language
stringclasses 81
values | author
stringlengths 1
120
⌀ | title
stringlengths 1
409
⌀ | text
stringlengths 4
32.8k
| theme_code
stringclasses 6
values | theme_category
stringclasses 6
values | deepseek-v3-1-250821
stringclasses 6
values | kimi-k2-250905
stringclasses 6
values | doubao-seed-1-6-lite-251015
stringclasses 196
values |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
SPA
|
Byron Espinoza
|
Incansable
|
Incansable
remuevo las arenas de tu cuerpo.
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
SLV
|
Černej, Anica
|
Le poslušaj vsak
|
LE POSLUŠAJ VSAK:
TIKA- TAKA-TAK.
ČAS HITI,HITI,
URA BIJE TRI,
URA BIJE TRI,
MIRKO NAJ LOVI.
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
LZH
|
官應震
|
遊太和初發
|
聞說仙關迥隔塵,
千年遊子擁蹄輪。
蕭蕭短髮纔尋勝,
只恐山靈解笑人。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T5
|
T1
|
RUS
|
Ростовский Димитрий
|
Псалом 2 (Надежду мою)
|
Надежду мою
В Бозе полагаю,
Промыслу Его
Весь себе отдаю.
Я ко Он хощет,
Так о мне устроит,
А Его воли
Никто не перестроит.
Судьбы Господни —
Есть то бездна многа,
В тайных советех
Кто постигнет Бога?
Аще что кому
Он восхощет дати,
Людская зависть
Не может препяти.
Кому у Него
Что предоставлено,
То непременно
Будет исполнено.
Убо надежда
Моя буди к Богу —
Удивит на мне
Милость Свою многу.
Не надеюся
На князи и люди,
В тех уповая,
Постыжен есть всюду.
Часть моя еси —
Ты, единый Боже.
Твоя десница
Во всем мне поможет.
Десница Твоя —
Та сотворит силу,
Исцелит душу,
Даст здравие телу.
Та и вся блага,
Аще их есть требе,
Вскоре дать может
И потом жить в небе.
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T5
|
BUL
|
Марселин Деборд-Валмор
|
Есенната разходка
|
Не си ли спомняш, мой живот, кажи ми,
за онзи есенен далечен ден,
отправил към леса опечален,
за сбогом сякаш, звук и стон неутешими?
Мълчаха птиците, възторгът им бе спрял,
роса студена бе крилата им обвила;,
припомняха си те със по-голяма сила
другарки и гнезда в гъстака прецъфтял.
От шумно празненство побягнах аз, готова
далеч от твоя взор да търся собствен път.
Но вялите поля добавяха отрова
от своята печал в унилата ми плът.
Полека минах аз през не една полянка,
навлизайки без цел в безмълвната гора,
и ето — любовта обви ме с твойта сянка
и въпреки студа почувствах, че горя.
Напразно пожелах с усилие голямо
да бягам и от теб, и от самата мен
и погледът ми, взрян дотук в земята само,
с вълшебство сякаш бе пред мене устремен.
Съгледах образ чист; узнаха сетивата,
че в ужас и любов сърцето ми тупти.
Проблесна слънце, с лъч разпръсна то мъглата,
небето се разкри… Пред мен застана ти.
Да заговоря с теб, не смеех; мълчалива
стоях, но този миг до смърт ще помня чак;
да заговоря с теб, не смеех, бях щастлива,
че в твоята душа съм вникнала все пак.
Но ти допря ръката ми трептяща,
за миг се олюлях от трепета дълбок,
в лицето ми се вля червенина пламтяща,
какво ми бе не знае даже бог!
Обаче устоях и не побягнах в мрака;
че си самотен, ти тогава се оплака,
ала разбра, че ний в света не сме сами
и моята душа към теб се устреми!
Ще помня този миг! А ти нима забрави
чаровния ни смут; не помниш ли дори
и нежните слова, които ми отправи:
„Ако сега скърбя, то в рая скръб цари!“
В гората тишина се беше разпростряла.
За мене този ден е най-щастлив и драг;
но отлетя и той, а неговият бяг
предчувствие внуши за нашата раздяла!
Зад облак скри се сетен лъч златист
и разделени, в скръб остават оттогава
сърцата ни, а в тях от този залез чист
единствен само споменът остава…
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ZHO
|
岑灿
|
旋转舞会
|
世界是旋转的芭蕾,星星在其中踢腿
星星布满天空,天空之上仍是天空
这是舞会,木马,风车,晃动的太极
太极的黑在太极的白中旋转,如同
昨日在明日中旋转,因为在所以之中旋转
叶子在花朵之中旋转,花朵旋转着
于是花朵的动作在世界的戏剧之中旋转
人类不是单个,人类是花朵的全部
我们渐渐旋转在一起,你和我的面孔
越看越像同一个人,是离别外的天空
天空之上宗教的人,旋转着他们的上帝
但神的此刻在舞会中旋转,把奇迹
旋转给善良勇敢的我们,我们旋转着
把眼与心旋转出去,说出一句句,
我爱你!“,“我爱你”将旋转成无数
我爱你的事实:我们将不再互相遗忘
我们越来越轻,最小的轻就是旋转的飞
相约于飞到舞会后的世界,把无数的
现在旋转成一个永远,一个永远的旋转
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ENG
|
Emily Dickinson
|
The Sun Is Gay Or Stark
|
878
The Sun is gay or stark
According to our Deed.
If Merry, He is merrier—
If eager for the Dead
Or an expended Day
He helped to make too bright
His mighty pleasure suits Us not
It magnifies our Freight
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
LZH
|
吴懋谦
|
青县漫兴
|
发兴真贪饮浊醪,
凫翳队队入蓬蒿。
当花孤垒晴花出,
尽水荒城秋月高。
白眼向来雄睥睨,
黄河依旧落波涛。
无端又到中州去,
客里经年改二毛。
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
LZH
|
吴兆
|
春宵曲
|
严城禁苑漏传稀,
戚里侯家启夜扉。
花里歌声惊宿鸟,
池边水气怯春衣。
佳人笑语风吹过,
公子留连月送归。
翠帐沉沉芳宴散,
梦魂应绕碧云飞。
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
CUSTOM:春夜宴饮
|
RUS
|
Polonskaja E.G.
|
Лодзь | «О, как я помню этот город...»
|
О, как я помню этот город,
Хоть он и был тогда чужим…
И голых окон длинный морок,
И суету, и вечный дым.
Не русский снежный, лютый, лютый --
Ветрами дышащий февраль,
А почек розовую смуту
И неба голубую даль.
Весной на шиферные крыши
Спадают крупные дожди…
И девочки кричат, ты слышишь, --
-- Почекай нa мне! -- Подожди!
Костел и кирха близ участка.
Собор на площади большой,
Где молится сам пристав частный,
Оплот законности чужой.
И узость улочек кирпичных,
Где меж восстаньями не спят, --
Убогое твое жилище,
Текстильный пролетариат!
И фабрик дымные объятья
Меня встречали на пути,
Где даже летом в белом платье
Нельзя по улице пройти.
И как шипение вулкана,
Пред изверженьем, может быть, --
Язык, где, как это ни странно,
Запомнить -- значит позабыть!
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
CES
|
Frič, Karel
|
Opuštěn!
|
Ku růži motýl zalétá,
slavíček k milce zas,
by jevil jí své toužení,
své lásky bol i jas.
Ba vše tak vůkol v přírodě
lne k sobě, tulí, vábí se,
jen mně vstříc žádný ze tvorů
své srdce s láskou nenese! –
Co stromek v poli samoten
v tom víru stojím světovém
jak prostý lístek zelený,
u věnci vložen květovém;
jak uschlá kmene ratolesť,
k níž ptáček malý nelétá;
jak minulosti mlhavé
pradávná pověsť staletá.
Tak stojím v světě opuštěn,
bez otce, matky milené,
bez lásky co bez slunka den,
jak blaho bolem skalené.
Tak žiju svého žití čas,
se zvolna chýle ku hrobu,
za druha bol a zármutek,
ten plní moji útrobu!
Až zavru někdy naposled
oko k věčnému pokoji,
kdož as tu prostou rakev mou
smutečným květem vystrojí?
Kdož asi na hrob poklekne
a křížek vsadí ku hlavám? –
Snad nikdo? – Nuž, jak v životě,
tak v smrti budu sám – a sám.
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T2
|
T3
|
LZH
|
曹彥約
|
有懷昌谷老梅再次晦父韻兼贈仲元弟
|
水邊籬落西湖老,
結伴寒標歸計早。
月昏香動幅巾時,
鐵石廣平猶壓倒。
新來昌谷闢藩牆,
密花疎榦添環抱。
等閒詩酒奉周旋,
何似文書頻苦惱。
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T1
|
T2
|
T2
|
LZH
|
王汝璧
|
七夕和昌谷韵
|
果然天外事,
茫愡使人愁。
纤月不照地,
流萤时上楼。
暗光零砌草,
微响动帘钩。
浪喜从儿女,
桐风自报秋。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T3
|
T1
|
ITA
|
Mario Lodi
|
Poesia di Mario Lodi - La nuvola
|
In una nuvola
c´è anche un pò di fiato
del bimbo
del fiore
e del prato.
Dal mare blu
e dalle foglie appassite
le goccioline
fin lassù son salite.
