nebo 45bis.1(c)(i), přičemž se bere v úvahu zpráva o mezinárodní rešerši a písemný posudek vyhotovený podle pra
* (c) Pro účely doplňkové mezinárodní rešerše se článek 17(2) a pravidla 13ter.1, 33 a 39 použijí přiměřeně.
* (d) Pokud je zpráva o mezinárodní rešerši dostupná orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši předtím, než zahájí rešerši podle odstavce (a), může tento orgán vyloučit z doplňkové rešerše veškeré nároky, které nebyly předmětem mezinárodní rešerše.
* (e) Pokud orgán pro mezinárodní rešerši vydal usnesení v souladu s článkem 17(2)(a) a toto usnesení je dostupné orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši předtím, než zahájí rešerši podle odstavce (a), může tento orgán rozhodnout o tom, že nevypracuje dopl
* (f) Doplňková mezinárodní rešerše bude pokrývat alespoň dokumentaci, která je k tomuto účelu uvedena v příslušné dohodě podle článku 16(3)(b).
* (g) Pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zjistí, že provedení rešerše je vyloučeno omezením nebo podmínkami obsaženými v pravidle 45bis.9(a), bude se žádost o doplňkovou rešerši považovat za nepředloženou a orgán o tom vydá usnesení a bez odkladu o
* (a) Pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zjistí, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku na jednotnost vynálezu, pak: - (i) vyhotoví zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši k těm částem mezinárodní přihlášky, které se vztahují k vynálezu, který je v nárocích uveden jako první (“hlavní vynález“);
* (b) Při zvažování, zda mezinárodní přihláška vyhovuje požadavku na jednotnost vynálezu, vezme orgán řádně v úvahu všechny dokumenty, které obdržel podle pravidla 45bis.4(e)(vi) a (vii) předtím, než zahájí doplňkovou mezinárodní rešerši.
* (c) Přihlašovatel může do jednoho měsíce od data oznámení podle odstavce (a)(ii) požádat orgán, aby přezkoumal stanovisko uvedené v odstavci (a). Požadavek na přezkoumání může být podmíněn orgánem platbou v jeho vlastní prospěch poplatku za přezkoumání, je
* (d) Pokud přihlašovatel požádá ve lhůtě podle odstavce (c) o přezkoumání stanoviska orgánem a zaplatí případný poplatek za přezkoumání, pak bude stanovisko orgánem přezkoumáno. Přezkoumání nebude provedeno pouze osobou, která učinila rozhodnutí, jež je pře - (i) zjistí, že stanovisko bylo zcela opodstatněné, uvědomí o tom ihned přihlašovatele;
* (e) Na žádost přihlašovatele je jak text žádosti o přezkoumání, tak rozhodnutí o ní sdělen určeným úřadům spolu se zprávou o doplňkové mezinárodní rešerši. Přihlašovatel předloží každý překlad uvedeného s předložením překladu mezinárodní přihlášky požadova
* (f) Odstavce (a) až (e) se použijí přiměřeně jestliže se orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši rozhodne omezit doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s druhou větou pravidla 45bis.5(b), za předpokladu, že jakýkoliv odkaz v uvedených odstavcích na „mezin
* (a) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši vyhotoví ve lhůtě 28 měsíců od data priority zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši nebo vydá usnesení ve smyslu článku 17(2)(a) platném s odkazem na pravidlo 45bis.5(c), že nebude vyhotovena žádná zpráva o doplňk
* (b) Každá zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši, každé usnesení podle článku 17(2)(a) platného s odkazem na pravidlo 45bis.5(c) a každé usnesení podle pravidla 45bis.5(e) bude v jazyce zveřejnění.
* (c) Pro účely vyhotovení zprávy o doplňkové mezinárodní rešerši se pravidla 43.1, 43.2, 43.5, 43.6, 43.6bis, 43.8 a 43.10, s výhradou odstavců (d) a (e), použijí přiměřeně. Pravidlo 43.9 se použije přiměřeně s výjimkou odkazů, které jsou zde uvedeny, na pr
* (d) Zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši nemusí obsahovat citace z dokumentu uvedeného v mezinárodní rešeršní zprávě s výjimkou, kdy je dokument třeba citovat v souvislosti s dalšími dokumenty, které nebyly citovány v mezinárodní rešeršní zprávě.
* (e) Zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši může obsahovat vysvětlení: - (i) týkající se citací dokumentů, které jsou považovány za relevantní;
* (a) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši předá, ve stejný den, jednu kopii zprávy o doplňkové mezinárodní rešerši nebo usnesení, že žádná zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši nebude vyhotovena, podle okolností, Mezinárodnímu úřadu a jednu kopii přihlaš
* (b) S výhradou odstavce (c), se článek 20(1) a pravidla 45.1, 47.1(d) a 70.7(a) použijí, jestliže zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši byla částí mezinárodní rešeršní zprávy.
* (c) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum nemusí brát v úvahu zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši pro účely vyhotovení písemného posudku nebo zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu, pokud je tento orgán obdržel poté, co začal sestavovat posudek neb
* (a) Orgán pro mezinárodní rešerši je příslušný k provádění doplňkových mezinárodních rešerší, jestliže je jeho připravenost k této činnosti uvedena v příslušné dohodě podle článku 16(3)(b) a podléhá omezením a podmínkám stanoveným touto dohodou.
* (b) Orgán pro mezinárodní rešerši provádějící mezinárodní rešerši podle článku 16(1) vzhledem k mezinárodní přihlášce nebude příslušný k provádění doplňkové mezinárodní rešerše k této přihlášce.
* (c) Omezení uvedená v odstavci (a) mohou například zahrnovat omezení předmětu, ke kterému mají být doplňkové mezinárodní rešerše provedeny, navíc k omezením, která vyplývají z aplikace článku 17(2) na mezinárodní rešerši a omezení týkajících se celkového p
* (a) Pokud je mezinárodní přihláška podána v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, němčině, japonštině, korejštině, portugalštině, ruštině nebo španělštině (“jazyky zveřejnění“), tato přihláška bude zveřejněna v jazyce, ve kterém byla podána.
* (b) a (c) [Žádná změna]
* (a) až (c) [Žádná změna]
* (d) Mezinárodní úřad vrátí jednací poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je pova
* (a) až (c) [Žádná změna]
* (d) Mezinárodní úřad vrátí poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je považovaná z
* (e) [Žádná změna]
* (a) Osoba, která má právo vystupovat před národním úřadem, u kterého je podána mezinárodní přihláška, nebo, je-li mezinárodní přihláška podána u Mezinárodního úřadu, osoba, která má právo vystupovat, pokud jde o mezinárodní přihlášku, před Mezinárodním úřa
* (b) [Žádná změna] - (b-bis) Osoba, která má právo vystupovat před národním úřadem nebo před mezivládní organizací, která působí jako orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši, smí být ustanovena přihlašovatelem jako jeho zástupce k zastupování výslovně před tímto orgánem.
* (c) [Žádná změna]
* (d) Zástupce ustanovený podle odstavce (a) smí, není-li něco jiného uvedeno v dokumentu, kterým byl ustanoven, stanovit dalšího nebo několik dalších zástupců, aby zastupovali přihlašovatele jako zástupci přihlašovatele: - (i) před přijímacím úřadem, Mezinárodním úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem jmenovaným pro doplňkovou rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum s podmínkou, že osoba takto ustanovená jako další zástupce má právo vystupovat před náro
* (a) [Žádná změna]
* (b) S výhradou pravidla 90.5, samostatná plná moc se předloží buď přijímacímu úřadu nebo Mezinárodnímu úřadu s podmínkou, že je-li plnou mocí ustanoven zástupce podle pravidla 90.1(b), - (b-bis), (c) nebo (d)(ii), bude plná moc předložena orgánu pro mezinárodní rešerši, orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle toho, o který případ jde.
* (c) [Žádná změna]
* (d) S výhradou odstavce (e), přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán oprávněný provádět doplňkové rešerše, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum a Mezinárodní úřad se mohou vzdát požadavku podle odstavce (b), že mu musí být předložena samost
* (e) [Žádná změna]
* (a) [Žádná změna]
* (b) Všeobecná plná moc se uloží u přijímacího úřadu s podmínkou, že ustanovuje-li zástupce podle pravidla 90.1(b), (b-bis), (c) nebo (d)(ii), bude uložena u orgánu pro mezinárodní rešerši, orgánu jmenovaného pro doplňkovou rešerši nebo orgánu pro mezinárod
* (c) Přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán oprávněný provádět doplňkové rešerše a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum se mohou vzdát požadavku podle odstavce (a)(ii), že kopie všeobecné plné moci musí být přiložena k žádosti, návrhu nebo
* (d) Bez ohledu na odstavec (c), jestliže zástupce předloží přijímacímu úřadu, orgánu pro mezinárodní rešerši, orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle okolností, oznámení o vzetí zpět uvedené v pravidle
* (a) Přihlašovatel může vzít zpět žádost o doplňkovou mezinárodní rešerši kdykoli před datem předání zprávy o doplňkové rešerši nebo usnesení, že taková zpráva nebude vydána, přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu podle pravidla 45bis.8(a).
* (b) Vzetí zpět nabude účinnosti přijetím oznámení, adresovaného přihlašovatelem ve lhůtě podle odstavce (a) podle jeho volby orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši nebo Mezinárodnímu úřadu s podmínkou, že neobdrží-li orgán jmenovaný pro doplňkovou rešer
* (a) [Žádná změna]
* (b) Pokud dva nebo více přihlašovatelů podají mezinárodní přihlášku, kterou se určuje stát, jehož národní zákonodárství vyžaduje, aby byly národní přihlášky podávány vynálezcem a jestliže přihlašovatel pro tento určený stát, který je vynálezcem, nemůže být - (i) přijímacímu úřadu, Mezinárodnímu úřadu, orgánu provádějícímu doplňkovou mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle okolností, je poskytnuto uspokojivé vysvětlení týkající se chybějícího podpisu dotyčného přihlašovatele, ne
* (a) a (b) [Žádná změna] - (b-bis) Byla-li žádost o doplňkovou mezinárodní rešerši vzata zpět podle pravidla 90bis.3bis, bude doplňková mezinárodní rešerše prováděná příslušným orgánem přerušena.
* (c) [Žádná změna]
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009
88
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňují sdělení č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m.s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s. a č. 41/2008 Sb. m. s. o Smlouvě o patentové spolupráci a Prováděcím předpisu ke Smlouvě1)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly přijaty následující Změny Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci:
–
Změny pravidel 45bis a 48 Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci, přijaté dne 3. října 2007 v Ženevě, které vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. ledna 2009 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku,
–
Změny pravidel 45bis, 90, 90bis Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci, přijaté dne 29. září 2008 v Ženevě, které vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. ledna 2009 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Změn Prováděcího předpisu ke Smlouvě a jejich český překlad se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
přijaté dne 3. října 2007
(vstupující v platnost dne 1. ledna 2009)
Pravidlo 45bis
Doplňkové mezinárodní rešerše
45bis.1
Žádost o doplňkovou rešerši
(a)
Přihlašovatel může kdykoliv před uplynutím 19 měsíců od data priority požádat, aby byla provedena u mezinárodní přihlášky doplňková mezinárodní rešerše orgánem pro mezinárodní rešerši, který je k tomu příslušný podle pravidla 45bis.9. Tyto žádosti mohou být podány k více než jednomu takovému orgánu.
(b)
Žádost podle odstavce (a) („žádost o doplňkovou rešerši“) se předloží Mezinárodnímu úřadu a musí uvádět:
(i)
jméno a adresu přihlašovatele a zástupce (pokud je ustanoven), název vynálezu, datum mezinárodního podání a číslo mezinárodní přihlášky;
(ii)
orgán pro mezinárodní rešerši, který je žádán o provedení doplňkové mezinárodní rešerše („orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši“); a
(iii)
pokud je mezinárodní přihláška podána v jazyce, který není pro tento orgán přípustný, zda překlad doručený přijímacímu úřadu podle pravidla 12.3 nebo 12.4, je základem pro doplňkovou mezinárodní rešerši.
(c)
Žádost o doplňkovou rešerši bude, kde je to vhodné, doplněna o:
(i)
pokud ani jazyk, ve kterém byla mezinárodní přihláška podána, ani jazyk překladu (pokud existuje), který byl dodán podle pravidla 12.3 nebo 12.4, není přijatelný pro orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši, pak o překlad mezinárodní přihlášky do jazyka, který je pro tento orgán přípustný;
(ii)
výhodně kopii seznamu sekvencí v elektronické podobě vyhovující standardu stanovenému Administrativní směrnicí, pokud je to požadováno orgánem jmenovaným pro doplňkovou rešerši.
(d)
Pokud orgán pro mezinárodní rešerši zjistí, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, pak žádost o doplňkovou rešerši může obsahovat údaj o přání přihlašovatele omezit doplňkovou mezinárodní rešerši na jeden z vynálezů, jak byly stanoveny orgánem pro mezinárodní rešerši, jiný než je hlavní vynález podle článku 17(3)(a).
(e)
Žádost o doplňkovou rešerši bude považována za nepodanou a Mezinárodní úřad ji za takovou prohlásí:
(i)
pokud ji obdrží po uplynutí lhůty stanovené v odstavci (a); nebo
(ii)
pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši neuvedl v příslušné dohodě podle článku 16(3)(b), že je připraven provádět takové rešerše, nebo není příslušný tak činit podle pravidla 45bis.9(b).
45bis.2
Jednací poplatek za doplňkovou rešerši
(a)
Žádost o doplňkovou rešerši podléhá poplatku ve prospěch Mezinárodního úřadu („jednací poplatek za doplňkovou rešerši“), jak je stanoven v Sazebníku poplatků.
(b)
Jednací poplatek za doplňkovou rešerši je splatný v měně, ve které je stanoven v Sazebníku poplatků nebo v některé z měn předepsaných Mezinárodním úřadem. Částka v takovéto jiné měně bude odpovídat, v zaokrouhlených číslech, částce stanovené Mezinárodním úřadem v Sazebníku poplatků, a bude uveřejněna ve Věstníku.
(c)
Jednací poplatek za doplňkovou rešerši je splatný Mezinárodnímu úřadu do jednoho měsíce od data obdržení žádosti o doplňkovou rešerši. Splatná částka bude částka platná v den platby.
(d)
Mezinárodní úřad vrátí jednací poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považována za nepředloženou.
45bis.3
Poplatek za doplňkovou rešerši
(a)
Každý orgán pro mezinárodní rešerši, který provádí doplňkové mezinárodní rešerše, může požadovat, aby přihlašovatel zaplatil v jeho prospěch poplatek („poplatek za doplňkovou rešerši“) za provedení této rešerše.
(b)
Poplatek za doplňkovou rešerši bude vybírán Mezinárodním úřadem. Pravidla 16.1(b) až (e) se použijí přiměřeně.
(c)
Pro stanovení lhůty k zaplacení poplatku za doplňkovou rešerši a splatné částky se použijí ustanovení pravidla 45bis.2(c) přiměřeně.
(d)
Mezinárodní úřad vrátí poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považována za nepředloženou.
(e)
Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnou dohodou podle článku 16(3)(b) vrátí poplatek za doplňkovou rešerši, pokud předtím, než zahájil doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s pravidlem 45bis.5(a), je žádost o doplňkovou rešerši považována za nepředloženou.
45bis.4
Kontrola žádosti o doplňkovou rešerši; oprava závad; poplatky za pozdní platbu; předání orgánu pro mezinárodní rešerši
(a)
Ihned po přijetí žádosti o doplňkovou rešerši Mezinárodní úřad zkontroluje, zda splňuje požadavky pravidla 45bis.1(b) a (c)(i) a vyzve přihlašovatele k opravě vad ve lhůtě jednoho měsíce od data výzvy.
(b)
Pokud v době splatnosti podle pravidla 45bis.2(c) a 45bis.3(c) Mezinárodní úřad zjistí, že jednací poplatek za doplňkovou rešerši a poplatek za doplňkovou rešerši nebyly zaplaceny v plné výši, vyzve přihlašovatele, aby zaplatil částku požadovanou k pokrytí těchto poplatků, společně s poplatkem za pozdní platbu podle odstavce (c) ve lhůtě jednoho měsíce od data výzvy.
(c)
Zaplacení poplatků na základě výzvy podle odstavce (b) bude podmíněno platbou poplatku za pozdní platbu ve prospěch Mezinárodního úřadu, jehož výše bude 50 % jednacího poplatku za doplňkovou rešerši.
(d)
Pokud přihlašovatel nedodá požadovanou opravu nebo nezaplatí poplatky v plné výši včetně poplatku za pozdní platbu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavců (a) nebo (b), bude žádost o doplňkovou rešerši považována za nepředloženou a Mezinárodní úřad v tomto smyslu vydá usnesení a informuje příslušně přihlašovatele.
