hclivess/cs_02_mast · Datasets at Hugging Face

audio audioduration (s) 3.03 13	transcription stringlengths 11 230
	Mur tak viděl, že kočkodlačicí otřásl, a to naoplátku rozrušilo jeho.
	Kočkodlaci jsou lecos, ale zbabělci ne.
	Neposlechlý, aspoň ne zcela.
	Ale jinak jí řekl pravdu.
	Za tím, co mluvil, uvědomoval si, že Bertolf za ním poslouchá.
	Když domluvil, v místnosti se chvíli ozývalo jen praskání ohně.
	Karabel se protáhla, znovu se zachvěla, a Murtak si poprvé všiml, že má bosé nohy.
	Tsss, kladeš otázku, na kterou možná nechceš znát odpověď, člověče.
	Pak tedy víš, kde najdu čarodějnici Bachel?
	Víš, kdo jsou snílci, o kterých se zmínil Saros?
	Poodhrnula rty a odhalila víc ze svých špičatých zubů.
	Karabel na chvilku upřela oči na mapu nad krbem a pak přenesla zrak zpátky na žhnoucí kámen.
	Jestli splníš úkol, který ti předložím, ano.
	Jakou mám záruku, že skutečně znáš informace, které hledám?
	Určitě dokážu najít způsob, jak se s ní spojit potají.
	Studovnu vyplnil nepříjemný skřípot.
	Karabel přejela nechty po povrchu stolu a nechala na něm tenké škrábance.
	Ano, poklepal holý ozem.
	Protože jsem kočka, člověče.
	Slyším mnoho věcí a vím jich ještě víc.
	lovím ve stínech, tančím v měsíčním světu a kam jdu?
	Nesmysly a hádanky, ale co jiného očekával.
	Karabel napětě vstuhla a v očích ji zaplála temná zloba.
	Během posledních šestim měsíců byla v Gileadu unesena tři naše mláďata.
	Jedno se později našlo ztracené na břehu jezera, bez vzpomínek na to, jak se tam dostalo.
	Před necelými třemi dny zmizelo další mládě.
	V Murtagovi se vzedmula účastná zlost.
	Muži, bliné, ale neumím říct, proč.
	Všechna mláďata, pokud to bude možné.
	Řa si měla dlouhé a jemné jako chmíří na letní trávě.
	Je tu jistý kapitán městské hlídky, Wren.
	V kasárnách, kterým velí, je schodiště, které vede do podzemí, k místnosti, kde se jednoutýtně schází se svými důstojníky.
	Máme podezření, že Silna může být právě za nimi.
	Myslíte, že tenhle kapitán Vren nese odpovědnost za únos Silny?
	Víc, než si možná myslíš, člověče.
	Kdo další má přístup do těch místností, opět nevíme.
	Mluvila si o tom s Lordem Relginem, předpokládám, že ne.
	Jsme kočkodlaci, ale ve své podstatě jsme pořád kočky, jsme ti, kdo procházejí dveřmi navždy a napořád.
	Ale dveřmi pod kasárnami projít nedokážeme, což znamená, že je ve hře magie.
	A kromě toho, pořád existuje možnost, že Vren, nebo někdo pod jeho velením, dostává příkazy zhora.
	Čím déle mluvila, tím znepokojnější Murthak byl.
	Karabel vydala tichý zvuk, něco mezi kašlem a zaprskáním.
	Těm bych nesvěřila ani lov myši chromé na tři nohy.
	A potřebuješ někoho, komu můžeš věřit.
	Murtak se zamyslel nad elfy.
	Skutečnost, že se o nich karabel nezmínila, byla sama o sobě dostatečnou odpovědí, ale chtěl znát důvod.
	Elfové a kočkodlaci mu nepřipadaly tolik odlišní a pokud mezi nimi byla zlá krev, nebo třeba jen obyčejná nechuť, zajímalo ho proč.
	V duchu se mu vynořil obraz dítěte schouleného v holé kamenné cele.
	Až příliš dobře si dokázal představit zimu, bolest, zlost i zoufalství, které možná cítí.
	A nebyla to jeho jediná zkušenost s beznadějnou situací.
	Večer se pokusil vrátit hlavní bránou zpět a vojáci, kteří v ní stáli na stráži, ho chytili.
	Nepoznali ho a uvrhli ho do jedné z cel podstrážní věží.
	Galbatoryx byl právě mimo město stejně jako celá jeho družina.
	A tak strádal týden a tři dny přesvědčený, že ve stísněné kopce bez slunce zemře.