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
ARA
|
الشاعر جميل صدقي الزهاوي
|
قصيدة لَم أَرَ في عمري على طوله
|
لَم أَرَ في عمري على طوله
عَهداً كَهَذا العهد منحوسا
أضاع فيه الناس من جهلهم
عزاً لهم قد كانَ قدموسا
ما نالَ في بغداد آماله
إلا الَّذي قد كانَ جاسوسا
رأَيت دوح اللؤم يَنمو وَما
أدري مَتى قد كانَ مغروسا
هناك مرؤوس غدا رائساً
وَرائس قد صار مرؤوسا
وَحازَ وغد منصباً عالياً
بحيلة تعجز إبليسا
قد نالَها فاِختال مستكبراً
كأَنَّه صار رعمسيسا
رب ثَقيل جاءَني زائراً
فكانَ حتى قامَ كابوسا
تاه بأثواب له قد زهت
مبارياً فيها الطواويسا
يقلد الإفرنج في مشيه
كأَنَّه من أَهل باريسا
يطفئ في الليل ذبالاته
وَفي الضحى يشعل فانوسا
وَينكر الحق على أَهله
حتى إِذا ما كانَ ملموسا
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
ARA
|
الشاعر نور الدين عزيزة
|
قصيدة تحلم العصافير في أقفاصها
|
قَدْ يَتَقادَمُ العَهْد
وَيدُورُ الدَّهْر
وَيستَعيدُ البَحْرُ ضَجيجَ أَمْواجِه
وَيَشُقُّ المَسافاتِ المَمنُوعَة
وَتَنبُتُ في جَسَدي بَراعِم
وَتَينَعُ حُدودُهُ المَشْرُوعَةُ وَتُزْهِر
قَدْ تَهْبِطُ صاعِقَةٌ خارِقَةٌ ماحِقَةٌ لاَ لَعُوبًا
ولاَ مُنافِقَة
قَدْ يَنْزِلُ المَطَر
قَدْ يَنْهَمِر
قَدْ يَغْمُرُنا طُوفَان
وَيمُوتُ أَقْوَامٌ وَأَنْعَام
ولاَ يَمُوتُ الطَّيْر
قَدْ نَسْمَعُ عَنْ زِلْزَال
قَدْ يَقْتَرِب
قَدْ يَقْلِبُ المَنَْفَضَة
قَدْ يَقْلِبُ المَكْتَبَةَ والمَكْتَب
وَيَقْلِبُ الدَّارَ والقِطارَ والشَّارِع
وَتَنْقَلِبُ الأَوْضَاعُ والوَاضِع
قَدْ لاَ تَنْقَلِب
قَدَ لاَ تَقُومُ قَائْمَةٌ ولاَ قائِم
ولاَ تَقَعُ وَاقِعَة
ولاَ يَتَحَرَّكُ ساكِنٌ لِوَاقِع
وَيَنَامُ النَّاسُ كَالعَادَة
وَقَدْ تَهُبُّ رِيحٌ أَوْ يَعْصِفُ نَسِيم
وَقَدْ يَهُبُّ النَّاسُ مِنَ النَّوْم
قَدْ يَغْمُرُونَ الشَّوارِع
قَدْ يُصْبِحُونَ في رَحابَةِ صَدْرِ نَهْرٍ
أوْ بَحْر
قَدْ يُصْبِحُونَ في سَماحَةِ البِنَاءِ المَرْصُوص
قَدْ يَتَصَدَّى لَهُمُ الفَرَاعِنَةُ اللُّصُوص
وقَدْ يَهْرَبُ اللُّصُوص
مَعَ نَشَراتِ الأَنْباءِ الزَّائِفَة
قَدْ تُكْتَبُ أَشْيَاءُ بَيْضَاءُ خَضْرَاء
كَالحِراثَةِ في الأَرْضِ..
كَالحَياةِ في المَاء
قَدْ لاَ يَكُونُ ذَلِكَ وَقَدْ يَكُون
قَدْ يُسْمَعُ هُتَافٌ كَأَحْلامِ الشَّمْس
وَأَوجاعِ الوَطَنِ الكَبِير
قَدْ تُصبِحُ النِّقاطُ مَرْفُوعَة
على رُؤُوسِ الأَصابِع
يا غَرِيبَةَ الأَطوار، يا أُمَّتِي العَظيمَة
يا أُمَّتِي المَهْزُومَة
يا أمَّتِي الكَلِيمَةَ المَخْدُوعَة
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T3
|
ENG
|
Goldsmith, Oliver
|
THE CLOWN'S REPLY
|
JOHN TROTT was desired by two witty peers
To tell them the reason why asses had ears?
‘ A n't please you,’ quoth John,‘ I'm not given to letters,
Nor dare I pretend to know more than my betters;
Howe'er, from this time I shall ne'er see your graces,
As I hope to be saved! without thinking on asses.’
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
SPA
|
Juan Justiniano
|
Al Santísimo Sacramento
|
Y te niegan ¡mi Dios! cuando a tu acento
brota un mundo el abismo de la nada,
y aparece de estrellas esmaltada
la anchísima extensión del firmamento
Hierve y rízase el mar, susurra el viento,
perlas vierte la aurora en la enramada,
brilla del sol la lumbre regalada,
y la vida es el soplo de tu aliento!
¡Infinito es tu amor! Del orbe el llanto
borrastes en la Cruz, y bajo el velo
del misterio nos das tu Cuerpo santo!
Hostia sagrada, divinal consuelo,
salud del alma, del infierno espanto,
en ti admiro y adoro al Rey del cielo!
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T5
|
FAS
|
راینر مالکوفسکی
|
زمانی به تو نزدیک بودم
|
زمانی به تو نزدیک بودم.
آرام میروییدم در رگ و پیات.
پلکهایم را میگذاشتم
درست زیر پلکهای تو.
چشم میگشودیم با هم
و میدیدم:
سه قدم جلوتر،
یک صندلی حصیری،
و در آن،
مردی،
که روزنامه میخواند.
■
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
RUS
|
Межиров Александр Петрович
|
Ах, этот старый анекдот
|
Ах, этот старый анекдот
Опять сегодня в моду входит:
Не этот глобус и не тот
Репатрианту не подходит.
Ах, если б этот лайнер вниз
Пылающий,
В палящем зное,
Сквозь глобус,
Безо всяких виз,
Рванулся в бытие иное.
Ах, как сочится кровь из ран
Души истерзанной и плоти,
Как хорошо лететь в Израиль
На неисправном самолете.
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
CUSTOM:移民与身份认同
|
SLV
|
Rudolf, Branko
|
MLADI ORGLAR
|
Vi godcim de bote take pihali, godli no z basi brneli,
de vas bojo vsi vkup no nebeški svetniki veseli.
Te, pebi no dekle, de bote pri Tantumu merkali na triole
no na osminke pri Credi, tan kir noter stopijo viole,
te, pebi do treke, ali dekle štejte do šeste
pri Gloriji, tan, kir bom vlekel voce celeste.
To ni kar tako, to je božična muzika, morate v čast si šteti,
de smete pri takem po notah no peti.
Te se morate kar malo zamekniti no videti, kak se nebo odpira
no de cel regiment samih angelov vun primašira,
ta starejši s perjanicami, z oklepi, modri, koker soldati,
ki morajo mlajše paglavce - angjele v redi držati.
Tak te maširajo s trompetami, vsi z glorijami okoli glave,
nadangjelom pa se bliskečejo zlate oprave.
Vsi pojejo z not, de je Božič. BOŽIČ, no de ž njim gre tolažba no veselje,
kir naš GOSPOD IZVELIČAR vsakiga v rajsko gnado popelje.
Glih tako morte vi z vašo muziko razveseliti zadno staro babo,
tudi tako, ki nima več zob no vsevkup ni za rabo,
tudi mlado, grešno, ali tudi opravljivo no strašno obrekljivo,
nebo se odpre, pa te vam ne sme nič biti krivo.
Pri nas na kori ni razločka med beračom no baronom,
kir smo v hrami no pri muziki vsi čisto glih ko pred samim božjim tronom.
To se reče, de morate za ta gmajn folk tudi igrati,
no de se ne sme nobenga zaničevati.
Zato pa te zdaj lepo merkajte, štejte no čislajte note,
bomo šli enkrat skoz no spet skoz de ne bo pomote.
No dekle, nič pebov ne glejte, ne migajte, kaj jaz vem,
saj vam dam za vse rad odvezo, ampak potem
Vsi glejte mene, ki bom kimal, no drugače vam je znano,
kir pleše pianom ni forte, no kir je forte, ni piano.
Vi smrkavci pak, či bote nagajali,
se ritali, režali no razsajali
no pozabili šteti, pretete pokore,
da bom takega dobil, bom mu navil ušesa,
de bo hitro še sam nekaj gor pogledal v nebesa
no bo slišal vse nebeške kore!
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T5
|
LZH
|
夏元鼎
|
绝句
|
崆峒访道至湘湖,
万卷诗书看转愚。
踏破铁鞋无觅处,
得来全不费工夫。
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T5
|
JPN
|
智弁
| null |
くわむねむの こころしすめは やまかせも しやうらくかしやう とこそきこゆれ
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T1
|
ITA
|
Gualpertino da Coderta
|
Metiamo el parentato da un lato
|
Metiamo el parentato da un lato,
e si ’l faciamo si secretamente,
clic mai persona non sapia niente:
se non ch’eo moro, si me sete a grato.
Credete vui ch’cl sia si gran peccato,
cum’va dizendo la cativa zente?
Certo che no, madonna mia placente;
tri vener, pane et acqua: et è scusato.
Vedete bon mercato de diletto,
si come questo, che co v’ho dito ora!
Vui séte donna di gran intelctto...
Deli or vi repensate ben ancora;
né no devegna, per vostro difetto,
ell’indarno vada l’amor, che mi acora!
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
LZH
|
林尊賔
|
將歸莆陽留别吳江諸子
|
贈别臨岐折栁枝,
越山上瀬片㠶遲。
荔支亭下清秋月,
還憶吳江楓落時。
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ARA
|
الشاعر أحمد الكاشف
|
قصيدة حال دائي بين القوافي وبيني
|
حال دائي بين القوافي وبيني
فبكت عينها اشتياقاً وعيني
لبلادي عليَّ دَينٌ وما في
قدرتي أن أفي بهذا الدين
وبها من حوادث الدهر رزءٌ
بات عجزي عن رده رزئين
إن يوماً لا أنظم الشعر فيه
لبغيضٌ إلى بني القطرين
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T6
|
RUS
|
Штейгер Анатолий Сергеевич
|
Если правда, что Там есть весы
|
Если правда, что Там есть весы,
То положат бессонницу нашу
Эти горькие очень часы
В оправдание наше на чашу.
Стоит днем оторваться от книг
И опять (надо быть сумасшедшим)
Призадуматься - даже на миг,
Над - нелегкое слово - прошедшим,
Чтоб потом не уснуть до зари,
Сплошь да рядом уже с вероналом...
Гаснут в сером дыму фонари.
Подбодрись! Не борись. И гори
Под тяжелым твоим одеялом.
