hclivess/cs_02_mast · Datasets at Hugging Face

audio audioduration (s) 3.03 13	transcription stringlengths 11 230
	Stačil jediný krok a levou nohou narazil na první schod.
	Opřel se ohůl a začal stoupat.
	S pomocí hole udržel rovnováhu a zbušícím srdcem stoupal dál.
	Pět, šest, sedm.
	Před sebou spatřil tenký proužek světla, vysoký a rovný.
	Uřádně zatlač, ozval se muž, tím si otevřeš.
	Murtak položil dlaň před sebe a zatlačil.
	Otevřeli se dveře s obloukovitým vrškem a za nimi se objevilo malé skladiště.
	Ve svýcnu na stěně plápolala svíčka a její myhotavý plamínek mu po naprosté tmě podzemní chodby připadal téměř oslnivý.
	Murtak se otočil a uviděl, jak jeho průvodce zavírá dveře.
	Jejich obrys teď byl téměř neviditelný.
	Muž si smetl z ramen pavučiny a zašklebil se.
	Murtag ho následoval několika vedlejšími chodbami pevnosti.
	Kdekoliv zaslechli hlasy, ustoupili za roh, dokud nedorazili ke dveřím z tmavého dřeva kdesi na východní straně komplexu.
	Muž ve vestě se uklonil způsobem, který Murtagovi připadal lehce výsměšný, a otevřel mu dveře.
	Ocitl se v přepichově zařízené studovně.
	proti dveřím stál velký stůl z vyřezávaného dřeva.
	Byla v lidské podobě, což znamenalo, že se Murthago vyjavila jako štíhlá šedovlasá žena, nepřesahující výškou čtyři stopy.
	Můr tak odhadoval, že jí takový hábit usnadňuje proměnu.
	Celkový tvar těla sice odpovídal lidskému, ale nebylo pochyb o tom, že Karabel není člověk.
	Měla příliš široké lícní kosti, příliš sešikmené smaragdové oči, příliš štěrbinovité zorničky a ze špiček uší ji vyrůstaly trsy bílých chloupků.
	Murtak si nebyl jistý, jestli ji ty chloupky zůstaly, protože se neproměnila úplně, nebo jestli jde o normální rys její rasy.
	Na stole před karabel měly tři věci.
	Jestliže kočko dlačice zachytila vzkaz určený pro Ilenu, pracovala snad jako velitel špehů Lorda Relgin.
	A znamenalo to, že využila toho kouzelníka a vojáky jako lest, aby dostala Murthaka do spáru?
	Nebo věci byly takové, jak vypadali, a ona se ho opravdu snažila zachránit před relginovými hrdíly?
	Karabel naklonila hlavu ke straně a zadívala se na Murtaga přesně stejným způsobem, jakým výdal kočky pozorovat myši nebo ptáky.
	Měl dojem, že by klidně vydržela sedět mlčky po celý zbytek dne.
	A přesto v něm Murtak postřehl iná znak napětí.
	– Mále, madam, ale žádná nestojí za zmínkou.
	Usmála se a odhalila tím ostré zoupky.
	S Bertolfem se seznámil, že je to můj na nejvíc spolehlivý pomocník, přináší jim maso a chutné záhady, jako si ty.
	Murtagovi se dvakrát nezamluvalo, že v souvislosti s ním někdo použil slovo chutný.
	Nasadil výraz kultivovaného pobavení, jaký by použil u dvora a hluboce se uklonil.
	A mluvám se, Lady Carabel, ale ta pěnkava byla určena pro někoho jiného, nebo si to snad nevěděla?
	Chtěl si mluvit s Ilenou, dcerou Eryta, nemíním se?
	Murtak byl rád, že formuloval vzkaz pro Ilenu mlhavě tak, aby, jak doufal, jiným dával jen malý smysl.
	Hůl si opřel o pravé koleno, aby ji mohlo v mžiku zase popatnout.
	Svím se zeptat, proč ses zmocnila mého dopisu Adaru.
	Neporušil jsem žádný zákon a nespůsobil žádné potíže.
	Velitel pážat je komoří lorda Relgina.
	A pážem mu povědělo o divnému muži, který mu nabízel peníze, aby si mohlo promluvit s Ilenou, dcerou Eryta.
	A komoří přišel za tebou, chápu, ale netak docela, řekla karabel.
	Komoří šel za lordem Relginem a lord Relgin vyslal svoje muže, aby tě zajali, Tornaku.
	To je krajně nezvyklé.
	Takové dvorské intriky bývají pod Relginovou údaveň.