(e)
Při zjištění, že požadavky pravidla 45bis.1(b) a (c)(i), 45bis.2(c) a 45bis.3(c) byly splněny, Mezinárodní úřad ihned, ale ne před datem přijetí zprávy o mezinárodní rešerši nebo uplynutím 17 měsíců od data priority, podle toho, co nastane dříve, předá orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši kopii každého z následujících dokumentů:
(i)
žádosti o doplňkovou rešerši;
(ii)
mezinárodní přihlášky;
(iii)
seznamu sekvencí dodaného podle pravidla 45bis.1(c)(ii); a
(iv)
každého překladu dodaného podle pravidla 12.3, 12.4 nebo 45bis.1(c)(i), který bude použit jako základ pro doplňkovou mezinárodní rešerši;
a současně, nebo ihned po jejich pozdějším přijetí Mezinárodním úřadem:
(v)
zprávu o mezinárodní rešerši a písemný posudek vyhotovené podle pravidla 43bis.1;
(vi)
každou výzvu orgánu pro mezinárodní rešerši k platbě dalších poplatků podle článku 17(3)(a); a
(vii)
každou stížnost přihlašovatele podle pravidla 40.2(c) a rozhodnutí o ní kontrolním orgánem ustaveným v rámci orgánu pro mezinárodní rešerši.
(f)
Na základě žádosti orgánu jmenovaného pro doplňkovou rešerši bude písemný posudek uvedený v odstavci (e)(v), pokud není v angličtině nebo jazyku přípustném pro tento orgán, přeložen do angličtiny Mezinárodním úřadem nebo na jeho odpovědnost. Mezinárodní úřad předá kopii překladu tomuto orgánu do dvou měsíců od data přijetí žádosti o překlad a zároveň předá kopii přihlašovateli.
45bis.5
Zahájení, základ a rozsah doplňkové mezinárodní rešeršní zprávy
(a)
Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zahájí doplňkovou mezinárodní rešerši ihned po přijetí dokumentů stanovených v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv), s tím, že orgán může, dle své volby, pozdržet zahájení rešerše do doby, kdy také obdrží dokumenty stanovené v pravidle 45bis.4(e)(v) nebo do uplynutí 22 měsíců od data priority podle toho, které nastane první.
(b)
Doplňková mezinárodní rešerše bude provedena na základě mezinárodní přihlášky, jak byla podána, nebo překladu podle pravidla 45bis.1(b)(iii) nebo 45bis.1(c)(i), přičemž se bere v úvahu zpráva o mezinárodní rešerši a písemný posudek vyhotovený podle pravidla 43bis.1, pokud jsou dostupné orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši předtím, než zahájí rešerši. Pokud žádost o doplňkovou rešerši obsahuje údaj podle pravidla 45bis.1(d), může být doplňková mezinárodní rešerše omezena na vynález specifikovaný přihlašovatelem podle pravidla 45bis.1(d) a na ty části mezinárodní přihlášky, které se vztahují k tomuto vynálezu.
(c)
Pro účely doplňkové mezinárodní rešerše se článek 17(2) a pravidla 13ter.1, 33 a 39 použijí přiměřeně.
(d)
Pokud je zpráva o mezinárodní rešerši dostupná orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši předtím, než zahájí rešerši podle odstavce (a), může tento orgán vyloučit z doplňkové rešerše veškeré nároky, které nebyly předmětem mezinárodní rešerše.
(e)
Pokud orgán pro mezinárodní rešerši vydal usnesení v souladu s článkem 17(2)(a) a toto usnesení je dostupné orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši předtím, než zahájí rešerši podle odstavce (a), může tento orgán rozhodnout o tom, že nevypracuje doplňkovou mezinárodní rešerši a v tomto případě o tom vydá usnesení a bez odkladu o tom uvědomí přihlašovatele a zároveň Mezinárodní úřad.
(f)
Doplňková mezinárodní rešerše bude pokrývat alespoň dokumentaci, která je k tomuto účelu uvedena v příslušné dohodě podle článku 16(3)(b).
(g)
Pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zjistí, že provedení rešerše je vyloučeno omezením nebo podmínkami obsaženými v pravidle 45bis.9(a), bude se žádost o doplňkovou rešerši považovat za nepředloženou a orgán o tom vydá usnesení a bez odkladu o tom uvědomí přihlašovatele a zároveň Mezinárodní úřad.
45bis.6
Jednotnost vynálezu
(a)
Pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zjistí, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku na jednotnost vynálezu, pak:
(i)
vyhotoví zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši k těm částem mezinárodní přihlášky, které se vztahují k vynálezu, který je v nárocích uveden jako první (“hlavní vynález“);
(ii)
oznámí přihlašovateli své stanovisko, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavků na jednotnost vynálezu a uvede důvody k tomuto stanovisku; a
(iii)
informuje přihlašovatele o možnosti požádat ve lhůtě uvedené v odstavci (c) o přezkoumání stanoviska.
(b)
Při zvažování, zda mezinárodní přihláška vyhovuje požadavku na jednotnost vynálezu, vezme orgán řádně v úvahu všechny dokumenty, které obdržel podle pravidla 45bis.4(e)(vi) a (vii) předtím, než zahájí doplňkovou mezinárodní rešerši.
(c)
Přihlašovatel může do jednoho měsíce od data oznámení podle odstavce (a)(ii) požádat orgán, aby přezkoumal stanovisko uvedené v odstavci (a). Požadavek na přezkoumání může být podmíněn orgánem platbou v jeho vlastní prospěch poplatku za přezkoumání, jehož výše bude stanovena tímto orgánem.
(d)
Pokud přihlašovatel požádá ve lhůtě podle odstavce (c) o přezkoumání stanoviska orgánem a zaplatí případný poplatek za přezkoumání, pak bude stanovisko orgánem přezkoumáno. Přezkoumání nebude provedeno pouze osobou, která učinila rozhodnutí, jež je předmětem přezkoumání. Jestliže orgán:
(i)
zjistí, že stanovisko bylo zcela opodstatněné, uvědomí o tom ihned přihlašovatele;
(ii)
zjistí, že stanovisko bylo částečně neopodstatněné, ale stále zastává názor, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku na jednotnost vynálezu, uvědomí o tom přihlašovatele a, pokud je to nezbytné, postupuje podle ustanovení odstavce (a)(i);
(iii)
zjistí, že stanovisko bylo zcela neopodstatněné, uvědomí o tom přihlašovatele, vyhotoví zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši na všechny části mezinárodní přihlášky a vrátí přihlašovateli poplatek za přezkoumání.
(e)
Na žádost přihlašovatele je jak text žádosti o přezkoumání, tak rozhodnutí o ní sdělen určeným úřadům spolu se zprávou o doplňkové mezinárodní rešerši. Přihlašovatel předloží každý překlad uvedeného s předložením překladu mezinárodní přihlášky požadovaným podle článku 22.
(f)
Odstavce (a) až (e) se použijí přiměřeně jestliže se orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši rozhodne omezit doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s druhou větou pravidla 45bis.5(b), za předpokladu, že jakýkoliv odkaz v uvedených odstavcích na „mezinárodní přihlášku“ bude vykládán jako odkaz na ty části mezinárodní přihlášky, které se vztahují k vynálezu specifikovanému přihlašovatelem podle pravidla 45bis.1(d).
45bis.7
Zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši
(a)
Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši vyhotoví ve lhůtě 28 měsíců od data priority zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši nebo vydá usnesení ve smyslu článku 17(2)(a) platném s odkazem na pravidlo 45bis.5(c), že nebude vyhotovena žádná zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši.
(b)
Každá zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši, každé usnesení podle článku 17(2)(a) platného s odkazem na pravidlo 45bis.5(c) a každé usnesení podle pravidla 45bis.5(e) bude v jazyce zveřejnění.
(c)
Pro účely vyhotovení zprávy o doplňkové mezinárodní rešerši se pravidla 43.1, 43.2, 43.5, 43.6, 43.6bis, 43.8 a 43.10, s výhradou odstavců (d) a (e), použijí přiměřeně. Pravidlo 43.9 se použije přiměřeně s výjimkou odkazů, které jsou zde uvedeny, na pravidla 43.3, 43.7 a 44.2 a tyto budou považovány za neexistující. Článek 20(3) a pravidlo 44.3 se použijí přiměřeně.
(d)
Zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši nemusí obsahovat citace z dokumentu uvedeného v mezinárodní rešeršní zprávě s výjimkou, kdy je dokument třeba citovat v souvislosti s dalšími dokumenty, které nebyly citovány v mezinárodní rešeršní zprávě.
(e)
Zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši může obsahovat vysvětlení:
(i)
týkající se citací dokumentů, které jsou považovány za relevantní;
(ii)
týkající se rozsahu doplňkové mezinárodní rešerše.
45bis.8
Předání a účinek zprávy o doplňkové mezinárodní rešerši
(a)
Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši předá, ve stejný den, jednu kopii zprávy o doplňkové mezinárodní rešerši nebo usnesení, že žádná zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši nebude vyhotovena, podle okolností, Mezinárodnímu úřadu a jednu kopii přihlašovateli.
(b)
S výhradou odstavce (c), se článek 20(1) a pravidla 45.1, 47.1(d) a 70.7(a) použijí, jestliže zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši byla částí mezinárodní rešeršní zprávy.
(c)
Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum nemusí brát v úvahu zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši pro účely vyhotovení písemného posudku nebo zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu, pokud je tento orgán obdržel poté, co začal sestavovat posudek nebo zprávu.
45bis.9
Orgány pro mezinárodní rešerši příslušné provést doplňkovou mezinárodní rešerši
(a)
Orgán pro mezinárodní rešerši je příslušný k provádění doplňkových mezinárodních rešerší, jestliže je jeho připravenost k této činnosti uvedena v příslušné dohodě podle článku 16(3)(b) a podléhá omezením a podmínkám stanoveným touto dohodou.
(b)
Orgán pro mezinárodní rešerši provádějící mezinárodní rešerši podle článku 16(1) vzhledem k mezinárodní přihlášce nebude příslušný k provádění doplňkové mezinárodní rešerše k této přihlášce.
(c)
Omezení uvedená v odstavci (a) mohou například zahrnovat omezení předmětu, ke kterému mají být doplňkové mezinárodní rešerše provedeny, navíc k omezením, která vyplývají z aplikace článku 17(2) na mezinárodní rešerši a omezení týkajících se celkového počtu doplňkových mezinárodních rešerší, které budou provedeny ve stanoveném období.
Pravidlo 48
Mezinárodní zveřejnění
48.1
a 48.2 [Žádná změna]
48.3
Jazyky zveřejnění
(a)
Pokud je mezinárodní přihláška podána v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, němčině, japonštině, korejštině, portugalštině, ruštině nebo španělštině (“jazyky zveřejnění“), tato přihláška bude zveřejněna v jazyce, ve kterém byla podána.
(b)
a (c) [Žádná změna]
48.4
až 48.6 [Žádná změna]
PŘEKLAD
Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
přijaté dne 29. září 2008
(vstupující v platnost dne 1. ledna 2009)
Pravidlo 45bis
Doplňkové mezinárodní rešerše
45bis.1
[Žádná změna]
45bis.2
Jednací poplatek za doplňkovou rešerši
(a)
až (c) [Žádná změna]
(d)
Mezinárodní úřad vrátí jednací poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je považovaná za vzatou zpět, nebo je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považována za nepředloženou.
45bis.3
Poplatek za doplňkovou rešerši
(a)
až (c) [Žádná změna]
(d)
Mezinárodní úřad vrátí poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je považovaná za vzatou zpět, nebo je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považována za nepředloženou.
(e)
[Žádná změna]
45bis.4
až 45bis.9 [Žádná změna]
Pravidlo 90
Zástupci a společní zmocněnci
90.1
Ustanovení zástupce
(a)
Osoba, která má právo vystupovat před národním úřadem, u kterého je podána mezinárodní přihláška, nebo, je-li mezinárodní přihláška podána u Mezinárodního úřadu, osoba, která má právo vystupovat, pokud jde o mezinárodní přihlášku, před Mezinárodním úřadem činným jako přijímací úřad, smí být ustanovena přihlašovatelem jako jeho zástupce k zastupování před přijímacím úřadem, Mezinárodním úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem jmenovaným pro doplňkovou rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum.
(b)
[Žádná změna]
(b-bis)
Osoba, která má právo vystupovat před národním úřadem nebo před mezivládní organizací, která působí jako orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši, smí být ustanovena přihlašovatelem jako jeho zástupce k zastupování výslovně před tímto orgánem.
(c)
[Žádná změna]
(d)
Zástupce ustanovený podle odstavce (a) smí, není-li něco jiného uvedeno v dokumentu, kterým byl ustanoven, stanovit dalšího nebo několik dalších zástupců, aby zastupovali přihlašovatele jako zástupci přihlašovatele:
(i)
před přijímacím úřadem, Mezinárodním úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem jmenovaným pro doplňkovou rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum s podmínkou, že osoba takto ustanovená jako další zástupce má právo vystupovat před národním úřadem, u kterého byla mezinárodní přihláška podána, nebo co se týče mezinárodní přihlášky, před Mezinárodním úřadem činným jako přijímací úřad, podle toho, o který případ jde;
(ii)
výslovně před orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem jmenovaným pro doplňkovou rešerši nebo před orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum s podmínkou, že osoba takto ustanovená jako další zástupce má právo vystupovat před národním úřadem nebo mezivládní organizací, která působí jako orgán pro mezinárodní rešerši, orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, podle toho, o který případ jde.
90.2
a 90.3 [Žádná změna]
90.4
Způsob ustanovení zástupce nebo společného zmocněnce
(a)
[Žádná změna]
(b)
S výhradou pravidla 90.5, samostatná plná moc se předloží buď přijímacímu úřadu nebo Mezinárodnímu úřadu s podmínkou, že je-li plnou mocí ustanoven zástupce podle pravidla 90.1(b),
(b-bis)
, (c) nebo (d)(ii), bude plná moc předložena orgánu pro mezinárodní rešerši, orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle toho, o který případ jde.
(c)
[Žádná změna]
(d)
S výhradou odstavce (e), přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán oprávněný provádět doplňkové rešerše, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum a Mezinárodní úřad se mohou vzdát požadavku podle odstavce (b), že mu musí být předložena samostatná plná moc; v tom případě neplatí odstavec (c).
(e)
[Žádná změna]
90.5
Všeobecná plná moc
(a)
[Žádná změna]
(b)
Všeobecná plná moc se uloží u přijímacího úřadu s podmínkou, že ustanovuje-li zástupce podle pravidla 90.1(b), (b-bis), (c) nebo (d)(ii), bude uložena u orgánu pro mezinárodní rešerši, orgánu jmenovaného pro doplňkovou rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle okolností.
(c)
Přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán oprávněný provádět doplňkové rešerše a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum se mohou vzdát požadavku podle odstavce (a)(ii), že kopie všeobecné plné moci musí být přiložena k žádosti, návrhu nebo samostatnému oznámení, podle okolností.
(d)
Bez ohledu na odstavec (c), jestliže zástupce předloží přijímacímu úřadu, orgánu pro mezinárodní rešerši, orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle okolností, oznámení o vzetí zpět uvedené v pravidlech 90bis.1 až 90bis.4, musí být předložena tomuto úřadu či orgánu kopie všeobecné plné moci.
90.6
[Žádná změna]
Pravidlo 90bis
Vzetí zpět
90bis.1
až 90bis.3 [Žádná změna]
90bis.3bis
Vzetí zpět žádosti o doplňkovou mezinárodní rešerši
(a)
Přihlašovatel může vzít zpět žádost o doplňkovou mezinárodní rešerši kdykoli před datem předání zprávy o doplňkové rešerši nebo usnesení, že taková zpráva nebude vydána, přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu podle pravidla 45bis.8(a).
(b)
Vzetí zpět nabude účinnosti přijetím oznámení, adresovaného přihlašovatelem ve lhůtě podle odstavce (a) podle jeho volby orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši nebo Mezinárodnímu úřadu s podmínkou, že neobdrží-li orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši oznámení v čase dostatečném na to, aby bylo možno zabránit předání zprávy nebo usnesení uvedeného v odstavci (a), bude sdělení této zprávy nebo usnesení podle článku 20(1), jak jej lze použít na základě pravidla 45bis.8(b), přesto provedeno.
90bis.4
[Žádná změna]
90bis.5
Podpis
(a)
[Žádná změna]
(b)
Pokud dva nebo více přihlašovatelů podají mezinárodní přihlášku, kterou se určuje stát, jehož národní zákonodárství vyžaduje, aby byly národní přihlášky podávány vynálezcem a jestliže přihlašovatel pro tento určený stát, který je vynálezcem, nemůže být nalezen či dosažen po vynaložení značného úsilí, nemusí být oznámení o vzetí zpět podle pravidel 90bis.1 až 90bis.4 tímto přihlašovatelem („dotyčný přihlašovatel“) podepsáno, jestliže je podepsáno alespoň jedním přihlašovatelem a
(i)
přijímacímu úřadu, Mezinárodnímu úřadu, orgánu provádějícímu doplňkovou mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, podle okolností, je poskytnuto uspokojivé vysvětlení týkající se chybějícího podpisu dotyčného přihlašovatele, nebo
(ii)
v případě oznámení o vzetí zpět podle pravidla 90bis.1(b), 90bis.2(d), 90bis.3(c) nebo 90bis.3bis(b), dotyčný přihlašovatel nepodepsal žádost, ale požadavkům podle pravidla 4.15(b) bylo vyhověno, nebo
(iii)
[Žádná změna]
90bis.6
Účinek vzetí zpět
(a)
a (b) [Žádná změna]
(b-bis)
Byla-li žádost o doplňkovou mezinárodní rešerši vzata zpět podle pravidla 90bis.3bis, bude doplňková mezinárodní rešerše prováděná příslušným orgánem přerušena.