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
ARA
|
الشاعر المؤمل بن أميل المحاربي
|
قصيدة وَطَارقاتٍ طَرَقنَني رُسُلاً
|
وَطَارقاتٍ طَرَقنَني رُسُلاً
واللَّيلُ كالطّيلسَانِ مُعتَكرُ
يَقُلنَ جِئنا إليكَ عَن ثِقَةٍ
مِن عِندِ خَودٍ كأَنّها قَمَرُ
هَل لَكَ في غَادةٍ مُنَعَّمةٍ
يَحَارُ خُطاها إذا خَطَت قِصَرُ
في الجيدِ مِنها طُولٌ إذا التَفت
وفي خُطَاها إذا خَطَت قِصَرُ
فَقمتُ أَسعى إلى مُحَجبَّةٍ
تُضِىءُ مِنها البيوتُ والحُجَرُ
فقلتُ لمّا بَدَا تَخفُّرُها
جُودى ولا يَمنَعَنَّكِ الخَفَرُ
قالت تَوقَّر ودَع مَقَالك ذا
أنت امرٌؤ بالقَبيحِ مُشتَهِرُ
والله لا نِلتَ ما تُطَالب أَو
يَنبتُ في وَسطِ راحتي شَعَرُ
لا أنت لي قَيمٌ فتُجبرني
ولاأميرٌ عَلّي مُؤتَمِرُ
قُلت ولكن ضَيفٌ أَتاكَ بِهِ
تحتَ الظَّلامِ القَضَاءُ والقَدَرُ
فاحتسبي الأجرَ في إنالتِه
ويا سِرى قد تطاول العَسَرُ
قالت لَقَد جئتَ تَبتَغي عملاً
تَكادُ مِنه السَّمَاءُ تَنفطِرُ
فقلتُ لَما رأيتها حَرجت
وغَشيتها الهُمُومُ والفِكرُ
لا عاقَبَ الله في الصَّبَا أبداً
أُنثى ولكن يُعَاقَبُ الذَّكَرُ
قالت لقد جئتنا بِمُبتَدَعٍ
وَقَد أتتَنا بِغَيرِه النُّذُرُ
قَد بَيَّنَ الله في الكتاب فلاً
وازِرَةٌ غَيرَ وِزرِها تزرُ
قلتُ دعي سورةً لهجتِ بها
لا تحرِمنّا لذاتنا السور
وجهُكِ وجهُ تمّت محاسنُه
لا وأبي لا تمسُّهُ سَقَرُ
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T5
|
ENG
|
Charles Sorley
|
Barbury Camp
|
We burrowed night and day with tools of lead,
Heaped the bank up and cast it in a ring
And hurled the earth above. And Caesar said,
“Why, it is excellent. I like the thing.”
We, who are dead,
Made it, and wrought, and Caesar liked the thing.
And here we strove, and here we felt each vein
Ice-bound, each limb fast-frozen, all night long.
And here we held communion with the rain
That lashed us into manhood with its thong,
Cleansing through pain.
And the wind visited us and made us strong.
Up from around us, numbers without name,
Strong men and naked, vast, on either hand
Pressing us in, they came. And the wind came
And bitter rain, turning grey all the land.
That was our game,
To fight with men and storms, and it was grand.
For many days we fought them, and our sweat
Watered the grass, making it spring up green,
Blooming for us. And, if the wind was wet,
Our blood wetted the wind, making it keen
With the hatred
And wrath and courage that our blood had been.
So, fighting men and winds and tempests, hot
With joy and hate and battle-lust, we fell
Where we fought. And God said, “Killed at last then? What!
Ye that are too strong for heaven, too clean for hell,
(God said) stir not.
This be your heaven, or, if ye will, your hell.”
So again we fight and wrestle, and again
Hurl the earth up and cast it in a ring.
But when the wind comes up, driving the rain
(Each rain-drop a fiery steed), and the mists rolling
Up from the plain,
This wild procession, this impetuous thing.
Hold us amazed. We mount the wind-cars, then
Whip up the steeds and drive through all the world,
Searching to find somewhere some brethren,
Sons of the winds and waters of the world.
We, who were men,
Have sought, and found no men in all this world.
Wind, that has blown here always ceaselessly,
Bringing, if any man can understand,
Might to the mighty, freedom to the free;
Wind, that has caught us, cleansed us, made us grand,
Wind that is we
(We that were men) — make men in all this land,
That so may live and wrestle and hate that when
They fall at last exultant, as we fell,
And come to God, God may say, “Do you come then
Mildly enquiring, is it heaven or hell?
Why! Ye were men!
Back to your winds and rains. Be these your heaven and hell!”
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
CES
|
Merta, František
|
Smrť Dne.
|
Žeh Slunce rudou oběť zapálil,
krvavou oběť v horách západních –
Dne oběť. Žhavou krev chladnoucích žil,
krev Dne, vylil po stupních oltářních,
po stráních hor... tou krví potřísnil
rouch obětních, přikrývek čistý sníh,
sníh bílý, který chtivě ssál a pil
poslední život Dne žil hasnoucích.
A hořel Den – krev k nebi stříkala –
v mohutných proudech tekla obzorem...
Den v agonii těžké umíral...
Zčernalým vzduchem tekla vůně mdlá
vyhaslých svící – Černým příkrovem
mrtvolu do rakve Čas zavíral...
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T1
|
T3
|
T3
|
FAS
|
بیژن الهی
|
و بهارِ همهی فصلهای من بودی
|
و بهار همهی فصلهای من بودی
تو بهار همهی دفترچههایی که
چیزی درشان ننوشتم.
بگذار پاسخ دهم
همچنان که دوستانه میگریم.
هرچه بلور است به فصلِ پیش بسپاریم.
بگذار تا با رنگهای تنات
دوست بدارمات:
عریان شو زیر آبشارهای خورشید
حتا انگشترت را
در صدای آنها پرتاب کن
که میخواهند به ما
چیزی را جز این که هست
بباورانند.
اِکولالیا در اینستاگرام
تو را با رنگ گلهای به
با رنگهای بلوط
تو را دوست خواهم داشت.
بنفشِ تند از آن زنبقهاست.
■
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
RUS
|
Тимофеев Алексей Васильевич
|
Черны очи, ясны очи!
|
Черны очи, ясны очи!
Из-под соболей-ресниц
Вы темней осенней ночи,
Ярче молний н зарниц.
Вы - огонь, вы - пламя страсти,
Вы - магическая власть,
Вы - любовь, вы - сладострастье,
Вы - блаженство, вы - напасть.
Вдруг зажгутся, запылают -
Загорится страсти ад.
Вдруг померкнут, потухают -
И слезами заблестят.
Но зачем вы, черны очи,
Чудо, прелесть красоты, -
Вдруг ясней, чем звезды ночи,
То как грустный след мечты?
Очи, очи, не блестите
Пламнем дивного огня,
Вы не искритесь, не жгите:
Ваш огонь не для меня!
Я узнал, ах, черны очи,
Кто в вас смотрится тайком
И кого в прохладе ночи
Жжете страстным вы огнем.
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
LZH
|
潘正夫
|
題惠山
|
秋風蕭瑟浄巖扃,
寂寂澄泉可鑒形。
比色未饒先玉乳,
試甘應合跨中泠。
夢迴春草花猶落,
雪灑松窗酒乍醒。
須碾月團三百片,
不辭來此汲泓渟。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
LZH
|
陳于陛
|
登華至青柯坪紀勝
|
兩度仙坪廻俗駕,
烟霞絶巘興難忘。
欲憑芒屩青藜杖,
更裹黄精白石糧。
掌上芙蓉嚢五露,
池頭沆瀣挹三漿。
還應坐嘯中峰頂,
手摘明星瞰太荒。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
SPA
|
Diego de Torres Villaroel
|
Confusión y vicios de la corte
|
Mulas, médicos, sastres y letrados,
corriendo por las calles a millones;
duques, lacayos, damas y soplones,
todos sin distinción arrebujados;
gran chusma de hidalguillos tolerados,
cuyo examen lo hicieron los doblones,
y un pegujal de diablos comadrones,
que les tientan la onda a los casados;
arrendadores mil por excelencia;
metidos a señores los piojosos;
todo vicio, con nombre de decencia;
es burdel de holgazanes y de ociosos,
donde hay libertad suma de conciencia
para idiotas, malsínes y tramposos.
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
LZH
|
汪本
|
春日睡起有怀张廷毓评事
|
睡起西林日又曛,
嘤嘤啼鸟隔窗闻。
吴山越水人千里,
杨柳桃花春八分。
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ZHO
|
鱼小玄
|
鬼鬼
|
鬼鬼是个乖孩子。从前就是
那么远的从前。
梯田涨水,南瓜花开了
一如既往地开。
“小孩子落了水,魂捞不起来”
他留下小脚印,啪嗒啪嗒
深入人世的核心。
他路过一扇门,路过小木马
弟弟坐木马,接替了
他的位置。
鬼鬼踮起脚,悄悄走
忘了忘了,扮鬼脸。
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
LZH
|
成廷珪
|
醉樵歌
|
朝亦不採薪,
暮亦不採薪。
蓮涇賖得沽酒家,
入口滑辣香且醇。
一飲三百錢,
再飲五十文。
興來連欲醉不得,
一醉已判三千春。
狂歌還容木客和,
大呌豈怕隣翁嗔。
生來無田種秫米,
亂後有地披荆榛。
山花野草揷滿笠,
兒曹錯□芻蕘民。
王質不飲酒,
也是癡仙人。
爛柯山,
在何許,
一局殘棊自今古。
當壚主人休索錢,
酒債尋常何足數。
醒來随處束薪歸,
却賣青錢送還汝。
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
LZH
|
安希范
|
上吳明卿先生
|
詞壇推定伯,
論久屬名賢。
奇字門人問,
雄文異國傳。
技慚供執役,
交敢冀忘年。
珍重憐才念,
虛煩倒屣延。
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
BEN
|
হাসান ফকরী
|
ইয়ে আজাদী ঝুটা হ্যায়
|
কৌপীন গান্ধী ধোপদুরস্ত জিন্নাহ
ধাপ্পাবাজির কারসাজিতে
কেউ যে কারো কম না
কম না কেউ কম না
যাঁরা তাদের উত্তরসূরী
কও দেখি কে যম না?
স্বাধীনতার যম যে তাঁরা
গণতন্ত্রের যম
দেশপ্রেমের খই ফোটাচ্ছে
মুখেতে হরদম
ওরা গণতন্ত্রের ঘম।
দেশপ্রেম নয়, শ্রেণী প্রেম
দেখো দু'চোখ মেলে
ওদের ডাকে রক্ত দিয়ে
তোমরা কে কী পেলে
দেখো না চোখ মেলে-
দীর্ঘ ত্যাগ তিতিক্ষা, রক্তক্ষয়ী আন্দোলন সংগ্রামের
ফলশ্রুতিতে ব্রিটিশের বিদায়
অখণ্ড ভারত হলো খণ্ডিত
যাঁদের সাথে গাঁটছড়া বন্ধন
এদেশের সংখ্যাগরিষ্ঠ মানুষের শত্রু
সাম্রাজ্যবাদ, সম্প্রসারণবাদ-সামন্তবাদ এবং
আমলা মুৎসুদ্দি পুঁজিবাদের।
লুটেরা পুঁজিপতি বেক্সিমকো, বসুন্ধরা, বিজিএমইএ
যমুনা-হামিম, এস আলমদের প্রতিনিধি
জিয়া-এরশাদ-খালেদা-নিজামী-শেখ হাসিনাদের
শাসন-শোষণের স্বাধীনতাকে
নিজেদের স্বাধীনতা বলে
একই ভুল করছি কি-না আমরা?
৪৭ সালের লালঝাণ্ডা তরঙ্গিত
মিছিল সমুদ্রের গর্জন
আজও কি প্রযোজ্য নয় এদেশে?