	Takže ti vojáci přece jen šli po něm.
	Zdálo se, že se k Yleně hned tak nedostane.
	Přiznávám, že jsem zmaten, Lady Carabel.
	Pokud ano, proč si mě sem nechala přivést v rozporu s jeho přáním?
	A proč by kohokoliv z vás, urozených osob, mělo zajímat, co dělám?
	Karabel si olízla hroty zoubků malým, růžovým jazykem.
	To není tak úplně pravda, že?
	V krbu překvapivě hlasitě praskl uhlík.
	Murtag přimůřil oči, sevřel hůl, připravený k boji.
	Karabelyny tmavé rty zvlnil krutý úsměv.
	Murtagaz nepokojilo pomyšlení, jak často se ty rty dotýkají syrového masa a krve.
	Jméno Tornak není nám, kočkodlaků neznámé člověče.
	Karabeliny jemné rysy se zamračeně svraštili a její obličej se zachmuril.
	Murtagovi se nelíbilo, že použila minulý čas.
	Popravdě žádné obchody jde o soukromou záležitost mezi námi dvěma, jistě rozumíš." Karabel se opět odmlčela.
	Karabel zavrtěla hlavou a štětičky chloupků na jejich uších se zhouply.
	Helena je v pořádku, potíž tkvím jinde.
	Mluvím s tebou nebo s Lordem Relginem?
	Karabel si prohlédla nechty na levé ruce, zvedla je ke světlu, takže jejich špičky rudě a zlatě zazářely v odliscích plamenů.
	Kočkodlaci se nezodpovídají nikomu, jen sami sobě.
	Mluvíš se mnou a s někým jiným." A s ním.
	Karabeliny štěrbinovité zorničky se stály.
	Ale chceš informace, člověče, proč bys jsi jinak přál mluvit s Ilenou?
	Jestli ti nevadí, že se odhalíš jen do toho, odejdi.
	Ale myslím, že raději zůstanete ve skrytu, ty i tvůj drák." Murtak otočil hůl v ruce.
	Kam tím ta kočkodlačice mířila?
	Měl pocit, jako kdyby bojoval v souboji a zaostával za protivníkem o dva kroky.
	Karabel pokrčila útlými rameny.
	Pokud chceš odálit nějaké tajemství, koho lepšího se můžeš zeptat než kočky?
	Přivřela výčka a mírně se nahrbila jako před nevlídným větrem.
	A co je to za nejmenší laskavost?
	V Gileadu není nikdo, kdo by to zvládl, kromě tebe." Potom tak trochu pochybuji.
	Zamračil se na ní, snažil se s ním manipulovat.
	Nikdo mě nemá co úkolovat, ani ty, ani Relgin a dokonce ani Nasuada.
	Nenapadlo by mě říkat dračímu jestci, co má dělat.
	To záleží na povaze úkolu a na tom, jestli znáš odpovědi, které hledám.
	Karabel si nonšalantně olízla z prostředničku na levé ruce krvavý flíček.
	To není zrovna spravedlivé, člověče, co když se budu muset poradit s Ilenou.
	Karabel několikrát pokrčila prsty, jako kdyby si procvičovala vytahování drábků.
	Důvěra je meč s čepelí místo jílce.
	To má do přesvědčivého nebo uklidňujícího argumentu daleko.
	Neřekla jsem lordu Relginovi o tvé přítomnosti zde.
	Přes její zdánlivě uvolněné držení těla u ní Murtak viděl známky skrývaného napětí.
	Něco je ve vážném nepořádku, jinak by nevyvíjela takové úsilí.
	Pozvedl hůl o několik centimetrů a klepl s ní o zem.
	Ta kočka měla pravdu, nemohl by mluvit s Ilenou, aniž by přitáhl pozornost.
	Bez ohledu na laskavost, kterou od něj Karabel chtěla, se mohl něco dozvědět, pokud jí položí zamýšlené otázky.
	I kdyby nevěděla nic prospěšného, už to samo o sobě by představovalo užitečnou informaci.
	A v každém případě mohlo být prozíravé varovat Karabel a jejím prostřednictvím i lorda Relgina před podivnými věcmi, které se tu děly.
	Vzduchem se rozšířil syrnatý zápach.
	Kde jsi našel tyhle věci?
	Murtag si znovu se znepokojením uvědomil, že nemluví s člověkem, ale se s cela odlišným tvorem.
	V Ceunonu sebral jsem je obchodníkovi s docela špatnou pověstí jménem Saros.
	Opět nasadila důstojné vzezření, i když jen předstírané.