(c)
[Žádná změna]
90bis.7
[Žádná změna]
1)
Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o ukončení platnosti Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení a Protokolu k Dohodě ve vztahu k Ruské federaci
Vyhlášeno 30. 12. 2008, částka 33/2008
(4/2009 Sb. m. s.), po opravě
87
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky prezident republiky schválil dne 13. května 2008 ukončení platnosti Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení a Protokolu k této Dohodě, podepsané v Praze dne 2. prosince 1959 a vyhlášené pod č. 116/1960 Sb., ve vztahu k Ruské federaci.
Česká republika vypověděla Dohodu a Protokol k této Dohodě v souladu s ustanovením článku 20 odst. 2 Dohody dne 4. června 2008. Podle ustanovení téhož článku a odstavce Dohoda a Protokol k této Dohodě pozbývají platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací dne 31. prosince 2008. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání o provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými
Vyhlášeno 30. 12. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009, částka 33/2008
* ČÁST I - Obecná ustanovení
* ČÁST II - Ustanovení o pojištění
* ČÁST III - Ustanovení o dávkách
* ČÁST IV - Různá ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009
86
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. září 2007 bylo v Praze podepsáno Správní ujednání o provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými1).
Správní ujednání vstoupí v platnost na základě svého článku 11 dne 1. ledna 2009.
České znění Správního ujednání se vyhlašuje současně.
SPRÁVNÍ UJEDNANÍ
O PROVÁDĚNÍ SMLOUVY
O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
MEZI ČESKOU REPUBLIKOU
A
SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI
Příslušný úřad České republiky a
příslušný úřad Spojených států amerických,
v souladu s čl. 13 písm. a) Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými ze dne 7. září 2007, dále jen „Smlouva“, se dohodly takto:
ČÁST I
Obecná ustanovení
Článek 1
Výrazy použité v tomto správním ujednání mají stejný význam jako ve Smlouvě.
Článek 2
1.
Institucemi uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. d) Smlouvy jsou:
a)
za Spojené státy – the Social Security Administration (Správa sociálního zabezpečení);
b)
za Českou republiku – Česká správa sociálního zabezpečení.
2.
Instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku se dohodnou na společných postupech a formulářích nezbytných k provádění Smlouvy a tohoto správního ujednání.
ČÁST II
Ustanovení o pojištění
Článek 3
1.
a) Pokud osoba podléhá právním předpisům jednoho smluvního státu v souladu s částí II Smlouvy, instituce tohoto smluvního státu vydá na žádost zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné osvědčení stanovující, že daná osoba podléhá těmto právním předpisům, a obsahující údaj o době platnosti tohoto osvědčení.
b)
Je-li to možné, bude zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou osvědčení vyžádáno předem.
c)
Osvědčení dokládá, že se na danou osobu nevztahují právní předpisy druhého smluvního státu o povinném pojištění ve vztahu k danému zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti.
2.
Osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku vydávají a výjimky podle článku 10 Smlouvy udělují instituce uvedené v článku 2 tohoto správního ujednání.
3.
Zaměstnavatel a zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná předloží, bude-li možno předem, žádost o výjimku podle článku 10 Smlouvy instituci smluvního státu, podle jehož právních předpisů je pojištění požadováno.
4.
Instituce smluvního státu, která vydává osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, poskytne podle potřeby kopii osvědčení nebo dohodnuté informace z tohoto osvědčení instituci druhého smluvního státu.
ČÁST III
Ustanovení o dávkách
Článek 4
1.
Žádosti o dávky na základě Smlouvy se podávají na formulářích dohodnutých institucemi obou smluvních států.
2.
Instituce smluvního státu, u níž je žádost o dávky podle Smlouvy podána jako první, postoupí žádost instituci druhého smluvního státu, s vyznačením data přijetí této žádosti. Instituce prvního smluvního státu rovněž poskytne na dohodnutých formulářích doklad o průběhu dob pojištění získaných podle jeho právních předpisů a další informace, jež má k dispozici, které mohou být požadovány institucí druhého smluvního státu k dokončení řízení o dávce.
3.
Instituce smluvního státu, která obdrží žádost, jež byla jako první podána u instituce druhého smluvního státu, neprodleně poskytne instituci druhého smluvního státu tytéž informace uvedené v odst. 2 tohoto článku, které jsou vyžadovány k ukončení řízení o dávce v prvním smluvním státě.
4.
Instituce smluvního státu, u které byla žádost o dávky podána, ověří informace týkající se žadatele a jeho rodinných příslušníků. Druh informací, které podléhají ověření, bude dohodnut institucemi obou smluvních států.
ČÁST IV
Různá ustanovení
Článek 5
Za účelem provádění Smlouvy poskytne instituce jednoho smluvního státu na žádost instituci druhého smluvního státu dostupné informace týkající se nároku každé určené osoby v souladu s opatřeními dohodnutými podle čl. 2 odst. 2 tohoto správního ujednání.
Článek 6
Pro zjednodušení provádění Smlouvy a tohoto správního ujednání se instituce mohou dohodnout na opatřeních pro poskytování a výměnu dat elektronickou cestou v souladu s článkem 15 Smlouvy.
Článek 7
1.
Je-li administrativní pomoc požadována na základě článku 14 Smlouvy, bude bezplatná. Výdaje jiné než standardní personální a provozní náklady instituce poskytující tuto pomoc budou refundovány, nebude-li mezi příslušnými úřady nebo institucemi smluvních států dohodnuto jinak.
2.
Instituce jednoho smluvního státu poskytne na žádost bezplatně instituci druhého smluvního státu veškeré lékařské informace a dokumentaci, které má k dispozici, týkající se invalidity žadatele nebo příjemce dávky.
3.
Vyžaduje-li instituce jednoho smluvního státu, aby se osoba na území druhého smluvního státu, která pobírá nebo žádá o dávky na základě Smlouvy, podrobila lékařskému vyšetření, zajistí toto vyšetření, pokud je uvedenou institucí požadováno, instituce druhého smluvního státu v souladu s pravidly instituce, která vyšetření provádí, a na náklady instituce, která si vyšetření vyžádala.
4.
Instituce jednoho smluvního státu uhradí částky dlužné na základě odstavců 1 nebo 3 tohoto článku po předložení výkazu výdajů institucí druhého smluvního státu.
Článek 8
1.
Dávky se vyplácí přímo oprávněným osobám v souladu s právními předpisy smluvních států.
2.
Instituce smluvních států neprovádí při výplatě dávek podle Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje.
Článek 9
Instituce obou smluvních států si vymění statistické údaje o počtu osvědčení vydaných na základě článku 3 tohoto správního ujednání a o platbách provedených ve prospěch příjemců na základě Smlouvy. Uvedené statistické údaje budou poskytovány každoročně v dohodnuté formě.
Článek 10
Příslušné úřady si mohou vzájemně písemně oznámit změny v názvech institucí bez potřeby měnit toto správní ujednání.
Článek 11
Toto správní ujednání vstupuje v platnost dnem, kdy vstupuje v platnost Smlouva, a platí po stejnou dobu.
Dáno v Praze dne 7. září 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
RNDr. Petr Nečas v. r.
místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí
Za Spojené státy americké
Richard W. Graber v. r.
mimořádný a zplnomocněný
velvyslanec Spojených států amerických
v České republice
1)
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými podepsaná dne 7. září 2007 v Praze byla vyhlášena pod č. 85/2008 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými
Vyhlášeno 30. 12. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009, částka 33/2008
* ČÁST I - Všeobecná ustanovení
* ČÁST II - Ustanovení o pojištění
* ČÁST III - Ustanovení o dávkách
* ČÁST IV - Různá ustanovení
* ČÁST V - Přechodná a závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009
85
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. září 2007 byla v Praze podepsána Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupí v platnost na základě svého článku 25 dne 1. ledna 2009.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI
Česká republika a
Spojené státy americké, dále jen „smluvní státy“,
vedeny přáním upravit vztah mezi oběma státy v oblasti sociálního zabezpečení,
se dohodly takto:
ČÁST I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Definice
1.
Pro účely této smlouvy se:
a)
„státním občanem“ rozumí,
ve vztahu k České republice, státní občan České republiky a
ve vztahu ke Spojeným státům, státní občan Spojených států, jak je definován v oddíle 101 Zákona o imigraci a státní příslušnosti, ve znění pozdějších předpisů;
b)
„právními předpisy“ rozumí zákony a předpisy uvedené v článku 2 této smlouvy;
c)
„příslušným úřadem“ rozumí,
ve vztahu k České republice, Ministerstvo práce a sociálních věcí a ve vztahu ke Spojeným státům, komisař pro sociální zabezpečení;
d)
„institucí“ rozumí orgán zodpovědný za provádění právních předpisů uvedených v článku 2;
e)
„dobou pojištění“ rozumí doba placení příspěvků nebo doba příjmu ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, jak ji jako dobu pojištění definují nebo uznávají právní předpisy, podle kterých byla tato doba získána, nebo jakákoli jiná doba, pokud ji tyto právní předpisy uznávají jako rovnocennou době pojištění, a
f)
„dávkou“ rozumí dávka stanovená právními předpisy uvedenými v článku 2 této smlouvy.
2.
Ostatní výrazy nedefinované v tomto článku mají význam, který jim náleží podle používaných právních předpisů.
Článek 2
Věcný rozsah
1.
Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy:
a)
ve vztahu ke Spojeným státům, právní předpisy, jimiž se řídí Federální plán starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění,
–
hlava II Zákona o sociálním zabezpečení a předpisy, které k ní příslušejí, kromě oddílů 226, 226A a 228 uvedené hlavy a předpisů příslušejících k těmto oddílům, a
–
kapitoly 2 a 21 Zákoníku o národních příjmech (Internal Revenue Code) z roku 1986 a předpisy příslušející k těmto kapitolám;
b)
ve vztahu k České republice,
–
zákon o důchodovém pojištění a předpisy související s tímto zákonem a
–
zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a předpisy související s tímto zákonem.
2.
Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, při aplikaci právních předpisů uvedených v odstavci 1 tohoto článku se nepřihlíží k úmluvám nebo jiným mezinárodním smlouvám nebo nadnárodní úpravě týkající se sociálního zabezpečení, které jsou v platnosti mezi smluvním státem a třetím státem, ani k zákonům a předpisům vyhlášeným za účelem jejich provádění, s výjimkou těch jejich ustanovení, která upravují rozdělení pojistného břemene.
3.
S výjimkou skutečnosti uvedené v následující větě se tato smlouva vztahuje také na právní předpisy, které pozměňují, doplňují nebo nahrazují právní předpisy uvedené v odstavci 1. Tato smlouva se vztahuje na budoucí právní předpisy smluvního státu, které stanoví nové kategorie poživatelů dávek nebo nové dávky podle právních předpisů tohoto smluvního státu, pokud příslušný úřad tohoto smluvního státu písemně do tří měsíců ode dne úředního vyhlášení nových právních předpisů neoznámí příslušnému úřadu druhého smluvního státu, že se žádné takové rozšíření smlouvy nezamýšlí.
Článek 3
Osobní rozsah
Tato smlouva se vztahuje na:
a)
osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo obou smluvních států;
b)
další osoby ve vztahu k právům, která odvozují od osob uvedených v písm. a).
Článek 4
Rovnost zacházení
Osoby uvedené v článku 3, které bydlí na území smluvního státu, jsou postaveny na roveň státním občanům tohoto smluvního státu při používání jeho právních předpisů týkajících se nároku na dávky a na jejich výplatu.
Článek 5
Vývoz dávek
1.
Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, jakékoli ustanovení právních předpisů smluvního státu, které omezuje nárok na dávky nebo jejich výplatu pouze z toho důvodu, že daná osoba bydlí nebo se nachází mimo území uvedeného smluvního státu, se nepoužije u osob, které bydlí na území druhého smluvního státu.
2.
Pokud právní předpisy smluvního státu stanoví nebo umožňují výplatu dávky do třetího státu, pak totéž platí pro dávku poskytovanou podle části III této smlouvy.
Článek 6
Stejné posuzování skutečností
Skutečnosti nebo události mající vliv na nárok, krácení, pozastavení či výši dávky, které nastaly na území jednoho smluvního státu, mají stejné právní účinky, jako by k nim došlo na území druhého smluvního státu.
ČÁST II
Ustanovení o pojištění
Článek 7
Základní pravidlo
Není-li v této části stanoveno jinak, osoba činná na území jednoho smluvního státu jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná podléhá, pokud jde o tuto činnost, právním předpisům pouze tohoto smluvního státu.
Článek 8
Doplňující pravidla
1.
Osoba obvykle zaměstnaná na území jednoho ze smluvních států zaměstnavatelem, který má místo činnosti na tomto území, která je tímto zaměstnavatelem vyslána na území druhého smluvního státu, aby tam pro něj dočasně vykonávala práci, podléhá právním předpisům výhradně prvního smluvního státu, jako kdyby vykonávala práci na jeho území za předpokladu, že doba vyslání na území druhého smluvního státu nepřesahuje pět let. Pro účely tohoto odstavce se zaměstnavatel a jeho dceřiná společnost nebo pobočka, tak jak jsou definovány v právních předpisech smluvního státu, odkud byl pracovník vyslán, považují za jednoho a téhož zaměstnavatele za předpokladu, že bez ohledu na tuto smlouvu by toto zaměstnání bylo pojištěno podle právních předpisů smluvního státu, odkud byl pracovník vyslán.
2.
Odstavec 1 tohoto článku se použije i v případě, že osobu, která byla svým zaměstnavatelem vyslána z území smluvního státu na území třetího státu a která byla při zaměstnání na území třetího státu povinně pojištěna podle právních předpisů tohoto smluvního státu, tentýž zaměstnavatel následně vyšle z území třetího státu na území druhého smluvního státu.
3.
Osoba, která obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jednoho smluvního státu a která dočasně přesune svou samostatnou výdělečnou činnost na území druhého smluvního státu, podléhá právním předpisům pouze prvního smluvního státu, pokud přepokládaná doba samostatné výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu nepřesahuje pět let.
4.
Cestující zaměstnanci leteckých společností, kteří vykonávají práci na územích obou smluvních stran, a kteří by jinak podléhali právním předpisům obou smluvních států, podléhají s ohledem na uvedenou práci právním předpisům pouze toho smluvního státu, na jehož území má společnost své hlavní sídlo. Pokud však tito zaměstnanci mají bydliště na území druhého smluvního státu, podléhají právním předpisům pouze tohoto státu.
Článek 9
Zaměstnání ve státních službách
1.
Touto smlouvou nejsou dotčena ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 ani Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.
2.
Státní občané smluvního státu, které zaměstnává vláda tohoto státu na území druhého smluvního státu, avšak na které se úmluvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevztahují, podléhají právním předpisům pouze prvního smluvního státu. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje zaměstnání vládou smluvního státu i zaměstnání jejím prostřednictvím.
Článek 10
Výjimky
Na žádost zaměstnance a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné se mohou příslušné úřady obou smluvních států, nebo jimi pověřené instituce, dohodnout na udělení výjimky z ustanovení této části ve vztahu k určitým osobám nebo kategoriím osob za předpokladu, že každá dotčená osoba bude podléhat právním předpisům jednoho ze smluvních států.
ČÁST III
Ustanovení o dávkách
Článek 11
Dávky podle právních předpisů Spojených států
1.
Pokud osoba získala alespoň šest čtvrtletí pojištění podle právních předpisů Spojených států, ale nemá dostatečné doby pojištění pro splnění podmínek nároku na dávky podle právních předpisů Spojených států, potom instituce Spojených států vezme pro účely stanovení nároku na dávky podle tohoto článku v úvahu doby pojištění získané podle právních předpisů České republiky, které se nepřekrývají s dobami pojištění již získanými podle právních předpisů Spojených států.
2.
Instituce Spojených států při rozhodování o nároku na dávky podle odstavce 1 tohoto článku připisuje jedno čtvrtletí pojištění za každých započatých 90 dnů pojištění potvrzených institucí České republiky; žádné čtvrtletí pojištění se však nepřipisuje za jakékoli kalendářní čtvrtletí, které již bylo připsáno jako čtvrtletí pojištění podle právních předpisů Spojených států. Celkový počet čtvrtletí pojištění, které mají být připsány na rok, nepřekračuje čtyři. Nicméně instituce Spojených států nevezme v úvahu doby pojištění získané před datem, od něhož mohou být podle jejich právních předpisů doby pojištění započítávány nejdříve.