ইয়ে আজাদী ঝুটা হ্যায়
লাখো ইনসান ভুখা হ্যায়।।
((কৃতজ্ঞতা : ফুলকি)
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
ENG
|
Seiffert, Marjorie Allen
|
III. THE INN
|
There was the inn, beside the path,
Standing like the words of an ancient prophet
Forgotten long, now suddenly come true.
“They who break bread here
Shall not eat for hunger;
They who lie here
Shall not sleep.”
All night long the black leaves, one by one,
Laughed, and shivered, and fell into darkness.
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T5
|
T3
|
T3
|
LZH
|
孫襄
|
節婦鄭氏詩
|
名家淑女擲芳年,
未解三生石上緣。
皓月長明滄水面,
頹風直挽鳳山巔。
豈貪盛節垂千葉,
但矢貞心到九泉。
扶植綱常吾輩事,
新詩題徧海東天。
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T2
|
T4
|
T4
|
LZH
|
傅野
|
題淳化閣帖後
|
君不見秦王一旅定兩京,
武功文徳致太平。
晚年却愛蘭亭字,
收拾繭紙歸昭陵。
前朝淳化號極治,
典章文物煥日星。
遺書購求到筆帖,
秘府晝静聞登登。
銅駝翁仲兩荆棘,
況此爛石何足憑。
當時巳愧千載後,
影外之影聊相仍。
即今見此遂希世,
古意雖逺猶典型。
文章於道固小技,
而況字畫紀姓名。
癡兒傳觀競彷彿,
至有嘔血求其精。
殘編斷簡無足論,
此事自闗時廢興。
願君持此待善價,
他年不厭家雞腥。
|
T6
|
语言、艺术与创造
|
T6
|
T6
|
T4
|
DEU
|
Logau, Friedrich von
|
47.Ein andrer
|
Theures Paar, seid so besüsset
Mit der Liebe Liebligkeit,
Daß ihr drinnen nichts nicht wisset,
Als von Fried' und Freudens-Zeit,
Biß ihr denn nach langen Jahren
Schauet durch deß Priesters Hand
Euer Kindes-Kind sich paaren
In den süssen Liebe-Stand.
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
URD
|
Khwaja Ghulam Farid
|
ذاتن فعلن کل شئ باطل
|
ذاتن فعلن کل شئ باطلحق ہے فاعل بیو سبھ آتلذوق برائیں طور عقل دےبھٹھ گھت کوڑی بحث دلایلاٹھدیں بہندیں ٹردیں پھردیںنہ ہو جاہل نہ تھی غافلغیر محالے ویر خیالےہر ہک ڈوں رکھ رافت شاملساڈا ہے محبوب دلینداجو کوئی ہے توحید دا قائلعلم حقایق دا ہے لایقنفس مزکا مادہ قابلباجھ محبت جان برابرکیا ناطق کیا ناحق ساحلابن العربی دی رکھ ملتٹھپ رکھ فقہ اصول مسائلبہہ کر کلھڑیں رمز سجھائیپیر مکمل عارف کاملوجہ اللہ فرید ہے باقیباقی ہالک زاہک زائل
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T5
|
ARA
|
الشاعر يحيي الغزال
|
قصيدة ريع قلبي لما ذكرت الديارا
|
ريعَ قَلبي لَمّا ذَكَرتُ الدِيارا
وَتَنوَّرتُ بِالنُخَيلاتِ نارا
وَاِزدَهَيتَني ذاتُ السَنا بِبُروقٍ
مِن لَظاها فَما أُطيقُ اِصطِبارا
وَالقَريحُ الفُؤادُ يَزدادُ لِلنا
رِ وَميضَ السَعيرِ مِنها اِستِعارا
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T1
|
ENG
|
Walt Whitman
|
On Journeys Through The States
|
ON journeys through the States we start,
(Ay, through the world--urged by these songs,
Sailing henceforth to every land--to every sea;)
We, willing learners of all, teachers of all, and lovers of all.
We have watch'd the seasons dispensing themselves, and passing on,
We have said, Why should not a man or woman do as much as the
seasons, and effuse as much?
We dwell a while in every city and town;
We pass through Kanada, the north-east, the vast valley of the
Mississippi, and the Southern States;
We confer on equal terms with each of The States,
We make trial of ourselves, and invite men and women to hear; 10
We say to ourselves, Remember, fear not, be candid, promulge the body
and the Soul;
Dwell a while and pass on--Be copious, temperate, chaste, magnetic,
And what you effuse may then return as the seasons return,
And may be just as much as the seasons.
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T1
|
ARA
|
الشاعر دختنوس ابنة لقيط بن زرارة الدرامي
|
قصيدة ألا أيها الويلات ويلة من بكى
|
ألا أيها الويلات ويلة من بكى
لضرب بني عبس لقيطا وقد مضى
لقد ضربوا وجها عليه مهابة
ولا تحفل الصم الجنادل من توى
فلو أنكم كنتم غداة لقيتم
لقطا ضربتم بالأسنة ولاقنا
عذرتم ولكن كنتم مثل ظبية
أضاءت لها القناص من جانب الثرا
فما ثأره فيكم ولكن ثأره
شريح أرادته الأسنة والقنا
فإن تعقب الأيام من فارس تكن
عليكم حريقا لا يرام إذا سما
ليجزيكم بالقتل قتلا مضعفا
وما في دماء الخمس يا مال من بوا
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
LZH
|
彭元瑞
|
和袁子才詩
|
文章各是非,
可信者其理。
以法爲體幹,
如身頂放趾。
以古爲血脈,
如祖宗孫子。
其下乃逞詞,
色侔而稱揣。
相者多舉肥,
難作詎易視。
朅來典秋賦,
未飲上池水。
徒思鍼癥結,
敢曰洞骨髓。
區區執管見,
清虛去渣滓。
炰燔雜太羹,
箏琶亂清徵。
拔十古得五,
我今竟能幾。
不謂勞先生,
擊節情弗已。
使人意也消,
如己得之喜。
夙昔慕先生,
仰止誠久矣。
涓流趨大瀛,
土圭測穹晷。
于今始自信,
嚮往非阿比。
寸心本同源,
如水以水洗。
相知木鑽槃,
一見桶脱底。
隨園秋色老,
芙蓉爛紅綺。
來侍雪階程,
初御龍門李。
知我氣不怯,
席間以劍擬。
倒篋出武庫,
示我文盈咫。
入口飲醇醉,
涉目播糠眯。
卒讀心犂然,
斂衽歎觀止。
韓蘇聽黜陟,
王楊供驅使。
惟當勸先生,
蚤速付之梓。
毋俾天下人,
聞風食以耳。
傳布大江南,
捷等臂使指。
書讀各萬編,
手胝口復哆。
皆學先生文,
文心長不死。
我憑以取士,
徵債操券紙。
吾門有二妙,
追陪學文史。
從公登高呼,
咸使望風靡。
戲爲學步吟,
敬代請益起。
|
T6
|
语言、艺术与创造
|
T6
|
T6
|
T6
|
ARA
|
الشاعر فخري أبو السعود
|
قصيدة أَلا يا صَدى النَفس قَد باتَ حاكِيا
|
أَلا يا صَدى النَفس قَد باتَ حاكِيا
تُترجم عَنها شجوها وَالأَمانيا
تَبوح بذكراها وَتَحكى شُعورَها
وَتُروى رؤاها صادِقاً وَالمَعانيا
وَتَكشف مِن أَسرارِها كُل مُبهم
خَبيراً بِأَغوار السَريرة داريا
لَأَنتَ نَديم النَفس في صَبواتها
وَإِن عَن خَطب كُنتَ أَنتَ المُؤاسيا
لَها مِنكَ في الأَشجان يا شعر مُفزع
تُدافع عَنها اليَأس بِالبَشر ماحيا
وَأَنتَ قَرين البَأس وَالمَجد وَالعُلا
وَكَم تَلهم العليا وَتوحي التَساميا
وَما أَنتَ أَلفاظ تُصاغ لياقة
وَلَكن شُعور النَفس قَد فاضَ طاميا
معين بِنَفس المَرء يَجري تَرقرقا
إِذا حَسبته غَيض جَرجر دَاويا
أَهاب بِهِ حادث الدَهر نازل
فَأَقبل دفاقا يُلبي المُناديا
وَما كُنت يَوماً ناظم الشعر إِنَّما
غَدَوت لَهُ في صَفحة الكَون تاليا
أَقلب مِن دِيوان ذا الكَون صَفحة
تَلى صَفحة أَتلوه لِلناس راويا
صَحائف ما تُبلى عَلى الأَرض جدة
وَكَم باتَ تالوها عِظاماًبَواليا
صَحائف حُسن قَد عبدت صِفاته
وَصَورت مِنهُ في القَصيد مَجاليا
وَأَودَعته آمال أَمس وَهَمه
وَأَيام حُسن قَد مَضَت وَلَياليا
إِذا رُحت أَتلو ما خَططت رَأَيتَني
كَأَني أَحيا ذَلِكَ العَهد ثانيا
وَما العَيش إِلا أَن تَرى فتنة الوَرى
وَتودعها مِن بَعد ذاكَ القَوافيا
فَلا عشت إِلّا ناظِراً متمليا
أَهذب شعراً يَعرض الكَون حاليا
يُصور حُسن الأُفق بِالشَمس راوِيا
وَيَرسم سحر البَدر يَغشى الدَياجيا
وَأَقدام طَود حَفها المَوج غاسِلا
وَهامات هَضب لَفَها الغَيم كاسيا
وَيَحكى اِئتِلاف النُور وَالظل وَالشَذى
وَيَحكى خُفوق الغُصن بِالغَيث ناديا
وَيَحكى خَرير النهر يَجري مُسلسلا
وَأَلحان طَير باتَ في الغُصن شاديا
أَمير الفَنون الشعر جَمع شَملها
وَأَنزع مِنهُنَ النُفوس الصَواديا
وَفيهِ مَجال للَخيال وَمَلعب
بِهِ الفكر يَدني كُل ما كانَ نائيا
وَيَمضي مَع الأَحلام في كُل مَذهَب
وَتَرمى بِهِ شَتى الطُيوف المَراميا
وَيَخلق مِنها عالَماً بَعدَ عالم
مَليئاً بِأَسباب المَسَرات حاليا
وَيَدفعهُ حُب البَعيد فَيَنثَني
مَع الريح يَمي أَو إِلى النجم راقيا
وَيُمعن في ماضي الزَمان مجولا
وَيَسبر مَحجوباً مِن الغَيب آتيا
وَيَجمَع أَطراف الحَياة وَتَلتَقي
عَلى وَردِهِ الأَجيال شَتى تَواليا
|
T6
|
语言、艺术与创造
|
T6
|
T6
|
T6
|
ARA
|
الشاعر عياض بن غنم
|
قصيدة سنحمل في جمع اللئام الكواذب
|
سنحمل في جمع اللئام الكواذب
ونفري رؤوساً منهم بالقواضب
ونهزم جيش الكفر منا بهمة
تطول على أعلى الجبال الراسب
وننصر دين الله في كل مشهد
بفتيان صدق من كرام الأعارب
فيا معشر الأصحاب جدوا وجندلوا
وكروا على خيل كرام المناصب
فدونكم قصد الصليب وبادروا
لنرضي إله الخلق معطي المواهب
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T5
|
ZHO
|
张错
|
寻询
|
游鱼珊瑚海藻五颜六色纷纷拥上
陪伴左右,烈火红焰顿然烟飞灰灭
窗外碧绿,有如春天田野阡陌
一望无际油麻菜籽,垂杨直柳
错以为故里家园,衣锦荣归
乡亲执手相询霜发何时开始,齿龈何时松落?