Stačil jediný krok a levou nohou narazil na první schod.

Opřel se ohůl a začal stoupat.

S pomocí hole udržel rovnováhu a zbušícím srdcem stoupal dál.

Pět, šest, sedm.

Před sebou spatřil tenký proužek světla, vysoký a rovný.

Uřádně zatlač, ozval se muž, tím si otevřeš.

Murtak položil dlaň před sebe a zatlačil.

Otevřeli se dveře s obloukovitým vrškem a za nimi se objevilo malé skladiště.

Ve svýcnu na stěně plápolala svíčka a její myhotavý plamínek mu po naprosté tmě podzemní chodby připadal téměř oslnivý.

Murtak se otočil a uviděl, jak jeho průvodce zavírá dveře.

Jejich obrys teď byl téměř neviditelný.

Muž si smetl z ramen pavučiny a zašklebil se.

Murtag ho následoval několika vedlejšími chodbami pevnosti.

Kdekoliv zaslechli hlasy, ustoupili za roh, dokud nedorazili ke dveřím z tmavého dřeva kdesi na východní straně komplexu.

Muž ve vestě se uklonil způsobem, který Murtagovi připadal lehce výsměšný, a otevřel mu dveře.

Ocitl se v přepichově zařízené studovně.

proti dveřím stál velký stůl z vyřezávaného dřeva.

Byla v lidské podobě, což znamenalo, že se Murthago vyjavila jako štíhlá šedovlasá žena, nepřesahující výškou čtyři stopy.

Můr tak odhadoval, že jí takový hábit usnadňuje proměnu.

Celkový tvar těla sice odpovídal lidskému, ale nebylo pochyb o tom, že Karabel není člověk.

Měla příliš široké lícní kosti, příliš sešikmené smaragdové oči, příliš štěrbinovité zorničky a ze špiček uší ji vyrůstaly trsy bílých chloupků.

Murtak si nebyl jistý, jestli ji ty chloupky zůstaly, protože se neproměnila úplně, nebo jestli jde o normální rys její rasy.

Na stole před karabel měly tři věci.

Jestliže kočko dlačice zachytila vzkaz určený pro Ilenu, pracovala snad jako velitel špehů Lorda Relgin.

A znamenalo to, že využila toho kouzelníka a vojáky jako lest, aby dostala Murthaka do spáru?

Nebo věci byly takové, jak vypadali, a ona se ho opravdu snažila zachránit před relginovými hrdíly?

Karabel naklonila hlavu ke straně a zadívala se na Murtaga přesně stejným způsobem, jakým výdal kočky pozorovat myši nebo ptáky.

Měl dojem, že by klidně vydržela sedět mlčky po celý zbytek dne.

A přesto v něm Murtak postřehl iná znak napětí.

– Mále, madam, ale žádná nestojí za zmínkou.

Usmála se a odhalila tím ostré zoupky.

S Bertolfem se seznámil, že je to můj na nejvíc spolehlivý pomocník, přináší jim maso a chutné záhady, jako si ty.

Murtagovi se dvakrát nezamluvalo, že v souvislosti s ním někdo použil slovo chutný.

Nasadil výraz kultivovaného pobavení, jaký by použil u dvora a hluboce se uklonil.

A mluvám se, Lady Carabel, ale ta pěnkava byla určena pro někoho jiného, nebo si to snad nevěděla?

Chtěl si mluvit s Ilenou, dcerou Eryta, nemíním se?

Murtak byl rád, že formuloval vzkaz pro Ilenu mlhavě tak, aby, jak doufal, jiným dával jen malý smysl.

Hůl si opřel o pravé koleno, aby ji mohlo v mžiku zase popatnout.

Svím se zeptat, proč ses zmocnila mého dopisu Adaru.

Neporušil jsem žádný zákon a nespůsobil žádné potíže.

Velitel pážat je komoří lorda Relgina.

A pážem mu povědělo o divnému muži, který mu nabízel peníze, aby si mohlo promluvit s Ilenou, dcerou Eryta.

A komoří přišel za tebou, chápu, ale netak docela, řekla karabel.

Komoří šel za lordem Relginem a lord Relgin vyslal svoje muže, aby tě zajali, Tornaku.

To je krajně nezvyklé.