3.
Pokud se nárok na dávku podle právních předpisů Spojených států stanoví podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, instituce Spojených států vypočítá poměrnou základní pojistnou částku v souladu s právními předpisy Spojených států na základě a) průměrného výdělku osoby zohledněného výhradně podle právních předpisů Spojených států a b) poměru doby pojištění dané osoby podle právních předpisů Spojených států k celkové době pojištění v průběhu života, jak je stanoveno v souladu s právními předpisy Spojených států. Dávky splatné podle právních předpisů Spojených států se vypočtou jako poměr ze základní pojistné částky.
4.
Nárok na dávku od Spojených států, který vyplývá z odstavce 1 tohoto článku, zaniká získáním dostatečných dob pojištění podle právních předpisů Spojených států pro stanovení nároku na rovnocennou nebo vyšší dávku bez potřeby použití odstavce 1 tohoto článku.
Článek 12
Dávky podle právních předpisů České republiky
1.
Jsou-li podle právních předpisů České republiky splněny podmínky nároku na dávku i bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů Spojených států, stanoví instituce České republiky dávku:
a)
výlučně na základě dob pojištění získaných podle právních předpisů České republiky a rovněž
b)
podle pravidel stanovených v odstavci 2 s výjimkou případu, kdy výsledek takového výpočtu by byl stejný nebo nižší než výsledek výpočtu podle písmene a).
2.
Pokud nárok na dávku podle právních předpisů České republiky může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů Spojených států, pak instituce České republiky přihlédne k dobám pojištění získaným podle právních předpisů Spojených států v rozsahu, ve kterém se nepřekrývají s dobami pojištění získanými podle právních předpisů České republiky, a:
a)
stanoví nejprve teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění byly získány podle právních předpisů České republiky, a
b)
poté, na základě teoretické výše určené podle písmene a), stanoví skutečnou výši dávky podle poměru délky dob pojištění získaných podle právních předpisů České republiky k celkové době pojištění.
Instituce České republiky vezme při aplikaci ustanovení písm. a) tohoto odstavce za základ pro výpočet dávky v úvahu pouze příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů, které provádí. Tyto příjmy, s indexací podle právních předpisů České republiky, budou považovány za dosažené i v dobách pojištění získaných podle právních předpisů Spojených států, k nimž přihlíží při stanovení teoretické výše dávky.
3.
Oprávněná osoba bude mít od instituce České republiky nárok na vyšší z dávek vypočtených podle odstavců 1 a 2.
4.
Při aplikaci odstavce 2 tohoto článku instituce České republiky započte za každé čtvrtletí pojištění potvrzené institucí Spojených států 90 dnů pojištění. V případě, že jsou za 1 kalendářní rok potvrzena čtyři čtvrtletí pojištění, započte česká instituce plný počet dnů pojištění v daném kalendářním roce.
5.
Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky dvanácti měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok na dávku, instituce České republiky dávku nepřizná.
6.
Český příslušný úřad může omezit použití ustanovení článku 6 ve prospěch určitých kategorií osob.
7.
Podmínkou vzniku nároku na plný invalidní důchod osobám, které pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý před dosažením 18 let věku nebyly účastny pojištění po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky.
ČÁST IV
Různá ustanovení
Článek 13
Spolupráce příslušných úřadů
Příslušné úřady obou smluvních států:
a)
sjednají správní ujednání pro provádění této smlouvy;
b)
si navzájem sdělí informace týkající se opatření přijatých k provádění této smlouvy a
c)
si navzájem sdělí informace o všech změnách svých příslušných právních předpisů, které mohou mít vliv na provádění této smlouvy.
Článek 14
Vzájemná pomoc
Příslušné úřady a instituce smluvních států si v rámci jim náležejících pravomocí navzájem pomáhají při provádění této smlouvy. Tato pomoc je bezplatná s výhradou výjimek dohodnutých v rámci správního ujednání.
Článek 15
Ochrana vyměňovaných informací
Není-li ve vnitrostátních předpisech smluvního státu stanoveno jinak, informace o osobách, které jsou smluvnímu státu předávány v souladu s touto smlouvou druhým smluvním státem, se používají výhradně pro účely provádění této smlouvy. Tyto informace obdržené smluvním státem jsou spravovány podle vnitrostátních předpisů o ochraně osobních údajůosobních údajů tohoto smluvního státu.
Článek 16
Poplatky, legalizace a ověřování dokumentů
1.
Pokud se v právních předpisech smluvního státu stanoví, že jakýkoli dokument, který se předkládá příslušnému úřadu nebo instituci uvedeného smluvního státu, je zcela nebo částečně osvobozen od poplatků včetně konzulárních a správních poplatků, pak se toto osvobození také vztahuje na obdobné dokumenty, které se předkládají příslušnému úřadu nebo instituci druhého smluvního státu při provádění této smlouvy.
2.
Dokumenty a potvrzení předkládané pro účely provádění této smlouvy jsou vyňaty z požadavků na legalizaci diplomatickými nebo konzulárními úřady.
3.
Kopie dokumentů ověřené jako pravé a přesné kopie institucí jednoho smluvního státu přijímá instituce druhého smluvního státu jako pravé a přesné kopie bez dalšího ověřování. Instituce každého smluvního státu je však konečným posuzovatelem průkazní hodnoty dokladu, který mu byl předložen z jakéhokoli zdroje.
Článek 17
Komunikace a používání jazyků
1.
Příslušné úřady a instituce smluvních států mohou vzájemně a s jakoukoli osobou komunikovat přímo bez ohledu na to, kde má tato osoba bydliště, kdykoli je to nezbytné pro provádění této smlouvy.
2.
Příslušný úřad nebo instituce smluvního státu nemůže odmítnout žádost nebo dokument pouze z důvodu, že je v jazyce druhého smluvního státu.
Článek 18
Žádosti o dávky
1.
Písemná žádost o dávky podaná instituci jednoho smluvního státu chrání práva žadatelů a považuje se za žádost podanou podle právních předpisů druhého smluvního státu, jestliže žadatel:
a)
požaduje, aby jeho žádost byla považována za žádost podle právních předpisů druhého smluvního státu, nebo, není-li takového požadavku,
b)
poskytuje informace svědčící o tom, že doby pojištění byly získány podle právních předpisů druhého smluvního státu.
2.
Žadatel může požádat, aby jeho žádost nebyla považována za žádost podanou podle právních předpisů druhého smluvního státu, případně aby byla ve druhém smluvním státě účinná od jiného data, za podmínek a v souladu s právními předpisy druhého smluvního státu.
3.
Ustanovení části III této smlouvy se vztahují pouze na dávky, o něž bylo požádáno v den, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, nebo po tomto dni.
Článek 19
Opravné prostředky
Písemné opravné prostředky proti rozhodnutí, které učinila instituce jednoho smluvního státu, je možné účinně podat u instituce kteréhokoli smluvního státu. O opravném prostředku se rozhoduje podle postupu a právních předpisů smluvního státu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Článek 20
Předávání žádostí, oznámení a písemných opravných prostředků
1.
Ve všech případech, na něž se vztahují ustanovení článků 18 a 19 této smlouvy, instituce, jíž byly žádosti, oznámení nebo písemné opravné prostředky předloženy, uvede na dokumentech datum přijetí a postoupí je bez prodlení instituci druhého smluvního státu.
2.
Veškeré žádosti, oznámení nebo písemné opravné prostředky, které musejí být podle právních předpisů jednoho smluvního státu předloženy v předepsané lhůtě u instituce tohoto smluvního státu, avšak namísto toho byly v téže lhůtě předloženy instituci druhého smluvního státu, se považují za předložené včas.
Článek 21
Měna plateb
1.
Platby podle této smlouvy je možné provádět v měně smluvního státu, který platby provádí, nebo v jiné volně směnitelné měně.
2.
V případě, že kterýkoli ze smluvních států přijme ustanovení směřující k omezení směny nebo vývozu měn, vlády obou smluvních států neprodleně přijmou opatření nezbytná k zajištění převodu částek, které mají být vyplaceny podle této smlouvy.
Článek 22
Řešení sporů
Veškeré spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy se řeší jednáním mezi příslušnými úřady.
ČÁST V
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 23
Přechodná ustanovení
1.
Tato smlouva nezakládá žádný nárok na výplatu dávky za jakoukoli dobu před vstupem této smlouvy v platnost, ani jednorázové dávky v případě úmrtí, pokud daná osoba zemřela před vstupem této smlouvy v platnost.
2.
Při rozhodování o nároku na dávky podle této smlouvy se berou v úvahu doby pojištění získané podle právních předpisů kteréhokoli ze smluvních států a jiné události, které nastaly před vstupem této smlouvy v platnost.
3.
Při používání odst. 1 a 3 článku 8 této smlouvy v případě osob, které na území smluvního státu vykonávaly činnost jako zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby přede dnem vstupu této smlouvy v platnost, se má za to, že tato činnost byla zahájena dnem vstupu této smlouvy v platnost.
Článek 24
Dřívější rozhodnutí
1.
Rozhodnutí týkající se nároku na dávky, která byla učiněna před vstupem této smlouvy v platnost, neodporují používání této smlouvy.
2.
Uplatňování této smlouvy nesmí vést ke snížení výše dávky, na niž byl přiznán nárok před jejím vstupem v platnost.
Článek 25
Vstup v platnost
Tato smlouva vstoupí v platnost prvého dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní státy vzájemně písemně oznámí, že byly splněny všechny nezbytné zákonné a ústavní podmínky pro vstup této smlouvy v platnost.
Článek 26
Platnost, změny a ukončení platnosti Smlouvy
1.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
2.
Tuto smlouvu je v budoucnu možné pozměnit doplňkovými smlouvami, které se od svého vstupu v platnost budou považovat za nedílnou součást této smlouvy.
3.
Tato smlouva může být vypovězena každým smluvním státem doručením písemného oznámení o její výpovědi druhému smluvnímu státu. V případě výpovědi zůstane Smlouva v platnosti až do doby uplynutí kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo písemné oznámení o výpovědi jednoho smluvního státu doručeno druhému smluvnímu státu.
4.
Bude-li tato smlouva vypovězena, práva týkající se nároku na dávky nebo výplaty dávek nabytá podle této smlouvy zůstanou zachována. Smluvní státy přijmou opatření o nárocích v průběhu jejich nabývání.
Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Praze dne 7. září 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
RNDr. Petr Nečas v. r.
místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí
Za Spojené státy americké
Richard W. Graber v. r.
mimořádný a zplnomocněný
velvyslanec Spojených států amerických
v České republice |
Vyhláška č. 474/2008 Sb. | Vyhláška č. 474/2008 Sb.
Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 7. 1. 2009, částka 151/2008
* § 1 - (1) U příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). Její vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je v kruhu umístěná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Po obvodu kompozice heraldických zvířat je 12 pěticípých hvězd symbolizujících Evropskou unii. Na obvodu dvousetkoruny je v opisu název stát
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. ledna 2009. k vyhlášce č. 474/2008 Sb.
Aktuální znění od 7. 1. 2009
474
VYHLÁŠKA
ze dne 8. prosince 2008
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
U příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). Její vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,4 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je v kruhu umístěná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Po obvodu kompozice heraldických zvířat je 12 pěticípých hvězd symbolizujících Evropskou unii. Na obvodu dvousetkoruny je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Jednotlivé části opisu jsou mezi sebou odděleny tečkami. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny mezi názvem státu a pěticípými hvězdami.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je ve středu mincovního pole v kruhu 12 pěticípých hvězd symbolizujících Evropskou unii. Při pravém, spodním a levém okraji mince je dvouřádkový neuzavřený opis „PŘEDSEDNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V RADĚ EVROPSKÉ UNIE“, který je mezi jednotlivými slovy oddělen tečkami. Při pravém horním okraji dvousetkoruny je ročník ražby „2009“ oddělený od opisu tečkou. Při horním okraji dvousetkoruny je státní vlajka České republiky. Při levém okraji státní vlajky České republiky jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. ledna 2009.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 474/2008 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
(lícní a rubová strana)
9kB
9kB |
Vyhláška č. 471/2008 Sb. | Vyhláška č. 471/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 151/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
471
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2008,
kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., k provedení § 4 odst. 8, § 24 odst. 4 a 5 a § 28 odst. 1 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., vyhlášky č. 548/2004 Sb. a vyhlášky č. 400/2005 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Dále obsahuje povolenky na emise, kterými jsou povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství11b) bez ohledu na výši ocenění a další obdobná práva, zejména individuální preferenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv (dále jen „preferenční limity“)11c) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele11c) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.“.
Poznámka pod čarou č. 11b zní:
„11b)
§ 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 7 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámek pod čarou č. 11d, 11e, 11f, 11g a 11h zní:
„(11)
Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti11d) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity11e) a energetické audity11f), lesní hospodářské plány11g) a plány povodí11h) a povodňové plány.
11d)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11e)
Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
11f)
Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
11g)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
11h)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 8 odstavec 2 zní:
„(2)
Položka „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“ obsahuje zejména umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty12), a obdobný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a).“.
4.
V § 8 odst. 4 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
5.
V § 8 odst. 4 na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která zní:
„e)
nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou,
f)
technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
g)
technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.“.
6.
V § 8 odst. 5 písm. a) větě první se slova „movitých věcí se“ nahrazují slovy „majetku, které jsou charakterizovány“.
7.
V § 8 odst. 5 písm. a) větě druhé se slova „movitých věcí se“ nahrazují slovy „majetku, které jsou charakterizovány“.
8.
V § 8 odst. 5 písmeno b) zní:
„b)
předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.“.
9.
V § 8 odst. 10 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
technické zhodnocení provedené na majetku oceněném podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
10.
V § 30 odst. 1 písm. g) se za slovo „finančních“ vkládají slova „a celních“.
11.
V § 30 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
V případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), účetní jednotka uvede počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo přiloží seznam tohoto majetku.
(3)
Pokud účetní jednotka vlastní více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede v příloze účetní závěrky také tyto údaje
a)
celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
b)
výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.
(4)
Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede v příloze účetní závěrky také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.
12.
V § 32 odst. 1 písm. h) se slova „jakož i úhradu nákladů vlastníkovi rozvodného zařízení za přeložku rozvodného zařízení“ zrušují.
13.
V § 32 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které včetně poznámek pod čarou č. 31a, 31b a 31c zní:
„i)
úhrady nákladů za přeložky31a), překládky31b) a náhradní pozemní komunikaci31c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
31a)
Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
31b)
Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
31c)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k).
14.
V § 32 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.“.
15.
V § 38 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,“.
16.
V § 38 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.“.
17.
V § 38 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není významný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.“.
18.
V § 39 na konci písmene g) se tečka nahrazuje spojkou „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.“.
19.
Za § 42a se vkládá nový § 42b, který včetně nadpisu zní:
㤠42b
Metoda oceňování souboru majetku
(1)
Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.
(2)
Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje
a)
ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
b)
součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.
(3)
Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.
(4)
Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, není-li v bodech 3 a 4 stanoveno jinak.
2.
V případě majetku oceňovaného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), který je již ke dni účinnosti této vyhlášky oceněn podle právních předpisů účinných do dne účinnosti této vyhlášky, se výše jeho ocenění nemění.
3.
Do doby, než účetní jednotka ocení majetek podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, neuvádí tento majetek v položce „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“.
4.
Ustanovení § 30 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Vyhláška č. 470/2008 Sb. | Vyhláška č. 470/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 151/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
470
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2008,
kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., k provedení § 4 odst. 8:
Čl. I
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb. a vyhlášky č. 350/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 1 větě poslední se slova „podpoložky vykazují zřizovací výdaje a“ nahrazují slovy „podpoložka vykazuje“.
2.
V § 60 odst. 1 písm. f) se za slova „cenným papírům“ vkládají slova „a reálná hodnota těchto cenných papírů“.
3.
V § 75 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
4.
V příloze č. 1 položce 9 se slova „a) zřizovací výdaje“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodě 2 stanoveno jinak.
2.
Ustanovení čl. I bodu 2 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2009 a později.
3.
Zřizovací výdaje vykazované před účinností této vyhlášky v aktivech v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ odepíše účetní jednotka do výše pořizovací ceny nejpozději do 31. prosince 2009. Informaci o dopadu ve výkazu zisku a ztráty uvede účetní jednotka v příloze účetní závěrky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Vyhláška č. 469/2008 Sb. | Vyhláška č. 469/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 151/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb.,
* Čl. II - Ustanovení přechodná
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
469
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2008,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., k provedení § 4 odst. 8, § 24 odst. 4 a 5 a § 28 odst. 1:
Čl. I
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb. a vyhlášky č. 349/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 3 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 5a zní:
„e)
povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:
1.
povolenky na emise skleníkových plynů5a),
2.
jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností5a),
3.
jednotky přiděleného množství5a),
5a)
§ 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.“.
2.
V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty“.