一切不再回头,另一个沉船盒子继续下降
游鱼游弋透明白釉,永远蓝白
时间停顿在翻腾动作,永远不息
一种力透纸背的律动!
密码沉在海底,信息等待重见天日
然而真相大白又如何?
扼腕叹息落泪又如何?
一个古老辗转相传的古老故事
依是发展成为另一个古老更古老的故事!
会有归宿吗?盒子主人是谁?
归宿又如何?会偕老、生死与共吗?
盒内一抹红痕令人生疑
胭脂水粉残渍么?
卖身爪哇蔗田的盖印红泥么?
两千男女妇孺一生掌故
一个小小沉船瓷盒能盛满么?
也许也许,这个德化青花游鱼瓷盒
不过是海水浸濡肉桂后的红妍余渍吧。
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T3
|
T4
|
T4
|
IND
|
Buku Motivasi Cinta
|
CINTA HADIR KEMBALI
|
CINTA HADIR KEMBALI
Oleh Buku Motivasi Cinta
Ku terus berlarike sana ke marimengejar dan mengejarcinta di lain hati
Kucoba lupakanmengubur cintamumenghapus rasa rinduberalih ke cinta lain
Kurasakan cinta padamudekat di mata jauh di hatitak pernah ada kesempatanrasakan keindahan cinta
Ijinkan ku ketuk pintu hatimuagar kurasakan sosokmujauh di mata dekat di hatidengan rasa cintayang tak bisa terkuburrindu yang tak terhapus
Kini cinta hadir kembalisekarang cinta datang lagibersama ridha-Nyakita lalui ujian cinta
Satukan rasa cintayang benar-benar cintadekat di mata dekat di hati
Puisi ini karya : Ustadz Sumantri
Penulis buku MOTIVASI CINTA®
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ENG
|
Holland, J. G.
|
IX.
|
At length she raised her head, and tossed
A burden from her heart, and brain.
She would have love at any cost
Of weary toil and patient pain,
And rightful ease and pleasure lost!
They could not love her for his sake;
They would not, and her heart forgave.
Why should a woman stoop to take
The poor endowment of a slave,
And like a menial choose to make
Her master's mantle half her own?
They loved her least who loved him most:
They envied her her little throne!
He who was cherished by a host
Was hers by gift, and hers alone,
And she would prove her woman's right
To hold the throne to which the king
Had called her, clothing her with white;
And never would she show her ring
To win a loving proselyte!
These were the thoughts and this the strife
That through her kindling spirit swept,
And wrought her purposes of life;
And powers that waked and powers that slept
Within the sweet and girlish wife.
Sprang into energy intense,
At touch of an inspiring chrism
That fell on her, she knew not whence,
And lifted her to heroism
Which wrapped her wholly, soul and sense.
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ZHO
|
马文杰
|
想起一个人
|
想起了一个夏天
那个路过的人
他黄色的草帽遮住眼睛
他向我打听一个地方
打听另一个村子的一个陌生人
我还小啊
从没有出过村子
布鞋子也干干净净
想起我一个人跑回院子
寻找父亲
要替他打听路程
描述那几个他要找的类似的人
当我走来的时候
他走了
我等着他回来
直到暮色收起那些斑驳的树荫
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T3
|
T2
|
HIN
|
Ahmad Nadeem Qasmi
|
27. जो लोग दुश्मन-ए-जाँ थे वही सहारे थे
|
जो लोग दुश्मन-ए-जाँ थे वही सहारे थे मुनाफ़े थे मोहब्बत में ने ख़सारे थे हुज़ूर-ए-शाह बस इतना ही अर्ज़ करना है जो इख़्तियार तुम्हारे थे हक़ हमारे थे ये और बात बहारें गुरेज़-पा निकलीं गुलों के हम ने तो सदक़े बहुत उतारे थे ख़ुदा करे कि तिरी उम्र में गिने जाएँ वो दिन जो हम ने तिरे हिज्र में गुज़ारे थे अब इज़्न हो तो तिरी ज़ुल्फ़ में पिरो दें फूल कि आसमाँ के सितारे तो इस्तिआरे थे क़रीब आए तो हर गुल था ख़ाना-ए-ज़ंबूर 'नदीम' दूर के मंज़र तो प्यारे प्यारे थे
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
BUL
|
Клеменс Брентано
|
Песен за родината
|
Ветрец ме прегръща,
вълна ме люлей —
синът се завръща,
дом роден, здравей!
Небе — вис безбрежна,
земя — слънчев лес,
душата ми с нежност
изпълвате днес.
Тъй както се вие
лоза пълзешком,
о мисли, тъй вие
обвийте тоз дом!
Днес лъх се не сеща,
днес лист не играй —
днес всичко посреща
мен в родния край.
Звездици-светулки,
тук първи път аз
от моята люлка
посягах към вас.
Течи, отминавай,
прекрасен мой Рейн,
но мен не забравяй,
душата ми грей!
Как силно копнеех
по теб в тъжен час
и ето днес пея:
„При тебе съм аз…“
От лунния блясък
в нощта озарен,
ти с трепетна ласка
се спускаш към мен.
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T1
|
T2
|
SLV
|
Gregorčič, Simon
|
Na polju
|
Iz tisoč rož presladek duh
in s tisoč vej veselo petje;
oko ti vabi rosno cvetje,
preživo petje mami sluh.
Na sredi mladega polja
veselje mi na uho bije;
zakaj se mi v srce ne zlije?
Zakaj solza v očeh igra?
Oh, to srce se ne zvedri,
veselju neče se odpreti,
kraljuj al ne, ti roža v cveti,
poj ali molči, ptiček ti!
A ne! Le poj, o ptiček, poj!
Naj bode mrtva moja duša,
saj pa kdo drugi te posluša,
ki s tvojim združil glas bo svoj!
Precvitaj, cvetje prelepo!
Pa bodo te mladenke zale
v dišeče kite ljubim brale -
če meni jih ne bo nikdo!
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T1
|
T3
|
T3
|
POR
|
Patrícia Moreira
|
Romantismo lítero-musical
|
O professor e pesquisador Aleilton Fonseca foi buscar nas páginas da literatura romântica do século XIX os elementos para compor o livro Enredo romântico, música ao fundo, no qual analisa a presença das manifestações lúdico-musicais na ficção urbana do Romantismo. Lançado pela editora Sette Letras, o livro foi elaborado a partir da tese de mestrado do autor, defendida na Universidade Federal da Paraíba, em 1992. O estudo se propõe a mostrar como o rendimento dos fatos musicais interferem no desenvolvimento das tramas romanescas e como os escritores da época representavam a vida musical com o intuito de valorizar determinados gêneros de origem européia como modelos ideais para a nossa cultura.
O estudo concentra-se na análise de obras de autores como Joaquim Manuel de Macedo, José de Alencar e Manuel Antonio de Almeida, destacando a dicotomia entre música culta e música vulgar, presente no ambiente cultural da época e reproduzida na literatura. No século XIX, o Brasil se dividia entre a produção musical calcada nos padrões europeus e a que se desenvolvia nos meios populares sob a influência espontânea das tradições indígenas e, sobretudo, africanas. Os romances urbanos e de costumes de autores como Joaquim Manuel de Macedo e José de Alencar, são ricos em referências às manifestações lúdico-musicais da burguesia imperial, enquanto Memórias de um sargento de milícias, de Manuel Antônio de Almeida, se volta para a representação das camadas mais pobres e, conseqüentemente, registra manifestações diferentes daquelas dos salões.
Manifestações lúdico-musicais
da burguesia
imperial
Existia uma
interrelação
entre os
gêneros
musicais.
Narrativa- "Almeida mostra que as manifestações populares eram colocadas no espaço da desordem social, incorporando à narrativa urbana os modelos populares desprezados pela cultura oficial e considerados vadiagem, malandragem, caso de polícia", revela Aleilton Fonseca. Memórias de um sargento de milícias mostra a atuação do Major Vidigal e seus granadeiros para acabar ou proibir festas e prender os seus participantes. Enredo romântico, música ao fundo, não se limita, no entanto, a simplesmente registrar as abordagens literárias das manifestações lúdico-musicais da época. O autor vai mais longe ao sustentar que, apesar do preconceito em relação às manifestações populares, existia uma interrelação entre os gêneros musicais.
Havia apropriação e certa adequação de gêneros de uma camada social por outra."Muitos músicos transitavam nos dois espaços, tocando a música certa nos lugares adequados, mas sempre aclimatando, adaptando alguma coisa", ilustra Aleilton Fonseca. Ele cita como exemplo a dança do lundu, que por muito tempo foi combatida, mas gerou o que se batizou de lundu-canção para piano, atendendo mais ao gosto da elite. A forte influência do modelo cultural europeu sobre a elite brasileira do século XIX, remontava, segundo o pesquisador, ao período colonial, sendo posteriormente reforçada pela chegada do rei Dom João VI, em 1808.
Com a vinda da corte portuguesa, o ambiente cultural de Lisboa, fortemente inspirado nas tendências ditadas pelos salões parisienses foi fielmente reproduzido no Brasil. "Dom João VI procurou, dentro do possível, reproduzir as condições culturais de Lisboa. Ele construíu um teatro lírico, criou a capela imperial, contratou a famosa Missão Artística para prover a corte brasileira de modelos a serem seguidos e reproduzidos", revela Aleiton Fonseca. Na tentativa de se aproximar da corte, os brasileiros mais abastados aderiram com facilidade à nova ordem cultural, fazendo com que o padrão trazido de Portugal passasse a ser reconhecido como o único correto e oficial, relegando as manifestações locais, de cunho popular, ao isolamento e à marginalidade. A dicotomia entre música culta e música "vulgar", enquanto referencial de classe, riqueza e poder, predominaria por todo o século XIX. Na literatura, a presença das manifestações lúdico-musicais ocorre enquanto elemento de contextualização. Os autores procuraram recriar nos romances o ambiente social da época. Enredo Romântico, música de fundo, além de desvendar o universo musical que marcou o século XIX pelo seu caráter interdisciplinar, oferece um amplo panorama histórico ao correlacionar literatura, cultura e sociedade.