Takové dvorské intriky bývají pod Relginovou údaveň.

Takže ti vojáci přece jen šli po něm.

Zdálo se, že se k Yleně hned tak nedostane.

Přiznávám, že jsem zmaten, Lady Carabel.

Pokud ano, proč si mě sem nechala přivést v rozporu s jeho přáním?

A proč by kohokoliv z vás, urozených osob, mělo zajímat, co dělám?

Karabel si olízla hroty zoubků malým, růžovým jazykem.

To není tak úplně pravda, že?

V krbu překvapivě hlasitě praskl uhlík.

Murtag přimůřil oči, sevřel hůl, připravený k boji.

Karabelyny tmavé rty zvlnil krutý úsměv.

Murtagaz nepokojilo pomyšlení, jak často se ty rty dotýkají syrového masa a krve.

Jméno Tornak není nám, kočkodlaků neznámé člověče.

Karabeliny jemné rysy se zamračeně svraštili a její obličej se zachmuril.

Murtagovi se nelíbilo, že použila minulý čas.

Popravdě žádné obchody jde o soukromou záležitost mezi námi dvěma, jistě rozumíš." Karabel se opět odmlčela.

Karabel zavrtěla hlavou a štětičky chloupků na jejich uších se zhouply.

Helena je v pořádku, potíž tkvím jinde.

Mluvím s tebou nebo s Lordem Relginem?

Karabel si prohlédla nechty na levé ruce, zvedla je ke světlu, takže jejich špičky rudě a zlatě zazářely v odliscích plamenů.

Kočkodlaci se nezodpovídají nikomu, jen sami sobě.

Mluvíš se mnou a s někým jiným." A s ním.

Karabeliny štěrbinovité zorničky se stály.

Ale chceš informace, člověče, proč bys jsi jinak přál mluvit s Ilenou?

Jestli ti nevadí, že se odhalíš jen do toho, odejdi.

Ale myslím, že raději zůstanete ve skrytu, ty i tvůj drák." Murtak otočil hůl v ruce.

Kam tím ta kočkodlačice mířila?

Měl pocit, jako kdyby bojoval v souboji a zaostával za protivníkem o dva kroky.

Karabel pokrčila útlými rameny.

Pokud chceš odálit nějaké tajemství, koho lepšího se můžeš zeptat než kočky?

Přivřela výčka a mírně se nahrbila jako před nevlídným větrem.

A co je to za nejmenší laskavost?

V Gileadu není nikdo, kdo by to zvládl, kromě tebe." Potom tak trochu pochybuji.

Zamračil se na ní, snažil se s ním manipulovat.

Nikdo mě nemá co úkolovat, ani ty, ani Relgin a dokonce ani Nasuada.

Nenapadlo by mě říkat dračímu jestci, co má dělat.

To záleží na povaze úkolu a na tom, jestli znáš odpovědi, které hledám.

Karabel si nonšalantně olízla z prostředničku na levé ruce krvavý flíček.

To není zrovna spravedlivé, člověče, co když se budu muset poradit s Ilenou.

Karabel několikrát pokrčila prsty, jako kdyby si procvičovala vytahování drábků.

Důvěra je meč s čepelí místo jílce.

To má do přesvědčivého nebo uklidňujícího argumentu daleko.

Neřekla jsem lordu Relginovi o tvé přítomnosti zde.

Přes její zdánlivě uvolněné držení těla u ní Murtak viděl známky skrývaného napětí.

Něco je ve vážném nepořádku, jinak by nevyvíjela takové úsilí.

Pozvedl hůl o několik centimetrů a klepl s ní o zem.

Ta kočka měla pravdu, nemohl by mluvit s Ilenou, aniž by přitáhl pozornost.

Bez ohledu na laskavost, kterou od něj Karabel chtěla, se mohl něco dozvědět, pokud jí položí zamýšlené otázky.

I kdyby nevěděla nic prospěšného, už to samo o sobě by představovalo užitečnou informaci.

A v každém případě mohlo být prozíravé varovat Karabel a jejím prostřednictvím i lorda Relgina před podivnými věcmi, které se tu děly.

Vzduchem se rozšířil syrnatý zápach.

Kde jsi našel tyhle věci?

Murtag si znovu se znepokojením uvědomil, že nemluví s člověkem, ale se s cela odlišným tvorem.

V Ceunonu sebral jsem je obchodníkovi s docela špatnou pověstí jménem Saros.

Opět nasadila důstojné vzezření, i když jen předstírané.