3.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Kapitálové fondy
(1)
Položka „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky. V zahajovací rozvaze nástupnické účetní jednotky může být tato položka nebo její část rozdělena na jednotlivé složky vlastního kapitálu v souladu se zvláštními právními předpisy a s příslušným projektem přeměny. Pokud se v souladu s ustanovením § 54a vykazuje v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti celková hodnota položky „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ před rozdělením, uvede se odděleně, u položky „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“, například ve zvláštním sloupci označeném „Celková hodnota rozdílů při přeměně“. Účetní jednotka doloží provedené rozvahové operace, které ovlivnily zahajovací rozvahu, průkazným účetním záznamem.
(2)
Položka „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“ obsahuje u nástupnických účetních jednotek rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti může být tato položka nebo její část rozdělena na jednotlivé složky vlastního kapitálu v souladu se zvláštními právními předpisy a s příslušným projektem přeměny. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti se navíc uvádí i celková hodnota této položky před rozdělením, a to odděleně, u položky „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“, například ve zvláštním sloupci označeném „Celková hodnota rozdílů při přeměně“. Účetní jednotka doloží provedené rozvahové operace, které ovlivnily zahajovací rozvahu, průkazným účetním záznamem.“.
4.
V § 39 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pokud účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje:
a)
celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
b)
výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.
Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle písmene b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a jejím účelu.“.
5.
V § 39 odst. 9 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 13d zní:
„c)
charakter a obchodní účel operací účetní jednotky13d), která je právnickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila alespoň dvě ze tří kritérií:
1.
aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona,
2.
roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
3.
průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,
uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku.
13d)
Čl. 43 odst. 1 bod 7a směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.“.
6.
V § 39 odstavec 10 včetně poznámek pod čarou č. 13e a 13f zní:
„(10)
V další části přílohy uvede účetní jednotka, která je právnickou osobou, a
a)
která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), informace o transakcích13e), které uzavřela se spřízněnou stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropských společenství13f),
b)
která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět informace podle písmena a), informace o transakcích13d) provedených přímo nebo nepřímo mezi
1.
účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři12a),
2.
účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů,
které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.
Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným společníkem.
13e)
Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.
13f)
Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 13f a 13g se označují jako poznámky pod čarou č. 13g a 13h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
7.
§ 54 včetně nadpisu zní:
㤠54
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při vnitrostátní fúzi nebo rozdělení účetní jednotky
Vyžaduje-li zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“) ocenění jmění, pak se rozdíly vzniklé z ocenění reálnými hodnotami u účetních jednotek zanikajících nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením vyúčtují na příslušné majetkové účty a účty závazků souvztažně s příslušnými účty účtové skupiny 41 vykazované v položce „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ s výjimkou příslušných složek majetku a závazků, u kterých se změny reálných hodnot účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, anebo složek majetku a závazků, u kterých se změny reálné hodnoty nebo změny ocenění ekvivalencí účtují prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 41 vykazovaného v položce „A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“.“.
8.
Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16a zní:
㤠54a
Metoda přeměny při přeshraniční fúzi
(1)
Je-li vyžadováno zákonem o přeměnách ocenění jmění a nejsou-li u zahraniční zanikající korporace16a) v účetní závěrce vykázány rozdíly vzniklé z ocenění reálnými hodnotami nebo nejsou-li vykázány způsobem stanoveným vyhláškou, vykáže nástupnická účetní jednotka požadované ocenění v zahajovací rozvaze sestavované k rozhodnému dni přeměny společnosti. Oceňovací rozdíly budou vykázány podle vyhlášky v příslušných položkách stanovených pro ocenění reálnou hodnotou, s výjimkou složek majetku a závazků, u kterých se změny reálné hodnoty účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, a které nebyly zaúčtovány na účty nákladů a výnosů u zanikající zahraniční korporace16a); tyto oceňovací rozdíly se vykáží v položce „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“. Celková hodnota položky „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ před rozdělením se vykáže v zahajovací rozvaze v souladu s ustanovením § 14a.
(2)
Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách lze postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(3)
Majetek a závazky nabyté přeměnou společnosti, které jsou vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.
(4)
Pokud při přeshraniční fúzi je nástupnickou společností nebo družstvem zahraniční korporace16a), která naplňuje znaky účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona, neotevírá tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví od rozhodného dne po úpravách provedených v souladu s § 17 odst. 3 věta druhá zákona. Pokud při přeshraniční fúzi je nástupnickou společností nebo družstvem zahraniční korporace16a), která ke dni zápisu fúze do Obchodního rejstříku na území České republiky nepodniká nebo neprovozuje jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, uzavírá tato zahraniční osoba účetní knihy podle tuzemských právních předpisů ke dni ukončení podnikání nebo neprovozování jiné činnosti podle zvláštních právních předpisů po úpravách provedených od rozhodného dne v souladu § 17 odst. 3 věta druhá zákona.
16a)
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 16a se označuje jako poznámka pod čarou č. 16b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
9.
V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v § 56a.“.
10.
V § 56 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
11.
Za § 56 se vkládá nový § 56a, který včetně nadpisu zní:
㤠56a
Metoda komponentního odpisování majetku
(1)
Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2 písm. d)], samostatné movité věci a soubory movitých věcí [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.
(2)
Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).
(3)
Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1.
(4)
Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.
(5)
O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.
(6)
Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce 1, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.“.
12.
V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponenty“.
13.
V § 61 odst. 2 se slova „nadále i soubor pohledávek s termínem splatnosti do konce roku 1994 odpisovaný podle zákona o daních z příjmů a dále“ zrušují.
14.
V příloze č. 1 se v „PASIVA CELKEM“ položka „A.II.4. Oceňovací rozdíly při přeměnách“ nahrazuje položkou „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“.
15.
V příloze č. 1 se v „PASIVA CELKEM“ za položku „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ doplňuje položka „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“.
Čl. II
Ustanovení přechodná
1.
Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodech 2 až 5 stanoveno jinak.
2.
Ustanovení čl. I bodu 4 se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.
3.
Ustanovení čl. I bodů 5 a 6 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2009 a později.
4.
Ustanovení čl. I bodů 2, 9, 11 a 12 použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2010 a později.
5.
Pokud jsou při přeměně společnosti nebo družstva příslušné smlouvy o přeměně nebo projekty o přeměnách uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku přede dnem účinnosti této vyhlášky, použijí účetní jednotky ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Účetní jednotky mohou použít ustanovení čl. I bodů 3 a 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění této vyhlášky, při přeměně společnosti nebo družstva, pokud projekt přeměny byl uložen do sbírky listin v obchodním rejstříku v období od 1. července 2008 do 31. prosince 2008.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Nařízení vlády č. 468/2008 Sb. | Nařízení vlády č. 468/2008 Sb.
Nařízení vlády o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 151/2008
* § 1 - (1) Zajištění bezpečnosti se trvale poskytuje ústavnímu činiteli České republiky, který vykonává funkci:
* § 2 - (1) Zajištěním bezpečnosti se rozumí souhrn ochranných a bezpečnostních opatření prováděných Policií České republiky k nerušenému výkonu funkce ústavního činitele České republiky.
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Aktuální znění od 19. 5. 2021 (198/2021 Sb.)
468
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. prosince 2008
o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky
Vláda nařizuje podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky:
§ 1
(1)
Zajištění bezpečnostiZajištění bezpečnosti se trvale poskytuje ústavnímu činiteli České republiky, který vykonává funkci:
a)
prezidenta republiky, a to i po skončení výkonu jeho funkce,
b)
předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
c)
předsedy Senátu Parlamentu České republiky,
d)
předsedy vlády.
(2)
Zajištění bezpečnostiZajištění bezpečnosti se trvale poskytuje rovněž těmto členům vlády:
a)
ministru financí,
b)
ministru zahraničních věcí,
c)
ministru vnitra,
d)
ministru spravedlnosti,
e)
ministru průmyslu a obchodu.
§ 2
(1)
Zajištěním bezpečnostiZajištěním bezpečnosti se rozumí souhrn ochranných a bezpečnostních opatření prováděných PoliciíPolicií České republiky k nerušenému výkonu funkce ústavního činitele České republiky.
(2)
Rozsah zajištění bezpečnostizajištění bezpečnosti závisí na bezpečnostní situaci a možné míře ohrožení.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr vnitra:
v z. JUDr. Svoboda v. r.
ministr |
Nařízení vlády č. 466/2008 Sb. | Nařízení vlády č. 466/2008 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 151/2008
* § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, náležející příslušníkům nebo pozůstalým pod
* § 2 - Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2008, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad podle § 1 se nezvyšuje.
* § 3 - Úprava podle § 1 se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých; na žádost příslušníka se provede v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpis
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
466
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. prosince 2008
o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb.:
§ 1
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu, popřípadě zvýšený podle dřívějšího právního předpisu2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle dřívějšího právního předpisu3), se zvyšuje o 4,4 %.
§ 2
Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2008, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad podle § 1 se nezvyšuje.
§ 3
Úprava podle § 1 se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých; na žádost příslušníka se provede v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o důchodovém pojištění.
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr vnitra:
v z. JUDr. Svoboda v. r.
ministr
1)
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 368/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
3)
Nařízení vlády č. 347/2008 Sb., o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů. |
Nařízení vlády č. 465/2008 Sb. | Nařízení vlády č. 465/2008 Sb.
Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky při radiačních haváriích na jaderných elektrárnách
Vyhlášeno 30. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 151/2008
* § 1 - K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti na území České republiky se po dobu nezbytně nutnou použije v případě vzniku radiační havárie na jaderné elektrárně Dukovany nejvýše 500 vojáků v činné službě a v případ
* § 2 - Vojáci v činné službě plní úkoly podle § 1 pod velením příslušníka Policie České republiky. Vojáci v činné službě plní tyto úkoly se zbraní.
* § 3 - Ministr obrany určí vojáky v činné službě, včetně vojenské techniky a výzbroje, k plnění úkolů podle § 1.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Aktuální znění od 1. 1. 2009
465
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. prosince 2008
o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky při radiačních haváriích na jaderných elektrárnách
Vláda nařizuje podle § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a podle § 22 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky:
§ 1
K plnění úkolů PoliciePolicie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti na území České republiky se po dobu nezbytně nutnou použije v případě vzniku radiační havárie na jaderné elektrárně Dukovany nejvýše 500 vojáků v činné službě a v případě vzniku radiační havárie na jaderné elektrárně Temelín nejvýše 200 vojáků v činné službě.
§ 2
Vojáci v činné službě plní úkoly podle § 1 pod velením příslušníka PoliciePolicie České republiky. Vojáci v činné službě plní tyto úkoly se zbranízbraní.
§ 3
Ministr obrany určí vojáky v činné službě, včetně vojenské techniky a výzbroje, k plnění úkolů podle § 1.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr vnitra:
v z. JUDr. Svoboda v. r.
ministr
Ministryně obrany:
JUDr. Parkanová v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 463/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 463/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 29. 12. 2008, částka 149/2008
463
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 11. prosince 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. dubna 2009 nové volby do zastupitelstev obcí:
obecobec| okres| kraj
---|---|---
BABICE| Prachatice| Jihočeský
NEZABUDICE| Rakovník| Středočeský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 459/2008 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 459/2008 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Vyhlášeno 29. 12. 2008, částka 148/2008
459
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 16. prosince 2008
o vydání cenových rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenová rozhodnutí č. 9/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb, č. 10/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovují pevné ceny distribuce elektřiny odběratelům ze sítí nízkého napětí, č. 11/2008 ze dne 20. listopadu 2008 o cenách plynů a č. 12/2008 ze dne 24. listopadu 2008, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 7/2008 ze dne 2. září 2008, k cenám tepelné energietepelné energie.
Podle § 17 odst. 10 písm. b) energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenová rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku ze dne 1. prosince 2008, v částce 12. Uvedeným dnem nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají cenová rozhodnutí dnem 1. ledna 2009.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r. |
Zákon č. 458/2008 Sb. | Zákon č. 458/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 148/2008
* Čl. I - V § 101 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se za větu první vkládá věta „Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 h
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2009
458
ZÁKON
ze dne 10. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 101 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se za větu první vkládá věta „Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 457/2008 Sb. | Zákon č. 457/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 12. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 148/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009
457
ZÁKON
ze dne 10. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 36 odst. 4 písmena c) a e) znějí:
„c)
v řízení o vydání do cizího státu nebo o předání do jiného členského státu Evropské unie,
e)
v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, kterým byl uložen peněžitý trest nebo pokuta, a v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o propadnutí nebo zabrání majetku, nebo“.
2.
V § 62 odst. 1 se slova „držitele poštovní licence“ nahrazují slovy „provozovatele poštovních služeb“.
3.
V § 79d odst. 2 větě první se slovo „soudu“ nahrazuje slovy „předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci“.
4.
V § 79d odst. 2 větě druhé se slova „, a pokud to není zřejmé z usnesení, oznámí mu jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a trvalý nebo jiný pobyt vlastníka nemovitosti, a pokud zajištění nepostihne veškerý majetek vlastníka nemovitosti, označí nemovitost, jíž se zajištění týká“ zrušují.
5.
V § 79e odst. 2 větě třetí se za slova „předsedovi senátu“ vkládají slova „a v přípravném řízení státnímu zástupci“.
6.
V § 375 odst. 3 větě druhé se slova „§ 393 odst. 1 písm. b) až j) a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 393“.
7.
V § 378 odst. 2 se slova „ani je nepoužijí pro jiné účely, než pro které byly zaslány anebo vyžádány,“ zrušují.
8.
V § 380 odstavec 1 zní:
„(1)
Osobu vydávanou nebo předávanou z cizího státu na základě žádosti podle této hlavy nebo osobu, na kterou byl soudem České republiky vydán zatýkací rozkaz (§ 384), evropský zatýkací rozkaz (§ 405), příkaz k zatčení (§ 69) nebo příkaz k dodání do výkonu trestu (§ 321 odst. 3) a která je z cizího státu vyhošťována či jinak předávána podle práva tohoto cizího státu, převezme od orgánů cizího státu Policie České republiky. Tuto osobu předá Policie České republiky nejbližší vazební věznici nebo jiné věznici nebo soudu, pokud dosud nebylo rozhodnuto o její vazbě (§ 69 odst. 4, § 387 odst. 1). O umístění této osoby do věznice informuje věznice, která ji převzala, bez odkladu příslušný soud a státního zástupce, který vykonává ve věznici dozor.“.
9.
V § 387 odst. 1 větě první se slova „převezmou policejní orgány a dodají“ nahrazují slovy „převezme Policie České republiky a dodá“.
10.
V § 389 odst. 2 větě první se za slovo „vázána,“ vkládají slova „nebo to připouští právo dožádaného státu,“.
11.
V § 393 odst. 1 písm. b) se slova „které bylo v České republice přiznáno postavení azylanta“ nahrazují slovy „které byla v České republice udělena mezinárodní ochrana“.
12.
V § 393 odst. 1 písm. g) se za slovo „republiky“ vkládají slova „nebo se v České republice proti vyžádané osobě vede trestní řízení pro týž skutek“.
13.
V § 393 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „anebo“ zrušuje.
14.
V § 393 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až p), která znějí:
„k)
je důvodná obava, že by trestní řízení v dožadujícím státě neodpovídalo zásadám článků 3 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, anebo trest odnětí svobody uložený nebo předpokládaný v dožadujícím státě by nebyl vykonán v souladu s požadavky článku 3 této Úmluvy,
l)
je důvodná obava, že vyžádaná osoba by v dožadujícím státě byla vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory, nebo že by se zhoršilo její postavení v trestním řízení anebo při výkonu trestu odnětí svobody,
m)
vydáním do dožadujícího státu by osoba byla vzhledem ke svému věku a osobním poměrům při zohlednění závažnosti trestného činu, ze kterého je obviněna, zřejmě nepřiměřeně postižena,
n)
trestný čin, pro který se o vydání žádá, není trestným činem podléhajícím vydání (§ 392),
o)
trestní stíhání pro týž skutek vedené proti vyžádané osobě v některém z cizích států skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno nebo skončilo jiným rozhodnutím se stejným účinkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno a jestliže trest, pokud byl vyžádané osobě uložen, byl již vykonán, nebo
p)
trestní stíhání pro týž skutek vedené proti vyžádané osobě v České republice skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo státního zástupce pravomocně zastaveno nebo skončilo jiným rozhodnutím se stejným účinkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno.“.
15.
V § 393 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
16.
§ 394 včetně nadpisu zní:
㤠394
Předběžné šetření
(1)
Státní zástupce krajského státního zastupitelství, jemuž Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší státní zastupitelství zaslalo žádost cizího státu o vydání nebo který se dozvěděl o trestném činu, pro který by cizí stát mohl žádat o vydání, provede předběžné šetření. Předběžné šetření je zahájeno zadržením osoby podle § 395 nebo vyžádáním potřebných zpráv. Účelem předběžného šetření je zejména zjistit, zda vydání osoby do cizího státu nebrání skutečnosti uvedené v § 393.