(in A Tarde, Caderno Cultural, 11/01/97)
Leia obra poética de Aleiton Fonseca
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T6
|
T4
|
T4
|
CES
|
Petar, Ranko
|
9. Co jest tabák, nikdo neuhádne,
|
Co jest tabák, nikdo neuhádne,
kdyby hádal do soudného dne!
Div to živý, a přec kouzlo žádné,
číše tekutiny lahodné!
Koření to nejlibější vůně
bez všelikých trpkých příchutí;
svěží pramének to z hlubné tůně,
milý pochlad v lesa klenutí!
Jednomu se denním stává chlebem,
druhému již skoro klobásem,
třetímu jest zaslíbeným nebem
a mně často také – Pegasem.
|
T6
|
语言、艺术与创造
|
T6
|
T6
|
T6
|
TUR
|
Ebubekir Eroğlu
|
Teyidler-1
|
gizli besiler avını
dalgaların gri yüzünden okuduk
çarpa çarpa büyüdük teknelere
dalgaların en gri yanı
insanlarda
denizin ötesinde okunur
bir an geçmez biz de içinden geçmeyiz
hafız bir aynanın ardında durur
önüne ben sığmam ne söylese
ezel üstadını çağırır
bak o zaman aydınlık ....................
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
SWE
|
Jenny Tunedal
|
skydda för att skydda: förhindra överleva bestraffa
|
Ser inte längre träden för alla / sot / svart som står i vägen driver ofrånkomligt framför sig som bränder brinner / brinner i det inre en röd radio i rummet rummet var ett misstag nu vet vi inte hur vi tar oss ut röd sprängs i bitar stora bränder / berättelser / sändningar i mellanrummen klassisk filmisk salongsmusik någon som skriker det det som ska ersättas / att ersätta världen att världen kan ersättas och det går genom våra väggar / nätter vita och fulla som rosornas knoppar av hat o begränsning allt liv alla dörrar De förlorade som plötsligt stiger mellan de vi förlorade det de förlorade deras summor summan av nätter och träden det hela (väsentligt och samtidigt så vanligt) det är ofrånkomligt som avstånd t.ex.
ett vykort ett vanligt tillstånd om vi inte märker det / detta att vi fortfarande alls om vi t.ex.
betraktar dem som vi ser har en svaghet och ser det vi tycker är självklart om natten är det inte så självklart och det finns många olika nätter Men det som ska ersättas – hjärtat minnet – leder oss vidare inåt mot skydd / skuld / grus det som vi inte kan smälta eller om vi bara är kalla rädda med svarta brutna sinnen brunna som träd brunna som sot människor som dör lyssnar inte lyssnar man inte på dem lyssnar vi inte det finns skydd / skuld / grus dom människor som dör som brott en enda gång ett enda brott mot vilket ingen har något försvar det finns inget straff tillräckligt straff inget försvar för den enskilda är kanske ett brott och därför måste hon rannsakas i denna mening tillhör vi inte oss själva Det som hindrar oss är en anhalt i mörkret en hållplats dessa blodsband skrämmande bönstjälkar starka växande gränser så skyndar vi ofta vidare till trots mjukdjur / slaktdjur / nattlig logik en natt full av bloss lågor hål inga beständiga meningar när vi känner något / saknar / saknaden själva vidden är oändlig Mer och mer på andra sätt vet vi att vi är skadade av glömska smärta som lämnade oss oskadda äntligen föreställningen om likhet långt ute smärta eller ensamhet varför plågar de varandra som barn Långa utegångsförbud pauser rökpauser också långa register strafftider oegentligheter i rättsalarna dumheter kaffemaskiner maskiner de anhöriga som inte vet vad de gör mumlade samtal och plötsliga känsloutbrott någon fick åka till sjukhuset varje natt nya oavgjorda ofullständiga slag förfärliga människor förfärliga tankar hat självhat mot människor men inte mot djur eller barn förvirring kring karaktärer och karaktärsmord om någon verkligen är ett svin och ändå skadad Är det ohållbart de söta djuren det söta köttet sover från början alltid – det är alltid i varje ögonblick – erinrar deras kroppar om deras egen barndom – vår egen det beror på mor / mycket / mindre intensivt överhuvudtaget invärtes som blod erinrar som sten Att se någons ansikte genom vatten bara med ansiktet under vatten vi vet inte var det kommer ifrån var vi har lämnat det vem som har lämnat oss utan det vilket det som ska ersättas ersätter jag det som kom först det som gör ont
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T4
|
T3
|
CES
|
Jungmann, Josef
|
NA PAMÁTKU čtyřicetiletého slavného panování J. M. císaře a krále Františka I.
|
Čí to jméno slaví v rozložitém poli,
Kdež bystrý se Dunaj, Pád i Labe pění?
Proč dvakrát paterý národový jazyk
Hymny prozpěvuje k nebi?
Ne k Jordánu to vedl let čtyřikrát deset
Poušti lidstvo prorok: král veliký to vládl
V nívách mlékotokých let čtyřikrát deset,
Sloupem lásky boží krytý.
On před vítězovým neplakal obrazem
Žízní slávy, jinoch: mírolibec, stojí
Bašta svým dědinám, nestrašivý vrahův,
Říše přispořitel svaté.
Číst dlouhým osudem, co plamenem zlato,
Láskou prostomilou k svým plane národům,
Vlastní srdce hotov, káže-li potřeba,
K štěstí obětovať lidu.
Právům posvěcených On zemovladařů
Svítí ke spasení nábřehová věže,
Pevná neskroceným vzdorovať vlnám
Bouřícího se domnění.
Proměnným spravujeť žezlem i zákonem
Každou svým, svěřenou sobě bohem, čeleď,
Otcovský velitel, jenž koruny mnohé
Láskou víže pronárodů.
Nábožnost blaženou, cnost nebesům milou,
Sám ctnosti spanilá hvězda, konať velí;
Palmou rájeplodou míru ušlechtilé
Okrývať libuje vědy.
Pod křídlem chovaný, o Čechu! orlovým,
Plesej v den veliký! Darmo sočí vrazi,
Darmo zrádce brojí, odrodilec; tvoje
Zvážil srdce i víru král.
Míšencem pohrdá, národovost cení,
Líbí, jímžto mluvil Václav i Jan, jazyk
Český; jím povinen tys velebiť Jeho,
Jej ti zkvítati On přeje.
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
URD
|
Khwaja Ghulam Farid
|
آ مل اجکل سوہناں سائیں
|
آ مل اجکل سوہناں سائیں ۔نہ تاں مفتی خون تھیسائیں ۔توں بن مول ن سہندیاں واہیں ۔سن دل نال تاں گالھ اکھائیں ۔پربھت دھاراں روہ گھنیڑے ۔جتھ لانگھے جتھ تھیوم وہیرے ۔بے شک دردمنداں دے دیرے ۔جتھ تھلڑا جتھ سنجڑیاں جانہیں ۔ہک پل عیش ن پائم گھر وچّ ۔گزری ساری عمر سفر وچّ ۔پوندے سو سو پور اندر وچّ ۔یاربّ یار دے دیس وسائیں ۔جاں ڈیکھاں جھڑّ مینہہ کن من کوں ۔روواں کر کر یاد سجن کوں ۔اکھیاں بلکن منہ ڈیکھن کوں ۔گل لانون کوں تھپکن باہیں ۔واٹ نہاراں کانگ اڈاراں ۔پنڈت جوسی دے کن کھاواں ۔سو پنج ہاراں فالاں پاواں ۔اؤسی میڈا یار کڈاہیں ۔میں بدناں کہیں بھیم بھرم دا ۔تونہی صاحب لاج شرم دا ۔زور فرید کوں تیڈڑے دم دا ۔لگڑی ساول توڑ نبھائیں ۔
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T2
|
T5
|
T5
|
CES
|
Dyk, Viktor
|
VŠE PODIVNÉ TAK...
|
Vše podivné tak a tak licho.
Zastavil ses a dech svůj tlumíš.
To není opravdové ticho.
Toť řeč je, které nerozumíš.
Ne, není ticho, není hlucho.
Tušení v duchu tvém i v těle.
A marně snaží se tvé ucho
zachytit zvuky rozechvělé...
A vida kraje všecky vzruchy
procházíš jím jak cizí říší.
Tak nervosní jsi jako hluchý,
jenž vidí řeč, však neuslyší.
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T6
|
T3
|
TUR
|
Akgün Akova
|
Birbirine Karışsın Diye Saçlarımız
|
sigarasını söndüren berber darman duman dinliyor
söylediklerimi
elindeki makası nerdeyse dünyaya düşürecek
yani biz ayrılınca dünya nereye gittiyse
'kökünden kesin saçlarımı' diye yineliyorum
'sonra toplayıp verin bana, bir ayrılığın
andacıdırlar'
dokunurken saç tellerime parmakları titriyor
her zaman özene bezene taradığı
siyah, kıvırcık bir sel boşanıyor ardından
gözlerini yumarken aynalar
yalnızca makasın sesi duyulan
ve kanat çırpışı
kafesinde çılgına dönen sakanın
sevgilim
açtığında postacının getirdiği paketi yarın
içinde senin yüreğini kaldıran dağlar
benim gözlerimi dolanan sis
ve sevişirken çam ağaçlarına takılan saçlarımız
birden herşey, herşey, bir gölde bir sabah ansızın
açılışı
gibi
yüzlerce nilüferin
ayrıldığımız gün üzüntüden bayılan zaman
kendine gelince olmadık anda
vapurlar yağacak yüreğinin adalarına yeniden
yeniden dalgalar
yeniden limanlar
yeniden sonu olmayan şarkılar
hepsi
yine birbirine karışsın diye saçlarımız
o zaman yine saçlarını topla sevgilim
ve yüreğinde beklettiğin martıları sal
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
JPN
|
弘賢
| null |
をくるまの しちのはしかき いかてなほ ぬるよのかすを そへてまつへき
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T1
|
T2
|
LZH
|
徐一䕫
|
至正辛丑秋七月十有三日唱和詩得半字
|
野曠天愈豁,
川平路如㫁。
不知何朝寺,
突兀古河岸。
潭埋白氣沒,
林宻翠霏亂。
勝地故瀟灑,
七月流将半。
合并信難得,
通塞奚足筭。
廣文厭官舍,
亦此事蕭散。
風櫺爵屢行,
蘿磴席頻換。
但覺清嘯發,
寜顧白日旰。
吾欲紀兹遊,
掃壁勞弱翰。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
ZHO
|
唐��
|
我的欢乐
|
我不迷茫于早晨的风风色的清新我的欢乐是一片深渊一片光景芦笛吹不出它的声音春天开不出它的颜色它来自一个柔曼的少女的心更大的闪烁,更多的含凝它是一个五彩的贝壳海滩上有它生命的修炼日月的呼唤,水纹的轻柔于是珍珠耀出夺目的光华静寂里有常新的声音袅袅地上升,象远山的风烟将大千的永寂化作万树的摇红群山在顶礼,千峰在跃动深谷中丁丁的声音忽然停止伐木人悄悄归去时间的拘束在一闪的光焰里消失
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T3
|
CES
|
Sova, Antonín
|
Duchový pozdrav
|
To milosti chvíle je,
kdy van, kdy stín, dech rozvité růže
ti vyjevit může,
cos dřív jen tušil, cos čekal.