	Na konec se Galbatrix vrátil a ke dvoru se nějak donesla zpráva o Murtagově osudu, takže králu v tehdejší komoří přišel zařídit jeho propuštění.
	Načeš Murtagovi uštětřil pořádný výprask za způsobené potíže.
	Murtag potlačil za chvění, pořád cítil vlhkost cely, i chlad kamenů, který mu pronikal do kostí.
	Dvojnásob, protože věděl, že by nenáviděl sám sebe, Dobře.
	Proč by nemělo být, vejdu dovnitř a otevřu ty dveře, ať už jsou chráněné magií nebo ne.
	A jestli se mě někdo odváží zastavit, potom ho...
	Néééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé Jestli vyvoláš poplach, můžou silnu odvést, než se k ní dostaneš, nebo ještě hůř můžou jí zabít.
	Tak jak si mám zjednat vstup, aniž bych vzbudil nežádoucí pozornost?
	Karabel se usadila zpátky na polštářek a uhladila si štětičky na uších.
	Musíš se stát příslušníkem městské hlídky a vetřít se do společnosti kapitána Vrenna." Povytáhl obočí.
	No, nejspíš se v případě potřeby mezi ně dokážou vemlovit.
	Karabel zůstávala zcela vážná, ale zdálo se, že jí těší, když ho může mást.
	Kapitán Vrenn nepřijímá obyčejné rekruty, Na přání Lorda Relgina vybírá svoje muže z ostatních strážných a taková volba je považována za velkou poctu.
	Vren ale vybírá jen muže, kterým důvěřuje.
	U předních důstojníků nejde o nic nezvyklého.
	To nepůjde, aspoň ne v čase, který máme k dispozici.
	Musíš na něj udělat dojem." Murtak málem zavrčil.
	A jak mám dosáhnout něčeho takového snad v boji?
	Karabeliny tenké rty zvanil vychytralý úsměv.
	K tomu, abys na něj udělal dojem, musíš zabít rybu.
	K jejímu ulovení nicméně, bohužel, budeš potřebovat speciální návnadu.
	Murtak se se znechuceným býrazem opřel.
	V jezeře Isenstar žije velká prohnaná ryba, kterou zdejší lidé pojmenovali Bahnotlam.
	Měhem let potopila už řadu loděk a pozřela řadu rybářů.
	V Gileadu je vypsaná odměna pro toho, kdo Bahnotlama zabije a na důkaz předloží jeho hlavu.
	Čtyři zlaťáky a příslip místa v městské hlídce, pokud o ně dotyčný bude stát.
	Nepochybuji o tom, že když přineseš její hlavu kapitánu Vrenovi, přivítá tě mezi svém mužem.
	Zabít rybu není žádná velká výzva, už klíbil jsem Murta.
	Báhnotlam není obyčejný tvor.
	Nepřiláká jí žádná obyčejná návnada, látka ani barevný vlasec, jen něco mimořádně významného.
	Nebo bych jí mohl jednoduše najít svou myslí.
	Jedno rychlé kouzlo a s bahnotlamem bude amen.
	Jak rozeznáš myšlenky jediné ryby mezi všemi ostatními v Isenstádu?
	Murthagovou bezprostřední reakcí bylo pobouření.
	odvětěla karabel vražedně tichým hlasem.
	Nežartovala bych, když je jedno z našich mláďat v nebezpečí.
	Murtag si znovu vybavil, jak se Oromis a Gleidr bezvládně řítili vzduchem, zatímco na zemi pod nimi probíhal střed lidí a elfů.
	Žádám od tebe hodně, já vím, ale je v tom i jistá spravedlnost.
	Na vylupování hrobů nevidím nic spravedlivého.
	Elfové, jistě vybavili Gleidrovu hrobku ochranými kouzly, aby zabránili právě takovému znesvěcení.
	Proto jsme se o to nepokusili, proto musíme žádat tebe, jestče.
	Když odpověděla, neslyšel výjmala se žádnou přetvářku, jen upřímné emoce, syrové, křehké a prosicené odhodláním.
	Pak bych já a všichni kočkodlaci v Gileadu zautočili na kasárna a pokusili se ty dveře prohlmit.
	Kdyby to znamenalo, že bychom museli bojovat s celým mužstvem, budiš.
	Murtak se znovu zamračil a zvedl pohled ke stropu zdřevěných trámů.
	A hned v zápětí následovala další myšlenka.