(2)
Postup podle odstavce 1 se neuplatní, nejsou-li známy dostatečné informace o
a)
osobě, o jejíž vydání se žádá nebo může být žádáno,
b)
existenci odsuzujícího rozsudku, zatýkacího rozkazu nebo jiného rozhodnutí se stejným účinkem vydaném v cizím státě na osobu, o jejíž vydání se žádá nebo může být žádáno,
c)
skutku, pro který se vydání žádá nebo pro který může být o vydání žádáno, včetně uvedení doby a místa jeho spáchání a jeho právní kvalifikace, včetně horní hranice trestu, který za tento čin může být v cizím státě uložen, nebo výše trestu, který za tento čin byl v cizím státě uložen.
(3)
Státní zástupce takovou osobu vyslechne a seznámí ji s důvodem vydání, pokud tak již neučinil v průběhu zadržení podle § 395 odst. 1. Jestliže tato osoba uvádí okolnosti vyvracející podezření a nabízí o nich důkazy, které mohou být bez značných průtahů provedeny, vztahuje se předběžné šetření i na ně.
(4)
Státní zástupce ukončí předběžné šetření, pokud
a)
cizí stát, který by mohl žádat o vydání, přes opakované výzvy nedoručil žádost o vydání,
b)
osoba, o jejíž vydání se žádá, zemřela,
c)
osoba, o jejíž vydání se žádá, není podle právního řádu České republiky vzhledem ke svému věku trestně odpovědná,
d)
osobu, o jejíž vydání se žádá, nelze zadržet pro imunitu či výsadu vyplývající ze zákona nebo mezinárodního práva,
e)
osoba, o jejíž vydání se žádá, se zdržuje mimo území České republiky nebo místo jejího pobytu není známo,
f)
nebyl dán souhlas podle § 389 odst. 1 písm. c) a d),
g)
ve vyžadujícím státě došlo k promlčení trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody, nebo
h)
vyžadující stát vzal zpět žádost o vydání či jiným způsobem informoval, že o vydání osoby již nemá zájem.
(5)
Předběžné šetření je ukončeno také podáním návrhu podle § 397 odst. 1 nebo návrhu podle § 398 odst. 1.
(6)
O ukončení předběžného šetření podle odstavce 4 státní zástupce neprodleně vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti a obhájce.“.
17.
V § 395 odst. 1 věty první a druhá znějí: „Je-li dán důvod předběžné vazby podle § 396 odst. 1 a jsou-li známy informace uvedené v § 394 odst. 2, může státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán zadržet osobu, o jejíž vydání jde. Policejní orgán je oprávněn zadržení takové osoby provést i bez předchozího souhlasu státního zástupce, jestliže věc nesnese odkladu a souhlas státního zástupce nelze předem opatřit.“.
18.
V § 395 odst. 1 větě třetí se slova „(§ 396 odst. 1)“ zrušují.
19.
V § 395 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „Státní zástupce nebo policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení. Zadrženou osobu poučí již v průběhu zadržení o možnosti souhlasit se svým vydáním do cizího státu a o podmínkách a následcích vyslovení takového souhlasu, včetně toho, že s vyslovením souhlasu s vydáním je spojeno vzdání se uplatnění zásady speciality.“.
20.
§ 396 až 398 včetně nadpisů znějí:
㤠396
Předběžná vazba
(1)
Jestliže zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, může předseda senátu krajského soudu, v jehož obvodu má tato osoba pobyt nebo byla zadržena, na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření a po podání návrhu na rozhodnutí podle § 397 odst. 1 i bez takového návrhu rozhodnout o jejím vzetí do předběžné vazby. Proti rozhodnutí o vzetí do předběžné vazby je přípustná stížnost. Na rozhodování o zadržené osobě se přiměřeně užije ustanovení § 77 odst. 2.
(2)
Na rozhodování o propuštění z předběžné vazby a její nahrazení zárukou, dohledem, slibem nebo peněžitou zárukou se přiměřeně užijí ustanovení § 72 odst. 1 věta první, § 72 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 4, § 73, 73a, § 73b odst. 3, § 74 s tím, že kde tato ustanovení hovoří o přípravném řízení, rozumí se tím předběžné šetření.
(3)
Osoba, o jejíž vydání jde, musí být ihned propuštěna z předběžné vazby, jestliže předběžné šetření bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do předběžné vazby. Propuštění z předběžné vazby v takovém případě nevylučuje nové vzetí do předběžné vazby, pokud je žádost o vydání doručena dodatečně.
§ 397
Rozhodnutí o přípustnosti vydání
(1)
Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu má osoba, o jejíž vydání jde, pobyt nebo byla zadržena, zda je vydání přípustné. Ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) o vrácení věci státnímu zástupci k došetření se nepoužije. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Byla-li osoba vydána do České republiky z cizího státu, může soud rozhodnout o tom, že vydání je přípustné pouze v případě, že vydávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. Byla-li tato osoba do České republiky předána na základě evropského zatýkacího rozkazu, může soud rozhodnout o tom, že vydání je přípustné pouze v případě, že předávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí.
(2)
Vysloví-li soud, že vydání není přípustné, a osoba, o jejíž vydání jde, je v předběžné vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění z předběžné vazby. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek; stížnost státního zástupce má odkladný účinek pouze tehdy, byla-li podána okamžitě po vyhlášení rozhodnutí.
(3)
Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nebo 2 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy byla věc Ministerstvu spravedlnosti předložena.
(4)
Nejvyšší soud po přezkoumání věci postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.
§ 398
Zjednodušené vydání
(1)
Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, před předsedou senátu za přítomnosti obhájce prohlásí, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu, ustanovení § 393 písm. c) až f) a n) až p), § 397 a 399 se nepoužijí a státní zástupce po skončení předběžného šetření podá návrh krajskému soudu uvedenému v § 397 odst. 1 na vzetí této osoby do vydávací vazby nebo na přeměnu předběžné vazby na vazbu vydávací, anebo podá návrh na odložení vydání. Shledá-li státní zástupce, že je dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání podle § 393 písm. a), b) nebo g) až m), postupuje, jako by osoba souhlas se svým vydáním nevyslovila.
(2)
Pokud osoba, o jejíž vydání jde, vysloví souhlas se svým vydáním až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, státní zástupce vezme svůj návrh podle § 397 odst. 1 zpět a postupuje podle odstavce 1. Návrh může vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě.
(3)
Osoba, o jejíž vydání jde, musí být před vyslovením souhlasu se svým vydáním poučena předsedou senátu za přítomnosti obhájce o významu takového souhlasu, zejména o tom, že vydání bude provedeno bez rozhodnutí o přípustnosti a povolení vydání, a rovněž o následcích, které jsou s ním spojeny, včetně vzdání se uplatnění zásady speciality. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět.
(4)
Státní zástupce neprodleně prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti vyrozumí cizí stát, který by mohl žádat nebo který žádá o vydání, o souhlasu osoby, o jejíž vydání jde, s jejím vydáním.“.
21.
§ 399 a 400 včetně nadpisů znějí:
㤠399
Povolení vydání
(1)
Vydání do cizího státu povoluje ministr spravedlnosti. Může tak učinit jen tehdy, jestliže soud podle § 397 rozhodl, že vydání je přípustné.
(2)
I když soud vysloví, že vydání je přípustné, může ministr spravedlnosti rozhodnout, že vydání nepovolí. Vydání nepovolí vždy, jestliže rozhodl o přednosti vykonání evropského zatýkacího rozkazu podle § 420 odst. 3.
(3)
Rozhodne-li soud podle § 397, že vydání není přípustné, oznámí Ministerstvo spravedlnosti cizímu státu, který žádá o vydání, že vydání nelze povolit.
(4)
Ministr spravedlnosti ukončí řízení o vydání, nastane-li poté, co mu byla věc předložena podle § 397 odst. 3, důvod pro ukončení předběžného šetření podle § 394 odst. 4 písm. b), d), e), g) nebo h).
(5)
Propuštění osoby, jejíž vydání ministr spravedlnosti nepovolil podle odstavce 2 věty první nebo ohledně níž ukončil řízení o vydání podle odstavce 4, z předběžné vazby nařídí předseda senátu krajského soudu, který ve věci rozhodoval.
§ 400
Odložení vydání
(1)
Je-li nezbytná přítomnost osoby, o jejíž vydání jde, v České republice v souvislosti s jiným trestným činem, než který je předmětem žádosti o její vydání do cizího státu, pro účely trestního řízení vedeného v České republice nebo výkonu trestu pravomocně uloženého soudem České republiky, může předseda senátu krajského soudu uvedeného v § 397 odst. 1 rozhodnout o odložení vydání takové osoby do dožadujícího státu. Rozhodnutí o odložení vydání může předseda senátu učinit poté, co ministr spravedlnosti povolil vydání osoby, anebo po vyslovení souhlasu osoby, o jejíž vydání jde, při zjednodušeném vydání (§ 398 odst. 1) až do předání osoby orgánům dožadujícího státu (§ 400b odst. 3). Při rozhodování o odložení vydání předseda senátu vezme v úvahu zejména závažnost trestného činu, pro který má být osoba vydána, závažnost trestného činu, v souvislosti s nímž je navrhováno odložení vydání, možnost předání či vydání této osoby z dožadujícího státu zpět do České republiky, jakož i možnost dočasného předání osoby do dožadujícího státu.
(2)
O odložení vydání může předseda senátu rozhodnout na návrh
a)
Ministerstva spravedlnosti,
b)
státního zástupce uvedeného v § 394 odst. 1,
c)
soudu a v přípravném řízení státního zástupce příslušných k vedení trestního řízení v České republice,
d)
soudu, který pravomocně uložil osobě, o jejíž vydání jde, trest odnětí svobody, nebo
e)
osoby, o jejíž vydání jde.
Pokud návrh na odložení vydání nepodal státní zástupce nebo soud, předseda senátu si před rozhodnutím o odložení vydání vyžádá jejich stanoviska.
(3)
Je-li osoba v předběžné nebo vydávací vazbě, předseda senátu současně s rozhodnutím o odložení jejího vydání rozhodne o jejím propuštění z takové vazby.
(4)
Pomine-li důvod odložení vydání, předseda senátu krajského soudu, který o odložení vydání rozhodl, rozhodne o vzetí osoby do vydávací vazby podle § 400b.
(5)
Předseda senátu krajského soudu, který rozhodl o odložení vydání, ukončí řízení o vydání, nastane-li důvod pro ukončení předběžného šetření podle § 394 odst. 4 písm. b), d), e), g) nebo h). Stejně předseda senátu postupuje, pokud ministr spravedlnosti s ohledem na změnu okolností změnil své rozhodnutí o povolení vydání a vydání nepovolil.“.
22.
Za § 400 se vkládají nové § 400a a 400b, které včetně nadpisů znějí:
㤠400a
Dočasné předání
(1)
Předseda senátu krajského soudu uvedeného v § 397 může rozhodnout, že povolí dočasné předání osoby, o jejíž vydání jde, do dožadujícího státu k vykonání nezbytných procesních úkonů trestního řízení. V rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, jež nesmí být delší než šest měsíců, ve které musí být dočasně předaná osoba vrácena na území České republiky.
(2)
Lhůtu uvedenou v odstavci 1 lze po dohodě s příslušným orgánem dožadujícího státu prodloužit pouze ke stejnému účelu, pro který bylo dočasné předání osoby povoleno. Dočasné předání osoby lze provést i opakovaně.
(3)
Provedení dočasného předání zajišťuje soud uvedený v odstavci 1.
(4)
Pokud byla v době dočasného předání osoba, o jejíž vydání jde, na území dožadujícího státu pravomocně odsouzena pro trestný čin, pro který bylo vydání povoleno, může předseda senátu krajského soudu, který povolil dočasné předání, na návrh dožadujícího státu rozhodnout o odkladu jejího návratu na území České republiky do doby, dokud neukončí výkon trestu odnětí svobody na území dožadujícího státu. Tento postup je vyloučen, jestliže trestní stíhání osoby, o jejíž vydání jde, v České republice nebylo pravomocně skončeno.
(5)
Doba, po kterou byla dočasně předaná osoba ve vazbě v cizím státě, se započítává do doby výkonu trestu vykonávaného v České republice jen v rozsahu, ve kterém nebyla započítána do výkonu trestu uloženého na území dožadujícího státu. Doba strávená ve výkonu trestu uloženého na území dožadujícího státu se do doby výkonu trestu vykonávaného v České republice nezapočítává.
§ 400b
Vydávací vazba a provedení vydání
(1)
Po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání a při zjednodušeném vydání na základě návrhu státního zástupce podle § 398 odst. 1 nebo i bez takového návrhu rozhodne předseda senátu krajského soudu uvedeného v § 397 odst. 1 o vzetí této osoby do vydávací vazby, nerozhodl-li o odložení vydání. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán. Nelze-li přítomnost osoby, o jejíž vydání jde, při rozhodování o vydávací vazbě zajistit jinak, použije se přiměřeně § 69. Nachází-li se osoba, o jejíž vydání jde, v předběžné vazbě, předseda senátu rozhodne o přeměně této vazby na vazbu vydávací. O svém rozhodnutí soud neprodleně vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti.
(2)
Na vydávací vazbu se přiměřeně užijí ustanovení § 72 odst. 1 věta první, § 72 odst. 2 písm. a) a § 72 odst. 3 a 4.
(3)
Po vyrozumění soudem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti dohodne s příslušnými orgány dožadujícího státu termín vydání osoby. Vydání osoby příslušným orgánům dožadujícího státu a s tím související propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vydávací vazby zařídí předseda senátu krajského soudu, který rozhodl o vydávací vazbě.
(4)
Vydávací vazba může trvat nejdéle tři měsíce. Osoba, o jejíž vydání jde, musí být z vydávací vazby propuštěna na svobodu ihned po uplynutí této lhůty. Pokud vydání nemohlo být provedeno vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, může předseda senátu, který rozhodl o vydávací vazbě, před uplynutím této lhůty rozhodnut na návrh Ministerstva spravedlnosti o jejím prodloužení až o tři měsíce. Celková délka vydávací vazby nesmí překročit šest měsíců. To nevylučuje vzetí osoby do vydávací vazby na základě nové žádosti cizího státu o její vydání pro stejný trestný čin.
(5)
Učinila-li osoba, o jejíž vydání jde, po povolení svého vydání prohlášení o mezinárodní ochraně podle jiného právního předpisu4), doba, po kterou se na takovou osobu hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se nezapočítává do lhůty uvedené v odstavci 4.
(6)
Předseda senátu, který rozhodl o vydávací vazbě, osobu z vydávací vazby neprodleně propustí a ukončí řízení o vydání, nastane-li důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 394 odst. 4 písm. b), d), g) nebo h). Obdobně předseda senátu postupuje, pokud ministr spravedlnosti s ohledem na změnu okolností změnil své rozhodnutí o povolení vydání a vydání nepovolil. Předseda senátu ukončí řízení o vydání také v případě, že nastane důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 394 odst. 4 písm. e).“.
23.
V § 402 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, pokud proběhlo zjednodušené vydání, nebo pokud se osoba před soudem v České republice nebo před cizozemským soudem v době po svém vydání vzdala uplatnění zásady speciality.“.
24.
§ 409 včetně nadpisu zní:
„409
Předběžné šetření
(1)
Účelem předběžného šetření je zjistit, zda jsou dány podmínky pro předání na základě evropského zatýkacího rozkazu.
(2)
Státní zástupce vyžádanou osobu vyslechne, pokud tak již neučinil v rámci zadržení podle § 410, a seznámí ji s obsahem evropského zatýkacího rozkazu, s možností souhlasit s předáním a s podmínkami a následky vyslovení takového souhlasu, včetně toho, že s vyslovením souhlasu s předáním je spojeno vzdání se uplatnění zásady speciality.
(3)
Státní zástupce ukončí předběžné šetření, pokud
a)
členský stát, který by mohl žádat o předání, přes opakované výzvy nedoručil evropský zatýkací rozkaz,
b)
došlo k úmrtí vyžádané osoby,
c)
vyžádaná osoba není podle právního řádu České republiky vzhledem ke svému věku trestně odpovědná za jednání, pro které je evropský zatýkací rozkaz vydán,
d)
vyžádanou osobu nelze zadržet pro imunitu či výsadu vyplývající ze zákona nebo mezinárodního práva,
e)
vyžádaná osoba se zdržuje mimo území České republiky nebo místo jejího pobytu není známo,
f)
evropský zatýkací rozkaz byl doručen po právní moci rozhodnutí o předání vyžádané osoby nebo rozhodnutí o jejím vydání,
g)
nebyl dán souhlas členského státu podle § 421 odst. 1,
h)
nebyl dán souhlas státu, který není členským státem (dále jen „třetí stát“), podle § 421 odst. 3,
i)
ve vyžadujícím státě došlo k promlčení trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření, nebo
j)
vyžadující stát odvolal evropský zatýkací rozkaz či jiným způsobem informoval, že o předání vyžádané osoby již nemá zájem.
(4)
Předběžné šetření je ukončeno také podáním návrhu podle § 411.