S kalíšku rosa vyleje
se ve splynutí
v klid srdce, když nejvíc ses lekal
zapomenutí...
A slyším hlas: Touhu mám
s tím setkat se, zapomenut a sám,
kdo přes horské míle, jež se dlouží,
po někom touží.
Hřmí jistě vlak, šplouná loď
a blíží se s pozdravem
v mizícím kouři modravém
a jakási touha ti kývá,
zrak temný se ze světel dívá,
rty volají: v náruč pojď!
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T3
|
T2
|
ARA
|
الشاعر عبد الرحمن بن الحكم
|
قصيدة لقد ابقي بنو مروانَ حُزْناً
|
لقد ابقي بنو مروانَ حُزْناً
مُبيناً عارُه لبني سَوادِ
أطافَ به صبيحٌ في مَشيدٍ
ونادى دعوةً يا ابْنَيْ سُعادِ
لقد أسمعتَ لو ناديتَ حَيّاً
ولكنْ لا حياةَ لِمَنْ تُنادي
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
CES
|
Březanovský, Jaromír
|
10. O jistých soudech.
|
O vlnu se z ovce prali,
až jim také ovci vzali;
pak se zase znovu prali,
by jim aspoň vlnu dali.
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
ARA
|
الشاعر الطغرائي
|
قصيدة كرات دستنبوية نضدت
|
كُراتُ دَسْتَنْبُويَةٍ نُضِّدَتْ
مختلفاتِ الشَّكْلِ والمنظَرِ
فمستديرُ الشكلِ ذو سُمْرَةٍ
كأنَّهُ جُمْجُمةُ العنبرِ
ولابسٌ للنورِ ذو نُمرةٍ
والحسنُ كلُ الحُسْنِ للأَنْمرِ
وعسجديُّ اللونِ ذو صُفْرَةٍ
ضُمَّ إِلى تِرْبٍ لهُ أحمرِ
كأنّهُ المِرِّيخُ في لونِه
قارنَهُ في بُرْجِه المُشْتَرِي
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
ZHO
|
谭延桐
|
回头再看那些尘埃
|
一个鬼魂藏在他的眼睛里,好多年了那个鬼魂,想伺机偷走你的每一个动作和内心的机密以便用那些赃物做成攻击你的种种暗器最后缴获你的安宁和幸福鬼魂,悄无声息地跟踪着你,你似乎逃不出鬼魂布下的天罗地网了你还是逃了出去。跟在你后面的醒悟说∶真是险恶呵!可是更险恶的还在后头呢,就在你快要和一种激动相逢的一瞬一块石头砸过来了,正好击中了你年轻的愤怒并没有死去,你的愤怒揭竿而起,把他眼睛里的鬼魂堵了个水泄不通那个鬼魂,不得不降下了高傲的帅旗回头看那些尘埃,你什么都不想说了。这些年来,你早已备好了所有的防毒面具2002.3.19
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T4
|
T3
|
T3
|
HIN
|
Rahat Indori
|
मौसमों का ख़याल रक्खा करो
|
मौसमों का ख़याल रक्खा करो कुछ लहू मैं उबाल रक्खा करो ज़िंदग़ी रोज़ मरती रहती है ठीक से देख-भाल रक्खा करो सब लकीरों पे छोड़ रक्खा है आप भी कुछ कमाल रक्खा करो याद करते रहा करो माज़ी इक-इक पल उजाल रक्खा करो जाने कब सच का सामना हो जाए कोई रस्ता निकाल रक्खा करो ग़ालिबों को रखो दिमाग़ों में दिल यग़ाना मिसाल रक्खा करो सुल्ह करते रहा करो हरदम दुश्मनों को निकाल रक्खा करो ख़ाली-ख़ाली उदास-उदास आँखें इनमें कुछ ख़्वाब पाल रक्खा करो फिर वो चाकू चला नहीं सकता हाथ गरदन में डाल रक्खा करो लाख सूरज से दोस्ताना हो चंद जुगनू भी पाल रक्खा करो
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
FAS
|
خواجه عبدالله انصاری
|
مناجات شمارهٔ ۲۵۸
|
الهی ببرکت متحیران جلال تو و ببرکت مقهوران قهر تو که ما را بصحرای هدایت آری و از این وحشت آباد به روضهٔ اقدس رسانی.
|
T5
|
神圣、超验与智慧
|
T5
|
T5
|
T5
|
ARA
|
الشاعر أبو عمر السجستاني النوقاتي
|
قصيدة نمت دموعي على سرى وكتماني
|
نمت دموعي على سرى وكتماني
وشرد النّوم عَن عَيْني أحزاني
واقلقتني عَمَّا أستعين بِهِ
على الْهوى حسرات مِنْك تغشاني
يَا من جفاني وأقصاني وغادرني
صبا واشمت بِي من كَانَ يلحاني
لَا تنس أَيَّام أنس قد مننت بهَا
وداو غلَّة قلب فِيك أعياني
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ARA
|
الشاعر البريق الهذلي
|
قصيدة لَقَد لاقَيتَ يَومَ ذَهَبتَ تَبغي
|
لَقَد لاقَيتَ يَومَ ذَهَبتَ تَبغي
بِجَزمِ نُبايِعٍ يَوماً أَمارا
مُقيماً عِندَ قَبرِ أَبي سِباعٍ
سَراةَ اللَيلِ عِندَكَ وَالنَهارا
فَرَفَّعتُ المَصادِرَ مُستَقيماً
فَلا عَيناً وَجَدتُ وَلا ضِمارا
سَقى الرَحمنُ جِزعَ نُبايِعاتٍ
مِنَ الجَوزاءِ أَنواءً غِزارا
بِمُرتَجِزٍ كَأَنَّ عَلى ذُراهُ
رِكابَ الشامِ يَحمِلنَ البُهارا
فَحَطَّ العُصمَ مِن أَكنافِ شِعرٍ
فَلَم يَترُك بِذي سَلعٍ حِمارا
وَمَرَّ عَلى القَرائِنِ مِن نُمارٍ
وَكادَ الوَبلُ لا يَمضي نُمارا
أُوَدِّعُ صاحِبي بِالغَيبِ إِنّي
أَراني لا أُحِسُّ لَهُ حِوارا
أَلا يا عَينِ ما فَاِبكي عُبَيدا
وَعَبدَ اللَهِ وَالنَفَرِ الخِيارا
وَعادِيَةَ تُهَلِّكَ مَن رَآها
إِذا بُثَّت عَلى فَزَعٍ جِهارا
وَما إِن شابِكٌ مِن أُسدِ تَرجٍ
أَبو شِبلَينِ قَد مَنَع الخِدارا
بِأَجرَأَ جُرأَةً مِنهُ وَأَدهى
إِذا ما كارِبُ المَوتَ اِستَدارا
إِذا ما الطِفلَةُ الحَسناءُ أَلقَت
مِنَ الفَزَعِ المَدارِعَ وَالخِمارا
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T4
|
T2
|
ARA
|
الشاعر أحمد الصابوني
|
قصيدة بلاد عليها مهجتي تتفطر
|
بلاد عليها مهجتي تتفطر
ودمع الأسى من مقلتي ينحدر
بلاد عليها الجهل مد رواقه
فبات بلبل الفقر تمشي وتعثر
أقلب طرفي في الرجال فلا أرى
بهم من بعمران البلاد يفكر
إذا قام فيهم مشرد ودعاهم
لنيل المعالي سفهوه وانكروا
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
CES
|
Hlaváček, Karel
|
Rovnost, volnost, bratrství.
|
Ó, heslo, promočené vřelou krví
těch tisíců, již pod nůž guillotiny
šij sklonili... to věk byl zcela jiný,
jenž zapálil tvůj smolný věnec prvý,
než náš... ten stařec skepsí předrážděný.
Dnes umírá... věk nový, hrozný, stinný
pěsť pozdvihuje, zrak má zkrvavený
a tváři vzdornou, plnou trpké sliny.
Je obzor v mracích – jen ta pěst z nich čouhá,
a v rudých blescích, jichž spleť tu tam plouhá,
se vyzývavě svírá, touhou chví...
Jen v dáli slunce zlatý proužek kreslí,
viz, nad ním krouží Sokol nepokleslý
a volá: Rovnost, volnost, bratrství!
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
RUS
|
Brjusov V.Ja.
|
Из латинской антологии | «Волн колыхание так наяд побеждает стремленье...»
|
Волн колыхание так наяд побеждает стремленье,
Моря Икарова вал, как пламенеющий Нот.
Нот пламенеющий, как вал Икарова моря,-- стремленье
Побеждает наяд так колыхание волн.
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T6
|
T1
|
LZH
|
黄旸
|
次潞河
|
朝发蓟门道,
暮宿潞河湾。
落日如有意,
为我驻西山。
雁影水云外,
砧声烟树间。
时逢瀛洲侣,
共泛仙舟还。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
ZHO
|
何中俊
|
我经常不在我的宗教里
|
我经常不在我的宗教里
有时候是无意的,像一个小童
从私塾里跑出去,回到后花园
那些蛐蛐和青蛙的小伙伴们中间
偶尔,我是一个挣脱肉身的影子
独自在古城曲折的小巷和旷野里
寻找多年前走失的我
我也会像季节里的洪水
冲开我自己的宗教。心里的狼群
跨越时间的栅栏
游荡在夜色的荒原上
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T5
|
T3
|
T3
|
ITA
|
Gaio Valerio Catullo
|
Elegia ad Ortalo
|
Benchè grave pensiero, assidua doglia,
Ortalo, ond’io mi dolgo, al dotto coro
Delle Pierie Vergini mi toglia;
Nè far possa la mente altrui tesoro,
Che in cento mali ahi lassa! ondeggia, e cento,
Dell’armonìa, che vita ebbe da loro:
Poichè del mio German poc’anzi spento
Il pallidetto piè bagnano l’onde
Entro il gorgo di Lete a muover lento,
Cui della Troade là sotto le sponde
Preme, e all’aspetto dei fraterni rai
Ahimè la terra Iliaca nasconde.