Mur tak viděl, že kočkodlačicí otřásl, a to naoplátku rozrušilo jeho.

Kočkodlaci jsou lecos, ale zbabělci ne.

Neposlechlý, aspoň ne zcela.

Ale jinak jí řekl pravdu.

Za tím, co mluvil, uvědomoval si, že Bertolf za ním poslouchá.

Když domluvil, v místnosti se chvíli ozývalo jen praskání ohně.

Karabel se protáhla, znovu se zachvěla, a Murtak si poprvé všiml, že má bosé nohy.

Tsss, kladeš otázku, na kterou možná nechceš znát odpověď, člověče.

Pak tedy víš, kde najdu čarodějnici Bachel?

Víš, kdo jsou snílci, o kterých se zmínil Saros?

Poodhrnula rty a odhalila víc ze svých špičatých zubů.

Karabel na chvilku upřela oči na mapu nad krbem a pak přenesla zrak zpátky na žhnoucí kámen.

Jestli splníš úkol, který ti předložím, ano.

Jakou mám záruku, že skutečně znáš informace, které hledám?

Určitě dokážu najít způsob, jak se s ní spojit potají.

Studovnu vyplnil nepříjemný skřípot.

Karabel přejela nechty po povrchu stolu a nechala na něm tenké škrábance.

Ano, poklepal holý ozem.

Protože jsem kočka, člověče.

Slyším mnoho věcí a vím jich ještě víc.

lovím ve stínech, tančím v měsíčním světu a kam jdu?

Nesmysly a hádanky, ale co jiného očekával.

Karabel napětě vstuhla a v očích ji zaplála temná zloba.

Během posledních šestim měsíců byla v Gileadu unesena tři naše mláďata.

Jedno se později našlo ztracené na břehu jezera, bez vzpomínek na to, jak se tam dostalo.

Před necelými třemi dny zmizelo další mládě.

V Murtagovi se vzedmula účastná zlost.

Muži, bliné, ale neumím říct, proč.

Všechna mláďata, pokud to bude možné.

Řa si měla dlouhé a jemné jako chmíří na letní trávě.

Je tu jistý kapitán městské hlídky, Wren.

V kasárnách, kterým velí, je schodiště, které vede do podzemí, k místnosti, kde se jednoutýtně schází se svými důstojníky.

Máme podezření, že Silna může být právě za nimi.

Myslíte, že tenhle kapitán Vren nese odpovědnost za únos Silny?

Víc, než si možná myslíš, člověče.

Kdo další má přístup do těch místností, opět nevíme.

Mluvila si o tom s Lordem Relginem, předpokládám, že ne.

Jsme kočkodlaci, ale ve své podstatě jsme pořád kočky, jsme ti, kdo procházejí dveřmi navždy a napořád.

Ale dveřmi pod kasárnami projít nedokážeme, což znamená, že je ve hře magie.

A kromě toho, pořád existuje možnost, že Vren, nebo někdo pod jeho velením, dostává příkazy zhora.

Čím déle mluvila, tím znepokojnější Murthak byl.

Karabel vydala tichý zvuk, něco mezi kašlem a zaprskáním.

Těm bych nesvěřila ani lov myši chromé na tři nohy.

A potřebuješ někoho, komu můžeš věřit.

Murtak se zamyslel nad elfy.

Skutečnost, že se o nich karabel nezmínila, byla sama o sobě dostatečnou odpovědí, ale chtěl znát důvod.

Elfové a kočkodlaci mu nepřipadaly tolik odlišní a pokud mezi nimi byla zlá krev, nebo třeba jen obyčejná nechuť, zajímalo ho proč.

V duchu se mu vynořil obraz dítěte schouleného v holé kamenné cele.

Až příliš dobře si dokázal představit zimu, bolest, zlost i zoufalství, které možná cítí.

A nebyla to jeho jediná zkušenost s beznadějnou situací.

Večer se pokusil vrátit hlavní bránou zpět a vojáci, kteří v ní stáli na stráži, ho chytili.

Nepoznali ho a uvrhli ho do jedné z cel podstrážní věží.

Galbatoryx byl právě mimo město stejně jako celá jeho družina.