(5)
Státní zástupce neprodleně vyrozumí o ukončení předběžného šetření podle odstavce 3 příslušný orgán vyžadujícího státu, Policejní prezidium České republiky, obhájce a Ministerstvo spravedlnosti.“.
25.
V § 413 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Vyžádaná osoba může před předsedou senátu příslušného soudu za přítomnosti obhájce do protokolu prohlásit, že souhlasí se svým předáním do vyžadujícího státu.
(2)
Vyžádaná osoba musí být před vyslovením souhlasu se svým předáním poučena předsedou senátu za přítomnosti obhájce o významu takového souhlasu a o následcích, které jsou s ním spojeny, včetně vzdání se uplatnění zásady speciality. Souhlas s předáním nelze vzít zpět.“.
26.
V § 414 odstavec 3 zní:
„(3)
Provedení dočasného předání zajišťuje soud uvedený v odstavci 1.“.
27.
V § 418 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, pokud se osoba před soudem v době před svým předáním nebo po svém předání vzdala uplatnění zásady speciality nebo pokud byla předána ve zkráceném předávacím řízení.“.
28.
Za § 428 se vkládá nový § 428a, který včetně nadpisu zní:
㤠428a
Použití důkazů získaných dožádáním do ciziny
Orgány činné v trestním řízení nepoužijí bez výslovného souhlasu příslušného orgánu cizího státu důkazy získané dožádáním do ciziny pro jiné účely, než pro které byly poskytnuty, jestliže je k tomu zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo jestliže byly poskytnuty pod podmínkou dodržení těchto omezení.“.
29.
Za § 429 se vkládá nový § 429a, který zní:
㤠429a
Příslušný orgán může vydat rozhodnutí o úkonech uvedených v hlavě čtvrté oddílu třetím až šestém i v případě, že úkon má být proveden mimo území České republiky a jeho provedení nelze dosáhnout bez tohoto rozhodnutí.“.
30.
V § 430 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K použití důkazů poskytnutých cizímu státu na základě dožádání pro jiný účel, než pro který byly poskytnuty, je zapotřebí výslovného souhlasu státního zástupce nebo soudu, který vyřizoval dožádání cizího státu, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak. Na tuto skutečnost musí být orgán cizího státu upozorněn při poskytnutí těchto důkazů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
31.
§ 434 včetně nadpisu zní:
㤠434
Souhlas s použitím informací
(1)
Informace získané v rámci policejní spolupráce z jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který se účastní schengenské spolupráce, mohou být použity jako důkaz v trestním řízení jen na základě souhlasu příslušného orgánu tohoto státu. K vyžádání takového souhlasu je oprávněn státní zástupce a po podání obžaloby soud; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto oddílu o dožádání do ciziny. Vyžádání souhlasu není třeba, jestliže příslušný orgán cizího státu souhlas poskytl již v okamžiku předání informací, nebo jestliže vnitrostátní právo daného cizího státu takový souhlas nepožaduje.
(2)
K použití informace poskytnuté v rámci policejní spolupráce jinému členskému státu Evropské unie nebo státu, který se účastní schengenské spolupráce, jako důkazu v trestním řízení je třeba souhlasu státního zástupce nebo soudu. K udělení souhlasu je místně příslušné státní zastupitelství, nebo byla-li v dožadujícím státě podána obžaloba, soud, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který žádost o policejní spolupráci vyřizoval; ke stanovení věcné příslušnosti se přiměřeně použijí ustanovení § 16 a 17. Na udělení souhlasu se přiměřeně použijí ustanovení tohoto oddílu o dožádání z ciziny.
(3)
Souhlas podle odstavce 2 nelze udělit, pokud
a)
použití takové informace jako důkazu by bylo v trestním řízení v České republice vyloučeno, nebo
b)
hrozí, že by použitím takové informace jako důkazu bylo zmařeno trestní řízení vedené v České republice nebo by byl vážně ohrožen jiný důležitý zájem.“.
32.
Za § 437 se vkládá nový § 437a, který včetně nadpisu zní:
㤠437a
Přeshraniční odposlech
(1)
Umožňuje-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, aby byl z cizího státu prováděn odposlech telekomunikačního provozu na území České republiky bez její technické pomoci, je k rozhodování o udělení souhlasu s provedením odposlechu nebo s jeho pokračováním a k souvisejícím úkonům příslušný Krajský soud v Praze; je-li v cizím státě provádějícím odposlech trestní řízení ve stadiu před podáním obžaloby, rozhodne na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. Souhlas s provedením odposlechu nebo s jeho pokračováním lze udělit pouze při splnění podmínek uvedených v § 88.
(2)
Umožňuje-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, aby byl z České republiky prováděn odposlech telekomunikačního provozu na území cizího státu bez jeho technické pomoci, státní zástupce a po podání obžaloby soud informuje cizí stát o předpokládaném nebo prováděném odposlechu.“.
33.
V § 438 odstavec 3 zní:
„(3)
Dočasné předání osoby povoluje a jeho provedení zajišťuje,
a)
jde-li o vazbu v přípravném řízení, soud příslušný podle § 26 na návrh státního zástupce,
b)
jde-li o vazbu v řízení po podání obžaloby, soud,
c)
jde-li o výkon trestu odnětí svobody, okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.
Soud příslušný k povolení dočasného předání osoby stanoví lhůtu, v níž musí být tato osoba vrácena do České republiky. Tuto lhůtu lze po dohodě s příslušným orgánem cizího státu prodloužit pouze ke stejnému účelu, pro který bylo dočasné předání osoby povoleno. Dočasné předání osoby lze provést i opakovaně.“.
34.
V § 438 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
35.
V § 441a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Nedoručí-li ve stanovené lhůtě cizí stát žádost o zajištění a předání věci podle § 441 nebo příkaz k jejímu zajištění podle § 460e nebo 460i, policejní orgán vrátí předběžně zajištěnou věc osobě, u níž byla zajištěna, pokud ji nezajistí pro účely jiného trestního řízení. O vrácení takové věci nebo o jejím zajištění pro účely jiného trestního řízení vyrozumí policejní orgán bez zbytečného odkladu příslušného státního zástupce nebo soud.“.
36.
§ 448 včetně nadpisu zní:
㤠448
Předání trestního řízení do ciziny
(1)
Trestní řízení pro trestný čin spáchaný na území České republiky, z jehož spáchání je podezřelá osoba, která je občanem cizího státu, nebo pro trestný čin spáchaný touto osobou na území cizího státu, lze předat do cizího státu, jehož je podezřelá osoba občanem nebo na jehož území měl být trestný čin spáchán.
(2)
Předání trestního řízení do cizího státu je možné pouze na základě žádosti státního zástupce a po podání obžaloby na základě žádosti soudu. Žádost o převzetí trestního řízení předloží státní zástupce Nejvyššímu státnímu zastupitelství, po podání obžaloby soud Ministerstvu spravedlnosti.
(3)
Nejvyšší státní zastupitelství žádost státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti žádost soudu o převzetí trestního řízení přezkoumají zejména s ohledem na podmínky a náležitosti vyplývající z tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy a požadavky vyplývající z dosavadního vzájemného styku a zašlou ji do cizího státu, pokud ji nevrátí spolu s uvedením důvodů, ze kterých ji nebylo možné do cizího státu zaslat. V souvislosti s přezkoumáním žádosti o převzetí trestního řízení může Nejvyšší státní zastupitelství požádat státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti soud o nezbytné opravy a doplnění.
(4)
Stanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý styk justičních orgánů při předávání trestního řízení, může žádost o převzetí trestního řízení orgánu cizího státu zaslat přímo státní zástupce nebo po podání obžaloby soud.
(5)
Rozhodl-li orgán dožádaného státu o převzetí trestního řízení, nelze na území České republiky pokračovat v trestním řízení pro trestný čin, pro který bylo trestní řízení předáno, nebo nařídit výkon trestu uloženého za čin, pro který bylo trestní řízení předáno.
(6)
Orgány České republiky však mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, jestliže dožádaný stát
a)
oznámí, že ve věci nebude konat řízení,
b)
dodatečně odvolá své rozhodnutí o převzetí trestního řízení,
c)
oznámí, že v řízení nebude pokračovat, nebo řízení ukončí, nebo
d)
přes opakované dotazy a přes upozornění, že orgány České republiky mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, neoznámí své rozhodnutí, zda trestní řízení přebírá.“.
37.
V § 451 se odstavec 4 zrušuje.
38.
V § 452 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
39.
V § 455 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
40.
Za § 455 se vkládá nový § 455a, který včetně nadpisu zní:
㤠455a
Sdílení propadlého nebo zabraného majetku
(1)
Umožňuje-li takový postup vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, může Česká republika s cizím státem uzavřít dohodu o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán na základě uznaného cizozemského rozhodnutí o majetku. K uzavření dohody je za Českou republiku příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat i soud, který cizozemské rozhodnutí o majetku uznal.
(2)
Obdobně podle odstavce 1 se postupuje při sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v cizím státě na žádost České republiky.
(3)
Sdílený majetek z cizího státu přebírá a do cizího státu předává organizační složka státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu.“.
41.
V části čtvrté hlavě dvacáté páté se doplňuje oddíl desátý, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a až 8c zní:
„Oddíl desátý
Uznání a výkon rozhodnutí ukládajících propadnutí nebo zabrání majetku, věcí nebo jiných majetkových hodnot s jinými členskými státy Evropské unie
§ 460z
(1)
Podle tohoto oddílu lze zaslat jinému členskému státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“) k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu,
a)
kterým byl uložen trest propadnutí majetku (§ 51 trestního zákona),
b)
kterým byl uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 55 trestního zákona) nebo propadnutí náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti (§ 56a trestního zákona), nebo
c)
kterým bylo vysloveno zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 73 trestního zákona) nebo zabrání náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti (§ 73a trestního zákona).
(2)
Podle tohoto oddílu se postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení,
a)
kterým bylo uloženo propadnutí nebo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, jež byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, anebo byla, byť jen zčásti, nabyta za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo za odměnu za něj, anebo je náhradní hodnotou za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou soud může prohlásit za propadlou nebo zabranou, nebo
b)
kterým bylo uloženo propadnutí nebo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu8a).
(3)
Podle tohoto oddílu se také postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, kterým bylo uloženo propadnutí majetku pachateli odsouzenému za jednání naplňující znaky trestného činu teroru (§ 93 trestního zákona) nebo teroristického útoku (§ 95 trestního zákona) anebo za jednání spáchaná v rámci zločinného spolčení spočívající v
a)
padělání měny nebo platebních prostředků,
b)
legalizaci výnosů z trestné činnosti a podílnictví,
c)
obchodu s lidmi,
d)
napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice, nedovolené přepravě přes území státu a při nedovoleném pobytu,
e)
pohlavním zneužívání dětí a dětské pornografii,
f)
nedovoleném obchodu s omamnými a psychotropními látkami,
pokud těmito jednáními pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a za tato jednání lze podle právního řádu členského státu, který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let; u jednání uvedeného v písmenu b) postačí horní hranice trestní sazby nejméně čtyři roky8a).
(4)
Podle tohoto oddílu se postupuje také při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku neuvedeného v odstavcích 2 a 3, pokud by bylo možné vyslovit propadnutí takového majetku v trestním řízení i podle právního řádu České republiky.
(5)
Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, použijí se na postup při předání rozhodnutí soudu uvedeného v odstavci 1 (dále jen „rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání“) k uznání a výkonu do jiného členského státu a na postup při uznání a výkonu rozhodnutí soudu jiného členského státu uvedeného v odstavcích 2 až 4 (dále jen „rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání“) přiměřeně ustanovení oddílu sedmého.
Příslušnost k uznání a výkonu
§ 460za
(1)
K řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání je dána příslušnost soudů České republiky, pokud osoba, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, má na území České republiky požadovaný majetek, anebo má na území České republiky obvyklé bydliště, nebo, jde-li o právnickou osobu, sídlo. Při ověřování, zda je dána příslušnost soudů České republiky, se vychází ze skutečností uvedených v osvědčení8b) o vydání rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání a z vlastního provedeného šetření, případně též z dodatečných informací poskytnutých státem žádajícím o uznání a výkon takového rozhodnutí.
(2)
K řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází majetek, kterého se toto rozhodnutí týká. Pokud se majetek nachází v obvodech více soudů, je z těchto soudů k řízení příslušný krajský soud, který jako první obdržel nebo mu bylo postoupeno rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá. Pokud není zřejmé, kde na území České republiky se nachází majetek odsouzeného nebo jiné osoby, který podléhá propadnutí nebo zabrání, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je místo, na kterém se má majetek nacházet podle osvědčení8b) o vydání rozhodnutí, a není-li takové místo v osvědčení dostatečně přesně uvedeno, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má tato osoba obvyklé bydliště nebo sídlo.
(3)
Byla-li do České republiky souběžně zaslána dvě nebo více rozhodnutí jiných členských států o propadnutí nebo zabrání týkající se téže osoby nebo totožného majetku, je k řízení o všech takových rozhodnutích příslušný soud, který zahájil řízení o uznání a výkonu některého z takových rozhodnutí jiných členských států jako první.
(4)
Soud příslušný podle odstavců 2 a 3 rozhoduje a činí opatření i o všech souvisejících otázkách vykonávacího řízení.
§ 460zb
(1)
Bylo-li rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k řízení o jeho uznání a výkonu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí justiční orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal.
(2)
Pokud soud, kterému bylo zasláno nebo postoupeno rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, zjistí, že soudy České republiky nejsou příslušné k řízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí, neprodleně o této skutečnosti vyrozumí justiční orgán jiného členského státu, který mu takové rozhodnutí zaslal, a rozhodnutí mu vrátí. Zároveň mu oznámí, že z tohoto důvodu nelze zaslané rozhodnutí na území České republiky uznat a vykonat.
(3)
Nelze-li řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání zahájit nebo v něm nelze pokračovat z důvodu, který není důvodem pro odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí, soud o této skutečnosti vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí trvá.
§ 460zc
Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti
Pro účely řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání soud nezjišťuje, zda jde o čin trestný podle práva České republiky, bylo-li takové rozhodnutí vydáno pro jednání uvedené v § 412 odst. 2, za které lze ve státě, který takové rozhodnutí vydal, uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.
§ 460zd
Podmínky uznání a výkonu
(1)
Soud rozhodne bez zbytečného odkladu ve veřejném zasedání rozsudkem o tom, zda rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání uzná a vykoná, nebo zda jeho uznání a výkon odmítne. Nejde-li o případ uvedený v § 460zb, nebo není-li dán důvod pro odmítnutí nebo odložení uznání a výkonu takového rozhodnutí, soud rozhodne o jeho uznání a zároveň rozhodne, že se uznané rozhodnutí vykoná. O svém rozhodnutí soud bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu; v případě odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvede důvody odmítnutí. Rozhodne-li soud o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, spolu se zasláním svého rozhodnutí požádá příslušný justiční orgán jiného členského státu, aby jej bez odkladu informoval, který orgán je příslušný ke sdílení propadlého nebo zabraného majetku.
(2)
Rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání soud doručí odsouzenému nebo jiné osobě, jejíž majetek na základě uznaného rozsudku podléhá propadnutí nebo zabrání, a státnímu zástupci. Odvoláním nelze napadnout důvody, pro které bylo rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání vydáno. O podání odvolání a o výsledku řízení o odvolání soud vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu.
(3)
Soud rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud
a)
skutek vedoucí k vydání takového rozhodnutí není trestným činem podle právního řádu České republiky, pokud nejde o jednání uvedená v § 460zc; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze uznání a výkon takového rozhodnutí odmítnout pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků a cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel a měny jako právní předpisy státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá,
b)
trestní stíhání je nepřípustné z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 4,
c)
majetek, jehož propadnutí nebo zabrání je požadováno, nepodléhá podle jiných právních předpisů propadnutí nebo zabrání,
d)
rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož pachatelem je osoba, která požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,
e)
výkonu takového rozhodnutí brání práva třetích osob, které dotčený majetek získaly v dobré víře,
f)
z osvědčení vyplývá, že řízení vedoucí k vydání takového rozhodnutí se konalo v nepřítomnosti osoby, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, jakož i v nepřítomnosti jejího právního zástupce, a tato osoba buď nebyla osobně nebo prostřednictvím svého právního zástupce o řízení vyrozuměna, nebo se nevzdala opravného prostředku proti takovému rozhodnutí, nevzala jej zpět, nebo jiným způsobem nevyjádřila, že opravný prostředek nepodá,
g)
propadnutí nebo zabrání majetku je požadováno na základě jiného rozhodnutí než rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání uvedeného v § 460z odst. 2 až 4,
h)
majetek, jehož propadnutí nebo zabrání je požadováno, již propadl nebo byl zabrán, ztratil se, byl zničen nebo jej nelze nalézt na místě uvedeném v osvědčení8b) o vydání takového rozhodnutí nebo takové místo není v osvědčení uvedeno dostatečně přesně,
i)
trest nebo ochranné opatření týkající se propadnutí nebo zabrání majetku, jež byly uloženy rozhodnutím jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání majetku, již byly zcela vykonány v jiném státě nebo osoba, vůči níž rozhodnutí směřuje, požadovanou částku v jiném státě dobrovolně uhradila,
j)
osobě, jejíž majetek má propadnout nebo být zabrán, byla ve státě, který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, udělena milost, amnestie, nebo v tomto jiném státu bylo vydáno jiné rozhodnutí nebo opatření či nastala skutečnost, v jejímž důsledku se rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, stalo nevykonatelným, nebo
k)
uznání a výkon takového rozhodnutí by byl v rozporu se zájmy České republiky chráněnými v § 377.