O de’ miei giorni a me più caro assai
German, ti parlerò? Tue chiare gesta
Narrar ti udrò? Non ti vedrò più mai?
Eppure io ti amerò sin che mi resta
Aura di vita: ognor la musa intensa
A pianger fia la sorte tua funesta.
Filomela così sotto la densa
Ombra dei rami geme in flebil verso
Iti fatt’esca alla paterna mensa.
Eppure in tante acerbe angoscie immerso
A te questo mio Carme, Ortalo, invio,
Dai Carmi di Callimaco converso.
Perchè non stimi, che dal petto mio
Mal fidati in balìa d’errante nembo
Usciro i detti tuoi sparsi d’oblio.
Come di Verginella esce dal grembo
Pomo, furtivo don d’amante sposo,
Immemore che sotto al sottil lembo
Della veste lo avea, misera! ascoso,
Se la madre improvvisa la sorprende,
Balza su dritta in piè, precipitoso
Roteando all’ingiù quello discende;
Coscienza del fallo la contrista,
E ambe le gote di rossor le accende.
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
FAS
|
ملک الشعرای بهار
|
شمارهٔ ۳۲ - به مناسبت سقوط امپراتوری عثمانی
|
فغان که ترک مرا تیره گشت رومی روی
دگر به گرد دل خسته ترکتازی نیست
برفت شوکت و طی شد جمال و طلعت او
مرا دگر به رخ انورش نیازی نیست
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
LZH
|
汪衢
|
过太湖
|
玻璃万顷水云铺,
大半人家住近湖。
捕得细鳞才出网,
儿童穿柳赌呼卢。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
ITA
|
Giovanni Francesco Lazzarelli
|
CCCXX
|
C Aro Arnolfìn, noi siam al sicut era,
Però che tuttavia l’invide genti,
Torcendo il muso, e digrignando i denti,
S’arman ver me di rabbia ogn’or più fiera.
Con rigidezza critica, e severa
Dicon, che questi miei componimenti
Non han le chiuse lor così pugnenti,
Quai denti ha la satirica maniera.
Udisti mai più strane opposizioni!
Oh mia musa infelice a che sei giunta!
Oh sfortunate mie composizioni!
Mira, se giustamente altri l'appunta!
Elle tutte finiscono in C ....
E tu sai; che i C.... non han la punta.
|
T6
|
语言、艺术与创造
|
T6
|
T6
|
T6
|
BEN
|
ভাস্কর চক্রবর্তী
|
জিজি
|
জিজি তোমার দেখা পাইনি অনেকদিন
কেমন আছো তুমি?
মনে পড়ে কি আমার কথা? বরানগর?
দুহাত নেড়ে কথা বলছ, এই ছবিটা
দেখতে পাই শুধু।
আছো কেমন? ভালবাসছো কোন ছেলেকে?
তোমার কথা চৈত্রমাস দুহাত দিয়ে
ধরে রেখেছে—
এদিকে আমি রদ্দি এক ভাষায় খুব
গাল খেয়েছি
সমালোচক নিয়েছে একহাত—
ঘুমের বড়ি খাই না আর, এ বছরটা
কাফে-র থেকে কাফেতে শুধু ঘুরে মরেছি…
তোমাকে চাই প্রবলভাবে তোমাকে চাই জিজি।
(কাব্য : কবিতাসমগ্র)
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
LZH
|
蔡新
|
题古中盘五松图
|
昔闻毕宏韦偃画古松,
振笔长风浩呼哅。
如何此卷仅矮幅,
而多夭矫腾踔之蟠龙。
鳞爪攫拏势莫至,
涛声在耳云荡胸。
倬哉万松老居士,
笔端具有造化工。
此图何处得画本,
传自古云盘谷之中峰。
侍从宸游多燕暇,
相对胜友此扶筇。
濡毫拂素标异状,
貌得盘山古幹真形容。
最怜后彫质,
沐日浴月几春冬。
太平之世岂独民仁寿,
草木亦含雨露浓。
君不见,
泰山上有五大夫,
风烟剥落摧秦封。
如此苍髯礌磈突兀自千古,
得非福地神秀钟。
松兮松兮,
安得布袜青鞋盘桓于尔侧,
彷佛乎桂殳木客之高踪。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T6
|
T1
|
LZH
|
廖衷赤
|
悲今昔
|
落日照高樓,
涼風吹白苧。
江山舊蒼鬱,
極目尚可睹。
江山雖如故,
周京已禾黍。
主人播西東,
關山行路阻。
側耳聞杜鵑,
終宵啼逆旅。
故園不可巢,
新巢豈終古。
何來驟風雨,
飄搖肆其侮。
桑土尚可徹,
空牢尚可補。
美人天一方,
睠然懷顧汝。
淚血灑厓山,
孤魂尚何主。
長鯨浪噴天,
聚蟻紛無數。
挽弓向蝸國,
牽牛祭豺虎。
野鬼哭黃昏,
戰血流江渚。
哀猿嘯山臯,
驚鴻鳴澤浦。
我向故園行,
草蔓荒煙聚。
安得猿臂弓,
射石沒矢羽。
白水起真人,
箕尾賚良輔。
女織與男耕,
鼓腹復含哺。
我懷日以長,
我思日以苦。
試作今昔歌,
悲吟江之滸。
|
T4
|
社会、权力与历史
|
T4
|
T4
|
T4
|
BEN
|
সুনির্মল বসু
|
আমার মন
|
আমার মনের অবাধ বাসনা অথৈ আকাশে ছড়িয়ে যায়,
আমার মনের আশার আশোক ঝর্নার মত গড়িয়ে যায়।
আঁধারের যত গণ্ডি ছাড়িয়ে
অসীমের মাঝে যায় যে হারিয়ে,
বাঁধ-ভাঙা তার উদ্দাম গতি সব জঞ্জাল সরিয়ে যায়,
শীতের তুহিন বাতাসের মত জীর্ণ-পাতা সে ঝরিয়ে যায়।
অমানুষ হয়ে কে চায় থাকিতে,
কাটাতে কে চায় জীবন ফাঁকিতে—
তাইতো যেথায় ফাঁক দেখি চোখে মোর মন তাহা ভরিয়ে যায়,
আমার মনের অবাধ বাসনা অথৈ আকাশে ছড়িয়ে যায়।
(কাব্যগ্রন্থ : সুনির্মল বসুর শ্রেষ্ঠ কবিতা)
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T3
|
ARA
|
الشاعر فائق عبد الجليل
|
قصيدة أستأذنك
|
استاذنك لازم اروح
مااقوى على باقي الجروح
انت معي غامض كثير
طبعي الوفا طبعي الوضوح
اللي يصير بعدي يصير
مايخاف ابد صافي الضمير
يوم الليالي تستدير
يفرح وحساده تنوح
استاذنك لازم اروح
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ENG
|
Sir Philip Sidney
|
The Highway
|
HIGHWAY, since you my chief Parnassus be,
And that my Muse, to some ears not unsweet,
Tempers her words to trampling horses' feet
More oft than to a chamber-melody,—
Now blessèd you bear onward blessèd me
To her, where I my heart, safe-left, shall meet;
My Muse and I must you of duty greet
With thanks and wishes, wishing thankfully;
Be you still fair, honour'd by public heed;
By no encroachment wrong'd, nor time forgot;
Nor blamed for blood, nor shamed for sinful deed;
And that you know I envy you no lot
Of highest wish, I wish you so much bliss,
Hundreds of years you Stella's feet may kiss!
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
LZH
|
朱守諒
|
秋夜偶成
|
兩圍江水薄城闉,
地僻民稀俗化醇。
暫止熊羆消大暑,
秋深雲合殄妖氛。
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
DEU
|
Isaschar Falkensohn Behr
|
Sehnsucht nach dem Frühling
|
Holder Frühling, kehre wieder,
Und belebe die Natur;
Gib den Nachtigallen Lieder,
Blumen gib der öden Flur!
Gib sein lichtes Grün dem Hügel,
Und dem Hain sein dunkles Haar;
Gib den Zephyrn ihre Flügel,
Und die Freude ruf in's Jahr;
Daß Hirtinnen dann und Hirten,
Um die Stirn den Blumenkranz,
Sich mit Amorn unter Mirten
Dreh'n im schönsten Reihentanz!
|
T1
|
自然、宇宙与地方感
|
T1
|
T1
|
T1
|
ARA
|
الشاعر ياقوت الرومي
|
قصيدة جسدي لبعدك يا مثير بلابلي
|
جسدي لبعدك يا مثير بلابلي
دنف بحبك ما أبل بلى بلي
يا من إذا ما لام فيه لوائمي
أوضحت عذري بالعذار السائل
أأجيز قتلي في الوجيز لقاتلي
أم حل في التهذيب أم في الشامل
أم في المهذب أن يعذب عاشق
ذو مقلة عبرى ودمع هاطل
أم طرفك الفتاك قد أفتاك في
تلف النفوس بسحر طرف بابلي
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
ARA
|
الشاعرة أم الكرام بنت معتصم
|
قصيدة أَلا ليتَ شِعري هل سبيل لخلوةٍ
|
أَلا ليتَ شِعري هل سبيل لخلوةٍ
ينزّه عنها سمع كلّ مراقبِ
وَيا عجباً أشتاقُ خلوة من غدا
وَمثواهُ ما بين الحشا والترائبِ
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T6
|
ZHO
|
青小衣
|
喊木头
|
我一遍遍喊:木头!木头!
当我喊到三百遍时,你划着一根火柴
点燃了自己
火焰旺旺的,我的心
慌慌的。火越烧越旺,我试图用眼睛里
的水,去救你
我的木头啊!我宁可绝望地
喊你,把嗓子喊哑喊破喊出血,也不想看到
一地的灰烬
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T2
|
T2
|
T2
|
LZH
|
王鳯靈
|
次梁學泉吏部徐州舟中夜酌之作
|
石仄江逾勁,
峯迴日易斜。
歸鴻迷極浦,
飛鷺落平沙。
越客同杯酒,
春光正柳花。
相看仍意氣,
行路莫深嗟。
|
T2
|
爱、情感与人际关系
|
T1
|
T2
|
T2
|
LZH
|
张祜
|
题赠崔权处士
|
读尽儒书鬓皓然,
身游城市意林泉。
已因骏马成三径,
犹恨胡麻欠一廛。
真玉比来曾不磷,
直钩从此更谁怜?
遗民莫恨无高躅,
陶令而今亦甚贤。
|
T3
|
生命、时间与存在
|
T3
|
T3
|
T2
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.