A tak strádal týden a tři dny přesvědčený, že ve stísněné kopce bez slunce zemře.

Na konec se Galbatrix vrátil a ke dvoru se nějak donesla zpráva o Murtagově osudu, takže králu v tehdejší komoří přišel zařídit jeho propuštění.

Načeš Murtagovi uštětřil pořádný výprask za způsobené potíže.

Murtag potlačil za chvění, pořád cítil vlhkost cely, i chlad kamenů, který mu pronikal do kostí.

Dvojnásob, protože věděl, že by nenáviděl sám sebe, Dobře.

Proč by nemělo být, vejdu dovnitř a otevřu ty dveře, ať už jsou chráněné magií nebo ne.

A jestli se mě někdo odváží zastavit, potom ho...

Néééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé Jestli vyvoláš poplach, můžou silnu odvést, než se k ní dostaneš, nebo ještě hůř můžou jí zabít.

Tak jak si mám zjednat vstup, aniž bych vzbudil nežádoucí pozornost?

Karabel se usadila zpátky na polštářek a uhladila si štětičky na uších.

Musíš se stát příslušníkem městské hlídky a vetřít se do společnosti kapitána Vrenna." Povytáhl obočí.

No, nejspíš se v případě potřeby mezi ně dokážou vemlovit.

Karabel zůstávala zcela vážná, ale zdálo se, že jí těší, když ho může mást.

Kapitán Vrenn nepřijímá obyčejné rekruty, Na přání Lorda Relgina vybírá svoje muže z ostatních strážných a taková volba je považována za velkou poctu.

Vren ale vybírá jen muže, kterým důvěřuje.

U předních důstojníků nejde o nic nezvyklého.

To nepůjde, aspoň ne v čase, který máme k dispozici.

Musíš na něj udělat dojem." Murtak málem zavrčil.

A jak mám dosáhnout něčeho takového snad v boji?

Karabeliny tenké rty zvanil vychytralý úsměv.

K tomu, abys na něj udělal dojem, musíš zabít rybu.

K jejímu ulovení nicméně, bohužel, budeš potřebovat speciální návnadu.

Murtak se se znechuceným býrazem opřel.

V jezeře Isenstar žije velká prohnaná ryba, kterou zdejší lidé pojmenovali Bahnotlam.

Měhem let potopila už řadu loděk a pozřela řadu rybářů.

V Gileadu je vypsaná odměna pro toho, kdo Bahnotlama zabije a na důkaz předloží jeho hlavu.

Čtyři zlaťáky a příslip místa v městské hlídce, pokud o ně dotyčný bude stát.

Nepochybuji o tom, že když přineseš její hlavu kapitánu Vrenovi, přivítá tě mezi svém mužem.

Zabít rybu není žádná velká výzva, už klíbil jsem Murta.

Báhnotlam není obyčejný tvor.

Nepřiláká jí žádná obyčejná návnada, látka ani barevný vlasec, jen něco mimořádně významného.

Nebo bych jí mohl jednoduše najít svou myslí.

Jedno rychlé kouzlo a s bahnotlamem bude amen.

Jak rozeznáš myšlenky jediné ryby mezi všemi ostatními v Isenstádu?

Murthagovou bezprostřední reakcí bylo pobouření.

odvětěla karabel vražedně tichým hlasem.

Nežartovala bych, když je jedno z našich mláďat v nebezpečí.

Murtag si znovu vybavil, jak se Oromis a Gleidr bezvládně řítili vzduchem, zatímco na zemi pod nimi probíhal střed lidí a elfů.

Žádám od tebe hodně, já vím, ale je v tom i jistá spravedlnost.

Na vylupování hrobů nevidím nic spravedlivého.

Elfové, jistě vybavili Gleidrovu hrobku ochranými kouzly, aby zabránili právě takovému znesvěcení.

Proto jsme se o to nepokusili, proto musíme žádat tebe, jestče.

Když odpověděla, neslyšel výjmala se žádnou přetvářku, jen upřímné emoce, syrové, křehké a prosicené odhodláním.

Pak bych já a všichni kočkodlaci v Gileadu zautočili na kasárna a pokusili se ty dveře prohlmit.

Kdyby to znamenalo, že bychom museli bojovat s celým mužstvem, budiš.

Murtak se znovu zamračil a zvedl pohled ke stropu zdřevěných trámů.

A hned v zápětí následovala další myšlenka.