(4)
Soud může rozhodnout o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí a zabrání, jde-li o rozhodnutí
a)
vydané pro skutek spáchaný na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo letadla, které jsou registrovány v České republice,
b)
vydané pro skutek spáchaný mimo území České republiky a státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, a podle právního řádu České republiky nelze takový skutek trestně stíhat,
c)
uvedené v § 460z odst. 3, a to v rozsahu, v jakém nelze vyslovit propadnutí takového majetku v obdobném trestním řízení vedeném v České republice, nebo
d)
uvedené v § 460z odst. 4.
(5)
Je-li dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání uvedený v odstavci 3 písm. b), e), f), g), h) nebo i) nebo v odstavci 4 písm. a) nebo b), soud si před rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného justičního orgánu jiného členského státu, zejména za účelem opatření si všech potřebných informací pro své rozhodnutí; v případě potřeby jej může požádat o neprodlené zaslání dodatečných podkladů a doplnění. Před vydáním rozhodnutí o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání z jiného důvodu si soud může vyžádat stanovisko příslušného justičního orgánu jiného členského státu nebo jiné podklady, pokud je považuje za potřebné pro účely rozhodnutí.
(6)
V případě, že je soud před uznáním rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání informován o tom, že trest nebo ochranné opatření týkající se propadnutí nebo zabrání majetku uložené rozhodnutím, o jehož uznání a výkon se žádá, byly již částečně vykonány v jiném státě, nebo o jiné skutečnosti, v jejímž důsledku se rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, stalo zčásti nevykonatelným, rozhodne soud o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud jde o zbylou výši trestu nebo ochranného opatření. Před rozhodnutím si soud vyžádá stanovisko příslušného justičního orgánu jiného členského státu; v případě potřeby může soud požádat o neprodlené zaslání potřebných dodatečných podkladů a doplnění.
§ 460ze
Osvědčení
Soud dále rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud k tomuto rozhodnutí není připojeno osvědčení8b) o vydání takového rozhodnutí, toto osvědčení je neúplné, zjevně neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky8c) přijmout. Před rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí soud vždy vyzve příslušný justiční orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal osvědčení8b), jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud osvědčení nezašle ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání.
§ 460zf
Měnový přepočet
Je-li předmětem propadnutí nebo zabrání peněžitá částka, soud v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání její výši přepočte z cizí měny na českou měnu podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy bylo uznané rozhodnutí vydáno.
§ 460zg
Souběh rozhodnutí jiných členských států
(1)
Vede-li soud souběžně řízení o uznání a výkonu dvou nebo více rozhodnutí jiných členských států požadujících propadnutí nebo zabrání téže věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo požadujících propadnutí nebo zabrání peněžité částky téže osoby, jejíž majetek není dostatečný k výkonu všech rozhodnutí jiných členských států, soud rozhodne, které rozhodnutí jiných členských států o propadnutí nebo zabrání uzná a vykoná a které odmítne. O svém rozhodnutí vyrozumí příslušné justiční orgány jiných členských států.
(2)
Před rozhodnutím podle odstavce 1 soud zváží všechny rozhodné okolnosti, jež jsou mu známy, zejména práva poškozených, závažnost a místo spáchání trestných činů a data vydání a doručení rozhodnutí jiných členských států o propadnutí nebo zabrání. Při rozhodování dále přihlédne zejména k tomu, zda dotčený majetek byl zajištěn v některém z trestních řízení, pro jejichž účely je žádáno o uznání a výkon rozhodnutí.
§ 460zh
Odklad uznání a výkonu
(1)
Soud může odložit uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud
a)
získané informace nasvědčují tomu, že vzhledem k souběžnému výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání ve více státech by celková peněžitá částka získaná výkonem uznaného rozhodnutí ve více státech mohla převýšit částku uvedenou v takovém rozhodnutí,
b)
jeho uznání a výkon by mohly narušit trestní řízení vedené v České republice, nebo
c)
v České republice již je vedeno jiné řízení, o kterém lze předpokládat, že povede k propadnutí, zabrání, exekuci nebo k jinému trvalému odnětí majetku, jehož propadnutí nebo zabrání je jiným členským státem požadováno.
(2)
Jakmile pomine důvod odložení uznání, soud pokračuje v řízení o uznání rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání.
(3)
Soud neprodleně informuje příslušný justiční orgán jiného členského státu o odložení uznání a výkonu rozhodnutí podle odstavce 1, jakož i o důvodech a předpokládané délce trvání tohoto odložení, stejně jako o tom, že důvody k odložení výkonu pominuly a rozhodnutí bylo uznáno a vykonáno.
§ 460zi
Výkon trestu a ochranného opatření
(1)
Při výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání se postupuje obdobně podle ustanovení hlavy dvacáté první. Není-li to zřejmé z rozsudku, vyrozumí předseda senátu organizační složku státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu, o tom, že se jedná o majetek propadlý nebo zabraný na žádost jiného členského státu, a uvede, kdy rozsudek nabyl právní moci. Zároveň tuto organizační složku informuje o tom, kterému orgánu jiného členského státu má organizační složka příslušnou část sdíleného majetku podle § 460zj zaslat.
(2)
Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu o všech skutečnostech, které brání výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání.
(3)
Soud dále neprodleně vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání požadovaného majetku a zároveň jej upozorní, že nebude-li ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu informován o důvodu bránícímu propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, s takovým majetkem bude dále nakládáno jako s majetkem České republiky v souladu s jejím právním řádem a v případě, že by došlo k vyplacení náhrady škody vzniklé odsouzenému nebo jiné osobě propadnutím nebo zabráním požadovaného majetku, bude Česká republika požadovat úhradu částky, kterou vyplatila jako náhradu škody takové osobě.
(4)
Informuje-li příslušný justiční orgán jiného členského státu v tříměsíční lhůtě uvedené v odstavci 3 o důvodu bránícímu propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části, zejména že trest nebo ochranné opatření, jež byly uloženy rozhodnutím jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání majetku, již byly zcela nebo zčásti vykonány v jiném státě nebo osoba, vůči níž rozhodnutí směřuje, požadovanou částku dobrovolně uhradila, soud o této skutečnosti neprodleně informuje organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. Následně soud rozsudkem zruší svůj předchozí rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání. V případě, že se uváděný důvod vztahuje jen na část propadlého nebo zabraného majetku, soud po zrušení svého předchozího rozhodnutí rozhodne o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání ve zbylém rozsahu. Zrušující rozsudek a případně též nový rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání ve zbylém rozsahu soud doručí odsouzenému nebo jiné osobě, jejíž majetek na základě uznaného rozsudku propadl nebo byl zabrán, státnímu zástupci, organizační složce státu uvedené v odstavci 1 a příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu.
(5)
Vyrozumí-li příslušný justiční orgán jiného členského státu soud ještě před skončením tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 o tom, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabraní takového majetku nebo jeho části, soud o této skutečnosti neprodleně informuje organizační složku státu uvedenou v odstavci 1.
§ 460zj
Sdílení propadlého a zabraného majetku s jiným členským státem
(1)
Propadly-li nebo byly-li zabrány na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání peněžní prostředky v částce do 10 000 EUR, tato částka zůstává České republice.
(2)
Propadly-li nebo byly-li zabrány na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání peněžní prostředky v částce vyšší než 10 000 EUR, polovina této částky zůstává České republice a polovina připadá jinému členskému státu, který vydal rozhodnutí, jež bylo uznáno a vykonáno.
(3)
Věc nebo jiná majetková hodnota neuvedená v odstavcích 1 a 2, která propadla nebo byla zabrána na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, se prodá, pokud není součástí národního kulturního pokladu České republiky nebo jiného státu. Ohledně částky získané prodejem se postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2.
(4)
Pokud věc nebo jinou majetkovou hodnotu nelze vzhledem k její povaze nebo z jiných důvodů prodat, zůstává České republice. S věcí, která je kulturním statkem jiného členského státu, se naloží podle jiného právního předpisu.
(5)
Náklady řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání hradí Česká republika.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se užijí, nedohodne-li se Česká republika s jiným členským státem ohledně sdílení majetku nebo úhrady nákladů řízení jinak. K uzavření dohody je za Českou republiku příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat i soud, který uznal a vykonal rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání.
(7)
S propadlým nebo zabraným majetkem, který je předmětem sdílení, nakládá, zejména jej zasílá příslušnému orgánu jiného členského státu, organizační složka státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu.
§ 460zk
Zaslání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jiného členského státu
(1)
Je-li to zapotřebí pro zajištění řádného výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, může soud, který takové rozhodnutí vydal, zaslat toto rozhodnutí příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu za účelem jeho uznání a výkonu, pokud lze důvodně předpokládat, že osoba, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, má v tomto státě požadovaný majetek. Není-li známo, ve kterém státě má dotčená osoba takový majetek, lze rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zaslat do jiného členského státu, ve kterém má tato osoba obvyklé bydliště nebo sídlo.
(2)
Soud může rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zaslat do více členských států, pokud takové rozhodnutí
a)
ukládá propadnutí nebo zabrání věcí nebo majetkových hodnot, o nichž lze důvodně předpokládat, že se nacházejí ve více členských státech,
b)
ukládá propadnutí nebo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, o které se vede soudní řízení ve více státech,
c)
ukládá propadnutí nebo zabrání věci nebo majetkové hodnoty, o které lze důvodně předpokládat, že se nachází v jednom z více členských států, nebo
d)
ukládá propadnutí nebo zabrání peněžních prostředků a peněžní prostředky v příslušné výši nebyly pro tyto účely v jiném členském státu zajištěny.
(3)
Rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zašle soud příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu spolu s osvědčením8b) přeloženým do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků jiného členského státu, který je žádán o uznání a výkon takového rozhodnutí, nebo do jazyka, v němž tento stát osvědčení podle svého prohlášení8c) přijímá. Soud zároveň uvede, jaké organizační složce státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu, má být předána část sdíleného majetku, bude-li rozhodnutí v jiném členském státě uznáno a vykonáno. Zasílá-li soud rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání za účelem jeho uznání a výkonu do více členských států, vyrozumí o této skutečnosti všechny dotčené státy.
(4)
Zaslání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jiného členského státu nebrání výkonu takového rozhodnutí v České republice.
§ 460zl
Informační povinnost
(1)
Na žádost příslušného justičního orgánu jiného členského státu poskytne soud dodatečné informace a doplnění potřebné pro účely uznání a výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání.
(2)
Zaslal-li soud rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jednoho nebo více členských států a na základě zjištěných informací se důvodně domnívá, že takové rozhodnutí již bylo nebo v nejbližší době bude zcela nebo zčásti vykonáno v České republice nebo v jiném členském státě, neprodleně o této skutečnosti vyrozumí příslušné justiční orgány ostatních členských států, včetně předpokládaného rozsahu výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. Tyto státy soud neprodleně informuje i o skutečnosti, že k předpokládanému výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání v České republice nebo uvedeném členském státě nedošlo nebo k němu došlo v jiném rozsahu.
(3)
Soud neprodleně informuje příslušný justiční orgán jiného členského státu, jemuž zaslal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání za účelem uznání a výkonu, o tom, že odsouzenému byla v České republice udělena milost nebo amnestie, nebo o jiném rozhodnutí, opatření či skutečnosti, v jejichž důsledku se takové rozhodnutí stalo nevykonatelným nebo vykonatelným jen částečně.
§ 460zm
Sdílení majetku propadlého nebo zabraného v jiném členském státě
(1)
Majetek, který propadl nebo byl zabrán v jiném členském státě na základě rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, sdílí Česká republika s tímto státem způsobem stanoveným právním řádem tohoto jiného členského státu, pokud se nedohodnou jinak.
(2)
K uzavření dohody s jiným členským státem o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v tomto státě na základě rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, je za Českou republiku příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat i soud, který vydal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání.
(3)
Jakmile příslušný justiční orgán jiného členského státu vyrozumí soud o tom, že jeho rozhodnutí uznal a vykonal, soud tuto skutečnost neprodleně sdělí organizační složce státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu. Tato organizační složka převezme majetek sdílený s jiným členským státem.
Společná ustanovení
§ 460zn
(1)
Ministerstvo spravedlnosti uhradí na žádost členského státu, který uznal a vykonal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, jím požadovanou částku vyplacenou jako náhradu škody za podmínek, že
a)
škoda, kterou členský stát uhradil podle svých vnitrostátních předpisů takové osobě, byla způsobena v důsledku vydaného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání,
b)
žádost členského státu o proplacení jím uhrazené škody nebo dokumenty k ní připojené obsahují výši vyplacené náhrady škody, jejíž uhrazení je požadováno, její odůvodnění a údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady,
c)
k žádosti členského státu je připojeno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu tohoto členského státu o náhradě škody.
(2)
V případě, že žádost členského státu neobsahuje potřebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti příslušný orgán členského státu k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Přitom jej vždy upozorní, že nevyhoví-li příslušný orgán členského státu této výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, Ministerstvo spravedlnosti žádost odmítne.
(3)
Ministerstvo spravedlnosti neproplatí členskému státu náhradu škody, která nebyla ani zčásti způsobena nesprávným úředním postupem orgánů České republiky.
§ 460zo
(1)
Ministerstvo spravedlnosti může žádat po jiném členském státu, jehož rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání bylo v České republice uznáno, úhradu částky, kterou vyplatilo jako náhradu škody v případě, že
a)
vzniklá škoda byla způsobena v důsledku vydaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání,
b)
Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osobě, vůči níž směřovalo uznané rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, náhradu škody podle jiného právního předpisu.
(2)
Nárok na proplacení vyplacené náhrady škody podle odstavce 1 se uplatňuje formou žádosti k příslušnému orgánu jiného členského státu v souladu s právními předpisy a požadavky tohoto státu. Nejsou-li požadavky jiného členského státu ohledně náležitostí žádosti známy, uvede se v žádosti nebo k ní připojených dokumentech výše vyplacené náhrady škody a její odůvodnění, údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady, a případně další údaje potřebné k úhradě.
(3)
Po jiném členském státě nelze požadovat úhradu vyplacené náhrady škody, pokud byla způsobena výlučně nesprávným postupem orgánů České republiky.
§ 460zp
Ministerstvo spravedlnosti poskytne na základě žádosti soudu součinnost při zjišťování potřebných informací, zejména při zjištění příslušného justičního orgánu jiného členského státu, kterému má být zasláno rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem tohoto jiného členského státu pro uznání a výkon takového rozhodnutí.
8a)
Články 2 a 3 rámcového rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti.
8b)
Příloha rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.
8c)
Článek 19 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o vydání do ciziny zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; na odložení vydání, dočasné předání, předběžnou a vydávací vazbu se i v těchto řízeních použijí ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Nachází-li se osoba, o jejíž vydání jde, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vydávací vazbě a ministr spravedlnosti dosud nerozhodl o povolení vydání této osoby do cizího státu podle § 399 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydávací vazba se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přeměňuje na vazbu předběžnou.
3.
Nachází-li se osoba, o jejíž vydání jde, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vydávací vazbě a ministr spravedlnosti již rozhodl o povolení vydání této osoby do cizího státu podle § 399 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lhůta pro trvání vydávací vazby podle § 400b odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Bylo-li před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o odložení vydání osoby do cizího státu, takové rozhodnutí pozbývá své právní účinky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Řízení o předání do jiného členského státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. III
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „S majetkem, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie, jímž bylo vysloveno propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části28a), se naloží způsobem stanoveným v jiném právním předpise28b).“.
Poznámky pod čarou č. 28a a 28b znějí:
„28a)
§ 460zd trestního řádu, ve znění zákona č. 457/2008 Sb.
28b)
§ 460zj trestního řádu, ve znění zákona č. 457/2008 Sb.“.
2.
V § 16 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 31a a 31b zní:
„(3)
Nabude-li stát majetek v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie, jímž bylo vysloveno propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části28a), příslušná organizační složka (§ 11) naloží s tímto majetkem až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle jiného právního předpisu31a) soudem vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabraní takového majetku nebo jeho části. Byla-li však organizační složka v uvedené lhůtě vyrozuměna soudem o tom, že jej jiný členský stát Evropské unie informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného členského státu Evropské unie31b).
31a)
§ 460zi odst. 5 trestního řádu, ve znění zákona č. 457/2008 Sb.
31b)
§ 460zi odst. 4 trestního řádu, ve znění zákona č. 457/2008 Sb.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.